Beatdown hardcore (známý také jako heavy hardcore, brutal hardcore, toughguy, moshcore nebo jednoduše beatdown) je subžánr hardcore punku s výraznými prvky heavy metalu. Vyznačuje se agresivním zpěvem, hromadnými vokály, těžkými kytarovými riffy a breakdowny a texty pojednávajícími o jednotě, bratrství, nestálých mezilidských vztazích a machismu.

Heavy hardcore kapely jsou často označovány jako jednoduše 'hardcore', což znamená, že termín 'hardcore' je poněkud neurčitý, protože se také používá jako označení tradičního hardcore punku, žánru, který hrají kapely jako Minor Threat a Bad Brains. Žánru Heavy hardcore vydláždily cestu newyorské hardcore kapely jako Agnostic Front, Warzone, Sick of It All a Cro-Mags a thrash metalový subžánr 'crossover thrash'. Dále má původ v newyorských hardcoreových kapelách z konce 80. let, jako jsou Breakdown, Killing Time, Sheer Terror a Madball. V polovině 90. let se jeho průkopníky staly kapely jako Hatebreed, Shai Hulud,Strife, Bulldoze, Terror Zone a Neglect. Definice žánru se postupem času rozšířila a zahrnula také umělce, kteří jsou více spjatí s metalem, zejména Xibalba, Sunami a Knocked Loose. Heavy hardcore kapely jako Terror a Death Before Dishonor získaly kultovní postavení až později po roce 2000.

Beatdown je žánr hardcore punku ovlivněný heavy metalem, který se vyznačuje agresivním vokálem (obvykle křikem), skupinovým zpěvem, těžkými kytarovými riffy a těžkými breakdowny. Je více ovlivněn heavy metalem než tradiční hardcore punk, zvukově se blíží thrash metalu a hip hopu. Mnohé beatdownové kapely využívají také prvky slam metalu. Podle spisovatele Briana J. Kochana tento žánr zahrnuje mystiku drsného a těžce pracujícího třídního života lidí v amerických velkoměstech. Punknews.org popisuje beatdown jako těžké breakdowny, growly vokály a občasný metalový riff.

Jednou z výrazných charakteristik beatdownu je jeho úzké spojení s hardcoreovými partami (crew), zejména newyorskými DMS a bostonskými Friends Stand United, a to do té míry, že akademik Jeff Purchla použil pro označení tohoto žánru ve své eseji The Powers that be: Processes of Control in 'Crew Scene Hardcore z roku 2011 termín 'crew scene hardcore'. Sociolog Edgar M. Peralta definoval crew jako lidi zapojené do hardcore scény, kteří se sjednocují na základě vzájemných vazeb a různých zájmů, včetně nekriminálních prvků, jako je hudba nebo sport, ale také včetně některých kriminálních prvků, mezi něž často patří násilí a graffiti, a to konkrétně jako prostředek odporu proti bělošským supremacistickým proudům na jejich scénách.

V textech tohoto žánru se často mluví o mužství, jednotě, ostražitosti a mezilidských vztazích, zejména o zradě. Jake Tiernan z webzinu Heavy Blog Is Heavy kritizoval hypermaskulinitu hardcoru, když napsal, že hardcorová scéna podporuje stádní mentalitu a způsobuje fyzické násilí, což odporuje tomu, o čem je punk, v kterém má hardcor kořeny, protože punk je o individualitě. Tiernan se domníval, že hypermaskulinita hardcoru a společensky povinné moshpity způsobují izolaci, zatímco původně měla být scéna o individualitě a inkluzi.

Podle Kevina Warwicka, autora Bandcamp Daily, se po roce 1990 žánr rozšířil ze specifického stylu hardcoru ovlivněného metalem na 'širší škálu moshi přátelských, na breakdown fixovaných skupin', což zahrnuje jak hardcore revivaly ve stylu 90. let jako Absolute Suffering, tak metalovější skupiny jako Knocked Loose. S tímto vývojem stále více převládaly vlivy death metalu, slam metalu a doom metalu, přičemž publicista webu MetalSucks Max Heilman označil slam riffy za základní prvek moderního beatdownu. Hranice žánru se pak stále více stírají prolínáním s metalcorem a deathcorem.

