| Původ: | Frankfurt, Hesensko, Německo |
| Aktivní roky: | 1982 - současnost |
| Styl: | Thrash metal |
| Vydavatelé: | Nuclear Blast, Noise, Century Media, AFM |
| Web: | tankard.info |
| Podrobnosti: | Tankard - Metal Archives/a> |
TANKARD je německá thrashmetalová kapela z Frankfurtu, založená v roce 1982, která je vedle KREATOR, DESTRUCTION a SODOM často považována za jednu z 'velké čtyřky' teutonského thrash metalu. Stylově důsledně hrají thrash metal, který se tématicky soustředí především na úctu k alkoholu, na rozdíl od zbývajících skupin velké teutonské čtyřky, která je známá tím, že se zabývá tématy spojenými například se smrtí, politikou, násilím a antifašismem.
Tankard založili v roce 1982 ve Frankfurtu tři spolužáci: baskytarista Andreas 'Gerre' Geremia, kytarista Axel Katzmann a zpěvák Frank Thorwarth. Frank a Gerre si brzy vyměnili role; ve stejné době trio doplnili bubeník Oliver Werner a druhý kytarista Bernhard Rapprich. Nejprve vystupovali pod názvy Vortex a Avenger, dokud Axel s Frankem nevylovili ze slovníku jméno Tankard (korbel). Výsledkem několikatýdenního snažení této veselé pětice byl osmiminutový rumpler "Ray Death", „pěkně trapné číslo o jaderné válce“, jak Gerre sám přiznal. Logický krok: tempo muselo být zdvojnásobeno. Hudební recept byl nalezen — a drží se ho dodnes: rychlý thrash punk, obvyklý křik a anarchie s notnou dávkou srandy. Protože bez humoru by tahle sestava nikdy nepřežila.
Po roce trápení ve zkušebním 'bunkru' přišel 28. 5. 1983 debutový koncert v učebně. Alkohol byl oficiálně zakázán, takže pivo skončilo v krabicích od mléka, odkud ho během vystoupení vesele popíjeli. Brzy nato odešel Bernhard Rapprich – jeho konzervativní otec nechtěl, aby se syn poflakoval s partou opilců. Na jeho místo se velmi rychle našla ideální náhrada: v paralelní třídě se potloukal AC/DC maniak jménem Andy Bulgaropulos, který byl bez váhání unesen do zkušebny v kostele svatého Matouše.
Jakmile se sestava ustálila, vydala formace v roce 1984 první demo s názvem Heavy Metal Vanguard. Následně vyrazili na turné s německými thrashery Sodom. Vydavatelství SPV projevilo zájem podepsat smlouvu s oběma partami, ale údajně po zhlédnutí živého vystoupení od dohody s Tankard ustoupilo. „Manfred Schütz z SPV nám nejprve učinil poloviční nabídku, ale poté, co viděl náš koncert, ji stáhl,“ usmívá se Gerre. „Jeho výrok, že jsme 'nebyli špatní', je stále nehorázný, protože jsme byli opravdu špatní. Hlavním důvodem jeho odmítnutí bylo, že Andy byl na pódiu v modrém pleteném svetru s jeleními parohy. Řekl, že to je pro metalovou kapelu dost nelichotivé.“
V roce 1985 nahrálo uskupení druhé demo Alcoholic Metal, které ještě více upevnilo jejich thrashmetalový styl i textová témata. Obě nahrávky si získaly silnou pozici v undergroundové scéně a právě díky druhému demu podepsali smlouvu s Noise Records. Osmistopé demo obsahuje také rané verze čtyř skladeb, které se později objevily na debutovém LP Zombie Attack.
Album Zombie Attack bylo vydáno v červenci 1986. Jde o první oficiální studiový počin Tankard, ačkoli mu předcházely dvě demo nahrávky, na kterých už vyšly skladby "Mercenary" (na obou), "Alcohol" (na Heavy Metal Vanguard), "Poison", "Screamin' Victims" a titulní "Zombie Attack" (všechny na Alcoholic Metal). Jinými slovy, pět z deseti písní debutu už bylo známo z undergroundových nahrávek.
Zombie Attack vzniklo v červnu 1986 ve studiu Musiclab v Berlíně, pod produkčním dohledem Harrise Johnse, který měl v té době na kontě spolupráce s formacemi jako Angel Dust nebo Celtic Frost. Obal vytvořil James Warhola a představuje bizarní scénu – partu příšer včetně upíra, vlkodlaka, Frankensteina, zabijáka se sekerou a kostlivce, jak sedí s mladou ženou před televizí. Název alba je na zadní straně TV, logo souboru vpravo nahoře. Divák je za televizí, dívá se na scénu přímo.
Debut byl záhy po vydání pozitivně hodnocen. V čísle 18 časopisu Rock Hard (1986) mu recenzent Holger Stratmann udělil 8 z 10 bodů a označil jej za jedno z nejzábavnějších a nejlepších thrashových děl své doby. Podle něj už tehdy Tankard drželi krok s konkurencí a nahráli ideální 'party thrashovku'. Leon Fabian na Powermetal.de přidal půl bodu navrch (8,5/10) a pochválil zejména skladby "Alcohol" a "(Empty) Tankard", které podle něj definují textový směr dalších desek. Vyzdvihl i energii a typický chraplavý vokál Gerreho, který považuje za esenci raného žánru. Eckart Maronde z Metal.de pak desku popsal jako „teutonsky znějícího bastarda speedu a thrash metalu“.
