Saxon je anglická heavymetalová skupina založená v roce 1976 v Barnsley. Jako jedni z vůdců Nové vlny britského heavy metalu (NWOBHM) měli v 80.letech osm alb v UK Top 40, z toho čtyři v UK Top 10 a dvě v Top 5. Měli řadu singlů v britském žebříčku a úspěch v hitparádách po celé Evropě a Japonsku, stejně jako ve Spojených státech. Během 80. let se Saxon etablovali mezi nejúspěšnější metalové skupiny v Evropě. Zatím poslední dvaadvacáté studiové album vydali v roce 2018. Kapela stále pravidelně koncertuje a po celém světě už prodala více než 13 milionů alb. Byla také citována jako hlavní vliv nebo inspirace mnoha významnými kapelami, jako je Mötley Crüe, Metallica, Megadeth, Slayer, Anthrax, Pantera, Testament, Dokken, Skid Row, Dream Theater, Exodus, Overkill, King Diamond nebo Celtic Frost.

Skupina byla založena v Barnsley, v South Yorkshire ve Velké Británii v roce 1976. V té době v této oblasti působila místní kapela SOB, ve které hrál na kytaru Graham „Oly“ Oliver (26 let) a na basu Steve „Dobby“ Dawson (27 let). Kapela vystupovala společně s jinou místní kapelou Coast, kde zpíval 27letý Peter „Biff“ Byford a 26letý Paul „Blute“ Quinn hrál na kytaru. Spojením obou skupin a náborem bubeníka Davida Warda, kterého brzy vystřídal 27letý bubeník Pete „Frank“ Gill, vznikla formace Son of a Bitch. Pod tímto jménem ale nevystupovali dlouho a brzy byla skupina přejmenována na Saxon. Svou kariéru, stejně jako mnoho dalších, zahájili vystupováním v místních hospodách a zahříváním publika na koncertech slavnějších kapel jako byli Motörhead neboThe Ian Gillan Band. Své první demo nahráli v Tapestry Studios, s producentem Johnem Veritym (bývalým argentinským zpěvákem a kytaristou). Po jeho dokončení kapela po dobu pěti měsíců neúnavně pracovala, ale jejich hudba nepřitahovala pozornost velkých nahrávacích společností, protože v tu dobu pro ně byla příliš tvrdá. Skupina však získala pozitivní odezvu od Petera Hintona, tehdejšího producenta EMI, který přijel do města a slyšel skupinu v místní Civic Hall. Hinton je doporučil Clyde Carerovi pro jeho nový label Carere Records, který byl známější spíše spoluprací s disco kapelami než s těmi heavy metalovými. V roce 1979 skupina vydala u této společnosti své stejnojmenné debutové album, opět s Johnem Veritym jako producentem. Singly z tohoto alba „Big Teaser / Stallions of the Highway“ a „Backs to the Wall / Militia Guard“ dosáhly na vrchol v žebříčku Powerhouse 24. července 1979, respektive v lednu 1980. Úspěch singlů jim přinesl pozvání jako zvláštních hostů na národní turné v Motörhead, kde si skupina získala trvalou popularitu – což obecně není překvapující, protože spolupráce s Motörhead umožnila skupině vystupovat na pódiích v nejznámějších sálech, včetně londýnského Hammersmith Odeon. 16. prosince 1979, na konci turné, začala skupina nahrávat nové album.

Druhá studiová nahrávka vyšla v květnu 1980 pod názvem Wheels of Steel, a produkovali jej Pete Hinton a Saxon. Poté, co se album dostalo do první pětky britské hitparády, začala jejich sláva rychle růst. Výsledkem bylo, že Saxon zahájili řadu dlouhých cest po Velké Británii. Dne 16. srpna 1980 si vysloužili kladné přijetí na prvním festivalu Monsters of Rock v Castle Donington, který si připomněli v následujícím roce singlem „And the Bands Played On“, který v textu vzpomíná na tuto akci. Jejich koncert byl zaznamenán, ale oficiálně byla vydán až v roce 2000. V dubnu Saxon uskutečnili první z mnoha vystoupení v Top of the Pops a předvedli hit „Wheels of Steel“.

