| Původ: | Katovice, Polsko |
| Aktivní roky: | 1979 - 1989, 1990 - 1999, 2002 - 2006, 2013 - současnost |
| Styl: | Heavy metal, speed metal, thrash metal |
| Vydavatelé: | Eagle, Warner Bros., Reprise, Universal, Vertigo, Phonogram, Spitfire, Sanctuary |
| Web: | kat-band.com |
Kat (většinou psáno KAT) je polská metalová skupina, která vznikla v Katovicích na přelomu let 1979 a 1980 z iniciativy kytaristy Piotra Luczyka a bubeníka Ireneusze Lotha. Jsou označováni za praotce polského heavy a thrash metalu a spolu s kapelami TURBO a TSA patří k takzvané 'velké trojce polského metalu'. V průběhu let si vytvořili vlastní charakteristický zvuk, inspirovaný mimo jiné ranými nahrávkami skupiny METALLICA s osobitými texty dlouholetého zpěváka skupiny Romana Kostrzewského. Ten kapelu opustil v důsledku konfliktu s jejím lídrem Piotrem Luczykem a v roce 2004 založil spolu s bubeníkem Ireneuszem Lothem novou formaci KAT & ROMAN KOSTRZEWSKI.
Kapela byla mediálně poněkud zanedbávaná, vzhledem k tomu, že od poloviny osmdesátých let se na její adresu často snášela obvinění z propagace satanismu. V současnosti prezentuje moderní heavy metal s důrazem na party sólové kytary a v textech se dotýká například témat nihilismu. Od roku 2005 stál za mikrofonem kapely německý zpěvák polského původu Henryk Beck, známý ze skupiny PIK, kterého v roce 2018 nahradil Jakub 'Qbek' Weigel, známý ze skupiny HARLEM. KAT natočili tři koncertní a osm studiových alb, poslední s názvem The Last Convoy vyšlo v roce 2020.
Počátky skupiny sahají do konce 70. let, kdy se kytarista Piotr Luczyk a jeho kamarád ze základní školy, bydlící ve stejném paneláku na katovickém sídlišti, bubeník Ireneusz Loth rozhodli hrát společně hard rock (některé prameny, především z 80. let, uvádějí jako datum vzniku skupiny listopad 1981, zatímco ty současné uvádějí roky 1978 a 1979 nebo přelom let 1979-1980). Nově vzniklá formace přebírá název KAT, který vymyslel Luczyk, a to již jako dvanáctiletý. Hledal symbol něčeho nebo někoho silného, mocného a rozdávajícího spravedlnost, přičemž název musel být krátký, srozumitelný a snadno vyslovitelný i pro cizince (existuje ale také názor, že je odvozen od města Katovice).
K prvotní dvojici se brzy připojili baskytarista Tomasz Wiesław Jaguś a kytarista Ryszard Pisarski, kteří předtím hráli v hardrockové skupině Fobos. Začali jako instrumentální kapela, skládali původní materiál ovlivněný především hardrockovými skupinami jako Deep Purple, Led Zeppelin a Black Sabbath s ponecháním prostoru pro budoucí zpěv a začali se poohlížet po zpěvákovi ve stylu Iana Gillana nebo Davida Coverdala. Podle Luczyka měla být první zpracovanou skladbou "Robak" (červ), kterou složil Pisarski, aĺe podle Lotha to byla "Zemsta" (pomsta).
Skupina debutovala na vystoupení v Paláci mládeže v Katovicích, poté následovala série koncertů v rámci 'Dnů Slezské univerzity'. Dne 12.prosince 1981 zahráli na prvním ročníku 'Slezského rocku' v Bytomi, který byl následujícího dne přerušen kvůli zavedení stanného práva a dokončen až na jaře následujícího roku. Po vystoupení je oslovil zpěvák Roman Kostrzewski (tehdy nesoucí příjmení Kolleck, které bylo úřady polonizováno na Kołek. Své současné příjmení Kostrzewski přijal až ve věku 23 let), s nímž si hudebníci domluvili na následující den zkoušku. Členové KAT se zde mimochodem setkali také s kytaristou Wojciechem Mrowiecem, který v té době hrál v kapele RH+.
Kostrzewski se ale na domluveném setkání neobjevil, protože byl vmanévrován do role jednoho z vůdců stávky, vzniklé na dole 'Rozbrat', kde pracoval jako elektrikář a malíř a poté, co horníky zpacifikovalo 'Zomo' (polsky Zmotoryzowane Odwody Milicji Obywatelskiej, Motorizovaná podpora civilní policie - polská mocenská struktura z dob socialistického Polska) byl vzat do vazby. Přestože bylo u soudu obvinění proti němu staženo, protože by to znamenalo, že stát špatně vychoval svěřence dětského domova, nebyl zproštěn viny a nakonec si odseděl měsíc ve vězení.
Po návratu do skupiny přijal Kostrzewski umělecký pseudonym 'Don', který narážel na jeho předchozí politickou činnost. Již se zpěvákem poté hudebníci přearanžovali veškerý materiál, složený převážně Luczykem a Lothou. Kostrzewski za asistence tehdejšího manažera skupiny Zbigniewa Jerzyho Węsiory, který s kapelou spolupracoval od května 1982 začal hned psát texty na velmi odlišná témata, než kterými byli KAT proslulí. Skupina poté ve studentském klubu Kwadraty, kde zkoušela, nahrála kazetu s písněmi "Robak", "Skazaniec", "Zemsta" a "Wyrokiem Sądu Bożego", kterou poslala na festival Mladá generace, ale bez úspěchu.
Ve dnech 20. a 21. července 1982 vystupuje formace na prvním ročníku festivalu 'Rock na Pojezierzu' v Brodnici, kde získává dvě ocenění za zajímavé skladby a aranže a za organizační práci manažera Węsiory. V srpnu se skupina účastní "Hudebních dílen" ve Wilkasech, kde se opět setkává s Mrowiecem a nabízí mu spolupráci místo Pisarského, který chtěl skupinu opustit a začít se věnovat lidové hudbě. V tomto měsíci hrají také na Open Rocku v Krakově a vstupují do studia Polského rozhlasu Katowice, kde znovu nahrávají písně už předtím zaznamenané na kazetě. Tyto nahrávky jsou po letech v roce 2013 zveřejněny na albu Rarities, vydaném firmou MMP. V tomtéž roce vystupují také ve Vratislavi na festivalu 'Rock Nad Wisłą'. Na konci roku se kapela představuje v polském rozhlase.
