Nightwish je finská symfonická metalová skupina z Kitee, kterou založili v roce 1996 autor písní a klávesista Tuomas Holopainen, kytarista Emppu Vuorinen a zpěvačka Tarja Turunen. Po vydání debutového alba Angels Fall First (1997) kapela brzy přibrala bubeníka Jukku Nevalainena a poté baskytaristu Samiho Vänskä. V roce 2001 Vänskäho nahradil Marko Hietala, který také převzal roli mužského vokalisty, kterou dříve plnil Holopainen nebo hostující zpěváci.

NIGHTWISH je třetí nejprodávanější kapelou a hudebním subjektem ve Finsku s certifikovaným prodejem téměř 900 000 certifikovaných kopií. Skupina je také celosvětově nejúspěšnější finskou kapelou, prodala více než 10 milionů desek a získala více než 60 zlatých a platinových ocenění, vydala šest alb číslo 1 a třináct singlů číslo 1. Dne 26. října 2018 byla uvedena do finské hudební síně slávy, čímž se stala jedenáctým členem této čestné galerie.

Poté, co hrál Tuomas Holopainen v 90. letech na klávesové nástroje v několika heavymetalových kapelách, včetně Darkwoods My Betrothed, se 6. července 1996 při posezení s přáteli u táboráku rozhodl založit vlastní projekt, o němž měl okamžitě jasnou představu, a ve kterém hodlal uvést do života experimentální akustickou hudbu, kterou sám napsal během svého působení ve finské armádě. Měla být podobná folkové hudbě, která se obvykle hraje u táborových ohňů, ale s osobitým zvukem a atmosférou.

Tuomas později vzpomínal: „Seděli jsme u ohně, Teemu Kautonen, Tero Leinonen, celá stará parta. Tam jsem dostal nápad. Co kdybych dal dohromady vlastní projekt? Název Nightwish jsem ještě neměl vymyšlený, ale koncept už jsem měl v hlavě. Kapela by byla akustická a jejím stylem by byla náladová hudba. Vůbec by to nebyl heavy metal - měli bychom akustickou kytaru, nějaké flétny, smyčce, klavír, klávesy a určitě zpěvačku. Bylo jasné, že to musí být zpěvačka, protože v té době pro mě byli velkou událostí The 3rd and the Mortal, norští Theatre of Tragedy a holandští The Gathering. Velký vliv mělo také album »Kveldssanger« od Ulver. »Kveldssanger« jsem hodně poslouchal a říkal jsem si, že bych se možná měl pokusit dělat takové věci ještě lépe.“

Brzy přizval ke spolupráci kamaráda a spolužáka Erno 'Emppu' Vuorinena, který hrál na akustickou kytaru, a klasickou zpěvačku Tarju Turunen, s níž měl o několik let dříve stejného učitele hudby, Plamena Dimova, a s kterou se znal též díky své matce, která Tarju v dětství učila na piano. Tito tři hudebníci nahráli koncem roku 1996 akustické demo, poprvé pod názvem Nightwish, který byl odvozen od jejich první společné písně (demo obsahovalo také skladbu "The Forever Moments" a ranou verzi písně "Etiäinen").

Na začátku roku 1997, po vydání dema, se ke kapele připojil bubeník Jukka 'Julius' Nevalainen a akustická kytara byla nahrazena elektrickou. Přidání heavymetalových prvků k dosavadnímu experimentálnímu stylu skupiny dalo kapele odlišný zvuk, který vytvořil pozdejší jádro jejich stylu. Poté ale byla aktivita Nightwish na kratší dobu přerušena, a to kvůli nástupu Holopainena na povinnou vojenskou službu. Právě tam ale začal tento klávesista ve velkém skládat písně, které se později staly základem pro jejich debutové album. Holopainen se při skládání textů inspiroval převážně jeho oblíbenou fantasy literaturou; sériemi Dragonlance či Pán prstenů. Tato díla ovšem přímo nepromítal do svých děl, nýbrž mu dle vlastních slov pomáhaly při tvorbě vlastních příběhů.

V dubnu 1997 skupina vstoupila do studia, aby nahrála sedm písní pro své druhé demo Angels Fall First. Demo se v květnu 1997 dostalo do finského vydavatelství Spinefarm Records, které ho chtělo vydat jako stejnojmenné debutové album skupiny; vydavatelství nabídlo Nightwish nahrávací smlouvu a kapela se vrátila do studia, aby nahrála další čtyři písně, které by doprovodily skladby z dema.