Skupina dlouho neotálela a svůj úspěch upevnila v listopadu 1980 vydáním alba Strong Arm of the Law, které obsahovalo ryzí heavy metalové skladby a které mnozí fanoušci považují za nejlepší album skupiny. Umístilo se na 11. místě britské hitparády. Z tohoto alba byly vydány dva singly: titulní skladba a „Dallas 1PM“, která byla o atentátu na Prezidenta USA Johna F. Kennedyho. Následovalo vyprodané turné po Evropě a Velké Británii, poté co se album dostalo do žebříčku v několika evropských zemích. Kapela byla populární také v Japonsku, kde singl „Motorcycle Man“ zůstal v hitparádách téměř šest měsíců. „Na turné Strong Arm of the Law jsme se v roce 1981 setkali s Harrym Shearerem (spolutvůrce a herec v satyrickém rockumentu This is Spinal Tap),“ vzpomínal Dawson. „Mysleli jsme si, že je to jen americký novinář. Strávil s námi tři dny na silnici. Když jsme se všichni šli podívat na This Is Spinal Tap, Harryho jsem nepoznal. Byl jsem příliš zaneprázdněný smíchem. Někteří tam ale tu legrační stránku neviděli".

V říjnu 1981 vydala skupina další album Denim and Leather, věnované jejich fanouškům, jehož titulní skladba „Denim and Leather“ je stále považována za hymnu metalového hnutí počátku 80.let. Album také obsahovalo další oblíbené skladby jako „Princess of the Night“, „Never Surrender“ a „And the Bands Played On“ - všechny se dostaly mezi 20 nejlepších britských hitů. Denim and Leather následovalo úspěch svého předchůdce a získalo zlato v několika evropských zemích, včetně Velké Británie. Do této doby byla kapela považována za vůdce hnutí NWOBHM, těsně za ní byli budoucí velikáni Iron Maiden a Def Leppard. Skupina společně s Ozzym Osbournem podnikla rozsáhlé turné po Evropě a poté, co nahráli živé album The Eagle Has Landed (název alba se vybíral podle výsledků průzkumu fanoušků skupiny), vyrazili na turné po Spojených státech, kde je mimo jiné podporovala tehdy ještě málo známá Metallica. Na turné po USA už kapela hrála s novým bubeníkem, jejich starým přítelem, Nigelem Glocklerem. Pete Gill si dva dny po evropském turné poranil ruku. Turné bylo nutné přerušit kvůli vystoupení na festivalu Castle Donington’s Monsters of Rock – v pátek kapela vystoupila s Rainbow v Dallasu, v sobotu vystoupili v Británii na festivalu, v pondělí už hráli v New Yorku, odkud okamžitě odletěli do Německa na vystoupení na německém rockovém festivalu. Kapela se stala první rockovou kapelou, která vystoupila na Castle Donington dvakrát, poprvé už v roce 1980.

Říjen a listopad 1982 Saxon strávili ve studiu prací na svém dalším albu Power & the Glory, které produkoval Američan Jeff Glixman. I když se hnutí NWOBHM začalo pomalu vytrácet, bylo Power & the Glory doposud nejprodávanějším albem Saxon a skupina byla brána jako jedna z nejlepších v Evropě, spolu s Iron Maiden a Judas Priest. „Power and Glory Tour“ bylo turné po arénách, které začalo v Evropě a mělo obrovský úspěch. Americká část turné s předskokany Accept se také ukázala jako úspěšná a Saxon se stal v USA významnou kapelou, protože v prvním týdnu po vydání alba se jen v samotném Los Angeles prodalo více než 15 000 kopií. Vznikající glam metalová scéna, jejíž popularita v hlavním proudu stoupala, ale zabránila skupině dobýt americký trh. Obal alba produkoval hollywoodský filmový režisér Ridley Scott.