V lednu 1983 natáčí ve studiu Polského rozhlasu Katowice písně "Ciężar", "Delirium tremens" a "Bez pamięci". Začátkem března hrají na 'Rockovém Maratonu' ve Spodku" v Katovicích, což vyústí v jejich spolupráci s kulturní organizací 'Estrada Śląska'. KAT opět posílá přihlášku na Jarocinský festival, tentokrát ve formě kazety s rozhlasovými nahrávkami - a opět se na tuto akci nekvalifikuje. Jak se později ukázalo, důvodem odmítnutí materiálu byl údajně fakt, že komise se domnívala, že jde o podvod spočívající v tom, že nahrávky pořídili profesionální hudebníci, za které se KAT vydává.
Koncem března 1984 jim vypršela smlouva s 'Estradou Śląskou', skupina přešla pod záštitu krakovské PSJ a jejím manažerem se stal Tomasz Pałasz. V této době začínají spolupracovat také se 'Slezským domem tvůrčí péče' (Śląski Dom Opieki Twórczej), vedeným Józefem Skrzekem. 25. června KAT vystupuje v sále GTS Wisła u příležitosti Dnů Krakova společně s TSA.
Na začátku srpna se rozhodují jít na konkurz na "Jarocin" osobně a prezentovat jemnější stránku své tvorby, protože se domnívají, že předchozí neúspěchy byly způsobeny jejich příliš drsnou hudbou. Jako první předvedou skladbu "Delirium Tremens", po které chtějí zahrát ještě další dvě písně, ale je jim poděkováno. Odcházejí z pódia rozzuření, Loth prý byl dokonce připraven zmlátit Waltera Chełstowského, zakladatele a organizátora Jarocinského festivalu aniž věděl, že to, co zahráli, jim na kvalifikaci stačilo (fragment z konkurzu zachytil na 8mm film amatérský filmař Wacław Karoń).
Na festivalu hudebníci hrají skladby "Pogoń", "Mocni Ludzie", "Delirium Tremens", "Diabelski Dom cz. 1", "Skazaniec" a pravděpodobně i "Pajęczyna". Kapela je zvolena do 'zlaté osmičky', neoficiálně měla získat nejvíce hlasů (totéž se říkalo i o skupině Jaguar). Během festivalu členové kapely debatují s Chełstowským, což má za následek změnu stylu.
Díky vítězství v listopadovém Jarocinu se skupina dostala do studia ve varšavském Wawrzyszewu, kde nahrála singl pro "Tonpress", který vyšel na začátku následujícího roku. Obsahuje dvě písně: "Noce Szatana - kołysanka dla niesfornych dziec" (lze na něm nalézt i příklad 'kompetence' polské žurnalistiky 80. let v podobě zveřejněného názvu - "ukolébavka pro hluché děti" - správně je to "ukolébavka pro zlobivé děti") a "Ostatni Tabor" s textem Roberta Milewského, známého z působení ve skupině Mech. Singl byl znovu vydán na vinylu v roce 2008 společností Nuclear War Now! Productions.
V tomto období začali hudebníci spolupracovat s Tomaszem Dziubińskim (který se původně spojil s Luczykem, aby jen získal rozhovor se skupinou), ale tak se to zamotalo, že se stal spolumanažerem kapely a poté zcela nahradil Pałasze a převzal jeho kontakty, včetně toho nejdůležitějšího - se šéfem "Paagartu" Andrzejem Marcem. 25. - 30. dubna 1985 měli KAT předskakovat skupině Girlschool, ale turné se nakonec nekonalo.
Koncem dubna naopak dostali nabídku od "Paagart", aby nahradili Oddział Zamknięty (důvodem bylo onemocnění krku jejich zpěváka Jaryczewského) na turné s Hanoi Rock. Po prvním koncertu 9. května ve varšavské hale "Torwar" manažer turné Andrzej Marzec usoudil, že kapela zní dost dobře i bez kláves, a tak se vzdali služeb Milewského, který je doprovázel. Devatenáctého téhož měsíce skupina vystoupila na Rock Areně '85 v Poznani, což bylo rozhodnutí, které padlo až po turné s Hanoi Rock. Dne 14. srpna KAT vystupuje na FMR Jarocin '85 během 'Dne popu a heavy' jako bonusová hvězda a píseň "Ostatni Tabor", která během koncertu zazněla se dostává do filmu Fala režiséra Piotra Łazarkiewicze.
Po vystoupení na Jarocinu obdrželi KAT nabídku od Krzysztofa Domaszczyńského z klubu Razem, aby nahráli své debutové album. Natáčení, během něhož hudebníci bydleli v hotelu "Cracovia" (v té době jeden z renomovanějších krakovských hotelů) a které probíhalo ve studiu divadla Stu, začalo 10. října. Mezitím se Domaszczyński a Marzec spojili s belgickým producentem Josem Kloekem, tehdy odpovědným za export a import ve společnosti Mausoleum, který na nahrávání dorazil tři nebo čtyři dny po jeho zahájení. Kloek se zajímal o pohled kapely na metalovou hudbu a o texty obsahující odkazy na biblickou apokalypsu.
Po skončení nahrávání 20. dne téhož měsíce odváží Kloek nahrávky do Belgie, kde je rozhodnuto o vydání alba v anglické verzi. V listopadu KAT pod vedením Kloeka a Piotra Brzezinského opět vstupuje do studia divadla "Stu", tentokrát za belgické peníze. Texty přeložil Dziubinski, který je v některých písních výrazně upravil a Kostrzewski je nazpíval z fonetického zápisu. Specifický zvuk kytar byl získán náhodou a byl způsoben rezonancí klavírní skříně stojící ve studiu. Totéž platilo i pro vokály, s tím rozdílem, že v tomto případě šlo o efekt zamýšlený Kloekem, který umístil mikrofony na otevřenou skříňku zmíněného klavíru.
Během nahrávání došlo k hádce mezi Luczekem a Mrowiecem, jejíž příčinou byl postoj druhého jmenovaného k činnosti kapely. Mrowiec prý dva týdny před začátkem natáčení zmizel a na natáčení dorazil nepřipravený, což skončilo jeho odchodem po skončení nahrávání 27. listopadu. Muzikanti také zremixovali polskou verzi, když usoudili, že rytmická sekce měla původně příliš plochý a málo agresivní zvuk a Kostrzewského zpěv se ztrácel. Původní mix byl vydán na kompaktním disku 666/Metal And Hell (25th Anniversary Edition) v roce 2011 společností "Yestarday", a to bez vědomí a souhlasu skupiny.
Luczyk připravil návrh obalu pro anglickou verzi alba, ale Dziubiński ho poslal do tiskárny, místo aby ho předal profesionálnímu grafikovi, a tak vzniklo charakteristické logo kapely, které se používá dodnes. Dvě písně se měly dostat také na kompilaci Music From Poland, ale Andrzej Kosmal, který měl na starosti výběr materiálu pro toto album, je odmítl s tím, že jsou amatérské. Na konci roku skupina zdarma vystupuje na akci nazvané 'Dětem', kterou v MKD ve Świętochłowicích - Lipinách pořádá Polský katolický sociální svaz.5. dubna KAT vystupuje v druhém dni prvního ročníku festivalu Metalmania, kde předvádí pódiovou show, jaká v Polsku dosud nebyla k vidění. Koncert začal výbuchy a pódium zahalila oblaka rudě osvětleného kouře. Kostrzewski vystoupil v černém kabátě lemovaném šarlatem a ve finále omdlel. Na prknech se pak za doprovodu Musorgského objevily ďábelské ženy v černých trikotech, které Kostrzewského odnesly z pódia. Na této akci byl představen jejich debut, jehož polská a anglická verze měly původně vyjít v březnu téhož roku. Polskou verzi vydal "Klub Płytowy Razem" na CD v oficiálním nákladu pěti tisíc kusů pod názvem 666.
Anglická verze, které dostala název Metal And Hell vyšla u Ambush Records, což bylo vyvoláno rozkolem v Mausoleum Records. Debut ukazuje novou tvář kapely, hudba je speedmetalová, okořeněná odkazy jak na klasický zvuk hard rocku, tak thrash metalu a texty získaly satanistický nádech. Vystoupení na Metalmanii mělo zároveň zahájit společné turné s Killer, které mělo skončit 22. téhož měsíce, které nakonec neproběhlo. Jedním z důvodů neúčasti kapely prý byla mimořádná vojenská služba (tzv. manévry) některých členů. Dvaadvacátého se KAT představil na 13. ročníku KFPP Opole v sekci nazvané Non Stop Rock.
Dne 30. července skupina vystupuje v rámci dne Golden Metal na 'FMR Jarocin'86'. Před začátkem koncertu si pozvali na pódium Marka Piekarczyka z TSA, se kterým společně vypili šampaňské, aby zmírnili konflikty mezi fanoušky heavy metalu a 'týpky' (pankáči). Píseň "Wyrocznia", která tehdy zazněla, se dostává do filmu Moje krev, tvoje krev, kde se objevuje i úryvek rozhovoru Kostrzewského s knězem o satanismu. Po festivalu je KAT obviněn z vyprovokování černé mše, která se konala na nedalekém hřbitově. V srpnu vychází v Polsku album Metal And Hell u nakladatelství Pronit se změněnou grafickou úpravou. Koncem roku sestavu posiluje druhý kytarista Rafał Żelechowski, dříve hrající v Test Fobia - Kreon a Lotha nahrazuje Mariusz Słowiński ze stejné kapely. V tomto období KAT také vydává dva singly, které jsou k dispozici výhradně členům fanklubu: "Time of Revenge "/ "Time of Revenge" a "Metal And Hell" / "Oracle".
Na začátku roku 1987 se KAT rozloučil s Żelechowskim a Słowińskim a do sestavy se vrátil Loth. Ve dnech 10. a 11. února kapela předskakuje Metallice v katovickém Spodku a hraje zhruba 25 minutový set. Během vystoupení došlo k aféře, ze šatny Metallicy byla ukradena trička, z čehož byli obviněni KAT, ale s největší pravděpodobností část triček odnesli novináři vydávající se za členy kapely a část někdo ukradl. Muzikanti pak měli dostat pouze šátky. Tato situace zhatila jednání o společném turné obou kapel.
4. dubna skupina vystupuje na druhém ročníku Metalmanie a 5. srpna na 'FMR Jarocin '87' a je to poslední koncert s Jagusem, který odjíždí do Německa a odtud emigruje do USA. Na Jagusovo místo nastupuje Krzysztof Stasiak. Od 11. do 19. téhož měsíce se kapela účastní turné 'Heavy Metal Show' společně s československou skupinou Citron a Dziubinského novými svěřenci: Turbo, Dragon, Destroyer, Stack a Wolf Spider. Turné zahrnovalo města Racibórz, Zielona Góra, Koszalin, Gdaňsk, Lublin (koncerty 16. a 17.) a končilo v Łaziskách Górnych.
Poté kapela nastupuje do varšavského studia "Exodus", kde pod dohledem Andrzeje Puczyńského nahrává nový materiál, z něhož část již představila na koncertech. I když studio vznikalo v obtížných podmínkách, nahrávání probíhalo téměř bez problémů, jen ke konci natáčení, které skončilo na začátku roku 1988 byly za nevyjasněných okolností vymazány bicí stopy u dvou písní. Plánovala se také anglická verze alba, ale natočena byla pouze píseň "Menaced", což byla anglická verze skladby "Porwanego Obłędem", ke které byl natočen i videoklip.
V září vychází kazeta Polish Heavy Metal '87, která obsahuje dvě písně KAT: "Mag - Sex" a "Dziewczyna w Cierniowej Koronie", nahrané během vystoupení na Metalmanii '87. V prosinci vychází u Poljazzu album s názvem 38 Minuts Of Life. Chyba v názvu je nejspíše na straně vydavatelství, kapela dostala návrh obalu bez potisků. Skladby obsažené na této desce, která byla vydána bez souhlasu hudebníků, byly nahrány během koncertů v katovickém Spodku, odehraných od prosince 1986 do dubna 1987 a byly mírně upraveny ve studiu. Album obsahovalo čtyři písně, které v té době ještě nebyly ve studiové verzi a představovaly novou hudební tvář KAT ve stylu thrash metalu. Ve stejném měsíci skupina vystoupila v Československu a u Tonpressu vyšla kompilace Metal Shock, na které se objevila skladba "Noce Szatana", nahraná během Metalmanie '87.
Na začátku roku se kapela s Dziubińskim rozešla; důvodem byl pokles kvality koncertů, pořádání vystoupení jiných kapel, které na plakátech zneužívaly název KAT a finanční problémy. Kostrzewski nabídl Dziubińskému dohodu, že bude brát peníze pouze za koncerty, které skutečně proběhnou, a ne proto, že je manažerem. Dziubiński tuto formu spolupráce zvažoval, ale k dohodě s Luczykem nedošlo. Po rozchodu s Dziubińskim pomáhal skupině v manažerských záležitostech Jacek Adamczyk.
Na jaře, po dokončení nahrávání Kostrzewski odešel. Zbytek kapely se na jeho místo pokusil získat Krzysztofa 'Uriáše' Ostasiuka, ale bez úspěchu. V květnu vyšlo druhé album, výhradně na kazetě u firmy Polton. Původně se mělo jmenovat Cisza Wymarłych Światów, ale pod vlivem cenzury bylo změněno na Oddech Wymarłych Światów. Vinylová edice spatřila světlo světa až o rok později, a to vinou vydavatele. Na podzim skupina pozastavuje zkoušky. Téhož roku vydává Imtrat na kompaktním disku kompilační album Power Metal - Heavy Metal From Benelux obsahující dvě skladby KAT - tím se stávají první metalovou kapelou, která vydává CD.
Brzy následovala vnitřní krize a rozpad skupiny, iniciovaný konfliktem s manažerem Tomaszem Dziubińskim. Luczyk poté spolu s Lothem (který nahrál album s německou skupinou Sweet Killer) přizvali ke spolupráci Krzysztofa Oseta a Jacka Regulského a zpěváka Grzegorze Waliczka, ale rozhodli se, že nebudou na koncertech používat název KAT. V té době Kostrzewski navázal kontakt s Józefem Skrzekem.
Kat se nakonec v roce 1990 dali znovu dohromady v sestavě s Regulskim, Ostem a nakonec také s Kostrzewskim. V roce 1992 si zahráli s TSA a Acid Drinkers na festivalu Jarocin, který nahrála Telewizja Polska. Záznam vyšel na albu Jarocin - Live o dva roky později. Objevily se tam i skladby z nové studiové desky Bastard, která vyšla v roce 1992.
Třetí studiovka je vesměs hodnocena jako jedna z jejich nejlepších nahrávek. Uživatel 'demental69' ve své recenzi na www.metal-archives uvedl: „Co napsat o opravdovém mistrovském díle a nejlepším polském albu, jaké kdy bylo natočeno? Myslím, že hodně, ale vše, co napíšu, je příliš málo.
KAT začínali s heavy/hard rockem, pak se změnili v black/thrash/speed bestii, dost podobnou raným Venom (skvělé Metal And Hell/666). Dalším krokem v jejich kariéře bylo brilantní, Metallicou ovlivněné album Oddech wymarłych światów - asi jejich nejznámější deska. A pak... Pak se nebesa rozestoupila a přinesla světu božskou Bastard. Především změnili styl na... hmm... představte si dokonalou kombinaci prvků převzatých z thrashe, deathu, blacku a dokonce i jazzu a punku. Divné? Nepořádek? V žádném případě! V téhle hudbě převládá brutální, melodický a (úžasný) technický thrash metal. Nic podobného v tvorbě Slayer, Metallicy,Megadeth, Annihilator, Overkill, Kreator a dalších nenajdete... KAT vytvořil něco, co se vymyká thrashové hudbě.
Hostina pro vaše uši začíná skladbou "W bezkształtnej bryle uwięziony". Silná struktura složená z těžkých bicích, komplikovaných riffů a drsných vokálů. Následující "Zawieszony Sznur" je podle mého názoru nejlepší skladba, jakou kdy KAT vytvořili - krásné melodie, skvělá hra na basu, disonance v refrénu a zvrácené sólo. A tak dále... Každý sebemenší kousek Bastarda stojí za povšimnutí a měl by být dlouho zkoumán. Potenciál členů kapely se na tomto mistrovském díle naplno rozprostřel. Věnujte také pozornost skladbám "N.D.C."" a "Łza dla cieniów minionych". První z nich je více než dvouminutová instrumentální brilance, exploze technických dovedností a smyslu pro melodii. Druhá je pomalá a melancholická balada. Zapomeňte na sračky jako "Nothing Else Matters"! Tohle je opravdu heavy!
Pár slov o hlase KAT. Roman Kostrzewski odvedl skvělou práci a vytvořil rozmanité, silné a originální vokály. Napsal také zajímavý text (jen pro polské čtenáře, ha!) o životě a jeho odstínech. Na obalu je také nádherný obrázek s vyděšeným andělem a ďábelskou dámou... To musíte vidět na vlastní oči! 49 minut a 52 sekund opravdové dokonalosti! Hledejte Bastard a poslouchejte ho až do smrti!“
O rok později ve studiu "Deo Recording Studio", divadle "STU" a varšavském studiu "Izabelin" ve spolupráci s Andrzejem Puczyńskim a Krzysztofem Stasiakem vznikla kompilace s názvem Ballady. Muzikanti se rozhodli ukázat svou jemnější stránku a zařadili již známá, klidná čísla, dvě nové písně ("Legenda Wyśniona", "Niewinność") i staré skladby, vytvořené na samém začátku jejich činnosti, které nebyly zařazeny na žádné album. před. Jako host hrál na klavír Józef Skrzek.
