| Původ: | Sheffield, Jižní Yorkshire, Anglie |
| Aktivní roky: | 1977 - současnost |
| Styl: | Heavy metal, hard rock, glam metal, pop rock |
| Vydavatelé: | Mercury, Universal, Phonogram, Vertigo, PolyGram, Bludgeon-Riffola, Island, Frontier, searMUSIC |
| Web: | www.defleppard.com |
| Podrobnosti: | Metal-archives - Def Leppard |
DEF LEPPARD je anglická rocková skupina, která vznikla v roce 1977 v Sheffieldu. Od roku 1992 ji tvoří Rick Savage (baskytara), Joe Elliott (zpěv), Rick Allen (bicí), Phil Collen (kytara) a Vivian Campbell (kytara). Prosadili se jako součást nové vlny britského heavymetalového hnutí počátku 80. let.
Největšího komerčního úspěchu skupina dosáhla v období od počátku 80. do počátku 90. let. Jejich první album On Through the Night z roku 1980 se dostalo do Top 15 ve Velké Británii, ale jinde si ho příliš nevšímali. Jejich druhou desku High 'n' Dry z roku 1981 produkoval Mutt Lange, který jim pomohl začít definovat jejich melodický hardrockový styl. Nejpopulárnější skladba alba "Bringin' On the Heartbreak" se stala jedním z prvních rockových videoklipů hraných na MTV v roce 1982, ale album se dostalo pouze do Top 30 a 40 ve Velké Británii a USA. Další studiovka Pyromania vyšla v lednu 1983 a skladby "Photograph" a "Rock of Ages" se dostaly na vrchol amerického žebříčku rockových skladeb a do první dvacítky Hot 100. V USA bylo certifikována jako diamantová, v Kanadě jako 7× platinová a ve Velké Británii se dostala do top 20, ale jinde se příliš neprodávala.
Čtvrté album, popovější Hysteria (1987), se dostalo na vrchol britské, americké, novozélandské, kanadské, australské a norské hitparády. Dostalo se také na 2. místo ve Švédsku a na 10. místo v Německu, aniž by se v těchto zemích dostalo do Top 50 singlů. Získalo 12× platinovou desku za prodej v USA a 13× platinovou desku v Kanadě, celosvětově se ho prodalo více než 25 milionů kopií, což z něj činí jedno z nejprodávanějších alb všech dob. Vzešlo z něj šest singlů v Top 20 v USA, včetně US Billboard Hot 100 No. 1 "Love Bites" (dostal se do Top 10 v několika dalších zemích včetně 2. místa na NZ), spolu s "Pour Some Sugar on Me" (2. místo v USA), "Hysteria", "Armageddon It" (2. místo na NZ), "Animal" (na 6. místě, největší britský hit) a "Rocket" (15. místo v mnoha zemích). Hysteria měla na Novém Zélandu čtyři hity v Top 10.
Jejich další studiové album Adrenalize (první po smrti kytaristy Steva Clarka) se v roce 1992 dostalo na první místo britské, americké, novozélandské, kanadské a australské hitparády a zároveň se dostalo do Top 10 ve Švédsku a Německu. Obsahovalo několik hitů, včetně skladby "Let's Get Rocked", vítěze americké hitparády Rock Tracks, která se stala jejich největším hitem v několika zemích, včetně 2. místa ve Velké Británii, 3. místa v Kanadě a Švýcarsku a Top 20 ve Švédsku a Německu. Třetí singl, "Have You Ever Needed Someone So Bad", se dostal do Top 15 v USA, Velké Británii a Kanadě. Adrenalize se dále prodalo více než 8 milionů kopií po celém světě. Album Retro Active z roku 1993 obsahovalo akustický Top 5 severoamerický hit "Two Steps Behind". Počínaje LP Slang vydali DEF LEPPARD v letech 1996 - 2008 pět alb, přičemž většina z nich se obvykle dostala do Top 15 v několika zemích, včetně Spojeného království, USA a Kanady. V roce 2015 vyšlo eponymní album, které se dostalo do Top 10 v několika zemích. Nejnovější studiovka Diamond Star Halos vyšla v květnu 2022 a dostala se do Top 10 v USA, Velké Británii a Austrálii.
Jako jedni z nejprodávanějších hudebních umělců na světě prodali DEF LEPPARD celosvětově více než 100 milionů desek a mají dvě alba s diamantovou certifikací RIAA. V roce 2019 byli uvedeni do Rock and Rollové síně slávy.
Psal se rok 1976, když se tři studenti Tapton School v Sheffieldu – Rick Savage, Tony Kenning a Pete Doubleday – rozhodli založit rockovou skupinu. Jejich společné úsilí postupně vykrystalizovalo v projekt Atomic Mass, jehož počáteční sestavu tvořili kytaristé Rick Savage a Pete Doubleday, bubeník Tony Kenning, zpěvák Nicholas Mackley a baskytarista Paul Hampshire. V srpnu 1977 se k nim připojil další kytarista Pete Willis.
V této podobě kapela dlouho nevydržela. Během několika následujících měsíců prošla řadou změn, které položily základy budoucího úspěšného seskupení. Zlomovým momentem se stal 25. říjen, kdy se osmnáctiletý Joe Elliott náhodně setkal s Willisem poté, co zmeškal autobus. Při zkoušce si vyzkoušel roli kytaristy, ale rychle se ukázalo, že jeho silnější stránkou je zpěv. Právě Elliott přišel s názvem 'Deaf Leopard' – nápadem, který ho napadl během výtvarné výchovy při návrhu plakátů. Pravopis později upravil Tony Kenning, aby název nepůsobil jako z punkové scény.
Skupina začala zkoušet v prostorách Portland Works a svůj první koncert odehrála v jídelně bloku A ve Westfield School v Mosborough. V lednu 1978 se připojil kytarista Steve Clark, který podle Elliotta získal místo díky tomu, že bez zaváhání zahrál celou skladbu "Free Bird" od Lynyrd Skynyrd. První stabilní sestava Def Leppard se poté několik měsíců intenzivně věnovala zkoušení a přípravám na debutovou nahrávku.
V listopadu 1978, těsně před natáčením třípísňového EP The Def Leppard E.P., však Kenning kapelu náhle opustil (později založil skupinu Cairo). Pro nahrávání ho dočasně nahradil Frank Noon, ale koncem měsíce usedl za bicí patnáctiletý Rick Allen, který se stal trvalým členem. EP si začalo získávat pozornost, zejména díky skladbě "Getcha Rocks Off", kterou pravidelně zařazoval do vysílání vlivný DJ BBC Radio 1 John Peel – v té době známý především propagací punku a nové vlny.
V roce 1979 si Def Leppard rychle vybudovali pevnou fanouškovskou základnu mezi britskými příznivci hard rocku a heavy metalu a byli vnímáni jako jedni z hlavních představitelů nové vlny britského heavy metalu (NWOBHM). Narůstající popularita jim vynesla smlouvu s vydavatelstvím Phonogram/Vertigo (v USA pod značkou Mercury Records). Původní manažeři kapely, Pete Martin a Frank Stuart-Brown (duo MSB), byli propuštěni po fyzickém konfliktu mezi Martinem a Elliottem během cesty. Kapela poté oslovila Petera Mensche z Leber-Krebs Management, který jim zařídil turné po Velké Británii jako předskokani AC/DC. Mensch, který přiznal, že měl skupinu dlouhodobě v hledáčku, se následně stal jejich oficiálním manažerem. V prosinci 1979 byla kapela připravena vstoupit do studia Startling Studios v Ascotu, kde pod dohledem producenta Toma Alloma začala natáčet svůj debut.
Debutové album On Through the Night vyšlo 14. března 1980. Umístilo se na 15. místě v britském žebříčku UK Albums Chart a na 51. příčce amerického Billboard 200. Obsahuje nově nahrané verze skladeb "Rocks Off" a "Overture" z původního nezávisle vydaného EP The Def Leppard E.P.. Další skladby pocházejí z přepracovaných raných demosnímků, z nichž některé byly později zařazeny na box set The Early Years 79–81 vydaný v roce 2020. Dne 18. listopadu 1983 získala nahrávka zlatý certifikát RIAA a 9. května 1989 dosáhla na platinové ocenění.
Ačkoli se album ve Velké Británii dostalo do Top 15, část původních fanoušků byla zklamána tím, že se Def Leppard údajně snažili zalíbit americkému publiku – například skladbou "Hello America" nebo častým koncertováním v USA, kde předskakovali Patovi Traversovi, AC/DC a Tedu Nugentovi. Rozčarování britských příznivců vyvrcholilo během srpnového vystoupení na festivalu v Readingu, kdy skupinu zasypali plechovkami a lahvemi naplněnými močí. Událost byla částečně vyprovokována titulním článkem v magazínu *Sounds*, kde novinář Geoff Barton pod titulkem 'Změnil Leppard své skvrny?'' kapelu obvinil ze zaprodanosti americkému trhu. V dokumentárním seriálu Metal Evolution Joe Elliott později uvedl, že média incident zveličila a že ten den čelily nevoli publika všechny kapely.
V té době zaujali Def Leppard producenta AC/DC Roberta Johna 'Mutta' Langeho, který přijal nabídku pracovat na jejich druhé desce High 'n' Dry, vydané 6. července 1981. Langeho důsledný přístup ve studiu pomohl skupině formovat její charakteristický zvuk. Přestože album nezaznamenalo výrazný komerční úspěch (26. místo ve Velké Británii, 38. v USA), videoklip ke skladbě "Bringin' On the Heartbreak" se stal jedním z prvních metalových klipů, které se v roce 1982 pravidelně objevovaly na MTV. To výrazně zvýšilo jejich profil v USA. Kapela následně využívala sílící vliv hudební televize ke komunikaci se svými fanoušky prostřednictvím výrazných videoklipů a velkolepých koncertních show. Po vydání alba následovala evropská a americká turné, během nichž Def Leppard vystupovali jako předkapela Ozzyho Osbournea a skupiny Blackfoot.
Vyčerpávající nahrávání třetího alba přineslo další personální změnu v sestavě – 11. července 1982 byl kvůli nadměrné konzumaci alkoholu při práci propuštěn kytarista Pete Willis a následující den ho nahradil Phil Collen ze skupiny Girl. Třetí album Pyromania, které opět produkoval Lange a jehož obal zdobí kresba mrakodrapu v plamenech s terčem mířícím na jeho vrchol, vyšlo 20. ledna 1983 a znamenalo nečekaný průlom na americkém trhu.
