|
| Vydáno | 1986 - Kanada, 1986 - Evropa |
|---|---|---|
| Natočeno | 19. - 21. ledna 1986 | |
| Studio | Sonic Sound, Freeport, New York, USA | |
| Žánr | Speed / thrash / black metal | |
| Délka | 38:07 | |
| Label | Cobra Records, Kanada a Roadrunner Records, Evropa. | |
| Producent | "The Lion", David DeFeis |
Toto LP do jeho vydání a ani po něm neprovázel žádný singl.
Nightmare Theatre je jediné studiové album kapely (projektu) Exorcist, vydané v roce 1986 u Cobra Records (Kanada) a Roadrunner Records (Evropa). Nahrávka se okamžitě po vydání stala zdrojem zmatků a spekulací, protože za ní stála anonymní sestava používající pseudonymy a na jejích fotografiích byly zachyceny neznámé osoby.
Deska je koncepční a pohybuje se na pomezí speed metalu, raného thrash metalu a proto–blackmetalové estetiky. Vyznačuje se syrovou produkcí, extrémním tempem a hororovou atmosférou, která ji odlišovala od tehdejší běžné metalové produkce. Krátké mezihry a dramatická struktura dávají albu charakter, připomínajícího zvukový a hudební doprovod hororového filmu.
Přestože šlo o studiový projekt bez koncertní a vlastně jakékoliv ostatní činnosti, Nightmare Theatre si rychle vybudovalo kultovní status v undergroundu a jeho význam byl plně doceněn až s výrazným časovým odstupem. V dnešní době se i reedice na CD vyznačují poměrně vysokou cenou, natož původní vinylová vydání.
Exorcist vznikl v roce 1986 jako tzv. 'metalploitation' (to byl okrajový, cynický fenomén z 80. let 20. století, který označuje nízkorozpočtové, často nekvalitní hudební nahrávky a kapely, jež se snažily 'vytěžit' - exploit popularitu heavy metalu) studiový projekt, iniciovaný Zoranem Busićem, manažerem vydavatelství Cobra Records. Cílem bylo rychle a efektivně vytvořit album s extrémně provokativním obsahem, které by reagovalo na tehdejší vlnu satanisticky laděného heavy a thrash metalu. Veškerou hudbu složili David DeFeis a Edward Pursino, oba známí z Virgin Steele, přičemž projekt byl od počátku koncipován jako anonymní a oddělený od jejich hlavní formace a tvorby.
Exorcist byl součástí širší dohody s Cobra Records, v jejímž rámci vznikly také desky projektů Piledriver a Original Sin. Všechny tyto nahrávky měly společný důraz na kontroverzní image, extrémní textovou tematiku a záměrně 'šokující' prezentaci, která měla přitáhnout pozornost fanoušků undergroundové metalové scény poloviny osmdesátých let (a hlavně jejich peníze).
Nahrávání Nightmare Theatre proběhlo v extrémně krátkém čase mezi 19. a 21. lednem 1986 ve studiu Sonic Sound v Freeportu (New York). První den byla nahrána kompletní instrumentální složka, druhý den zpěvy a kytarová sóla a zároveň započal mix. Třetí den byly dokončeny zbývající mixáže a vytvořeny krátké 'atmosférické' mezihry, které měly podpořit hororový charakter alba.
Projekt vznikl v krátké pauze po dokončení LP Noble Savage formace Virgin Steele, kdy měli hudebníci k dispozici několik nevyužitých dnů ve studiu. Původně plánovaný zpěvák a baskytarista odstoupil těsně před zahájením nahrávání poté, co se detailně seznámil s texty skladeb, jejichž otevřeně satanistická a antikřesťanská tematika byla v přímém rozporu s jeho osobním náboženským přesvědčením.
V důsledku tohoto náhlého odchodu se hlavního vokálu ujal David DeFeis, který svůj hlas záměrně stylizoval do agresivnější, démoničtější podoby, výrazně odlišné od jeho tradičního projevu v Virgin Steele. Tento změněný pěvecký přístup se stal jedním z nejvýraznějších rysů celé studiovky a významně přispěl k její temné a znepokojivé atmosféře.
Booklet alba Nightmare Theatre pokračuje v důsledně inscenované anonymitě projektu a rozvíjí vizuální mystifikaci, naznačenou již na titulní straně. Neobsahuje žádné informace o skutečných hudebnících ani technické detaily nahrávání a pracuje výhradně s fotografiemi a grafickými prvky podporujícími hororovou a blasfemickou atmosféru.
Na fotografiích jsou zachyceny osoby, vydávající se za členy Exorcist, které však nemají žádnou vazbu na skutečné autory nahrávky. Tyto postavy jsou prezentovány v anonymním prostředí bez jasně identifikovatelného místa, přičemž pózy i kompozice snímků zdůrazňují teatralitu a záměrnou nepřirozenost.
Jedna z postav je stylizována do oděvu připomínajícího kněžské či liturgické roucho, jež je však vizuálně deformováno a zbaveno tradiční důstojnosti (obr. na konci profilu). Tento prvek je použit jako součást provokativní stylizace a odpovídá textové rovině alba, která pracuje s převracením náboženských symbolů do rouhačského kontextu.
Další vyobrazené postavy jsou oděny do tmavého, nenápadného oblečení bez výrazných identifikačních znaků. Jejich role spočívá výhradně v posílení dojmu existence skutečné kapely a v udržení iluze temného, okultně orientovaného uskupení.
Součástí bookletu jsou rovněž kompletní texty skladeb, které jsou graficky zasazeny do jednoduché, spíše utilitární úpravy. Typografie i rozvržení stránek dávají vyniknout samotným textům, jejichž otevřeně satanistický a antikřesťanský obsah tvoří klíčový prvek celé nahrávky.
Hudební stránka Nightmare Theatre stojí na rychlých kytarových riffech, agresivním tempu a přímočaré, účelově jednoduché kompozici. Stylově se nahrávka pohybuje na pomezí speed metalu a raného thrash metalu, přičemž důraz je kladen na energii, syrovost a bezprostřední účinek spíše než na technickou propracovanost. Kytarová práce Edwarda Pursina je založena na repetitivních motivech a ostrém rytmickém pojetí, které podporuje celkově neklidnou atmosféru desky.
Výrazným prvkem je vokální projev Davida DeFeise, jenž se zde záměrně odklání od svého obvyklého, melodického stylu. Zpěv je pojat jako hysterický, místy téměř recitovaný nebo skandovaný, s častým využitím extrémních poloh, výkřiků, teatrálních intonací a hlavně výrazných zvukových efektů. Tento přístup slouží především k zesílení hororového charakteru nahrávky a k vytvoření dojmu rituálu či posedlosti.
Všechny texty napsal David DeFeis a tematicky je zaměřil na salemské čarodějnické procesy z roku 1692, evropskou inkvizici, náboženský fanatismus a motivy démonické posedlosti. Textová rovina pracuje s obrazy falešných obvinění, vynucených přiznání, rituálů, poprav a psychického teroru, přičemž náboženské autority jsou zobrazovány jako nástroj útlaku a násilí.
Album je koncipováno jako soudržný celek připomínající 'hororový film', v němž jednotlivé skladby propojují krátké atmosférické mezihry, například "The Invocation", "The Hex" nebo "The Trial". Tyto pasáže nemají samostatnou písňovou strukturu, ale fungují jako zvukové a vypravěčské přechody, které posilují narativní kontinuitu a stupňují napětí.
Lyricky i hudebně jde o koncepční dílo, jehož cílem není úplná historická rekonstrukce událostí, ale vytvoření extrémního, záměrně provokativního obrazu náboženského fanatismu a kolektivní hysterie. Některé motivy, obraty a tematické fragmenty byly v pozdějších letech přepracovány a znovu využity v tvorbě Virgin Steele, kde však získaly odlišný, méně exploatační kontext.
V době vydání bylo album Nightmare Theatre přijato převážně jako kontroverzní a provokativní titul, který vzbuzoval pozornost především svým extrémním textovým obsahem. Ohlasy se často soustředily spíše na satanistickou tematiku a anonymní prezentaci projektu než na samotnou hudební stránku nahrávky.
Část dobové metalové kritiky vnímala desku jako účelově vytvořený exploatační produkt, jehož hlavním cílem bylo šokovat a využít tehdejší popularity okultních motivů v heavy a thrash metalu. V tomto kontextu bylo album někdy označováno za méně podstatné či druhořadé ve srovnání s tvorbou zavedených formací poloviny osmdesátých let. Ne všechny názory jsou však shodné.
Například v jedné recenzi je LP popsáno jako dílo, které „skvěle zachycuje intenzitu a atmosféru temných sonorit raných 80. let, kde jednoduché riffy a okultní motivy vystačí k vytvoření skutečně temného dojmu.“
Na druhé straně si Nightmare Theatre získalo kultovní status mezi fanoušky extrémnějších podob metalu, kteří oceňovali jeho syrovou atmosféru, rychlé tempo a bezprostřednost projevu. Recenzenti i fanoušci často zmiňují, že deska působí jako „hororová metalová show“, která kombinací speed, thrash a proto-black metalu připomíná atmosféru starých VHS hororů.
„…tato deska zní jako starý hororový soundtrack ve spojení s intenzivním speed metalem – ne úplně dokonale, ale natolik originálně, že vás udrží v napětí až do konce…“ je parafrázovaná výpověď z recenze na MetalArchives, která album hodnotí jako „zábavný artefakt undergroundové metalové historie“.
S odstupem času a po odhalení skutečných autorů nahrávky se pohled na desku částečně proměnil. Pozdější recenze a retrospektivní hodnocení začala zdůrazňovat roli Davida DeFeise a Edwarda Pursina a vnímat Exorcist jako zajímavý vedlejší projekt související s tvorbou Virgin Steele, nikoli pouze jako anonymní provokaci. Fanoušci často odesílají své komentáře a vzpomínky do metalových fór, kde album charakterizují jako „retro klasiku, která i po desetiletích stále funguje jako výlet do temné části metalové historie.“
V současnosti je Nightmare Theatre považováno spíše za kuriózní, avšak významný dokument své doby, který ilustruje fungování 'metalploitation' projektů v polovině osmdesátých let a jejich schopnost vzbudit pozornost i bez byť krátkodobé existence skutečné kapely. Některé moderní recenze naproti tomu hodnotí album jako „kultovní relikt“ s tím, že kombinace extrémních vizuálních i zvukových prvků a pozoruhodné kvality je dodnes fascinující pro fanoušky undergroundového metalu.
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Black Mass" | David DeFeis / Edward Pursino | 4:16 |
| 2 | "The Invocation" | David DeFeis | 0:50 |
| 3 | "Burnt Offerings" | David DeFeis / Edward Pursino | 3:06 |
| 4 | "The Hex" | David DeFeis | 0:21 |
| 5 | "Possessed" | David DeFeis / Edward Pursino | 2:42 |
| 6 | "Call for the Exorcist" | David DeFeis / Edward Pursino | 3:32 |
| 7 | "Death by Bewitchment" | David DeFeis / Edward Pursino | 4:23 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 8 | "The Trial" | David DeFeis | 0:48 |
| 9 | "Execution of the Witches" | David DeFeis / Edward Pursino | 3:19 |
| 10 | "Consuming Flames of Redemption" | David DeFeis | 0:36 |
| 11 | "Megwatt Mayhem" | David DeFeis / Edward Pursino | 1:10 |
| 12 | "Riding to Hell" | David DeFeis / Edward Pursino | 3:41 |
| 13 | "Queen of the Dead" | David DeFeis / Edward Pursino | 3:23 |
| 14 | "Lucifer's Lament" | David DeFeis / Edward Pursino | 5:36 |
| 15 | "The Banishment" | David DeFeis | 0:24 |
| Celkový čas: | 38:07 | ||
Album Nightmare Theatre nikdy nezaznamenalo oficiální umístění v hudebních žebříčcích ani hitparádách. Důvodem je především jeho charakter – šlo o malý, nezávislý projekt s omezenou distribucí, vydaný pouze v rámci specializovaného labelu a orientovaný na undergroundové publikum. Komerční propagace byla minimální a hlavně; nahrávka se neprezentovala koncertně, což značně omezilo její dosah do mainstreamového povědomí.
Přestože Nightmare Theatre nedosáhlo žádných oficiálních ocenění či certifikací, jeho význam spočívá v kultovním statusu mezi fanoušky speed a thrash metalu 80. let. Projekt je oceňován pro originální hororovou koncepci, temnou atmosféru a hudební kvality, které předznamenaly prvky black metalu, a stal se vyhledávanou raritou mezi sběrateli a historiky žánru.
