|
| Vydáno | 28. srpna 2001 |
|---|---|---|
| Natočeno | 22. ledna - 16. března 2001 | |
| Studio | Sound City a Sound Image (Van Nuys, Kalifornie, USA) | |
| Žánr | Nu metal / groove metal | |
| Délka | 66:17 | |
| Label | Roadrunner Records | |
| Producent | Ross Robinson & Slipknot |
 |
 |
| "Left Behind" (29. října 2001) | "My Plague" (8. července 2002) |
Skladba "Left Behind" vyšla jako první singl z alba Iowa dne 29. října 2001 a rychle se zařadila mezi výrazné momenty celé desky. V hitparádách si vedla solidně - dosáhla 30. místa v žebříčku Mainstream Rock, 24. příčky v britském UK Singles Chart a dokonce 5. místa v UK Rock & Metal Singles Chart. Zároveň si vysloužila nominaci na cenu Grammy v kategorii Best Metal Performance v roce 2002, což jen potvrdilo její význam v rámci tehdejší metalové scény.
Píseň má zajímavou historii - původně vznikla pod názvem "Lust Disease" ještě před debutovým albem. Jak vzpomínal Corey Taylor, skladbu skupina kompletně rozebrala a znovu složila, aby lépe zapadla do temného konceptu Iowy, přičemž si zachovala určitou melodickou linku. Právě kontrast mezi melodií a brutální intenzitou ji odlišuje od zbytku nahrávky. Textově vychází z Taylorova osobního období bezdomovectví v Des Moines, kdy žil pod mostem a poznal pomíjivost lidských vztahů - téma opuštění a odříznutí od minulosti tak působí mimořádně autenticky.
Výraznou roli v úspěchu singlu sehrál i jeho znepokojivý videoklip, který režíroval Dave Meyers. Ten kombinuje záběry kapely hrající v lese s temným příběhem outsidera, jenž čelí šikaně a izolaci v rozpadlém domě. Klip patří k nejikoničtějším v historii formace a bývá často označován za jeden z nejděsivějších - média jako Kerrang! nebo Rock Sound vyzdvihovala jeho atmosféru i schopnost vizuálně vystihnout emocionální tíhu skladby. "Left Behind" tak dodnes představuje jeden z klíčových singlů, který dokonale vystihuje syrovou a nekompromisní tvář éry Iowa.
Skladba "My Plague" byla vydána jako druhý singl z Iowy dne 8. července 2002. Singlová verze nese označení "New Abuse mix" a jde o remix producenta Terryho Datea, který vznikl pro soundtrack k filmu Resident Evil. Oproti původní verzi nabízí čistší vokály a drobné úpravy struktury, aby byla přístupnější pro rádia. V britském žebříčku UK Singles Chart se skladba dostala na 43. místo a stejně jako předchozí singl získala nominaci na cenu Grammy, tentokrát v roce 2003.
Vznik písně vycházel z nápadu DJ Sid Wilsona, který přišel s charakteristickým beatem, kolem něhož následně vznikly kytarové riffy. Samotný refrén byl přidán až v pozdější fázi. Kompozice patří mezi přístupnější momenty desky, i když si zachovává typickou agresivitu celé nahrávky. Kombinace tvrdých pasáží a melodického refrénu vytváří výrazný kontrast, který byl často zmiňován i v recenzích - skladba je dostatečně chytlavá pro širší publikum, ale zároveň si drží temnou a znepokojivou atmosféru.
Videoklip k "My Plague" kombinuje záběry z filmu Resident Evil s živými vystoupeními souboru z koncertu v londýnské aréně. Tento vizuální mix podtrhuje energii skladby a zároveň ji propojuje s filmovým světem. Klip byl nominován na cenu Kerrang! Awards v kategorii Best Video, kde se utkal s konkurencí jako Marilyn Manson nebo Linkin Park. "My Plague" tak představuje další důležitý singl, který ukazuje schopnost formace spojit extrémní metalovou intenzitu s překvapivě chytlavými prvky.