Hlavní singl "Photograph" udělal z Def Leppard zavedenou značku – vytlačil "Beat It" Michaela Jacksona z pozice nejžádanějšího videoklipu na MTV a stal se stálicí rockových rádií (šest týdnů držel první místo v americkém žebříčku Album Rock Track Chart). Druhý singl "Rock of Ages" rovněž obsadil první místo v žebříčku Rock Tracks a oba singly se dostaly do Top 20 hitparády Hot 100 ("Photograph" na 12. místo a "Rock of Ages" na 16. místo), což je u hardrockových skladeb výjimečné.
Alba se v roce 1983 prodalo šest milionů kopií – v průměru více než 100 000 kusů týdně. Díky tomuto úspěchu se Pyromania stala katalyzátorem pop-metalového hnutí osmdesátých let. V roce 2004 album získalo diamantový certifikát za více než deset milionů prodaných kopií v USA, sedminásobnou platinovou desku pak obdrželo také v Kanadě.
Turné k albu odstartovalo v únoru 1983 v londýnském klubu Marquee na Oxford Street. Americká část začala v březnu předskakováním Billymu Squierovi a skončila v září triumfálním vystoupením pro 55 000 diváků na stadionu Jack Murphy Stadium v kalifornském San Diegu. O tehdejší popularitě Def Leppard svědčí i fakt, že v roce 1984 byli podle průzkumu agentury Gallup zvoleni nejoblíbenější rockovou kapelou v USA – před skupinami jako The Rolling Stones, AC/DC nebo Journey. Zajímavé je, že ve své rodné Británii nebylo Pyromania zdaleka tak úspěšné a dosáhlo "pouze" 18. místa v albové hitparádě.
Po nečekaném průlomu se Def Leppard v únoru 1984 přestěhovali do Dublinu, kde začali pracovat na pokračování alba Pyromania. Mutt Lange se zprvu podílel na tvorbě nových skladeb, ale kvůli vyčerpání se rozhodl nevrátit jako producent. Skupina proto oslovila Jima Steinmana, známého spoluprací s Meat Loafem na úspěšném albu Bat Out of Hell. Jeho účast však byla jen krátká a nahrávky nebyly kvůli následujícím tragickým událostem dokončeny.
Odpoledne 31. prosince 1984 měl bubeník Rick Allen autonehodu na silnici A57, několik kilometrů západně od Sheffieldu, když se svou tehdejší přítelkyní Miriam Barendsenovou projížděl ve voze Corvette C4. Při pokusu o předjíždění ve vysoké rychlosti ztratil kontrolu, narazil do kamenné zdi a vjel do pole. Při havárii přišel o levou ruku. Lékaři ji sice původně přišili, ale kvůli infekci musela být nakonec amputována.
Přes vážnost zranění se Allen rozhodl ve skupině zůstat. Uvědomil si, že některé bubenické úkony může převést na nohy, a společně s firmou Simmons navrhl speciální elektronickou bicí soupravu. Pomocí kabeláže od společnosti Whirlwind a čtyř pedálů pro levou nohu mohl nahradit údery do hi-hatky, basového bubnu, snare a tom bubnu.
Ostatní členové stáli za ním a nikdy neuvažovali o jeho nahrazení. Umístili ho do samostatného studia, kde mohl na nové bicí trénovat. Po několika měsících pozval kapelu, aby jim přehrál úvod k písni "When the Levee Breaks" od Led Zeppelin. „Byl to neskutečně dojemný moment,“ vzpomínal Joe Elliott. Právě v této době se ke spolupráci vrátil i Mutt Lange.
V srpnu 1986 se během irského zahřívacího turné ke skupině krátce připojil bubeník Jeff Rich ze Status Quo, aby Allena podpořil. Když však jednou dorazil na koncert pozdě, ukázalo se, že Rick dokáže odehrát celý set sám. Jeho skutečný návrat stvrdilo vystoupení na Monsters of Rock v Doningtonu, kde se po představení dočkal ovací ve stoje.
Po více než třech letech práce vyšlo 3. srpna 1987 konečně čtvrté album Hysteria. Jedním z prvních singlů byla skladba "Animal", která se stala prvním hitem Def Leppard v britské Top 10, když dosáhla 6. místa v UK Singles Chart. "Animal" zároveň odstartovala sérii deseti po sobě jdoucích singlů, které se v USA dostaly do první čtyřicítky žebříčku Billboard Hot 100. Titulní skladba ve středním tempu se stala prvním americkým Top 10 hitem skupiny a v Kanadě dosáhla dosud nejvyššího umístění – 13. příčky. Hysteria se hned po vydání dostala na první místo britské albové hitparády, kde se udržela 105 týdnů.
Prodeje alba v USA byly zpočátku pomalejší než u předchozího Pyromania, změnu přinesl až čtvrtý singl "Pour Some Sugar on Me", který se vyšplhal na 2. místo žebříčku Hot 100. Rok po vydání se díky jeho popularitě album dostalo na vrchol americké Billboard 200. Ačkoli píseň původně nezaznamenala výrazný úspěch mimo USA (např. 18. místo v Británii, 22. v Kanadě, 26. v Austrálii), stala se hymnou kapely a v roce 2006 skončila druhá v žebříčku VH1 "100 Greatest Songs of the 80s". Hysteria obsadila první místo i v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu a v Norsku, zároveň šlo o první album Def Leppard, které se prosadilo i v Německu. V USA získalo diamantový certifikát a v Kanadě dokonce třináctinásobnou platinu.
V roce 1988 byli Def Leppard díky mimořádnému úspěchu nominováni na Brit Award pro nejlepší britskou skupinu.
V říjnu 1988 se jejich balada "Love Bites" dostala na první místo amerického žebříčku Billboard Hot 100 a do Top 10 v dalších zemích, včetně Kanady, kde obsadila 6. místo. V lednu 1989 následoval další americký hit "Armageddon It", který se dostal do Top 5, a na jaře téhož roku pak "Rocket", jenž se umístil mezi Top 15.
Na předávání cen MTV Video Music Awards v roce 1989 představila kapela novou skladbu "Tear It Down", původně b-stranu singlu "Animal", aby nabídla fanouškům něco čerstvého po intenzivní propagaci alba a jeho singlů v rádiích a televizi.
Hysteria patří mezi málo alb, z nichž se do žebříčku US Hot 100 probojovalo sedm nebo více singlů: "Women" (80. místo), "Animal" (19. místo), "Hysteria" (10. místo), "Pour Some Sugar on Me" (2. místo), "Love Bites" (1. místo), "Armageddon It" (3. místo) a "Rocket" (12. místo). Kromě "Women" se všechny dostaly i do britské Top 25. Album se drželo v hitparádách tři roky a celosvětově se ho prodalo přes 25 milionů kopií. Podpořené bylo také rozsáhlým šestnáctiměsíčním turné.
Na Brit Awards 1989 v londýnské Royal Albert Hall byli Def Leppard opět nominováni na nejlepší britskou skupinu a během ceremoniálu zahráli "Pour Some Sugar on Me". Na American Music Awards téhož roku pak získali ocenění Favorite Heavy Metal/Hard Rock Artist a Favorite Heavy Metal/Hard Rock Album.
Po vydání alba Hysteria se kapela rychle pustila do práce na pátém albu s nadějí, že se vyhne další dlouhé pauze. Alkoholismus Steva Clarka se však natolik zhoršil, že se opakovaně vracel z léčby a nahrávání výrazně stagnovalo. V polovině roku 1990 mu kapela udělila šestiměsíční dovolenou, která ale skončila tragicky – 8. ledna 1991 Clark zemřel ve svém londýnském domě na následky kombinace léků na předpis a alkoholu. Zbývající členové se rozhodli pokračovat a nahráli album ve čtyřčlenné sestavě, přičemž Collen se pokusil napodobit Clarkův styl v plánovaných kytarových partech.
Páté album Adrenalize vyšlo 31. března 1992. Okamžitě se vyšvihlo na první místo britské i americké albové hitparády, v čele amerického žebříčku se udrželo pět týdnů. Vedlo také v Kanadě a Austrálii, zatímco v Německu obsadilo 8. místo.
Úvodní singl, hymnická píseň "Let's Get Rocked", se stal okamžitým hitem a dodnes zůstává nejprodávanější skladbou Def Leppard v několika zemích – dosáhla 2. místa ve Velké Británii, 3. v Kanadě, 6. v Austrálii a 22. v Německu. V americkém žebříčku Rock Tracks se dostala na 1. místo a v Billboard Hot 100 dosáhla 15. příčky. Kapela skladbu zahrála na MTV Video Music Awards 1992, kde byla nominována na Video roku.
Stejně jako v případě předchozího alba následovalo několik dalších singlů – "Make Love Like a Man", balada "Have You Ever Needed Someone So Bad" a střednětempá "Heaven Is". Všechny se dostaly do britské Top 15, přičemž "Have You Ever Needed Someone So Bad" byla nejúspěšnější v Kanadě (č. 7) a ve Spojených státech (č. 12). Další singl, střednětempá "Stand Up (Kick Love into Motion)", se vyšplhal na 11. místo v Kanadě a v USA dosáhl na 1. místo v Rock Tracks Chart, čímž překonal "Make Love Like a Man" (č. 3) jako nejúspěšnější rockový singl z alba v amerických rádiích.
Od konce roku 1991 do začátku roku 1992 probíhal konkurz na nového kytaristu, kterého se zúčastnili mimo jiné Adrian Smith, John Sykes a Gary Hoey. Nakonec si kapela v roce 1992 vybrala Viviana Campbella, bývalého člena skupin Dio a Whitesnake.
V dubnu 1992 Def Leppard vystoupili na The Freddie Mercury Tribute Concert na stadionu Wembley v Londýně. S Brianem Mayem zahráli set skladeb "Animal", "Let's Get Rocked" a cover "Now I'm Here" od Queen. Později se Joe Elliott připojil ke zbývajícím členům Queen a Slashi z Guns N' Roses při provedení písně "Tie Your Mother Down".
Následovalo další světové turné, ale kapelu začal ovlivňovat nástup alternativního rocku a grunge. V reakci na měnící se hudební klima se Def Leppard snažili vyvážit svou image rockových rebelů přístupnější energií, kombinující heavy metal s melodiemi blízkými popu. Dne 6. června 1993 odehráli první rockový koncert na stadionu Don Valley ve svém domovském Sheffieldu před více než 50 000 fanoušky.
V říjnu 1993 vydali kolekci b-stran singlů a dosud nevydaných skladeb z let 1984 až 1993 pod názvem Retro Active. Předcházela jí akustická balada "Two Steps Behind" (z filmu Last Action Hero s Arnoldem Schwarzeneggerem), která se stala hitem – v Kanadě dosáhla Top 5 a v USA skončila na 12. místě. Další singl, "Miss You in a Heartbeat", byl úspěšný v Kanadě (č. 19), zatímco cover skladby "Action" od Sweet bodoval ve Velké Británii, kde dosáhl 14. místa. Album Retro Active se dostalo do Top 10 ve Velké Británii, USA a Kanadě a celosvětově se ho prodalo přes 3 miliony kopií.
V roce 1995 vydali Def Leppard svou první kolekci největších hitů Vault: Def Leppard Greatest Hits (1980 – 1995), které se v USA prodalo přes 5 milionů kopií. Pro Severní Ameriku, Velkou Británii a Japonsko vyšly odlišné verze tracklistu. Album se dostalo na 3. místo v britském žebříčku a do Top 10 v několika dalších zemích. Kompilace obsahovala i novou power baladu "When Love & Hate Collide", která se stala jejich největším britským hitem (č. 2) a dosáhla i na 6. místo v Kanadě. V USA ale téměř nezaznamenala úspěch a do hitparády se sotva dostala.
23. října 1995 se kapela zapsala do Guinnessovy knihy rekordů, když během jednoho dne odehrála tři koncerty na třech kontinentech – v marockém Tangeru, anglickém Sheffieldu a kanadském Vancouveru.
Album Slang, vydané v květnu 1996, představovalo výrazný hudební posun, s temnějšími texty a odklonem k alternativnímu rocku. Kapela tentokrát zkoušela a nahrávala společně ve studiu namísto odděleného zaznamenávání jednotlivých nástrojů, což vedlo k syrovějšímu, živějšímu zvuku. Přestože se deska v USA setkala s chladnějším přijetím než jejich předchozí tvorba, časopis Q Magazine ji zařadil mezi deset nejlepších alb roku 1996.
Slang se v americkém žebříčku dostalo pouze na 14. místo. Ačkoli singl "Work It Out" dosáhl na 6. místo v žebříčku Rock Tracks, žádná ze skladeb z alba se neprosadila v Billboard Hot 100. Poprvé v kariéře skupiny se studiové album umístilo výše ve Velké Británii než v USA – páté místo v britském žebříčku. Singly "Slang" (č. 17) a "Work It Out" (č. 22) si vedly dobře ve Velké Británii, zatímco v Kanadě se "Work It Out" dostala do Top 10. Navzdory nižší pozici (12. místo) se album v Kanadě stalo dvakrát platinovým.
Obnovený zájem o Def Leppard v USA přinesl pořad Behind the Music televize VH1 v roce 1998, který se stal jedním z nejsledovanějších dílů této série a navrátil hudbu kapely do širšího povědomí – po letech, kdy ji zastínil alternativní rock. Popularitu pořadu potvrdila i jeho parodie v Saturday Night Live.
Na vlně tohoto oživeného zájmu se Def Leppard v roce 1999 vrátili ke svému klasickému stylu s albem Euphoria. První singl "Promises", na kterém se opět podílel Mutt Lange, dosáhl na první místo americké hitparády mainstreamového rocku a setrval tam tři týdny, i když v rádiích Top 40 příliš nezazněl. V Británii a Kanadě šlo o mírný hit. Album Euphoria se dostalo na 11. místo v USA i ve Velké Británii a na 14. příčku v Německu, zatímco v Kanadě a Austrálii zůstalo méně výrazné.
Nové tisíciletí zahájili Def Leppard stylově, 5. září 2000 byli uvedeni na hollywoodský RockWalk na Sunset Boulevardu svým přítelem Brianem Mayem ze skupiny Queen. V roce 2001 VH1 produkovala a vysílala Hysteria - The Def Leppard Story, biografický film, ve kterém se objevili Anthony Michael Hall jako Mutt Lange a Amber Vallettová jako Lorelei Shellist (přítelkyně Steva Clarka). Dokumentární drama se zabývalo historií kapely v letech 1977 až 1986 a popisovalo zkoušky a úspěchy Ricka Allena a Steva Clarka.
Na osmém albu X z roku 2002, se hudební směr kapely posunul více k popu a vzdálil se hardrockovým kořenům. Nahrávka se nakonec stalo nejméně úspěšným albem skupiny, když se umístilo na 11. místě v americkém žebříčku Billboard 200, na 14. místě v UK Albums Chart, na 12. místě v Kanadě a na 19. místě v Německu. První singl "Now" se dostal do Top 30 ve Velké Británii a Kanadě, ale neuspěl v žebříčku US Hot 100 a dosáhl pouze 26. místa v žebříčku US Mainstream Rock Tracks.
V říjnu 2004 vyšla mezinárodně rozšířená a aktualizovaná kolekce Best Of. Verze pouze pro Severní Ameriku, Rock of Ages-The Definitive Collection, byla vydána v květnu následujícího roku. Def Leppard se také zúčastnili koncertu Live 8 ve Filadelfii a v létě absolvovali turné s Bryanem Adamsem.
V roce 2005 skupina opustila svůj dlouholetý manažerský tým Q-Prime a podepsala smlouvu s HK Management. 23. května 2006 vydali Def Leppard album plné coververzí s názvem Yeah!. Disk vzdává hold klasickým rockovým písním jejich dětství, které původně nahráli mimo jiné Blondie, The Kinks, Sweet, ELO a Badfinger. Debutovalo na 16. místě v USA, což bylo jejich desáté album v Top 20 za sebou.
Kapela se spolu s Queen, Kiss a Judas Priest stala 31. května 2006 prvním účastníkem VH1 Rock Honors, kde jí během pořadu vzdali hold The All-American Rejects s coververzí písně "Photograph". Brzy poté vyrazili na americké turné s kapelou Journey. V říjnu téhož roku bylo album Hysteria znovu vydáno ve formátu dvoudiskové deluxe edice, která kombinovala původní remasterované album s béčky, remixy a bonusovými skladbami ze singlů. Začátkem léta, 27. června zahájila kapela turné Downstage Thrust Tour, v rámci kterého projela USA a Kanadu.
25. dubna 2008 vydali Def Leppard Songs from the Sparkle Lounge, první album s novým studiovým materiálem po šesti letech, které debutovalo na 5. místě v žebříčku Billboard 200 v USA. První singl se jmenoval "Nine Lives" a hostoval na něm country zpěvák Tim McGraw, který píseň napsal společně s Joem Elliottem, Philem Collenem a Rickem Savagem.
Turné na podporu alba, na kterém vystoupily také skupiny Styx a REO Speedwagon, začalo 27. března 2008 v Greensboro v Severní Karolíně. Kapela si také zahrála na několika evropských rockových festivalech a v červnu se uskutečnilo arénové turné po Velké Británii, na kterém skupina vystoupila s Whitesnake a předskakovali jim Black Stone Cherry. Poté se skupina vrátila do Evropy a v červnu uskutečnila druhou část britského turné. První z těchto koncertů se uskutečnil 17. června v glasgowském SECC. Opět se k nim připojili Whitesnake; na některých z těchto koncertů je však podpořila hardrocková skupina Thunder. Black Stone Cherry nadále podporovali většinu koncertů, včetně některých koncertů skupiny Thunder. Šest koncertů, které byly zrušeny během části světového turné po USA a Kanadě kvůli nemocem Joea Elliotta a Phila Collena, bylo přeloženo a odehráno v srpnu téhož roku.
Dne 11. června oznámili Def Leppard další termíny svého světového turné 2008. V rámci prodloužení navštívili Japonsko, Austrálii a Nový Zéland a na jejich indických a japonských koncertech je i nadále podporovali Whitesnake. V polovině roku 2009 absolvovala kapela turné po 41 amerických městech a Torontu společně s kapelami Poison a Cheap Trick a také vystoupili jako hlavní hvězda na Download Festivalu v Donington Parku v Anglii, kde vystoupili společně s kapelami Whitesnake a ZZ Top, a které navštívilo 83 000 diváků.
V říjnu 2008 si Def Leppard zahráli s country hvězdou Taylor Swift v natáčeném koncertu v Nashvillu ve státě Tennessee v pořadu nazvaném CMT Crossroads: Taylor Swift and Def Leppard. Tento koncert vyšel 16. června 2009 exkluzivně v obchodě Wal-Mart jako DVD a stal se nejprodávanějším DVD týdne a desátým nejprodávanějším hudebním vydáním v obchodě Wal-Mart. V říjnu 2009 skupina oznámila, že ruší poslední část severoamerického turné v roce 2009, celkem 23 koncertů. Jako důvod zrušení koncertů kapela uvedla nepředvídané osobní záležitosti. V té době kapela popřela zvěsti o rozpadu: „Nerozcházíme se. Vůbec ne. Často žertujeme, co jiného bychom dělali? Prostě si nedokážeme představit, že bychom dělali něco jiného.“
Po roční koncertní pauze v roce 2010 kapela 22. února 2011 oznámila, že v létě vydá své první živé album. Mirror Ball – Live & More, dvoudiskové album obsahující tři nové studiové skladby, vyšlo 3. června v části Evropy, 6. června ve zbytku Evropy a 7. června v USA. Zároveň Def Leppard ohlásili své vystoupení na festivalu Download, které se uskutečnilo 10. června. Ze tří nových skladeb byly dvě vydány jako singly, přičemž první z nich, "Undefeated", vyšel již v dubnu.
V létě 2011 Def Leppard vyrazili na dvouměsíční turné po USA společně se skupinou Heart, v říjnu odehráli sedm koncertů v Austrálii, v listopadu dva v Japonsku a prosinec patřil šesti vystoupením ve Velké Británii po boku kapel Steel Panther a Mötley Crüe. V roce 2012 následovalo turné "Rock of Ages 2012 Tour", které proběhlo od 20. června do 15. září za účasti skupin Poison a Lity Ford.
O rok později, od 22. března do 13. dubna 2013, se Def Leppard představili v rámci rezidenční série koncertů v Hard Rock Hotel and Casino v Las Vegas pod názvem Viva! Hysteria. Show byla rozdělená do dvou částí – v první působili jako vlastní předkapela pod pseudonymem Ded Flatbird, která hrála raritní skladby ze starších alb, včetně "Good Morning Freedom", béčka ze singlu "Hello America" z roku 1980. Každý večer měl jiný setlist složený například z písní z alb On Through the Night, Slang, Euphoria nebo i celé první poloviny alba High 'n' Dry. Druhá část večera byla věnována kompletnímu provedení nejúspěšnějšího alba Hysteria.
Další živé album, rovněž pojmenované Viva! Hysteria, vyšlo 22. října 2013. Šlo o první případ, kdy Def Leppard naživo přehráli celé album od začátku do konce. Kapela rovněž znovu nahrála některé ze svých největších hitů a celé album Hysteria – ve snaze obejít smluvní omezení s vydavatelstvím – z nichž byly oficiálně vydány pouze "Rock of Ages", "Pour Some Sugar on Me" a "Hysteria".
Dne 11. února 2014 kapela po dlouhých odkladech vydala remasterovanou deluxe edici alba Slang z roku 1996. Tato edice nabídla celkem 30 skladeb, včetně demoverzí, béček a dosud nevydaného materiálu. Od 23. června do 31. srpna 2014 absolvovali Def Leppard a KISS společné turné po 42 amerických městech, přičemž z každé vstupenky byl věnován jeden dolar organizacím jako Wounded Warrior Project.
Skupina také přispěla skladbou "Helen Wheels" na tributní album The Art of McCartney, které vyšlo 18. listopadu 2014 jako pocta Paulu McCartneymu. Joe Elliott přidal i sólový příspěvek v podobě písně "Hi, Hi, Hi". Def Leppard měli rovněž rozpracované další projekty, včetně animovaného a dokumentárního filmu, které však byly zatím pozastaveny. Původně plánovaná druhá rezidence v Las Vegas pod názvem Viva! Pyromania, zaměřená na stejnojmenné album, byla rovněž odložena kvůli účasti na turné "Heroes 2014" s Kiss a nahrávání nového studiového alba. Toto album mělo původně formát EP, ale do června 2014 se rozrostlo na 15 skladeb.
Po návratu na pevninu se Elliott s obtížemi probojoval k prvnímu koncertu turné v roce 2016, což mělo za následek, že se k Elliottovi na zpěv přidal Jeff Keith z kapely Tesla. Následujícího dne byl koncert rovněž odložen kvůli nemoci, přičemž Rick Allen na Twitteru uvedl: „Doktor v podstatě řekl, že pokud bude Joe měsíc zpívat bez odpočinku v krku, může si způsobit trvalé poškození.“
V červenci 2016 kapela opět pravidelně vystupovala a hodlala absolvovat 48 koncertů. 15. července, kdy se turné zastavilo v DTE Energy Music Theatre v Clarkstonu ve státě Michigan, byl koncert zaznamenán pro budoucí vydání. Dne 10. února 2017 kapela vydala album And There Will be a Next Time ... Live from Detroit, dvojité živé album a koncertní video.
V srpnu 2017 kapela oslavila 30. výročí alba Hysteria vydáním sběratelského boxu. Singly byly rovněž znovu vydány na vinylu.
V lednu 2018 Def Leppard oznámili, že vyrazí na 58denní severoamerické turné s kapelou Journey, které zahrnovalo 10 koncertů na baseballových stadionech, což bylo pro kapelu poprvé, se speciálními hosty Cheap Trick. Turné bylo velmi úspěšné, protože kapely během pouhých tří měsíců odehrály v Severní Americe koncerty před více než milionem fanoušků, což turné označilo za jedno z nejúspěšnějších v roce 2018. Kromě toho byla diskografie skupiny zpřístupněna ke streamování a digitálnímu stažení poté, co byla uzavřena dohoda mezi skupinou a Universal Music Group.
Dne 30. listopadu 2018 skupina vydala novou dvoudiskovou best of kompilaci The Story So Far - The Best Of. Kromě 34 největších hitů skupiny se na kolekci objevila nová coververze hitu skupiny Depeche Mode "Personal Jesus" (která byla původně vydána v červenci 2018 pro Spotify Singles), nová vánoční skladba "We All Need Christmas" a nový remix písně "Rock On". Ve stejný den vyšel nový vinylový box set v limitované edici s deseti disky, který obsahoval všechny 7" singly z alba Hysteria. Rok kapela zakončila vyprodaným turné po Velké Británii a Irsku s názvem Hysteria & More Tour.
V roce 2019 Def Leppard vyrazili na světové turné, které začalo 6. června na Sweden Rock Festivalu. V březnu 2019 bylo oznámeno, že kapela podnikne druhou rezidenční akci v Las Vegas s názvem Def Leppard Hits Vegas – The Sin City Residency. V březnu 2020 vyšel box set The Early Years 79–81, který obsahuje remasterované verze prvních dvou alb kapely a řadu živých nahrávek, B-stran a studiových výstupů z období 1979 – 1981.
Dne 4. prosince 2019 kapela oznámila, že v létě 2020 vyjede na turné The Stadium Tour s kapelami Mötley Crüe, Poison a Joan Jett. To bylo později přeloženo na rok 2021 a následně na rok 2022 kvůli "pandemii COVID-19". Dne 15. března 2022 oznámili Def Leppard své dvanácté studiové album Diamond Star Halos, pojmenované podle textu písně "Get It On" od skupiny T.Rex, kterou napsal Marc Bolan. 17. března skupina vydala hlavní singl "Kick".
V květnu 2023 vyšla neobvyklá nahrávka Drastic Symphonies, na které Def Leppard spolupracovali s Royal Philharmonic Orchestra. Obsahuje 16 přepracovaných skladeb v orchestrálním aranžmá, nahraných ve studiích Abbey Road.
V červnu 2024 vydala Def Leppard nový singl "Just Like 73" s hostujícím kytaristou Tomem Morellem ze Rage Against the Machine. Skladba je označována za předzvěst třináctého studiového počinu kapely, který by mohl vyjít v roce 2025 nebo 2026. Podle Phila Collena má skupina připraveno několik dalších nových skladeb.
Ke skladbě "Just Like 73" vzniklo také oficiální lyric video. Zpěvák Joe Elliott k tomu uvedl: „Ta skladba zachycuje dobu, která je zapsaná hluboko v naší DNA. Chtěli jsme tyhle úžasné časy připomenout.“
Kytarista Vivian Campbell chyběl na prvním koncertě turné 2025 v mexickém Leónu. Důvodem je pokračující imunoterapie v rámci léčby Hodgkinova lymfomu, se kterým bojuje od roku 2013. Dočasně jej zastoupil John Zocco.
Hudební styl skupiny Def Leppard je popisován jako glam metal, hard rock, heavy metal, arena rock, a pop rock nebo pop metal. Jejich hudba je směsicí hard rocku, AOR, popu a heavy metalových prvků s mnohovrstevnatými harmonickými vokály a melodickými kytarovými riffy. Ačkoli byli často považováni za jednu z vrcholných kapel nové vlny britského heavymetalového hnutí konce 70. let, kapela toto označení neměla ráda a prohlásila: "Neshodli jsme se na tom, že by naše hudba byla podobná Iron Maiden".
V polovině osmdesátých let byla skupina spojována s rostoucí glam metalovou scénou, především díky svému mainstreamovému úspěchu a nablýskané produkci. Pyromania bývá označována za katalyzátor pop-metalového hnutí osmdesátých let. Def Leppard se však k označení glam metal vyjadřovali také odmítavě, protože se domnívali, že přesně nevystihuje jejich vzhled ani hudební styl. Do vydání alba Hysteria si skupina vytvořila charakteristický zvuk, který obsahoval elektronické bicí a efektové kytarové zvuky překryté mnohovrstevnatou stěnou chraplavých, harmonizovaných vokálů. Podle Joea Elliotta jsou Def Leppard ovlivněni "vším od čistého popu až po vyloženě hardcore rock". Mezi prvními vlivy kapely uvedl Iana Huntera a Mott the Hoople. Samotné Def Leppard uvádí jako vliv celá řada hudebních umělců, včetně Matta Nathansona a Taylor Swift.
Díky albům Pyromania a Hysteria, která získala od RIAA diamantový certifikát, jsou Def Leppard vedle Beatles, Led Zeppelin, Pink Floyd a Van Halen jednou z pouhých pěti rockových kapel, jejichž dvě původní studiová alba se v USA prodala v počtu více než 10 milionů kopií. Jak Pyromania, tak Hysteria figurují v seznamu 500 nejlepších alb všech dob, který sestavil časopis Rolling Stone.
Def Leppard patřili k nejúspěšnějším z nové vlny britských heavymetalových kapel na počátku 80. let. Kombinovali syrovou sílu metalu s popovým důrazem na melodii, chytlavé háčky a vokální harmonie, které zejména později ostře kontrastovaly s drsnějšími soudobými metalovými a punkovými kapelami. Jejich rané album On Through the Night (1980) oslovilo metalové fanoušky, jako byli Dimebag Darrell z Pantery a Jeff Hanneman ze Slayer. Jejich nesmírně populární pozdější alba, jako například Hysteria (1987), byla odlišná díky jejich perfekcionismu ve studiu, ale oslovila široké spektrum hudebních fanoušků.
V roce 2006 obdržela kapela ve svém rodném městě Sheffieldu v Anglii pamětní desku Sheffieldské legendy. Navzdory obrovskému komerčnímu úspěchu Elliott v jednom z rozhovorů uvedl, že podle jeho názoru se kapele nedostává spravedlivého respektu ze strany britského hudebního tisku, a prohlásil, že kapela byla vyřazena z pořadu BBC Later with Jools Holland, protože "nebyla dost cool".
Dne 9. října 2018 obdrželi Def Leppard od Rock and Roll Hall of Fame nominaci na uvedení do Síně slávy. Kromě 1 000 členů hlasovací komise Síně slávy měla možnost účasti i široká veřejnost. Dne 13. prosince 2018 pak byli Def Leppard jmenováni do Rock and Roll síně slávy. Kapela zvítězila v hlasování fanoušků a porazila 14 dalších nominovaných (z 547 647 hlasů získala 119 803, o 28 % více než druhý příjemce hlasů Stevie Nicks).
Současná sestava kapely, spolu s bývalými členy Petem Willisem a Stevem Clarkem, byla do Rock and Rollové síně slávy slavnostně uvedena 29. března 2019 na ceremoniálu v brooklynském Barclays Center. O Def Leppard prohlásil kytarista skupiny Queen Brian May, že jsou "velkolepou rockovou skupinou, v klasické tradici toho, co rocková skupina skutečně je" a "partou velkolepých lidských bytostí".