Plnohodnotné album vyšlo v listopadu 1997 a hned vystoupalo na 31. místo finské albové hitparády, přičemž singl "The Carpenter", který vyšel jako split se spřízněnými kapelami ze stejného vydavatelstvími Children of Bodom a Thy Serpent, se umístil dokonce na 3. místě finské singlové hitparády. Debutové album je také vyjímečné tím, že je jednou ze dvou nahrávek skupiny, na kterých se objevují Holopainenovy vokály vedle Tarjiných (ve čtyřech z jedenácti skladeb alba).

Hudebně je Angels Fall First power metalové album s gotickými, folkovými a klasickými prvky. Původní limitovaná edice 500 kusů obsahuje sedm skladeb, z nichž dvě nejsou na běžné edici. Tato edice je sběrateli velmi vyhledávaná a v roce 2012 byla jedna kopie prodána na eBay za 1137,23 dolarů. V USA album vyšlo u Century Media v březnu 2001. Tuomas k albu později poznamenal: „vtipné na »Angels Fall First« je, že to mělo být jen demo, které jsme chtěli poslat nahrávacím společnostem. Ale pak ho slyšeli Spinefarm a přišlo jim perfektní, takže ho vydali tak, jak bylo, bez remixů a podobně. Dřív jsem se za to trochu styděl, ale teď na ty písničky můžu být hrdý a cítit nostalgii.“

Kapela debutovala naživo v rodném městě Kitee v Huvikeskusu 31. prosince 1997 před 400 diváky. Později vzpomínali, že při prvním vystoupení byli nervózní a zároveň vyděšení. Protože jim v té době chyběl baskytarista, připojil se k nim jako příležitostný koncertní člen Samppa Hirvonen. Další příležitostnou živou členkou byla Marianna Pellinen jako další klávesistka a doprovodná vokalistka. Původně se plánovalo, že Hirvonen se stane stálým členem, ale právě v době, kdy začali nahrávat další album Oceanborn, nastoupil v rámci odvodů do finské armády, a tak místo něj požádali Samiho Vänskäho, kterého Tuomas znal ze skupiny Nattvindens Grat. Po prvním koncertu se Holopainen rozhodl ukončit studia na univerzitě biologie a začal se plně věnovat hudbě.

Během začátku roku 1998 Nightwish občas předskakovali kapelám Babylon Whores, Children of Bodom a Tarot. Odehráli ale pouze sedm koncertů, protože Tarja v té době dokončovala školní docházku a Nevalainen a Vuorinen sloužili povinnou finskou vojenskou službu.

V srpnu 1998 se Nightwish vrátili do studia v pětičlenné sestavě, aby pro Spinefarm Records nahráli své další album, které vyšlo 7. října 1998 pouze ve Finsku pod názvem Oceanborn.

Nové album mělo techničtější a progresivnější zvuk než Angels Fall First a kapela na něm opustila většinu ambientních a folkových prvků přítomných na debutovém albu, s výjimkou písně "Moondance". Jako protipól Tarjina ženského vokálu se na albu objevil v písních "The Pharaoh Sails to Orion" a "Devil & the Deep Dark Ocean" také hostující growlingový vokál Tapio Wilska (ex-Finntroll), protože Tuomas už nechtěl zpívat. Wilska je také bývalým členem skupiny Nattvindens Grat.

V recenzi AllMusic se píše, že album jako celek funguje skvěle a jeho písně jsou velmi silné. Oceanborn také zaznamenalo ve Finsku okamžitý úspěch, když se dostalo na 5. místo finské albové hitparády Suomen virallinen lista a první singl z alba, "Sacrament of Wilderness", se dostal dokonce na 1. místo finské singlové hitparády, kde se udržel několik týdnů. Vydání alba bylo zpočátku omezeno na Finsko, ale díky úspěchu písně "Sacrament of Wilderness" vydala společnost Spinefarm na jaře 1999 Oceanborn také mezinárodně, ve zbytku Evropy u Drakkar Entertainment a v Japonsku u Toy's Factory.

