| Původ: | Los Angeles, Kalifornie, USA |
| Aktivní roky: | 1985 - současnost |
| Styl: | Hard rock, heavy metal |
| Vydavatelé: | Geffen, UMG, Uzi Suicide, Black Frog |
| Web: | gunsnroses.com |
GUNS N' ROSES je americká hardrocková skupina z Los Angeles v Kalifornii, která vznikla v březnu 1985 spojením místních skupin HOLLYWOOD ROSE a L.A. GUNS. Když v roce 1986 podepsali smlouvu s Geffen Records, tvořili 'klasickou sestavu' kapely zpěvák Axl Rose, sólový kytarista Slash, rytmický kytarista Izzy Stradlin, baskytarista Duff McKagan a bubeník Steven Adler. Současnou sestavu tvoří Rose, Slash, McKagan, kytarista Richard Fortus, bubeník Frank Ferrer a klávesisté Dizzy Reed a Melissa Reeseová.
V prvních letech své existence, než vydali své první album Appetite for Destruction, skupina intenzivně koncertovala především v klubech na západním pobřeží. Jejich debut se zpočátku moc neprosadil, začal na 182. místě v žebříčku Billboard 200; až rok po jeho vydání, kdy kapele přinesl popularitu videoklip "Welcome to the Jungle" se vyšplhal na první místo. Skladby "Welcome to the Jungle" a "Paradise City" se dostaly do první desítky singlů a "Sweet Child o' Mine" se stala jediným singlem skupiny, který se dostal na první místo žebříčku Billboard Hot 100. Alba se celosvětově prodalo přibližně 30 milionů kopií, z toho 18 milionů kusů ve Spojených státech, což z něj činí nejprodávanější debutové album v zemi a jedenácté nejprodávanější album. Svým stylovým mixem punk rocku, blues rocku a heavy metalu pomohla skupina posunout rockový mainstream z éry glam metalu poloviny a konce 80. let. Kromě toho se zasloužili o oživení rockových power balad.
Jejich další studiové album G N' R Lies (1988) kombinovalo rané EP Live ?!*@ Like a Suicide (1986) s novými akustickými písněmi; dostalo se na druhé místo v žebříčku Billboard 200 a prodalo se ho deset milionů kopií po celém světě (z toho pět milionů v USA). Obsahovalo hit "Patience", který se dostal do Top 5, a kontroverzní píseň "One in a Million". Před vydáním dalších nahrávek byl v roce roce 1990 propuštěn kvůli své drogové závislosti bubeník Steven Adler a nahradil ho Matt Sorum.
Desky Use Your Illusion I a Use Your Illusion II, nahrané a vydané současně v roce 1991, debutovaly na druhém a prvním místě žebříčku Billboard 200 a prodalo se jich dohromady 35 milionů kopií po celém světě (z toho 14 milionů v USA). Alba obsahovala hlavní singl "You Could Be Mine", coververze písní "Live and Let Die" a "Knockin' on Heaven's Door" a trilogii balad ("Don't Cry", "November Rain" a "Estranged"), k nimž vznikly pozoruhodně vysokorozpočtové videoklipy. Desky byly podpořeny světovým turné Use Your Illusion Tour, které trvalo v letech 1991 až 1993.
Na začátku turné v roce 1991 nečekaně opustil kapelu Stradlin a nahradil ho Gilby Clarke. Album punkových coververzí The Spaghetti Incident? (1993) bylo posledním studiovým albem, na němž se podíleli Stradlin a Sorum a posledním albem Slashe a McKagana před jejich prvním odchodem. Ačkoli bylo většinou dobře přijato, jednalo se o dosud nejhůře prodávané studiové album kapely, které nebylo podpořeno žádným turné.
Práce na dalším albu se zastavily kvůli tvůrčím neshodám a osobním konfliktům mezi Rosem a ostatními členy; Slash a McKagan skupinu opustili, zatímco Clarke a Sorum byli propuštěni. V roce 1998 začali Rose, Reed, kytaristé Paul Tobias a Robin Finck, baskytarista Tommy Stinson, bubeník Josh Freese a multiinstrumentalista Chris Pitman psát a nahrávat nové písně. Po změnách v sestavě se na nich dále podíleli kytaristé Buckethead, Bumblefoot a Fortus a bubeníci Brain a Ferrer. Připravované šesté studiové album Chinese Democracy se ale Roseovi nepodařilo dodat v plánovaném termínu a tak vydal Geffen album Greatest Hits (2004), které se stalo osmým nejdéle prodávaným albem v historii Billboard 200, když se do července 2023 drželo v žebříčku 631 týdnů.
Dlouho očekávané album Chinese Democracy nakonec vyšlo v listopadu 2008 a jako hlavní singl z něj byla uvedena titulní skladba. S odhadovanými náklady na výrobu ve výši 14 milionů dolarů se jedná o nejdražší rockové album v historii. Debutovalo na třetím místě v žebříčku Billboard 200 s vesměs pozitivním přijetím kritiky.
Slash a McKagan se ke kapele vrátili v roce 2016 na kvazi-reunionovém turné Not in This Lifetime... Tour, které se stalo jedním z nejvýdělečnějších koncertních turné všech dob a do svého ukončení v roce 2019 vydělalo přes 584 milionů dolarů.
V počátcích své existence byla kapela svým hédonismem a rebelstvím přirovnávána k raným ROLLING STONES a vysloužila si přezdívku 'nejnebezpečnější kapela na světě'. Provázela ji značná kontroverze kvůli pozdním začátkům koncertů a výtržnostem (zejména výtržnostem v Riverportu v roce 1991), textům vnímaným jako problematické, Roseově otevřené osobě, problémům několika dalších členů s drogami a alkoholem, soudním sporům a veřejným sporům s jinými umělci.
Rose je různými publikacemi považován za jednoho z nejlepších zpěváků, Slash za jednoho z nejlepších kytaristů a McKagan za jednoho z nejlepších baskytaristů. GUNS N' ROSES (Rose, Stradlin, McKagan, Slash, Adler, Sorum a Reed) byli v roce 2012 uvedeni do Rokenrolové síně slávy. Po celém světě prodali více než 100 milionů desek, z toho 45 milionů ve Spojených státech, což z nich činí jednu z nejprodávanějších kapel v historii.
V polovině 70. let se v Lafayette, malém městě v Indianě potkávají na Jeffersonově škole Jeffrey Isbell (později známý jako Izzy Stradlin) a Bill Bailey (Axl Rose). Na Stradlina, který projevoval zájem o hudbu již v raném věku a k jeho oblíbencům patřili Bob Dylan, Pink Floyd, Alice Cooper a Led Zeppelin měla největší vliv jeho babička, která hrála na bicí s vlastní jazzovou kapelou. Izzy proto přesvědčil rodiče, aby mu koupili bicí a pustil se do hraní se školní kapelou. A byl to právě on, kdo přemluvil Axla, aby se s nimi pustil do zpívání.
V roce 1979 Izzy dokončil školu a odstěhoval se do Los Angeles, kde rozhodně nestrácel čas. Hned po příjezdu se připojil k punkové skupině Naughty Women a zhruba po dvou měsících přešel (stále jako bubeník) k dalším punkerům The Atoms. Poté, co ale byla část jeho bicí soupravy ukradena, prodal její zbytek a přešel na basu. Po čase se pak připojil k heavymetalové kapele Shire, kde se pro změnu chopil kytary a a začal se věnovat také skládání písní. V té době bydlel v malém bytě v Hunntington Beach na předměstí LA, kde ho občas navštěvoval také Axl, jeho starý kamarád z Indiany. Koncem roku 1982 se pak Axl přestěhoval do LA natrvalo a nedlouho poté oba založili skupinu Hollywood Rose.
Zhruba ve stejné době, kdy si Axl s Izzym ještě v Indianě užívali rebelského školního života, začali v Los Angeles, o více jak 3000 km dál, snít svoje sny o muzikantské slávě další dva mladíci. Steven Adler, talentovaný bubeník, který chodil na střední školu Buncroft High, kousek od Santa Monica Boulevard, a Saul Hudson (později známy jako Slash), který začal ve svých dvanácti letech objevovat kouzlo hudby na své první kytaře, kterou mu daroval právě jeho kamarád Steven. Po získávání zkušeností s různými kapelami se pak asi v polovině roku 1984 oba znovu sešli ve Slashově kapele Roadcrew. Při pozorném sledování konkurence jim padl do oka také plákát skupiny Holywood Rose. Seznámení s Axlem a Izzym tenkrát skončilo několika společnými vystoupeními, po kterých se pak všichni rozešli. Slash se přidal k Black Sheep, Izzy krátce k London a poté k L.A. Guns, skupině vedené kytaristou Traciim Gunsem.
Když L.A. Guns potřebovali nového zpěváka, Stradlin navrhl zpěváka skupiny Hollywood Rose Axla Rose. V březnu 1985 z nich pak vznikla skupina Guns N' Roses, kterou tvořili Rose a Stradlin spolu se zakladateli L.A. Guns, kytaristou Gunsem, bubeníkem Robem Gardnerem a baskytaristou Ole Beichem. Guns později v rozhovoru z roku 2019 vzpomínal: „Axl se pohádal s naším manažerem a ten Axla vyhodil. Všichni jsme ale bydleli pohromadě, takže to bylo celé dost divné. Takže tu samou noc, kdy dostal padáka, jsme založili Guns N' Roses a já druhý den zavolal Izzymu a řekl mu, že zakládáme novou kapelu Guns N' Roses, jestli do toho chce jít. Bylo to tak jednoduché, žádné drogy v tom nebyly.“ Název kapely vznikl jednoduše spojením názvů obou předchozích skupin (původně to byl název labelu, u kterého chtěli vydávat hudbu). Mezi další, odmítnuté názvy kapely, patřily třeba Heads of Amazon nebo AIDS.
