WITHIN TEMPTATION je nizozemská symfonická metalová kapela založená v dubnu 1996 zpěvačkou Sharon den Adel a kytaristou Robertem Westerholtem. Kritika je řadí do gothic metalu a symfonického metalu, i když každé jejich album obsahuje i jiné vlivy mimo tyto žánry. Jejich nejvýraznější a nejznámější prezentovaný styl je označován jako symfonický metal, ačkoli jejich dřívější materiál, jako například debutová deska Enter, byla převážně gothic metal s nádechem doom metalu. V jednom rozhovoru den Adel uvedla, že se považují spíše za atmosférickou melodickou symfonickou metalovou/rockovou kapelu s gotickými prvky.

Pátá studiovka The Unforgiving vyšla v březnu 2011 a byla jednou ze součástí transmediálního počinu kapely, vedle komiksové série a série krátkých filmů, které dohromady tvoří příběh. Na The Unforgiving se WITHIN TEMPTATION stále více pouštěli do nových hudebních teritorií mimo symfonický metal. Jejich šesté studiové album Hydra vyšlo na začátku roku 2014 v Japonsku, Evropě a Spojených státech a opět je posunulo v objevování nových hudebních žánrů. Hostí také několik dalších umělců: Howarda Jonese, bývalého zpěváka americké metalcorové skupiny KILLSWITCH ENGAGE, Dave Pirnera, zpěváka americké alternativní rockové kapely SOUL ASYLUM, a amerického rappera Xzibita. Bylo vysíláno na BBC Radio 2 ve Spojeném království, přičemž v jedné z písní z něj, "Whole World Is Watching", zpíval Pirner. Jejich poslední studiovka Resist vyšla v únoru 2019 a obsahuje vlivy dalších hudebních stylů, jako je industrial a EDM. Do roku 2016 prodali WITHIN TEMPTATION po celém světě již více než 3,5 milionu nosičů.

Kořeny této holandské kapely sahají až do roku 1992, kdy kytarista a zpěvák Robert Westerholt s dalším kytaristou Ernstem van der Loo založili doom metalové uskupení The Circle. Robert však formaci opustil kvůli tvůrčím neshodám už během nahrávání prvního počinu v roce 1995 a trval na převzetí názvu. Skupina byla nucena přejmenovat se na Voyage a deska Embrace, která měla být původně debutem The Circle, tak vyšla v roce 1996 u Nightfall Records jako první LP Voyage. Robert, jenž se podílel na většině materiálu, však nebyl v bookletu vůbec uveden a při nahrávání ho nahradil Patrick Harreman. V písni "Frozen" na albu hostovala také Robertova dlouholetá partnerka Sharon den Adel. Její vokální příspěvek je v nahrávce slyšitelný dodnes, takže právě tato skladba musela být pořízena ještě před Robertovým odchodem z uskupení. Krátce po vydání této studiovky se Voyage rozpadli.

Westerholt spolu se Sharon následně založili další doom metalovou formaci The Portal, v níž působili i bývalí členové The Circle – Jeroen van Veen na baskytaru a Michiel Papenhove na kytaru. Dále zde hráli Martijn Westerholt na klávesy a Dennis Leeflang na bicí (později ho nahradil Ivar de Graaf). Ještě před nahráváním dema Enter si soubor změnil jméno na Within Temptation. V témže roce jim byla nabídnuta smlouva od DSFA Records a týden po jejím podpisu začalo uskupení pracovat na prvním albu. Skladby na desce byly nové verze písní, které se objevily na starších demosnímcích.

Debutové album Enter vyšlo v roce 1997 a bylo v té době přijato poměrně pozitivně. Později, když se formace prosadila na zahraničních trzích, bylo v roce 2007 znovu vydáno nezávislým labelem Season of Mist v Severní Americe a v roce 2014 opět uvedeno na trh společností Nuclear Blast. Nahrávku produkoval Lex Vogelaar, zakladatel nizozemské deathmetalové bandy Orphanage. Deska vznikla ve studiu Moskou v Utrechtu a byla dokončena i smíchána během tří týdnů.

Na albu výrazně vyniká vokál zpěvačky Sharon den Adel i chraplavý growl Roberta Westerholta a George Oosthoeka, bývalého člena Orphanage. Zvuk byl melodický, ale silně doomově laděný s gotickými prvky – s důrazem na pomalé klávesy, hutné bicí a repetitivní kytarové riffy. Texty se soustředí především na temná a nadpřirozená témata. Jako první a jediný singl vyšla skladba "Restless". Ačkoli se tehdy nahrávka do nizozemského žebříčku alb nedostala, Enter se nakonec v roce 2002 – po úspěchu písně "Ice Queen" z následující studiovky – vyšplhalo na 32. místo.

Po dokončení alba se parta vydala na čtyřkoncertní turné po celé zemi, po němž vystoupila i na festivalu Dynamo Open Air v Eindhovenu. Rok 1997 zakončila prvním mezinárodním turné po Německu a Rakousku. Následně formaci opustil bubeník Ivar de Graaf, kterého dočasně nahradil Ciro Palma.

V roce 1998 soubor pokračoval v koncertní činnosti a jeho rostoucí profil jej dostal až na hlavní pódium festivalu Dynamo 1998. Within Temptation tehdy sice neměli konkrétní plány na druhé album, ale rozhodli se vydat alespoň EP The Dance se třemi skladbami (a dvěma remixy), které dále rozvíjely atmosféru z Enter.

Rok 1999 byl pro uskupení převážně ve znamení pauzy – členové si odpočinuli od vystupování, využili čas k vybudování vlastního studia a věnovali se také osobním aktivitám. Návrat do víru hudebního dění plánovali až v následujícím roce.

Rok 2000 byl pro kapelu opět nabitý událostmi, protože se vrátila ke koncertování a zahrála si na třech holandských festivalech: Waterpop, Bospop a Lowlands. Kromě toho se Holanďané pustili do práce na svém druhém albu, jehož demosnímky vznikly už v jejich nově postaveném studiu.

Samotné album se nahrávalo ve studiu RS29 v nizozemském Waalwijku a vyšlo 24. prosince. Producentem byl Oscar Holleman, který se podílel už na předchozím EP The Dance, a jedním ze zvukařů byl mimochodem Stephen van Haestregt, budoucí bubeník formace.

Sharon vzpomíná: „Na každou píseň jsem měla jeden den, což ještě není moc, ale člověk si může vyzkoušet různé věci. Před nahráváním jsme také udělali několik demosnímků, kde si můžete ověřit, jestli se vám některé části písně líbí nebo nelíbí, a máte tak více času, když dojde na nahrávání“.

O kytarové sólo ve skladbě "Dark Wings" se postaral Arjen Lucassen z Ayreon.

Zvuk Mother Earth byl pro partu odklonem. Podle Roberta Westerholta bylo album přirozeným pokračováním jejich prvotiny Enter, protože se nechtěli opakovat. V důsledku toho se rozhodli vytvořit písně v rychlejším tempu a změnit směřování textů.

V rozhovoru pro Faceculture z roku 2008 Sharon uvádí: „Na »Mother Earth« už bylo trochu znát, že víme, jak chceme znít. Samozřejmě že člověk roste, takže jsme měli lepší představu o tom, jaký chceme zvuk. Už jsme nechtěli mít chraplavé vokály. Měli jsme pocit, že to všichni používají jako trik, a kvůli tomu jsme to už v naší hudbě nechtěli mít... a taky nás v té době hodně nadchl a inspiroval film »Statečné srdce«, který byl hodně keltský, a tak se naše album stalo hodně keltským, protože jsme byli zamilovaní do soundtracku k filmu. Pořád to album mám moc ráda, vzniklo velmi přirozeným způsobem. Písně byly někdy napsané za den, trvalo sice déle, než se to více propracovalo, jak to nakonec znělo, ale bylo to tak, že nápady a celé koncepty některých písní vznikly většinou za jeden den, refrény a sloky.“

Při svém prvním vydání koncem roku 2000 se deska dostala do hitparád pouze v domovské zemi souboru, a to na 82. pozici. Na začátku roku 2001 vystoupala na 67. místo, poté z žebříčku vypadla. V tomto roce vyšly ještě dva singly: první ke skladbě "Our Farewell", který se do hitparád vůbec nedostal, a druhý ke skladbě "Ice Queen", jež debutoval na 73. místě v červnu 2001 a rychle zmizel z nizozemských žebříčků.

S vydáním druhé verze singlu "Ice Queen" začala píseň – díky lépe propracovanému videoklipu – opět stoupat v nizozemských a belgických žebříčcích. To mělo za následek nový nárůst prodejů studiovky, která se rychle vrátila do žebříčků. Skladba "Ice Queen" se tak stala průlomovým hitem této sestavy – v březnu 2002 dosáhla 2. místa v Nizozemsku a zároveň šlo o jejich první singl číslo 1, když ovládl žebříček v Belgii.