V rozhovoru pro Kerrang! v roce 2008 zakladatel kapely Tuomas Holopainen vzpomínal, že velké ambice začali mít po vydání debutového alba, které nikdy nemělo být vydáno jako řádná deska: „Stalo se to téměř náhodou, a tak jsme se rozhodli dát všechno do toho, aby byl »Oceanborn« skvělý. Když došlo na nahrávání, byli jsme všichni takoví amatéři. Vůbec jsme nevěděli, co děláme, takže jsme jen experimentovali se spoustou různých věcí, dokonce jsme si přivedli smyčcové trio, které bylo úplně na nic, pak další housle, pak ještě jedny housle navrch. Takže jsme skončili u toho, že "Moondance" má dvacet houslových stop, jen proto, že jsme to předtím nedělali a nevěděli jsme, co děláme! Je to dost napěchované album, ale zároveň si myslím, že je to jedno z našich nejlepších, protože je na něm slyšet to vzrušení z toho, že zkoušíme všechny ty nové věci. Přijde mi zvláštní, že se zrovna tohle album stalo přelomovým, protože tehdy byla ta hudba taková legrační. Byla opravdu operní, a když se podíváte na fotky, vypadají dost hororově.“

Natáčení bylo obtížné především pro mladou zpěvačku. Tarja později pro magazín Spark vzpomínala: „To album pro mne znamenalo opravdu obtížnou práci. Tuomas tehdy ještě neuměl psát tak, aby respektoval můj typ vokálu. Ani ještě neznal jeho rozsah. Udělal mi to velmi těžké a já si vzpomínám, že jsem seděla na podlaze studia a plakala, zatímco ostatní na mě křičeli „Zpívej, sakra!“ Písně na »Oceanborn« jsou složité a jsou pro zpěváka tvrdým oříškem. Je nutné si přiznat, že i moje vlastní schopnosti byly v té době omezené. Chodila jsem do školy a můj rozvoj byl tehdy na začátku. Ale ve srovnání s naším prvním albem to byl krok dopředu, měla jsem více sebedůvěry a už jsme jako kapela měli za sebou i turné. Procestovali jsme Evropu a Jižní Ameriku. Lidé to album přijali opravdu dobře.“

Toto album znamenalo pro Nightwish definitivní změnu hudebního záběru od folkových kořenů na Angels Fall First a ukázalo bombastičtější, powermetalovější zvuk s rychlejšími tempy, harmonickými kytarovými a klávesovými předěly a spoustou těžkých dvoušlapákových bicích. Nelze přeslechnou, že v té době byli Holopainenovou největší inspirací finští kolegové Stratovarius, odtud powermetalový zvuk alba, který se vyznačuje dramatičtějším přístupem v celkovém hudebním rozsahu a většinou se omezuje na symfonickou práci s klávesami a vokály zpěvačky Tarji Turunen. Podle Mapeho Ollila, který napsal biografii kapely, se spolu s albem Theli od Therion stalo známým jako jeden ze základních kamenů nově vznikajícího žánru symfonického metalu.

Většina textů má fantasy tématiku, typickým příkladem jsou skladby jako "Swanheart" a "Walking in the Air", coververze z animovaného televizního speciálu The Snowman. Píseň "Gethsemane" má však spíše náboženský nádech a kromě toho se zde objevují i teatrální skladby jako "Devil & the Deep Dark Ocean". Oceanborn tak patří k nejtemnějším albům kapely.

2.srpna 1999 vydali Nightwish baladu "Sleeping Sun (Four Ballads of the Eclipse)" jako maxisingl spolu s dalšími třemi písněmi u příležitosti úplného zatmění Slunce, které mělo nastat 11. srpna. Skladba získala ve Finsku certifikaci Gold Disc s více než 5 000 prodanými kopiemi a také v Německu s více než 15 000 kopiemi. Ve finské hitparádě se dostala na druhé místo a v německé oficiální singlové hitparádě obsadila 69. místo. Po tomto prvním mezinárodním úspěchu byli toho roku také zařazeni jako předkapela na evropské turné německých Rage. Album Oceanborn i singly "Sacrament of Wilderness" a "Walking in the Air" navíc získaly už v srpnu 1999 ve Finsku zlatou certifikaci.

Zatímco Nightwish ve studiu začátkem roku 2000 pracovali na svém třetím albu, byli s písní "Sleepwalker" přijati do finského předvýběrového finále písňové soutěže Eurovize. Přestože vyhráli hlasování veřejnosti, nakonec skončili na třetím místě a porota vybrala jako zástupce Finska místní gospelovou zpěvačku Ninu Aström.

V roce 2001 Nightwish nahráli coververzi písně Garyho Moora "Over the Hills and Far Away" spolu se dvěma novými písněmi ("10th Man Down", nevydaná nahrávka z přípravy Oceanborn, a "Away", nevydaná nahrávka z přípravy Wishmaster) a předělávku písně "Astral Romance" (z alba Angels Fall First), kde Tuomasův part nazpíval Tony Kakko (Sonata Arctica). Tento nový materiál vyšel jako jejich první (a do roku 2009 jediné) EP Over the Hills and Far Away. Na desce také opět hostoval Tapio Wilska v písni "10th Man Down."

Verze písně "Over the Hills and Far Away" byla fanoušky dobře přijata a stala se častou součástí živých vystoupení kapely, ale ostatní písně nikdy výrazněji neprorazily a nebyly znovu vydány, s výjimkou živého provedení písně "10th Man Down" na DVD End of Innocence už s novým basákem Marko Hietalou. V témže roce také Nightwish vydali (jako VHS, DVD a CD) své první živé album From Wishes to Eternity, nahrané během koncertu ve finském Tampere 29. prosince 2000.

Brzy po vydání alba Over the Hills and Far Away potkalo Nightwish něco, co bylo označováno za jedno z nejtěžších období jejich existence jako kapely. Problémy se soustředily na baskytaristu Samiho Vänskäho, který se podle Holopainena začal ke kapele chovat nevhodně, když nechodil na zkoušky a nebral koncerty tak vážně jako ostatní členové. Poté, co kapela s Vänskä několikrát diskutovala o jeho chování, aniž by se dočkala nějaké změny, se o něj všichni jednoduše přestali zajímat a napětí rostlo.

Mezitím si kytarista Emppu Vuorinen začal stěžovat na svou roli v kapele a říkal, že se cítí jako nájemný vrah, který dělá jen to, co se po něm chce. Podle jejich učitele hudby Plamena Dimova mají s Emppu s Holopainenem naprosto odlišné povahy, a tak se dalo očekávat, že nastanou potíže. Vuorinenovi však bylo řečeno, aby zůstal v klidu a skousl to, a problém se už později neřešil.

Později Holopainen přiznal, že v té době začal vážně uvažovat o rozpadu Nightwish. Po koncertě v Rusku poslal textovou zprávu kolegovi z metalové kapely Sonata Arctica Tonymu Kakkovi, že si myslí, že už nemá kapelu, a zeptal se ho, jaké má plány na příští rok. Po posledním koncertě kapely v rámci turné k desce Over the Hills and Far Away v roce 2001 Holopainen také zavolal do jejich vydavatelství Drakkar a Spinefarm a neoficiálně prohlásil, že Nightwish končí. Řekl jim, že možná vyprodukuje další album, ale že už s kapelou nikdy nevystoupí. Stejný vzkaz napsal i na nástěnku kapely.

Bezprostředně po posledním koncertu se Holopainen vydal s Tonym Kakkem na týdenní pěší výlet do Laponska. Během výletu se bavili o kapele a Holopainen se nakonec rozhodl, že Nightwish tak snadno nerozpustí. Po návratu z Laponska mu navíc okamžitě zavolal Ewo Pohjola, generální ředitel Spinefarm, a nabídl se, že se stane jejich manažerem a pomůže mu dát věci do pořádku, a Holopainen souhlasil. Aby ale mohla kapela pokračovat, rozhodl se Holopainen, že je třeba provést některé změny. Kromě toho, že si za nového manažera vybral Ewa, požádal také Vänskäho, aby skupinu opustil (později jako další důvod uvedl hudební neshody) a na jeho místo nastoupil Marko Hietala (hraje také ve kapele Tarot), který tak fakticky opustil svou předchozí skupinu Sinergy. Kromě hry na basovou kytaru měl mít Hietala na starosti také zpěv. Holopainen později veřejně prohlásil, že s Vänskä stále udržují kontakt, což je v rozporu s fámami, které říkají, že se od té doby nesetkali. O další společný práci však nemají zájem.

V květnu roku 2002 vydala skupina prostřednictvím Spinefarm Records ve Finsku, Drakkar Entertainment ve zbytku Evropy, Century Media Records v USA a Toy's Factory v Japonsku své čtvrté studiové album Century Child, provázené singly "Ever Dream" a "Bless the Child". Hlavním rozdílem oproti předchozím albům je použití živého finského orchestru ve skladbách "Bless the Child", "Ever Dream", "Feel For You" a "The Beauty of the Beast." Nejoblíbenější skladbou fanoušků je však verze písně "The Phantom of the Opera" ze slavného stejnojmenného muzikálu skladatele Andrewa Lloyda Webbera, kterou si skupina upravila. Píseň byla opakovaně hrána na koncertech, dokud zpěvačku Tarju Turunen nevystřídala Anette Olzon, načež skupina oznámila, že píseň již nikdy nebude hrát naživo.

