Původ: | Ottava, provincie Ontario, Kanada |
Aktivní roky: | 1984 - současnost |
Styl: | Heavy metal, speed metal, thrash metal |
Vydavatelé: | Roadrunner, Epic, Attic, Hypnotic, CMC International, Music for Nations, Metal-Is, SPV, AFM, Marquee, Earache, Riot Entertainment |
Web: | www.annihilatormetal.com |
Podrobnosti: | Metal-archives - Annihilator |
ANNIHILATOR je kanadská thrashmetalová skupina založená v roce 1984 v Ottawě. Jedná se o komerčně nejúspěšnější kanadskou thrashmetalovou skupinu v historii, která prodala více než tři miliony alb po celém světě, i když většinu z nich mimo Kanadský trh. Spolu s SACRIFICE, VOIVOD a RAZOR jsou ANNIHILATOR známí jako jedna z kapel 'velké čtyřky' kanadského thrash metalu a jsou také považováni za součást 'druhé vlny' thrash metalových akupin z konce 80. a začátku 90. let.
Vydali osmnáct studiových alb a prošli mnoha změnami v sestavě. Jeff Waters je jediným zbývajícím původním členem a na turné nebo session angažuje hudebníky, kteří s ním vystupují. První dvě studiová alba kapely, Alice in Hell (1989) a Never, Neverland (1990) jsou považována za vlivné kanadské heavymetalové desky. Mnohá pozdější alba - včetně třetího a jediného major-labelového alba Set the World on Fire (1993) se rovněž dočkala pochvalných recenzí kritiků a sklidila úspěch v Evropě a Japonsku.
Skupinu Annihilator založili v Ottawě v Ontariu zpěvák a kytarista Jeff Waters a kytarista John Bates. Waters řekl, že kapelu pojmenoval podle tanku, na kterém jezdila postava Eddieho Murphyho ve filmu Nejlepší obrana z roku 1984. Waters a Bates napsali a nahráli píseň "Annihilator" (nezaměňovat se stejnojmennou písní, vydanou na albu King of the Kill z roku 1994). Tato původní verze písně "Annihilator" vyšla na speciální edici alba Schizo Deluxe v roku 2005.
Waters a Bates poté přibrali bubeníka Paula Maleka a baskytaristu Davea Scotta. V roce 1985 skupina natočila demo s názvem Welcome To Your Death. Bates a Scott skupinu opustili ještě před jeho vydáním s odvoláním na 'umělecké rozdíly' a 'osobnostní konflikty'. V roce 1986 Waters s Malekem nahráli další demo Phantasmagoria a třetí demo Wicked Mystic/Word Salad nahráli rovněž Waters s Malekem v roce 1987 a zaslali ho pouze vydavatelstvím. Waters se poté přestěhoval do Vancouveru, kde dal dohromady celou sestavu, včetně bubeníka Raye Hartmanna a bývalého baskytaristy D.O.A. Randyho Rampage, který se ujal zpěvu. V letech 1988 a 1989 Waters nahrál kytarové a basové party a produkoval to, co se stalo prvním albem skupiny. Po dokončení debutu najal baskytaristu Wayna Darleyho a kytaristu Anthonyho Greenhama.
V roce 1988 Annihilator podepsali smlouvu s Roadrunner Records a v dubnu následujícího roku vydali své debutové album Alice in Hell. Kapela se vydala na své první světové turné, na kterém předskakovala Onslaught v Evropě na jejich turné k albu In Search of Sanity, a společně s Wrathchild America předskakovala Testament ve Spojených státech a Kanadě na jejich turné k albu Practice What You Preach. Kapela také předskakovala skupinám Exodus a Metal Church. Po skončení turné na podporu alba v prosinci 1989 opustil kapelu frontman Randy Rampage, aby si udržel seniorský status v práci v lodních docích v severním Vancouveru.
Rampageho nahradil bývalý zpěvák skupiny Omen Coburn Pharr a kapela vydala v roce 1990 své druhé album Never, Neverland. Počet prodaných kusů překonal prodeje debutu a deska se stala jediným albem skupiny, které se umístilo v britské hitparádě, konkrétně na 48. místě. Annihilator strávili půl roku na turné s kapelami jako Reverend, Pantera a Xentrix a předskakovali Judas Priest na jejich evropském turné k albu Painkiller. Po skončení turné na jaře 1991 Hartmann a Pharr kapelu opustili a nahradili je Mike Mangini (i když kapela za něj našla trvalejší náhradu v osobě Randyho Blacka) a Aaron Randall.
Třetí studiové album skupiny Set the World on Fire, distribuované společností Epic Records vyšlo v roce 1993 a bylo úspěšné v Evropě a Asii, ale ve Spojených státech si vedlo špatně. Annihilator na něm drasticky změnili zvuk a zmírnili rychlost a thrashové prvky ve prospěch rádiovějšího zvuku. Baskytarista Wayne Darley musel v srpnu 1993 kapelu opustit, protože se nemohl dostat do Japonska, kde skupina zahajovala turné na podporu této desky. V Evropě koncertovala s Coroner a v Severní Americe s Lillian Axe a vystoupila na festivalu Dynamo Open Air v Nizozemsku. V roce 1993 také Annihilator opustili prudce rostoucí společnost Roadrunner Records.
Skupina Annihilator se dočasně rozpadla, ale Waters zachoval její název, když spolu s bubeníkem Randym Blackem nahrál a vydal v roce 1994 album King of the Kill. Black hrál na bicí, Waters psal písně a hrál na ostatní nástroje. Tato deska byla zlepšením oproti Set the World on Fire, neboť se vrátila k thrashovému zvuku raných alb a přiklonila se ke groovovému duchu. Ke kapele se poté připojil baskytarista Cam Dixon a po něm Lou Bujdoso z Meatwagon. V roce 1997 kapela vydala album Refresh the Demon, které bylo z větší části návratem k rychlosti a techničnosti dřívějších dob kapely. Po něm následovalo v témže roce i Remains, více industriálně metalově orientované. Waters je zde jediným hudebníkem (použil bicí automat), protože do té doby byl jediným členem kapely.
Po zhlédnutí vystoupení Slayer ve Vancouveru v létě 1998 se tím inspirovaný Waters rozhodl znovu spojit sestavu z doby Alice in Hell a nahrát další album. Se znovusjednocením souhlasili všichni členové kromě Wayna Darleyho, který měl zdravotní problémy. Místo Darleyho se ke kapele připojil baskytarista Russ Bergquist. Tato sestava vydala desku Criteria for a Black Widow a úspěšně koncertovala. Rampage byl však po turné propuštěn pro své nevyzpytatelné a často opilecké chování. Tehdejší kytarista skupiny Overkill a bývalý frontman Liege Lord Joe Comeau si vyžádal, aby ho během turné nahradil, zatímco Curran Murphy vystřídal Davise na kytaře a Randy Black se znovu posadil za bicí.
Na počátku tisíciletí vydala kapela alba Carnival Diablos (2001) a Waking the Fury (2002), obě velmi úspěšná u kritiky. Po značném úspěchu se ale sestava kapely opět rozpadla.
Po letech personálních změn se Jeff Waters rozhodl pracovat se sestavou, která bude jezdit pouze na turné, a tak angažoval Davea Paddena jako stálého zpěváka/rytmického kytaristu, zatímco baskytaristi a bubeníkci byli na turné pouze najímáni.
První dvě alba Annihilator v tomto formátu tříčlenné kapely, kdy Waters hrál na baskytaru i kytaru, Padden zpíval a bicí obsluhoval najatý bubeník, byla All for You (2004) a Schizo Deluxe (2005). Pro tom prvním se v roce 2004 znovu přidal Mike Mangini a pro nahrávání druhé desky v roce 2005 byl najat Tony Chappelle.
V roce 2007 vydali Annihilator svůj dvanáctý studiový počin s názvem Metal. Na něm se objevilo několik hostujících interpretů, například Corey Beaulieu (Trivium), Willie Adler (Lamb of God) a Jeff Loomis (Nevermore). V roce 2010 vyšlo třinácté album, nazvané prostě Annihilator, které se nese v modernějším thrashmetalovém duchu.
Annihilator se vrátili do Kanady na dva koncerty, což bylo poprvé od roku 1993, kdy kapela hrála živě v Severní Americe. Dne 10. července 2011 vystoupili jako hlavní hvězda v Quebec City Imperial Theatre před vyprodaným publikem, a také na hlavním pódiu (spolu s KISS a Motörhead) na montrealském festivalu Heavy MTL 24. července 2011.
23. srpna 2013 vydali své čtrnácté studiové album s názvem Feast.
V létě 2014 nahradil baskytaristu Ala Campuzana, který v kapele působil od roku 2010, Oscar Rangel. Jeff Waters na svém Facebooku uvedl, že skutečně kontaktoval Wayna Darleyho, baskytaristu kapely z klasické sestavy z počátku 90. let, aby se k němu znovu připojil, a i když opět odmítl, podle Jeffových slov „Wayne chtěl, ale nemohl... z osobních důvodů“. Od té doby skupina pokračovala ve svém koncertním tužení.
Dave Padden opustil kapelu někdy v prosinci 2014 prostřednictvím telefonátu Jeffu Watersovi, v němž ho informoval o svém přání odstoupit od neustálého koncertování, aby mohl trávit více času se svou rodinou. Waters se neúspěšně pokusil Paddena přesvědčit, aby v kapele zůstal, a nabídl mu zvýšení platu. Později v rozhovoru pro německé rádio přiznal, že je jeho odchodem citově otřesen. Po několika týdnech hledání náhradního zpěváka se Waters rozhodl, že se o zpěv opět postará sám, navíc bude ve studiu dělat všechno kromě hraní na bicí. Paddenův odchod byl zveřejněn až o půl roku později, v červnu 2015, kdy Waters učinil oznámení na facebookové stránce Annihilator, ale přímo pod ním připojil odkaz na YouTube s audio úryvky různých písní z tehdy připravovaného alba Suicide Society.
Zpěvák z dob alba Never, Neverland Coburn Pharr překvapil publikum, když se v lednu 2015 na krátkou dobu vrátil na koncert 70000 Tons of Metal. Pharr zazpíval písně "Reduced to Ash", "The Fun Palace", "I Am In Command", "Road to Ruin" a "Stonewall".
V dubnu 2015 začali Annihilator pracovat na svém patnáctém studiovém počinu, o němž Waters prohlásil, že hudebně bude něco úplně jiného. Album s názvem Suicide Society vyšlo 18. září 2015.
Bubeník Mike Harshaw v květnu 2016 prostřednictvím své facebookové stránky oznámil, že se po čtyřech letech přátelsky rozešel s Annihilator, aby mohl trávit více času se svou rodinou a také se věnovat jiným hudebním zájmům, protože pokračoval v práci s vlastní kapelou Prismind. Krátce poté se k Annihilator připojil Fabio Alessandrini.
V září 2016 Annihilator vystoupili na Calgary Metalfestu po boku dalších kanadských speed/thrash metalových průkopníků Exciter, Razor, Sacrifice a místní kapely Gatekrashör.
Koncem listopadu 2016 kapela oznámila vydání kompilačního alba s názvem Triple Threat, které vyšlo u UDR Records 27. ledna 2017. Album se skládá ze tří disků, včetně jednoho, na kterém jsou Jeff Waters, Aaron Homma a Rich Gray (dříve Hinks) z Annihilator spolu s dalšími muzikanty, kteří hrají akustický set nejznámějších balad a akustických písní kapely, všechny provedené na jeden záběr. Druhý a třetí disk byly vydány jako Blu-ray DVD, přičemž jeden obsahoval kompletní set Annihilator na Bang Your Head Festivalu v Německu a druhý dokumentární film profilující rozsáhlou kariéru kapely.
Koncem roku 2016 začali Annihilator pracovat na svém šestnácté studiovce. Waters prohlásil: „Na té příští desce, změny, které udělám... Řekl jsem jen dvě věci. Všichni mi říkají: „Musíš se vrátit k tomuhle albu,' nebo ´k tomuhle albu´, nebo k ´tomuhle albu´, nebo k tam ´tomu albu´. 'Musíš udělat tohle', 'musíš udělat tamto'“. Takže to dělám tak, že to blokuju. Ale rozhodl jsem se, že si nebudu dělat starosti s chytlavými, komerčními refrény - 'komerčními' ve smyslu, že si je zapamatujete, kdy záměrně uděláme z refrénu nejdůležitější část písně a chceme, aby si ji lidé pokaždé zapamatovali. To je tak trochu opak toho, co jsem dělal v dřívějších dobách. To jsem si říkával: „Nezáleží mi na tom, aby refrén byl hlavní částí, chci, aby celá písnička byla super.“ A taky jsem si říkal, že je to tak v pohodě. Takže proto refrény nebyly tak komerční nebo chytlavé. A zůstaly tehdy těžké; refrény nakonec byly těžké. Zatímco na desce »Suicide Society«, kterou jsem právě natočil, jste mohli mít těžkou písničku, ale pak jste narazili na refrén a řekli jste si: „Jé, to jsou pěkně mainstreamové věci“. A další věc byla, že když jsem fanoušek tolika kapel, tak jsem se nechal trochu unést tím, že jsem byl příliš okatě zřejmý, co se týče mých vlivů a mých hudebních lásek. Takže jste tam opravdu slyšeli písničku, která měla hodně z éry »Master of Puppets« od Metallicay, a opravdu jste tam slyšeli písničku ve stylu Megadeth, a opravdu jste v mém zpěvu slyšeli nějaké podobnosti s Hetfieldem a Mustainem. A myslím, že to bylo skvělé, že jsem to jako fanoušek dostal ven, ale na příští desce musím dělat víc svých vlastních věcí.“
V únoru 2017 Jeff Waters uvedl, že šestnácté studiové album Annihilator koprodukoval a spoluinženýroval baskytarista Rich Gray, což bylo poprvé od roku 1990 (Never, Neverland), kdy s ním na věcech ve studiu skutečně pracoval někdo jiný. 12. září 2017 bylo oznámeno, že deska, nyní nazvané For the Demented, vyjde 3. listopadu; ve stejný den byly zveřejněny další podrobnosti, včetně seznamu skladeb a obalu, a i videoklip k písni "Twisted Lobotomy".
Při koncertech na její podporu Annihilator spolu s Death Angel doprovázeli během listopadu a prosince 2017 Testament na jejich evropském turné k albu Brotherhood of the Snake. V roce 2018 kapela absolvovala další dvě turné po Evropě - nejprve v březnu a dubnu opět s Testament a také s Vader a poté od října do prosince.Dne 14. srpna 2018 zemřel ve věku 58 let na infarkt bývalý zpěvák skupiny Randy Rampage (zpíval na albech Alice in Hell a Criteria for a Black Widow).
V září 2018 Waters oznámil, že Annihilator vydají svůj sedmnáctý studiový počin v roce 2019, později upřesnil, že vyjde v lednu 2020. 10. října 2019 Annihilator vydali skladbu "I Am Warfare" jako hlavní singl budoucího alba, nyní nazvaného Ballistic, Sadistic, které vyšlo 24. ledna 2020.
V roce 2019 se Waters oženil a přestěhoval do Anglie a v současné době píše nový materiál pro další desku. 18. února 2022 kapela vydala Metal II, téměř kompletní reedici alba Metal z roku 2007, která je věnována jako pocta Eddiemu Van Halenovi a Alexi Laimu, z nichž druhý se posmrtně objevuje v jedné z nově nahraných skladeb alba "Downright Dominate", na které se podílí také Dave Lombardo na bicí a zpěvák Stu Block. V lednu 2022 Jeff Waters oznámil, že se opět vzdává role hlavního zpěváka a soustředí se pouze na sólovou kytaru, zatímco Stu Block bude na budoucích koncertech kapely obstarávat hlavní vokály.
V rozhovoru pro Photogroupie.com v roce 2013 Waters přiznal, že ho ovlivnily následující věci: „Začal jsem poslouchat Eltona Johna, Kiss, Sweet, AC/DC, pak se to vyvinulo z hard rocku s elektrickou kytarou k Black Sabbath a těžším věcem, Judas Priest, Iron Maiden, Loudness, přišli Van Halen. Pak jsem se dostal k thrashovému žánru, takže to byli Razor, Exciter... Tyhle první desky měly na metalové kapely obrovský vliv.“
Na jiném místě rozhovoru se Waters rozpovídal o vlivu, který na něj a na kapelu měli Iron Maiden: „Všichni jsou skvělí... ale Bruce Dickinson je jedinečný, geniální, nadaný a talentovaný člověk... ten chlap je génius.“