Předchůdci - Na počátku 80. let se hardcore punk rychle rozšířil s kapelami jako Black Flag, Minor Threat a Dead Kennedys. Když se washingtonská hardcore punková skupina Bad Brains přestěhovala do New Yorku, odstartovala newyorskou hardcore scénu. Jak scéna postupovala, začalo vznikat mnoho kapel, které byly výrazně ovlivněny heavy metalem a hip hopem. Někteří hudebníci na newyorské hardcorové scéně si pěstovali 'étos tvrdého chlapa' prostřednictvím používání kriminálního násilí a bigotnosti. U některých kapel, zejména u Cro-Mags, existovala aktivní snaha vyhledávat hudebníky, kteří tento étos nesli. Ten byl ve zvuku kapely natolik výrazný, že autor AllMusic Patrick Kennedy označil jejich debutové album Age of Quarrel z roku 1986 za 'nejlepší hodinku drsňáckého hardcoru'. Přestože to vedlo k rozsáhlé kritice ze strany ostatních hardcoreových scén té doby, mnoho z těchto kapel začalo rozvíjet jedinečný styl, který byl založen více na rytmu a méně vycházel z punku.

Počátky Beatdown hardcoru jsou spjaty zejména s hardcorovou partou DMS (Doc Marten Skinheads) z Lower East Side. Založil ji Jere DMS na počátku 80. let a díky tomu, že se v ní objevovaly prvky hardcoru, hip-hopu, graffiti, motocyklové, skinheadské a skateboardové kultury, a díky jejímu multietnickému složení v ní působili členové, kteří později založili kapely Bulldoze, Madball a Skarhead. Způsob, jakým kapely patřící k DMS někdy hovořily o bratrství a kriminálních aktivitách své party hrál klíčovou roli při rozvíjení lyrických témat beatdownu.

Jedním z nejvýznamnějších předchůdců tohoto žánru byla newyorská skupina Breakdown z Yonkers. Vznikli v roce 1987 a byli součástí nové vlny newyorských hardcorových kapel, které podobně jako Sick of It All, Sheer Terror a Krakdown rozšiřovaly záběr žánru. Ve stejném roce vydali Judge své debutové EP New York Crew, které časopis Crack označil za nahrávku, která vynesla newyorskou 'mentalitu drsňáků do nových výšin'. Debutové album Brightside z roku 1989 od kapely Killing Time bylo pro newyorkskou scénu klíčové, protože využívalo těžkosti thrash metalu, přičemž ale odsunulo metalový tábor na vedlejší kolej a vytvořilo groove pasáže ve stylu beatdownu ve skladbách jako "New Release". Kromě toho se důraz Madball na těžké groovy a nespoléhání se na rychlost, která definovala dřívější hardcore, stal charakteristickým zvukem newyorského hardcoru v 90. letech a zrodil beatdown. Kapela byla časopisem Riverfront Times označena za kapelu, která definovala tvrdý chlapský hardcore. Akademik Nicolae Sfetcu ve své knize The Music Sound připisuje texty ze života ulice Madball, synkopický, rytmický styl riffování Judge a objetí metalu a hip hopu u Biohazard, stejně jako kapely jako Killing Time, Carnivore, Maximum Penalty a Sheer Terror, jako klíčové prvky, které zrodily žánr beatdown.

Počátky (polovina devadesátých let) - Průkopníkem beatdownu byla skupina Bulldoze, jejíž album The Final Beatdown z roku 1996 dalo tomuto žánru jméno. Bulldoze spolu s Terror Zone spojili zvuk dřívějšího newyorského hardcoru s texty o činnosti gangů a těžkými breakdowny a vytvořili tak šablonu pro tento žánr. V jejich stopách šly skupiny jako Next Step Up, Neglect, Confusion a Grimlock. Žánr se v té době prosadil zejména na newjerseyské hardcorové scéně, kde v místech jako Melody Bar, Stone Pony a Birch Hill Nightclub často vystupovaly kapely jako Clubber Lang, Signed with Hate a Force of Aggression. Chris Suffer, autor NoEcho, označil album Broken Ties... Spoken Lies (2002) od Shattered Realm za etalon, kterému by se měly snažit vyrovnat všechny budoucí beatdown styly hardcore.

V následujících letech se beatdownské ignorantské pojetí těžkých riffů ukázalo jako obzvláště vlivné na zvuk nu metalu. Kromě toho se v Bridgeportu v Connecticutu v roce 1994 zformovala skupina Hatebreed, která spojila klasický hardcore s beatdownem a metalcorem. Jejich debutového alba Satisfaction is the Death of Desire z roku 1997 se prodalo přes 150 000 kopií. Na začátku roku 2000 popularita žánru klesala, dominantním stylem hardcoru se staly metalovější a noisovější skupiny, zejména ty podepsané pod Victory Records.