Album Century Child získalo dvě hodiny po vydání zlatý certifikát a dva týdny poté platinový (více než 60 000 prodaných kopií), čímž se stalo druhým nejprodávanějším albem roku 2002 ve Finsku. Jen ve Finsku se ho nakonec prodalo více než 80 000 kopií. Zaznamenalo také rekord ve finské albové hitparádě; nikdy předtím se nestalo, aby se album na prvním místě tak vzdálilo druhému místu. Po vydání videoklipu "Bless the Child" byl natočen druhý videoklip, který však neměl žádnou singlovou podporu. Vybrána byla skladba "End of All Hope". Klip obsahuje úryvky z finského filmu Kohtalon kirja (česky Kniha osudu).

V roce 2003 vydali Nightwish své druhé DVD, dokument End of Innocence. Vypráví dvě hodiny příběh kapely slovy Holopainena, Nevalainena a Tapia Wilska. Obsahuje také kousky z živých koncertů, exkluzivní záběry atd.

V létě 2003 se vdala zpěvačka Tarja Turunen a objevily se opět zvěsti, že se kapela chystá rozpustit. Tyto zvěsti se ale v té době ukázaly jako nepravdivé, protože kapela ještě rok koncertovala a vydala další album. Tarjino manželství ale později, na podzim roku 2005, sehrálo roli v jejím propuštění ze skupiny.

Aby kapela našla náhradu za Tarju na pozici zpěvačky, oznámila 17. března 2006 zájemcům o tuto pozici, aby zaslali demo nahrávky a zůčastnili se tak konkurzu na toto místo. Během této doby se začaly objevovat spekulace o tom, kdo bude nakonec vybrán, tak kapela na svých webových stránkách uvedla, že by fanoušci neměli věřit jiným zdrojům informací o nové zpěvačce než samotné kapele.

V září 2006 skupina vstoupila do studia, aby nahrála své šesté studiové album Dark Passion Play a v květnu následujícího roku bylo oznámeno, že Tarju nahradí Anette Olzonová, 35letá zpěvačka poprockové skupiny Alyson Avenue. Holopainen v rozhovorech uvedl, že si nepřál odhalit její identitu, dokud nebude k dispozici nový materiál, protože nechtěl, aby ji fanoušci posuzovali jen podle obrázku nebo podle minulé práce. Den po tomto odhalení, 25. května 2007, byl vydán charitativní singl "Eva", který byl ke stažení jako první nabídka z nového alba a první, na kterém se podílela Anette. Původně měl být vydán 30. května, ale datum bylo změněno kvůli úniku informací na britském webu pro stahování hudby.

13. června kapela na svých oficiálních webových stránkách odhalila název a obal nového alba, stejně jako název a obal druhého singlu "Amaranth"; ve Finsku vyšel 22. srpna a obsahoval bonusovou skladbu "While Your Lips Are Still Red", kterou Tuomas napsal jako hlavní znělku k připravovanému finskému celovečernímu filmu Lieksa!. Singl dosáhl ve Finsku zlatého statusu po necelých dvou dnech v obchodech.

Album Dark Passion Play vyšlo v Evropě v posledním zářijovém týdnu roku 2007, ve Velké Británii 1. října a ve Spojených státech 2. října. Druhý den po získalo ve Finsku dvojnásobnou platinu, obsadilo první místo v hitparádách Německa, Finska, Švýcarska, Maďarska a Chorvatska a dostalo se do první stovky v dalších 16 zemích včetně Spojených států. Překonalo také dosavadní rekord kapely jako nejdražší finská nahrávka, neboť konečné výrobní náklady na zvukový záznam dosáhly více než 500 000 eur (dvojnásobek nákladů na Once, předchozího rekordmana, a přibližně 675 000 dolarů).

Na tomto albu měl Marko Hietala jako zpěvák větší volnost: zpívá doprovod v písních "Cadence of Her Last Breath" a "Sahara", hlavní vokály v písních "The Islander", "Master Passion Greed" a "While Your Lips Are Still Red" a sbor v písních "Bye Bye Beautiful" a "7 Days to the Wolves". Kromě toho zpívá i jeden part v písni "The Poet and the Pendulum". Než kapela našla novou zpěvačku a než bylo album nahráno, zpíval Marko na všech demo verzích. Holopainen zpíval na demo verzích písní "Bye Bye Beautiful" a "Master Passion Greed", ale tyto písně nebyly nikdy vydány.

Stejně jako na albu Once i zde Nightwish do několika skladeb zahrnuli mnoho nových vlivů a hodně experimentovali. Na albu Once se hodně inspirovali indiánskou hudbou, zejména ve skladbě "Creek Mary's Blood", na které se podílel lakotský hudebník John Two-Hawks. Na albu Dark Passion Play naproti tomu většina inspirace pochází z finské a irské kultury a hudby, což je jasně slyšet v písni "Last of the Wilds". Písně jako "Master Passion Greed" a "Cadence of Her Last Breath" zahrnovaly také thrashmetalové a alternativně metalové prvky, které ukazovaly novější, modernější zvuk kapely.

Holopainen také uvedl, že se na albu objevují temnější skladby připomínající album Century Child, například "The Poet and the Pendulum", a některé další. Tuomas k tomu podotkl: „Bude to temné album, a to jak po hudební, tak po textové stránce. A to i přesto, že album je mnohem optimističtější než »Century Child«. Písněmi, které tuto náladu odrážejí, jsou například druhý singl "Amaranth" a béčko "Bye Bye Beautiful". Extrémů je zde více než kdykoli předtím. Takže to nebude jako 'Century Child 2'. V některých nových písních je více naděje.“

Na podporu vydání alba odehráli Nightwish světové turné Dark Passion Play, které se konalo v letech 2007 až 2009. Dne 22. září 2007 uspořádala skupina tajný koncert v Rock Café v estonském Tallinnu, kde se převlékla za cover kapelu Nightwish s názvem Nachtwasser. První oficiální koncert s novou zpěvačkou se pak konal 6. října 2007 v izraelském Tel Avivu. Tím začalo turné Dark Passion Play, v rámci kterého skupina navštívila Spojené státy, Kanadu, většinu Evropy, Asii a Austrálii. V roce 2008 odehrála skupina přes 100 koncertů, přičemž se představila v Oceánii, Evropě a Asii. V listopadu kapela hrála v Jižní Americe a před touto etapou si dala tříměsíční pauzu; třetí etapu Nightwish zahájili v roce 2009, kdy odehráli koncerty v Severní Americe a Evropě a také se zúčastnili několika letních metalových festivalů, včetně Graspop Metal Meeting a Masters of Rock. Turné Dark Passion Play se ukázalo být zatím nejdelším turné kapely a bylo zakončeno koncertem v Helsinské Hartwall Areně (druhým koncertem skupiny v této hale) se skupinou Apocalyptica před 10 000 fanoušky.

Dne 9. října 2013 Nightwish oficiálně oznámili, že Floor Jansen se stala stálou náhradou za Anette Olzonovou. Spolu s ní byl do skupiny oficiálně přijat do té doby pouze koncertní člen Troy Donockley, čímž se kapela poprvé stala sextetem. V pozdějším rozhovoru Tuomas uvedl, že Donockleyho předchozí spolupráce s kapelou z něj již udělala hodně platného člena kapely, takže to prostě jen udělali oficiálně. Na webových stránkách bylo také oznámeno, že by měli v příštím roce vstoupit do studia, aby nahráli své osmé řadové album. Již v té době kapela oznámila, že bude obsahovat dosud nejdelší skladbu Nightwish.

Koncem listopadu ještě skupina vydala živé video Showtime, Storytime, zachycující vystoupení na festivalu Wacken Open Air 2013. Navzdory tomu, že nahrávka vznikla v době, kdy kapela čítala pouze čtyři členy, je to první vydání Nightwish, na kterém se podílela Floor a kde jsou ona a Donockley uvedeni jako členové kapely. Video obsahuje také dokumentární film obsahující zákulisí prvních dnů Floor Jansenové v kapele.

V květnu 2014 Holopainen aktualizoval své oficiální webové stránky a uvedl, že s producentem Tero "TeeCee" Kinnunenem nahráli ve finské Hattulě 12 demosnímků pro nové album. Kapela očekávala, že začne zkoušet v červenci ve finském Enu, nahrávání dokončí do ledna 2015 a pokud půjde vše podle plánu, album vydá na jaře téhož roku. K hudbě Tuomas řekl: „Na bližší analýzu materiálu je ještě příliš brzy, ale album opět prozkoumá všechny konce spektra a přinese to nejlepší od nováčků Floor a Troye. A nenápadně se nakonec ukázalo, že albem prostupuje jedno téma.“

6. srpna kapela oznámila, že zakládající člen a bubeník Jukka Nevalainen se kvůli své vysilující nespavosti nebude podílet na novém materiálu a jeho místo na albu i nadcházejícím turné zaujme Kai Hahto (Wintersun).