Po prvních dvou zkouškách byl Beich propuštěn a nahrazen novým basákem Duffem McKaganem, který se narodil v Seattlu jako nejmladší z osmi dětí Elmera a Alice Marie McKaganových. K baskytaře ho přivedl jeho bratr Bruce a i když byla a stále zůstává jako jeho hlavní nástroj, tak Duff hrál v několika kapelách také na bicí, včetně legendární pop-punkové skupiny Fastbacks, ke které se přidal jako patnáctiletý v roce 1980. V devatenácti si to Duff namířil do Kalifornie, kde hrál v mnoha rockových skupinách po celém Los Angeles včetně Ten Minute Warning a v hard-core punkové skupině The Fartz. Odpověď na inzerát v místním časopise ho pak přivedla do skupiny Roadcrew, kde potkal kytaristu Slashe a bubeníka Steva Adlera.
První zkouška s McKaganem (který jako velký fanoušek skupiny Sex Pistols a Sida Viciouse, do skupiny přinesl vydatný nádech punk rocku) byla nahrána a tři písně z ní ("Don't Cry", "Think About You" a "Anything Goes") zazněly během prvního rozhlasového rozhovoru, který kapela odvysílala dva dny před svým vůbec prvním koncertem v baru Troubadour 26. března 1985. Přibližně v této době kapela plánovala vydat EP se třemi výše zmíněnými písněmi a coververzí "Heartbreak Hotel". Traci Guns však po hádce s Rosem kapelu opustil a z plánů na jeho vydání sešlo. Poté byl nahrazen bývalým členem Hollywood Rose, Slashem. Gardner, poslední zbývající člen L.A. Guns, který v kapele zůstal, brzy poté odešel také a jeho místo zaplnil Steven Adler, další bývalý člen Hollywood Rose.
Klasická sestava kapely se tak dala dohromady 4. června 1985, kdy se k ní oficiálně připojili Adler a Slash a po dvou dnech zkoušek odehrála 6. června 1985 svůj první koncert. O dva dny později se vydala na krátké, neorganizované turné po západním pobřeží, které vedlo ze Sacramenta v Kalifornii do McKaganova rodného města Seattle ve státě Washington. Kapela jela v samostatné dodávce a musela opustit své vybavení, když se obě dodávky cestou do Seattlu porouchaly, což ji donutilo stopovat po pobřeží a vrátit se domů do Los Angeles pouze s kytarami. Takzvané 'Hell Tour' ale pomohlo ustálit první stabilní sestavu kapely, což McKagan později komentoval slovy: „Tento výlet stanovil nové měřítko toho, čeho jsme schopni, co můžeme a co podstoupíme, abychom jako kapela dosáhli svých cílů.“ Kapela se poté usídlila v domě a zkušebně nazvané 'The Hell House'.
Díky rostoucímu věhlasu kapely na hollywoodské klubové scéně a hraní ve vyhlášených barech jako The Troubadour a The Roxy na sebe Guns N' Roses upozornili velké nahrávací společnosti. V březnu 1986 skupina podepsala smlouvu s Geffen Records a obdržela zálohu 75 000 dolarů (208 470 dolarů v současných dolarech). Nabídku od Chrysalis Records, která byla téměř dvakrát vyšší než nabídka Geffenu, odmítli z důvodu, že Chrysalis chtěl změnit image a zvuk skupiny a Geffen nabízel plnou uměleckou svobodu.
V prosinci téhož roku skupina vydala čtyřpísňové EP Live ?!*@ Like a Suicide, které mělo udržet zájem o kapelu, zatímco se stáhli z klubové scény a pracovali ve studiu. Vydání EP mělo také uklidnit vydavatelství, které mělo pocit, že skupina nemá dostatek písní na nahrání alba. EP obsahovalo coververze písní "Nice Boys" od Rose Tattoo a "Mama Kin" od Aerosmith spolu se dvěma původními skladbami: punkovou "Reckless Life" a klasickým rockem inspirovanou "Move to the City". Ačkoli byly tyto čtyři písně označeny jako živá nahrávka, byly převzaty z demokazet kapely a dotvořeny hlukem davu. EP vyšlo u dceřiné společnosti Geffenu Uzi Suicide, přičemž počet kopií nahrávky byl údajně omezena na pouhých 10 000 a vyšla pouze na vinylu a kazetě. Skladby byly později znovu vydány spolu se čtyřmi novými písněmi jako album G N' R Lies (1988) a v roce 2018 byly zařazeny jako bonusové skladby na reedici alba Appetite for Destruction (zde obsahovaly plynulý šum davu mezi písněmi a pátou skladbu "Shadow of Your Love").
Ve snaze nahrát debutové album byl poté najat producent Spencer Proffer, aby nahrál skladby "Nightrain" a "Sweet Child o' Mine" a vyzkoušel si tak souhru s kapelou. Během těchto sezení nakonec kapela nahrála devět písní, včetně "Heartbreak Hotel", "Don't Cry", "Welcome to the Jungle" a "Shadow of Your Love". Poté kapela nahrála demosnímky s Mannym Charltonem, kytaristou Nazareth. Jako o producentovi se uvažovalo také o Paulu Stanleym z Kiss (ten byl ale odmítnut poté, co chtěl změnit Adlerovu bicí soupravu více, než byl Adler ochoten připustit) a Robertu Johnu 'Muttu' Langemu a Tomu Wermanovi, ale vydavatelství nechtělo utrácet další peníze za slavného producenta. Nakonec byl vybrán Mike Clink (který produkoval několik desek Triumph) a skupina s ním nejprve zkušebně nahrála "Shadow of Your Love".
Po několika týdnech zkoušení vstoupila kapela v lednu 1987 do nahrávacího studia Rumbo Recorders Daryla Dragona, aby nahrála své debutové album. Dva týdny nahrávali základní skladby a měsíc je předělávali. Bicí byly hotové za šest dní, ale Roseův zpěv trval mnohem déle, protože trval na tom, že jej bude nahrávat po částech.
Debutové album Guns N' Roses, Appetite for Destruction, vyšlo 21. července 1987. Prvním singlem byla píseň "It's So Easy", která vyšla 15. června 1987 pouze ve Velké Británii, kde se dostala na osmdesáté čtvrté místo UK Singles Chart. V USA byla vydána jako první singl alba vydána v říjnu píseň "Welcome to the Jungle", ke které byl natočen také videoklip.
Rok po vydání ale dosáhl počet prodaných kopií jen 500 000, protože MTV odmítla hrát videoklipy Guns N' Roses kvůli původnímu obalu od Roberta Williamse (zobrazoval surrealistickou scénu, na níž dýkou ozubené monstrum mstivě útočí na robotického násilníka), který považovala za urážlivý. Kapela k tomu uvedla, že původní obal byl symbolickým sociálním prohlášením, přičemž robot představoval průmyslový systém, který znásilňuje a znečišťuje naše životní prostředí. Upravený obal vytvořil Andy Engell podle návrhu tatéra Billa Whitea Jr, který navrhl tetování, jež si Rose pořídil v předchozím roce. Na kresbě byly lebky všech pěti členů kapely na kříži.
David Geffen, prezident Geffen Records, prosil MTV, aby videoklip hrála a ta nakonec souhlasila, že videoklip k "Welcome to the Jungle" zahraje jednou, ve dvě hodiny ráno. Během 24 hodin se klip na MTV stal nejžádanějším. Píseň, která vznikla v Seattlu, byla o Los Angeles a samotný videoklip se odehrával v New Yorku. Podle Roseho bylo inspirací pro text písně setkání s bezdomovcem, které zažil s kamarádem, když vystupovali z autobusu v New Yorku. Muž se snažil mladé uprchlíky vyděsit a křičel na ně: „Víte, kde jste? Jste v džungli, děti, zemřete!“ Píseň také zazněla ve filmu The Dead Pool (1988) s Clintem Eastwoodem v hlavní roli a členové kapely se ve filmu objevili v epizodní roli.
Druhým americkým singlem byla "Sweet Child o' Mine" milostná píseň, kterou Rose napsal jako báseň pro svou tehdejší přítelkyni Erin Everlyovou, dceru Dona Everlyho z Everly Brothers. Díky rostoucímu úspěchu skupiny a přitažlivosti písně pro obě pohlaví se "Sweet Child o' Mine" a doprovodný videoklip dostaly do vysílání rádií i MTV, v létě 1988 se staly velkým hitem a dostaly se na vrchol amerických hitparád. Slash později poznamenal, že tuhle píseň nejprve s obrovskou vášní nenáviděl a nakonec se z ní stal náš největší hit, což dokazuje, co umí. Píseň vyšla v Japonsku jako součást EP Live from the Jungle, které obsahovalo také výběr živých nahrávek z vystoupení skupiny v londýnském klubu The Marquee v červnu 1987, což byly první koncerty skupiny mimo Spojené státy. Je nejlépe umístěnou písní Guns N' Roses v a jedinou skladbou, která se dostala na první místo v žebříčku Billboard Hot 100.
Po úspěchu skladby "Sweet Child o' Mine" byla skladba "Welcome to the Jungle" znovu vydána jako singl a dosáhla 7. místa v USA.
V době, kdy se objevila ve vysílání skladba "Paradise City", podpořená videoklipem, a dosáhla na 5. místa v USA, vystoupalo album Appetite for Destruction konečně na první místo v žebříčku Billboard 200. Do dnešního dne se ho prodalo celosvětově přes 30 milionů kopií (18 milionů ve Spojených státech), což z něj činí nejprodávanější debutové album všech dob v USA, navíc je jedenáctým nejprodávanějším albem ve Spojených státech.
