Biografie
Lester Hill známý jako Joe Hill Louis
* 23.září.1921 v Raines, ve státě Tennessee, USA
+ 5.srpna.1957 v Memphis, ve sátě Tennessee, USA
JOE HILL LOUIS, narozený jako Lester (někdy uváděný jako Leslie) Hill v roce 1921, je jednou z nejvýznamnějších, přesto často opomíjených postav raného elektrického blues a rhythm and blues. Přezdívku Joe Louis získal díky četným rvačkám v mládí, a to jako pocta slavnému boxerovi Joe Louisovi. Již ve čtrnácti letech opustil rodinu a odešel do Memphisu, kde začal pracovat v Peabody Hotelu. Zde se začal živit jako hudebník – jednočlenný orchestr, který si sám upravil tak, aby dokázal hrát na kytaru a zároveň se doprovázet na bicí, což mu umožňovalo vytvářet bohatý a energický zvuk.
Joe Hill Louis začal nahrávat již koncem 40. let, přičemž jeho první nahrávky pro prestižní Sun Records pocházejí z roku 1949. Jeho nejznámější skladbou se stala „Boogie In The Park“ z července 1950, která byla jedním z raných příkladů využití zkresleného kytarového zvuku. Tenhle styl, společně s jeho drsným a energickým projevem, později silně ovlivnil vznik heavy metalu a hard rocku, ačkoliv Joe Hill Louis svou tvorbou spadal spíše do bluesového a rhythm and blues žánru.
Jeho zvuk byl pro danou dobu inovativní a průlomový – nejenže hrál sólově na kytaru a bicí, ale také využíval zkreslení, které tehdy bylo v blues hudbě neobvyklé. To mu přineslo přezdívku „The Be-Bop Boy“, ačkoliv jeho hudba byla více spjata s blues a energickým rhythm and blues než s bebop jazzem. Jeho energické vystoupení a dravý kytarový styl předznamenaly mnohé zvuky, které později přijaly kapely jako Led Zeppelin, Black Sabbath nebo dokonce raní heavy metalové skupiny.
Bohužel, přestože byl jeho vliv nemalý, Joe Hill Louis zůstal v historii často neoceněným průkopníkem. Zemřel v pouhých 35 letech na tetanus, po nešťastném úrazu, v nemocnici v Memphisu. Přesto jeho nahrávky a styl ovlivnily mnohé hudebníky a přispěly k vývoji moderního rocku.
Joe Hill Louis se proslavil i svým sólovým přístupem ke hře, kdy si sám vytvářel komplexní doprovod a rytmiku. Jeho schopnost zvládat kytaru a bicí zároveň mu umožnila vystupovat jako sólový „one-man band“, což bylo v jeho době velmi unikátní. Tato schopnost také předznamenala podobné sólové přístupy v pozdějších desetiletích, například u bluesových a rockových interpretů.
V jeho době byl také známý díky svým živým vystoupením, které byly plné energie a syrovosti. Přestože nebyl tak široce známý jako někteří jeho současníci, jeho přínos pro vývoj elektrického blues a tvrdšího zvuku je neoddiskutovatelný. Byl jedním z prvních, kdo experimentoval s přemostěním mezi bluesovou tradicí a novými rockovými formami.
Jeho skladby jako „Boogie In The Park“ jsou dnes ceněné jako historické nahrávky, které významně ovlivnily vývoj hudby. I když nezanechal rozsáhlou diskografii, jeho jedinečný styl a zvuk zanechaly trvalý otisk. Mnoho současných hudebních historiků a kritiků ho považuje za klíčového inovátora, který stál u zrodu moderního elektrického blues a hard rocku.
Joe Hill Louis tak představuje důležitou spojku mezi tradičním blues a novými žánry, které v následujících desetiletích dominovaly rockové scéně. Jeho odkaz žije dál nejen v nahrávkách, ale i ve vlivu, který měl na další generace muzikantů a vývoj celé hudební kultury.