V listopadu skupina natočila videoklip k písni "Élan" a 8. prosince oznámila, že se jedná o první singl z alba, které vyjde 13. února 2015. Obal nového alba a jeho název Endless Forms Most Beautiful, který byl převzat ze spisů anglického přírodovědce Charlese Darwina, byly odhaleny 22. prosince. Samotné album vyšlo 27. března 2015 v produkci Tero "TeeCee" Kinnunena a podílela se na něm také londýnská sborová skupina The Metro Voices, londýnský dětský sbor Young Musicians a Orchestre De Grandeur pod vedením uznávaného orchestrálního aranžéra Pipa Williamse, který vyučuje hudbu a hudební technologie na London College of Music. Profesor Richard Dawkins byl nejen vypravěčem úvodní písně alba "Shudder Before the Beautiful", ale také závěrečné písně alba "The Greatest Show on Earth", která nese název podle jeho knihy o evoluci z roku 2009.

V prvním týdnu se alba v USA prodalo 18 342 kopií a debutovalo na 34. místě v žebříčku Billboard 200. Stalo se tak třetím albem Nightwish (po Dark Passion Play a Imaginaerum), které se umístilo v této kategorii. V České republice album debutovalo na vrcholu hitparády a již po dvou dnech získalo zlatý status. V první desítce se umístilo i v dalších zemích, včetně Finska, Nizozemska, Polska, Rakouska a Mexika. V rámci jeho propagace se skupina vydala na turné Endless Forms Most Beautiful World Tour, které začalo 9. dubna 2015 v New Yorku a skončilo 9. října 2016 v japonské Saitamě.

V červenci 2015 bylo oznámeno, že zpěvák skupiny Sonata Arctica Tony Kakko nahradí Jukku Nevalainena jako speciální host kapely na festivalu Rock in Rio 2015. V prosinci 2015 se Nightwish stali první finskou kapelou, která vystoupila jako headliner ve Wembley Areně v Londýně. Na vyprodaném koncertě vystoupil jako host také profesor Richard Dawkins, který na pódiu přednesl své party. Vystoupení v Tampere a Londýně byla natočena pro vydání živého alba známého pod názvem Vehicle of Spirit.

Dne 20. srpna 2016 odehrála skupina speciální koncert k 20. výročí v Himos Areena ve Finsku. Na koncertu vystoupil původní baskytarista Sami Vänskä s písní "Stargazers" a bubeník Jukka Nevalainen s písní "Last Ride of the Day". V roce 2017 si kapela dala pauzu, během níž se Jansen věnovala svému prvnímu dítěti. Holopainen uvedl, že mezi lety 2018 a 2020 příjdou s dalším albem, které bude pokračovat v tématech zpracovaných na Endless Forms Most Beautiful.

9. března 2018 začalo devítiměsíčním světovým turné s názvem Decades: World Tour, které skončilo v prosinci téhož roku, které doprovodilo vydání nového kompilačního alba s názvem Decades. Turné obsahovalo zřídka slyšený materiál a speciální set pro fanoušky; na severoamerické části turné bylo každému divákovi nabídnuto album Decades zdarma. Během latinskoamerické části turné byl koncert v Buenos Aires natočen pro živé DVD známé jako Decades: Live in Buenos Aires, které bylo vydáno 6. prosince 2019.

V červenci 2018 Holopainen prohlásil, že už napsal skoro 90 procent materiálu pro další album Nightwish a že inspirací pro něj bylo dokončení debutového alba folkové skupiny Auri z roku 2018, které vytvořil společně s Donockleym a Johannou Kurkelou v předchozím roce. Také uvedl, že nahrávání novinky by mělo začít v červenci 2019, vydání je plánováno na jaro 2020. Dne 15. července 2019 skupina také oznámila, že Kai Hahto trvale nahradí Jukku Nevalainena na postu bubeníka kapely. V prohlášení Nevalainen vysvětlil, že ačkoli svou nespavost zvládá velmi dobře a má jen málo problémů, nechtěl pokoušet štěstí tím, že by se vrátil do kapely jako člen na plný úvazek. Potvrdil však, že bude pokračovat ve své roli a starat se o záležitosti spojené s kapelou v zákulisí.