Iowa je druhé studiové album americké metalové formace Slipknot, vydané 28. srpna 2001 u vydavatelství Roadrunner Records. Na produkci se podíleli samotní členové spolu s Rossem Robinsonem, který stál již za jejich eponymním debutem. Nahrávání probíhalo převážně ve studiích Sound City a Sound Image v Los Angeles, přičemž první fáze vznikaly i v odlehlých částech rodného státu skupiny. Právě podle Iowy, odkud hudebníci pocházejí, nese deska svůj název – členové ji dlouhodobě označují za jeden z hlavních zdrojů inspirace, ale zároveň i za symbol jednoho z nejtemnějších období své kariéry. Oproti předchozí nahrávce se zde naplno představil kytarista Jim Root, který se na debutu podílel pouze částečně.
Období jejího vzniku bylo poznamenáno konflikty, psychickým vypětím i zneužíváním návykových látek, což samotní členové později označili za nejtemnější etapu své existence. Producent Ross Robinson navíc krátce před začátkem nahrávání utrpěl vážné zranění zad při nehodě na motorce a velkou část produkce vedl z invalidního vozíku. I přes tyto komplikace tlačil hudebníky k extrémním výkonům a intenzivním emocím – známým příkladem je situace, kdy zpěvák Corey Taylor během nahrávání úvodní skladby "(515)"" použil fyzickou bolest k dosažení autentického projevu. Výsledkem je mimořádně syrový, agresivní a emocionálně vyhrocený zvuk.
Přes komplikovaný vznik zaznamenala Iowa výrazný komerční úspěch – debutovala na 3. místě amerického žebříčku Billboard 200, obsadila 1. příčku v UK Albums Chart a pronikla do první desítky v řadě dalších zemí. Nahrávka byla certifikována jako platinová ve Spojených státech, Velké Británii i Kanadě za prodeje přesahující milion kusů. Skupina LP intenzivně propagovala téměř celý rok, čímž upevnila svou pozici na globální scéně. Význam alba byl potvrzen i v pozdějších letech - v roce 2011 vyšla speciální reedice k desátému výročí, která obsahovala mimo jiné kompletní živý záznam z projektu Disasterpieces a film Goat, režírovaný Shawnem Crahanem, doplněný o hudební videoklipy, rozhovory a dosud nezveřejněné materiály z daného období. V následujících letech se nahrávka pravidelně objevovala v žebříčcích nejlepších nu metalových alb – například v roce 2025 byla zařazena mezi padesát nejzásadnějších titulů tohoto stylu, kde obsadila čelní příčky. Iowa tak zůstává jedním z nejdůležitějších a nejvlivnějších počinů nejen v kariéře Slipknot, ale i v rámci celého žánru.
Po obrovském komerčním úspěchu debutu z roku 1999 se Slipknot ocitli pod enormním tlakem, který zásadně ovlivnil vznik Iowy. Náhlá sláva a intenzivní turné si vybraly svou daň v podobě narušených vztahů uvnitř kapely, rostoucího napětí a problémů se závislostmi. Zpěvák Corey Taylor později přiznal, že prudký vzestup skupinu „ničil“ a vedl k sebedestruktivnímu chování. Právě tyto zkušenosti se staly klíčovým zdrojem inspirace pro celkové vyznění nahrávky, jež měla být vědomě tvrdší, osobnější a syrovější než debut.
Práce na materiálu začaly již v roce 2000, přičemž první nápady vznikaly během 'neformálních setkání' v Iowě, mimo velká studia a bez tlaku okolí. Členové se soustředili na zachycení autentických emocí a návrat k původní agresivitě své rané tvorby. Kytarista Jim Root popsal toto období jako naprostý chaos, kdy se hudba stala jediným prostředkem, jak ventilovat nahromaděný hněv a frustraci. Tyto rané jamy položily základ pro výsledný zvuk desky, který se vyznačuje nekompromisní intenzitou a minimem kompromisů směrem k mainstreamu.
Samotné nahrávání probíhalo od ledna 2001 především ve studiích Sound City a Sound Image v kalifornském Van Nuys pod vedením producenta Rosse Robinsona. Proces trval přibližně dva měsíce a skupina se během něj záměrně izolovala od okolního světa, aby se plně soustředila na tvorbu a zachytila co nejautentičtější atmosféru. Bubeník Joey Jordison nahrál řadu partů na jeden zátah, čímž zachoval syrovou energii skladeb. Pro zvýšení atmosféry byly využity i terénní nahrávky, například zvuky vlaků, které se objevují v ambientních pasážích titulní skladby "Iowa", doplněné o samply a manipulace DJ Sida Wilsona (#0).
Nahrávací proces byl však mimořádně náročný a často až extrémní. Ross Robinson byl znám svým nekompromisním přístupem, kdy záměrně vyhrocoval emoce hudebníků, aby z nich dostal co nejintenzivnější a nejlepší výkon. Během nahrávání úvodní skladby "(515)" například zachytil spontánní výkřik Sida Wilsona, který reagoval na osobní ztrátu (ůmrtí v rodině), což podtrhlo celkovou emocionalitu. Corey Taylor zase při práci na titulní skladbě zacházel do krajních poloh, kdy se snažil sám sobě způsobenou fyzickou bolestí umocnit svůj vokální projev. Tyto metody sice vedly k unikátnímu výsledku, zároveň však vyhrocovaly už tak napjatou atmosféru ve studiu.
K stoupající tenzi přispívaly i konflikty uvnitř souboru, které často přerůstaly v otevřené hádky i fyzické střety. Členové se potýkali se závislostmi i psychickým vyčerpáním, což vedlo k situaci, kdy se vztahy mezi nimi ocitly na bodu zlomu. Shawn 'Clown' Crahan později uvedl, že se v té době někteří z nich navzájem nenáviděli, zatímco ostatní otevřeně přiznávali vlastní problémy s drogami či alkoholem. Navzdory tomu se podařilo projekt dokončit, i když za cenu extrémního osobního vypětí a vyčerpání.
Další komplikací bylo i Robinsonovo vážné zranění zad po nehodě na motorce, kvůli němuž byl nucen usednout na invalidní vozík a produkci řídit z něj. Přesto odmítl práci přerušit a nadále tlačil skupinu k maximálním výkonům. Produkční přístup byl záměrně syrový – minimum overdubů, omezené efekty a důraz na živé záznamy měly zachytit přirozenou agresi bez zbytečného 'uhlazování'. Tento přístup sice vedl k určitým technickým nedokonalostem, zároveň však pomohl vytvořit jedinečný zvuk alba, které působí jako autentický záznam vnitřního chaosu a emocí celé kapely.
Obal Iowy byl vytvořen perkusistou Shawnem 'Clownem' Crahanem, který měl v rámci skupiny na starosti i vizuální stránku a koncepty spojené s její prezentací. Na přední straně se nachází fotografie kozy, jež byla zvolena jako ústřední motiv. Tento snímek Crahan pořídil osobně a stal se jedním z nejrozpoznatelnějších symbolů, spojených s tímto albem.
Booklet obsahuje stylizované fotografie členů souboru, pořízené v temném a minimalistickém duchu. Většina snímků pracuje s kontrasty světla a stínu a zachycuje hudebníky v maskách i civilnějších podobách, často v neobvyklých nebo záměrně znepokojivých kompozicích. Součástí vnitřního balení jsou rovněž texty skladeb a standardní produkční informace. Vizuální zpracování se vyhýbá výrazným grafickým prvkům a klade důraz především na fotografii.
Zadní strana obsahuje seznam skladeb v jednoduchém grafickém provedení bez výraznějších doplňujících motivů. Celkový design desky byl koncipován tak, aby působil jednotně s hudebním obsahem a zachovával konzistentní vizuální identitu Slipknot z daného období. Fotografická práce Shawna Crahana na Iowě zároveň navázala na jeho dlouhodobé zapojení do tvorby vizuálního stylu skupiny, který se stal nedílnou součástí její prezentace.
Iowa je obecně řazena do žánru nu metal, avšak výrazně čerpá i z extrémnějších odnoží, jako jsou death metal a thrash metal, což se odráží v celkově agresivnějším a techničtějším zvuku. Produkce klade důraz na podladěné kytary s tlumenými strojovými riffy, rychlé bicí pasáže včetně blast beatů a industriální perkuse, které společně vytvářejí hutnou a chaotickou atmosféru. Na rozdíl od řady tehdejších souputníků se Slipknot na této nahrávce záměrně vyhýbají výraznějším rap-metalovým prvkům a soustředí se na maximální intenzitu a zvukovou hustotu.
