-

Rok 1971

+

Události

Nové skupiny

Inspirativní alba

Československá scéna

Události podrobněji

Výročí osobností

Události


Vychází album Master of Reality

21.července vyšlo album Master of Reality, třetí album britské metalové legendy Black Sabbath. V roce 2017 se deska umístila na 34. místě v seznamu časopisu Rolling Stone "100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)".


Vychází album Led Zeppelin IV

8.listopadu vyšlo album Led Zeppelin IV, čtvrté studiové album rockové legendy Led Zeppelin. Album bylo komerčně i kriticky úspěšné a je nejprodávanějším albem skupiny - po celém světě se prodalo více než 37 milionů kopií. Je jedním z nejprodávanějších alb v USA a kritici ho pravidelně umisťují na předních místech v žebříčcích nejlepších alb všech dob. V roce 2010 bylo obal alba jedním z deseti klasických obalů alb britských umělců, které připomíná poštovní známka vydaná britskou královskou poštou.


Podrobnější popis

Požár casina v Montreux.

4. prosince 1971 fanoušek Franka Zappy světlicí zapálil kasino v Montreux a zničil tak budovu, kde původně Deep Purple plánovali nahrávání alba. O této události vypráví píseň "Smoke on the Water".


Nové skupiny

Accept

(DEU - heavy metal, speed metal)


Podrobnější popis

Blue Phantom

(ITA - pschedelický rock, heavy rock)


Podrobnější popis

Bodkin

(GBR - hard rock)


Buffalo

(AUS - hard rock, psychedelický rock, heavy metal)


Podrobnější popis

Captain Beyond

(USA - psychedelický rock, progresivní rock)


Podrobnější popis

Cirith Ungol

(USA - hard rock, heavy metal)


Podrobnější popis

El Ritual

(MEX - hard rock)


Podrobnější popis

The Flying Hat Band

(GBR - hard rock, protometal)


Podrobnější popis

Hard Stuff

(GBR - hard rock)


Podrobnější popis

New York Dolls

(USA - hard rock, glam rock, protopunk)


Podrobnější popis

Odin

(GBR - hard rock, progresivní rock)


Podrobnější popis

Pentagram

(USA - heavy metal, doom metal)

počátkem sedmdesátých let používali i názvy Virgin Death, Macabre a Wicked Angel

první studiové album vydali až v roce 1985


Podrobnější popis

Silberbart

(DEU - krautrock, protometal)


Podrobnější popis

Wild Turkey

(GBR - hardrock)



Inspirativní alba

Alice Cooper – Love It to Death (9.března)

Alice Cooper – Killer (27.listopadu)

The Amboy Dukes – Survival of the Fittest Live

April Wine – On Record

Argent – Ring of Hands

Asoka – Asoka

Atomic Rooster – In Hearing Of

Bang – Bang

Birth Control – Operation

Black Sabbath - Master of Reality (21.července)

Blackwater Park – Dirty Box

Bloodrock – Bloodrock 3

Blue Cheer – Oh! Pleasant Hope

Blue Phantom – Distortions

Blues Creation – Demon & Eleven Children

Bolder Damn - Mourning

Budgie – Budgie (30.července)

Bull Angus – Bull Angus

Cactus – One Way... or Another

Cactus – Restrictions

Caravan – In the Land of Grey and Pink

Crow – Mosaic

Deep Purple – Fireball (15.září)

Dies Irae – First

Dust – Dust

Edgar Broughton Band – Edgar Broughton Band

ELP – Tarkus

El Ritual – El Ritual

Epitaph – Epitaph

Fanny Adams – Fanny Adams

Flower Travellin‘ Band (FTB) – Satori

Freedom’s Children – Galactic Vibes

Genesis – Nursey Crime

Golden Earring – Seven Tears

Grand Funk Railroad – Survival

Grand Funk Railroad – E Pluribus Funk

Hairy Chapter - Can't Get Through

Hawkwind - In Search of Space

The Human Instinct - Pins In It

Humble Pie – Rock On

Chico Magnetic Band – Chico Magnetic Band

James Gang – Thirds

Jeronimo – Jeronimo

Jethro Tull – Aqualung

King Crimson – Islands (3.prosince)

Leaf Hound – Growers Of Mushroom

Led Zeppelin - Led Zeppelin IV (8.listopadu)

Lucifer's Friend – Lucifer's Friend

Master’s Apprentices – Master's Apprentices/Choice Cuts

May Blitz – 2nd of May

MC5 – High Time

Mott the Hoople – Wildlife

Mott the Hoople – Brain Capers

Mountain – Flowers of Evil

Nazareth – Nazareth

Nektar – Journey to the Centre of the Eye

NOAH (Sound Barrier) – Brain Suck

November – 2:a November

Phafner – Overdrive

Pink Fairies – Never Never Land

Second Life – Second Life

Silberbart – 4 Times Sounding Razing

Sir Lord Baltimore – Sir Lord Baltimore

Skid Row – 34 Hours

Soho Orange – Soho Orange

Speed, Glue & Shinki – Eve

Spooky Tooth – Tobacco Road

Stack Waddy – Stack Waddy

Steppenwolf - For Ladies Only

Stonehouse – Stonehouse Creek

Stray – Suicide

Suck – Time to Suck

Sunday – Sunday

Sweet – Funny How Sweet Co-Co Can Be

Thin Lizzy – Thin Lizzy (30.dubna)

Tin House – Tin House

Toad – Toad

T.Rex – Electric Warriors

Tucky Buzzard – Tucky Buzzard

Tucky Buzzard – Warm Slash

UFO – UFO 2 Flying (8.října)

Uriah Heep – Salisbury (12.ledna)

Uriah Heep – Look at Yourself

The Who – Who's Next

Wild Turkey – Battle Hymn

Wishbone Ash – Pilgrimage

Yes - The Yes Album (19.února)

Yes - Fragile (12.listopadu)

ZZ Top – ZZ Top’s First Album (16.ledna)




Události podrobněji

Požár casina v Monntreux

V prosinci 1971 přijela skupina Deep Purple do Montreux, aby zde nahrála desku Machine Head. Zamluvili si mobilní studio Rolling Stones a rezervovali si hotel. Kasino bylo velkou arénou, která obsahovala několik zábavních zařízení. Kapela zde vystupovala v květnu 1971 a spřátelila se s Claudem Nobsem, zakladatelem a generálním ředitelem Montreux Jazz Festivalu (v kasinu vystupovali mimo jiné Led Zeppelin, Pink Floyd a Black Sabbath). Casino se každou zimuzavíralo kvůli rekonstrukci, což umožnilo jeho využití jako místa pro nahrávání. Deep Purple tam přijeli 3. prosince 1971 s tím, že po závěrečném koncertu by měli místo pro sebe. Skupina na oplátku předběžně navrhla, že v kasinu odehraje také koncert, který by jí umožnil vydat dvojalbum, napůl živé a napůl studiové.

Posledním koncertem v kasinu Montreux bylo vystoupení Franka Zappy a skupiny The Mothers of Invention. Během vystoupení jeden z diváků vystřelil světlici do střechy budovy a ačkoli si diváci zpočátku incidentu nebyli vědomi, protože střecha byla zakryta falešným bambusovým stropem, asi po hodině vystoupení začali lidé pozorovat vznikající jiskry. Skupina přestala hrát; podle baskytaristy Rogera Glovera Zappa řekl: „ ..že nikdo by neměl panikařit, ale ...... OHEŇ!“ Poté management nařídil řízenou evakuaci. Nedošlo k žádným obětem na životech, ale skupina byla krátce uvězněna ve sklepě kasina, než ji zachránil Nobs. Krátce poté, co byli všichni bezpečně evakuováni, začala budova hořet.

Nobs přesunul Deep Purple do nedalekého divadla Pavilion, kde nahráli základ pro píseň s prozatímním názvem "Title No. 1". Glover později vzpomínal, jak se jednou ráno probudil a nahlas vyslovil název "Smoke on the Water". Z toho Gillan napsal text, který popisuje zážitek z Montreux. Fotografie hořícího kasina Montreux se stala také součástí přebalu alba.

Ukázalo se ale , že nahrávání v pavilonu je nepraktické, protože obyvatelé z okolí si stěžovali na policii kvůli hluku. Přestože se bedňáci snažili zabránit vstupu policie tím, že drželi dveře zavřené, kapela byla rychle vystěhována. Hledali tedy jiné místo pro nahrávání a nakonec se rozhodli pro prázdný Grand Hotel na okraji Montreux. S mobilní jednotkou zaparkovanou u hlavního vchodu se usadili na konci chodby u hlavního vestibulu, kde chodba ústí do tvaru písmene 'T'. Zde byla nainstalována různá technika a zvukově izolační matrace, což znamenalo, že kapela musela procházet ložnicemi a přes balkony, aby se dostala k nahrávací dodávce. To se ukázalo být natolik namáhavé, že kapela přestala poslouchat playbacky svých nahrávek a místo toho hrála, dokud nebyli spokojena. Byl také zřízen uzavřený televizní okruh, aby kapela mohla komunikovat s inženýrem Martinem Birchem a aby je zaměstnanci ve studiové řídicí místnosti viděli.

V roce 1975 bylo kasino Montreux znovu otevřeno a později byl na břehu jezera postaven památník připomínající skupinu a jejich píseň "Smoke on the Water", na němž je v notách vyveden název skupiny, název písně a riff. Jediným dalším památníkem věnovaným písni této skupiny, který lze dnes v Montreux najít, je malá pamětní deska umístěná před zadním vchodem bývalého Grand Hôtel de Territet.




BLUE PHANTOM

Blue Phantom byli tajným projektem party studiových muzikantů, který chytře zosnoval skladatel H. Tical alias Armando Sciascia, jenž v polovině 60. let proslul jako italský filmový skladatel, střihač, producent a zároveň majitel italského labelu Vedette Records.

V roce 1971 vydali prostřednictvím Vedette Records jediné album Distortions, které bylo distribuováno nejen v Itálii, ale také ve Velké Británii a Francii. Přestože lze album celosvětově považovat za psychedelický progresivní klenot, dlouho se nedočkalo reedice, až v roce 2008 ho konečně znovu vydalo italské nezávislé vydavatelství AMS.

Recenzent Octopus-4 o albu na progarchives.com napsal: „ Kytara s vysokou hlasitostí, acidové varhany a riff, který jasně připomíná Iron Butterfly. Takto vás přivítá toto album. Jde o projekt Armanda Sciascii, který byl zvyklý psát soundtracky k béčkovým filmům. Má v sobě něco ze špionážních filmů, ale varhany znějí tak, jak na ně hrál Rick Wright v 60. letech. Všechny skladby jsou těžké a jazzově orientované, přesto se hodí k thrilleru, pokud chcete, ale obrazy nejsou nutné. Škoda jen, že všechny jsou omezeny na 3 nebo maximálně 4 minuty, takže jdou do fadeoutu.

Úroveň alba je po celou dobu dobrá, včetně kvality zvuku. Vrcholem jsou skladby jako "Compression" (velmi floydovská), hardrocková "Dipnoi", "Distillation" s náznaky Syda Barretta a nejacidovější skladba alba - "Psycho-Nebulous". Dobrý soundtrack znamená, že veškerá hudba evokuje temné nebo podivné situace. Ne děsivé, ale 'varující'. Není to absolutní mistrovské dílo žánru, ale opravdu dobré album, které je jedním z mála existujících dokumentů italské psychedelie počátku 70. let. Období, kterému v Itálii dominovaly dylanovsko-folkové písně písničkářů a počátky RPI. Můžete přestat před poslední skladbou, ta je jen závěrečnou výplní.“

Podrobnosti: Phantom Blue - Metal Music Archives

Diskografie (studiová alba):

Distortions (1971)



BODKIN

Bodkin byl skotský kvintet, který v roce 1972 vydal stejnojmenné album. Vytvořili klasicky znějící drsný heavy progresivní rock s důrazem na Hammondovy varhany Douga Romea, který doplňovala kytara Micka Riddlea, basa Billa Andersona, bicí Dicka Sneddona a chladné kvílení Zeika Humea.

Byli poněkud více orientovaní na jamování než jejich současníci jako Atomic Rooster nebo Uriah Heep a ne tak úderní, přesto přinášeli rockovou hudbu s energickou souhrou kytary a varhan, skvělým muzikantstvím a rozvernými skladbami jednadvacetiletého Douga Romea.

Na počátku sedmdesátých let se skupina usilovně snažila získat uznání. Vyhráli hudební soutěž, která jim vynesla titul nejlepší skupiny v zemi, a umožnila jim v roce 1972 natočit jejich jediné album Bodkin.

Podrobnosti: Bodkin - Metal Music Archives

Diskografie (studiová alba):

Bodkin (1972)



CAPTAIN BEYOND

Captain Beyond je americká rocková superskupina, která vznikla v Los Angeles v roce 1971. Tvořili ji bývalý zpěvák Deep Purple Rod Evans, bývalý bubeník Johnnyho Wintera Bobby Caldwell, kytarista Larry Reinhardt a basák Lee Dorman (bývalí členové Iron Butterfly) a klávesista Lewie Gold, který ale odešel z osobních důvodů ještě před nahráním prvního alba.

Kapelu, která se vyznačovala eklektickým stylem spojujícím prvky hard rocku, progresivního rocku, jazzové fúze a space rocku od počátku provázely značné problémy, včetně soudních sporů Evanse, Reinhardta a Dormana s jejich bývalými kapelami a sporů o hudební styl s nahrávací společností Capricorn Records. Vztahy mezi jednotlivými členy tak byly napjaté a zejména zpěvák Rod Evans od roku 1971 skupinu několikrát opustil a znovu se k ní vrátil. Definitivně odešel koncem roku 1973, po vydání druhého alba skupiny.

Debutové eponymní album vyšlo v roce 1972 u Capricorn Records, nezávislého vydavatelství z Maconu v Georgii, známého především jižanskými rockovými skupinami jako The Allman Brothers Band a Wet Willie. Po jeho vydání opustil kapelu bubeník Bobby Caldwell a připojil se k Derringer, nahradil ho Brian Glascock. V té době se ke kapele připojili také klávesista Reese Wynans a perkusista Guille Garcia.

Producentovi Giorgiovi Gomelskému, vybranému nahrávací společností, se ale Glascockovo bubnování nelíbilo a požadoval nového bubeníka; na doporučení Garcii byl proto Glascock vystřídán Marty Rodriguezem. Tato šestičlenná sestava poté nahrála s producentem a spoluzakladatelem Capricorn Records Philem Waldenem druhé album Sufficiently Breathless. Napětí během nahrávání ale vedlo k odchodu Evanse a následnému rozpadu skupiny. Původní sestava s Caldwellem se později v roce 1973 ještě nakrátko sešla pro koncerty v USA a Kanadě, kolem Vánoc 1973 ale Evans skupinu opustil natrvalo a následoval definitivní rozpad.

V roce 1976 se skupina dala opět dohromady ve složení Caldwell, Dorman a Rhino, ke kterým se nejprve připojil Jason Cahoon a později Willy Daffern jako zpěvák. U společnosti Warner Bros. stihli nahráti třetí album Dawn Explosion ale brzy po natáčení, v roce 1978, se znovu rozešli.

V roce 1998 se spojili Caldwell a Rhino a společně se zpěvákem Jimim Intervalem, klávesákem Danem Fryem a basákem Jeffem Artabasym Captain Beyond obnovili. Reunion navíc podpořilo švédské vydavatelství Record Heaven, které o rok později vydalo tributní album kapely s názvem Thousand Days of Yesterday.

V roce 2000 vydala kapela čtyřskladbové EP s názvem Night Train Calling a krátce poté se k nim připojil kytarista Steve Petrey. Jejich aktivita ale netrvala dlouho. Captain Beyond se znovu rozpadli v roce 2003, kdy kytarista Larry Reinhardt onemocněl rakovinou.

Po léčbě Larry Reinhardt pokračoval v hudební činnosti až do konce roku 2011, kdy opět onemocněl, tentokrát ovšem s fatálními následky. Zemřel 2. ledna 2012 a brzy po něm, 21. prosince 2012, ho následoval i baskytarista Lee Dorman. Rod Evans poté ukončil svou koncertní činnost, částečně také kvůli právním problémům se svými původními spoluhráči z Deep Purple. Caldwell se později v rozhovoru z roku 2015 zmínil, že Evansovi se daří dobře a pracuje v oblasti respirační terapie.

V roce 2013 Caldwell obnovil kapelu v sestavě Don Bonzi, Jeff 'Boday' Christensen, Jamie Holka, baskytarista Allen Carmen a kytarista/klávesista/zpěvák Simon Lind. V roce 2015 Carmen a Christensen skupinu opustili a na post baskytaristy se vrátil Artabasy. Reformovaná skupina začala v roce 2015 opět koncertovat.

Podrobnosti: Captain Beyond - Metal Music Archives

Diskografie (studiová alba):

Captain Beyond (1972)

Sufficiently Breathless (1973)

Dawn Explosion (1977)



CIRITH UNGOL

Cirith Ungol je americká heavymetalová skupina, která vznikla koncem roku 1971 ve městě Ventura v Kalifornii. Tato raná doom a power metalová skupina je známá svými texty založenými na fantasy. Z tohoto literárního žánru vzešel také název skupiny, který je odvozen od horského průsmyku Cirith Ungol z epického fantasy románu J. R. R. Tolkiena Pán prstenů.

V průběhu 70. let 20. století hrála skupina obecně ranný heavy metal, který měl silné kořeny v hard rocku a psychedelickém rocku. Její první studiové album Frost and Fire (1981) se ale vyznačovalo těžším zvukem, který je obecně považován za raný příklad amerického power metalu. Druhým studiovým albem King of the Dead (1984) kapela upevnila svůj powermetalový styl a zároveň se přiklonila k mnohem 'temnějšímu' zvuku; mnozí toto album považují za jedno z prvních doom metalových alb.

Historie kapely se začala psát ještě na střední škole, kde hráli Greg Lindstrom, Robert Garven, Jerry Fogle a Pat Galligan (později kytarista skupiny Angry Samoans) ve své první kapele s názvem Titanic. S touhou hrát těžší hudbu podobnou hudbě Mountain a Grand Funk Railroad se zbytek kapely později s Galliganem rozešel a koncem roku 1971 založil smečku Cirith Ungol. Svůj první koncert si mladíci odbyli 1. ledna 1972 na mírovém shromáždění proti vietnamské válce a v koncertování pokračovali po zbytek sedmdesátých let.