V roce 1994 vydala společnost jejich bývalého manažera, Metal Mind Records, první tři alba na CD bez jejich souhlasu. Kapela se s případem obrátila na soud a ten po dlouhodobém procesu většinou souhlasil s názorem hudebníků, některé právní záležitosti však zůstávají nevyřešeny dodnes.
V roce 1995 vydal zpěvák Roman Kostrzewski zvukovou verzi fragmentů Satanské bible od Antona Szandora LaVeye, kterou doprovázeli Piotr Luczyk, Jacek Regulski a Józef Skrzek. V říjnu 1995 skupina vystoupila v Zabrze před koncertem Motörhead.
O rok později vyšla další deska kapely, opět natočena ve studiu Izabelin, s názvem ...Róże miłości najchętniej przyjmują się na grobach, na které s masteringem pomohla Julita Emanuiłowa a produkoval ji Jarosław Pruszkowski.
Od uživatele 'Agonnymph' dostalo opět výnikajících 90 procent: „Na začátku a v polovině devadesátých let každá heavy nebo thrash metalová kapela, která se rovnou nerozpadla, zpomalila svou hudbu. KAT se na albu ...Róże Miłości Najchętniej Przyjmują Się Na Grobach rozhodli obejít groove metal a přejít do zvuku, který se příliš neliší od doom metalu. Zatímco mnozí jejich vrstevníci tím ztratili žihadlo, pomalejší skladby dokázaly nějakým způsobem umocnit temnotu, která byla v jejich hudbě vždy přítomná a vytvořily téměř hororovou atmosféru celé desky. V žádném případě se nejedná o nejpřístupnější album své éry, ale právě ...Róże Miłości Najchętniej Przyjmują Się Na Grobach jsou možná tvůrčím vrcholem skupiny.
KAT nikdy skutečně nezapadali do výrazné subžánrové škatulky, což byla jedna z věcí, které je na začátku dělala zajímavými. Ale poté, co se na svém debutovém albu přiklonili k temnější straně NWOBHM - představte si Venom s větší melodickou hloubkou - byl thrash metal dostatečně blízko, aby to ospravedlnil. Zajímavé je, že tento styl se z jejich zvuku nevytratil úplně ani zde. Úvodní skladba "Odi Profanum Vulgus" je výborný thrash ve středním tempu, stejně jako "Strzeż Się Plucia Pod Wiatr" a mnohé pomalejší riffy by se ve vyšším tempu skvěle vyjímaly na jakékoliv thrashové desce.
Většina materiálu na albu je výrazně ovlivněna Black Sabbath, aniž by zněla příliš podobně. Například "Płaszcz Skrytobójcy" se nese v duchu masivního doom metalového riffu, ale hlas Romana Kostrzewského dodává skladbě neúprosně zlou atmosféru; zatímco fantastické využití prostoru v písni se v metalu objevuje jen zřídka. Desetiminutová "Wierzę" je dalším monolitem doomové skladby, ale je proložena hybnými, synkopovanými thrashovými úseky a dlouhou strašidelnou čistou kytarovou sekcí s nejkrásnějším kytarovým sólem na desce.
Jak tedy KAT vystihnout nejlépe? Je to metalová kapela, ale ne ledajaká. A ...Róże Miłości Najchętniej Przyjmują Się Na Grobach je jejich dosud nejméně obyčejné album. "Stworzyłem Piękną Rzecz" je plná skvělých thrashových riffů ve středním tempu, ale Kostrzewského podivný vokál a něco, co se dá popsat jen jako riff 'Smoke On The Water na kazoo', z ní dělají obzvlášť netradiční thrashovou skladbu. "Purpurowe Gody" nachází střední cestu mezi temnou baladou a šlapající metalovou skladbou a daří se jí přitom dávat naprostý smysl, zatímco "Słody Krem" se od stejně klidného začátku rozvine do bouřlivé, agresivní druhé poloviny.
...Róże Miłości Najchętniej Przyjmują Się Na Grobachź není snadné uchopit, ale dokázalo mě zaujmout víc než kterékoli album, které KAT vydali předtím nebo potom. Je velmi odvážné a smělé, uznává měnící se trendy v metalu, ale dokáže je zcela ohnout podle vůle kapely. Dokonce i atmosférické devítiminutové instrumentální outro "Szmaragd Bazyliszka", které jsem původně považoval za příliš dlouhé, mě fascinuje. Málokdy se stává, aby metalové album z devadesátých let znělo tak kreativně a vyzývavě idiosynkraticky, zvláště když pochází od kapely, která existuje od konce sedmdesátých let, ale o to působivější je jako umělecká výpověď."
KAT byli nadále vnímáni jako satanistická kapela a v médiích se o nich proto příliš nepsalo, přestože zůstali uznávanými a oceňovanými mezi fanoušky tohoto žánru. Některá média a politické strany na skupinu útočily a obviňovaly ji z propagace satanismu a porušování zákona. Když v roce 1999 došlo v Rudě Slezské k satanistické vraždě, vydala kapela zvláštní prohlášení, v němž se důrazně distancovala od inspirování k podobným činům.
V roce 1997 začala skupina pracovat na novince Szydercze zwierciadło, kterou smíchal a zmasteroval Jacek Regulski ve svém studiu Alkatraz Infometal. Objevili se na něm i hosté - ve sborech Katarzyna Kołodziejová a Bartek Maciejowski. Deska nedosahovala kvalit předešlých dvou a jak později členové kapely sami uvedli, kvůli spěchu nebyl výsledný zvuk takový, jaký chtěli. Přiznali také, že mezi nimi v té době panovaly hádky, některé skladby psali odděleně, a to materiál ovlivnilo. Proto je nahrávka mnohými fanoušky považována za nejslabší album skupiny. Po nahrávání opustil kapelu kytarista Piotr Luczyk a KAT brzy poté pozastavili činnost.