Poslední roky (od roku 2010 do současnosti) - Jak žánr postupoval, začal být stále více ovlivňován metalem, nejčastěji death metalem a doom metalem, což je aspekt zvláště výrazný u skupin jako Kruelty, Xibalba a No Zodiac. Beatdownová skupina Sunami vznikla v roce 2019, původně jako parodie na násilnou ignoranci žánru, pozornost, které se skupině dostalo během výluk COVIDu-19, zejména na TikToku, vedla k tomu, že v následujících letech vyprodala většinu svých živých vystoupení. Článek časopisu Revolver z roku 2023 jim připisoval, že patří do horní vrstvy kapel, které dominují hardcoreovému zeitgeistu.

Beatdown hardcore je také někdy označován jako 'toughguy', 'heavy hardcore', 'moshcore' a 'brutal hardcore'. V rozhovoru s Alexem Dunnem z hardcore punkové kapely Crime in Stereo Dunne uvedl, že beatdown je někdy označován jednoduše jako 'hardcore', a prohlásil, že ve skutečnosti jsou dva druhy hardcoru, pokud se do toho chcete dostat. Uvedl, že kapely jako Minor Threat, Bad Brains, Lifetime, Avail a Gorilla Biscuits jsou příklady hardcoru, na kterém vyrůstal, zatímco příklady druhého typu hardcoru, který se často označuje jako 'drsňácký' hardcore, jsou kapely více ovlivněné Agnostic Front, Madball a Sheer Terror. Dunne popsal druhý typ jako to, co si lidé vybaví, když se řekne 'hardcore'.

Podle webu Vice existují dva typy hardcoru. No, ve skutečnosti existuje asi tisíc různých podžánrů hardcoru, ale všechny se dají zařadit do dvou hlavních kategorií: hardcorový hardcore pro drsňáky a hardcorový hardcore pro nedrsňáky. Rozdíl mezi nimi je v tom, že 'hardcorový hardcore pro drsňáky' je dobrý, když se chcete naštvat na svět, zvedat činky a tak. Aubin Paul z Punknews.org napsal, že značka hardcoru s příměsí metalu, kterou prosazovala Victory představuje většinu moderního hardcoru, přičemž relativně málo kapel reprezentuje starší kořeny jako jsou klasické hardcoreové kapely jako Minor Threat, Black Flag a Bad Brains.

Freddy Cricien z Madball o spojení žánru hardcore s punkrockem řekl: „Naše hudba byla vždycky hardcore. To není nic proti punk rocku. Nemůžeme nepřiznat, že to, co jsme vytvořili, vzniklo na punkovém pozadí.“ Také hovořil o nálepce 'drsňácký hardcore' a jeho odlišení od tradičního hardcore punku: „Myslím, že je tu příliš mnoho malých nálepek. New York byl jednou z prvních hardcoreových scén. Dřív se tomu říkalo prostě 'hardcore punk'. Mám pocit, že New York se toho zbavil a řekl: 'Tohle je hardcore'. Myslím, že to tomu dalo ještě větší identitu, a to je podle mě dobře. Myslím si, že film »American Hardcore« příliš zobecňuje a není dobrou reprezentací celé scény.

Metalcore je žánr známý tím, že kombinuje prvky (včetně breakdownů) beatdownu s prvky extrémního metalu, takže metalcore je mnohem více ovlivněn metalem než beatdownem. Metalcore často obsahuje breakdowny, křik, growling, těžké kytarové riffy a dva šlapáky. Některé metalcorové kapely zpívají čistě v refrénech písní, zatímco křik nebo growling používají ve slokách. Metalcore začal v 90. letech 20. století jako mnohem více metalově orientovaný subžánr beatdownu s kapelami jako Earth Crisis, Integrity a Shai Hulud. V roce 2000 metalcore dosáhl úspěchu s kapelami jako Killswitch Engage, All That Remains, Unearth, Bullet for My Valentine a As I Lay Dying. Tyto metalcorové kapely z roku 2000 se naopak od tradičního metalcoru lišily tím, že kombinovaly tradiční metalcore s melodickým death metalem. Metalcorové kapely 2000. let se často inspirovaly švédskými melodic death metalovými kapelami jako At the Gates a In Flames.