V říjnu 1987 následovala druhá deska Chemical Invasion, s obalem od Sebastiana Krügera – prvním z osmi, které pro Tankard vytvořil. Stejně jako debut vznikla nahrávka mezi červnem a srpnem v berlínském Musiclabu pod vedením Harrise Johnse. Obálka zobrazuje šíleného vědce Dr. Achmatova, jak v laboratoři míchá sklenici piva (Spacebrew) se zářivě zelenou kapalinou. Postava připomíná šíleného doktora z hororu Re-Animator (1985).
Texty opět tematizují alkohol, ať už jde o více než sedmiminutovou instrumentálku "For a Thousand Beers", nebo titulní "Chemical Invasion", chápanou jako protest proti erozi německého zákona o čistotě piva skrze chemické přísady. Výjimku tvoří skladby "Don't Panic", reflektující různé frustrace světa, a "Traitor", která tematizuje vykořisťování metalových part v hudebním průmyslu.
Recenze byly opět veskrze pozitivní. Frank Trojan v Rock Hardu (č. 23/1987) udělil 9/10 a napsal: „Jak po skladatelské, tak hráčské stránce je »Chemical Invasion« o 100 % lepší!“ Vyzdvihl skladby od úvodní "Total Addiction" až po závěrečnou "Alcohol", které spojuje brutální riffování, masivní rytmika a Gerreho drsný řev. Oliver Klemm z Metal Hammeru udělil 6/7 a pochválil soubor jako jeden z nejoriginálnějších thrashových aktérů a Gerreho za to, že nekopíruje Toma Arayu (Slayer). Zároveň dodal: „Humor by neměl chybět, zvlášť v době, kdy se všichni thrasheři berou tak vážně.“
Rok nato, v září 1988, vychází třetí studiovka The Morning After, opět produkovaná Harrisem Johnsem, který s Tankard zůstal až do roku 2000. Nahrávka vznikla ve studiu Musiclab mezi srpnem a zářím 1988. Obálku, znovu od Sebastiana Krügera, zdobí teenager v tričku frankfurtského fun metalového souboru A.O.K., ležící v pokoji plném prázdných lahví, plechovek, desek (včetně Chemical Invasion), spodního prádla a plyšového medvěda s nožem v břiše.
Třetí studiový zářez se těšil podobnému přijetí jako jeho předchůdci. V Rock Hardu (č. 29/1988) dostal 8,5/10 od Franka Trojana. Ten sice varuje, že „někdy trochu chybí nápady“, ale jinak jde o silného následovníka. Oliver Klemm (Metal Hammer) opět hodnotil 6/7 a s nadsázkou dodal: „Tankard jsou těžší než kdykoli předtím!“ – a to jak váhou hudebníků, tak i údernou energií nahrávky.
V roce 1989, krátce po vydání kompilace Hair of the Dog, ze skupiny odešel původní bubeník Oliver Werner, kterého nahradil Arnulf Tunn, a parta v této sestavě vydala tři desky: The Meaning of Life, Stone Cold Sober a Two-Faced. V téže době nahráli také živou nahrávku Fat, Ugly and Live. Tato sestava se pak rozpadla, když Tunna v květnu 1994 nahradil Olaf Zissel, který v Tankard působí dodnes. V následujícím roce byl zakládající člen Katzmann nucen odejít kvůli osteoartróze v zápěstí. V tomtéž roce kapela vydala studiový počin The Tankard, který je fanoušky i recenzenty považován za velmi povedený a představuje jejich poslední LP vydané u labelu Noise Records.
Tankard se rozhodli Katzmanna nenahrazovat a pokračovat jako čtyřčlenná formace s jedinou kytarou. Po vydání této desky podepsali smlouvu s vydavatelstvím Century Media Records. Po uvedení alba Disco Destroyer v roce 1999 kapelu opustil dlouholetý kytarista Andy Bulgaropulos, aby se mohl více věnovat rodině. Nahradil ho Andreas Gutjahr, čímž vznikla současná sestava.
První deska vydaná s Gutjahrem byla Kings of Beer, což bylo jejich druhé a zároveň poslední studiové album u Century Media. Tankard podepsali smlouvu s AFM Records a během deseti let u tohoto vydavatelství vydali pět studiovek, počínaje nahrávkou B-Day a konče Vol(l)ume 14. Dne 27. července 2012 kapela oznámila podpis kontraktu s Nuclear Blast a ve stejný den vydala svou první desku u tohoto labelu – A Girl Called Cerveza. V tomtéž roce rovněž vyšel čtyřcestný split s Sodom, Kreator a Destruction, nazvaný The Big Teutonic 4. Toto vydání je upevnilo jako zásadní sílu německého thrash metalu. Další studiové album R.I.B. následovalo 20. června 2014.
V roce 2015 byl Olaf Zissel hospitalizován s podezřením na mrtvici. Dočasně ho za bicími zastoupil Gerd Lücking z formace Holy Moses. Jejich tehdejší deska se umístila na 41. místě v německé hitparádě. Ačkoli si Tankard vybudovali věrnou fanouškovskou základnu, členové nadále vykonávají běžná civilní zaměstnání. Jejich sedmnáctý studiový počin s názvem One Foot in the Grave vyšel 2. června 2017. Následující album Pawlow's Dawg měla parta vydat v září 2022.
V červnu 2024 opustil kapelu dlouholetý bubeník Olaf Zissel a nahradil ho Gerd Lücking, známý z Holy Moses.
V roce 2025 vyšly reedice alb Alcoholic Metal a Chemical Invasion na vinylu, včetně limitovaných edic.
23. května 2025 vystoupili Tankard na festivalu Maryland Deathfest v Baltimor a plánují další vystoupení na festivalech a koncertech v Evropě, včetně Hellfestu ve Francii 20. června 2025.
