|
| Vydáno | 24. září 1990 |
|---|---|---|
| Natočeno | Zima 1989 - jaro 1990 (přesné datum zdroje neuvádějí) | |
| Studio | Rumbo Recorders, Canoga Park, Kalifornie, USA | |
| Žánr | Thrash metal | |
| Délka | 40:44 | |
| Label | Capitol rec. | |
| Producent | Dave Mustaine a Mike Clink |
 |
 |
| "Holy Wars... The Punishment Due" (23. září 1990) | "Hangar 18" (4. února 1991) |
"Holy Wars... The Punishment Due" (také známá zkráceně jako "Holy Wars") je skladba americké thrashmetalové formace Megadeth, vydaná v roce 1990 jako úvodní track na čtvrtém studiovém počinu Rust in Peace. Píseň má neobvyklou strukturu: začíná rychlou thrash sekcí, po 2:26 následuje akustický most Martyho Friedmana, který přechází do pomalejší a těžší části nazvané "The Punishment Due", prolínané dvěma kytarovými sóly Friedmana, než se skladba znovu rozjede s třetím a závěrečným sólem Davea Mustaina. Vyšla 23.9.1990 jako singl, na B straně se songem "Lucretia". V UK hitparádě singl obsadil 20. místo.
"Holy Wars... The Punishment Due" je považována za jednu z nejlepších skladeb Megadeth i za jednu z nejlepších metalových písní vůbec. V roce 2012 ji Loudwire zařadil na první místo svého žebříčku 10 nejlepších skladeb Megadeth, v roce 2018 ji Billboard umístil na druhé místo seznamu 15 nejlepších písní Megadeth, v roce 2021 ji Eli Enis z Revolveru zahrnul do seznamu '15 Greatest Album-Opening Songs in Metal' a v roce 2023 Rolling Stone zařadil skladbu na 28. místo mezi 100 nejlepšími heavy metalovými písněmi. Videoklip pravidelně rotoval na MTV Headbangers Ball.
"Hangar 18" je druhý singl z Rust in Peace, vydaný v únoru 1991. Skladba se věnuje konspiračním teoriím o UFO a tajné základně Area 51, přičemž texty popisují objev mimozemských těl a snahu vlády je skrýt před veřejností. Hudebně, píseň je typickou thrashovou jízdu s rychlými riffy a technicky náročnými dvojitými kytarovými sóly Martyho Friedmana a Davea Mustaina, které se střídají během celého tracku.
"Hangar 18" se stal hitem mezi fanoušky a významnou položkou živých setlistů Megadeth. Singl dosáhl přibližně 25. místa v britské singlové hitparádě a i jeho videoklip byl pravidelně vysílán na MTV Headbangers Ball. Kritici chválili technickou brilanci, komplexní aranžmá a kytarová sóla, která se dodnes považují za vrchol technického thrash metalu.
B-strana singlu obsahovala skladbu "Mechanix", původně napsanou Daveem Mustainem ještě před jeho odchodem z Metallicy. Tato píseň je rychlá, krátká a úderná, typická thrashmetalová jízda, a byla často hrána na koncertech jako energická a technicky náročná skladba.
Rust in Peace je čtvrtým albem americké thrashmetalové formace Megadeth, vydaným 24. září 1990 u vydavatelství Capitol Records. Jde o první studiovou nahrávku tohoto uskupení, na níž se představili kytarista Marty Friedman a bubeník Nick Menza. Jako singly byly z této desky vydány skladby "Hangar 18" a "Holy Wars... The Punishment Due". V roce 2004 se studiový počin dočkal remixované a remasterované reedice, rozšířené o čtyři bonusové skladby.
Od svého vydání je Rust in Peace často označováno za jednu z nejlepších thrashmetalových desek všech dob. Album se dočkalo uznání ze strany odborných hudebních publikací, jako jsou Decibel a Kerrang!, a bylo rovněž zařazeno do referenční knihy 1001 Albums You Must Hear Before You Die. Studiová nahrávka byla nominována na cenu Grammy v kategorii Nejlepší metalový výkon na 33. ročníku Grammy Awards. Na akci Foundations Forum v roce 1991 získalo album ocenění Concrete Foundations Award v kategorii Top Radio Album, zatímco singl "Hangar 18" obdržel cenu Top Radio Cut.
V roce 1988 se Megadeth představili na festivalu Monsters of Rock v Donington Parku ve Velké Británii, společně s kapelami Iron Maiden, KISS, Helloween, Guns N' Roses a Davidem Lee Rothem. Uskupení hrálo před publikem, čítajícím více než 100 000 lidí a brzy bylo přidáno na evropské turné 'Monsters of Roc'", ze kterého však po prvním koncertu odstoupilo kvůli problémům basisty Davida Ellefsona s drogami. Další vnitřní problémy v sestavě vedly frontmana a kytaristu Dave Mustaina k vyhození bubeníka Chucka Behlera a kytaristy Jeffa Younga a k zrušení plánovaného australského turné v roce 1988. Novým bubeníkem se stal Nick Menza, dříve Behlerův technik.
Hledání nového kytaristy bylo zdlouhavé; Mustaine zvažoval několik uchazečů, včetně Dimebaga Darrella z Pantery, který byl původně nabídnut, ale odmítl, protože požadoval, aby byl přijat i jeho bratr, bubeník Vinnie Paul. Zvažován byl také Jeff Waters z Annihilator. Mustaine rovněž požádal původního kytaristu Megadeth Chrise Polanda o návrat do sestavy, přičemž Poland nahrál sólové party na demo verze všech písní, které se později objevily na studiové desce. Poland uvedl, že měl být „z 99 procent připraven se kapele připojit“, ale jeho manažer ho od toho odradil. Podle Mustaina mu jeden z posledních kytaristů, o kterém slyšel, Marty Friedman, poslal kopii alba Dragon's Kiss, jež nahrál. Po poslechu nahrávky Mustaine pozval Friedmana na konkurz a přijal ho do kapely. Tato sestava se stala první stabilní linkou formace a podle fanoušků také 'klasickou' sestavou Megadeth.
Název desky Rust in Peace byl inspirován nálepkou na autě, kterou Mustaine spatřil cestou domů z Lake Elsinore v Kalifornii. Nálepka zněla: „May all your nuclear weapons rust in peace“ (Nechť všechny vaše nukleární zbraně zrezaví v pokoji). Mustainovi se koncept velmi líbil a rozhodl se jej použít jako název nadcházející studiovky Megadeth. Rust in Peace bylo nahráváno ve studiu Rumbo Recorders s producentem Mikem Clinkem, zatímco mixingu se ujal Max Norman. Clink byl přizván pro svou práci na albech Guns N' Roses Appetite for Destruction a UFO Strangers in the Night. Práce producenta se soustředila především na basu, bicí a Friedmannovu kytaru. V rozhovoru z roku 2002 Mustaine prohlásil, že „desku skoro vůbec nevytvořili s Clinkem“, protože ten se tehdy soustředil na nahrávání alb Guns N' Roses Use Your Illusion I a Use Your Illusion II, která se rovněž natáčela v Rumbo, a většina práce na Rust in Peace byla provedena Mustainem, Normanem a zvukovým inženýrem Micajah Ryanem.
Čelní strana obalu Rust in Peace patří k vůbec nejikoničtějším výtvarným vizím v metalové historii a jejím autorem je ilustrátor Ed Repka, který pro Megadeth vytvořil také obal slavné desky Peace Sells… but Who’s Buying?. Jeho práce je typická precizním airbrush stylem, jasnými barvami a dystopickými motivy, které odrážejí obsah a temná politicko-konspirační témata nahrávky.
