| | Vydáno | 22.3.1982 |
|---|---|---|
| Natočeno | leden - únor 1982 | |
| Studio | Battery (Londýn) | |
| Žánr | heavy metal | |
| Délka | 39:11 | |
| Label | EMI | |
| Producent | Martin Birch |
 |  |
| "Run to the Hills" (12.2.1982) | "The Number of the Beast" (26.4.1982) |
Kvůli smluvním problémům s jeho předchozí kapelou Samson nemohl být Dickinsonovi připsán žádný z jeho příspěvků, které učinil při psaní alba The Number of the Beast. Ačkoli má tedy zásluhy za píseň pouze baskytarista Steve Harris, Dickinson uvádí, že se na ní podílel "morálně", společně s písněmi "Children of the Damned" a "The Prisoner" ze stejného alba. Při svém vystoupení na konferenci IBM Smarter Business ve Stockholmu 10. října 2012 Dickinson prozradil, že části písně jsou založeny na intervalu "zvýšená sexta" v rámci stupnice, k čemuž ho inspiroval dokumentární film, který sledoval a který zkoumal, proč je "My Way" jednou z nejoblíbenějších nahraných písní.
Píseň byla vydána jako singl 12. února 1982 (více než pět týdnů před vydáním alba) a znamenala studiový debut Iron Maiden s novým zpěvákem Brucem Dickinsonem. Jako strana B byla nakonec vybrána skladba "Total Eclipse" a píseň "Gangland"se objevila na původní verzi alba. Kapela později tohoto rozhodnutí litovala, Steve Harris k tomu řekl: "Jako stranu B jsme vybrali špatnou skladbu. Myslím, že kdyby na albu místo "Gangland" byla "Total Eclipse", bylo by to mnohem lepší." Píseň byla přidána na album The Number of the Beast při jeho remasteringu v roce 1998 a byla také zařazena na původní japonskou verzi.
Jedná se o druhý ze tří singlových coverů s vyobrazením Satana od Dereka Riggse, který debutoval na singlu "Purgatory" a později se objevil na singlu "The Number of the Beast". Podle Riggse byla myšlenka původního coveru "Run to the Hills" založena na představě boje o moc v pekle, v němž maskot kapely Eddie bojuje se Satanem s tomahawkem (což odkazuje na téma písně).
Od roku 2017 se singlu ve Velké Británii prodalo více než 200 000 kopií a jako první získal stříbrný certifikát BPI.
V roce 1985 vyšla živá verze písně "Run to the Hills", převzatá z alba Live After Death, jako třináctý singl skupiny, spolu s živými verzemi písní "Phantom of the Opera" a "Losfer Words (Big 'Orra)" jako jeho B-strany. Podle Riggse byl požádán, aby namaloval ilustraci obalu jak pro "Run to the Hills", tak pro "Phantom of the Opera", a tak je na obalu vyobrazen Eddie jako fantom v kopcovité krajině.
Poté, co bývalý bubeník Clive Burr oznámil, že trpí roztroušenou sklerózou, byla skladba "Run to the Hills" v roce 2002 znovu vydána, aby se získaly peníze pro nově založený fond Clive Burr MS Trust Fund. Byly vydány dvě varianty, původní studiová verze a živá verze pořízená z koncertu Rock in Rio, s různými B-stranami.
Hvězdná coververze písně se nachází na tribute albu Numbers from the Beast z roku 2005, na kterém zpívají Robin McAuley, na kytary hrají Michael Schenker a Pete Fletcher, na baskytaru Tony Franklin a na bicí Brian Tichy (Derek Sherinian, B'z). Čistě ženská tributní skupina The Iron Maidens nahrála píseň na své debutové album World's Only Female Tribute to Iron Maiden z roku 2005. Bývalá zpěvačka a kytaristka skupiny Babes in Toyland Kat Bjellandová se svou skupinou Katastrophy Wife písničku přebrala na svém EP Heart On v roce 2007. V roce 2008 píseň přebrala skupina Sign na tributním CD Maiden Heaven: A Tribute to Iron Maiden. Švédská metalová skupina Hellsongs zařadila coververzi na své album Hymns in the Key of 666 z roku 2008. V roce 2009 ji během živých vystoupení nazpíval pozdější vítěz série Swedish Idol 2009 Erik Grönwall a v témže roce ji vydal jako singl, který se umístil na prvním místě ve švédské singlové hitparádě. Progresivní metalová skupina Dream Theater píseň naživo nahrála spolu s celým albem The Number of the Beast a v roce 2006 ji vydala jako oficiální bootleg.