V roce 1980 podepsali smlouvu s vydavatelstvím Liquid Flames Records a vydali své první album Frost and Fire, na kterém zpíval Tim Baker a písně napsal baskytarista a kytarista Greg Lindstrom. Někteří hudební novináři ho označili za 'nejhorší heavymetalové album všech dob'. Druhé album King of the Dead vyšlo 2. července 1984 a obsahovalo texty, jejichž autory byli především zpěvák Tim Baker a bubeník Robert Garven. Poté másledovaly ještě další dvě studiové nahrávky, 12. srpna 1986 vyšlo album One Foot in Hell a 23. srpna 1991 album Paradise Lost, které bylo posledním počinem prvního období kapely. 13. prosince 1991 odehráli Cirith Ungol poslední koncert a v roce 1992 se po nespokojenosti s nahrávací společností rozpadli.

Následovalo dlouhé období nečinosti, během kterého v roce 2001 vydali Metal Blade Records v Německu kompilační album Servants of Chaos, které obsahovalo nevydané demosnímky a živé skladby. Díky starým páskám se tak s pomocí Lindstroma a Garvena snažilo fanouškům zpřístupnit bohatý archivní a dosud neslyšený materiál, než se pásky znehodnotí a nebude možné je obnovit. Toto dvojcédéčko bylo později znovu vydáno po celém světě a doplněno vzácným živým DVD z roku 1984, které bylo nahráno v kalifornském Country Clubu Wolf & Rissmiller. Toho už se bohužel nedožil zakládající kytarista Jerry Fogle, který zemřel ještě předtím, 20. srpna 1998, na selhání jater. Lindstrom mezitím hrál se skupinou Falcon, která hrála i některé písně Cirith Ungol.

Kapela byla obnovena Timem Bakerem, Robertem Garvenem, Jimem Barrazou a Gregem Lindstromem 8. října 2016 na druhém ročníku festivalu Frost and Fire ve městě Ventura v Kalifornii. V průběhu roku 2017 se pak vydala na několik evropských a amerických festivalů včetně Keep It True (Německo), Up the Hammers (Řecko), Defenders of the Old (USA), Chaos Descends (Německo), Psycho Las Vegas (USA), Days of Darkness (USA) a Hammer of Doom (Německo). V dubnu 2018 Cirith Ungol vystoupili na Hell's Heroes Festivalu v Houstonu (Texas) a na NYDM Spring Bash v Milwaukee (Wisconsin).

Během druhého období vydala kapela dvě plnohodnotná alba, Forever Black (2020) a Dark Parade (2023). V říjnu 2023 Cirith Ungol oznámili, že na konci roku 2024 ukončí svou koncertní činnost a odeberou se do důchodu.

Podrobnosti: Cirith Ungol - Metal Archives

Diskografie (studiová alba):

Frost and Fire (1981)

King of the Dead (1984)

One Foot in Hell (1986)

Paradise Lost (1991)

Forever Black (2020)

Dark Parade (2023)




El Ritual

El Ritual byla krátce existující, ale významná hardrocková skupina z mexického města Tijuana, která měla silné vazby na legendární mexické psychorockery Los Dug Dug's; téměř všichni členové El Ritual byli v určitém období také členy této skupiny. Byli jednou z hlavních kapel festivalu Avandaro (nazývaného také mexický Woodstock) a první mexickou rockovou kapelou svého druhu, která udávala směr raného amerického rocku.

El Ritual vydali své jediné album v roce 1972 u legendární značky Raff Records, pozěji bylo znovu vydáno na CD.

Sestava kapely v době natáčení alba:

Frankie Barreño - kytara, flétna, zpěv

Gónzalo Hernández - basa

Alberto Barceló - Drums

Martín Mayo - Klávesy

Podrobnosti: El Ritual - Metal Music Archives

Diskografie (studiová alba):

El Ritual (1972)



THE FYING HAT BAND

The Flying Hat Band byla hardrocková kapela z Birminghamu v Anglii z počátku 70. let, která se vedle Judas Priest řadila k těm oblíbeným v Midlands. Přestože ve své době nevydala žádné album, dokázala být úspěšnou klubovou kapelou a nakonec se stala předskokanem Deep Purple na jednom z jejich evropských turné.

Rozpadla se v dubnu 1974 po odchodu kytaristy Glenna Tiptona do Judas Priest, kteří v té době právě podepsali první nahrávací smlouvu s Gull Records. Baskytarista Peter 'Mars' Cowling se v roce 1975 připojil ke kanadskému rockerovi Patovi Traversovi a několik let byl součástí Traversovy kapely. Zakládající bubeník Trevor Foster se později připojil k folkrockové skupině The Albion Band a Little Johnny England. Druhý bubeník Steve Palmer je bratrem Carla Palmera (Emerson, Lake & Palmer). Původní členové Dave Shelton a Pete Hughes působili také v Tiptonových dřívějších kapelách Merlin a Shave'Em Dry, v druhé jmenované s budoucím bubeníkem Starfighters a Ozzyho Osbourna Barrym Scrannageem.

V roce 1973 trio podepsalo smlouvu se společností Vertigo a natočilo studiové album, které však nebylo nikdy vydáno. V roce 1992 vydalo malé německé vydavatelství SPM International split CD s názvem Buried Together, na kterém se vedle čtyř demo skladeb Flying Hat Band z roku 1973 objevila i skotská rocková skupina Iron Claw (chybně označená jako Antrobus).

Podrobnosti: The Flying Hat Band - Wikipedia



HARD STUFF

Hard Stuff byla anglická hardrocková skupina, ve které působili John Du Cann a Paul Hammond, dříve členové skupiny Atomic Rooster. V sestavě byl také zpěvák Harry 'Al' Shaw, dříve člen skupiny Curiosity Shoppe a později Export, a John Gustafson, dříve člen skupiny Quatermass. Du Cann a Hammond opustili Atomic Rooster kvůli neshodám s Vincentem Cranem ohledně stále bluesovějšího a soulovějšího směru, kterým chtěl kapelu vést. V důsledku toho byli Hard Stuff více založeni na agresivní kytaře.

Původně Du Cann, Hammond a Shaw založili kapelu s provizorním názvem Daemon s tím, že nakonec budou stejně koncertovat a nahrávat pod názvem Atomic Rooster. Na základě toho byl přizván také Gustafson, aby se k nim připojil. Ovšem poté, co zjistili, že Crane si ponechal práva na název Atomic Rooster, se kvarteto rozhodlo pokračovat pod názvem Bullet.

Po nahrání zhruba poloviny materiálu na album byl zpěvák Harry Shaw ze sestavy vyřazen, jeho skladby byly nahrány znovu a zpěv pro ty zbývající obstarali Du Cann a Gustafson, kteří oba působili jako hlavní zpěváci ve svých předchozích kapelách. Před vydáním debutového alba byli nuceni znovu změnit název, tentokrát na Hard Stuff, a to kvůli právní hrozbě ze strany americké skupiny, která se rovněž jmenovala Bullet.

Hard Stuff koncertovali po celé Evropě, zejména v Německu a Itálii, často jako support Deep Purple a Uriah Heep. Jejich slušně rozjetou kariéru ale přerušila vážná autonehoda, během nahrávání druhého alba. Cann seděl na předním sedadle spolujezdce jejich vozu Ford Zodiac a utrpěl zranění zad a zlomená žebra, zatímco Hammond, který spal na zadním sedadle, měl zlomené obě nohy. Cann strávil týden v nemocnici v Ostende a Hammond dva měsíce. A tak, přestože se podařilo dokončit nahrávání a chystalo vydání druhého alba, se kapela brzy nato rozpadla.

Čenové kapely se poté vydali každý svou cestou. Poté, co se Cann odmítl vrátit k Atomic Rooster, se krátce připojil k Thin Lizzy a poté natočil sólové album The World's Not Big Enough. Gustafson se připojil k Roxy Music a později ke skupině Iana Gillana, zatímco Hammond se nadále zotavoval ze svých zranění, než začal spolupracovat s Cannem na jeho sólovém albu. Původní zpěvák Harry 'Al' Shaw se nakonec znovu objevil na začátku 80. let s liverpoolskou NWOBHM skupinou Export.

Podrobnosti: Hard Stuff - Metal Music Archives

Diskografie (studiová alba):

Bulletproof (1972)

Bolex Dementia (1973)



NEW YORK DOLLS

New York Dolls byla americká rocková skupina založená v New Yorku v roce 1971. Spolu s Velvet Underground a Stooges patřili k prvním kapelám rané punkrockové scény. Ačkoli skupina nikdy nedosáhla většího komerčního úspěchu a její původní sestava se rychle rozpadla, první dvě alba skupiny - New York Dolls (1973) a Too Much Too Soon (1974) - se stala jedněmi z nejpopulárnějších kultovních nahrávek rocku.

Sestavu v té době tvořili zpěvák David Johansen, kytarista Johnny Thunders, baskytarista Arthur Kane, kytarista a pianista Sylvain Sylvain a bubeník Jerry Nolan; poslední dva jmenovaní nahradili v roce 1972 Ricka Rivetse, respektive Billyho Murciu.

Na pódiu oblékali androgynní garderobu, nosili vysoké podpatky, výstřední klobouky, satén, make-up, spandex a šaty. Nolan skupinu v roce 1974 popsal jako 'Dead End Kids of Today' (Dnešní děti ve slepé uličce).

Po svém znovusjednocení v roce 2004 nabrali Johansen, Kane (ten se účastnil jen krátcě, zemřel ještě v tom samém roce) a Sylvain nové hudebníky na turné a nahrávání. Vydali další tři alba - One Day It Will Please Us to Remember Even This (2006), Cause I Sez So (2009) a Dancing Backward in High Heels (2011). Po britském turné s Alice Cooperem v roce 2011 se ale skupina opět rozpadla.

Podrobnosti: New York Dolls - Wikipedia

Diskografie (studiová alba):

New York Dolls (1973)

Too Much Too Soon (1974)

One Day It Will Please Us to Remember Even This (2006)

Cause I Sez So (2009)

Dancing Backward in High Heels (2011)



ODIN

Tento britský progrockový kvartet natočil v roce 1971 album, na kterém rozvíjí poměrně progresivní, ale syrový hard-rock, který lze přirovnat mimo jiné k norským skupinám Titanic a Aunt Mary. Přestože album vyšlo na slavném (a dnes velmi sběratelsky ceněném) labelu Vertigo a dostalo katalogové číslo 6360, bylo vydáno pouze v Německu. Pravděpodobně se soustředili na kontinentální Evropu a o jejich dalším hudebním působení (pokud vůbec nějaké bylo) je známo jen málo.

Sestava:

Jeff Beer (klávesy, vibraphone, perkuse, zpěv)

Rob Terstall (kytara, zpěv)

Ray Brown (basa, zpěv)

Stuart Fordham (bicí)

Album se dočkalo vydání na CD počátkem 90. let prostřednictvím německého vydavatelství Repertoire.

Podrobnosti: Odin - Progarchive

Diskografie (studiová alba):

Odin (1972)



PENTAGRAM

Pentagram je americká doom metalová skupina z Alexandrie ve Virginii. Je považována za jednoho z průkopníků heavy metalu a zejména subžánru doom metal. Jako takoví jsou považováni za jednu z 'velké čtyřky doom metalu' spolu s kapelami Candlemass, Saint Vitus a Trouble.

Během svého působení na undergroundové hudební scéně 70. let Pentagram vyprodukovali několik demosnímků a zkušebních kazet, jejich první plnohodnotné album však vyšlo až v roce 1985 a představilo novou sestavu, jejímž jediným původním členem byl zpěvák Bobby Liebling. Od té doby vydala skupina, která se stále rozpadala a dávala dohromady, v různých sestavách dalších devět studiových alb. Současnou sestavu tvoří Liebling, Tony Reed (kytara), Scooter Haslip (baskytara) a Henry Vasquez (bicí).

V roce 1971 Bobby Liebling a Geof O'Keefe opustili své předchozí skupiny (Shades of Darkness a Space Meat) a rozhodli se založit novou kapelu, která by odrážela jejich zájem o nově vznikající žánry metal a heavy rock. Liebling navrhl pojmenovat skupinu Pentagram, aby tak vyjádřil pochmurnou tematiku jejich materiálu. A ačkoliv skupina v letech 1972-1974 několikrát změnila název (Macabre v roce 1972, Virgin Death v roce 1973 a Wicked Angel v roce 1974), nakonec se natrvalo vrátila k názvu Pentagram.