V roce 1998 vyšla u Pagan Records díky Tomaszi Krajewskému kompilace Czarne zastępy - W hołdzie KAT. Své verze písní KAT zde představili mimo jiné Vader, Behemoth, Lux Occulta nebo Hermh.
V roce 1999 vyšlo sólové dvojalbum Romana Kostrzewského Listy z Ziemi podle knihy Letters from the Earth od Marka Twaina. To nejhorší ale mělo teprve přijít, v témže roce v říjnu zemřel při nehodě na motorce kytarista Jacek Regulski a to pro KAT znamenalo definitivní konec.
V roce 2001 Kostrzewski založil skupinu Alkatraz a vydal s ní u Silvertonu album Error. Piotr Luczyk mezitím vystupoval ve skupině Adrenalina.
V roce 2002 byli KAT po důrazném přesvědčování Luczyka ze strany Slawomira Dziewulského (manažer) aktivováni a představeni fanouškům na turné On tour. O rok později vystoupili před Iron Maiden na Mystic Festivalu ve Wroclawi.
V roce 2004 došlo k velkým změnám v sestavě. Nejprve kapela ukončila spolupráci s bubeníkem Ireneuszem Lothem a poté se rozešla s Romanem Kostrzewskim, přičemž jako důvod uvedla neshody ohledně vokálních linek, které připravil pro nové album. Bývalí členové krátce poté uspořádali turné, na kterém hráli staré písně, což mimochodem vyústilo ve výměnu právních prohlášení rozhádaných stran. Loth a Kostrzewski založili vlastní skupinu KAT & Roman Kostrzewski a Kostrzewski rovněž oznámil vydání svého sólového materiálu.
Tuto kapitolu historie uzavírá dvojdisk Somewhere in Poland. Druhý disk obsahuje archivní materiál - koncertní videa z konce 80. a začátku 90. let, videoklipy a rozhovor s kapelou. Vycházejí také reedice některých alb.
Do roku 2005 KAT vstoupili v obnovené sestavě. Novým bubeníkem se stal Mariusz Prętkiewicz a druhým kytaristou Jarosław Gronowski, který v KAT hrál již na propagačním turné k albu Szyderczy zwierciadła, kde nahradil Piotra Luczyka, který byl v té době s kapelou ve sporu. Dlouho vyčkávali s odhalením jména nového zpěváka, ale nakonec se ukázalo, že jím je Henry Beck, který s Luczykem dříve spolupracoval na srazu fanoušků Metallicy.
V této nové sestavě nahráli další počin s názvem Mind Cannibals, který vyšel v říjnu 2005 v Polsku u "Mystic Production" a byl vydán také v zahraničí. Jedná se o první desku od debutového alba, která byla celá nahrána v angličtině.
Na stránkách www.rockmetal.pl o něm autor 'RJF' napsal: „Nový KAT - to je nejen deset nových písní, ale také nový směr, kterým se tato kapela, působící na polské scéně již více než dvacet let, vydala.
"Úvodní "Mind Cannibals" začíná silným a energickým beatem. Jejím hnacím motorem jsou masivní kytary a zběsilá sóla, která bychom dohromady mohli najít na kterémkoli z předchozích alb KAT. Hned na následující "Light or Hell" se však dočkáme šťavnatějšího hraní, zaměřeného na rytmiku a stabilní riffový základ. K tomu se přidává chytlavý refrén. Celkový dojem je, že hudba KAT dozrála: je nyní důstojnější, pevněji tesaná, usazená na slušně vyřezaných riffech. Takový základ je dobrým východiskem pro různé experimenty. Tribální rytmy zaznívají ve "Voodoo Time", orientální úvod "Judas Kiss" téměř doslova cituje "Love You To" od Beatles. Takových drobných doteků je na albu více, pozornost však poutají i rozsáhlejší části písní. Orchestrální mezihry skladby "Coming Home" umocňují napětí budované neklidnými kytarami. Baladické pasáže "Dark Hole - The Habitat of Gods" pomáhají vytvořit správnou náladu, která vyvažuje energický refrén. Skutečnou baladu si kapela nechala na konec. "I've Been Waiting" otevírá akustická kytara hrající jednoduchou, ale okouzlující melodii. Pak sice zvuk zesílí, ale to nebrání tomu, aby zvláštní barvu písni dodaly smyčcové nástroje.“
Je ovšem těžké se nezeptat, jak by tento materiál zněl s Romanem Kostrzewskim u mikrofonu. Hlas Henryho Becka možná postrádá jistý prvek šílenství, kterým byl vokál jeho předchůdce prodchnut, na druhou stranu právě takový robustní zpěv se k novým písním skvěle hodí a dotváří novou image KAT".
Kapela poté vyrazila na evropské turné, na kterém mimo jiné hrála se Six Feet Under. V Polsku se měly uskutečnit také dva koncerty společně s německými Helloween, ale KAT je zrušili a jako důvod uvedli nehodu bubeníka při návratu z koncertu ve slovenském městě Žilina.
V roce 2006, na základě smlouvy, kterou Piotr Luczyk podepsal s Metal Mind Productions byly vydány reedice alb Oddech wymarłych światów a 38 Minutes Of Live. Vyšly ve formě digipacku obohaceného o další skladby a videomateriál.
Od konce roku 2005 se kapela odmlčela a vrátila se až v roce 2014 s vydáním akustického alba Acoustic - 8 filmow, kde jako hostující zpěvák vystupoval Maciej Lipina. V témže roce ji opustil baskytarista Krzysztof 'Fazee' Oset a jeho místo zaujal Adam 'Harris' Jasinski.