Hlavní motiv odkazuje na píseň "Hangar 18": na obrázku stojí maskot kapely Vic Rattlehead nad tělem mimozemské bytosti v jakési kryogenní komoře, zatímco za ním sledují situaci 'vůdci' pěti světových mocností - zleva doprava: nezjištěný britský představitel, japonský premiér Toshiki Kaifu, německý prezident Richard von Weizsäcker, sovětský prezident Michail Gorbachev a americký prezident George H. W. Bush – jejich postavy působí, jako by se účastnily utajovaného summitu nad tajemstvím vesmírného těla.
Mustaiane sdělil, že objekt, který Vic drží, připomíná materiál podobný kryptonitu – což podtrhuje sci-fi atmosféru a konspirační nádech celého motivu.
Na zadní straně obalu se typicky nacházel klasický liner-note design, typický pro éru konce 80. a začátku 90. let, s přehledem skladeb a produkčními údaji, fotografiemi členů a detaily nahrávání. U některých originálních vydání byly barvy o něco světlejší nebo tmavší (např. odlišné modré či fialové tóny u amerických a britských pressů), což sběratelé někdy považují za malé tiskové variace, byť to nebyly oficiální 'chyby'.
Ed Repka dále navrhl i ilustrace pro oba singly z tohoto studiového počinu ("Hangar 18" a "Holy Wars… The Punishment Due"), čímž vizuálně sjednotil celou éru vydání. Jeho práce pro Megadeth patří k nejuznávanějším v rámci metalové ikonografie a často bývá řazena mezi nejlepší obalová díla žánru.
Texty na Rust in Peace pokrývají více různorodých témat, od náboženství a politiky přes válečné motivy až po osobní Mustainovy zápasy s drogami a alkoholem, konspirační teorie o UFO či odkazy na komiksovou postavu Punishera.
Skladba "Holy Wars... The Punishment Due" čerpá tematickou inspiraci z konfliktu v Severním Irsku, kde se převážně katolická nacionalistická komunita střetávala s protestantskými loajalisty – Mustaine byl ovlivněn situací, kdy na koncertě v Antrimu uviděl neoficiálně prodávané trička kapely, jež byla vysvětlena jako sbírka pro tzv. 'The Cause', což vedlo k jeho reakci na pódiu a následnému výbuchu davu; zároveň jej inspiroval komiksový Punisher.
"Rust in Peace... Polaris" se zabývá hrozbou jaderné války, kde 'Polaris' odkazuje na mezikontinentální balistickou raketu Lockheed UGM-27 Polaris z doby studené války. Mustaine uvedl, že tato píseň, původně nazvaná "Child Saint", patří mezi jeho rané kompozice ještě z dob před působením v Metallice.
Skladba "Hangar 18" se věnuje konspiračním teoriím o UFO a tajné základně Area 51; koncept k ní navrhl bubeník Nick Menza. Hudebně je tato píseň charakteristická dvojitými kytarovými sóly následujícími po verších.
Riffy ve "Holy Wars" byly dlouho špatně přepisovány v mnoha tablaturách na webu, a tak v roce 2017 Mustaine sám zveřejnil správnou transkripci hlavního motivu.
Rust in Peace bylo vydáno 24. září 1990 u vydavatelství Capitol Records. V roce 1994 byla deska certifikována jako platinová asociací Recording Industry Association of America (RIAA) za distribuci jednoho milionu kopií v USA. Spolu s ostatními studiovými počiny Megadeth vydanými pod Capitol Records byla v roce 2004 remixována a remasterována.
Po vydání získalo Rust in Peace široké uznání kritiků. Greg Kot z Chicago Tribune označil LP za nejvyspělejší album Megadeth, chválil jeho „instrumentální virtuozitu, promyšlenou lyriku a punkový vztek“.
Robert Palmer z Rolling Stone napsal, že deska ukazuje, kam až může koncept „špinavého speed thrashe“ dojít, aniž by byl „formulkový a nudný“. Jim Farber z Entertainment Weekly popsal hudbu jako „čistou rychlost kombinovanou s obratností“ a Mustainovy texty jako „nihilistickou hravost“. Mike Stagno ze Sputnikmusic souhlasil, že skladatelská kvalita alba byla špičková, a vyzdvihl rychlé a technicky náročné instrumentální výkony, zejména kytary Friedmana a Mustaina, které označil za „jedno z nejsilnějších kytarových duí na scéně“.
Recenzent Spin Tom Nordlie ocenil desku jako „vyspělou, komplexní, překvapivě souznící a střídmě produkovanou“ a shrnul, že Rust in Peace nikdy nespí. Hudební novinářka Kim Cooper rovněž poznamenala vyspělost nahrávky a uvedla, že LP „přesáhlo žánr hard rocku a posunulo laťku na zcela novou úroveň“. Další pozitivní hodnocení přišlo z Rock Hard, kde Holger Stratmann popsal album jako čistý Megadeth plný břitkých kytar a arogantních vokálů.
| Zdroj | Hodnocení |
|---|---|
| AllMusic | 4,5/5 |
| Chicago Tribune | 4/5 |
| Collector's Guide to Heavy Metal | 10/10 |
| Entertainment Weekly | B+ |
| Record Collector | 4/5 |
| Rock Hard | 9,5/10 |
| Rolling Stone | 4/5 |
| The Rolling Stone Album Guide | 4,5/5 |
| Sputnikmusic | 5/5 |
| Select | 5/5 |
Podle komentářů na českém serveru Musicserver je Rust in Peace jedním z vrcholů tvorby Megadeth, s inteligentními politicko-sociálními texty a propracovaným obalem, který dodnes zdobí trička fanoušků. Kritika zde připouští jen dobový zvuk jako subjektivní výtku, ale obecně považuje desku spolu s Countdown to Extinction či Youthanasií za špičku amerického thrash metalu.
Na českém metalovém webu Metalopolis je Rust in Peace popisováno jako dílo plné svěžích nápadů a mistrovských partů, které spojí heavy metal s divočejšími thrashovými prvky a prokazuje značnou progresivitu a komplexnost skladeb. Autor zdůrazňuje, že skladby často opouštějí klasickou strukturu a nabízejí překvapivé pasáže a výměny temp, což podtrhuje technickou zdatnost muzikantů a originalitu celé nahrávky.
Rust in Peace je obestřeno řadou zajímavostí o vzniku i jeho přijetí, které ukazují, proč se stal jedním z nejzásadnějších počinů v dějinách thrash metalu. Nahrávání probíhalo ve chvíli, kdy se Megadeth konečně podařilo ustálit sestavu a chemie mezi Daveem Mustainem, Martym Friedmanem a Nickem Menzou byla podle Mustaina úžasná, což zásadně ovlivnilo kvalitu výstupu.
Hudební i textová vyspělost desky spojuje osobní zápasy Mustaina s drogovou a alkoholovou závislostí s politickými a vědecko-konspiračními motivy; tomu odpovídá i to, jak vznikaly skladby ve složitém období života frontmana.
Album významně upevnilo pozici Megadeth na metalové scéně – po jeho vydání se Mustaine cítil, že jeho kapela „posunula hranice“ a dostala se na čelo tehdejší thrash metalové scény, kde soupeřila s dalšími významnými bandy.
Z hlediska fanoušků se Rust in Peace stalo téměř kultovním artefaktem: někteří posluchači jej považují dodnes za nejlepší metalovou desku všech dob a neumějí si představit, že by je něco jiné dokázalo oslovit tolik jako riffy a sóla z tohoto LP, zatímco jiní se zase při opakovaném poslechu mohou cítit 'přesycení' jeho technickou brilantností (tedy paradoxní signál jeho vlivu a síly).
Mezi kontroverze kolem alba patří i diskuse o remixované a remasterované verzi z roku 2004; někteří fanoušci tvrdí, že tato nová verze, která nahradila původní mixy, použila jiné stopy či vokální party, a preferují proto originální vydání z roku 1990, které považují za autentičtější.
Po letech Mustaine vzpomínal, že i přes rozdíly a spory se snahou o návrat 'klasické linky' z doby Rust in Peace zůstává toto období jeho hudební kariéry jedním z nejvíce ceněných a inspirativních – nejen pro něj samotného, ale i pro generace fanoušků a hudebníků.
Rust in Peace je retrospektivně považováno za album, které výrazně ovlivnilo thrash metal a heavy metal obecně. Časopis Decibel označil desku za „žánrově definující dílo“, zatímco Kerrang! napsal, že nahrávka „nastavila nový standard pro heavy metal v 90. letech“. IGN ji umístil na čtvrté místo nejvlivnějších heavy metalových alb všech dob a vyzdvihl, že album „ukazuje Davea Mustaina v jeho nejlepší skladatelské formě“. Martin Popoff ji zařadil na 11. místo mezi nejlepší heavy metalová alba vůbec. V anketě čtenářů časopisu MusicRadar z roku 2010 bylo Rust in Peace zvoleno šestým nejlepším metalovým albem všech dob. Redakce vysvětlila, že deska ukazuje Megadeth, jak se „posouvají do velké ligy“, přičemž zůstávají věrni své složité hudbě a textům. Chad Bowar z About.com označil album za nejlepší heavy metalovou nahrávku 90. let a nazval ji „thrashmetalovou mistrovskou prací“. Album bylo nominováno na cenu Grammy za nejlepší metalový výkon na 33. ročníku Grammy a bylo také zahrnuto do knihy 1001 Albums You Must Hear Before You Die.
Skladby "Holy Wars... The Punishment Due" a "Hangar 18" se staly stálicemi živých vystoupení Megadeth a oblíbenými fanoušky. Kytarové sólo ve skladbě "Tornado of Souls" je považováno za jedno z nejlepších v historii heavy metalu. V roce 2010 oznámila kapela 22 zastávek severoamerického turné k 20. výročí Rust in Peace, při němž zahráli celé album na každém koncertu. Později byly přidány i termíny v Jižní a Střední Americe díky pozitivní reakci fanoušků. Na konci roku 2010 vydala Shout! Factory živé nahrávky z hollywoodského Palladium pod názvem Rust in Peace Live na Blu-ray, CD a DVD, které debutovaly na 161. místě Billboard 200 a na druhém místě v žebříčku Billboard DVD.
Album bylo kompletně vydáno také jako stahovatelný obsah pro rytmickou hru Rock Band v rámci balíčku Rust in Peace Download Package. Cover verze "Holy Wars" od Stevea Ouimetta se objevila v Rock Revolution, skladba "Holy Wars" byla také součástí Guitar Hero: Warriors of Rock, a "Hangar 18" se objevila v Guitar Hero II a jako stahovatelný obsah pro Guitar Hero 5. Obě skladby byly označeny za jedny z nejtěžších skladeb v historii těchto her. "Holy Wars", "Hangar 18" a "Tornado of Souls" byly rovněž vydány jako obsah pro Rocksmith 2014.
Následník "Hangar 18" s názvem "Return to Hangar" později vyšel na jejich devátém studiovém albu The World Needs a Hero.
V roce 2015 publikoval satirický web The Onion článek s názvem „Humanity Still Producing New Art As Though Megadeth's Rust In Peace Doesn't Already Exist“ (Lidská civilizace stále tvoří nové umění, jako by Rust in Peace od Megadeth vůbec neexistovalo), který ironicky vyzdvihuje vliv a nadčasovost alba.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
Další hudebníci
| Číslo | Název skladby | Autoři textu / hudby | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Holy Wars... The Punishment Due" | Text / hudba: Dave Mustaine | 5:35 |
| 2 | "Hangar 18" | Text / hudba: Dave Mustaine | 5:12 |
| 3 | "Take No Prisoners" | Text / hudba: Dave Mustaine | 4:55 |
| 4 | "Five Magics" | Text / hudba: Dave Mustaine | 4:42 |
| Číslo | Název skladby | Autoři textu / hudby | Délka |
|---|---|---|---|
| 5 | "Poison Was the Cure" | Text / hudba: Dave Mustaine | 3:44 |
| 6 | "Lucretia" | Text Dave Mustaine/hudba Mustaine & Ellefson | 3:40 |
| 7 | "Tornado of Souls" | Text Dave Mustaine/hudba Mustaine & Ellefson | 5:10 |
| 8 | "Dawn Patrol" | Text Dave Mustaine/hudba Mustaine & Ellefson | 3:30 |
| 9 | "Rust in Peace... Polaris" | Text / hudba: Dave Mustaine | 5:36 |
| Celkový čas: | 40:34 | ||
(Poznámka: Na Wikipedii je celkový čas 40:34 proto, že tam uvádějí oficiální délku původního LP / vinylového vydání, kde byly některé skladby zkráceny nebo některé mezihry nebyly zahrnuty přesně podle CD. CD verze 1990 má přibližně 46:37, protože obsahuje všechny plné stopy, včetně všech meziher a přechodů. Na vinylovém vydání muselo kvůli limitu délky strany LP (~20 – 22 minut na stranu) některé části zkráceny nebo kombinovány, proto celkový čas vychází kratší, kolem 40:34).
| Týdenní hitparáda 1990 - 1991 | Vrchol |
|---|---|
| Austrálie (ARIA Albums) | 47 |
| Kanada (Top Albums/CDs RPM) | 70 |
| Nizozemsko (Album Top 100) | 72 |
| Evropa (European Top 100 Albums) | 34 |
| Irsko (IRMA Albums) | 18 |
| Finsko (The Official Finnish Charts) | 19 |
| Německo (Offizielle Top 100) | 21 |
| Japonsko (Oricon Albums) | 29 |
| Nový Zéland (RMNZ Albums) | 35 |
| Švédsko (Sverigetopplistan) | 34 |
| Švýcarsko (Schweizer Hitparade) | 29 |
| Velká Británie (OCC Albums) | 8 |
| USA (Billboard 200) | 23 |
Certifikace:
Nominace a ocenění:
| Region | Rok | Publikace | Ocenění | Pořadí |
|---|---|---|---|---|
| Kanada | 2004 | Martin Popoff | Top 500 Heavy Metal Albums of all Time | 11 |
| Velká Británie | 2020 | Kerrang! | The 50 Best Albums From 1990 | 1 |
| Velká Británie | 1990 | Select | Albums of the Year | 46 |
| Velká Británie | 2000 | Terrorizer | The 100 Most Important Albums of the 90s | * |
| Velká Británie | 2006 | Classic Rock & Metal Hammer | The 200 Greatest Albums of the 90s | * |
| Velká Británie | 2010 | MusicRadar | The 50 Greatest Heavy Metal Albums of All Time | 6 |
| Velká Británie | 2014 | Metal Hammer | 50 Hottest Thrash Albums of All Time | 3 |
| USA | 2002 | Revolver | The 69 Greatest Metal Albums of All Time | 54 |
| USA | 2011 | Robert Dimery | 1001 Albums You Must Hear Before You Die | * |
| USA | 2007 | IGN | Top 25 Metal Albums | 4 |
| USA | 2012 | About.com | Best Heavy Metal Albums of 1990 | 1 |
| USA | 2012 | - | Best Heavy Metal Albums of the 1990s | 1 |
| USA | 2017 | Rolling Stone | 100 Greatest Metal Albums of All Time | 19 |
Poznámka: hvězdička (*) označuje seznamy, kde nebylo publikováno přesné číselné pořadí, pouze uvedení mezi nejvýznamnějšími alby.
