|
| Vydáno | 6. května 2003 |
|---|---|---|
| Natočeno | 2002 | |
| Studio | Montana, Inc., Richmond, Virginia, USA | |
| Žánr | Groove metal, thrash metal, metalcore, death metal | |
| Délka | 38:06 | |
| Label | Prosthetic Records | |
| Producent | Devin Townsend a Lamb of God |
Toto album neprovázel žádný oficiální singl. Wikipedia sice udává singly 3, ale bez popisu, na discogs o nich není zmínka. Wikipedie zřejmě míní 3 skladby, z nichž k jedné byl natočen videoklip a další dvě byly vysílány v rádiích...
As The Palaces Burn je druhá studiová nahrávka americké formace Lamb Of God, vydaná 6. května 2003 u labelu Prosthetic Records. Deska obsahuje deset skladeb a její stopáž se pohybuje okolo 38 minut, přičemž prezentuje charakteristickou kombinaci groove metalu, thrash metalu a hardcore vlivů.
Byla nahrána v Montana, Inc. v Richmondu ve Virginii a o produkci se postaral Devin Townsend společně s členy souboru, tedy zpěvákem Randym Blythem, kytaristy Markem Mortonem a Williem Adlerem, baskytaristou Johnem Campbellem a bubeníkem Chrisem Adlerem.
Tato nahrávka znamenala výrazný posun oproti předchozí prvotině New American Gospel (2000), a to zejména díky sevřenější skladatelské struktuře a agresivnějším riffům, které pomohly formaci prorazit na širší metalové scéně.
Tracklist obsahuje výrazné skladby jako "Ruin", "As The Palaces Burn", "11th Hour" a "Vigil", jež se věnují tématům společenského úpadku, osobních konfliktů a politické kritiky prostřednictvím intenzivního vokálního projevu.
Po vydání se deska dočkala velmi pozitivního přijetí kritiků, kteří vyzdvihovali její brutalitu i technickou preciznost. Tento studiový počin bývá často označován za jednu z klíčových nahrávek moderního metalu, jež pomohla redefinovat groove metal na počátku nového tisíciletí.
Deska zaznamenala solidní prodejní úspěchy a v roce 2013 se dočkala remasterované reedice k 10. výročí vydání. O deset let později byla připomenuta také u příležitosti 20. výročí vydání, mimo jiné speciálním 'merchem' a kompletním živým provedením na festivalu Milwaukee Metal Fest.
Nahrávání As The Palaces Burn probíhalo ve studiu Montana Studios v Richmondu ve Virginii, a to od poloviny listopadu 2002 po dobu přibližně 22 dní intenzivní práce. Kapela vstoupila do studia po dvou letech koncertování s cílem zachytit promyšlenější a agresivnější zvuk oproti své předchozí tvorbě.
Produkce se ujal Devin Townsend, známý mimo jiné díky svému působení ve Strapping Young Lad, kterého si sestava vybrala na základě svého obdivu k jeho práci s extrémnějšími projekty. Po příjezdu do Richmondu se okamžitě zapojil do procesu, přičemž hned první večer si nechal přehrát celý materiál, aby si udělal obrázek a strategii a zároveň začal s členy Lamb Of God souznít.
Zaměřil se na precizní výkony a celkové zvýraznění tvrdosti nahrávky. Využíval například zdůraznění středových frekvencí v kytarových tónech, čímž docílil plnějšího a průraznějšího zvuku, dominujícího výslednému mixu. Zároveň prosazoval vrstvení pouze dvou kvalitně zahraných kytarových stop na jednotlivé party, aby se předešlo fázovým problémům a nadměrnému zahlcení frekvenčního spektra, což přispělo k hutné, ale čitelné agresivitě.
Kytaristé Mark Morton a Willie Adler vytvořili komplexní riffy s využitím ladění do drop D, které dodalo nahrávce potřebnou hloubku, patrnou například ve skladbách "Ruin" či "11th Hour". Tyto pasáže kombinují vrstvené aranže a synkopované breakdowny, čímž posouvají technické možnosti souboru a vyžadovaly opakovaná nahrávání kvůli maximální přesnosti.
Baskytarista John Campbell zajistil pevný spodní základ, který se přesně propojuje s rychlými dvojšlapkovými pasážemi bubeníka Chrise Adlera, jehož bicí byly nahrány během pouhých dvou dnů, aby si zachovaly syrovou energii.
Zpěvák Randy Blythe nahrál své vokální party během čtyř dnů, přičemž jeho 'křik' a growling dodaly výsledku intenzivní a nekompromisní charakter.
Na nahrávce se podíleli i hostující hudebníci - kytarista Chris Poland přispěl sólem ve skladbě "Purified", které bylo kvůli technickým komplikacím nahráno na dálku a začleněno až při mixu. Steve Austin z Today Is The Day se podílel na doprovodných vokálech v "11th Hour" a sám Devin Townsend přidal vokály i kytarové party do "A Devil In God's Country".
Samotné nahrávání nebylo bez obtíží, jelikož komplexní struktury skladeb představovaly pro skupinu značnou výzvu a místy vedly k frustraci. Právě toto napětí se však promítlo do výsledné energie desky, kterou Devin Townsend dokázal efektivně usměrnit.
Finální mix následně proběhl ve studiu Hipposonic Recording Studios ve Vancouveru v Britské Kolumbii, kde producent dokončil charakteristický těžký a výrazně definovaný zvuk této studiové nahrávky.
Obal As The Palaces Burn je připisován výtvarníkovi Kenovi Adamsovi, který je v kreditech alba uváděn pod zkráceným jménem 'K3n' a je spojen s vizuální prezentací Lamb Of God v raném období jejich kariéry.
Grafika je stylizovaná a abstraktní, přičemž pracuje s kombinací organických a technických prvků. Konkrétní význam či oficiální interpretace motivu však nebyla kapelou ani autorem v dostupných primárních zdrojích detailně vysvětlena.
Součástí fyzického vydání je booklet obsahující texty skladeb a základní produkční informace. Podoba vnitřní grafiky vychází ze stejné vizuální estetiky jako přední obal, nicméně detailní popis jednotlivých prvků není spolehlivě doložen v oficiálních materiálech.
Zadní strana obalu standardně obsahuje seznam skladeb a produkční kredity. Grafické zpracování navazuje na celkový styl přední části, avšak konkrétní vizuální prvky se mohou lišit v závislosti na jednotlivých vydáních.
Pro reedici k 10. výročí v roce 2013 byl původní zvuk remasterován a došlo také k úpravám vizuální prezentace, přičemž je původní autor artworku 'K3n' nadále uváděn v kreditech.
As The Palaces Burn je žánrově řazeno do groove metalu s prvky thrash metalu a metalcoru, přičemž je charakteristické důrazem na komplexní, vzájemně provázané riffy a masivní breakdowny, které pohánějí rytmickou intenzitu. Zvuk nahrávky stojí na hutných, basově výrazných kytarách a precizní, agresivní hře bicích, jež umocňují důraz na groove a tah kupředu. Skladby se často rozvíjejí skrze vrstvenou agresi namísto melodických pasáží.
Výrazným prvkem je hra bubeníka Chrise Adlera, jehož propracované rytmické struktury zahrnují neúnavnou dvojšlapku i hektické přechody, které dodávají skladbám strojovou přesnost i dynamické zvraty, patrné například v gradující kompozici "Ruin".
Kytaristé Mark Morton a Willie Adler přispívají dvojhlasými harmoniemi, tremolo pickingem a chromatickými riffy, čímž vytvářejí vrstevnatou strukturu, posilující technickou stránku materiálu i jeho rytmickou údernost. Výsledkem je zvuk stavějící na synchronizovaných breakdownových pasážích a vysoké míře přesnosti, která tuto nahrávku odlišuje v rámci groove metalové scény.
Je zde patrná inspirace zejména Panterou a Slayer, přičemž první jmenovaní se promítají do groove orientované agrese a druzí do ostrého thrashového riffingu. Lamb Of God si však zachovávají vlastní identitu, podpořenou syrovou produkcí a specifickým zvukovým rukopisem, vycházejícím z 'richmondské' scény, která je jednou z nejuznávanějších a nejvlivnějších lokálních metalových komunit na světě. Je známá především propojením thrashe, punku, hardcoru a sludge metalu. Vyznačuje se syrovým, agresivním zvukem a úzkou propojením s undergroundovou DIY kulturou.
Tato kombinace vytváří materiál, který spojuje rytmickou tíhu s chromatickou intenzitou, přičemž celek působí kompaktně - deset skladeb o celkové délce 38:06 drží soudržnou strukturu bez výraznějších výplní. Dynamiku podporují prudké změny tempa, například přechody ze středního tempa do chaotických rychlých pasáží ve skladbě "11th Hour".
Textová stránka As the Palaces Burn je charakteristická hrubým vokálním projevem Randyho Blythea, který prostřednictvím growlingu a 'křiku' zprostředkovává syrovou agresi. Lyrika se zaměřuje na společenskou a politickou kritiku, silně ovlivněnou atmosférou Spojených států po '11. září', tedy obdobím strachu, rozdělení a morální nejistoty.
Zásadními tématy jsou 'konzumerismus' (společenský a ekonomický životní styl, který ztotožňuje osobní štěstí a hodnotu člověka s neustálým nákupem a hromaděním materiálních statků), válečné zisky a společenský úpadek, přičemž texty reflektují odpor vůči korporátní i vládní manipulaci. Titulní skladba "As The Palaces Burn" otevřeně útočí na společnost podřízenou korporátním strukturám a vyzývá k odporu proti systému založenému na lžích.
"Ruin" se zaměřuje na sebedestruktivní honbu za uznáním, kterou interpretuje jako „vraždu vlastního já“, poháněnou emocemi jako strach, bolest, nenávist a žárlivost. Tyto prvky prezentuje jako mechanismus úpadku jedince i celé společnosti.
Tématika čerpá i z reálných událostí, zejména konfliktů na Blízkém východě po 11. září, kde texty kritizují jejich zneužití k mocenským a ekonomickým zájmům. Skladba "Blood Junkie" například odsuzuje rétoriku zbraní hromadného ničení a následné válečné operace.
Vedle společenské kritiky se objevují i osobnější roviny - "11th Hour" reflektuje vnitřní boj se závislostí a pocity viny, zatímco "For Your Malice" pracuje s motivy pomsty a mezilidského konfliktu. Celek tak propojuje individuální prožitky s širším obrazem společenské deziluze, aniž by sklouzl k prvoplánové agitaci.
Po svém vydání v roce 2003 se As The Palaces Burn setkalo převážně s pozitivním ohlasem kritiky, která vyzdvihovala především jeho agresivní intenzitu, technickou propracovanost riffů a významnou roli při upevnění pozice Lamb Of God na metalové scéně. Recenzenti oceňovali zejména to, jak soubor dokázal své schopnosti soustředit do kompaktní a nekompromisní podoby bez zbytečného experimentování.
Server Blabbermouth.net ohodnotil desku 8 z 10 bodů a vyzdvihl její syrovou energii a neústupnost, přičemž poznamenal, že nahrávka odmítá směřovat k mainstreamu a místo toho plně staví na brutalitě, konfrontačních textech a extrémně tvrdém vokálním projevu. Entertainment Weekly udělil hodnocení B a popsal titul jako „úsporný a nekompromisní“, přičemž zdůraznil, že poddat se jeho agresivnímu tlaku je mimořádně snadné a uspokojivé.
AllMusic ocenil studiovou nahrávku 3,5 z 5 hvězdiček a poukázal na výrazný posun ve zvuku oproti předchozí tvorbě, zejména díky zapamatovatelným riffům ve skladbách "Vigil" a "11th Hour". Recenze zároveň vyzdvihla schopnost formace vytvářet silné a působivé motivy napříč celým materiálem.
Kritici rovněž upozorňovali na to, že tato studiovka pomohla souboru překročit hranice undergroundu a přiblížit se širšímu publiku, přičemž její sevřená struktura a výrazné riffy položily základy pro pozdější spolupráci s velkým vydavatelstvím.
Vedle pozitivních reakcí se objevila i kritičtější hodnocení. Některé recenze poukazovaly na určitou repetitivnost breakdownů a místy monotónní vokální projev. MetalReviews.com například kritizoval některé skladby za méně přirozeně působící riffy a méně syrový vokál ve srovnání s předchozí tvorbou, přičemž zmínil také slabší kytarový zvuk a utlumené bicí v produkci. Podobně Last Rites upozornil na poněkud sterilní mix postrádající razanci, ačkoli zároveň ocenil technickou přesnost a thrashové prvky v breakdownových pasážích.
| Zdroj | Hodnocení kritiků |
|---|---|
| AllMusic | 3/5 |
| Blabbermouth.net | 8/10 |
| Collector's Guide to Heavy Metal | 9/10 |
| Entertainment Weekly | B |
| MetalReviews.com | 8.6/10 |
| Rolling Stone | 3/5 |
| Ultimate Guitar | 8/10 |
Přes tyto výhrady se As The Palaces Burn zařadilo mezi zásadní nahrávky své doby. V roce 2003 bylo vyhlášeno albem roku magazínem Revolver a zároveň obsadilo první místo v žebříčku magazínu Metal Hammer, což potvrdilo jeho význam pro tehdejší metalovou scénu.
O jeho dlouhodobém vlivu svědčí i pozdější umístění v prestižních žebříčcích. V roce 2017 se deska objevila na 86. místě seznamu '100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)' magazínu Rolling Stone, kde kritik Dan Epstein vyzdvihl přínos producenta Devina Townsenda k charakteristickému groove metalovému zvuku a propracované kytarové práci. V roce 2014 byla nahrávka rovněž zařazena na 23. příčku seznamu 50 Best Rock Albums of the 2000s magazínu Kerrang!, což potvrzuje její trvalý vliv v rámci rockové i metalové hudby.
Význam této studiové nahrávky byl připomenut i v roce 2023, kdy Lamb Of God u příležitosti 20. výročí odehráli speciální koncertní set, zahrnující celé album na festivalu Milwaukee Metal Fest.
Součástí vydání As The Palaces Burn byl v roce 2003 také doprovodný dokumentární materiál zaměřený na vznik alba a práci ve studiu, který se objevoval jako součást některých edic a bonusových DVD verzí.
V roce 2014 vznikl celovečerní dokumentární film se stejným názvem As The Palaces Burn, který se již nezaměřoval pouze na samotné LP, ale také na širší období historie kapely, včetně světového turné v roce 2012 a událostí spojených s úmrtím fanouška, které vedly k zatčení a následnému zproštění viny vokalisty Randyho Blythea v Praze.
Produkci desky vedl Devin Townsend, který je známý svým specifickým přístupem ke zvuku - jeho práce na desce je často spojována se zdůrazněním středových frekvencí kytar a snahou o co nejčistší oddělení jednotlivých nástrojů v mixu.
Album bylo nahráno během relativně krátkého časového úseku několika týdnů, přičemž bubny Chrise Adlera byly dokončeny během velmi koncentrovaného dvoudenního nahrávání, zatímco vokály Randyho Blythea vznikly během několika málo dní intenzivní práce.
Výrazným rysem nahrávání byla vysoká míra přesnosti jednotlivých partů, což souviselo s technicky náročným stylem skladeb a důrazem na synchronizaci mezi bicími a kytarami.
Na desce se objevují i hostující hudebníci, mezi nimi Chris Poland se sólem ve skladbě "Purified", Steve Austin v doprovodných vokálech u "11th Hour" a sám Devin Townsend, který se podílel i na vokálních a kytarových partech ve skladbě "A Devil In God’s Country".
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Hudba a texty | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Ruin" | Lamb Of God | 3:55 |
| 2 | "As The Palaces Burn" | Lamb Of God | 2:24 |
| 3 | "Purified" | Lamb Of God | 3:11 |
| 4 | "11th Hour" | Lamb Of God | 3:44 |
| 5 | "For Your Malice" | Lamb Of God | 3:43 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 6 | "Boot Scraper" | Lamb Of God | 4:40 |
| 7 | "A Devil In God's Country" | Lamb Of God | 3:10 |
| 8 | "In Defense Of Our Good Name" | Lamb Of God | 4:13 |
| 9 | "Blood Junkie" | Lamb Of God | 4:23 |
| 10 | "Vigil" | Lamb Of God | 4:42 |
| Celkový čas: | 38:06 | ||
| Hitparády (2013) | Vrchol |
|---|---|
| USA (Billboard 200) | 64 |
| USA (Independent Album Sales – Billboard) | 25 |
Deska nezískala žádná ocenění typu Zlato, Platina apod., jelikož se jednalo o undergroundový počin, který měl velký vliv na scénu, nikoliv masové prodeje...