Guns N' Roses absolvovali na podporu svého debutu rozsáhlé turné Appetite for Destruction Tour, které trvalo 16 měsíců. Kromě vlastních koncertů v Evropě a v USA skupina v druhé polovině roku 1987 předskakovala skupinám The Cult, Mötley Crüe a Alice Cooper v Severní Americe. Během turné si bubeník Steven Adler při rvačce zlomil ruku a na osm koncertů ho nahradil bubeník kapely Cinderella Fred Coury. Baskytarista Duff McKagan v květnu 1988 zase vynechal několik koncertů, aby se zúčastnil své svatby; zaskočil za něj Kid 'Haggis' Chaos z The Cult. Don Henley z Eagles pak seděl za bicími během koncertu AMA v roce 1989, zatímco Adler byl na odvykačce.
Kapela dál pokračovala v turné po Spojených státech, Austrálii a Japonsku a zároveň předskakovala na koncertech Iron Maiden a Aerosmith v Severní Americe. Tim Collins, tehdejší manažer Aerosmith, poznamenal: „Na konci turné byli Guns N' Roses obrovští. V podstatě explodovali. Všichni jsme byli naštvaní, když se objevil časopis Rolling Stone, aby udělal článek o Aerosmith, ale na obálce časopisu skončili Guns N' Roses. Najednou byli předskokani větší než my.“
Druhé album skupiny, G N' R Lies, vyšlo v listopadu 1988. Obsahovalo čtyři nahrávky z EP Live ?!*@ Like a Suicide z roku 1986 a čtyři nové akustické skladby. Jediný singl z desky, píseň "Patience", se v USA dostal na čtvrté místo. Obal alba, který parodoval bulvární noviny, byl po prvních dotiscích upraven tak, že z něj byly odstraněny titulky 'Bití manželek je tu už 10 000 let' a 'Dámy, vítejte v temném středověku'. Původní LP obsahovalo také necenzurovaný obrázek nahé modelky na vnitřním obalu.
Kontroverzní píseň "One in a Million" vyvolala obvinění z rasismu, xenofobie a homofobie. Text písně obsahuje následující slova: „Policie a negři, tak je to správně, jděte mi z cesty, nepotřebuju si dneska kupovat žádný vaše zlatý řetězy“ a „Imigranti a buzeranti, ti mě nezajímají, přišli do naší země a myslí si, že si budou dělat, co chtějí, třeba založit nějakej mini Írán nebo šířit nějakou zasranou nemoc“. Rose ale popřel, že by byl rasista, a obhajoval své použití slova 'negr' tvrzením, že je to slovo, které popisuje někoho, kdo je v podstatě bolestí ve vašem životě, problémem. Slovo negr nemusí nutně znamenat černý. Jako další příklady hudebníků, kteří toto slovo použili, uvedl rapovou skupinu N.W.A. a píseň Johna Lennona "Woman Is the Nigger of the World". O několik let později Rose připustil, že toto slovo použil jako urážku vůči černochům, kteří se ho pokusili okrást, a proto, že toto slovo je tabu. V reakci na obvinění z homofobie Rose uvedl, že se považuje za proheterosexuálního a tento postoj svádí na špatné zkušenosti s homosexuály.
A skandálů kolem skupiny přibývalo, Během koncertu v Atlantě v listopadu 1987 Rose napadl několik členů ochranky a byl zadržen policií. Skupina pak pokračovala v koncertu s bedňákem, který zpíval hlavní vokály. Během dvou koncertů v srpnu 1988 v New Yorku zase málem vypukly nepokoje. Tragédia přišla během festivalu Monsters of Rock, který se konal téhož měsíce, když byli během setu skupiny ušlapáni dva fanoušci tančícím davem.
Během prvního ze čtyř vystoupení v říjnu 1989, kdy předskakovali Rolling Stones v losangeleském Coliseu, pak Rose oznámil, že koncerty budou posledními vystoupeními skupiny, pokud někteří členové nepřestanou 'tančit s panem Brownstonem', což byl odkaz na stejnojmennou píseň skupiny o heroinu. „Bylo to vážné“, poznamenal zpěvák, „Nehodlám se podílet na tom, jak se navzájem zabíjejí. Všichni na mě byli naštvaní, ale potom za mnou přišla Slashova máma a podala mi ruku, stejně jako jeho bratři.“ Podobné události pomohly Guns N' Roses získat přezdívku 'nejnebezpečnější kapela na světě'.
V roce 1990 se Guns N' Roses vrátili do studia. Adler byl nakrátko propuštěn kvůli své zvislosti na kokainu a heroinu, poté, co nebyl schopen nahrát píseň "Civil War", ale byl znovu přijat když podepsal smlouvu, v níž se zavázal, že přestane brát drogy. Adler tehdy tvrdil, že je nemocný z užívání opiátových blokátorů, které mu mají pomoci se závislostmi. Později podal na kapelu žalobu. V roce 2005 vzpomínal: „Doug Goldstein si mě zavolal do kanceláře asi o dva týdny později. Chtěl, abych podepsal nějaké smlouvy. Řekl mi, že pokaždé, když budu brát heroin, mi kapela napaří pokutu 2000 dolarů. Byla tam celá hromada papírů, všude barevné sponky na podpisy. V těch smlouvách vlastně stálo, že mi kapela zaplatí dva tisíce dolarů za to, že odejdu. Sebrali mi honoráře, všechny mé autorské zásluhy. Už mě neměli rádi a chtěli, abych odešel. Proto jsem podal žalobu - abych všechny ty věci dostal zpátky.“
Jako náhrada byli původně zvažováni Martin Chambers z Pretenders a Adam Maples ze Sea Hags a než se situace vyřešila, vypomáhal ve studiu na bicí Jussi Tegelman z finské kapely Havana Black. Nakonec pozici obsadil bubeník Matt Sorum, který krátce hrál s The Cult. Slash Sorumovi připisuje zásluhu na tom, že se kapela v té době nerozpadla.
Na poznámku jednoho z tazatelů, že výměna Adlera za Soruma změnila Guns N' Roses z rock'n'rollové kapely na heavy metalovou, Stradlin poznamenal: „Jo, je to velký hudební rozdíl. Poprvé jsem si uvědomil, co Steve pro kapelu udělal, když si v Michiganu zlomil ruku... Tak jsme na houstonský koncert pozvali Freda Couryho z Cinderelly. Fred hrál technicky dobře a stabilně, ale písničky zněly prostě hrozně. Byly napsané pro Steva a jeho smysl pro swing byl tím tlakem a tahem, který dával písničkám atmosféru. Když to zmizelo, bylo to prostě... neuvěřitelné, divné. Nic nefungovalo.“ Několik měsíců předtím se šestým do party stal klávesista Dizzy Reed, který se připojil jako stálý člen.
Změny pokračovaly. V květnu 1991 Guns N' Roses propustili svého manažera Alana Nivena a nahradili ho Dougem Goldsteinem. Podle článku na obálce časopisu Rolling Stone z roku 1991 si Rose vynutil Nivenovo propuštění proti vůli některých svých spoluhráčů tím, že odmítl dokončit alba, dokud nebude nahrazen.
Nové nahrávky kapela vydala 17. září 1991 jako dvě alba Use Your Illusion I a Use Your Illusion II a tato taktika se vyplatila, když alba debutovala na 2., respektive 1. místě v žebříčku Billboardu, čímž se Guns N' Roses stali jedinou kapelou, které se to podařilo, až do hiphopera Nellyho v roce 2004, a první kapelou, která měla dvě alba na prvním místě od Jima Croce v roce 1974. Alb se v prvním týdnu prodalo 770 000 kusů (Use Your Illusion II) a 685 000 kusů (Use Your Illusion I) a v žebříčku strávila 108 týdnů. Celosvětově se jich prodalo dohromady 35 milionů kopií, z toho 14 milionů ve Spojených státech.
Guns N' Roses doprovodili nová alba mnoha videoklipy, včetně "Don't Cry", "November Rain" a "Estranged", jedněmi z nejdražších videoklipů, které kdy byly natočeny. Balada "November Rain" se dostala na třetí místo v USA a stala se nejžádanějším videoklipem na MTV, který nakonec v roce 1992 získal cenu MTV Video Music Award za nejlepší filmové zpracování. S délkou 8:57 se v té době stala také nejdelší písní v historii amerického žebříčku, která se dostala do první desítky. Během předávání cen kapela píseň předvedla za klavírního doprovodu Eltona Johna.
Ještě před vydáním alb se kapela vydala na 28 měsíců trvající Use Your Illusion Tour. To se proslavilo jak svým finančním úspěchem, tak mnoha kontroverzními incidenty, ke kterým na koncertech došlo. Turné zahrnovalo 192 koncertů ve 27 zemích, přičemž koncerty navštívilo více než sedm milionů lidí. Je považováno za nejdelší turné v rockové historii. Jeho program zahrnoval kytarové sólo Slashe na motivy Kmotra, klavírní coververzi skladby "It's Alright" od Black Sabbath a prodloužený jam na klasickým rockem inspirovanou skladbu "Move to the City", kde skupina předvedstavila soubor hudebníků sestavený pro toto turné.