Na konci roku 1983 Saxon opustil společnost Carrere a podepsal smlouvu s EMI Records. První nahrávkou vydanou u nové společnosti bylo album Crusader. Přestože album obsahovalo stále rázný heavy metal, kritici začali mluvit o komerčnějším zvuku a fanoušci se začali ptát, jakým směrem se kapela ubírá. I přes více komerční zvuk se ale titulní skladba stala mezi fanoušky oblíbenou. Alba se prodalo přes 2 miliony kopií a světové turné „The World Crusade“ z roku 1984 mělo úspěch jak v Evropě, tak v Americe. Ve Spojených státech je mnoha koncertech dlouhého turné podporovali Mötley Crüe a Krokus.Se skupinou se počítalo jako s headlinery pro Monsters of Rock v roce 1984 v Doningtonu, ale problémy s plánováním a spory nahrávacích společností tomu zabránily. Po vydání alba Innocence Is No Excuse v roce 1985 bylo jasné, že se skupina nadále ubírá komerčnějším směrem, což rozdělilo fanoušky, protože kdysi surový a těžký zvuk kapely byl kvůli velkému americkému trhu zjemněn. Postupem času si album sice získalo uznání fanoušků i kritiků ale ohlásilo období stagnace, a popularita skupiny začala pomalu klesat. Následovalo obrovské vyprodané světové turné na podporu alba, ale uvnitř kapely se začalo objevovat napětí a počátkem roku 1986 byl vyhozen basista Steve Dawson, který měl problémy se svou ženou. Jak poznamenal Biff Byford: „She really fucked him up (Opravdu ho posrala).“ Steveův odchod byl další věcí, která podkopala pozici skupiny.

Saxon byl nucen nahrát své osmé studiové album Rock the Nations bez jeho nástupce. S Eltonem Johnem, který hrál ve dvou skladbách jako pianista, a Byfordem, který se kromě zpěvu chopil i nahrávání basových partů, album přesto vystoupalo v hitparádách výše než jeho předchůdce a bylo považováno za úspěšné. Na turné po evropských arénách, které poté následovalo, si kapela najala basáka Paula Johnsona. V létě roku 1986 se Saxon stali hlavní hvězdou Readingského festivalu a opět neúnavně cestovali po Spojených státech, kde hráli po boku Yngwie Malmsteena. V roce 1987 si skupina vzala pauzu, aby si odpočinula od neustálého koncertování a nahrávání, které začalo už v druhé polovině 70. let. Bylo naplánováno jen malé turné po USA a Kanadě. Na začátku roku 1987 opustil kapelu bubeník Nigel Glockler, aby se připojil ke skupině GTR, a byl nahrazen Nigelem Durhamem. Po všech těchto neštěstích se v roce 1988 začalo nahrávat další album Destiny, které bylo zklamáním a které kapele na popularitě nepřidalo. EMI odmítli se skupinou dál pokračovat a Saxon se ocitli bez smlouvy. Během následného evropského turné se do kapely vrátil bubeník Nigel Glockler, ale odešel Paul Johnson a jeho místo nahradil mladý Tim „Nibbs“ Carter, který debutoval na koncertě v Budapešti. V té době bylo Carterovi jen 22 let a později byla připsána zásluha za revitalizaci kapely.

V roce 1989 vyšlo živé album Rock n Roll Gypsies nahrané v roce 1988 během turné po východní Evropě, ale jinak do roku 1989 vstoupili Saxon bez smlouvy s nahrávací společností a koncerty na velkých stadionech a arénách v Evropě a USA byly velice řidké. Budoucnost kapely byla nejistá. Kapela se nakonec rozhodla vydat na evropské turné s názvem „10 Years of Denim and Leather“, které se ukázalo úspěšným krokem, protože Saxon znovu získali popularitu. V roce 1990 podepsali smlouvu s Virgin Records a zahájili práci na svém novém albu Solid Ball of Rock, které vyšlo v roce 1991 a patřilo mezi úspěšné. V roce 1992 Saxon vydáním dalšího alba Forever Free pokračovali v úspěšné cestě. Album produkovali Biff Byford a Herwig Ursin. Britská verze alba obsahovala alternativní obal se „Space Marine“ ze stolní válečné hry Warhammer 40 000. Skladba „Iron Wheels“, která byla věnována Byfordovu otci, který pracoval v uhelných dolech v Yorkshire, vyšlo jako singl.

V roce 1994 Saxon nahráli album Dogs of War. Krátce nato kapela propustila Grahama Olivera, který byl nahrazen Dougem Scarrattem, dlouholetým přítelem bubeníka Nigela Glocklera. Saxon nahrál nové hudební video pro skladbu "Dogs of War". V roce 1996 vyšlo další živé album The Eagle Has Landed Pt II. Rovněž nahráli cover písně Judas Priest „You Got Got Another Thing Comin'“ na tribute album s názvem A Tribute to Judas Priest: Legends of Metal. V roce 1997 Saxon uvedli na trh nové album Unleash the Beast, produkované Kallem Trappem a Saxon a v květnu zahájili evro=pské turné. Album dosáhlo první stovky v hitparádách ve Švédsku, Německu a Švýcarsku. V listopadu odehráli dva koncerty v Brazílii (Sao Paulo a Santos) a zakončili rok vánoční show v Belgii. V roce 1998 kapela cestovala po USA a hrála na brazilské akci Monsters of Rock. Po vyčerpávajícím turné si vzal bubeník Nigel Glockler volno, aby se zotavil ze zranění krku a ramen, a byl dočasně nahrazen Fritzem Randowem.