Píseň se objevuje také v soundtracích několika videoher, například v SSX on Tour (2005) jako hlavní znělka titulu a v Grand Theft Auto: The Lost and Damned (2009). Kromě toho se coververze objevuje ve hře Rock Band (2007), v níž získala obtížnost "Impossible", zatímco původní verze byla k dispozici ke stažení v červnu 2009.
Text dokumentuje kolonizaci Ameriky, nejprve Evropany a poté Američany, z pohledu indiána kmene Cree a amerického kavaleristy. Úvodní sloka je z pohledu indiána kmene Cree, který popisuje své potíže, když evropští Američané přišli přes moře a přinesli Cree bolest a bídu. Druhá sloka je z pohledu vojáka americké kavalerie, který popisuje svou účast v amerických indiánských válkách a zahání rudokožce zpět do jejich děr. Třetí sloka není z pohledu žádného jednotlivce a tvrdě odsuzuje dopady amerického expanzionismu na indiány, v jehož důsledku Američané znásilňují ženy a plení muže a zotročují mladé a ničí staré.
Oficiální video obsahuje bojové scény z němého filmu The Uncovered Wagon z roku 1923, který je parodií na film The Covered Wagon, rovněž z roku 1923.
Zatímco titulní skladbu považovaly mnohé náboženské skupiny ve Spojených státech za důkaz, že Iron Maiden jsou satanistická kapela, píseň byla ve skutečnosti inspirována noční můrou baskytaristy Steva Harrise, kterou vyvolalo sledování filmu Damien: Omen II pozdě v noci. Harris navíc uvedl, že text písně byl ovlivněn také písní Roberta Burnse "Tam o' Shanter". Skladba začíná mluveným úvodem z knihy Zjevení, který čte herec Barry Clayton. Podle Dickinsona kapela původně oslovila Vincenta Price, aby úryvek nahrál, ale nebyla ochotna zaplatit Priceův honorář 25 000 liber. Ačkoli v poznámkách k písni je uvedeno, že úryvek je ze Zjevení 13:18, první řádek pochází z 12:12.
Skladba je známá svým velmi dlouhým, vysokým a hrdelním nářkem na konci intra, který AllMusic popisuje jako nejkrvavější Dickinsonův výkřik na desce. V dokumentu Classic Albums založeném na albu The Number of the Beast Dickinson uvádí, že vznikl díky frustraci z producenta Martina Birche, který ho nutil zpívat úvod opakovaně celé hodiny.
Obal singlu je posledním ze tří singlů, na nichž se objevilo Riggsovo vyobrazení Satana, které debutovalo na obalu singlu "Purgatory". Obal singlu "The Number of the Beast" navazuje na obal singlu "Run to the Hills", kde jsou Eddie a Satan vyobrazeni v boji. Singl byl rovněž vydán na červeném vinylu.
Živá verze písně "Remember Tomorrow", která je na druhé straně singlu, byla nahrána během Killer World Tour v italské Padově 29. října 1981 s Dickinsonem na vokálech. Dickinson zpíval poprvé naživo na turné Iron Maiden jen o tři večery dříve, 26. října v Bologni, měsíc a půl po propuštění předchozího zpěváka Paula Di'Anna. Je to také poslední singl, na kterém se objevil Clive Burr za bicími, protože na konci turné The Beast on the Road v roce 1982 ho nahradil Nicko McBrain.
V roce 2005 byla v souvislosti s DVD The History of Iron Maiden - Part 1: The Early Days z roku 2004 znovu vydána píseň "The Number of the Beast" spolu s živými verzemi této písně a písně "Hallowed Be Thy Name", nahranými v roce 2002.
"The Number of the Beast" je jednou z nejoblíbenějších písní kapely, objevila se na 7. místě v žebříčku 40 Greatest Metal Songs televize VH1 a na 6. místě v knize Martina Popoffa The Top 500 Heavy Metal Songs of All Time (500 nejlepších heavymetalových písní všech dob), což je údajně seznam sestavený z 15 000 hlasů zaslaných hudebníky, hudebními novináři a širokou veřejností.