2. července 1991 v Riverport Amphitheater v Maryland Heights ve státě Missouri Rose zjistil, že jeden z fanoušků natáčí jeho vystoupení kamerou. Poté, co požádal ochranku, aby mu kameru odebrala, skočil do publika, dostal se s fanouškem do ostrého střetu a napadl ho. Poté, co ho členové štábu vytáhli z publika, Rose prohlásil: „No, díky té trapné ochrance jdu domů!“, hodil mikrofon na zem a odběhl z pódia. Rozzuřený dav se vzbouřil a zranil desítky lidí. Záběry zachytil Robert John, který turné dokumentoval. Policii se podařilo Rose zatknout až téměř o rok později, protože kapela odjela do zámoří pokračovat v turné. Proti Roseovi byla vznesena obvinění, ale soudce rozhodl, že výtržnosti přímo nepodněcoval. Na svou obhajobu Rose uvedl, že ochranka Guns N' Roses čtyřikrát požádala ochranku místa konání koncertu o odstranění kamery, že tyto žádosti byly ignorovány, že ostatní členové kapely hlásili, že byli zasaženi lahvemi vyhozenými z publika, a že ochranka odmítla prosadit omezení konzumace alkoholu. Rose byl nakonec shledán vinným z poškození majetku a napadení a byla mu uložena pokuta 50 000 dolarů a dvouletá podmínka.
7. listopadu 1991 (poté, co se během koncertu v Německu málem opakoval incident ze St. Louis) kapelu náhle opustil kytarista Izzy Stradlin. Jako důvod svého odchodu Stradlin uvedl kombinaci Roseova osobního chování, jeho špatného vedení kapely a problémům v komunikaci se Slashem, Sorumem a McKaganem kvůli jeho nově nabyté střízlivosti a jejich pokračujícím závislostem. Stradlin to později komentoval slovy: „Jakmile jsem přestal brát drogy, nemohl jsem si pomoct, abych se nerozhlédl kolem sebe a nezeptal se sám sebe: "Je tohle všechno?" Byl jsem z toho prostě unavený, potřeboval jsem vypadnout.“
Kapela měla tři týdny na to, aby našla náhradu, nebo zrušila několik koncertů. Uvažovalo se o Daveu Navarrovi z Jane's Addiction, ale podle Slashe to nedokázal dát dohromady. Stradlina nakonec nahradil losangeleský kytarista Gilby Clarke, kterému Slash přičítá zásluhu na záchraně kapely. V roce 1993 si Clarke během turné zlomil ruku při nehodě na motorce a na několik týdnů ho nahradil Stradlin.
V roce 1992 skupina vystoupila se třemi písněmi na koncertu k poctě Freddieho Mercuryho. Kvůli kontroverzní písni "One in a Million" požadovala aktivistická skupina ACT UP, aby byla skupina vyřazena z programu, vyzvala ostatní umělce, aby se Guns N' Roses vyhýbali, a vyzvala publikum, aby skupinu vypískalo, ale členové skupiny Queen aktivisty odmítli. Slash později se zbývajícími členy Queen a zpěvákem Def Leppard Joem Elliottem předvedl skladbu "Tie Your Mother Down", zatímco Rose zahrál "We Will Rock You" a zazpíval duet s Eltonem Johnem "Bohemian Rhapsody". V jejich osobním setu zazněly "Paradise City" a "Knockin' on Heaven's Door". Když se skupina vrátila do USA na druhou část Use Your Illusion Tour, Rose chtěl jako předskokana grungeovou skupinu Nirvana, ale zpěvák Kurt Cobain nabídku odmítl.
Později téhož roku se Guns N' Roses vydali na turné se skupinou Metallica, kterou podpořili Faith No More, Motörhead a Body Count. Během koncertu v srpnu 1992 na olympijském stadionu v Montrealu utrpěl James Hetfield po poruše pyrotechniky popáleniny druhého stupně na rukou a obličeji. Metallica byla nucena zrušit druhou hodinu koncertu, ale slíbila, že se do města vrátí na další vystoupení. Po dlouhém zpoždění, během něhož bylo publikum stále neklidnější, nastoupili na pódium Guns N' Roses. Zkrácený čas mezi sety však neumožnil dostatečné naladění pódiových monitorů a členové kapely se neslyšeli. Rose navíc prohlásil, že ho bolí v krku, což kapelu přimělo k předčasnému odchodu z pódia. Zrušení koncertu vedlo k dalším výtržnostem publika, při nichž bylo zraněno 10 diváků a tři policisté. Policie v souvislosti s tímto incidentem provedla nejméně deset zatčení.
Turné Use Your Illusion skončilo po 28 měsících, 17. července 1993, v argentinském Buenos Aires. Bylo během něj odehráno 194 koncertů ve 27 zemích a trhalo rekordy v návštěvnosti. Koncert v Buenos Aires byl posledním vystoupením Soruma a Clarka v kapele a posledním vystoupením Slashe až do roku 2016.
Pro rok 1992 nebo 1993 původně kapela plánovala EP s coververzemi, ale nakonec se rozhodla natočit plnohodnotné album. Jejich páté studiové album The Spaghetti Incident?, kolekce punkových a glamrockových coververzí, vyšlo 23. listopadu 1993. Album obsahuje coververze písní punkových interpretů, jako jsou U. K. Subs, The Damned, New York Dolls, The Stooges, Dead Boys, Misfits, Johnny Thunders, The Professionals, FEAR, ale i T. Rex, Soundgarden a The Skyliners. Na hlavním singlu "Ain't It Fun" hostoval zpěvák Hanoi Rocks Michael Monroe. Album debutovalo na čtvrtém místě žebříčku Billboard a v prvním týdnu se ho prodalo 190 000 kusů
Mnohé ze skladeb byly nahrány během stejných sezení jako alba Illusions, ale Stradlinovy kytarové party údajně kompletně znovu nahrál Gilby Clarke. Slash popsal nahrávání jako 'spontánní a nelakované', které mělo hlavně zmírnit tlak z natáčení desek Illusions. Výběrem skladeb chtěla kapela zviditelnit některé ze svých oblíbených kapel a finančně jim pomoci prostřednictvím honorářů, a zvažovala, že album pojmenuje Pension Fund.
Album obsahuje skrytou skladbu, coververzi písně "Look at Your Game, Girl", původně od vůdce neblaze proslulé sekty Charlese Mansona. Skladba byla utajena a vynechána z předběžných nahrávek zaslaných recenzentům. Zařazení písně vyvolalo kontroverzi, pohoršení vyjádřily orgány činné v trestním řízení a skupiny hájící práva obětí. Rose k tomu uvedl: „Chtěli jsme ji bagatelizovat. Charlesi Mansonovi na albu nepřipisujeme žádné zásluhy“. Slash se zmínil, že píseň byla z jejich strany udělána s naivním a nevinným černým humorem a prezident vydavatelství David Geffen k tomu podotkl: „Kdyby si Rose uvědomil, jak urážlivé to pro lidi bude, nikdy by tuto píseň nenahrál.“ Rose poté prohlásil, že všechny honoráře za vystoupení z této písně věnuje neziskové organizaci zabývající se ochranou životního prostředí. Kapela se chystala píseň odstranit, než se dozvěděla, že honoráře budou věnovány synovi jedné z Mansonových obětí. Geffen Records uvedli, že jejich podíl z honorářů bude věnován Úřadu pro oběti trestných činů Doris Tateové.
Guns N' Roses na podporu alba The Spaghetti Incident? nejeli na turné. To se možná odrazilo i na jeho prodejích. Ačkoli bylo kritikou dobře přijato, jedná se o nejhůře prodávané studiové album kapely, kterého se do roku 2018 prodalo 1 milion kopií.
V letech 1994 až 1996 skupina nahrávala nový materiál jenom sporadicky. Podle Matta Soruma v roce 1996 nahrála sedm písní, dalších sedm bylo ve fázi psaní, a na jaře 1997 zamýšlela vydat album s 10 nebo 12 písněmi. V květnu 1994 Gilby Clarke uvedl, že práce na dalším albu skončily a Rose řekl, že materiál byl vyřazen kvůli nedostatku spolupráce mezi členy kapely: „Stále jsme potřebovali spolupráci celé kapely, abychom napsali ty nejlepší písně. Protože k ničemu takovému nedošlo, je to důvod, proč byl tento materiál sešrotován.“ McKagan album popsal jako složené z rychlejších rockových písní, bez balad. Sorum také řekl, že It's Five O'Clock Somewhere, debutové album Slashovy skupiny Slash's Snakepit, mohlo být albem Guns N' Roses, ale Axl si nemyslel, že je dost dobré.
V roce 1994 se všichni tehdejší členové kapely podíleli na debutovém albu Gilbyho Clarkea Pawnshop Guitars a v prosinci vydali Guns N' Roses coververzi písně "Sympathy for the Devil" od Rolling Stones. Píseň se objevila ve filmech Interview s upírem a Fallen a vyšla jako singl. Je poslední skladbou kapely, ve které hrají Slash na sólovou kytaru, McKagan na basu a Sorum na bicí. Ve skladbě se také objevil Roseův kamarád z dětství a spolupracovník Hollywood Rose Paul 'Huge' Tobias na rytmickou kytaru.
Tobiášova přítomnost v kapele ale vytvářela napětí. Slash s ním měl tvůrčí a osobní neshody a svým spoluhráčům v září 1996 řekl, že odejde buď Paul nebo on.
Duff později vzpomínal: „Hudba se ubírala směrem, který byl vůči jeho příteli [Hugeovi] naprosto shovívavý .... A dalším faktorem je ten chlapík, kterého Axl přivedl a řekl nám: „Tohle je náš nový kytarista“ ... Nebyla tam žádná demokracie. A tehdy si Slash začal říkat: „Seru na to. To je teď jeho kapela nebo co?“ ... Bylo to směšné. Chodil jsem tam na zkoušku v deset a Axl se objevil ve čtyři nebo v pět ráno. Takové věci se děly několik let.“
Smlouva s Gilbym Clarkem nebyla prodloužena a v roce 1995 už v kapele nebyl. Slash ve své knize uvedl, že Rose vyhodil Clarkea, aniž by se s kýmkoli poradil, a tvrdil, že je to námezdní dělník. Nepodílel se ani na nahrávání "Sympathy for the Devil". Clarke se později zmínil, že před závěrečným koncertem Use Your Illusion Tour mu Rose řekl, aby si užil svůj poslední koncert. Později kapelu zažaloval kvůli použití své podobizny na Guns N' Roses Pinballu.