Úspěch se odrazil i na prodejích Mother Earth, které nadále stoupaly v nizozemském albovém žebříčku a rok zakončily na 3. místě. Deska, považovaná za průlomovou, získala pozitivní recenze napříč Evropou. V témže roce dosáhla platinového statusu v Nizozemsku (80 000 prodaných kopií) a zlatého v Belgii (25 000 kopií). Začátkem roku 2003 se dostala do distribuce v dalších evropských zemích a pronikla do německé, švýcarské a rakouské hitparády. V Německu obsadila 7. místo a později tam získala platinovou desku za více než 200 000 prodaných kusů. Na začátku roku 2004 se vyšplhala na 17. místo norské hitparády a tři týdny nato dosáhla 11. příčky. V roce 2021, dvě dekády po svém vydání, obdržela nahrávka v Nizozemsku druhý platinový certifikát za celkový prodej 160 000 kopií.

V roce 2001 došlo ve formaci také k několika personálním změnám: jako druhý kytarista přišel Ruud Jolie, bubeníka Ivara de Graafa nahradil Stephen van Haestregt a Robertova bratra Martijna Westerholta (který trpěl infekční mononukleózou) u kláves vystřídal Martijn Spierenburg. Martijn Westerholt později založil další významnou symfonickou partu Delain.

Deska The Heart of Everything vyšla 9. března 2007 v Nizozemsku a 24. července ve Spojených státech. Práce na ní však začala už na konci roku 2005 a samotné nahrávání zabralo polovinu roku 2006. Kompletní seznam skladeb byl zveřejněn už 10. ledna. Dvě skladby, "The Howling" a "Sounds of Freedom", byly vytvořeny jako propagační materiál ke hře The Chronicles of Spellborn; první jmenovaná navíc otevírá celou nahrávku. Tento studiový počin debutoval na prvním místě nizozemské hitparády Album 100, čímž se stal druhou nahrávkou formace na této pozici. V Belgii i Finsku obsadil druhou příčku, v osmi zemích se dostal do první desítky a v jedenácti do první stovky.

Píseň "What Have You Done" byla prvním singlem z kolekce skladeb. První verze videoklipu vznikla mezi 12. a 14. prosincem 2006 v londýnském klubu Koko a ve studiu CGI ve Windsoru. Jako host se v ní objevil Mina Caputo ze skupiny Life of Agony. Fanoušci se mohli na natáčení podílet, ovšem výsledek zanechal v partě pocit zklamání – jak sama přiznala během koncertu v Lyonu. Krátce nato proto vznikl zcela nový klip.

Druhým singlem se v červnu stala skladba "Frozen", jejíž videoklip, natočený v Rumunsku, se věnoval tématu zneužívání dětí. Výnos z prodeje byl určen pro organizaci Child Helpline International. Digitálním singlem pro britský trh se stala "The Howling" (neplést s americkým EP) a vznikl k ní i nový klip. Prodloužená edice singlu "Frozen" obsahovala také nevydanou b-stranu "Sounds of Freedom", druhý kousek vytvořený pro propagaci zmíněné videohry. Vydavatelství Roadrunner Records zároveň nabídlo limitovanou verzi EP s názvem The Howling, která byla k dostání exkluzivně v obchodech Hot Topic a obsahovala titulní skladbu spolu s výběrem hitů z předchozí studiovky The Silent Force.

Propagace této nahrávky byla intenzivní a zahrnovala vůbec první světové turné pod názvem The Heart of Everything World Tour. Začalo 14. března 2007 v Amsterdamu a skončilo až 13. září 2008. Within Temptation poprvé úspěšně koncertovali také v USA (13 koncertů mezi 5. a 23. zářím 2007), nejprve jako předskokani Lacuna Coil, později jako hlavní hvězdy.

O americkém turné Sharon den Adel řekla: „No, nemáme žádná očekávání, protože je to velká země a nikdy nevíte, kde se lidem bude vaše hudba líbit. Je to úplně jiný vkus a my sem přijedeme a budeme hrát a uvidíme, jestli se to lidem bude líbit. Když se jim to nebude líbit, nemůžeš to změnit. A pokud ano, tak je to další pěkná země, kam můžeme jet hrát a užívat si tamní kulturu.“

Samotná studiovka The Heart of Everything v Americe vyšla 18. června a singl "What Have You Done" byl do rockových rádií distribuován 2. července. Jednalo se o první řadový počin Within Temptation vydaný na americkém trhu – předchozí desky Mother Earth a The Silent Force dorazily až o rok později.

Kapela poprvé zavítala i do Jižní Ameriky – navštívila Brazílii, Argentinu a Chile – a objevila se na velkých evropských festivalech jako Pinkpop, Pukkelpop či Download. Díky tomu se stala plnohodnotnou součástí evropského mainstreamu, neboť deska The Heart of Everything bodovala v řadě hitparád. Na konci roku 2007 uskupení profesionálně zaznamenalo vyprodaný koncert pro 8 000 diváků v Beursgebouw v Nizozemsku pro pozdější vydání na DVD.

Dne 7. února 2008 soubor odehrál speciální vystoupení za doprovodu The Metropole Orchestra, sboru Pa'dam a hostů jako George Oosthoek (ex-Orphanage), Anneke van Giersbergen a Keith Caputo z Life of Agony. Show se konala v Ahoy Areně v Rotterdamu, sledovalo ji 10 000 lidí a natáčelo ji 14 HD kamer. Výsledek vyšel jako hlavní obsah DVD Black Symphony, zatímco některé části koncertu v Eindhovenu byly přidány jako bonus na druhý disk speciálních edic nahrávky. Obě show doprovázely výbuchy, pyroefekty i ohňostroje. Black Symphony byla později v Nizozemsku oceněna zlatem.

3. listopadu 2008 oznámil Ruud Jolie na blogu, že si členové Within Temptation dají roční pauzu. Napsal: „Po Theater Tour, které začne příští týden, si já a zbytek Within Temptation dáme celý rok pauzu. Posledních sedm let jsme skákali ze studia do tourbusu, do letadla, na loď, znovu do studia, do tourbusu, na kolo, do letadla, do příležitostného bazénu na střeše hotelu a znovu do tourbusu. Všichni jsme si opravdu potřebovali od kapely odpočinout...”

1. června 2009 Sharon oznámila narození syna, druhého dítěte s Robertem Westerholtem.

11. srpna 2009 Sharon na svém oficiálním webu uvedla, že na přelomu října a listopadu vyjde akustický projekt s názvem An Acoustic Night at the Theatre. Obsahovat měl několik skladeb z listopadového turné 2008 v odlehčené verzi. Kolekce byla vydána 30. října spolu se singlem "Utopia" – duetem Sharon a Chrise Jonese, který vyšel už 23. října.

V roce 2010 vyrazili Within Temptation na druhé turné Theatre Tour, poslední s bubeníkem Stephenem Van Haestregtem. Mezitím pokračovali v práci na novém materiálu. Dne 18. listopadu 2010 kapela prostřednictvím svých webových stránek oznámila, že nové album s názvem The Unforgiving vyjde v březnu 2011, přičemž jeho koncept bude vycházet z komiksové série, kterou napsal Steven O'Connell (BloodRayne & Dark 48) a ilustroval Romano Molenaar (Witchblade, Darkness a X-Men). Každá píseň na desce byla napsána podle Stevenova příběhu, přičemž postavy v písních odrážely protagonisty komiksu.

Nové album vyšlo 29. března 2011 u Roadrunner Records a k jeho propagaci byly vydány tři singly. "Faster", hlavní singl, byl vydán 21. ledna 2011. Druhým singlem byla skladba "Sinéad", vydaná 21. března. Třetí a poslední, "Shot in the Dark", byl vydán 12. září. Každý singl doprovázel krátký film, aby vizuálně popsal vyprávěný příběh.

Získalo vesměs příznivé recenze hudebních kritiků, přičemž nejdiskutovanějšími body byly skladba, vyprávění příběhu a hudební změny. Recenzenti z časopisů Big Cheese a Sputnikmusic změny, které Within Temptation představili, přivítali a transmediálnímu počinu blahopřáli, zatímco časopisy Kerrang! a Q měly k tématům určité výhrady.

Album debutovalo 'pouze' na 2. místě v Nizozemsku, na rozdíl od dvou předchozích studiových počinů, která skočila hned na 1. místo. Dostalo se ale také do Top 10 v Belgii, Portugalsku, Finsku, Německu, Švédsku, Švýcarsku a Rakousku. Když byl vydán singl "Faster", neumístil se v žebříčcích tak dobře jako jiné singly formace, například "Stand My Ground" a "Ice Queen", ačkoli v digitálním hudebním obchodě iTunes se píseň umístila v běžných žebříčcích a v Nizozemsku se dostala do Top 5 (4. místo), zatímco singl zatím dosáhl 11. místa. V digitální rockové hitparádě se ale skladba "Faster" stala hitem, když se dostala na 1. místo v Nizozemsku, Belgii, Finsku, Španělsku, na 2. místo ve Švédsku, na 5. místo v Německu, na 6. místo v Rakousku, na 8. místo ve Francii, na 10. místo v Lucembursku, na 11. místo v Dánsku, na 13. místo v USA a na 18. místo v Mexiku. Později formace získala za The Unforgiving ocenění 'Nejlepší hudba jiných médií' v rámci nové solitérní soutěže 'Buma Music in Motion', která oceňuje kreativní a inovativní metody tvorby hudby.