V listopadu 1999 bylo vydáno čtrnácté studiové album, nazvané Metalhead. Album bylo vysoce hodnoceno v Německu, kde se Saxon zůčastnili Wacken Open Air Festivalu, který se později stal běžnou součástí jejich cestovního kalendáře. Saxon byli také hlavní hvězdou prvního festivalu Bloodstock ve Velké Británii. V roce 2001 se opět stali hvězdou Wacken Open Air Festivalu a také nahráli živé DVD Saxon Chronicles. Během stejného roku pak vyšlo také další řadové studiové album Killing Ground, které obsahuje i cover "The Court of the Crimson King" od anglické progresivní skupiny King Crimson. V roce 2002 Saxon vydali Heavy Metal Thunder, kompilační album představující znovu nahrané verze písní z nejprodávanějších alb skupiny.

V roce 1999 zaregistrovali bývalí členové kapely Graham Oliver a Steven Dawson ochrannou známku „Saxon“. Poté tvrdili, že mají výlučná práva na jméno, a pokusili se zabránit Biff Byfordovi a saským promotérům a obchodníkům v jeho používání. Byford požádal o registraci ochranné známky, aby byla jejich ochranná známka prohlášena za neplatnou. V roce 2003 Nejvyšší soud prohlásil, že jméno vlastní Byford a současní členové skupiny, a byli proto v právu zabránit tomu, aby se Oliver a Dawson vydávali za Saxon. Poté Oliver a Dawson přejmenovali svoji kapelu na Oliver/Dawson Saxon.

Fritz Randow opustil kapelu v roce 2004. Nahradil ho bývalý člen Stratovarius Jörg Michael. V témže roce vyšlo i 16. studiové album Lionheart. Název alba byl inspirován Richardem Lionheartem, anglickým králem. Skladba „Beyond the Grave“ vyšla jako singl a jako hudební video. Album získalo pozitivní recenze a titulní skladba je mezi fanoušky stále oblíbená. V roce 2005 se ke skupině opět připojil bubeník Nigel Glockler. V roce 2006 kapela vydala živé album The Eagle Has Landed - part 3. V tom samém roce měla kapela hrát na dubajském pouštním rockovém festivalu a vystupovat po boku Megadeth. Těsně před festivalem Dubajské ministerstvo cestovního ruchu a marketingu odvolalo povolení kapely hrát na festivalu. Říkalo se, že důvodem byly historické texty v "Crusader".

V roce 2007 byli Saxon účastníky epizody Harvey Goldsmith Get Your Act Together. V rámci svého programu se Goldsmith chtěl pokusit obnovit jejich popularitu a pověst. Navrhl dva nové producenty, kteří by dohlíželi na produkci nového singlu „If I Was You“ (píseň je o zbrojní kultuře), který se dostal na první místo v Rock Charts ve více než 10 zemích (stal se jejich nejúspěšnějším singlem pro více než 12 let). Na konci programu hráli Saxon pro napůl vyprodanou radnice v Sheffieldu. Vystupovali také na Download Festivalu 2008.

Album The Inner Sanctum, které vyšlo v Evropě 5. března 2007 a v Severní Americe 3. dubna, bylo kritiky považováno za jejich nejlepší dílo za poslední roky. Kapela poté zahájila světové turné na jeho podporu.

Další studiové album Into the Labyrinth vyšlo dne 12. ledna 2009. Získalo pozitivní recenze a pokračovalo v úspěchu, který odstartovala nahrávka The Inner Sanctum. Kapela byla také hlavní hvězdou Wacken Open Air Festivalu v Německu. V únoru bylo oznámeno, že skupina ruší španělskou část svého evropského turné s americkými Iced Earth kvůli problémům s plánováním. Na začátku roku 2009 absolvovali turné po Velké Británii s Doro a na konci roku další turné po Velké Británii společně s Motorhead. V srpnu téhož roku hráli na Sonisphere. V září Saxon oznámili vydání dokumentu Heavy Metal Thunder - The Movie, který mapuje historii kapely od samého začátku. Poté Saxon pokračovali ve svém úspěchu ve Velké Británii a vystoupili na Download Festivalu 2010, který se konal v Donington Parku ve dnech 11. až 13. června. Kapela zahrála u příležitosti 30. výročí vydání celé album Wheels of Steel.