V srpnu 1995 Rose legálně opustil skupinu a založil novou společnost pod jejím jménem. V roce 1997 pak zakoupil veškerá práva na název Guns N' Roses. Později prohlásil, že tento krok učinil, aby Guns zachránil, ne ukradl. Slash ale tvrdil, že on a spoluhráči podepsali převzetí názvu pod nátlakem: „Axl jednoho večera během turné Use Your Illusion v roce 1992 odmítl jít na pódium, pokud kapela nepodepíše práva na název skupiny. Bohužel jsme to podepsali. Nemyslel jsem si, že by jinak šel na pódium.“ Rose toto tvrzení popřel s tím, že se to nikdy nestalo, všechno je to vymyšlené, blud a fantazie a není na tom ani jedna jediná osamocená nitka pravdy.
V roce 1996 hostovali Rose, Slash, McKagan a bývalý člen Izzy Stradlin na debutovém albu Anxious Disease skupiny The Outpatience. To byl poslední materiál, na kterém čtyři členové kapely z klasické éry společně pracovali.
V lednu 1997 nahradil Slashe na turné kytarista skupiny Nine Inch Nails Robin Finck. V srpnu 1997 podepsal s kapelou dvouletou smlouvu, čímž se stal jejím oficiálním členem. Fincka původně Roseovi doporučil Matt Sorum jako možného druhého kytaristu, který by doplnil Slashe. Po Slashově odchodu následoval v dubnu 1997 také odchod Matta Soruma, který byl propuštěn Rosem po hádce ohledně zařazení Tobiase do kapely. Sorum později prohlásil, že Tobias byl 'Yoko Ono z Guns N' Roses'.
Rose poté vyzkoušel několik potenciálních členů, včetně multiinstrumentalisty Chrise Vrenny a kytaristy Zakka Wyldea, spolu s bubeníky Davem Abbruzzesem, Michaelem Blandem, Joeym Castillem a Kellii Scottem z Failure. Časopis Rolling Stone v dubnu 1997 uvedl, že sestavu Guns N' Roses tvoří Rose, McKagan, Tobias, Finck a Vrenna.
McKagan byl posledním z klasické sestavy, kdo odešel. A to v srpnu 1997. McKagan, který se v té době stal otcem, o svém rozhodnutí odejít napsal ve své autobiografii: „Guns už tři roky - od roku 1994 do roku 1997 - platili nájem za studia a stále neměli jedinou písničku. Celý provoz byl tak nevyzpytatelný, že se nezdál být v souladu s mými nadějemi na rodičovství, na stabilitu.“ Na místo Soruma byl nakonec najat bubeník Josh Freese, který se ke kapele připojil v létě 1997 a po jeho doporučení se k nim v roce 1998 připojil i bývalý baskytarista Replacements Tommy Stinson. Do konce roku 1998 tak vznikla nová verze Guns N' Roses: Rose zpíval, Stinson hrál na baskytaru, Freese na bicí, Finck na sólovou kytaru, Tobias na rytmickou kytaru, Reed na klávesy a sestavu doplnil ještě multiinstrumentalista Chris Pitman.
V roce 1998 vydal Geffen upravenou verzi alb Illusion na jednom disku pod názvem Use Your Illusion a v listopadu 1999 album Live Era '87-'93, kolekci živých vystoupení z různých koncertů během turné k albům Appetite for Destruction a Use Your Illusion.
Na novém albu Guns N' Roses se údajně pracovalo již od roku 1994, přičemž Rose byl jediným původním členem, který ve skupině zůstal. Na konci 90. let s kapelou spolupracovalo několik producentů, mezi nimi Youth, Moby, Mike Clink, Eric Caudieux a Sean Beaven, kteří do hudby vnesli nové elektronické a industriální prvky.
Rolling Stone uvedl, že vydavatelství plánovalo vydání alba na konec roku 1999 (do srpna 1999 kapela nahrála přes 30 písní pro album, které bylo předběžně nazváno 2000 Intentions). V listopadu 1999 během rozhovoru s Kurtem Loderem pro MTV Rose uvedl, že s tehdy novou kapelou znovu nahrál Appetite for Destruction, kromě dvou písní, které nahradil skladbami "Patience" a "You Could Be Mine". Během rozhovoru také oznámil název připravovaného - Chinese Democracy. Rose to vysvětlil takto: „V Číně existuje mnoho demokratických hnutí, o kterých se hodně mluví, a je to něco, co je dobré sledovat. Mohlo by to být také jen ironické prohlášení. Nevím, prostě se mi to líbí. (Album má) spoustu různých zvuků. Je tam pár heavy songů, je tam spousta agresivních písní, ale všechny jsou v různých stylech a různých zvucích. Je to opravdu tavicí kotlík.“
Manažer kapely Doug Goldstein v listopadu 1999 prohlásil, že kapela téměř dokončila nahrávání hudby a že album by mělo vyjít někdy v roce 2000. Ještě téhož měsíce kapela vydala novou píseň, industriálně laděnou "Oh My God", která byla zařazena na soundtrack k filmu End of Days (Konec dní). Ve skladbě se objevily další kytarové party Davea Navarra a Garyho Sunshinea, Roseova osobního učitele hry na kytaru. Rose o písni prohlásil, že bývalí členové Duff McKagan a Matt Sorum neviděli její potenciál a neměli zájem skladbu nahrát nebo zahrát. V roce 2003 se v této skladbě objevily další kytarové party.
V srpnu 1999 odešel z kapely kytarista Robin Finck, aby se na turné připojil ke své bývalé skupině Nine Inch Nails. Místo něj se březnu 2000 se ke Guns N' Roses připojil avantgardní kytarista Brian Carroll, častěji označovaný jako Buckethead. Ten samý měsíc kapelu opustil také bubeník Josh Freese, kterého nahradil bývalý bubeník skupiny Primus Bryan Mantia, profesně známý jako Brain. Koncem roku 2000 se Robin Finck do kapely vrátil. Když se v polovině roku 2000 blížilo dokončení alba, producent Roy Thomas Baker přesvědčil Rose, aby album znovu nahrál, což způsobilo další odklady.
V rozhovoru pro časopis Rolling Stone v únoru 2000 přehrál Rose novinářům několik písní z připravovaného alba, včetně "Chinese Democracy", "Catcher in the Rye", "I.R.S.", "The Blues", "There Was a Time" a "Oklahoma". Přitom se zmínil, že součástí odkladu nového alba bylo jeho vzdělávání se v oblasti technologií, které začaly definovat rock. Rolling Stone album popsal jako 'Physical Graffiti od Led Zeppelin zremixované Beckem a Trentem Reznorem'.
Osm let po posledním koncertu Guns N' Roses se kapela v lednu 2001 objevila na veřejnosti, kde odehrála dva dobře přijaté koncerty: jeden v Las Vegas a druhý na festivalu Rock in Rio v Riu de Janeiru. Kapela zahrála jak písně z předchozích alb, tak písně z tehdy ještě nevydané desky Chinese Democracy. Během vystoupení na Rock in Rio se Rose vyjádřil na adresu bývalých členů skupiny takto: „Vím, že mnozí z vás jsou zklamaní, že někteří z lidí, které jste poznali a měli rádi, tu dnes nemohli být s námi. Bez ohledu na to, co jste slyšeli nebo četli, lidé se velmi snažili (myšleno moji bývalí přátelé) udělat vše pro to, abych tu dnes nemohl být. Jsem stejně zraněný a zklamaný jako vy, že jsme na rozdíl od Oasis nedokázali najít způsob, jak spolu všichni vyjít.“
Na konci roku 2001 odehrála skupina dva koncerty v Las Vegas. Bývalý kytarista Slash prohlásil, že se pokusil zúčastnit koncertu a byl u dveří odmítnut ochrankou. Následujícího roku kvůli frustraci z turné opustil skupinu rytmický kytarista Paul Tobias, kterého nahradil Richard Fortus (dříve působil v The Psychedelic Furs a Love Spit Love).
V srpnu 2002 pak kapela odehrála několik koncertů jako hlavní hvězda festivalů a koncertů v Asii a Evropě, včetně Pukkelpopu, Summer Sonic Festivalu a The Carling Weekendu. Na předávání cen MTV Video Music Awards 2002, 29. srpna, Guns N' Roses zakončili show v předem neohlášeném vystoupení a zahráli skladby "Welcome to the Jungle", "Madagascar" a "Paradise City".
V listopadu 2002 se na podporu Chinese Democracy konalo první severoamerické turné od roku 1993. Zahajovací koncert ve Vancouveru byl však zrušen, když se Rose nedostavil. Podle managementu byl Axlův let z L. A. zpožděn kvůli mechanickým potížím. Následovaly výtržnosti. Turné se setkalo se smíšenými výsledky, některé koncerty se neprodávaly dobře, zatímco vystoupení na větších trzích, jako je New York, byla vyprodána během několika minut. Kvůli dalším výtržnostem fanoušků ve Filadelfii, když se kapela opět nedostavila, promotér turné Clear Channel zrušil zbytek turné.
V září 2003 zahrál Eddie Trunk ve svém rozhlasovém pořadu dosud neslyšenou skladbu "I.R.S.", kterou mu věnoval baseballový hráč Mike Piazza. Management kapely se dozvěděl o úniku skladby a získal příkaz k zastavení vysílání pro všechny stanice, které měly kopii skladby. Rose dva měsíce předtím zahrál několik nových písní ve striptýzovém klubu v Las Vegas, aby zjistil reakce publika.
Čas běžel a album stále nevycházelo. V únoru 2004 Geffen prohlásil: „Vzhledem k tomu, že všechny rozpočtované a schválené náklady na nahrávání byly překročeny o miliony dolarů, je financování a dokončení alba povinností pana Rose, nikoli Geffenu.“ V březnu pak Geffen stáhl financování alba Chinese Democracy. Přibližně v té době manažer skupiny Merck Mercuriadis prohlásil, že album je velmi blízko dokončení. Podle zprávy deníku The New York Times z roku 2005 Rose údajně do té doby utratil ve studiu 13 milionů dolarů (20 280 797 USD v současnosti). Mercuriadis ale tvrzení o rozpočtu, které uvedl The New York Times, odmítl. Album bylo přesto často označováno za nejdražší album, jaké kdy bylo natočeno.
V březnu 2004, když se Roseovi za více než deset let nepodařilo vydat nové studiové album, vydal Geffen album Guns N' Roses' Greatest Hits. Slash a McKagan se tentokrát připojili k Roseovi a zažalovali Geffen, aby zastavil vydání alba, které bylo sestaveno bez autorizace současných nebo bývalých členů kapely. Žaloba byla zamítnuta a album se stalo v USA trojnásobně platinovým a nakonec se stalo třetím nejdéle prodávaným albem v éře Nielsen SoundScan. McKagan a Slash se také připojili k Roseovi v neúspěšné snaze zabránit vydání alba The Roots of Guns N' Roses.
V únoru 2006 unikly na internet prostřednictvím fanouškovské stránky demosnímky písní "Better", "Catcher in the Rye", "I.R.S." a "There Was a Time". Management kapely požádal, aby byly z fór a webových stránek odstraněny všechny odkazy na MP3 soubory a všechny texty písní. Přesto rozhlasové stanice začaly "I.R.S." přidávat do playlistů a píseň se v posledním únorovém týdnu dostala na 49. místo v žebříčku Radio & Records Active Rock National Airplay. V srpnu 2006 pak Slash a McKagan zažalovali Rose kvůli problémům s vydavatelskými a autorskými právy, které podle Roseova právníka vznikly administrativní chybou při změně vydavatele.
Na doporučení kytarového virtuosa Joea Satrianiho se v roce 2006 ke Guns N' Roses připojil kytarista Ron 'Bumblefoot' Thal, který nahradil Bucketheada. Thal s kapelou debutoval 12. května 2006 v Hammerstein Ballroom v New Yorku, což byl první koncert kapely po více než třech letech.
V září 2006 se uskutečnilo pět zahřívacích koncertů před severoamerickým turné a vlastní turné oficiálně začalo 24. října v Miami. Bubeník Frank Ferrer nahradil Braina, který si vzal dovolenou, aby mohl být se svou ženou a novorozeným dítětem.
V listopadu 2006 byly zrušeny koncerty v Portlandu ve státě Maine, přičemž kapela tvrdila, že zrušení bylo způsobeno omezeními, která nařídili místní hasiči. O měsíc později pak Rose vydal otevřený dopis fanouškům, ve kterém oznámil, že Merck Mercuriadis byl propuštěn z funkce manažera skupiny a prozradil, že poslední čtyři termíny severoamerického turné budou vyškrtnuty, aby kapela mohla pracovat na postprodukci alba Chinese Democracy. Poprvé od oznámení alba také stanovil předběžné datum jeho vydání (6. března 2007). 23. února 2007 cestovní manažér Del James oznámil, že nahrávání alba bylo dokončeno a kapela se přesunula k jeho mixáži. Ukázalo se však, že datum vydání 6. března nebude možné dodržet, a album opět nemělo naplánované datum vydání. V únoru 2007 unikla na internet 'finální' verze skladby "Better", která se setkala s pozitivními recenzemi a 4. května 2007 unikly z nového alba další tři skladby (všechny byly předtím hrány naživo).
V červnu Guns N' Roses zahájili v Mexiku část světového turné Chinese Democracy World Tour 2007, po kterém následovaly koncerty v Austrálii a Japonsku. Poprvé od turné Use Your Illusion Tour na něm zazněly také písně "Nice Boys" a "Don't Cry". Turné skončilo v den dvacátého výročí vydání alba Appetite for Destruction v Ósace. Během něj se ve skupině objevili zpěvák Axl Rose, Robin Finck, Ron Thal a Richard Fortus na kytary, Tommy Stinson na baskytaru, Dizzy Reed a Chris Pitman na klávesy a Frank Ferrer na bicí.
V prosinci 2007 Eddie Trunk oznámil, že album je hotové a předané Geffen Records, ale zpožděné kvůli problémům s vydavatelstvím. Následující měsíc se objevily zprávy, že důvodem zpoždění jsou neshody mezi Geffenem a Rosem ohledně marketingu. V únoru 2008 manažer Rose, Beta Lebeis, vyvrátil Trunkovu domněnku a uvedl, že kapela jedná s vydavatelstvím a album je hotové od Vánoc 2007.
22. října 2008, po několika měsících spekulací, vydaly management kapely, Best Buy a Interscope Geffen A&M Records společnou tiskovou zprávu, v níž potvrdily, že očekávané vydání Chinese Democracy v USA bylo naplánováno na 23. listopadu 2008 jako exkluzivní titul Best Buy. Několik dní před oficiálním vydáním skupina streamovala celé album na své stránce Myspace. Album bylo streamováno více než třímilionkrát, čímž byl překonán rekord Myspace v počtu streamování alba vůbec.
Chinese Democracy, šesté studiové album skupiny a první od alba The Spaghetti Incident? z roku 1993, bylo vydáno 22. listopadu 2008 v Evropě a Austrálii, 23. listopadu 2008 v Severní Americe a 24. listopadu 2008 ve Spojeném království. Debutovalo na 3. místě v žebříčku Billboard 200, ale nepřekonalo očekávání hudebního průmyslu. Rozporuplné přijetí alba vedlo k tomu, že bylo v několika publikacích zařazeno na seznamy nejhorších desek roku, stejně jako na seznamy těch nejlepších.
6. února 2009 poskytl Rose svůj první rozhovor po devíti letech, když se sešel s Jonathanem Cohenem z Billboardu. Mimo jiné řekl, že neexistuje žádná šance, že by někdy souhlasil s reunionem se Slashem: „Je jasné, že jeden z nás dvou zemře dřív, než dojde k reunionu, a ať už to kdokoli vnímá jakkoli smutně, ošklivě nebo nešťastně, je to tak, jak to je. Ta rozhodnutí byla učiněna už dávno a rok co rok je opakoval jeden člověk.“ Rose nicméně prohlásil, že je otevřený další spolupráci se Stradlinem a McKaganem. V březnu 2009 kapela oznámila, že novým kytaristou bude DJ Ashba, který nahradil odcházejícího Robina Fincka, jenž se vrátil k Nine Inch Nails.
V červnu 2009 bylo oznámeno, že manažer Irving Azoff byl vyhozen, pak znovu najat a opět vyhozen. O rok později Azoffova společnost Front Line Management zažalovala Rose, že porušil ústní dohodu o vyplacení 15 % výdělku, tedy téměř 2 milionů dolarů, z lukrativního koncertního turné, a požadovala 1,87 milionu dolarů za nevyplacené honoráře. Rose podal na Azoffa protižalobu v hodnotě 5 milionů dolarů s tím, že Azoff sabotoval prodej comebackového alba Guns N' Roses, snažil se Rose donutit, aby se znovu spojil se svými odcizenými bývalými spoluhráči, nepropagoval Chinese Democracy a podal žalobu na provize, které nezískal a na které neměl právo. Žaloba byla urovnána v roce 2011.
V roce 2010 vystoupiliGuns N' Roses v pátek večer na festivalu v Readingu a o dva dny později uzavřeli festival v Leedsu. Na pódium přišli se skoro hodinovým zpožděním a kvůli zákazu vycházení, který vydala rada Readingu, skončil jejich set o půlnoci. Rose organizoval frustraci fanoušků vůči pořadatelům a odvolával se na přísný zákaz vycházení. Další pozdní příchody způsobily problémy; během koncertu 1. září 2010 v Dublinu přišla kapela na pódium opět s více než hodinovým zpožděním. Rose zastavil kapelu uprostřed druhé písně "Welcome to the Jungle" poté, co bylo na pódium hozeno několik lahví pro výstrahu davu. Po vhození další lahve kapela opustila pódium během čtvrté písně setu a vrátila se na pódium o hodinu později, aby koncert dokončila.
Bývalý baskytarista Duff McKagan se ke kapele připojil na pódiu poprvé od 14. října 2010 v O2 Areně v Londýně a odehrál s ní čtyři písně (později si s nimi zahrál na dvou koncertech v Seattlu v prosinci 2011 a a předskakoval jim svou kapelu Loaded).
Na Rock in Rio 4, 2. října 2011, vystoupili Guns N' Roses za silného deště a poprvé od roku 1993 zahráli skladbu "Estranged". Kytarista Bumblefoot prohlásil, že vzhledem k podmínkám to byl nejhorší koncert, jakého se kdy zúčastnil. O dva měsíce později, během vystoupení v Nashvillu ve státě Tennessee, se po osmnáctileté absenci vrátila i skladba "Civil War". V listopadu pak poskytl Rose Eddiemu Trunkovi, Donu Jamiesonovi a Jimu Florentinovi z pořadu That Metal Show svůj první televizní rozhovor po mnoha letech, v němž hovořil o celé své kariéře a budoucnosti kapely.