Kapela původně oznámila, že na začátku roku 2011 vyrazí na evropské turné na podporu své nové desky, z důvodu Sharonina třetího těhotenství se ale termíny nakonec přesunuly z počátku roku 2011 na konec léta. Poprvé se sestava představila 10. srpna na maďarském festivalu Sziget, kde zahrála výběr písní z The Unforgiving a také některé ze svých populárnějších skladeb. Oficiálně ale turné The Unforgiving Tour začalo 12. srpna na nizozemském festivalu Huntenpop v Ulftu. Toto vystoupení bylo jedinečné, protože uskupení představilo The Unforgiving v celé jeho šíři a zároveň ztvárnilo koncept desky prostřednictvím nového pódiového designu, včetně světel, videí a dalších iluzí. Během srpna formace vystoupila na několika letních festivalech jako M'era Luna a Lowlands a v září zahájila halové turné, nejprve v Severní Americe a poté napříč Evropou.

Začátkem září dosáhlo album v Polsku zlatého statusu a koncem téhož měsíce bylo oznámeno, že Robert ukončí koncertování s kapelou (kromě příležitostných vystoupení), protože se nemá kdo postarat o tři děti Roberta a Sharon. Robert se ale bude dále věnovat produkci a psaní písní, zatímco jeho místo na pódiu zaujme Stefan Helleblad. Už předtím, dne 22. února 2011, kapela oznámila, že se k ní na plný úvazek připojil bubeník Mike Coolen, nicméně studiová nahrávka byla nahrána se švédskou bubenicí Nickou Hellenberg.

Na začátku roku 2012 formace v rámci další propagace desky vyrazila na jihoamerické turné, během kterého projela Brazílii, Chile, Argentinu, Peru a Ekvádor. Hned po návratu do Evropy v březnu 2012 představila poloakustické turné po holandských divadlech nazvané Sanctuary, podobně jako na předchozím živém albu An Acoustic Night at the Theatre, na kterém zahrála mnoho dosud nehraných skladeb jako "Say My Name", "The Last Dance", "Overcome", "Bittersweet" a některé, které nehraje často, jako "Restless", "Sounds Of Freedom", "The Swan Song" a "Our Farewell". Většinu z nich zahráli v akustické verzi.

Dne 8. května 2012 se Sharon den Adel a Ruud Jolie objevili v pořadu DWDD Recordings, aby předvedli akustickou coververzi písně "Smells Like Teen Spirit" od Nirvana. Poté se vydali na druhou etapu festivalů, kdy byli headlinerem několika největších evropských festivalů léta 2012, jako jsou Sonisphere, Masters of Rock, Rock Werchter, Summerbreeze a Gods of Metal. Později kapela oficiálně oznámila velmi speciální show s názvem Elements na oslavu patnáctiletého výročí formace. Na vyprodané show v belgickém Sportpaleis kapelu doprovodil orchestr Il Novecentro a další speciální hosté, například bývalí členové.

V rámci příprav na patnácté výročí založení byla parta požádána belgickou rozhlasovou stanicí Q-Music, aby jednou týdně po dobu patnácti týdnů v rámci speciálního pořadu Within Temptation Friday vybrala a zahrála existující skladbu ve 'stylu Within Temptation'. Covery se skládaly z větší části z popových písní, v nichž se uskupení transformovalo do symfoničtější podoby.

Hlavní zpěvačka Sharon den Adel uvedla: „Naším přístupem bylo skutečně vytvořit z coveru novou píseň Within Temptation. Tedy nejít tou nejjednodušší cestou, že bychom použili například jen klavír nebo akustickou kytaru, ale opravdu se pokusit do této nové verze vložit všechny prvky skladby Within Temptation. Byla to docela výzva, protože jsme na to měli pouhý týden, zatímco nahrávání naší původní písně může někdy trvat i půl roku! Ale tento tlak nám zároveň dodal tvůrčí impuls a bylo velmi obohacující, že jsme to každý týden stihli. Také jsme se hodně naučili z hloubkové analýzy, kterou jsme museli provést u těchto hitů, které napsali jiní, v kombinaci s implementací našeho vlastního zvuku a stylu do každého nového coveru. Jsme rádi, že jsme tuto výzvu přijali, a na výsledek jsme velmi pyšní.“

Tímto způsobem ztvárnili mimo jiné interprety jako Imagine Dragons, OneRepublic, Lanu Del Rey nebo The Who. 19. dubna 2013 pak vyšlo 11 z 15 coververzí, které formace vytvořila, na albu coververzí nazvaném The Q-Music Sessions. Ve stejný den soubor zveřejnil oficiální videoklip ke coververzi písně "Titanium".

Proces psaní další studiové nahrávky uskupení začal v roce 2012 a v první polovině roku mělo hudební uskupení napsáno již 6 písní. Studiovka měla vyjít celosvětově u jejich nového vydavatelství BMG a v Nizozemsku u Universal Music. 16. června se parta pustila do natáčení prvního videoklipu k novému počinu. Během série prohlášení o průběhu nahrávání debutu Westerholt prohlásil, že deska bude znovu obsahovat také growly.

V roce 2013 se sestava rozhodla pro natáčení nového klipu a v polovině května se baskytarista Jeroen van Veen vydal do studia, aby nahrál basový základ pro prvních pět písní. 12. července formace zveřejnila teaser trailer k chystanému studiovému počinu, ovšem bez prozrazení jakýchkoli názvů. Téhož dne kapela oznámila název pilotního singlu, kterým je "Paradise (What About Us?)", a v očekávání vydání nahrála také teaser trailer, který odhalil některé texty a kytarové sólo.

Kapele se také podařilo získat severoamerickou podpisovou smlouvu s Nuclear Blast a o tomto partnerství prezident společnosti Monte Conner prohlásil: „V současnosti existuje jen velmi málo formací, které neustále poskytují tak vysokou a konzistentní úroveň jako Within Temptation. Proto mají tak neuvěřitelně věrnou fanouškovskou základnu po celém světě. Jsem nadšený, že si jako svého amerického partnera vybrali právě Nuclear Blast Entertainment. Jejich fanoušci se koncem tohoto roku dočkají opravdové lahůdky!“ Byla také uzavřena licenční smlouva se společností Dramatico na vydání desky ve Velké Británii.

26. srpna, jakmile bylo dokončeno nahrávání bicích a vokálů, začalo finální nahrávání kytar.

Dne 30. srpna formace oznámila, že pilotní singl "Paradise (What About Us?)" bude vydán jako EP, které má rovněž obsahovat 3 skladby z připravované studiovky v jejich demo podobě ("Let Us Burn", "Silver Moonlight" a "Dog Days"). Při tomto oznámení Sharon uvedla: „Vydáním těchto demoverzí vás chceme pozvat do našeho domácího studia a ukázat, jak zachycujeme nápady na písně v rané fázi tvorby nového počinu. Tyto demoverze mají daleko k jejich finálnímu zvuku na desce, ale napoví vám, na čem pracujeme. Bude fascinující slyšet, jak bude znít konečný výsledek, až album vyjde.“

13. září Within Temptation oficiálně oznámili, že v titulní písni se jako speciální vokalistka objeví Tarja Turunen. Druhý propagační singl, "Dangerous", vyšel 20. prosince a objevil se na něm bývalý zpěvák Killswitch Engage Howard Jones.

31. ledna 2014 nakonec vyšla Hydra v kontinentální Evropě a 4. února v Severní Americe a Velké Británii, a setkala se s úspěchem u kritiků i komerčnímu výdělku. V Nizozemsku znamenala Hydra pro band návrat na první místo v hitparádě a dostala se také na první místo v české albové hitparádě, čímž se stala prvotinou na prvním místě mimo Nizozemsko. Hudební uskupení se také poprvé dostalo do první desítky britského žebříčku UK Albums Chart, kde debutovalo na šestém místě, a do první dvacítky amerického žebříčku Billboard 200, kde vstoupilo na 16. pozici.

V rámci propagace desky se formace vydala na turné Hydra World Tour, které mělo původně začít už v lednu 2014, ale bylo odloženo, aby mohlo uskupení písně před vydáním lépe vypilovat. Nejdříve tedy uspořádalo zkušební koncert v Effenaaru v nizozemském Eindhovenu, který byl vyprodán ještě týž den, kdy byl uveden do prodeje. 26. února se pak uskutečnil první oficiální koncert ve finských Helsinkách. Následné turné v arénách proběhlo především v Evropě a zahrnovalo i několik letních festivalů. Vzhledem k velkému ohlasu desky ve Spojených státech se soubor rozhodl znovu vyrazit také na turné po Severní Americe, přičemž cestoval od západního k východnímu pobřeží a projel dvanáct měst (dvě z nich byla v Kanadě); na některá místa byly vyprodané vstupenky.

2. května Within Temptation prostřednictvím své facebookové stránky oznámili, že se chystají natočit koncert v amsterdamské Heineken Music Hall; velká část vystoupení se později objevila na DVD Let Us Burn - Elements & Hydra Live in Concert spolu s některými částmi předchozího turné Elements 15. anniversary show. Na závěr evropské části turné navštívilo koncerty přes 120 000 lidí.

Dne 3. listopadu 2017 hudební uskupení změnilo své webové stránky a sociální sítě tak, že se na nich objevila pouze zpráva oznamující, že brzy přijde prohlášení Sharon den Adel. O sedm dní později se objevilo video prohlášení, ve kterém Sharon oznámila nový sólový projekt s názvem My Indigo. Projekt vznikl díky autorskému bloku, který měla, když začala skládat nové písně pro další studiovku party, a kromě toho se také potýkala s osobními problémy, což ji vedlo k tomu, že si dala na nějaký čas pauzu od formace a skládala pro sebe. Později se rozhodla tyto skladby zveřejnit prostřednictvím výše zmíněného projektu. Oznámila také, že během tohoto procesu znovu získala inspiraci ke skládání pro sestavu a písně pro nové album Within Temptation jsou v současné době ve fázi dema, přičemž nový materiál by měl být vydán v roce 2018.

Na konci listopadu hudební parta oznámila evropské turné na konec příštího roku. Začátkem prosince, tedy téměř rok před turné, byly již dva koncerty vyprodány. Turné začalo ještě před vydáním desky a formace na něm hrála vybrané písně za účelem jeho propagace. Koncem roku 2018 nizozemská média informovala, že první evropskou část turné navštívilo 125 000 lidí.

V červenci 2018 Within Temptation podepsali novou nahrávací smlouvu s německou společností Vertigo Records, která byla vybrána pro vydání jejich sedmého studiového počinu po celém světě, s výjimkou Japonska.

Celosvětové vydání nové desky bylo původně plánováno na 14. prosince 2018, ale nakonec bylo odloženo na 1. únor 2019. Na nahrávce hostují zpěváci Jacoby Shaddix (Papa Roach), Anders Fridén (In Flames) a Jasper Steverlinck (Arid) a produkoval ji jejich dlouholetý producent Daniel Gibson. Album navazovalo na vzorec sestavy, která do každého vydání zařazuje nové hudební prvky; tentokrát se na něm objevilo více elektronických, popových a industriálních vlivů. Po textové stránce se band rozhodla více zaměřit na politická témata, k nimž na předchozích deskách explicitně nepřistupovala.

K propagaci studiové nahrávky bylo vydáno šest singlů. 14. září 2018 vyšel singl "The Reckoning", na kterém hostuje Shaddix. Videoklip k této skladbě znamenal pro band první nominaci na cenu Edison Award od roku 2005. Druhý singl "Raise Your Banner", na němž se podílel Fridén, vyšel 16. listopadu 2018 a třetí "Firelight" o týden později, 23. listopadu.

Další tři singly byly vydány v roce 2019: "In Vain" 11. ledna, "Supernova" 5. února a "Mad World" 15. dubna. Do videoklipů se hodně investovalo, aby obrazem lépe ilustrovaly témata, která se na desce objevují. Ještě před vydáním studiovky zahájila parta koncem roku 2018 také evropské turné The Resist Tour.

Po vydání LP se formace vrátila na The Resist Tour, aby odehrála patnáct koncertů v Severní Americe a později na evropských letních festivalech. Během festivalové sezóny 2019 byla poprvé označena jako jeden z headlinerů Graspop Metal Meeting, jednoho z největších evropských heavymetalových festivalů.

Bleed Out, osmé studiové album Within Temptation, bylo vydáno 20. října 2023 a vedle Mathijse Tiekena jej produkoval dlouholetý producent kapely Daniel Gibson. Album představuje první případ, kdy se kapela rozhodla vydat plnohodnotnou desku bez podpory velkého vydavatelství. Hudebně nahrávka zahrnuje prvky symfonického metalu, gotického metalu, metalcoru a djentu. Textově se kapela přiblížila tématům spojeným se svobodou jako válka, útlak, ženská práva, náboženství, šikana a vnitřní boje.

Album přineslo sedm singlů. Prvních pět bylo vydáno samostatně, ještě před oznámením vydání plnohodnotného alba, a poslední dva až poté. První čtyři už byly zmíněny. Pátým samostatným singlem byla skladba "Wireless", která vyšla 18. května 2023. S oficiálním oznámením alba vyšel 18. srpna 2023 i šestý singl, "Bleed Out". Sedmý singl "Ritual" byl vydán 29. září 2023.

Z obchodního hlediska se album prosadilo především v Evropě. Umístilo se na druhém místě v Nizozemsku, domovské zemi skupiny, a dosáhlo první desítky v zemích jako Belgie, Německo a Švýcarsko. Album získalo vesměs pozitivní hodnocení hudebních kritiků. Recenzenti časopisů Kerrang!, Metal Hammer a Rock Hard se k desce vyjadřovali příznivě, kladně hodnotili nový směr, kterým se skupina vydala, těžší instrumentální skladby a přímočařejší a explicitnější přístup k textům. Album také získalo Edison Award, nizozemskou hudební cenu udělovanou NVPI, v kategorii Nejlepší rockové album.

Evropské turné s názvem 'Bleed Out Tour' začalo 4. října 2023 a trvalo do prosince 2024. V dubnu 2024 kapela vystoupila také na vybraných festivalech v Latinské Americe, včetně brazilské edice Summer Breeze Open Air v S?o Paulu, The Metal Fest v Chile a Ekvádoru.

V březnu 2024 přijela Sharon den Adel do Kyjeva, aby společně s Alexem Jarmakem vytvořila nový videoklip k písni "A Fool's Parade", který byl zveřejněn 11. dubna na oficiálním kanálu kapely. V červnu 2024, poté, co v průběhu let získali několik exportních ocenění, obdrželi Within Temptation od nizozemské organizace Buma Cultuur cenu za celoživotní dílo. Organizace uvedla, že „kapela nesporně poskytla příklad jedinečného metalového žánru, který inspiroval mnohé další a přinesl sextetu významný úspěch daleko za hranicemi jejich domovské země.“

9. prosince 2024 odešel ze skupiny klávesista Martijn Spierenburg.

První studiová nahrávka Enter, vydaná v roce 1997, byla hudebními kritiky zařazena do dvou subžánrů heavy metalu — gothic metalu a doom metalu. Styl byl klasifikován jako ponurý, doomový, pomalý, atmosférický a symfonický gothic metal, přičemž ji srovnávali s formacemi Tristana a Theatre of Tragedy, dalšími dvěma zástupci tohoto žánru. Pochvalně byly hodnoceny kytarové riffy a práce s klávesami, stejně jako kontrastní hlasy obou hlavních vokalistů, Sharon den Adel a Roberta Westerholta. Gotické prvky byly také po určitou dobu běžnou součástí vizuálního stylu Within Temptation, hlavně v počátečních letech.

Další nahrávka formace, EP s názvem The Dance vydané v roce 1998, byla popsána jako důležitý mezník v hudebním vývoji, protože představovala rozvoj zvuku kapely a zkoumání orchestrálních a neoklasických metalových prvků.

S vydáním druhého studiového počinu Mother Earth se hudební směřování sestavy dostalo do bodu zlomu, kdy jako hlavní zpěvačka zůstala pouze den Adel. To vedlo k melodičtějším, keltskou kulturou ovlivněným písním a většímu množství folkových vlivů. Kritika změny schvalovala a naznačovala, že deska odhaluje nové dimenze v pojetí metalu.

Prvotina The Silent Force, jejímž hlavním producentem byl Daniel Gibson, byla klasifikována jako velmi melodická, chytlavá a uvolňující.

S vydáním počinu The Heart of Everything v roce 2007 se názory kritiky rozcházely — někteří nový směr oceňovali a považovali ho za pestřejší. Server About.com souhlasil s oběma postoji a uvedl, že album má hloubku a komplexnost klasické hudby i temné ostří gotického metalu. Server allMusic poznamenal, že se sestava nebojí být vyloženě symfonická.

V roce 2011 uskupení vydalo své páté studiové dílo The Unforgiving, které znamenalo dosud největší změnu v jejím hudebním směru. Přestože bylo kritikou přijato vesměs pozitivně, někteří recenzenti změny odmítali — například časopis Q označil album za 'The metal T'Pau' (anglická popová formace). Nicméně další kritici považovali vlivy popu, rocku a metalu 80. let za přínosné pro sestavu.