Původní sestavu tvořili Liebling (zpěv), O'Keefe (kytara), Vincent McAllister (baskytara) a Steve Martin (bicí). Ta nevydržela dlouho, záhy přišel malý veletoč, McAllister se stal na dalších pět let kytaristou, basy se zmocnil Greg Mayne (dříve Space Meat) a O'Keefe přešel na bicí. V polovině roku 1974 se k 'Ram Family', jak se skupině také říkalo, připojil ještě rytmický kytarista Randy Palmer; v lednu 1975 ale odešel kvůli problémům s drogami a skupina opět pokračovala jako kvartet.

Na jaře 1975 přesvědčil manažer kapely Gordon Fletcher producenta Sandyho Pearlmana a manažera Murrayho Krugmana (Blue Öyster Cult), aby se podívali na jejich zkoušku a ti jim v září téhož roku domluvili demo nahrávku ve studiu Columbia v New Yorku. Práce se ale moc nedařila, Liebling a Krugman měli na některé věci protichůdné názory. Pak byli 16.prosince 1975 Bobby Liebling a jeho přítelkyně zatčeni a bylo rozhodnuto, že zbytek kapely ze skupiny odejde, protože Liebling vlastnil práva na název Pentagram a bez něj nemohli pod tímto názvem pokračovat. Zbylí členové po většinu roku 1976 neúspěšně vybírali zpěváky, než to v létě 1976 s Bobbym znovu zkusili (navíc přibrali Martyho Iversona jako druhého kytaristu). Po zahájení nahrávání v Underground Sound v Largu ve státě Maryland se ale skupina s Lieblingem opět rozešla a nahrávání zůstalo nedokončeno.

Oficiálních nahrávek z tohoto období moc neexistuje. První sedmipalec, "Be Forewarned", vyšel v roce pod názvem Macabre a na straně B obsahoval skladbu "Lazy Lady". Desku produkoval Phillip Knudsen a vyšla u společnosti Intermedia. Tato nahrávka se nakonec stala jedním z mála řádných vydání kapely, ačkoli v té době vyšel také propagační sedmipalec se skladbou "Hurricane". Repertoár kapely prý přesto údajně tvořilo téměř 80 původních písní, jejichž autorem nebo spoluautorem byl Liebling. Mnohé z těchto demosnímků se měly později objevit na poloautorizované kompilaci 1972-1979, bootlegovém pokračování 1972-1979 (Vol. 2) a těžko dostupné (byť oficiální) kompilaci Human Hurricane. Až v roce 2001 vydalo Relapse Records autorizovanou kompilaci 12 raných skladeb, z nichž tři byly živé nahrávky ze zkoušek, nazvanou First Daze Here (The Vintage Collection). Relapse později v roce 2006 vydali ještě First Daze Here Too, dvoudiskovou kompilaci 22 skladeb s dalším nevydaným materiálem.

Poté, co se O'Keefe, McAllister a Mayne s Lieblingem definitivně rozešli, začala nová sestava ve složení Liebling (zpěv), Randy Palmer (kytara) a John Ossea (bicí) zkoušet ve sklepě zubařské ordinace. Na baskytaru v tomto období hrál Rick Marinari, který se později připojil k Albatross, a Vance Bockis, pozdější člen Obsessed. Tato sestava se však po několika měsících rozpadla.

O Halloweenu 1978 narazil Bobby v klubu Louie's Rock City ve Falls Church ve Virginii během koncertu kapely Sex na svého přítele Joea Hasselvandera a společně dali Pentagram zase dohromady. Další sestavu kromě Bobbyho tvořili Haselvander (bicí), Richard Kueht (kytara), Paul Trowbridge (kytara) a Marty Swaney (baskytara). Obecně je tato trochu chaotická éra Pentagram označována jako 'High Voltage era' (éra vysokého napětí).

V roce 1980 založili baskytarista Lee Abney a kytarista Victor Griffin z Knoxvillu v Tennessee (později sídlila v Severní Virginii) doom metalovou kapelu Death Row. Krátce nato se k nim připojil bubeník Joe Hasselvander a skupina přijala Lieblinga na pozici zpěváka. Abneyho na baskytaru brzy nahradil bývalý člen Swaney a vznikla klasická sestava Death Row. Po dvou demosnímcích z let 1982 a 1983 Hasselvander v roce 1984 skupinu opustil a na jeho místo byl vybrán Stuart Rose. Demo All Your Sins z roku 1982 pak bylo v roce 1984 zremixováno a částečně znovu nahráno, aby v roce 1985 vyšlo jako eponymní debutové album skupiny Pentagram. Sestavu tvořili Liebling - zpěv, Griffin - kytara, Swaney - baskytara a Rose - bicí.

Obskurní lyrická témata desky pomohla Pentagram k pověsti kapely hrající klasický doom metalový styl, z čehož kapela opět nic moc nevytěžila, protože po nahrání druhého alba Day of Reckoning se muzikanti rozešli. V roce 1989 se pak k Lieblingovi znovu připojili členové ze sedmdesátých let Mayne a Palmer a k nim se přidali Ted Feldman na kytaru a John Cook na bicí. Skupina pracovala na nahrávání třetího LP, ale krátce po prvním vystoupení v Marylandu se v roce 1990 opět rozpadla.

Předchozí 'klasická' sestava Liebling, Griffin, Swaney a Hasselvander se reformovala v roce 1993 a Peaceville Records znovu vydali první dvě alba. V téže době vydalo Peace Records také pololegální album 1972-1979 a v roce 1994 vyšlo další řadové album Be Forewarned. Griffin a Hasselvander se v roce 1994 také krátce připojili jako koncertní hudebníci k britské doomové kapele Cathedral. S kapelou také příležitostně vystupovali naživo baskytarista Greg Turley a bubeník Gary Isom (zaskakovali za Swaneyho a Hasselvandera).