V červenci 2012 se ke kapele připojil Izzy Stradlin, který překvapivě vystoupil na svatbě ve francouzském Saint-Tropez. V červenci 2012 také kapela poprvé od roku 1992 absolvovala turné po Izraeli. NME v tom roce informovali, že ochranka kapely na turné uvedla, že dostala od vedení Guns N' Roses pokyn, aby nikdo, kdo má na sobě tričko se Slashem, nebyl vpuštěn na místo konání turné.
14. dubna 2012 byli Guns N' Roses uvedeni do Rock and Rollové síně slávy. Znovu se tak sešli Slash, McKagan, Adler, Sorum a Clarke. Clarke, který nebyl uveden, vystoupil na Sorumovu žádost. Skupina zahrála skladby "Mr. Brownstone", "Sweet Child o' Mine" a "Paradise City", přičemž hlavní vokály zpíval Myles Kennedy z Alter Bridge. Rose se nezúčastnil a požádal, aby nebyl uveden, a Stradlin a Reed se uvedení do Síně slávy odmítli zúčastnit také. Při slavnostním ceremoniálu dav vypískal Roseovo jméno a skandoval 'Fuck Axl'. Rose poté vydal prohlášení, v němž uvedl, že nerozumí účelu Síně slávy, způsobu jejího financování ani tomu, jak jsou vybírány akty. Slash v jednom rozhovoru uvedl, že nikdo z kapely se původně nechtěl zúčastnit a nebyl si jistý, jak to bude probíhat.
Na začátku roku 2012 kapela oznámila nadcházející turné Up Close and Personal Tour s koncerty ve Spojených státech a v Evropě. Samotné koncerty se oproti předchozímu turné Chinese Democracy Tour značně lišily. Všechny severoamerické koncerty se konaly v menších klubech, nikoliv ve velkých arénách nebo na stadionech a byla z nich odstraněna veškerá pyrotechnika.
V říjnu 2012 Guns N' Roses vystoupili s akustickým setem na benefičním koncertě Neila Younga Bridge School. Vystoupení bylo kritikou značně odsuzováno a Rose prohlásil, že mu v zpěvu bránila začínající angína. Dne 21. listopadu bylo vystoupení kapely ve Vegas natočeno ve 3D a v roce 2014 bylo promítáno napříč kiny, než bylo 1. července 2014 vydáno jako Appetite for Democracy 3D.
Začátkem roku 2014 kapela zahájila jihoamerické turné, v rámci kterého vystoupila v Brazílii a Portugalsku. Na několik koncertů se ke kapele vrátil bývalý baskytarista Duff McKagan, aby nahradil Stinsona, který měl předchozí závazky spojené s turné s The Replacements. 24. dubna 2014 skupina vystoupila jako hlavní hvězda na předávání cen Revolver Golden Gods, kde hrál McKagan opět na baskytaru. Během ceremoniálu byla Roseovi udělena cena Ronnieho Jamese Dia za celoživotní dílo.
Rok 2015 byl opět ve znamení změn v sestavě. 27. července opustil kapelu kytarista DJ Ashba s odvoláním na své závazky vůči rodině a své další kapele Sixx:A.M. O několik dní později hudební novinář Gary Graff uvedl, že mu 'potvrzený zdroj z kapely' sdělil, že i Ron Thal opustil kapelu po turné v roce 2014. Žádné oficiální prohlášení ze strany Thala ani kapely ale nebylo učiněno. Tommy Stinson poté opustil kapelu s odkazem na osobní důvody, kvůli kterým se nemohl zúčastnit turné.
29. prosince 2015, několik dní poté, co byl do kin uveden upoutávkový film spojený s Guns N' Roses, Billboard oznámil, že se má ke kapele vrátit Slash a 'sjednocená' sestava bude headlinerem festivalu Coachella 2016. Následující týden měl Rose vystoupit v pořadu Jimmy Kimmel Live!, aby promluvil o budoucnosti kapely, ale jeho vystoupení bylo zrušeno kvůli 'nepředvídaným okolnostem'. Festival Coachella prostřednictvím tiskové zprávy poté potvrdil, že se ke kapele vrací McKagan a Slash.
25. března 2016 kapela oznámila turné Not in This Lifetime... Název turné byl odkazem na rozhovor z roku 2012, ve kterém Rose na otázku, kdy dojde k případnému reunionu, odpověděl: „Ne v tomto životě.“ Předtím neohlášený zahřívací koncert v klubu Troubadour v Los Angeles se uskutečnil 1. dubna 2016. Během koncertu Rose spadl z monitoru a zlomil si nohu, načeže dostal od Davea Grohla upravený trůn, který Grohl používal při vystoupení ve stejném případ+. Proběhla také další změna sestavy, Chrise Pitmana na pozici druhého klávesisty nahradila Melissa Reeseová.
První plánované koncerty skupiny se Slashem a McKaganem se konaly v nově otevřené T-Mobile Areně 8. a 9. dubna 2016. Během vystoupení na prvním víkendu festivalu Coachella se ke kapele na pódiu připojil kytarista AC/DC Angus Young (Rose se měl k AC/DC připojit jako zpěvák na turné). Během vystoupení skupiny 6. července 2016 v Cincinnati se ke kapele připojil bývalý bubeník Steven Adler, který hrál na bicí při skladbách "Out ta Get Me" a "My Michelle". Bylo to poprvé od roku 1990, kdy Adler se skupinou vystoupil. Později se ke skupině připojil na koncertech v Nashvillu, Los Angeles a Buenos Aires. Na turné vystoupili i další hosté, mezi nimi Sebastian Bach, dále Angus Young, Angry Anderson, Billy Gibbons a Dave Grohl.
Axl Rose byl dle fanoušků i kritiků v nejlepší hlasové formě za posledních dvacet let a dokonce se sám nabídl, že zastoupí zdravotně indisponovaného zpěváka AC/DC Briana Johnsona (Johnson začal přicházet o sluch) na turné Rock Or Bust a nutno podotknout, že přes větší vlnu nevole od skalních fanoušků skupiny kolem kytaristy Anguse Younga (na tomto turné označované jako Axl/DC), nakonec byla většina pochybujících spokojena, protože, jak už bylo zmíněno, Axl byl skutečně ve skvělé formě.
V listopadu 2017 byla skupina Guns N' Roses oznámena jako hlavní hvězda britského festivalu Download v příštím roce. V roce 2018 byli také headlinery festivalu Graspop Metal Meeting po boku Iron Maiden a Marilyn Manson. V roce 2018 se stali hlavními hvězdami festivalu Graspop Metal Meeting. Kromě toho vyhráli cenu Top Tour/Top Draw na Billboard Touring Awards 2017 a Na Billboard Music Awards 2017 byli nominováni na Top Touring artist a Top Rock Tour, stejně jako na Top Duo/Group. Následující rok byli opět nominováni na Top Rock Tour a Top Touring artist.
Turné bylo finančně úspěšné, do svého konce v prosinci 2018 vydělalo 563,3 milionu dolarů, čímž se stalo v té době druhým nejvýdělečnějším turné, hned za U2 360° Tour. 4. července 2017 vystoupila kapela také v Praze, konkrétně na Letňanech.
18. října 2017 kapela vystoupila v Madison Square Garden. Axl prý ve střešním baru, obklopen ženami, říkal známým, že se Slashem vycházejí skvěle, a baví se jak hraním svých starých hitů, tak i skládáním nějakých nových písní. Údajně, jakmile se oba povznesli nad svou tvrdohlavost a začali spolu mluvit, vše se velice rychle dostalo zase do pohody a reunion už pak byl snadný. V průběhu roku 2018 několikrát Slash, Richard Fortus i Duff McKagan hovořili o možnostech nahrání alba, ale Axl se k věci nikterak nevyjadřoval. Přišly tak na řadu sólovky, Slash roku 2018 vydal se svou skupinou SMKC desku Living The Dream, Dizzy Reed vydal debutovou sólovku nazvanou Rock 'N Roll Ain't Easy a přidal se i Duff McKagen s deskou Tenderness.
V létě 2019 unikají z kufříku jednoho z členů personálu leaks (nevydané písně). Management kapely se snaží zakročit nicméně dost velká část populace fanoušků kapely materiál stihla z internetu stáhnout. Jedna z písní, "Hard school", se objevuje též na alternativním playlistu a je očekávána na nové desce. V průběhu roku 2019 si také jak Slash tak Duff odskočili (Slash na pár písní a Duff na celé album) k Ozzymu Osbournovi a pomáhají mu nahrát novou desku Ordinary Man, která vyšla v lednu 2020.
V roce 2020 skupina oznámila severoamerické stadionové turné a také několik festivalových koncertů a v září bylo znovu vydáno album Greatest Hits (s přidanou skladbou "Shadow of Your Love"), poprvé včetně vinylového výlisku.
V červnu 2021 Guns N' Roses oznámili, že se vrátí na turné We're F'n' Back Tour, které bude probíhat od července do října ve Spojených státech. Později bylo oznámeno, že se turné protáhne až do roku 2022 a proběhne v Evropě, Latinské Americe a Oceánii. 6. srpna 2021, poté, co o několik dní dříve debutovala na pódiu v Fenway Parku, vydala skupina singl "Absurd", první nový materiál vydaný od roku 2008. 24. září vyšel další singl "Hard Skool" (oba singly jsou předělávkami skladeb z nahrávání Chinese Democracy).
Dne 20. září 2022 kapela oznámila vydání remasterovaného deluxe box setu obou alb Illusion s názvem Use Your Illusion (Super Deluxe Edition), který vyšel 11. listopadu 2022. Box set obsahuje obě alba v remasterované podobě, dále dva živé koncerty z let 1991 (New York) a 1992 (Las Vegas), blu-ray z newyorského koncertu, fotografie a memorabilie. Box setu předcházela živá verze písně "You Could Be Mine" jako pilotní singl.