Od svého vydání píseň coverovali Avulsed, Iced Earth, Sinergy, Powderfinger, Djali Zwan (jejichž verze byla použita na soundtrack kultovního filmu Spun), The Iron Maidens a mnoho dalších kapel. Kromě toho se skladba objevila na albu String Quartet Tribute to the band.
Píseň se objevila ve videohrách, například v Tony Hawk's Pro Skater 4, Guitar Hero III: Legends of Rock[, a lze ji stáhnout do Rock Bandu (původně byla nabízena jako coververze, původní master nahrávka doplněná o mluvený úvod byla nahrána také spolu s "Run to the Hills" a verzí "Hallowed Be Thy Name" pro živé vystoupení). Kromě toho ji lze slyšet ve filmu Murder by Numbers a v britském televizním seriálu Sherlock. v roce 2017 se píseň objevila v epizodě "Sons a Witches" amerického animovaného seriálu South Park.
Když byl videoklip "The Number of the Beast" poprvé uveden na MTV, Eddieho výstup na konci byl po stížnostech vyděšených diváků vystřižen.
The Number of the Beast je třetí studiové album anglické heavy metalové skupiny Iron Maiden. Bylo vydáno 22. března 1982 ve Spojeném království u EMI Records a ve Spojených státech u Harvest a Capitol Records. Bylo to jejich první album, na kterém se podílel zpěvák Bruce Dickinson, a poslední s bubeníkem Clivem Burrem.
Album se setkalo s kritickým i komerčním úspěchem a stalo se prvním albem kapely, které se dostalo na první místo UK Albums Chart a do první čtyřicítky amerického žebříčku Billboard 200. Z alba vzešly singly "Run to the Hills" a "The Number of the Beast", z nichž první se stal prvním britským singlem skupiny v první desítce. Album bylo také kontroverzní, zejména ve Spojených státech, kvůli náboženským odkazům v obalu a textu titulní skladby. Od vydání alba The Number of the Beast a následného turné The Beast on the Road se "The Beast" stalo alternativním názvem pro Iron Maiden a později bylo použito v názvech některých jejich kompilací a živých vydání, včetně Best of the Beast a Visions of the Beast.
The Number of the Beast je jediným albem Iron Maiden, na kterém se autorsky podílel Clive Burr, a bylo prvním albem kapely, na kterém se autorsky podílel kytarista Adrian Smith. Kromě toho Steve Harris na tomto albu zaujal jiný přístup k psaní, který více vyhovoval novému zpěvákovi Bruci Dickinsonovi. Producent alba Martin Birch k tomu poznamenal: "Jednoduše jsem si nemyslel, že Paul Di'Anno je schopen zvládnout hlavní vokály v některých poměrně komplikovaných směrech, o kterých jsem věděl, že je Steve chce prozkoumat .... Když se k němu připojil Bruce, ohromně to otevřelo možnosti nového alba."
Podle několika rozhovorů se Dickinson významně podílel na psaní několika písní alba, a to zejména skladeb "Children of the Damned", "The Prisoner" a "Run to the Hills". Kvůli přetrvávajícím smluvním problémům své předchozí kapely Samson ale nemohl mít legálně žádné autorské zásluhy. Nahrávání a mixáž alba musely být dokončeny během pouhých pěti týdnů, poté, co kapela strávila příliš mnoho času skládáním nových písní. Údajně tomu tak bylo proto, že skupina poprvé vytvářela nové album od nuly, přičemž před fází předprodukce desky bylo napsáno jen velmi málo materiálu. Z živých záznamů však vyplývá, že pět písní z alba mělo živou premiéru již na několika koncertech ke konci turné Killer World Tour v listopadu a prosinci 1981. Vzhledem k tomu, že "Invaders" je přepisem starší písně "Invasion", naznačuje to, že pouze dvě skladby - titulní a "Gangland" - vznikly až po skončení turné v roce 1981.
Zprávy z hudebního tisku vyprávěly o nevysvětlitelných jevech, k nimž docházelo během natáčení v Battery Studios, například o samovolném rozsvěcení a zhasínání světel a záhadných poruchách nahrávacího zařízení. Tyto podivné události vyvrcholily, když se Birch stal účastníkem dopravní nehody minibusu převážejícího skupinu jeptišek, po níž mu byl předložen účet za opravu ve výši 666 liber.
Stejně jako všechny obaly alb Iron Maiden v 80. a na počátku 90. let jej namaloval Derek Riggs. Obal byl původně vytvořen pro píseň "Purgatory", ale manažer Rod Smallwood ji považoval za příliš velký kalibr pro vydání singlu a rozhodl se ji zachovat pro album. Původní obal z roku 1982 obsahuje v pozadí modrou oblohu; chyba tiskařů obalu, při remasterování alba pro kompaktní disk v roce 1998 byla opravena na černou.
Album vzbudilo kontroverzi, zejména ve Spojených státech, kvůli textu titulní skladby a obalu, na němž je Eddie zobrazen, jak ovládá Satana jako loutku, přičemž Satan ovládá i menšího Eddieho. Smallwood vysvětluje, že cílem konceptu bylo položit otázku kdo je tady opravdu zlý? Kdo s kým manipuluje?
Podle Riggse byl inspirací komiks Doctor Strange, kde byl nějaký velký padouch s Doctorem Strangem visícím na nějakých provázcích jako loutka, zatímco obrazy pekla byly převzaty ze středověkého evropského křesťanského umění, které bylo takových výjevů plné.
Podle amerického profesora Bryana A. Bardina toto album evokuje sílu, vášeň a hudbu, která představuje temnější témata a obrazy.
Obrázek parodovala crossoverová thrashová skupina Stormtroopers of Death na obalu svého alba Bigger than the Devil z roku 1999.
Skladba "Run to the Hills" vyšla jako singl 12. února 1982, dva týdny před britským turné kapely, a sloužila jako předzvěst připravovaného alba, které mělo vyjít až dva dny po skončení britských koncertů. Singl byl vydán spolu s videoklipem, který byl natočen s použitím živých záběrů a klipů z filmů Bustera Keatona, a vedl si pozoruhodně dobře, což kapele vyneslo první umístění v první desítce UK Singles Chart. Protože kapela spěchala, aby stihla dokončit album a zároveň nahrát a smíchat singl pro ještě dřívější vydání, vybrala narychlo jako stranu B skladbu "Total Eclipse".
Harris uvedl, že úvodní skladba desky, "Invaders", nebyla dost dobrá, a komentoval ji slovy: "Mohli jsme ji nahradit něčím trochu lepším, jenže jsme v té době neměli nic jiného, čím bychom ji nahradili. Měli jsme prostě dost času na to, abychom udělali to, co jsme udělali, a to bylo všechno."
Závěrečná píseň "Hallowed Be Thy Name" zůstala na všech setlistech kapely od nahrání alba až na dva (jedinou výjimkou bylo turné Maiden England World Tour 2012-14 a druhá část světového turné Book of Souls v roce 2017). AllMusic skladbu popisuje jako možná nejslavnější z rozšířených eposů kapely; je to příběh vězně, který má být oběšen, a obsahuje některé z Harrisových nejfilozofičtějších textů. Několik členů kapely od té doby prohlásilo, že je to jedna z jejich nejoblíbenějších skladeb, přičemž Dickinson ji označil za fantastickou a řekl, že hrát ji naživo je jako vyprávět publiku film. Živá verze skladby byla vydána v roce 1993 a vynesla kapele další umístění v první desítce UK Singles Chart.
"Children of the Damned" vychází z filmů Village of the Damned a Children of the Damned, které byly zase adaptovány podle románu Johna Wyndhama The Midwich Cuckoos. Ve svém posledním rozhlasovém pořadu pro BBC Radio 6, během segmentu na počest zesnulého Ronnieho Jamese Dia, Dickinson zmínil, že "Children of the Damned" byla inspirována skladbou "Children of the Sea" od Black Sabbath.
"The Prisoner" byl inspirován stejnojmenným britským televizním seriálem a obsahuje dialogy z jeho titulní sekvence. Manažer kapely Rod Smallwood musel telefonicky požádat Patricka McGoohana o svolení k použití zvukových ukázek pro píseň a během rozhovoru s ním, kterého sám Smallwood popisuje jako "skutečnou hereckou superhvězdu v dobré víře", velmi váhal. McGoohan prý řekl: "Jak jsi říkal, že se to jmenuje? Říkáte rocková kapela? Udělej to." Iron Maiden později natočili další píseň podle tohoto seriálu, "Back in the Village", která se objevila na albu Powerslave z roku 1984.
"22 Acacia Avenue" je druhou písní ságy "Charlotte the Harlott", kterou původně napsal Adrian Smith o několik let dříve, když hrál ve své staré kapele Urchin. Podle Smithe si Steve Harris vzpomněl, že píseň slyšel na koncertě Urchin v místním parku, a upravil ji pro album The Number of the Beast.
Turné Beast on the Road bylo poznamenáno několika protesty organizovanými náboženskými aktivisty v USA. Proti albu se ostře postavili sociální konzervativci - zejména ve Spojených státech, kde byli Iron Maiden obviněni, že jsou satanisté. Bylo organizováno veřejné pálení alb kapely, ačkoli některé náboženské skupiny raději rozbíjely desky kladivy ze strachu z vdechování výparů z hořících vinylů. Není známo, zda jejich opatrnost byla založena na toxikologických nebo teologických obavách. Turné Beast on the Road bylo předmětem četných bojkotů a demonstrací: místa konání byla někdy obklopena aktivisty, kteří rozdávali letáky, a v jednom případě byl na protest nesen 25metrový kříž. Harris prohlásil: "Bylo to šílené. Úplně to vzali za špatný konec. Zjevně nečetli texty. Prostě chtěli věřit všem těm nesmyslům o tom, že jsme satanisté".
Na svém následujícím albu Piece of Mind umístila skupina na začátek písně "Still Life" vzkaz s backmaskou, v němž bubeník kapely McBrain v opilosti napodobuje Idiho Amina. Podle McBraina byl vzkaz, v němž říká "'What ho', said the t'ing wid the t'ree bonce, 'Don't meddle wid t'ings yo don't understand'", namířen proti těm, kteří Iron Maiden označovali za uctívače ďábla, což komentoval slovy: "Říkali jsme si, že když už lidi budou kvůli takovým věcem blbnout, mohli bychom jim dát něco, kvůli čemu budou opravdu blbnout, víte?".
Od svého vydání se album setkává s trvalým uznáním kritiky, AllMusic ho označil za jedno z pěti nejzásadnějších heavymetalových alb, která kdy byla nahrána a základní kámen žánru. Sputnikmusic jej označuje za klasiku ve světě metalu, zatímco BBC Music chválí komplexní aranže desky a uvádí: "Zatímco i některé ctihodné HM instituce (vzpomeňme na Black Sabbath) by měly problém vytvořit materiál, který by byl něčím víc než jen sbírkou mollových riffů, Iron Maiden se tohoto úkolu zhostili se značným nadhledem."
Časopis Q umístil album v roce 2000 na 100. místo v seznamu "100 nejlepších britských alb všech dob", v roce 2001 jej označil za jedno z "50 nejtěžších alb všech dob" a v roce 2006 jej zařadil na 40. místo v seznamu "40 nejlepších alb 80. let". IGN a Metal Rules jej ve svých seznamech nejlepších heavymetalových alb umístily na třetí, respektive druhé místo a Guitar World jej zařadil na 17. místo v seznamu "100 nejlepších kytarových alb všech dob". Classic Rock jej ve svém seznamu "100 nejlepších britských rockových alb" umístil na 15. místo a označil jej za nejdůležitější metalové album desetiletí. The Number of the Beast je jednou ze dvou desek Iron Maiden uvedených v knize Roberta Dimeryho 1001 Albums You Must Hear Before You Die (druhou je skladba Iron Maiden z roku 1980). V roce 2017 se deska umístila na 4. místě v seznamu časopisu Rolling Stone "100 Greatest Metal Albums of All Time".
V roce 2001 natočila BBC o albu The Number of the Beast dokumentární film v rámci cyklu Classic Albums, který vyšel v témže roce na DVD.
V roce 2022, u příležitosti 40. výročí vydání alba, bylo Number Of The Beast zařazeno na první místo v seznamu "25 nejlepších rockových kytarových alb roku 1982" časopisu Guitar World.
Album The Number of the Beast bylo komerčně velice úspěšné, New York Times v roce 2010 uvedl, že se prodalo 14 milionů výtisků a do prosince 2021 se prodalo téměř 20 milionů výtisků po celém světě. Byla to první deska kapely, která se dostala na první místo britské hitparády - 10. dubna se dostala na první místo, na první pozici se udržela další týden a v Top 75 se udržela celkem 31 týdnů. V žebříčku Billboard 200 se umístila na 150. místě a dosáhla vrcholu na 33. místě. V Rakousku a Švédsku se album dostalo do první desítky a v Kanadě a Norsku na 11., respektive 13. místo.
Dne 4. října 1983 získalo platinovou desku od British Phonographic Industry (BPI) a zlatou desku od Recording Industry Association of America (RIAA) (nakonec se stalo platinovým v roce 1986). V Německu se album dostalo na 11. místo a o deset let později získalo zlatý certifikát. V Kanadě získalo 3× platinové ocenění za prodej přesahující 300 000 kusů.
Dva singly, "Run to the Hills" a titulní skladba, debutovaly v britské singlové hitparádě na 7., resp. 18. místě. Obě písně vstoupily ve stejném pořadí i do irské singlové hitparády a dosáhly 16. a 19. místa.
Dne 24. října 2002 zahrála progresivní metalová skupina Dream Theater celé původní album na koncertě La Mutualité v Paříži ve Francii. Vystoupení bylo nahráno a vydáno prostřednictvím vydavatelství YtseJam Records, které kapela vlastní.
Skladby z alba se objevily na mnoha tributních deskách. Píseň "Run to the Hills" byla zahrnuta na tribute album Numbers From The Beast, podíleli se na ní zpěvák Robin McAuley, kytaristé Michael Schenker a Pete Fletcher, baskytarista Tony Franklin a bubeník Brian Tichy.
Album A Tribute to the Beast, Vol. 2 obsahuje coververze písní "Children of the Damned" od Sebastiana Bacha ze skupiny Skid Row a "Hallowed Be Thy Name" od skupiny Iced Earth, která na svém vlastním albu Tribute to the Gods převzala také písně "Hallowed Be Thy Name" a "The Number of the Beast". "Hallowed Be Thy Name" převzala také skupina Machine Head na albu Maiden Heaven: A Tribute To Iron Maiden, kterou vydal časopis Kerrang! v roce 2008, a skupina Cradle of Filth, zatímco titulní skladbu coverovala také skupina Billyho Corgana Djali Zwan na soundtracku k filmu Spun.
Akustické reinterpretace "Children of the Damned" a "22 Acacia Avenue" zařadil na album Across The Seventh Sea (2012) tributní projekt Maiden uniteD.
Několik písní z desky bylo použito ve videohrách: "Run to the Hills" se objevuje ve hrách SSX On Tour a Grand Theft Auto: Episodes from Liberty City, a coververze je obsažena ve hře Rock Band. Kromě toho byly 8. června 2009 do Rock Bandu staženy písně "The Number of the Beast" (jako původní master nahrávka), "Run to the Hills" a "Hallowed Be Thy Name" (druhá jmenovaná je živou nahrávkou, kterou lze nalézt na Flight 666); píseň "The Prisoner" byla stažena 22. května 2012. "The Number of the Beast" se objevila také ve hře Guitar Hero III: Legends of Rock (master nahrávka) a ve hře Tony Hawk's Pro Skater 4.
Album The Number of the Beast bylo vydáno 22. března 1982 prostřednictvím společnosti EMI a jejího sesterského vydavatelství Capitol ve Spojených státech. Znovu bylo vydáno v roce 1995 s bonusovým CD obsahujícím dvě písně ("Total Eclipse" a živou verzi "Remember Tomorrow"), které byly b-stranami dvou singlů alba. Americká verze reedice z roku 1995 nesprávně uvádí jako autora písně "Total Eclipse" Paula Di'Anna; ve skutečnosti píseň napsali Harris, Murray a Burr.
Album bylo také znovu vydáno v roce 1998 společnostmi EMI a Sanctuary/Columbia v USA jako rozšířená CD verze, která obsahovala fotografie, historii skupiny a videoklipy k písním "The Number of the Beast" a "Run to the Hills", a skladbu "Total Eclipse", která byla vrácena do seznamu skladeb alba (z původního vydání byla vyřazena kvůli nedostatku místa). V této verzi je chybně uvedena délka skladeb "22 Acacia Avenue" a "The Number of the Beast" 4:49 a 3:50; ve skutečnosti je to 6:38 a 4:51.
Dne 18. března 2022 (Velká Británie, Evropa) a 25. března (USA) vydala skupina novou kazetovou verzi alba ke čtyřicátému výročí původního vydání alba.
Bruce Dickinson - hlavní zpěv
Dave Murray - kytary
Adrian Smith - kytary, doprovodné vokály
Steve Harris - baskytara, doprovodné vokály
Clive Burr - bicí
Martin "Farmer" Birch - producent, inženýr
Nigel Hewitt-Green - druhý inženýr
Derek Riggs - ilustrace
Simon Fowler - fotografie
Ross Halfin - fotografie
Toshi Yajima - fotografie
Andre Csillag - fotografie
Bob Ellis - fotografie
P.G. Brunelli - fotografie
Rod Smallwood - management, fotografie
Simon Heyworth - remastering (vydání 1998)
Denis O'Regan - fotografie (vydání 1998)
George Chin - fotografie (vydání 1998)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Invaders" | Harris | 3:20 |
| 2 | "Children of the Damned" | Harris | 4:34 |
| 3 | "The Prisoner" | Smith, Harris | 5:34 |
| 4 | "22 Acacia Avenue" | Harris, Smith | 6:34 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 5 | "The Number of the Beast" | Harris | 4:25 |
| 6 | "Run to the Hills" | Harris | 3:50 |
| 7 | "Gangland" | Smith, Burr | 3:46 |
| 8 | "Hallowed Be Thy Name" | Harris | 7:08 |
| Celkový čas: | 39:11 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 5 | "The Number of the Beast" | Harris | 4:25 |
| 6 | "Run to the Hills" | Harris | 3:50 |
| 7 | "Total Eclipse" | Harris, Murray, Burr | 4:25 |
| 8 | "Gangland" | Smith, Burr | 3:46 |
| 9 | "Hallowed Be Thy Name" | Harris | 7:08 |
| Celkový čas: | 43:36 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Total Eclipse" | Harris, Murray, Burr | 4:25 |
| 2 | "Remember Tomorrow" (live) | Harris, Di'Anno | 5:29 |
| Celkový čas: | 9:55 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Invaders" | Harris | 3:22 |
| 2 | "Children of the Damned" | Harris | 4:33 |
| 3 | "The Prisoner" | Smith, Harris | 6:00 |
| 4 | "22 Acacia Avenue" | Harris, Smith | 6:38 |
| 5 | "The Number of the Beast" | Harris | 4:51 |
| 6 | "Run to the Hills" | Harris | 3:50 |
| 7 | "Gangland" | Smith, Burr | 3:47 |
| 8 | "Total Eclipse" | Harris, Murray, Burr | 4:28 |
| 9 | "Hallowed Be Thy Name" | Harris | 7:10 |
| Celkový čas: | 44:39 | ||
Další informace lze nalézt na anglické verzi Wikipedie.
| Týdenní hitparáda (1982) | Vrchol |
|---|---|
| Australian Albums (Kent Music Report) | 8 |
| Austrian Albums (Ö3 Austria) | 3 |
| Canada Top Albums/CDs (RPM) | 11 |
| Dutch Albums (Album Top 100) | 6 |
| French Albums (SNEP) | 4 |
| Finnish Albums (The Official Finnish Charts) | 5 |
| German Albums (Offizielle Top 100) | 11 |
| Italian Albums (Musica e dischi) | 10 |
| Japanese Albums (Oricon) | 28 |
| New Zealand Albums (RMNZ) | 18 |
| Norwegian Albums (VG-lista) | 13 |
| Swedish Albums (Sverigetopplistan) | 7 |
| UK Albums (OCC) | 1 |
| US Billboard 200 | 33 |
| Země | Ocenění | (počet prodaných kusů potřebný pro ocenění) |
|---|---|---|
| United States (RIAA) | platina | (více než 1000000) |
| Canada (Music Canada) | 3x platina | (více než 300000) |
| United Kingdom (BPI) | platina | (více než 300000) |
| Germany (BVMI) | zlato | (více než 250000) |
| France (SNEP) | zlato | (více než 100000) |
| Australia (ARIA) | platina | (více než 50000) |
| Netherlands (NVPI) | zlato | (více než 50000) |
| Spain (PROMUSICAE) | zlato | (více než 50000) |
| Austria (IFPI Austria) | zlato | (více než 25000) |
| Italy (FIMI) | zlato | (více než 25000) |
| Switzerland (IFPI Switzerland) | zlato | (více než 25000) |