Své devatenácté studiové album Call to Arms vydali Saxon dne 3. června 2011. Debutovalo na 6. pozici v britském žebříčku rockových alb. Poté se kapela se vydala na světové turné po USA; v druhé části navštívili turné také Velkou Británii. Na turné Call To Arms bylo oznámeno, že v každém místě, kde se bude konat koncert, se mohou fanoušci, kteří zaplatí 10 L, zůčastnit zvukové zkoušky. Výdělek byl věnován charitativní organizaci Nordoff Robbins Music Therapy and Childline. V prosinci se Byford připojil na pódiu k Metallice, aby spolu zahráli „Motorcycle Man“ při příležitosti 30 let existence kapely.y

26. května 2012 byli Saxon v Hammersmith Apollo uvedeni jako speciální hosté Judase Priesta. Hráli také na Download Festivale 2012 a zůčastnili se natáčení filmu „Wheels of Steel“ pro Highlights festival, uvedený na Sky Arts. Dne 13. února 2012 skupina oznámila, že vydává nový live balíček DVD a CD s názvem Heavy Metal Thunder - Live: Eagles Over Wacken, který obsahuje jejich vystoupení v letech 2004, 2007 a 2009 na Wacken Open Air v různých formátech. V březnu získal Saxon cenu "Metal Hammer 2012 Golden God Award" pro „nejlepší britskou kapelu“.

V říjnu skupina oznámila, že jejich další studiové album bude mít název Sacrifice a vyjde v březnu 2013. Dne 11. prosince 2012 vyšel dokument Heavy Metal Thunder - The Movie a byl pro skupinu první blue-ray nahrávkou. V roce 2013 také vyšlo nové kompilační album Unplugged and Strung Up. V roce 2014 vyšlo nové živé album s názvem St. George's Day Sacrifice - Live in Manchester. Kapela také vyrazila v říjnu téhož roku na turné s názvem Warriors of the Road.

Během rozhovoru v listopadu 2014 Biff Byford odhalil, že: „Nové album budeme natáčet v lednu, únoru a březnu“. V rozhovoru z března 2015 Byford popsal album jako směs rock and rollu a heavy metalu. Dne 1. srpna 2015 skupina oznámila 16. říjen jako datum vydání alba Battering Ram a také premiéru oficiálního videa k titulní skladbě.

Dne 14. září 2016 oznámil Biff Byford na Facebooku, že Saxon pracuje s producentem Andym Sneapem na novém albu. V říjnu 2016 skupina oznámila, že na jaře 2017 se uskuteční turné po USA s kapelou UFO. Dne 15. června 2017 Byford odhalil, že název jejich nového studiového alba bude Thunderbolt. Saxon a UFO se znovu domluvili na další podzimní turné po Severní Americe. Dne 7. listopadu 2017 skupina oznámila, že album bude oficiálně vydáno 2. února 2018. Na podporu alba absolvovali krátké turné po Evropě a Velké Británii s Diamond Head, Rock Goddess a Magnum od konce února do začátku března 2018 a byli doprovodnou kapelou spolu s Black Star Riders pro světové turné Judas Priest's Firepower od poloviny března do začátku května 2018. V rozhovoru pro Sonic Perspectives v říjnu 2018 Byford potvrdil, že Saxon „určitě“ nahraje nové album někdy v roce 2019. Byl citován slovy: „Nemusíme se příliš angažovat v načasování. Můžeme si dělat, co chceme. Pokud máme chuť psát, pak píšeme. Pokud nemáme chuť psát, pak nepíšeme. Jednoduché. Byford později řekl, že jejich očekávané nové album vyjde počátkem roku 2021.

V únoru 2020 vyšlo zpěváku Biffu Byfordovi jeho první sólové album School of Hard Knocks. Na albu spolupracovali Phil Campbell (bývalý kytarista Motörhead), Alex Holzwarth (bývalý bubeník Rhapsody of Fire), Nicholas Barker, Dave Kemp and Nibbs Carter