Poté Guns N' Roses pokračovali v turné Guns N' Roses 2023 Tour. 24. června 2023 skupina poprvé vystoupila jako hlavní hvězda festivalu Glastonbury a vystoupení sklidilo smíšené ohlasy - některé publikace ho označily za jeden z nejhorších headlinerských setů v historii festivalu -, což kapelu přimělo k reakci, v níž uvedla, že technické potíže vedly ke špatnému mixu.
Dne 18. srpna 2023 kapela vydala nový singl, píseň "Perhaps" s klavírním doprovodem.
Guns N' Roses podepsali smlouvu s velkou nahrávací společností během osmi měsíců od založení kapely a několik týdnů poté, co se v pozdních hodinách objevili na MTV, se dostali na vrchol národních prodejních žebříčků. Appetite for Destruction je nejprodávanějším debutovým albem všech dob ve Spojených státech.
Duff později řekl: „Guns bylo pět chlapů se společnou vizí. Potkali jsme se a bylo to přesně těch pět správných chlapů. V okamžiku, kdy jsme se sešli v místnosti a zahráli první tři akordy, všichni jsme to věděli. Nedělali jsme si iluze, že budeme velcí nebo tak něco. Ale lidi začali chodit na naše koncerty a pak na naše koncerty začaly chodit labely a my jsme udělali desku, kterou jsme chtěli udělat. A najednou se to stalo hitem a zdá se, že celá jedna generace na světě si tu desku oblíbila.“Mnoho kolegů z hudební branže se o kapele vyjadřovalo pochvalně. Joe Perry prohlásil, že skupina mu jako první připomněla Led Zeppelin a Ozzy se vyjádřil, že mohli být další Rolling Stones, kdyby klasická sestava zůstala pohromadě. K Rolling Stones skupinu přirovnal také Tom Petty.
Ne všichni vrstevníci však byli pozitivní, frontman Nirvany Kurt Cobain například prohlásil, že jeho kapela není typická kapela typu Guns N' Roses, která nemá absolutně co říct.
Raná hudba Guns N' Roses byla fúzí punk rocku, blues rocku, hard rocku, heavy metalu a glam metalu. Na albech Illusions se kapela posunula k art rocku a objevily se v ní vlivy progresivního rocku, folk rocku, progresivního metalu, speed metalu, funk metalu i industriální hudby. Na albu The Spaghetti Incident? skupina coverovala převážně punkrockové písně a od svého obnovení v roce 1999 si skupina zachovala hardrockové rysy a zároveň do své hudby zahrnula prvky industrial rocku, elektronického rocku, nu metalu, industrial metalu a trip hopu.
V 90. letech skupina do svého repertoáru začlenila klávesové nástroje na které hrál buď Rose, nebo Reed a na turné Use Your Illusion Tour byl jako další klávesista a hráč na foukací harmoniku přibrán Teddy Andreadis, spolu s několika doprovodnými vokalisty a dechovou a žesťovou sekcí. Na pozdějších turné přispěl klávesista Chris Pitman (po roce 2016 Melissa Reese) subbasovými a syntezátorovými party a elektronicky reprodukoval dechové a smyčcové party písní.
Velký vliv na podobu i zvuk Guns N' Roses měla finská skupina Hanoi Rocks (zpěvák Michael Monroe a Rose při různých příležitostech spolupracovali). Rose uvedl, že kapelu masivně ovlivnily skupiny jako Queen, AC/DC, Rolling Stones, Aerosmith a Rose Tattoo a že zvuk Appetite for Destruction byl ovlivněn AC/DC, Led Zeppelin, The Who, Cheap Trick, Aerosmith, Van Halen, New York Dolls a Hanoi Rocks. Kapela byla také ovlivněna například T. Rex, Sex Pistols, Black Sabbath a Accept. Roseovo orchestrální psaní písní na albech Illusion bylo ovlivněno Electric Light Orchestra, Eltonem Johnem a Queen, zejména jejich albem Queen II. Rose při nahrávání titulní skladby "Chinese Democracy" uváděl vliv písně "Smells Like Teen Spirit" od Nirvany. Rose byl také silně ovlivněn industriálním rockovým zvukem skupiny Nine Inch Nails, čímž změnil zvuk kapely při přípravě alba Chinese Democracy. Kritici zaznamenali v některých písních na albu Chinese Democracy vlivy skupin Queen, Wings a Andrew Lloyd Webbera.
Guns N' Roses ovlivnili mnoho pozdějších rockových kapel, jako jsou Fall Out Boy, Avenged Sevenfold, Mother Love Bone, Buckcherry, Hinder, Manic Street Preachers, Nickelback, Bullet for My Valentine, Fozzy, the Strokes, Sum 41 nebo Black Label Society.
V americkém vydání hry Mega Man X5 pro PlayStation byla na počest kapely změněna jména herních bossů.
Kytarista Aerosmith Joe Perry prohlásil: „Guns n' Roses jsou dodnes příkladem toho, jak může kapela posunout rock kupředu. Někdy si říkáte: "Jak můžete překonat něco od The Yardbirds, Zeppelin nebo Stones?". A pak uslyšíte Guns n' Roses a je to inspirující. Můžete si myslet, že už to všechno bylo napsáno, ale není to tak.“
Albu Appetite for Destruction se připisuje zásluha na změně tehdejšího vnímání hard rocku a vnesení nebezpečnosti, postoje a legitimity do rocku, což vedlo k úpadku glam metalové mánie na konci 80. let. Kapele se také připisuje zásluha za to, že pomohla znovu zpopularizovat power balady v heavy metalové hudbě. "Welcome to the Jungle", která se často hraje na sportovních akcích, je považována za sportovní hymnu.
V roce 2002 zařadil časopis Q Guns N' Roses na seznam '50 kapel, které musíte vidět, než zemřete'. Televizní stanice VH1 zařadila Guns N' Roses na deváté místo ve svém speciálu '100 Greatest Artists of Hard Rock' a také na 32. místo v žebříčku '100 Greatest Artists of All Time'. Album Appetite for Destruction se umístilo na 62. místě žebříčku nejlepších alb všech dob ve speciálním vydání časopisu Rolling Stone 'The 500 Greatest Albums of All Time' a v roce 2004 časopis Rolling Stone zařadil Guns N' Roses na 92. místo v žebříčku '100 Greatest Artists of All Time'. Píseň "Paradise City" byla také zvolena 9. nejlepší 'Best Hard Rock Song' ze 100 kandidátů podle VH1.
Kapela byla 14. dubna 2012 uvedena do Rock and Rollové síně slávy, a to hned v prvním roce, kdy se o ni mohli ucházet. Je jednou z nejprodávanějších kapel všech dob, celosvětově prodala více než 100 milionů desek, z toho ve Spojených státech 45 milionů. Jak Use Your Illusion Tour, tak Not in This Lifetime.... Tour patří mezi nejnavštěvovanější koncertní turné všech dob. Jejich píseň "Sweet Child o' Mine" má na YouTube nejvíce zhlédnutí pro videoklip z 80. let a "November Rain" má nejvíce zhlédnutí pro videoklip z 90. let, když jako první z této dekády dosáhl 1 miliardy zhlédnutí.
Několik členů kapely je považováno za jedny z nejlepších ve svých oborech a nejuznávanějších na světě - Rose byl označena za jednoho z nejlepších zpěváků všech dob, Slash za jednoho z nejlepších kytaristů všech dob a McKagan za jednoho z nejlepších baskytaristů v rocku v publikacích od Rolling Stone a NME po Time a Guitar World. Izzyho Stradlina zařadil časopis Ultimate Guitar mezi nejlepší rytmické kytaristy všech dob a Stevena Adlera časopis Rolling Stone zařadil na 98. místo mezi nejlepšími bubeníky všech dob. I pozdější členové se zařadili mezi nejlepší ve svém oboru: klávesistu Dizzyho Reeda zařadil časopis IROCKU mezi nejlepší rockové pianisty, bubeníka Matta Soruma časopis DRUM! mezi nejlepší bubeníky, a kytaristu Bucketheada zařadily publikace jako Allmusic a Guitar World mezi nejrychlejší a nejinovativnější kytaristy všech dob. Studiového bubeníka Joshe Freese zařadil Gibson mezi deset nejlepších bubeníků.
Guns N' Roses se ale v průběhu let dočkali také značné kritiky. Kapela byla v 80. a na počátku 90. let kritizována za užívání drog a alkoholu. Písně jako "One in a Million" a kapelní cover Charlesa Mansona "Look at Your Game, Girl" byly po vydání značně kontroverzní. Kromě toho byly některé texty považovány za sexistické. Kapela byla také kritizována za nedochvilnost a pozdější začátky koncertů. Dalším zdrojem kritiky jsou dlouhé časové odstupy mezi jednotlivými alby.
V říjnu 2009 zažalovaly nahrávací společnosti Ulricha Schnausse Independiente a Domino skupinu za to, že se dopustila porušení autorských práv tím, že použila části Schnaussových skladeb ve skladbě "Riad N' the Bedouins" na albu Chinese Democracy. Kapela tvrdila, že samply získala legálně. Chinese Democracy byla zakázána v Čínské lidové republice kvůli údajné kritice vlády Čínské lidové republiky v titulní skladbě a zmínce o Falun Gongu. Čínská vláda prostřednictvím médií uvedla, že obrací hrot svého kopí proti Číně. V listopadu 2023 byla skupina zažalována za porušení autorských práv (a její manažer Fernando Lebeis za sexuální obtěžování) svou bývalou fotografkou Katarínou Benzovou, která tvrdila, že si falešně nárokovali vlastnictví nad fotografiemi, které pořídila, a že během dvanácti let, kdy pro skupinu pracovala, trpěla opakovanými nežádoucími návrhy ze strany Lebeise.