V roce 1996 vznikla nová sestava, kterou tvořili Liebling, Hasselvander a noví členové Greg Reeder (kytara) a Ned Meloni (baskytara). Tato sestava nahrála demo Change of Heart. Krátce poté se ale Pentagram znovu objevili pouze jako studiové duo, přičemž Liebling si ponechal vokální povinnosti a Hasselvander se staral o veškerou instrumentaci. V této sestavě nahráli jak album Review Your Choices (1999), tak album Sub-Basement z roku 2001. Mezi těmito alby se uskutečnil krátký koncertní reunion klasické sestavy Death Row ve složení Liebling, Griffin, Hasselvander a Abney. Kombo Liebling a Hasselvander v tomto období příležitostně vystupovalo naživo jako Pentagram za asistence baskytaristy Waltera Whitea a bubeníka Dalea Russella.

Krátce po vydání alba Sub-Basement se Liebling s Hasselvanderem rozešel a přibral kytaristu Kellyho Carmichaela, baskytaristu Adama Heinzmanna a bubeníka Mikea Smaila, členy doom metalové kapely Internal Void. Tato zcela nová sestava nahrála v roce 2004 album Show 'Em How, které obsahovalo sedm znovu nahraných písní ze 70. let a tři nové originály.

Palmer zemřel v roce 2002 na následky zranění při autonehodě, zatímco McAllister zemřel v květnu 2006 na rakovinu.

Dne 23. srpna 2008 Liebling oznámil novou sestavu Pentagram, v níž se objevili kytarista Russ Strahan, bývalý koncertní bubeník Gary Isom a baskytarista Mark Ammen, který přišel po krátkém období spolupráce s Kaytem Vigilem.

V roce 2009 kapela odehrála dva koncerty v New Yorku a Baltimoru, přičemž newyorský koncert byl natočen pro dokumentární film Last Days Here. Později se kapela vydala na miniturné se sedmi koncerty, které zahrnovalo dvě vyprodaná vystoupení v Chicagu a koncerty v Seattlu, Portlandu, Austinu, San Franciscu a západním Hollywoodu. Dne 14. března 2010 ale Strahan náhle opustil kapelu den před začátkem jarního turné a Liebling byl nucen kontaktovat Johnnyho 'Wretched' Koutsioukise ze skupiny Wretched, aby na koncertech Strahana nahradil´. Na turné Pentagram v květnu 2010 (které končilo na Maryland Deathfestu) se k Lieblingovi, Turleymu a Isomovi opět připojil Griffin, původně výhradně na turné. Místo toho však zůstal s kapelou ještě téměř tři roky.

V roce 2009 vznikl také dokumentární film Poslední dny tady, který zachycuje Lieblingův každodenní boj s drogami. Dokument obsahuje rozhovory s předchozími členy kapely i s Lieblingovými rodiči a přáteli, roli jeho přítele Seana 'Pellet' Pelletiera a jeho přítelkyně Hallie, která se stala Lieblingovou manželkou. Film režírovali Don Argott a Demian Fenton pro společnost 9.14 Pictures. Sundance Selects, dceřiná společnost IFC Films, film zakoupila s plánem uvést jej do kin v zimě 2012. V roce 2011 dokument objížděl filmové festivaly, debutoval na filmovém festivalu SXSW a hrál se i na bostonském festivalu nezávislých filmů, kde získal Velkou cenu poroty. Na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu v roce 2011 získal cenu za nejlepší hudební dokument.

V únoru 2011 vydavatelství Metal Blade Records oznámilo, že Pentagram vystoupí v březnu 2011 na festivalu South by Southwest, po kterém bude následovat bude evropské turné, které začne 14. dubna 2011 na festivalu Roadburn v Nizozemsku. Sestava zahrnovala Griffina na kytaru, Turleyho na baskytaru a Alberta Borna na bicí. Born ale skupinu brzy opustil a byl nahrazen Timem Tomasellim (Place of Skulls).

Album Last Rites, vydané 12. dubna 2011, představovalo studiový návrat Griffina po více než 15 letech. Na albu se podíleli také Turley a Tomaselli a v červnu 2012 Pentagram oznámili, že se ke kapele připojil bubeník Sean Saley. Na konci téhož roku oznámili přátelský rozchod s Griffinem a v dubnu 2013 představili jméno jeho nástupce: V letech 2012 a 2013 Pentagram odehráli několik koncertů v USA a absolvovali turné po Evropě, včetně koncertů ve Velké Británii, Německu, Norsku, Švýcarsku, Švédsku, Rakousku, Francii, Slovinsku, Řecku, Itálii a Španělsku.

V lednu 2014 kapela oznámila, že se kytarista Griffin po roční pauze opět připojil a poté se kapela vydala na turné po západním pobřeží USA. V květnu vystoupili také ve Finsku a Švédsku. V únoru 2015 byl oznámen příchod nového bubeníka Petea 'Minnesoty' Campbella, který dříve působil v Griffinových In-Graved, a také vyšlo nové album s názvem Curious Volume, (vyšlo 21. srpna).

V dubnu 2017 kapela oznámila, že odehraje několik koncertů na východním pobřeží bez Lieblinga, tedy v triu Griffin (zpěv), Turley a Campbell, protože zpěvák byl zatčen a obviněn z napadení prvního stupně a zneužití zranitelné dospělé osoby s fyzickým zraněním. V říjnu téhož roku Liebling přiznal vinu a byl odsouzen k 18 měsícům ve vazební věznici Montgomery County.

Pentagram se znovu objevili v lednu 2019 a oznámili návrat zpěváka Bobbyho Lieblinga a kytaristy Matta Goldsborougha, který nahradil Victora Griffina. Na jaře 2019 vyrazili s Lieblingem na americké turné a byly oznámeny plány na nové album. 2023 se ke kapele opět připojil Griffin. V roce 2024 oznámil po několika desetiletích svůj odchod Greg Turley.

V červnu 2024 byla odhalena nová inkarnace kapely složená z Lieblinga, hudebníků Mos Generator Tonyho Reeda a Scootera Haslipa (kytara respektive baskytara) a bubeníka Henryho Vazqueze ze Saint Vitus, Skull, Spirit Caravan a Sourvein. V této sestavě nahrála kapela po téměř deseti letech album Lightning in a Bottle (vyšlo 31. ledna 2025).

