Folk metalová scéma je rozmanitou sbírkou kapel, které následují různé subžánry heavy metalové hudby. Zatímco kapely jako Primordial a Finntroll hrají black metal, jiné skupiny jako třeba The Lord Weird Slough Feg pracují s tradičnějším nebo power metalovým základem. Německo-norská skupina Midnattsol kombinuje žánr s gothic metalem. U některých kapel lze nalézt i progresivní tendence, sem patří například Elvenking, Lumsk a Týr. O některých kapelách je známo, že používají více než jeden styl heavy metalu. Orphaned Land kombinuje folk metal s progresivním a doom/death metalem. Kapela vznikla v roce 1991 a do své muziky začlenila také židovské, arabské a další západoasijské vlivy, zatímco Ensiferum kombinuje lidovou hudbu s power a death metalem. O několika skupinách je také známo, že začleňují styly jiných hudebních žánrů mimo heavy metal. Jako příklady lze uvést punk rock v hudbě Glittertind a neofolkové a post-rockové tendence Agalloch.
Lidové prvky v žánru často odrážejí etnické pozadí hudebníků, jako je tomu v případě finnické lidové hudby ve Finntroll, Korpiklaani a Metsatöll a baltského folku ve Skyforger. Východoasijské vlivy, jako je tchajwanská lidová hudba využívá například Chthonic, mongolský hrdelní zpěv Tengger Cavalry a blízkovýchodní vlivy Orphaned Land. Některé skupiny však vzdorují geografickému a etnickému pozadí, například Ymyrgar, který pochází z Tuniska, ale rozhodl se zaměřit na severskou mytologii.
Keltskou hudbu lze najít u takových irských skupin jako Cruachan a Waylander a také mimo Irsko u kapel jako Ithilien z Belgie, u švýcarských Eluveitie (ačkoli Švýcarsko lze považovat za zemi s keltskou historií) a Tuatha de Danann (z Brazílie, země, která nemá vůbec žádné kulturní vazby s Kelty, navzdory podobnosti názvu země s ostrovem v irském mýtu). Lidovou hudbu z různých regionů využívají některé skupiny jako Elvenking, Ithilien a Ensiferum. Jiné brazilské skupiny, jako Sepultura a Overdose (z Belo Horizonte), míchaly thrash metal s domorodými zvuky, etnickými hlasy a amazonskými nástroji. Max Cavalera z brazilské kapely Sepultura později vytvořil skupinu Soulfly, která začlenila tento „kmenový metal“ a latinské kovové zvuky do nu metalu a groove metalu a inspirovala tak skupiny jako Ill Niňo, Puya nebo Tren Loco.
Žánr také nabízí různou atmosféru a náladu. Zábavná a veselá povaha je charakteristická pro skupiny jako Finntroll a Korpiklaani. Obě kapely jsou také známé tím, že hrají hudbu, na kterou lze tančit. Naproti tomu jiné skupiny, jako Thyrfing a Primordial, jsou známé pro svou kontemplativní atmosféru. Lumsk nabízí příjemnější styl, zatímco Agalloch je známý svým „depresivně ambientním“ zvukem. Epická atmosféra je charakteristická pro některé folkové metalové skupiny jako Primordial, Moonsorrow, Turisas a hudební projekt Folkearth. Je známo, že skupiny jako Ensiferum a Wintersun preferují melodickou stránku hudby, zatímco skupiny jako Finntroll nebo Manegarm dávají přednost brutálnějšímu přístupu.
Pro Folk metal jsou typické stejné nástroje jako heavy metal: kytary, basa, bicí a zpěvák. Zatímco několik folkových metalových skupin, jako je Tharaphita, odmítá jakékoliv využití lidové instrumentace a spoléhá se pouze na tradiční metalové nástroje, žánrové skupiny se obecně spoléhají na lidové nástroje, které sahají od běžných po exotické. Spousta folk metalových skupin má ve své sestavě houslistu. Patří sem Skyclad, Subway to Sally, Schandmaul, Mägo de Oz, Ithilien, Silent Stream of Godless Elegy, Korpiklaani, Lumsk, Elvenking, Eluveitie a Tuatha de Danann. Irskou flétnu a flétnu najdete v keltských metalových kapelách jako Cruachan, Waylander, Ithilien a Eluveitie. Flétnu lze nalézt také v jiných skupinách, jako jsou Metsatöll, Schandmaul a Morgenstern. Středověké dudy se používají v kapelách jako Folkstone a In Extremo. O některých kapelách je také známo, že propagují exotičtější nástroje, odpovídající jejich etnickému původu nebo zemi z které pochází. Lotyšští Skyforger používají kokle, Metsatöll z Estonska používají torupill, Korpiklaani používají finské kantele, Eluveitie a Ithilien používají niněru a Orphaned Land používají oud a saz.
Při absenci lidových nástrojů se ostatní kapely v žánru uchylují k používání kláves k replikaci zvuku lidových nástrojů. Sem patří například Storm, Empyrium, Finntroll a další jako Midnattsol. Mezi skupiny, které doplňují lidový nástroj, jako jsou housle, klávesami, patří Skyclad, Mägo de Oz a Tuatha de Danann.
Velké množství nástrojů, na které se některé kapely spoléhají při nahrávání svých studiových alb, může být překážkou u živých vystoupení. Zatímco Orphaned Land jsou schopni hrát na jevišti s dvaceti hudebníky pokud hrají v jejich domovské zemi Izraeli, musí se spoléhat na počítač, aby replikovali role hostujících hudebníků na koncertech jinde. Některé folk metalové kapely nahrávají pouze studiové nahrávky a není známo, že by hrály nějaké živé koncerty. To zahrnuje Folkearth a Falkenbach. Jiné folkové metalové kapely rozšiřují svou pravidelnou sestavu o více hudebníků, a proto není neobvyklé najít folk metalové kapely se šesti a více členy. Některé ze sextetů v žánru jsou Schandmaul, Cruachan, Korpiklaani, Turisas a Midnattsol, zatímco mezi septety patří Ithilien, Subway to Sally, In Extremo a Lumsk. Silent Stream of Godless Elegy a Eluveitie se mohou pochlubit osmi členy, zatímco sestava Mägo de Oz má celkem devět účinkujících. I když kapela zahrnuje členy věnující se lidovým nástrojům, stále se může spoléhat i na hostující hudebníky, aby dále vylepšila svůj zvuk. Například Lumsk přidal třináct hostujících hudebníků k sedmi členům skupiny na svém debutovém albu Asmund Fragdegjevar. Někdy se stane, že se hostující hudebníci stávají plnohodnotnými členy kapely, jak tomu bylo ve Skyforger a Turisas.
Rozmanité spektrum hudebních stylů a nástrojů je ve folk metalu doplněno i řadou vokálních stylů. Od „smrtelných výkřiků mrazících páteř“ ve Finntroll až po blackmetalovou rašpli u Skyforger nebo Moonsorrow. Nechybí ani extrémní vokály u kapel, jako je Cadacross, Ensiferum, Ithilien a Equilibrium. Naproti tomu kapely jako Mägo de Oz a Metsatöll mají „čistý“ zpěv v souladu s tradičnějším metalovým přístupem. Řada dalších folk metalových skupin má jak extrémní vokály, tak čistý zpěv. Patří mezi ně Primordial, Turisas, Windir a Wintersun.
U některých folk metalových kapel lze nalézt také tradiční lidový zpěv. Joik (severský způsob zpěvu) Jonne Järveläho se objevuje v různé míře v hudbě Shaman, Finntroll a Korpiklaani. Lidový zpěv nebo lidově inspirovaný zpěv lze slyšet také v hudbě Equilibrium, Metsatöll, Skyforger nebo Orphaned Land. Hudba Orphaned Land také zahrnuje použití chorálů a sborů, které se běžně vyskytují v žánru folk metalu. Mezi skupiny, o nichž je známo, že používají sbor, patří ruská Arkona, Turisas, Lumsk nebo Eluveitie, zatímco chorály lze najít v hudbě skupin Týr a Windir. O některých kapelách jako Falconer a Thyrfing je také známo, že mají ve svých vokálech „yo-ho-ho folkové melodie“, aby vyhovovaly jejich vikingskému metalovému stylu.
Orphaned Land většinou mají anglické texty, ale používají i jiné jazyky, protože „dobře ladí s hudbou a zní také exotičtěji a jedinečněji“. Také Týr ve své hudbě používá více jazyků. Mnohé skupiny zpívají výhradně nebo téměř výhradně ve svém rodném jazyce, včetně španělštiny Mägo de Oz, finštiny Moonsorrow, estonštiny Metsatöll a norštiny Lumsk. Skupiny ve středověkém metalovém subžánru mají tendenci zpívat převážně nebo úplně ve svém německém jazyce, včetně Subway to Sally, Morgenstern a Letzte Instanz.
Sólové zpěvačky nejsou v žánru neobvyklé a lze je najít například u kapel Cruachan, Otyg, Lumsk, Arkona nebo Midnattsol. Jiné skupiny jako Orphaned Land a Elvenking začlenily do své hudby doprovodné zpěvačky.
Mezi populární témata u folk metalu patří pohanství, příroda, fantasy, mytologie a historie. Folk metal je spojován s pohanstvím od jeho vzniku, kdy Martin Walkyier opustil svou bývalou kapelu Sabbat a vytvořil Skyclad, zčásti proto, že kapela „neměla v plánu jít pohanskou, britskou cestou, kterou jsme se chtěli vydat.“ V důsledku toho texty Skyclad pojednávají o pohanských záležitostech.
Skupinu Cruachan založil také pohan (jak sám sebe popisuje) Keith Fay. Ville Sorvali z Moonsorrow dává přednost označení „pagan metal“, protože popisuje ideologii obsaženou v hudbě, ale neříká nic o hudbě samotné. K jiným skupinám, které také raději používají tento výraz patří Cruachan, Eluveitie, Obtest nebo Skyforger. Na rozdíl od kapel s pohanskou tematikou se například Orphaned Land věnuje tématům abrahamského náboženství. Naproto tomu třeba Turisas se zabývá tématy, jako je oslavování války pomocí textů s fantasy tématikou.
Příroda má silný vliv na mnoho folkových metalových kapel. Skupiny jako Korpiklaani, Elvenking, Midnattsol nebo Vintersorg mají většinu textů založených na tomto tématu. Pro kapelu Agalloch je příroda všezahrnujícím tématem „protože stojíme na straně toho, kdo je v zásadě obětí ve vztahu, kde je lidstvo nemocí.“ Všichni členové Skyclad jsou zastánci organizací jako Greenpeace a dalších, protože to jsou ti, kdo vstoupí do boje mezi lidmi, kteří chtějí zachránit planetu, a lidmi, kteří ji chtějí zničit. Průkopníci žánru Skyclad se vyhýbali textům fantasy, protože „na světě je fantasie dost, slyšíme ji od našich politiků každý den.“ Nicméně je známo, že jiné folkové metalové kapely, včetně Ensiferum, Midnattsol a Cruachan fantasy témata ve svých textech používají. Elvenking fantasy témata používají jako metaforu ke sdělení hlubších významů. Podobně fantasy témata v Turisas slouží k odkrytí problémů, které jsou hlubší a mají větší význam.
Historie Keltů je dalším populárním zdrojem textů keltských metalových kapel jako Cruachan, Eluveitie, Primordial a Mael Mórdha. Severskou mytologii lze pak najít v textech skandinávských kapel jako Falkenbach, Týr, Finntroll a Mithotyn. Skupina Skyforger píše texty založené na historii i mytologii jejich lotyšské kultury. Mezi další kapely, které pracují s historií patří Falconer a Slechtvalk.
Mnoho národně socialistických black metalových kapel (NSBM) jako je Nokturnal Mortum nebo ruské skupiny Temnozor a Kroda přecházejí na folk metal, což je okolnost, kterou Ciaran O'Hagan, zpěvák Waylander, považuje za „urážku lidí, jako jsem já, kteří se vůbec nedotýkají fašistických ideálů.“ Dále naznačuje, že kapely NSBM hrají folk metal ze všech špatných důvodů. Kvůli zpronevěře pohanských symbolů neonacismem bylo také několik folkových metalových kapel mylně považováno za součást scény NSBM. Následkem toho se skupiny jako Cruachan, Skyforger, Moonsorrow, Manegarm a Týr musely distancovat od nacismu, fašismu nebo rasismu. Skyforger zašel tak daleko, že přidal slova „No Nazi Stuff Here!“ na zadní stranu obalů jejich alb. V dubnu 2008 byli účastníci folkového metalového festivalu Paganfest obviněni německou Antifou z toho, že jsou nacisty, rasisty a fašisty. Ville Sorvali z Moonsorrow a Heri Joensen z Týr vydali společné video prohlášení, aby vyvrátili tato obvinění, a poznamenali, že jedním z největších problémů je, že v jejich obrazech používají starověké skandinávské symboly, jako je symbol "S" v Moonsorrow a "T" v logu Týr, i když se tak runy S a T psaly tisíce let. Moonsorrow vydali také písemné prohlášení v reakci na kontroverzi, zatímco Týr uvádí na svých oficiálních stránkách že dostali nápad na logo runy ze stejnojmenného alba Black Sabbath. Na druhé straně zaujaly některé folk metalové kapely výslovně socialistické postoje. Například výše zmíněný Glittertind učinil ve svém bookletu alba levicové prohlášení proti neoliberalismu, když v květnu 2009 znovu vydal nahrávku Til Dovre Faller u Napalm Records.
O skupině Skyclad bylo také známo, že se zabývá vážnými politickými tématy, ale prostřednictvím textů, které byly plné hříček a humoru. I jiné kapely píší zábavné a vtipné texty. Sem patří Finntroll s jeho posedlostí trolly a Korpiklaani, kteří se zaměřily na příjemné posezení, pití a oslavy. V recenzi na album Turisas The Varangian Way James Christopher Monger z Allmusic uvedl, že někteří posluchači by mohli být odrazeni konceptem dospělých mužů v kožešinách, kteří zpívají takové texty jako „pojďte s námi na jih, napište své jméno na náš svitek.“ Heri Joensen z Týr tvrdí, že posluchač musí mít jistotu své vlastní mužnosti, aby mohl poslouchat takové tradiční Faerské texty jako je jeho text „mladí chlapci, šťastní chlapci, šlapejte po zemi, tancujte vesele.“
Na rozdíl od jiných belgická folk metalová kapela Ithilien upřednostňovala v textech velmi osobní témata, jako je ztráta, vytrvalost nebo smutek. Například album Shaping the Soul je postaveno na základě modelu fází smutku Elisabeth Kubler-Rossové.
Anglická skupina Skyclad vznikla v roce 1990 poté, co zpěvák Martin Walkyier opustil svoji předchozí kapelu Sabbat. Začínali jako thrash metalová kapela, ale na několik skladeb z jejich debutového alba The Wayward Sons of Mother Earth přidali housle od hudebníka Mika Evanse, což Eduard Rivadavia z AllMusic popsal jako ambiciózní a průkopnické úsilí. Píseň „The Widdershins Jig“ z debutového alba byla oceněna jako obzvláště významná a určitě první v říši metalu. Na druhém albu má kapela ve své sestavě už houslistu na plný úvazek a vyznačuje se nyní legendárním stylem folky jig a výraznějším začleněním houslí hrajícími hlavní linie a melodie, které jsou obvykle spojeny s kytarami u většiny ostatních rockových kapel. I po téměř dvou desetiletích od svého vzniku a po odchodu Martina Walkyiera v roce 2001 zůstává Skyclad aktivní folkovou metalovou skupinou.
Naproti tomu portugalská skupina Moonspell měla v žánru krátké působení. Jejich první nahrávkou bylo EP Under the Moonspell z roku 1994 s hudbou, která obsahovala lusitánské folkové a středověké vlivy. Vydáním debutového alba Wolfheart v následujícím roce kapela přešla do gothic metalu a během několika let se rychle vyvinula v jednoho z hlavních hráčů evropské goth-metalové scény.
Cruachan vznikli v roce 1992 v irském Dublinu. Od počátku měli v úmyslu míchat rodnou irskou lidovou hudbu své domovské země s extrémnější stránkou metalové hudby. Jejich debutové album Tuatha Na Gael vyšlo v roce 1995 a bylo plnohodnotným folk metalovým albem od začátku do konce. V italské knize „FOLK METAL, Dalle Origini Al Ragnarok“, která je komplexní žánrovou historií, autor Fabrizio Giosue označuje kapelu Cruachan jako vůbec první skutečně folk metalovou skupinu. Uznává, že Skyclad měl v některých písních folkové motivy ještě před nimi, ale poznamenává, že Cruachan přistupoval k folkové hudbě stejně vážně jako k metalu. Také poprvé použil úpravy známých folkových písní a melodií, zatímco Skyclad psal jenom folkově znějící části.
Španělská skupina Mägo de Oz patřila mezi první folk metalové skupiny, které byly ovlivněny keltskou lidovou hudbou. Kapela představila lidové prvky a nástroje ve své power metalové hudbě z eponymního debutového alba z roku 1994.
Dalším ranným přispěvatelem do přihrádky folk metalu je finská skupina Amorphis. Vznikli v roce 1990 a s debutovým albem The Karelian Isthmus přišli o dva roky později. Jejich druhé album Tales from the Thousand Lakes vyšlo v roce 1994 a bylo naplněné spoustou fascinujících melodií a struktur písní, které silně čerpaly z tradiční lidové hudby jejich rodné země. Album získalo příznivý ohlas u fanoušků a jeho obsah rychle vystoupal napříč metalovým undergroundem na samotný vrchol atmosférickěho death Metalu.
Od poloviny 90. let se postupně objevily další kapely, které kombinovaly heavy metal s folkovouu hudbou. Storm byla krátce trvající norská superskupina s Fenrizem, Satyrem a Kari Rueslattenem z black metalových skupin Darkthrone, Satyricon a doom metalové kapely The 3rd a Mortal. Jejich jediné album Nordavind vyšlo v roce 1995 a používaly se na něm klávesy k napodobení zvuku lidových nástrojů. Němci Empyrium se při vydání debutového alba A Wintersunset z roku 1996 spoléhali také na syntezátory a kytary, aby předali publiku svoji „temnou folklórní“ black metalovou hudbu.
V roce 1996 také vyšlo debutové album one-man black metalového projektu multiinstrumentalisty Vratyase Vakyase z Německa známého jako Falkenbach. Přestože Falkenbach vznikl již v roce 1989, kapele se až do debutu, který zahrnoval epickou hudbu plnou kláves, vikingských témat a folkových tendencí nedostalo velké pozornosti. Falkenbach byl vlastně sloučením vikingského metalu s folk metalem. V příštích dvou letech se k němu přidaly další kapely kombinující tyto dva žánry, včetně Windir, Manegarm a Thyrfing.
Španělská skupina Mägo de Oz, která předcházela většině folk metalových skupin (byla založena již v roce 1988) vydala v roce 1994 své debutové stejnojmenné album. S devíti členy v sestavě, včetně houslisty a flétnisty, se kapela v průběhu let vyvinula v kombinaci power metalu a keltského folk metalu a prorazila v žebříčku ve svém rodném Španělsku, stejně jako v Jižní Americe a Mexiku.
Historie skupiny Lord Weird Slough Feg z Pensylvánie ve Spojených státech sahá taky až do roku 1990. Jejich stejnojmenné debutové album vyšlo v roce 1996 a kapela v něm usiluje o „jedinečný styl kombinováním tradičního metalu, power metalu a folk metalu“.
Česká kapela Silent Stream of Godless Elegy vznikla v roce 1995 jako doom metalová kapela protkaná pohanskými obrazy a dostatečně dobrodružná, aby do své hudby zahrnula housle a violoncella vedle očekávaného moderního arzenálu. S vydáním druhého alba Behind the Shadows v roce 1998 začala skupina ve své hudbě používat folklórní vlivy.
"Během devadesátých a dokonce i na konci devadesátých let existovalo jen velmi málo kapel. Byl tu Waylander z Irska. A jeden nebo dva soubory v Evropě, ale bylo velmi vzácné vidět skutečnou folk metalovou kapelu. V dnešní době je to tak trochu exploze." - Keith Fay z Cruachan v roce 2006.
Folk metalový žánr se dramaticky rozšířil na přelomu nového tisíciletí. V čele této exploze je skupina z Finska známá jako Finntroll. Kapela byla založena v roce 1997 a debutové album Midnattens widunder vyšlo v roce 1999. Od té doby si vytvořili pověst „posedlých všemi trolly".
Jejich texty jsou zpívány výhradně ve švédštině místo ve finštině „zřejmě proto, že tento jazyk lépe evokoval trolského ducha“, i když skutečný důvod pro to spočívá v původním zpěvákovi kapely, který patří k švédsky mluvící menšině. Jejich hudba představuje skutečnou inovaci v manželství black metalové hudby se stylem finské polky zvané humppa. Konkrétně kapela převzala od humppy alternativní basové linky doprovázené bubnováním a použitím akordeonu. Tato nepravděpodobná kombinace polky a extrémního metalu zaznamenala u kritiků smíšený příjem. Andy Hinds z AllMusic lituje, že vliv polky podkopává zamýšlenou hrozbu deathmetalové kapely, zatímco jeho kolega Alex Henderson chválí skupinu za solidní a trvale sympatické úsilí, když prohlásil, že se Finntroll odlišuje od jejich vrstevníků kvůli jejich důrazu na finskou humppu a humorem a ironií, které přinášejí ke stolu. Druhé album kapely Jaktens tid vyšlo v roce 2001 a proniklo do hitperád v jejich rodném Finsku. Některé písně na albu obsahují vokály v podání Jonne Järveläho z Korpiklaani, další finské kapely.
Zatímco jiné folk metalové skupiny začaly s metalem a poté přecházely k folkovým vlivům, Korpiklaani začaly s lidovou hudbou dříve, než se začali obracet k metalu. Jejich kořeny lze vysledovat až k Sámské (Sámové, také Sámi, tradičně známí v češtině jako Laponci, jsou domorodí ugrofinští obyvatelé obývající arktickou oblast Laponska, která dnes zahrnuje části nejsevernějšího Norska, Švédska, Finska a Murmanské oblasti Ruska) folkové skupině s názvem Shamaani Duo, hospodské skupině, vytvořené v roce 1993. Pod tímto názvem vyšlo album folkové hudby, než se Jonne Järvelä přestěhoval a založil novou kapelu Shaman. Folk metalový počin Shaman byl založen právě na základě folkové hudby Shamaani Duo. Dvě alba pod tímto názvem byla vydána v letech 1999 a 2001, poté změnili svůj název na Korpiklaani. Změna názvu byla doprovázena změnou hudby. Od tradičního yoik zpěvu a použití jazyka Sámi bylo upuštěno, zatímco syntezátor byl nahrazen skutečnými lidovými nástroji. Jonne Järvelä bere svou práci s Finntroll jako katalyzátor posunu důrazu od folku k metalu.
Zatímco Korpiklaani využívají k přednesu svého folk metalu sortiment tradičních nástrojů, spoléhá se Finntroll na klávesy, hrající lidové melodie ve stylu humppa. Klávesy ve Finntroll hraje Henri Sorvali, který také vystupuje v Moonsorrow, další folkové metalové skupině z Finska, kterou založil se svým bratrancem Ville Sorvali v roce 1995. Před debutovým albem Suden Uni z roku 2001 vydali dvě dema, první v roce 1997 a další v roce 1999. Moonsorrow spojuje folk metal s vikingským metalem začleněním tradičních finských forem lidové hudby do propracovaných symfonických aranží typických pro vikingské metalové soubory jako jsou Bathory a Enslaved. Zapojení lidových prvků se ve Finsku „stalo módou" a začali vznikat další folk metalové skupiny jako Cadacross, Ensiferum, a později Turisas a Wintersun. Ensiferum se zejména díky singlu „One More Magic Potion“ z roku 2007 ocitlo na vrcholu finských hitparád. Také Finntroll, Korpiklaani, Moonsorrow a Turisas zaznamenali úspěch v žebříčku ve svém rodném Finsku.
Existují také folk metalové skupiny z jiných skandinávských zemí. Pozoruhodným příkladem je islandská skupina Skalmold nebo norský počin Glittertind. Mezi další norské skupiny patří, vedle už zmíněných Storm a Windir, také novější skupiny jako Kampfar, Lumsk, Ásmegin a Trollfest. Skupiny ze Švédska zahrnují výše zmíněné Thyrfing a Manegarm spolu s dalšími, jako jsou Otyg a Vintersorg. K folk metalovým kapelám z Dánska patří Wuthering Heights, Svartsot nebo Huldre. Týr pochází z Faerských ostrovů.
Mimo Skandinávii přispěly k růstu žánru další evropské národy. Mezi skupiny z pobaltských států Estonska, Lotyšska a Litvy patří Metsatöll, Raud-Ants a Skyforger, zatímco zástupci Ruska jsou Alkonost, Arkona a Butterfly Temple. Méně větší scény se pohybují jsou Dimmi Argus a Balkandji z Bulharska, Equilibrium a Finsterforst z Německa, Dalriada z Maďarska, Ithilien z Belgie, Cruadalach z České republiky, Litvintroll z Běloruska, Nightcreepers z Francie, Zaria ze Slovinska, Mägo de Oz a Saurom ze Španělska, Elvenking z Itálie a Eluveitie ze Švýcarska.
Folkearth je mezinárodní folk metalový projekt s členy z několika různých evropských zemí. Na počátku projektu bylo 14 hudebníků z různých prostředí lidové a metalové hudby. Na svém druhém albu By the Sword of My Father vydaném v roce 2006 se projekt chlubil účastí 31 hudebníků.
Mimo evropský kontinent je folk metal relativně vzácný, je zde jen několik známých skupin, včetně zmíněného The Lord Weird Slough Feg a jejich následníků Agalloch. Jejich hudba vytvořila drsnou geografickou anomálii, protože od jejich eklektického, avantgardního folk-metalu by se dalo očekávat, že se vynoří ze Skandinávie - ne z Portlandu v Oregonu. Tuatha de Danann s jejich keltským metalem je další geografickou anomálií, tentokrát z Brazílie. Navíc je tu také Skiltron, který hraje skotský keltský metal a pochází z Argentiny, Conrad z Barbadosu, Nine Treasures z Číny, Bloodywood z Indie, Orphaned Land z Izraele, Myrath z Tuniska, Tengger Cavalry z Číny, The Hu z Mongolska a Arka'n z Toga.
Medieval metal je subžánr folk metalu, který kombinuje heavy metalovou hudbu se středověkou lidovou hudbou. Středověký metal je většinou omezen na Německo, kde je známý jako Mittelalter-Metal nebo Mittelalter-Rock. Žánr se objevil v polovině 90. let za přispění skupin Subway to Sally, In Extremo a Schandmaul. Vyznačuje se výrazným využitím široké škály tradičních lidových a středověkých nástrojů.
Mezi předchůdce patří středověká folková skupina Corvus Corax, založena v roce 1989. Ve stejném roce vydala debutové album. Skupina využívala dobové nástroje, mezi které patřily cister, niněra, biniou, buccinu, davul, riq a cornetto curvo, přičemž nejvýznamnějšími byly shawm a dudy. Sami popisují svůj přístup jako hlasitější, špinavější a silnější než jakákoli interpretace středověké hudby dříve. Výsledek byl tak spjat spíše se středověkými tavernami a hospodami než s královskými dvory nebo kostelem.
V roce 1992 vznikla východoněmecká folkrocková skupina Subway to Sally, zpívající v angličtině a zahrnující do své hudby irské a skotské vlivy. Se svým druhým albem MCMXCV vydaným v roce 1995 si skupina osvojila tradičnější přístup a začala zpívat v němčině. Ovlivni anlickými Skyclad začali Subway to Sally hrát směs hard rockové a heavy metalové hudby, obohacené o středověké melodie zapletené do písní prostřednictvím dud, niněry, loutny, mandolíny, shalmu, houslí a flétny, v kombinaci s romanticko-symbolickou německy mluvící poezií v jejich textech. Díky úspěchu v hitparádách v jejich rodném Německu jsou od té doby považováni za skupinu, která zahájila vlnu toho, co je známé jako středověký metal.
V roce 1994 byl v Berlíně uspořádán koncert, na kterém skupina Noah spolupracovala se členy zmíněné středověké skupiny Corvus Corax. Výsledkem této směsi středověké a rockové hudby bylo, že se skupina Noah proměnila v In Extremo. Začali dvěma akustickými středověkými alby a potom v roce 1998 vydali metalové album Weckt die Toten!. Poté měli v Německu úspěch v žebříčku s jejich scénickým oděvem středověkého stylu a nestydatým použitím takových bizarních nástrojů, jako jsou skotské dudy. Corvus Corax se zapojili do boje v roce 1996 vydáním EP, které obsahovalo metalovou hudbu s dudami. Neslo název Tanzwut a skupina od té doby pokračovala ve zkoumání středověkého metalu jako vedlejšího projektu pod tímto názvem. Jejich styl kombinuje nejen středověkou hudbu a heavy metal, ale také industriální a elektronické beaty.
V roce 1999 vyšlo také debutové album bavorských Schandmaul, kteří se označují za „minstrely dneška". Skupina využívá hudební arzenál, který zahrnuje dudy, varhany, shawm, housle a mandolínu. Stejně jako Subway to Sally a In Extremo zažil Schandmaul v rodném Německu úspěch v hitparádách. Mezi další skupiny, které se také objevily na konci 90. let a na počátku nového tisíciletí, patřily Letzte Instanz, Morgenstern, Saltatio Mortis a Schattentantz.
Úspěch skupin pokračoval i v 21. století. V roce 2005 se album Mein Rasend Herz skupiny In Extremo umístilo na třetím místě v Německu. Jejich další album Sängerkrieg (2008) už dosáhlo na první místo. Unendlich (2014) od Schandmaul dosáhl čísla dva na německých žebříčcích a později byl v Německu certifikován jako zlatý. Jak starší skupiny dosáhovaly úspěchy v hlavním proudu, objevovaly se i skupiny nové, jako Feuerschwanz a Folkstone.
Počátky keltského metalu lze vysledovat k anglické kapele Skyclad. Jejich ambiciózní a průkopnické debutové album The Wayward Sons of Mother Earth vyšlo v roce 1990 i s písní „The Widdershins Jig“ která byla prohlášena za obzvláště významnou a určitě první v říších metalu. Toto debutové album mělo dopad na mladého Keitha Faya, který měl Tolkienem inspirovanou black metalovou kapelu jménem Minas Tirith. Keith Fay, inspirovaný hudbou Skyclad a Horslips, se rozhodl spojit black metal s irskou lidovou hudbou a založil v roce 1992 skupinu Cruachan. Stejně jako kapela Waylander, i Keith Fay oceňuje obrovský vliv irské rockové kapely Horslips. Dále poznamenal, že to, co dělali v 70. letech, je ekvivalentem toho, co oni dělají nyní. Debutové album Tuatha Na Gael vyšlo Cruachan v roce 1995 a kapela se od té doby proslavila tím, že ve snaze rozšířit žánr folk metalu "prošla všemi možnými kroky“. Díky zaměření na keltskou hudbu a použitím keltské mytologie v jejich textech je jejich styl lidového metalu dnes známý jako keltský metal.
Souběžně s Cruachan vydali demo nahrávku v roce 1993 také black metaloví Primordial a stali se průkopníky v narůstají druhé vlně black metalu. V roce 1993 došlo také ke vzniku Waylander. V čele se zpěvákem Ciaranem O'Haganem, vydali demo nahrávku v roce 1995. Debutové album Reawakening Pride Once Lost vyšlo v roce 1998. O'Hagan poznamenává, že byla náhoda, že Primordial, Cruachan a Waylander vznikly nezávisle na sobě během jednoho roku. Od té doby se objevilo několik dalších kapel z Irska, které hrají keltský metal, jako Geasa a Mael Mórdha.
Od přelomu tisíciletí se žánr rozšířil a dnes je v keltském metalu ponořena i řada neirských kapel. Patří sem třeba Eluveitie ze Švýcarska, Ithilien z Belgie, Mägo de Oz ze Španělska, Suidakra z Německa a Skiltron z Argentiny. Přes irský původ není keltský metal v Irsku výrazně populární. Ciaran O'Hagan z Waylander poznamenal, že i když je Primordial největší irská metalová kapela z hlediska prodeje a mezinárodního profilu, skupina by měla štěstí, kdyby prodala ve své vlastní zemi více než 500 kopií svých alb nebo vytáhla na koncert více než 300 lidí. Skupiny v tomto žánru zažily jinde nadšené přijetí, přičemž Mägo de Oz zaznamenali velký úspěch v hitparádách zejména v Latinské Americe a jejich rodném Španělsku.
V roce 1991 byla založena izraelská progresivní metalová skupina Orphaned Land. V roce 1993 vydala demo The Beloved's Cry, které okamžitě vyvolalo mediální rozruch a upozornilo na jejich neortodoxní styl. Jejich hudba si bere hodně prvků z hudebních stylů Středního východua obsahuje tradiční prvky pocházející jak z židovské, tak i z arabské lidové hudby. Skupina proslula jako jedna z nejoriginálnějších a nejvíce průkopnických heavy metalových kapel na světě. Styl hudby Orphaned Land byl od té doby pojmenován názvem orientální metal.
Další kapela Melechesh se zformovala v Jeruzalémě v roce 1995 a stala se nepochybně první zjevně protikřesťanskou kapelou, která existovala v jednom z nejposvátnějších měst na světě. Začínali jako přímočarý black metalový počin, jejich první vpád do folk metalu se uskutečnil až na titulní skladbě jejich EP z roku 1996 The Siege of Lachish. Na dalších albech se skupina pohybovala na hranici mezi black, death a thrash metalem, s působivými, vkusně vykreslenými eposy přeplněnými vynikajícími riffy, melodiemi Středního východu a vokálními výměnami, které se přesouvaly od hrdelních výkřiků po čistý zpěv. V roce 1996 vznikli Distorted, první frontwoman metalová skupina z Izraele. Další orientální metalové kapely se na Středním východě objevily v roce 2000, například Myrath z Tuniska, kteří míchají blízkovýchodní a arabské melodie s power metalem a progresivním rockem. Kordz z Libanonu kombinují instrumentaci Středního východu se zpolitizovanými texty, Lazywall z Maroka a Andaz Uzzal z Alžírska kombinují tradiční hudební formy tohoto regionu s heavy metalem. Egyptští Massive Scar Era mají několik ženských členů, které údajně mají problémy kvůli své účasti na heavymetalové hudbě.
Pagan metal je žánr heavy metalové hudby, který spojuje extrémní metal s předkřesťanskými tradicemi specifické kultury nebo regionu prostřednictvím tematického konceptu, rustikálních melodií, neobvyklých nástrojů nebo archaických jazyků. Vychází z folk metalu nebo black metalu. Norská kapela In the Woods ... byla jednou z prvních kapel, které byly považované za pohanský metal. Podle Marca Halupczoka z Metal Hammeru přispěla k definování žánru píseň „To Enter Pagan“ z dema Dark Romanticism kapely Primordial. Pagan metal je spíše nápad než žánr a kapely se proto od sebe navzájem divoce liší. Basista Jarkko Aaltonen z kapely Korpiklaani poznamenává, že kapely zpívající o Vikinzích nebo jiných starověkých kmenech lidí jsou všechny označovány jako pohanské, bez ohledu na to, zda používají lidové nástroje. Heri Joensen se vyjádřil podobně. Pohanský metal hrají kapely, které zpívají o předkřesťanských, evropských tradicích, ať už historických nebo mytologických. Dále konstatuje, že scéna je hudebně extrémně rozmanitá, protože jde spíše o texty než o hudbu. O některých kapelách je známo, že jsou rozvážné a temperamentní, zatímco jiné jsou bezútěšné a doomové. Vokální styly se pohybují od melodického zpěvu až po nadpozemské vrčení a zatímco některé kapely zpívají ve svém rodném jazyce, jiné zpívají v angličtině. Pagan metalové kapely jsou často spojovány s vikingským metalem a folk metalem. Skupiny jako Moonsorrow a Kampfar lze bez problémů zařadit do všech tří žánrů.
Již v 70. a 80. letech prozkoumali pohanská témata Led Zeppelin a Manowar, i když pohanské metalové kapely raději připisují vliv kapelám jako Bathory, Enslaved, Amorphis a Skyclad. Bathory a Enslaved jsou také známí jako vikingské metalové kapely, zatímco Amorphis a Skyclad jsou také známé jako folk metalové kapely. Jarkko Aaltonen konstatuje, že Black Sabbath byl také docela pohanský, ale na současné metalové scéně připisuje Skyclad, že začíná směsicí tradiční folk-rockové hudby s mytologicky koncentrovanými texty. Chrigel Glanzmann z Eluveitie také označuje Skyclad jako první pohanskou metalovou skupinu a poznamenává, že skupina mísila těžkou metalovou hudbu s keltskou lidovou hudbou způsobem, který byl opravdu inspirativní. Autor Ian Christe také označil Skyclad za průkopníky pagan metalu. Naproti tomu Heri Joensen připisuje zásluhu Bathory jako první pohanské metalové skupině, přičemž poznamenal, že Bathory se unavil z dětinství satanských textů, takže přidáním severské mytologie získal určitou kulturní váhu. Alan A. Nemtheanga z Primordial poznamenává, že na albu Bathory Blood Fire Death z roku 1988 lze vidět vznik pohanského metalu. Tvrdí také, že Bathory kopírovala Manowar, což většina lidí nerada přiznává. Mathias Nygard z Turisas označil jako první pohanskou metalovou kapelu finské Amorphis.
Od roku 2009 se žánr stal fenoménem. Mikael Karlbom z Finntroll má pocit, že se pagan metal stal trendem. Jarkko Aaltonen z Korpiklaani vyjadřuje podobný názor a lituje počtu lidí, kteří naskočili na vlak. Johan Hegg z Amon Amarth distancoval svoji kapelu od trendu a uvedl: „Opravdu se nevidíme jako jedna z těch kapel, které dělají pohanskou folklórní hudbu.“
V roce 1985 vznikla ve Valašském Meziříčí originální folk metalová skupina Ciment, zpývající ve valašském nářečí.
V Hranicích vznikla v roce 1995 jedna z nejzajímavějších českých kapel, doom/folk metalová formace Silent Stream of Godless Elegy. Řadí se mezi významné hráče na poli pomalého depresivního metalu. Pozornost si získala již svým prvním albem Iron (1996) s výraznými melodiemi a dobře rozpoznatelným growlingem tehdejšího kytaristy a zpěváka Petra Staňka. Debutová deska dodnes patří mezi nejlepší nahrávky na tuzemské doommetalové scéně, ale směle snese srovnání i s mezinárodní produkcí. Na druhém albu Behind the Shadows skupina rozšířila svůj repertoár o výraznější rytmické i stylistické postupy, díky čemuž se SSOGE dostali do širšího (mezinárodního) posluchačského povědomí. První etapa kapely byla uzavřena třetí a patrně nejprogresivnější deskou Themes (2000), kombinující doom metal s death a blackmetalovými prvky, hymnickými vokály i chytlavými, téměř až „popovými“ momenty. Po personálních otřesech a odchodu nejvýraznější postavy první generace, frontmana Petra Staňka, skupina začala více akcentovat moravský folklór, nejprve na albu Relic Dances (2004), poté na desce Návaz (2011) i posledním albu Smutnice (2018).
V roce 2003 spatřila světlo světa formace Heiden. Kapela se na počátku své tvorby ubírala spíše k pagan/black metalu, od roku 2006 se stylově posunula a zhruba v té době započala jejich druhá éra. Éra postupného a plynulého opouštění čistě blackmetalového znění a čím dál citelnějšího otvírání se novým výrazovým dobrodružstvím.
v Roce 2008 vznikla osmičlenná folkcorová skupina Cruadalach. Z hudebních nástrojů využívají housle, šalmaje, dudy, kytary a zobcové flétny. Pro kapelu jsou typické velmi živelné show vedené energickým frontmanem. Repertoár byl v počátcích ovlivněn především středověkými a irskými motivy, kapela ale čím dál více nachází vlastní identitu a styl, v němž se prolíná vícero metalových žánrů.
Seznam českých a slovenských skupin hrajících folk metal - Adultery, Cales, Ciment, Cruadalach, Emerald Shine, End of Scream, Ertha, Euthanasia, Heiden, Obereg, Odraedir, Panychida, Sandonorico, Silent Stream of Godless Elegy, Wolfarian
José Carlos Molina-Nu
Ciment
Primordial
Mägo de Oz
Falkenbach, Wuthering Heights
Skyclad, Slough Feg, Subway to Sally
Orphaned Land
Cales, Cruachan, Obtest
Korpiklaani, Storm, Ulver, Waylander
Adultery, Borknagar, Empyrium, Euthanasia, Geasa, Kampfar, Nokturnal Mortum, Suidakra, Vintersorg
Agalloch, Alkonost, Butterfly Temple, Ensiferum, Chthonic, In Extremo, Manegarm, Melechesh, Moonsorrow, Otyg, Silent Stream of Godless Elegy, Skyforger, Thyrfing, Tuatha de Danann
Letzte Instanz, Orden Ogan, Znich
Cadacross, Elvenking, Finntroll, Turisas
Ásmegin, Dalriada, Mael Mórdha, Schandmaul, Tanzwut, Týr
Balkandji, Battlelore, Coronatus, Falconer, Lumsk, Metsatöll, Schattentantz
Saltatio Mortis, Shaman
Almora, Equilibrium, Glittertind, Myrath, Temnozor
Arkona, Eluveitie, Heidevolk, Midnattsol, Raud-Ants
Folkearth, Heiden, Kroda, Nightcreepers, Trollfest, Wardruna, Wintersun
Feuerschwanz, Finsterforst, Folkstone, Panychida, Skiltron
Ertha, Evoking Winds, Hardingrock, Litvintroll, Massive Scar Era, Svartsot, Vexillum
Aeternam, Andaz Uzzal, Dimmi Argus
Blackguard, Cruadalach, Stone of Erech
Huldre, Odraedir, Sylvatica
Nine Treasures, Tengger Cavalry
Wayfarer, Zaria
Brothers Of Metal, Imperial Age, Ithilien, Obereg, Wolfarian, Ymyrgar
Emerald Shine, End of Scream, Savn, Zmey Gorynich
Myrkur
Bloodywood, The Hu
Sandonorico
Grymheart