V roce 2018 došlo k další personální změně. Novým zpěvákem se stal Jakub 'Qbek' Weigel, známý z účinkování v rockové skupině Harlem. Nová sestava pokračovala dále nahráváním dalšího studiového alba, nazvaného Without Looking Back, které vyšlo v roce 2019 pod vydavatelstvím Pure Steel Records. Stylově se neslo v duchu heavy metalu, ačkoli obsahovalo i prvky blues.
Získalo smíšené recenze, příkladem může být ta z metalmundus.pl, kde obdrželo sedm bodů z deseti. Tomek (Kazek) Kazimierczak zde mimo jiné napsal: „Všichni fanoušci metalové hudby v Polsku vědí, jak to vypadá s legendou domácího metalu, skupinou KAT. Práva na název zůstala v rukou zakladatele a kytaristy skupiny Piotra Luczyka, který pokračuje v činnosti kapely a je v ní jedinou osobou spojenou s KATem z doby před rozpadem. Na druhé straně máme fanoušky oblíbeného Romana Kostrzewského, prvního a nejvýraznějšího zpěváka skupiny, který v současnosti vystupuje se skupinou s názvem KAT & Roman Kostrzewski. Kostrzewski je opět jediným známým hudebníkem ze 'starého' KATu. Aby to bylo ještě vtipnější, největší počet známých hudebníků, kteří v KAT působili, najdeme nyní ve skupině Dragon (Loth, Oset, Gronowski). Takže se modleme, aby kluky nenapadlo přejmenovat Dragon na 'Dragon/KAT', nebo KAT na Dragon.....
Když se vrátíme k Luczykovi a Kostrzewskému, oba pánové své fanoušky nerozmazlovali, pokud jde o vydání premiérového materiálu, a skupina KAT po rozpadu v roce 2004 polské posluchače koncerty příliš neoslnila. Je to tedy ideální příležitost k nápravě, protože po albu KAT & Roman Kostrzewski Popiór, které vyšlo před několika měsíci, jde tentokrát KAT do boje s albem Without Looking Back, prvním premiérovým materiálem po 14 letech. Skupina opět vyměnila zpěváka, tentokrát se mikrofonu chopil jistý Qbek Weigel, známý například z kapely Harlem, a baskytaristou je mezitím veterán Adam 'Harris' Jasiński. Aby byly formality kompletní, máme v kapele ještě Piotra Luczyka a vynikajícího bubeníka Mariusze Prętkiewicze.
Je asi nejvyšší čas přejít k hudebnímu obsahu ... V tomto případě lze říci, že název říká mnohé. Pokud někdo doufá, že na novém albu najde milovaný zvuk z desek jako Oddech Wymarłych Światów nebo Bastard, bude těžce zklamán. Ať už chcete, nebo ne, KAT A.D 2019 už je úplně jiná kapela. Je to kapela, která vědomě změnila svůj hudební profil a odkazy na minulost zde (podle názvu) nemá smysl hledat. Je třeba se s tím smířit a dát jí šanci, nebo jí dát pokoj. Já jí tu šanci dávám a ponořuji se do bohatého, více než hodinového materiálu. Without Looking Back je klasicky heavy metalové album, zasazené hluboko do půdy hard rocku. Skvěle znějící deska a nutno říct, že nový zpěvák se svým nízkým, chraplavým rockovým hlasem je v této hudbě jako doma. Sice se zde nekoná žádná hlasová akrobacie, ale v tomto ohledu je vše velmi solidní....
....Závěrem lze říci, že není snadné hodnotit album, které je napůl strhující a napůl téměř nudné. Rozhodně se jedná o dobrou, solidní desku s momenty vysoce nadprůměrnými. Nicméně to nejdůležitější mi zde chybí. Piotr Luczyk v osmdesátých letech nastavil standardy, složil geniální riffy a skladby, které přešly v metalovou klasiku. A právě to mi chybí... Na »Without Looking Back« je překvapivě málo strhujících kytarových motivů, řezavých riffů a zapamatovatelných sól. Hlavní postava bohužel trochu zklamává... Na druhou stranu, kde jsou jeho nástupci? Inu, stručně a vojácky - čekal jsem mnohem víc, čekal jsem téměř vynikající album, zatím je »Without Looking Back« deskou, na kterou tento termín sedí dokonale: solidní, ale bez zběsilosti....“
U příležitosti 40. výročí založení skupiny mělo v roce 2020 premiéru další studiové album s názvem The Last Convoy, které obsahuje nové verze známých písní a také covery, které byly hudební inspirací členů kapely. Jako hosté se zde objevili např: Tim 'Ripper' Owens, Henry Beck, Maciej Lipina a Paweł Steczek. The Last Convoy ale bylo recenzenty spíše kritizováno za odvozenost a špatné provedení.
Na kvlt.pl Łukasz W. napsal: „Přelom let 1979 a 1980 zůstane v historii polského metalu důležitým bodem. Tehdy v Katovicích Ireneusz Loth a Piotr Luczyk založili skupinu KAT. Od té doby uplynulo hodně času, během něhož se mnohé změnilo - skupina se 'rozmnožila' a místo jednoho KATu máme dva, navíc v poslední době prezentující zcela odlišné hudební styly. Zdá se, že kapela vedená Luczykem, fungující pod původním názvem, se začíná pomalu dostávat do tempa - po čtrnáctileté pauze mezi alby »Mind Cannibals« (2005) a »Without Looking Back« (2019) se nám nyní dostává do rukou druhá deska sestavená během dvou let, tentokrát vydaná ke čtyřicátému výročí kapely.
Pokud se někdo těšil na novou hudbu polské legendy, okamžitě ho zklamu - »The Last Convoy« je kolekcí tří coververzí a pěti 'nových' verzí skladeb, které kapela již vydala. Toto není ničím zvlášť šokujícím - stačí si vzpomenout například na »VaderXXV«, vydaný v roce 2008, který se ukázal být skvěle realizovaným osvěžením mnoha kultovních klasik kapely. A tady znovu zdůrazňuji: za prvé - brilantně realizované; za druhé - osvěžení mnoha kultovních klasik. Pohled na tracklist nové nabídky KAT stačí k tomu, aby člověk dospěl k závěru, že tady něco nehraje. Ale popořadě.