Jednotlivé skladby ukazují různé podoby tohoto přístupu. Úvodní "(515)"" nastavuje tón svou syrovou zvukovou koláží a extrémním hlasovým projevem, zatímco "People = Shit" stojí na masivních riffech a rychlém dvoukopákovém tempu bicích. "The Heretic Anthem" pracuje s dynamikou a postupným budováním napětí, které vyúsťuje ve výrazný refrén. Titulní "Iowa" naopak představuje experimentálnější polohu, využívající ambientních ploch, disonantních zvuků a samplů, čímž vytváří kontrast k přímočařejším skladbám. Každý člen souboru přispívá k výslednému zvuku – Sid Wilson doplňuje hudbu o samply a elektronické prvky, Chris Fehn rozšiřuje rytmiku pomocí netradičních perkusí, zatímco Joey Jordison, Mick Thomson, Jim Root a Paul Gray tvoří pevný základ, postavený na technické přesnosti a výrazné rytmické složce.
Oproti debutu z roku 1999 představuje tato studiová nahrávka posun směrem k větší tvrdosti a komplexnosti. Kapela se vědomě vyhnula uhlazenější produkci a zaměřila se na zachycení co nejautentičtější energie, což vedlo k syrovějšímu a 'méně přístupnému' výsledku. Zvuk je celkově hutnější, temnější a méně orientovaný na mainstreamové prvky, čímž Iowa výrazně vyčnívá v rámci tehdejší nu metalové scény.
Textová stránka se soustředí na témata hněvu, deprese, závislostí a sebepohrdání, přičemž vychází z osobních zkušeností Coreyho Taylora i ostatních členů během náročného období vzniku desky. Skladba "Disasterpiece" reflektuje trauma ze šikany v dětství a potlačovaný vztek, zatímco "Left Behind" se inspiruje obdobím Coreyho bezdomovectví a pocitem opuštěnosti. "Skin Ticket" pracuje s motivy psychického rozkladu a existenciální úzkosti, přičemž využívá expresivní a místy až groteskní obraznost. Taylor kombinuje extrémní scream s melodičtějšími pasážemi, čímž zdůrazňuje kontrast mezi agresí a introspektivními momenty. Texty zároveň čerpají inspiraci z hororové estetiky, která umocňuje celkovou temnou a znepokojivou atmosféru desky.
Po svém vydání se Iowa dočkala obecně příznivého, avšak značně rozděleného přijetí, především kvůli své extrémní agresivitě a nekompromisní intenzitě. Na agregátoru Metacritic získala skóre 68 ze 100 na základě devíti recenzí, což odráží spíše smíšený až pozitivní konsenzus a potvrzuje její polarizující charakter. Část kritiků oceňovala originalitu a syrovou energii, jiní upozorňovali na jednostranné zaměření a brutalitu bez výraznější dynamické rozmanitosti.
Samotná metalová média přijala nahrávku velmi pozitivně. Kerrang! jí udělil plné hodnocení 5 z 5 hvězdiček a označil ji za „pečlivě zpracované 'dílo nenávisti'“, vyzdvihujíce její temnou, disciplinovanou strukturu a neustálou atmosféru napětí. Metal Hammer ocenil autentickou intenzitu a schopnost souboru přetavit osobní problémy do kompaktního, drtivého hudebního celku. Také The College Music Journal popsal album jako „brutální, neúprosné a spalující“. V kontrastu k tomu mainstreamová média (už ze své podstaty) nabízela zdrženlivější pohled - například Rolling Stone dal desce 4 z 5 hvězdiček a označil ji za „nejbrutálnější hudbu, která kdy byla nahrána“, přičemž zároveň kritizoval omezenou dynamiku. NME hodnotil nahrávku jako „vzrušující, brutální a dobrou“, zatímco Drowned in Sound poukazoval na její neustálou tíhu a absenci kontrastu, což vedlo k průměrnějšímu hodnocení.
Před vydáním panovalo značné očekávání, které bylo podpořeno úspěchem debutu. Bubeník Joey Jordison v době příprav prohlašoval, že pokračování bude „dvakrát techničtější a třikrát těžší“, což reflektovalo ambice kapely posunout svůj zvuk do extrémnější polohy. Producent Ross Robinson byl opakovaně chválen za svůj přístup k nahrávání - například Uncut ocenil jeho schopnost řídit „nepřetržitý zvukový atak“ a "vytěžit z chaosu strukturovaný výsledek".
Album dosáhlo výrazného komerčního úspěchu. V USA se umístilo na 3. místě žebříčku Billboard 200, v Austrálii dosáhlo 2. příčky ARIA Charts a ve Velké Británii obsadilo 1. místo UK Albums Chart. Úspěšné bylo také ve Finsku, kde se dostalo na 3. pozici. V roce 2001 bylo certifikováno jako platinové v USA a Kanadě a ve Velké Británii získalo zlatou desku. Singly "Left Behind" a "My Plague" se navíc dostaly do hitparádových žebříčků a obě skladby byly nominovány na cenu Grammy v kategorii Best Metal Performance (v letech 2002 a 2003).
| Profesionální hodnocení - zdroj: | Hodnocení: |
|---|---|
| Metacritic | 68/100 |
| AllMusic | 3/5 |
| Alternative Press | 3.5/5 |
| Artistdirect | 5/5 |
| Dotmusic | 4/5 |
| Entertainment Weekly | C- |
| Drowned in Sound | 7/10 |
| NME | 8/10 |
| Playlouder | 4/5 |
| Q | 4/5 |
| Rolling Stone | 4/5 |
V retrospektivních hodnoceních se význam desky postupně ještě zvýšil. NME ji zařadil mezi nejlepší alba roku 2001, zatímco Kerrang! ji v roce 2009 v žebříčku čtenářů označil za třetí nejlepší nahrávku 21. století.Loudwire ji později zařadil na druhé místo mezi nejlepšími alby let dvoutisících a na šesté místo mezi nejlepšími alby 21. století. Rolling Stone ji v roce 2017 umístil na 50. příčku seznamu nejlepších metalových alb všech dob a později zařadil skladbu "People = Shit" mezi nejvýznamnější metalové skladby moderní éry.
Na webu Musicserver.cz je Iowa zmiňována v retrospektivních textech o vývoji kapely jako zásadní milník jejich rané tvorby. Server ji popisuje jako „extrémně agresivní a temnou nahrávku“, která navázala na debut a zároveň posunula skupinu do výrazně tvrdší a vyhraněnější polohy. V souvislosti s albem je zdůrazňováno i to, že období jeho vzniku patřilo k nejzásadnějším v kariéře kapely, a to jak po stránce hudební, tak osobní.
Server CrazyDiamond.cz v recenzi jejich novější desky We Are Not Your Kind reflektuje i dřívější tvorbu Slipknot a Iowu označuje za „jedno z nejtvrdších a nejdůležitějších děl diskografie“. Text zdůrazňuje, že právě toto období je fanoušky dlouhodobě vnímáno jako nejautentičtější a nejextrémnější fáze formace, vzniklé v době silného vnitřního tlaku a osobních krizí členů.
Kultovní český magazín Spark ve svých článcích o Slipknot opakovaně uvádí Iowu jako jednu z nejzásadnějších nahrávek počátku 21. století v rámci metalové scény. Deska je v těchto textech popisována jako „extrémně tvrdá a temná“ a jako ta, která výrazně ovlivnila vnímání kapely a často slouží jako srovnávací bod pro její pozdější tvorbu i vývoj nu metalu jako celku.
Postupem času se Iowa stala klíčovým referenčním bodem nu metalové scény a byla opakovaně označována za jedno z nejvlivnějších děl žánru. Kritici i hudebníci zpětně vyzdvihují její vliv na extrémní metal i její schopnost propojit osobní traumata s hudební intenzitou. Členové kapely sami opakovaně reflektovali album jako období extrémního psychického vypětí, které však zároveň fungovalo jako forma očistného vybití emocí. Corey Taylor později uvedl, že nahrávka vznikla jako „vědomý proces ventilace vnitřního chaosu“, který doprovázel období po debutu a tlak náhlé slávy.
Název Iowa odkazuje na americký stát Iowa, odkud členové kapely pocházejí. Skupina opakovaně uvedla, že tento region pro ně představuje důležitý zdroj inspirace, ale zároveň i symbol náročného a psychicky vypjatého období jejich života.
Producent Ross Robinson, který spolupracoval i na debutovém albu kapely, se během nahrávání ocitl v obtížné situaci poté, co utrpěl vážné zranění zad při nehodě na motorce. I přesto pokračoval v práci na produkci, přičemž značnou část procesu řídil z invalidního vozíku.
Úvodní skladba "(515)" obsahuje vokální záznamy Sida Wilsona (#0), které vznikly v emočně vypjatém období souvisejícím s úmrtím v jeho rodině. Tyto nahrávky byly následně použity jako součást atmosférického intra alba.
Při nahrávání titulní skladby "Iowa" Corey Taylor (#8) dosahoval extrémně intenzivního vokálního projevu. V rozhovorech uvedl, že se snažil co nejvíce přiblížit fyzickému a psychickému stavu, který skladba tématicky vyjadřuje.
Na desce se poprvé v plné délce představil kytarista Jim Root (#4), který se na předchozím debutovu podílel pouze částečně. Iowa je tak jeho první kompletní studiovou nahrávkou se Slipknot.
Součástí produkce byly i terénní nahrávky, například zvuky vlaků, které se objevují v ambientních částech některých skladeb. Tyto prvky byly kombinovány se samply a 'scratchováním' DJ Sida Wilsona (#0), čímž vznikly charakteristické přechody a vrstvy mezi songy.
Album bylo vědomě nahráváno v syrovějším a méně „uhlazeném“ stylu než debut Slipknot z roku 1999. Kapela i producent kladli větší důraz na zachycení živé energie a co nejautentičtějšího výkonu bez výrazných studiových úprav.
V roce 2011 vyšla výroční reedice k desátému výročí vydání, která obsahovala doplňující materiály z období nahrávání a souvisejícího období kapely, včetně živých záznamů a bonusového obsahu.
Iowa dosáhla výrazných umístění v mezinárodních žebříčcích - mimo jiné 1. místa v UK Albums Chart a 3. místa v americkém Billboard 200 - a patří mezi nejúspěšnější nahrávky v diskografii Slipknot.
Dvě skladby z desky, "Left Behind" a "My Plague", byly jako singly nominovány na cenu Grammy v kategorii Best Metal Performance v letech 2002 a 2003.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "(515)" | Slipknot | 0:59 |
| 2 | "People = Shit" | Slipknot | 3:35 |
| 3 | "Disasterpiece" | Slipknot | 5:08 |
| 4 | "My Plague" | Slipknot | 3:40 |
| 5 | "Everything Ends" | Slipknot | 4:14 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 6 | "The Heretic Anthem" | Slipknot | 4:13 |
| 7 | "Gently" | Slipknot | 4:54 |
| 8 | "Left Behind" | Slipknot | 4:01 |
| 9 | "The Shape" | Slipknot | 3:37 |
| 10 | "I Am Hated" | Slipknot | 2:37 |
| 11 | "Skin Ticket" | Slipknot | 6:41 |
| 12 | "New Abortion" | Slipknot | 3:36 |
| 13 | "Metabolic" | Slipknot | 3:59 |
| 14 | "Iowa" | Slipknot | 15:03 |
| Celkový čas: | 66:17 | ||
| Číslo | Název skladby | Délka |
|---|---|---|
| 15 | "Liberate" (Live) | 4:25 |
| Celkový čas: | 70:42 | |
| Číslo | Název | Délka |
|---|---|---|
| 1 | "My Plague" (music video) | |
| 2 | "Left Behind" (music video) |
| Číslo | Název skladby | Délka |
|---|---|---|
| 15 | "My Plague (New Abuse mix)" | 2:59 |
| Celkový čas: | 69:16 | |
| Číslo | Název skladby | Délka |
|---|---|---|
| 1 | "(515)" | 4:04 |
| 2 | "People = Shit" | 3:36 |
| 3 | "Liberate" | 3:38 |
| 4 | "Left Behind" | 3:39 |
| 5 | "Eeyore" | 2:38 |
| 6 | "Disasterpiece" | 5:22 |
| 7 | "Purity" | 5:26 |
| 8 | "Gently" | 4:36 |
| 9 | "Eyeless" | 4:57 |
| 10 | "Drum Solo" | 3:59 |
| 11 | "My Plague" | 3:47 |
| 12 | "New Abortion" | 4:22 |
| 13 | "The Heretic Anthem" | 4:59 |
| 14 | "Spit It Out" | 7:44 |
| 15 | "Wait and Bleed" | 3:27 |
| 16 | "742617000027" | 1:44 |
| 17 | "(sic)" | 4:22 |
| 18 | "Surfacing" | 5:34 |
| Celkový čas: | 77:54 | |
| Číslo | Název | Délka |
|---|---|---|
| 1 | "My Plague (music video)" | |
| 2 | "Left Behind (music video)" | |
| 3 | "The Heretic Anthem (live) (music video)" | |
| 4 | "People = Shit (live) (music video)" | |
| 5 | "Goat: An hour-long collection of rare footage and interviews" | ~60:00 (neuvedeno přesně) |
| Týdenní hitparáda 2001: | Vrchol |
|---|---|
| Austrálie (ARIA Albums) | 2 |
| Rakousko (Ö3 Austria Albums) | 8 |
| Belgie – Flandry (Ultratop) | 4 |
| Belgie – Valonsko (Ultratop) | 7 |
| Kanada (Billboard Albums) | 1 |
| Dánsko (Hitlisten) | 19 |
| Nizozemsko (Album Top 100) | 15 |
| Finsko (Suomen virallinen lista) | 3 |
| Francie (SNEP) | 7 |
| Německo (Offizielle Top 100) | 4 |
| Maďarsko (MAHASZ) | 13 |
| Irsko (IRMA) | 3 |
| Itálie (FIMI) | 5 |
| Nový Zéland (RMNZ) | 5 |
| Norsko (VG-lista) | 12 |
| Polsko (ZPAV) | 7 |
| Skotsko (OCC) | 1 |
| Španělsko (PROMUSICAE) | 11 |
| Švédsko (Sverigetopplistan) | 10 |
| Švýcarsko (Schweizer Hitparade) | 13 |
| Velká Británie (OCC Albums) | 1 |
| Velká Británie – Rock & Metal | 1 |
| USA (Billboard 200) | 3 |
| Týdenní hitparáda 2011: | Vrchol |
|---|---|
| Japonsko (Oricon Albums) | 39 |
| Týdenní hitparáda 2021: | Vrchol |
|---|---|
| Portugalsko (AFP Albums) | 27 |
| Žebříček (2001 – konec roku) | Pozice |
|---|---|
| Kanada (Nielsen SoundScan Albums) | 99 |
| Velká Británie (OCC Albums) | 128 |
| USA (Billboard 200) | 150 |
| Země | Ocenění | Prodané jednotky |
|---|---|---|
| Austrálie (ARIA) | Zlato | 35 000^ |
| Belgie (BRMA) | Zlato | 25 000* |
| Kanada (Music Canada) | Platina | 100 000^ |
| Francie (SNEP) | Zlato | 100 000* |
| Německo (BVMI) | Zlato | 150 000^ |
| Japonsko (RIAJ) | Zlato | 100 000^ |
| Nizozemsko (NVPI) | Zlato | 40 000^ |
| Nový Zéland (RMNZ) | Zlato | 7 500^ |
| Velká Británie (BPI) | Platina | 300 000‡ |
| USA (RIAA) | Platina | 1 000 000^ |
| * Údaje o prodejích vycházejí pouze z certifikace. ^ Údaje o zásilkách vycházejí pouze z certifikace. ‡ Údaje zahrnují prodeje + streamování na základě certifikace. | ||