Podrobnosti: Pentagram - Metal Archives

Diskografie (studiová alba):

Pentagram (1985)

Day of Reckoning (1987)

Relentless (1993)

Be Forewarned (1994)

Review Your Choices (1999)

Sub-Basement (2001)

Show 'Em How (2004)

Last Rites (2011)

Curious Volume (2015)

Lightning in a Bottle (2025)



SILBERBART

Skupina Silberbart vznikla počátkem roku 1971 v Hamburku a tvořili ji kytarista a zpěvák Hajo Teschner, baskytarista Werner Klug a bubeník Peter Behrens. Teschner byl členem místní skupiny Sonics, která hrála na session a dělala soundtracky pro televizi a Teschner se chtěl věnovat něčemu jinému, protože ho zajímal free jazz, a tak vzniklo experimentální power trio.

Na jaře 1971 kapela podepsala smlouvu s vydavatelstvím Philips a vydala album 4 Times Sounds Razing, které obsahovalo čtyři skladby vycházející z blues a heavy metalu s jedinečnou volnou strukturou a s bizarními vokály. Album se ale nesetkalo s velkým ohlasem a kapela se v roce 1972 rozpadla.

4 Times Sounds Razing je ztracené mistrovské dílo temného tvrdého krautrocku, které je mezi sběrateli vinylů velmi vyhledávané, protože existují padělky, které vznikly na základě poptávky a omezeného počtu kopií originálního LP.

Podrobnosti: Silberbart - Metal Music Archive

Diskografie (studiová alba):

4 Times Sounding Razing (1971)



WILD TURKEY

Po odchodu z Jethro Tull hrál basák Glenn Cornick jako session hudebník pro Leigha Stephense na albu And a Cast of Thousands (1971). V témže roce angažoval Jona Blackmora (kytara), Grahama Williamse (sólová kytara), Johna 'Pugwash' Weatherse (bicí) a Garyho Pickforda Hopkinse (kytara, zpěv), aby se stali skupinou Glenn Cornick's Wild Turkey. Během několika měsíců po prvních zkouškách však Williams i Weathers přeběhli ke skupině Grahama Bonda. Nahradili je původní bubeník Man's Jeff Jones a kytarista Alan 'Tweke' Lewis.

V době vydání debutu Battle Hymn u Chrysalis Records v roce 1972 si kapela zkrátila název na Wild Turkey. Recenze byly příznivé a zdálo se, že kapela je na vzestupu, protože pravidelně hrála před Black Sabbath až pro 20 000 diváků. Brzy po úspěšném americkém předskakování Jethro Tull opustil Jon Blackmore kapelu kvůli spisovatelské kariéře v New Musical Express a Cornick angažoval bývalého bedňáka Steva Gurla (klávesy) a Micka Dyche (bicí). Jediný singl nové sestavy, "Good Old Days", předcházel vydání alba Turkey v roce 1972. Ten však nedosáhl dopadu debutu a kapela se rozpadla.

Lewis se připojil k Man a dočasně ho nahradil budoucí kytarista Whitesnake Bernie Marsden. Jonese nahradil na bicí Kevin Currie, ale třetí album nevzniklo. Tedy až do roku 1996, kdy telefonát Barryho Riddingtona z HTD Records přiměl Cornicka k opětovnému sestavení Wild Turkey, přičemž reunionu se zúčastnili i Pickford Hopkins a Lewis. Výsledkem bylo album Stealer of Years.

Podrobnosti: Wild Turkey - Allmusic

Diskografie (studiová alba):

Battle Hymn (1971)

Turkey (1972)

Stealer of Years (1996)

You & Me In The Jungle (2006)



Výročí osobností

leden 1971

7.1.1971 - narodil se anglický zpěvák a textař NICK HOLMES, člen skupiny Paradise Lost

16.1.1971 - narodil se americký zpěvák, skladatel a multiinstrumentalista JON DAVISON, člen skupiny Yes

20.1.1971 - narodil se americký zpěvák DERRICK GREEN, člen skupinySepultura

20.1.1971 - narodil se portorický kytarista PAUL MASVIDAL, člen skupin Death, Cynic a mnoha dalších


únor 1971

18.2.1971 - narodil se americký kytarista MERRITT GANT, člen skupiny Overkill


březen 1971

19.3.1971 - narodil se německý bubeník MARKUS FREIWALD, člen skupiny Sodom

31.3.1971 - narodil se anglický bubeník JEFF SINGER, člen skupin Blaze, My Dying Bride, Paradise Lost/a> a mnoha dalších


duben 1971

11.4.1971 - narodil se německý baskytarista OLIVER 'OLLI' RIEDEL, člen skupiny Rammstein


květen 1971

8.5.1971 - narodila se americká zpěvačka a textařka CANDICE NIGHT (vlastním jménem Candice Lauren Isralow), členka skupin Blackmore's Night a Rainbow

15.5.1971 - narodil se americký kytarista TODD YOUTH (vlastním jménem TODD SCHOFIELD, 15.5.1971 - 27.10.2018), člen skupin Warzone, Murphy's Law a Danzig

19.5.1971 - narodil se německý kytarista ANDY GUTJAHR, člen skupiny Tankard

22.5.1971 - narodil se polský zpěvák MAREK JAKUB WEIGEL, člen skupiny Kat

27.5.1971 - narodil se americký bubeník SEAN REINERT (27.5.1971 - 24.1.2020), člen skupin Death, Cynic a mnoha dalších


červen 1971

3.6.1971 - narodil se švédský basák JOHAN DE FARFALLA, člen skupiny Opeth

8.6.1971 - narodil se americký baskytarista CHRIS ESTES, člen King Diamond

11.6.1971 - narodil se český kytarista a skladatel OTA VÁŇA, člen skupiny Kabát

21.6.1971 - narodila se švédská zpěvačka a skladatelka ANETTE OLZONOVÁ, členka skupin Nightwish a The Dark Element


červenec 1971

24.7.1971 - narodil se český bubeník ŠTĚPÁN SMETÁČEK, člen skupin Arakain, Řetěz, Vitacit a dalších


září 1971

14.9.1971 - narodil se brazilský zpěvák ANDRE MATOS (14.9.1971 - 8.6.2019), člen skupin Viper, Angra, Shaman a Symfonia


listopad 1971

7.11.1971 - narodil se americký kytarista ROBIN FINCK, člen skupin Guns N' Roses, Nine Inch Nails a dalších

8.11.1971 - narodil se finský baskytarista NICLAS ETELÄVUORI, člen skupin >Amorphis a Kyyria

22.11.1971 - narodil se anglický kytarista ROWAN ROBERTSON, člen skupin Dio nebo DC4