Na začátku poslechu alba jsem byl trochu v šoku, protože "Satan's Nights" (nová verze "Satan 's Nights") je trefa do černého. Kapela hraje pověstným drápkem a kopýtkem, energie se z reproduktorů jen valí a z vokálu Qbeka Weigela nebolí uši - což znamená, že to sakra umí. Je to opravdu velmi dobré, a než někdo začne tvrdit, že takový materiál se nedá zkazit, doporučuji podívat se na předělávku alba "666" od KAT & Roman Kostrzewski a přesvědčit se, že to jde. Docela dobře vychází i titulní skladba "The Last Convoy" (v originále "The Last Tabor"), což je asi jediná píseň z období Romana Kostrzewského, která se zdá být dokonce šitá na míru novému vydání legendární kapely.
Tím ale superlativy o osvěžení klasiky končí, protože další tři 'nové verze' jsou "Mind Cannibals" - vokální stopy Henryho Becka jako by byly živě okopírované z původního vydání a celé to díky prostorovějšímu zvuku působí o něco lehčeji než originál z roku 2005; akustická verze "Dark Hole - The Habitat of Gods" - což je prakticky stejná nahrávka, která byla zařazena na před šesti lety vydaných videích »Acoustic - 8«. Rozdíly jsou drobné a projevují se jen tu a tam mírně obohacenou kytarovou prací; a - a tady máme podle mého názoru skutečnou kuriozitu - "Flying Fire" 2020, v níž je prakticky jedinou slyšitelnou změnou oproti před rokem vydanému originálu to, že roli hlavního zpěváka zastává Tim 'Ripper' Owens (ano, TEN Tim 'Ripper' Owens). Většina předělaných skladeb tak nemá s klasikou nic společného, zatímco jejich nové provedení se jen minimálně liší od toho, co už skupina v minulosti vydala. Malé plus za výběr novějších písní - tyto tři tituly jsou pro mě jedinými kousky 'nového KAT-u', které se dají rozumně poslouchat. Škoda, že se kapela rozhodla jen pro drobné změny a přebuzený zvuk.
A pak je tu otázka coververzí, v nichž by si skupina, známá dnes hlavně díky svým vystoupením na Cover Festivalu měla vést dobře. První na řadě je "Highway Star" z repertoáru Deep Purple. Britská klasika je zahraná v duchu originálu, hudebně je velmi dobrá (skvělé sólo) a přistihl jsem se, jak mi v některých momentech spokojeně cuká noha. To samé se nedá říct o Weigelově vokálu, který byl místy až nesnesitelný. Velmi podobná situace je i u "Blackout". I zde instrumentalisté odvedli dobrou práci, ale opět jde jen o šablonu toho, co kdysi dělali Scorpions. Na druhou stranu jsou vokály sice lepší, i když se stále nevyrovnají skladbám Klause Mainea. Qbek Weigel si krade show v "You Shook Me All Night Long" (v originále AC/DC), ale dělá to špatným způsobem, a sice tím, že sahá do hloubky svého podání Briana Johnsona , které zná jen on sám (i když na průměrném barovém karaoke by měl s tímto výkonem velkou šanci dosáhnout na stupně vítězů). Jo, a pak je tu ještě skrytá pasáž, která není ničím jiným než dvouminutovým pokračováním "You Shook Me All Night Long".
Celkově je to špatné. 'Poslední konvoj' se bezpochyby poslouchá příjemněji než 'Bez ohlédnutí', ale to je dáno především kvalitou zde použitého zdrojového materiálu. Na mnoha místech je zřejmé, že album vzniklo snadnou cestou - ať už jde o drobné úpravy materiálu vydaného po rozpadu kapely, nebo o poněkud klišovité provedení písní Deep Purple, AC/DC a Scorpions, které postrádá jakoukoli jiskru kreativity. Dokonce i obal se zdá být hodně inspirovaný »Death on the Road« od Iron Maiden. Na nahrávání předchozí desky bylo odvedeno mnohem více práce a ze dvou zel mám raději, když kapela složí nová čísla, ať už jsou jakkoli chatrná, než aby zněla slušně, ale z velké části se jen držela 'zkratky'. To není hezké, to není hezké....
V roce 2021 se na webu stanice Antyradio objevil článek o sbírce pro bývalého zpěváka kapely Romana Kostrzewského, který bojoval s rakovinou. V názvu textu došlo k chybě, skupina Kat & Roman Kostrzewski byla zaměněna za skupinu KAT. Piotr Luczyk se k článku vyjádřil prohlášením, v němž informoval, že skupina KAT nesbírá peníze pro Kostrzewského a nebude hrát speciální koncert. Tvrdil také, že články informující o sbírce jsou manipulací a záminkou pro bezplatnou reklamu pro kapelu bývalého zpěváka, přičemž samotnou skupinu Kat & Roman Kostrzewski označil za cover band. Luczykovo prohlášení vyvolalo mezi fanoušky velké pobouření.
Roman Kostrzewski zemřel 10. února 2022.
Hudba KAT byla zpočátku ovlivněna britským heavy metalem (zejména Iron Maiden), ale kapela si rychle vytvořila svůj osobitý styl. První album představuje velmi syrový black metal, prozrazující fascinaci tvorbou formace Venom. Další desky ukazují vývoj směrem k thrash metalu (Breath of Extinct Worlds a hudebně komplexní Bastard). Roses of Love ... znamenalo posun k modernímu, méně výraznému zvuku - hudba se stala více „temnou“. Texty se vyvíjely od fascinace magií a okultismem ('Oddech... a později opět na albu Róża miłości...), přes charakteristické odkazy Romana Kostrzewského na Micińského a Grabińského (např. "Purpurowe Gody"), prvky Nietzscheho filozofie (hlavně Bastard) a výsměch katolické církvi ("Szydercze zwierciadło"). Kanibalové mysli přinesli skladby v poněkud odlišné konvenci: témata textů vycházela ze současných médií a manipulace s lidmi, ale stále byly přítomny i metafyzické motivy.
Zdroje: