Tublatanka je slovenská hard rocková kapela, kterou v roce 1982 založili Martin Ďurinda (kytara) a Juraj Černý (bicí). Po festivalu amatérských skupin v PKO v Bratislavě, který pod názvem „Mladá vlna 82“ organizoval Richard Müller dostala Tublatanka nabídku od jediného tehdejšího slovenského hudebního vydavatelství Opus k nahrávce LP desky. Prvního alba, které vyšlo pod názvem Tublatanka (1985), bylo prodáno okolo 100 tisíc hudebních nosičů a tak skupina dostala nabídku na vydání dalšího alba, které vyšlo o rok a půl později pod názvem Skúsime to cez vesmír (1986). Toto LP pak překonala svojí prodejností první album. Jedna z nejstarších slovenských harrockových skupin hraje dodnes a má na svém kontě 9 řadových studiových alb.

Počátky skupiny sahají na podzim roku 1982, kdy se v bratislavské vinárně Veľkí Františkáni setkali dva studenti prvního ročníku vysoké školy. Jedním z nich byl Maťo Ďurinda, student prvního ročníku Farmaceutické fakulty U.K., který se měl po otcově vzoru stát také farmaceutem, ale mnohem raději hrál na kytaru a zpíval. Druhý, bubeník Juraj Černý, byl studentem VŠMU obor dokumentární réžie, který tehdy už měl za sebou několik vystoupení se známou zábavovou bibbítovou skupinou YPS. Při prvním rozhovoru u vinných střiků si padli do oka svými názory na muziku a obdivem k velkým rockovým velikánům jako byli Led Zeppelin, Deep Purple, Thin Lizzy, Nazareth, The Who, Yes, Pink Floyd a další a řekli si, že založí koncertní rockovou skupinu - trio, aby museli všichni na pódiu podávat maximální výkony a nikdo se neflákal. Inspirací byla tria jako Cream, Jimi Hendrix's Experience, Emerson Lake & Palmer nebo Police.

Zbývalo už jenom najít dobrého basáka, který by uměl taky zpívat a dobře vypadal. Maťo s Ďurom si chtěli zahrát co nejdřív a tak svoji první zkoušku hráli s Mariánom Grexom, baskytaristou a zpěvákem skupiny Demikát u jeho otce v ředitelně na gymnáziu L. Sáru. J. Černý si ale vzpomněl, že byl o víkendu na zábavě a tam viděl dobře vypadajícího zpívajícího basáka, kterým byl Pavol Horváth, student matematicko-fyzikální fakulty, který hrál so skupinou Mentol. A tak ho šli hledat do jeho bytu ve čtvrti Dúbravka, kde se s ním dohodli, že to spolu zkusí.

S textařem Martinem Sarvašem vznikla dlouhodobá spolupráce. Před prvním vystoupením vymyslel imidž skupiny oblečené do slovenských krojů, jako určitý nadhled a parodii na tehdejší skupiny, oblečené převážně v bílých košilích s černými kravatami a brýlemi. Publiku sa tento surrealistický nápad rockové skupiny s lidovými kroji tak zalíbil, že skupina s tímto vzhledem vystupovala 10 let až do rozpadu původní sestavy.

Sarvaš se ujal i pozice manažéra, co skupině prospělo. 30.ledna 1983 se konal festival amatérskych skupín v bratislavském PKO, který organizoval Richard Müller pod názvem "Mladá Vlna 82", kde Tublatanka dostala príležitost vystoupit jako předskokan. Přišel nečekaný úspěch a redaktor vydavatelství OPUS Milan Vašica, který seděl v hledišti nabídl chlapcům nahrávání první desky.

První deska s názvem Tublatanka pak vyšla v poměrně krátké době v roce 1985. I když bylo album nahrané ve skromných podmínkách ve studiu, které se jmenovalo Divadlo Hudby, kde byl jenom osmistopý magnefofon a Dolby systém, který se každou chvíli kazil, mělo raketový start. Desky se prodalo asi 100.000 kusů a Opus hned nabídl nahrávání dalšího alba.

Zhruba o rok a půl později vyšlo další album Skúsime to cez vesmír. Jeho nahráváni bylo přerušeno nečekaným Maťovým povolávacím rozkazem a odchodem na základní vojenskou službu do Klatov. Maťo ale nemohl vydržet rok na vojně a netrpělivě čekal, kdy se bude moci vrátit do studia a dokončit desku. Podařilo se mu to po třech měsících a 24 dnech, kdy se vrátil domů i s modrou knížkou na ekzém.

Skúsime to cez vesmír překonalo v prodejnosti jedničku a skupina se vydala na 30denní turné, které zařídil Jožo Šebo (dnes manažér J.Kirschner). Na vyprodaných koncertech v amfiteátrech a sportovních halách skupina získala široké zázemí fanoušků. První televizní vystoupení v relaci Triangl chlapci vyhráli 3x po sobě s písničkou "O nás", ale videoklip museli natočit bez slovenských krojů, které se nelíbily cenzuře v televizi ve spojení s rockovou muzikou.

Až třetí album "Žeravé znamenie osudu" (1988) mohla skupina nahrávat v novém digitálním studiu Opusu a prodej tohoto titulu se vyšplhal na 250.000 kusů a skupina za něj dostala Zlatý erb OPUSu. V té době už Tublatanka úspěšne koncertovala po celém Československu a skladba "Láska drž ma nad hladinou" sa držela několik měsíců na prvním místě československé hitparády Formule Pop. V listopadu 1988 skupina dostala pozvání vystoupit ve velkém programu v Moskbě, který se konal na stadióně v Lužnikách, kde proběhlo 10 představení a na každém byla návštěvnost 14-15 tisíc lidí.

V lednu 1989 si skupina zahrála ve Vídni ve známém klubu Metropol, co byl tenkrát docela problém, protože z asocialismu bylo potřeba vyřídit devizový příslib a doložku k vycestování. Po vystoupení v černu 1989 na stadióně Evžena Rošického v Praze, kde se konal festival metalových skupin, německý časopis Heavy Metal napsal na vystoupení, kterému přihlíželo více než 20000 lidí, velmi kladnou kritiku.

16. září 1989 skupina vystupuje na velkém koncertě v bratislavském amfiteátru, který se natáčel na kamery. V listopadu 1989, po vypuknutí "sametové revoluce" v Československu a s ní spojenou první demonstrací proti KSČ a za demokracii, Maťo poskytl svou kytarovou aparaturu Marshall a se svými čtyřmi reprobednami a dvěma zesilovači ozvučil první tři dny revoluce na náméstí SNP v Bratislave. Skladba "Pravda víťazí" se stala nepsanou hymnou revoluce. Opakovaně vyhrávala televizní písničkovou soutěž Triangl a na vánočním trhu se objevila videokazeta Pravda víťazí, zachycující vydařený koncert na bratislavském amfiteátru, která byla brzy vyprodaná.

V roce 1990 odchází skupina do studia Ladislava Štaidla v Jevanech, aby nahrála svoje čtvrté album Nebo-peklo-raj. V Bratislavě na pompézním křtu za účasti několikatisícového davu křtí album herec Andy Hryc, který namluvil intro k písni "Démon pomsty". V roce 1991 odehrála Tublatanka koncert v Bulharské Sofii na festivalu rockových skupín.

V roce 1992 vychází další album Volanie divočiny, kde se poprvé kromě Sarvašových textů objevili i texty od Whiskyho (později hrál ve skupině Slobodná Európa), tehdejšího Maťova kytarového technika a kamaráda. V roce 1993 skupina odjela na koncert do německého Karlsruhe společně s dalšími slovenskými rockovými skupinami.

V Tublatance panuje napětí ve vztahu Maťa, Pala a zbytkem skupiny. Brzy po návratu z Německa Palo odchází ze skupiny. Maťo nemůže dlouho najít rovnocenou náhradu a tak na albu šestnácti vánočních koled v rockovém podání Tublatanky s názvem Poďme bratia do Betlehema, hraje i na basovou kytaru. Deska vychází na vánočním trhu a dobře se prodává. Album pokřtila poslední česká miss Československa Silvia Lakatošová.

V té době už bubeník Ďuro Černý úplně propadl drogám, které zkusil, když mu je nabídli kamarádize skupiny Slobodná Európa, s kterou v té době kromě Tublatanky také hrával. Ďuro už nezvládá další koncertování a nahrávání s Tublatankou a odchází ze skupiny, aby se podrobil intenzivní protidrogové léčbě. Maťo zůstal sám a musel se poohlédnout po nových muzikantech.

Dvakrát se konal konkurz vyhlášený v novinách Nový čas, ale z více než šedesáti muzikantů nikoho nevybral a tak šáhl po kytaristovi a zpěvákovi Dodovi Dubánovi, absolventovi práva, který právě opustil svoji skupinu Money Factor a byl volný a po baskytaristovi Jurajovi Toporovi (návrhář módní obuvi),který tehdy uř rok dělal na koncertěech Tublatanky Maťovi kytarového technika a předtím hrál ze skupinou If.

V srpnu se skupina zůčastnila soutěže v polském městě Sopoty s písni "Ja sa vrátim". Za bicími se jednorázově objeviltehdejší manažér skupiny Dušan Giertl, který vedl skupinu od konce roku 1993 až do roku 1997. A tak se zformovala tzv. nová sestava Tublatanky, která se hned pustila do přípravy nového alba a nazkoušení koncertního programu. V této sestavě, ke které se přidal částečně vyléčený Ďuro Černý, skupina nahrává nové CD Znovuzrodenie. Nové CD ale nevyšlo, jak bylo plánované před Vánocemi 1995, ale skoro o čtyři měsíce později - v únoru.

Začátkem roku 1994 skupina vyhraje konkurz v STV a v březnu odchází reprezentovat Slovensko na velkolepý festival Velká Cena Eurovíze do Dublinu v Irsku se skladbou "Nekonečná pieseň". V přímém televizním přenosu sleduje festival více než 300 miliónů diváků a skupina sa umísťuje na 17. místě z 25. Po příchodu na Slovensko se střetne s negativní kritikou v domácím tisku, který je nespokojený s umístěním. Maťo se v médiích obhajuje tím, že je nemožné prosadit se poprvé na tomto festivalu (v té době se konal už 39. ročník) bez dobrého lobby v prospěch slovenské reprezentace, protože lobbování sehrává důležitou úlohu ve vzájemném bodování mezi zeměmi.

O měsíc později v dubnu 1994 koncertuje v USA na festivale v hlavním městě Texasu Austinu. Juraj Černý má po celou dobu strávenou v USA velké zdravotní problémy spojené s předešlým braním drog a několik týdnů po návratu na Slovensko opět odchází ze skupiny. Za bicími ho nahradí Martin Uherčík, který předtím hrál ve skupinách Dereš, Ex Tip a Isabelle.

V roce 1996 Dodo Dubán nahrál a vydal svoje sólové CD Survive the night. Na vánočním trhu 1996 vychází první výběrové CD Najväčšie hity No. 1 - Pravda víťazí, které zaznamenává značný prodejní úspěch. Album obsahuje najznámejší písničky z prvních třech alb a jako bonus skladbu "Loď do neznáma". Původním interpretem této písně, kterou napsal kytarista Peci Uherčík a otextoval Martin Sarvaš, byla formace „Uherčík, Ďurinda, Griglák, Horváth“ s účastí Dušana Hájeka (bicí) a prof. Antona Vranku (dudy), její originální zvukový záznam vznikl ještě v roce 1988.

V knize Bratislavský Ná/Rez její autor a producent Peci Uherčík takto vzpomíná na okolnosti jejího vzniku: „Šťastím pre mnohých autorov v 80. rokoch bolo, že sa v Divadle hudby na Nedbalovej ulici v Bratislave dali realizovať tzv. „černoty“, a tak sa vlastne stali vlastníkmi zvukových záznamov svojich skladieb. Nakoniec, na oficiálne zaradenie do dramaturgického plánu Opusu by asi čakali dodnes... Raz som Ferovi Griglákovi zahral u nás v byte, len tak na španielke svoj nápad, takú country pesničku. Fero hneď spozornel, chytil si ten svoj nos a hneď povedal: to musíme urobiť, bude sa to volať Cibuľové pole a musia tam byť škótske gajdy. Tým sa stal jej duchovným otcom. Ja som sa ho opýtal, kto to naspieva, a on že hneď ideme hľadať. Oslovili sme Pala Horvátha a Maťa Ďurindu, oni súhlasili. S ponukou otextovať pesničku súhlasil aj Martin Sarvaš a spravil podľa mňa jeden zo svojich vrcholných textov. Fero mal nejaké čierne termíny v Divadle hudby, prepustil mi ich a išli sme nahrávať. Ja som zo svojich posledných peňazí zaplatil štúdio a režisérov Fedora Freša a Ivana Jombíka. Oslovil som bubenícku legendu, Dušana Hájeka, s ktorým som sa poznal z koncertnej aj štúdiovej spolupráce, ten nahral bicie. Ja som nahral všetky gitarové party. Fero okrem toho, že nahral klávesové nástroje, priviedol do štúdia pána profesora Vranku so škótskymi gajdami a my sme priamo na mieste transponovali časť, kde boli gajdy, ladené v b-dure. Po nahratí gájd a spevov bola pesnička hotová. Zaujímavé je, že v nej nie je part pre basovú gitaru, aj keď sme špekulovali, či by Fedor dačo nezahral. Ale asi bolo málo času... Mám ju dodnes nahratú na štvrťpalcovom analógovom magnetofónovom páse. Len čo s tou pesničkou? Martin Sarvaš ju ponúkol do rozhlasu a pesnička sa napokon dostala i do relácie Triangel. Musím poďakovať bratom Valentovcom, bohémom od Veľkých Františkánov, že Janko ako kameraman a Martin ako režisér, natočili na 16 mm film videoklip ku tejto pesničke, ktorý bol použitý v relácii Triangel. Pieseň zarezonovala a dostala sa do povedomia. Výsledok je dobrý vďaka všetkým zúčastneným, čiže interpretačnému zoskupeniu Uherčík, Ďurinda, Griglák, Horváth, autorovi textu Martinovi Sarvašovi a samozrejme ostatným muzikantom - Dušan Hájek bicie, gajdy Anton Vranka. Profesionálnu prácu odviedli aj hudobný režisér Fedor Frešo a zvukový majster Ivan Jombík. Tak nejako sa to podarilo. Bola to dobrá zhoda okolností.“

Od roku 1997 začíná Tublatanka hrávat pořevážně na festivalech a koncertních pódiích v České republic. Na Slovensku jsou v médiích na vrcholu dancefloorové skupiny a všude převládají diskotéky nad živou hudbou a rockové desky se tu už dávno neprodávají ve stotisícových nákladech, dokonce ani v desetitisícových. V Čechách je v tomhle směru situace přece jenom o trochu lepší. V dubnu 1997 také vychází Maťovi Ďurindovi jeho prní sólové CD "Perfektný svet" s dvanácti písničkami a titulním duetem s Ilonou Csákovou.

V roce 1998 vychází druhé kompilační album Najväčšie hity No. 2 - Ja sa vrátim, které má stejně jako předcházející výběr booklet složený z článků publikovaných v československých novinách a časopisech. Album je složené z nejlepších písní od čtvrté desky až po rozpad staré sestavy, na CD se objevilo i několik vánočních písní a jako bonus "Flying to the Universe" a "Tonight", původně plánované na anglickou verzi alba.

V letech 1998-2000 skupina dál úspěšně koncertuje na velkých rockových festivalech jako headliner. V Třinci na festivalu Noc plná hvězd, na festivale Rockový Písek a na Teplom Vrchu u Rimavskej Soboty, kde skupina hraje průřez celou dosavadní tvorbou.

V srpnu 2000 skupina absolvuje přelet přes oceán a vystoupí na prvním československém rockovém festivalu v Chicagu společně s českými skupinami Olympic, Pražský Výběr, ETC, BSP, Každý den jinak (dříve AG Flek), Vata, Big Heads a dalšími. Zde odehraje jeden a půl hodinový velmi úspěšný koncert v open air areálu za Chicagem a udělá několik interview pro emigrantské rádia v USA a pro Českou televízi, ktorá sestříhá z této akce dokument.

V listopadu roku 2001 vychází dlouho očekávaná pátá studiová deska s názvem Pánska jazda, která obsahuje 15 nových písní. Kromě hudby se na ní poprvé Maťo podílel i textařsky, když napsal texty k deseti skladbám. CD pokřita v bratislavské Hysteria Pube 3-násobná mistryně světa ve fitnes Marieta Žigalová. V roce 2002 skupna hraje sérii koncertů k novému albu, 21. a 22. května 2002 odehraje dva velké koncerty, v bratislavském PKO a druhý den v Košickém Jumbo Centre i s velkou pyrotechnickou šou. Koncerty se střetávají s příznivým ohlasem u kritiky i publika. 28.6.2002 hraje Tublatanka na největším českém festivalu v Třinci ako hlavní hvězda večera. Koncertu se účastní více než 12.000 diváků.

V dubnu 2003, v den křtu nového alba Zlatá Tublatanka 20 rockov, spáchal v 38 letech sebevraždu její kytarista Jozef „Dodo“ Dubán. Pod vlivem dlouho trvajících depresí z nešťastné lásky vyskočil z okna svého bytu na 7. poschodí na Hraniční ulici v bratislavském Prievoze.

„Dodo bol dlhodobo v depresiách po rozchode. Pokúšali sme sa ho priviesť na iné myšlienky, dostať do lepšej nálady. Hovorili sme mu, že si nájde novú lásku a bude šťastný. Jeho depresia trvala vyše roka...“ uvedl tehdy Maťo Ďurinda. Dubánův stav se pomalu zhoršoval, nakonec se svým životem skoncoval.

Kapela tak opět funguje jako trio. Koncem toho samého roku odchádzí z kapely i bubeník Martin Uherčík, ktorý se rozhodll věnovat se rodině a príležitostnému hraní s kapelou Dereš. Začátkemroku 2004 přichází do skupiny nový bubeník Peter Schlosser, bývalý bubeník death-metalových Thalarion.

V roce 2005 se Tublatanka představila s novým albem Patriot, které mělo ambice vrátit se ke kořenům kapely a snaží se fanouškům opět nabídnou poctivou hard rockovou muziku. Nachází se na něm i dlouho slibovaná pocta tragicky zesnulému Dodovi Dubánovi v podobé skladby „Pieseň pre Doda (Šlabikár VIII)“. Album bylo celkem přijato i staršími fanoušky kapely i když žádné nadšené ovace se nekonaly. O rok později vyšla další deska rockových vánočních koled Vianočný deň, které se prodalo přes patnáct tisíc kusů a zajistila tak kapele další platinovou desku.

V roce 2010 vyšlo kapele další studiové album Svet v ohrození

Ke 30tému výročí založení podnikla kapela v roce 2013 velké Česko-Slovenské turné, na kterém bylo natočeno DVD Tublatanka 30 Rockov Vo veľkej škole dní. DVD přináší kompletní koncert s 25 skladbami, dvě a půl hodiny vystoupení natočeného v HD kvalitě. Obal DVD je rozložitelný digipack, který obsahuje spoustu fotografií z koncertu a ze zákulisí kapely.

V roce 2016 Tublatanka po třech letech opět vyrazila na velké koncertní turné, během kterého na podzim roku 2016 navštívila třináct velkých měst v České a Slovenské republice a zahrála repertoár svých největších hitů v délce 100.minut.

Na jaře roku 2018 vyrazila Tublatanka na společné turné s ostravskou skupinou Citron. Turné začalo jedenácti vyprodanými koncerty v České republice a od 5.října pak pokračovalo dalšími deseti vystoupeními na Slovensku od Prešova až po Bratislavu. Jedním z autorů myšlenky na společnou šňůru kapel je bubeník a zároveň frontman Citronu Radim Pařízek. Vznikla v rámci projektu Souboj rebelů, který funguje už třetím rokem. Kapela si na něj zve další legendy československé hardrockové scény. Maťo si během koncertu zazpíval společně s lídrem Citronu Láďou Křížkem i se zpěvačkou Tanjou v písni "Silní a nezlomní".

Po odehrané české části turné byl Maťo evidentně spokojený: "V Českej republike malo turné veľmi dobrý ohlas fanúšikov oboch skupín. Ľudia sa tešili tomuto spojeniu legendárnych skupín, ktoré v 80-tych rokoch minulého storočia spolu začínali na mnohých koncertoch po Československu. Bolo cítiť, že sa ľudia úprimne tešia a turné iskrilo dobrou atmosférou. Dva mesiace dopredu bolo vypredaných osem z 11-tich koncertov turné Súboj rebelov."

Zmínil se také o show, kterou chystají pro fanoušky: "Nad pódiom bude veľká led obrazovka. Celú šou odštartuje klip „Silní a nezlomní“, ktorý vtiahne do nálady koncertu a je spoločným duetom Tublatanky a Citronu. Počas koncertu sa na obrazovke objavia viaceré videá a raritné fotografie z dlhoročnej existencie oboch skupín. A pri piesni „Spomienka na Ďura Černého“ si pripomenieme nášho bývalého bubeníka špeciálnym videoklipom."

O rok později si obě kapely pro velký úspěch společné turné zopakovaly

28.února 2023 vychází u příležitosti čtyřicátého výročí existence skupiny nové album Uprostred chaosu.

použité zdroje: