| Vydáno | 4. září 2007 |
|---|---|---|
| Natočeno | 18. března - 2. května 2007 | |
| Studio | Jam Room Studio, Columbia, South Carolina, USA | |
| Žánr | Progressive metal, sludge metal, post-metal | |
| Délka | 56:31 | |
| Label | Relapse Records / Hyperrealist | |
| Producent | Phillip Cope (Kylesa) |
Toto album do jeho vydání a ani po něm neprovázel žádný singl.
Baroness vstoupili na scénu s deskou Red Album, která vyšla 4. září 2007 u vydavatelství Relapse Records. Tato jejich prvotina byla nahrána ve studiu The Jam Room v Columbii v Jižní Karolíně mezi březnem a květnem 2007. O vokály a kytaru se postaral John Baizley, druhou kytaru obsluhoval Brian Blickle, basovou linku měl na starosti Summer Welch a za bicí usedl Allen Blickle.
Debut nabízí deset skladeb a kombinuje agresivní sludge metalové riffy s progresivními strukturami, psychedelickými texturami a vlivy southern rocku, čímž vytváří osobitý a dynamický zvuk.
Tato studiovka znamenala výrazný posun oproti předchozím EP First (2004) a Second (2005). Formace zde rozšířila svůj hudební výraz za hranice syrového sludge metalu směrem k melodičtějším a komplexnějším kompozicím, aniž by ztratila svou energii a intenzitu.
Kritika přijala Red Album velmi pozitivně. Recenzenti ocenili chytlavé motivy, propracované skladby i vyváženost mezi tvrdostí a atmosférickými pasážemi. Server Pitchfork udělil desce hodnocení 8,4 z 10 a vyzdvihl její potenciál oslovit širší publikum mimo čistě metalovou scénu.
Nahrávka upevnila pozici Baroness na undergroundové scéně, přičemž skladby jako "Isak" a "Aleph" ukázaly schopnost souboru propojit melodickou vzletnost s rytmickou komplexností. Zpětně je tento debut považován za zásadní milník, který definoval další směřování kapely a ovlivnil průnik metalu s progresivním rockem a psychedelií na konci let dvoutisících.
Red Album tak představuje nejen důležitý start kariéry Baroness, ale i významný moment pro vývoj moderního metalu, kde se začaly více prosazovat čistší produkce a výraznější melodické prvky.
Baroness vznikli v létě roku 2003 v Savannah ve státě Georgia, kdy se dali dohromady kytarista a zpěvák John Baizley a bubeník Allen Blickle. Brzy je doplnili kytarista Tim Loose a baskytaristka Summer Welch. Čtveřice čerpala z místní tvrdé hudební scény a míchala vlivy punku a metalu do syrového, agresivního projevu.
První nahrávky přišly v podobě dvou EP vydaných u Hyperrealist Records, které definovaly raný sludge metalový zvuk souboru. Debutní First (2004) nabídl tři skladby nahrané už v listopadu předchozího roku a zachytil klaustrofobní a nekompromisní přístup. Následující Second (2005) přineslo o něco delší kompozice, ale stále si zachovalo drtivou intenzitu a hutnou atmosféru.
Tyto nahrávky si rychle získaly pozornost v undergroundové scéně díky své neuhlazené energii i charakteristickému výtvarnému stylu Johna Baizleyho. Po odchodu Tima Loose se sestava ustálila s příchodem kytaristy Briana Blickleho, bratra bubeníka Allena. Tato formace - Baizley, Brian Blickle, Allen Blickle a Welch - vytvořila pevný základ pro další vývoj.
V dubnu 2007 podepsala skupina smlouvu s Relapse Records, což představovalo zásadní krok směrem k širšímu publiku v rámci metalové scény. Už v roce 2006 začala formace pracovat na materiálu pro svou první dlouhohrající desku, přičemž se snažila posunout od přímočaré agrese 'EP éry' k propracovanějším strukturám a dynamičtějším kompozicím. Tento posun znamenal výrazné dozrávání hudebního projevu a otevřel dveře progresivnějším prvkům.
Red Album bylo nahráno a smícháno mezi 18. březnem a 2. květnem 2007 ve studiu The Jam Room v Columbii v Jižní Karolíně. Šlo o první plnohodnotnou studiovou nahrávku Baroness, kteří zde navázali na energii předchozích EP, ale zároveň ji rozvinuli do strukturovanější podoby.
Produkci měl na starosti Phillip Cope z Kylesa, jenž se podílel i na zvukové režii spolu s Jayem Mathesonem a Stevem Slavichhem. Jeho přístup pomohl nasměrovat nahrávku k teplejšímu a melodičtějšímu zvuku, aniž by zmizela typická hutnost sludge metalu. Výsledkem bylo vyvážení mezi syrovostí a nově nabytou komplexností skladeb.
Během sessions se kapela soustředila na propracovanější aranže a vzájemnou souhru nástrojů, což představovalo určitou výzvu při zachování intenzity. Hostující hudebník Tony Roebuck přispěl trumpetou do skladby "Grad", čímž závěru desky dodal neobvyklou atmosférickou vrstvu.
Po dokončení mixu byla nahrávka v květnu 2007 masterována Scottem Hullem ve studiu Visceral Sound v Bethesdě, Marylandu, čímž získala finální zvukovou podobu odpovídající tehdejším standardům moderního metalu.
Obal vytvořil zpěvák a kytarista John Dyer Baizley, který stojí za vizuální podobou všech nahrávek Baroness. Ilustrace zobrazuje dvě znepokojivě působící ženské postavy v téměř rituální póze, zdobené symbolickými prvky lebky, náhrdelník ze zubů, lišaji smrtihlavy, s červenými květy a beruškami v popředí. Barevná paleta je střídmá, přičemž červené akcenty zvýrazňují klíčové detaily na ornamentálním pozadí.
Baizleyho styl je založen na detailní kresbě inkoustem a akvarelem, přičemž čerpá inspiraci z hnutí Art Nouveau neboli secese (například Alfons Mucha či Aubrey Beardsley) i z barokních tradic. Organické motivy - zvířata, rostliny i lidské postavy - propojuje do složitých, téměř uzlovitých kompozic. Dominance červených a zemitých tónů podtrhuje intenzitu nahrávky a zároveň odkazuje na koncept barevné série, jejímž prvním dílem se tato studiovka stala.
Symbolika obalu vychází z mytologických a archetypálních motivů inspirovaných myšlenkami Josepha Campbella a Carla Junga. Kombinace motivů smrti a znovuzrození odráží tematiku transformace a osobní mytologie, kterou hudební uskupení rozvíjí i ve své tvorbě. Vizuální stránka tak nepopisuje texty přímo, ale doplňuje jejich atmosféru a ponechává prostor pro interpretaci.
Tento přístup položil základ tradici, kdy si Baroness sami vytvářejí vizuální identitu svých nahrávek a propojují hudbu s výtvarným uměním do jednotného celku. Obal byl po vydání oceňován pro svou detailnost a výraznou estetiku, která v rámci metalové produkce působila mimořádně sofistikovaně.
Red Album vyšlo v roce 2007 u Relapse Records v několika formátech, včetně CD, dvojitého vinylového LP a digitální verze. CD edice obsahovala booklet s texty a ilustracemi, zatímco vinyl byl dostupný jako gatefold s potištěnými vnitřními obaly a samostatným listem s texty.
V roce 2008 následovala limitovaná edice od Hyperrealist Records v nákladu 1 000 kusů na tmavě červeném vinylu, doplněná o velkoformátový plakát. Další reedice od Relapse Records přinesly různé barevné varianty, například klasický černý 180 gramový vinyl, mléčně průhlednou verzi či pozdější limitované edice se splatter efekty (vizuální úprava gramofonové desky, kdy je na základní barvu vinylu nanesena jedna nebo více dalších barev. Tyto přidané barvy vytvářejí na povrchu desky efekt barevných cákanců, teček nebo nepravidelných shluků, fialovým odstínem) nebo 'ripple' designem (dekor nebo povrchová textura s motivem vlnící se vody, písečných dun či geometrických vln. Vinylovým povrchům dodává specifický optický 3D efekt). Tyto verze často využívaly formát dvojitého LP při rychlosti 45 RPM, což zlepšovalo dynamiku a kvalitu zvuku.
V roce 2025 se deska dočkala i kazetového vydání v edici All Over Print. Všechny formáty standardně obsahují barevné textové přílohy. Nahrávka končí skrytým bonusem následujícím po skladbě "Grad" - po 11 minutách ticha následuje utajený track, čímž celková délka nahrávky dosahuje 56 minut a 31 sekund.
Red Album je žánrově ukotveno ve sludge metalu, který Baroness obohacují o prvky progresivního a klasického heavy metalu. Výsledkem jsou masivní riffy, podmanivé čisté vokály a prudké dynamické zlomy, které vytvářejí dojem kontrolovaného chaosu. Zvuk této nahrávky vychází ze základních "kořenů" skupiny, ale zároveň do něj pronikají vlivy southern rocku a post-hardcoru, čímž vzniká kombinace syrovosti a melodické přístupnosti.
Tato studiovka představuje výrazný posun oproti dřívějším EP First a Second. Oproti krátkým, přímočarým skladbám zde převažují delší kompozice - většina přesahuje čtyři minuty - a větší důraz je kladen na atmosféru a postupné gradace. Hudební uskupení tak rozšiřuje svůj výraz směrem k epičtějším strukturám a propracovanější dynamice.
Klíčovou roli hraje instrumentace. Dvojice kytaristů John Baizley a Brian Blickle vytváří vrstvené harmonie, střídá souboje sólových linek s jemnějšími akustickými pasážemi, zatímco baskytara drží pevný základ a bicí přinášejí komplexní, energický rytmus. Celek působí hutně, ale zároveň promyšleně a variabilně.
Ve zvuku lze vystopovat inspirace formacemi jako Neurosis či Isis, které se odrážejí v postupně budovaných pasážích a atmosférické hloubce. Zároveň jsou patrné ozvěny Mastodon a Black Sabbath, zejména v bluesově zabarvené tíze riffů. Produkce Phillipa Copea podtrhuje organickou sílu materiálu - zachovává určitou syrovost, ale zároveň nabízí čistý a čitelný zvuk s širokým emočním rozsahem.
Baizleyho vokální projev osciluje mezi melodickými linkami, naléhavým křikem i hlubšími, drsnými polohami. Tento kontrast posiluje dynamiku skladeb a přirozeně splývá s instrumentací, čímž zvyšuje intenzitu celkového vyznění.
Lyrická stránka se soustředí především na abstraktní a osobní témata, zejména boj, vnitřní proměnu a vyrovnávání se s tíživými zkušenostmi. Texty často vycházejí z osobních prožitků Johna Baizleyho, ale zůstávají záměrně nejednoznačné, aby umožnily širší interpretaci...
Objevují se zde motivy tíhy světa, rezignace i touhy po osvobození, což dodává skladbám introspektivní rozměr. Výrazným prvkem je také atmosféra inspirovaná jižanským gotickým stylem, která evokuje dusné prostředí amerického jihu bez nutnosti explicitních příběhů či politických sdělení.
Například píseň "Rays On Pinion" pracuje s tématem vykoupení a naznačuje očistný proces, spojený s překonáním vnitřních démonů. Obecně však tato nahrávka obsahuje méně textu než pozdější počiny formace - důraz je kladen spíše na silné, úderné fráze než na lineární vyprávění.
Vokální interpretace tyto motivy dále umocňuje. Střídání křiku, melodických linek a syrových poloh vytváří pocit naléhavého střetu s vlastními slabostmi. Napříč celou deskou lze vysledovat volný oblouk - od počátečního chaosu a napětí až po náznak smíření v závěru, který odráží proces transformace a hledání rovnováhy.
Po svém vydání v roce 2007 sklidilo Red Album široké uznání kritiků, kteří ocenili výrazný posun ve zvuku Baroness. Nahrávka byla vnímána jako ambicióznější a propracovanější než předchozí tvorba, přičemž úspěšně kombinovala progresivní metal s melodičtějšími a organičtějšími prvky, aniž by ztratila svou intenzitu.
Server Pitchfork udělil desce hodnocení 8,4 z 10 a vyzdvihl její ambiciózní skladatelský přístup i schopnost vytvářet dynamické hudební plochy. Podle recenze je tato studiovka „ambicióznější, propracovanější a jednoduše větší než cokoli, co dosud vytvořili“. Podobně pozitivně se vyjádřil i magazín PopMatters, který ohodnotil nahrávku 8 body z 10 a ocenil její 'teplejší', melodičtější produkci při zachování syrové síly.
Další ohlasy zdůrazňovaly především posun v kompozičním přístupu a přirozený tok skladeb. Scene Point Blank udělil hodnocení 7,9 z 10 a označil desku za „obrovský krok vpřed“, přičemž vyzdvihl kvalitní produkci i rozvinutější vokální projev. Magazín Revolver dokonce označil Red Album za nejlepší metalovou desku roku 2007.
Menší výtky směřovaly k občasné přehnané ambicióznosti, kdy pomalejší gradace a atmosférické pasáže nemusely plně oslovit fanoušky syrovějších začátků souboru. Přesto se celkové hodnocení napříč médii pohybovalo okolo 80 bodů ze 100, což potvrzuje silně pozitivní přijetí.
S odstupem času si Red Album udrželo status výrazného díla. Retrospektivní ohlasy vyzdvihují jeho energii, melodiku i nadčasovou produkci, která jej odlišuje od drsnějších sludge metalových nahrávek té doby. Deska bývá označována za zásadní milník, jenž pomohl definovat moderní podobu progresivního sludge metalu.
Odkaz a význam:
Nahrávka sehrála klíčovou roli v etablování charakteristického stylu Baroness, založeného na propojení melodických linek s drtivou hutností. Tento přístup se stal základem pro následující desku Blue Record v roce 2009 i další tvorbu skupiny.
V roce 2017 zařadil magazín Rolling Stone tuto studiovku na 83. místo v žebříčku '100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob), čímž potvrdil její dlouhodobý vliv. Kritici i fanoušci ji často označují za mistrovské dílo, které pomohlo propojit metal s širším rockovým publikem.
Vliv Red Album přesahuje samotnou diskografii formace - nahrávka přispěla k rozvoji scény v Savannah a pomohla definovat směr metalového 'revivalu' druhé poloviny let dvoutisících. Její kombinace progresivních struktur, silné melodiky a hutných riffů inspirovala řadu dalších interpretů a upevnila její status jako jednoho z klíčových alb své éry.
Red Album je jedinou studiovou nahrávkou Baroness, na které se podílel kytarista Brian Blickle. Ten kapelu opustil už v roce 2008, což z této sestavy činí krátkodobou, ale zásadní kapitolu v historii souboru.
Ještě před oficiálním vydáním zveřejnila formace song "The Birthing" na svém MySpace profilu v červenci 2007, čímž začala podporovat očekávání na debut.
Skladba "O’ Apprehension" se objevila už před vydáním alba pod názvem "O’Appalachia" na split 7" vinylu společně s kapelami High On Fire a Coliseum.
První oficiální videoklip Baroness vznikl k písni "Wanderlust" a měl premiéru v prosinci 2007 v pořadu Headbangers Ball na stanici MTV.
Celková délka nahrávky (56:31) zahrnuje více než jedenáct minut ticha před skrytým bonusem, takže samotný hudební obsah je ve skutečnosti výrazně kratší.
Do roku 2009 se prodalo přibližně 20 000 kopií desky, což je na debut relativně silný výsledek v rámci undergroundové metalové scény.
Album bylo oceněno magazínem Revolver jako nejlepší metalová nahrávka roku 2007, což výrazně pomohlo zvýšit prestiž kapely na mezinárodní scéně.
V roce 2017 se Red Album dostalo na 83. místo žebříčku 100 Greatest Metal Albums of All Time magazínu Rolling Stone, čímž potvrdilo svůj dlouhodobý vliv.
Navzdory své komplexnosti obsahuje deska nezvykle vysoký podíl instrumentálních nebo převážně instrumentálních skladeb, což bylo v kontrastu s očekáváním fanoušků, vycházejících z dřívějších EP.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Rays On Pinion" | John Dyer Baizley / Baroness | 7:35 |
| 2 | "The Birthing" | John Dyer Baizley / Baroness | 5:03 |
| 3 | "Isak" | John Dyer Baizley / Baroness | 4:22 |
| 4 | "Wailing Wintry Wind" | John Dyer Baizley / Baroness | 5:54 |
| 5 | "Cockroach en Fleur" | John Dyer Baizley / Baroness | 1:50 |
| 6 | "Wanderlust" | John Dyer Baizley / Baroness | 4:29 |
| 7 | "Aleph" | John Dyer Baizley / Baroness | 4:21 |
| 8 | "Teeth Of a Cogwheel" | John Dyer Baizley / Baroness | 2:16 |
| 9 | "O'Appalachia" | John Dyer Baizley / Baroness | 2:36 |
| 10 | "Grad" | John Dyer Baizley / Baroness | 5:54 |
| Celkový čas: | 56:31 | ||
Poznámka: celková stopáž činí 56:31, přičemž je nutné zohlednit, že poslední skladba obsahuje 11:01 minuty ticha na začátku před skrytým bonusem. Po odečtení této tiché části je skutečná hudební délka alba 45:30.
Red Album se v době vydání neprobojovalo do hlavních komerčních žebříčků typu Billboard 200 a obecně se neuvádí, že by dosáhlo významného umístění v oficiálních mainstreamových žebříčcích.
Stejně tak neexistují žádné ověřené informace o tom, že by nahrávka získala certifikace typu zlato nebo platina (RIAA ani jiné velké certifikační organizace). Jedná se o debut vydaný na undergroundové metalové scéně u Relapse Records, kde komerční certifikace tohoto typu bývají spíše výjimkou.
Jeho význam je tak primárně v rámci kritiky a scény - získalo si silné uznání v metalové komunitě a v recenzích, ale nešlo o titul, který by dosáhl výrazného komerčního průlomu v žebříčcích nebo prodejních certifikacích.
| Zdroj | Hodnocení kritiků: |
|---|---|
| About.com | 4/5 |
| AllMusic | 3.5/5 |
| Imperiumi | 8.5/10 |
| Pitchfork Media | 8.4/10 |
| PopMatters | 8/10 |
| Scene Point Blank | 7.5/10 |
| Spin | 4/5 |
| Tiny Mix Tapes | 4/5 |