Obal a seznam skladeb nového alba spolu s jeho názvem Human. :II: Nature., byly odhaleny 16. ledna 2020 a album bylo vydáno 10. dubna 2020. CD verze obsahuje dva disky, na prvním je devět skladeb, na druhém je pouze jedna skladba, která je ovšem rozdělená do osmi částí. Grafická podoba alba používá klínopisné symboly – sumerský dingir a propojený mužský a ženský symbol. Už předtím, 7. února 2020, byl vydán první singl z alba s názvem "Noise" a doprovodný videoklip a 6. března 2020 druhý singl "Harvest", k němuž bylo natočeno textové video. V den vydání alba pak Nightwish zveřejnili textová videa ke všem písním z alba. V rozhovoru Floor Jansenová také prozradila, že kapela původně požádala přírodovědce Davida Attenborougha, aby na albu promluvil: „Pokoušeli jsme se ho získat, aby na albu promluvil. Napsali jsme mu dopis a on nám odepsal, že to odmítá, ale bylo velmi působivé, že člověk jeho formátu nám osobně napsal a vysvětlil, že teď prostě nemá čas.“

Album debutovalo na prvním místě ve Finsku, Švédsku, Švýcarsku, Chorvatsku a Německu a umístilo se dobře i v dalších zemích včetně Kanady, Rakouska, Maďarska, Polska a Spojených států. Dne 21. ledna 2021 bylo nominováno na finské ceny Emma Awards v kategoriích Album roku a Metalové album roku; nakonec zvítězilo v kategorii Metalové album roku. Dostalo se mu také vesměs pozitivních recenzí od hudebních kritiků.

Nightwish také 11. března 2020 oznámili, že vstoupili do partnerství s mezinárodní charitativní organizací na ochranu přírody World Land Trust. Spolu s oznámením vznikl i videoklip, který tuto organizaci propaguje a v němž se zase objevuje píseň "Ad Astra" z jejich devátého alba. Když se Floor v jednom rozhovoru ptali na partnerství s touto organizací, komentovala to následovně: „Tohle je pro mě velmi důležité. Je to skvělá organizace. Videoklip k poslední písni na albu, "Ad Astra", byl natočen ve spolupráci s nimi. Pracují na ochraně naší planety tím, že vykupují oblasti půdy a chrání je. Myslím, že je pokrytecké, že Brazílii říkáme, že musí zachránit svůj deštný prales, když Evropané svůj vlastní prales naprosto zdecimovali. Zároveň ale opravdu musíme zachránit deštné pralesy, jinak nás čeká klimatická krize. World Land Trust spolupracuje s vládami na hledání alternativních finančních zdrojů pro místní obyvatele, aby mohli zastavit kácení a odlesňování. Nemůžete lidem jen tak říct „Přestaňte to dělat“. Musíte vzít v úvahu dopad na člověka a teprve potom na životní prostředí.“

10. července 2020 byl také na počest kapely pojmenován nový druh kraba Tanidromites nightwishorum, který objevil kurátor paleontologie Dr. Adiel A. Klompmaker z Alabamského přírodovědného muzea, a to zejména kvůli jejich albu Endless Forms Most Beautiful z roku 2015. A 12. srpna 2020 byl po skupině Nightwish pojmenován i prehistorický skalní úkryt Alpenglow Rockshelter, který byl objeven v Pensylvánii v USA, a to zejména na počest jejich deváté skladby Alpenglow z alba z roku 2015.

V rámci propagace alba absolvovala kapela v letech 2021 až 2023 turné po Evropě, Jižní Americe, Asii a Severní Americe. Původně mělo turné začít na jaře 2020, ale kvůli pandemii COVID-19 skupina turné odložila na příští rok. Světové turné zahájila v květnu 2021 interaktivním livestreamovým zážitkem v hospodě postavené ve virtuální realitě, v níž zazněly písně z alba. Obě vystoupení překonala rekordy, přičemž první přilákalo 150 000 diváků a stalo se nejnavštěvovanějším virtuálním vystoupením ve Finsku, jehož tržby přesáhly milion eur. Holopainen a Donockley potvrdili, že virtuální vystoupení byla zaznamenána, (později vyšly na DVD).

Kapela pokračovala v turné koncem července 2021 'tajným' vystoupením v Oulu ve Finsku. Hlavní dávka koncertů ale odstartovala v dubnu příštího roku ve Finsku (dva koncerty), poté v Severní Americe (11 koncertů), Evropě (13 koncertů), Latinské Americe (6 koncertů) a opět v Evropě (22 koncertů). Po několika letních festivalech v Evropě kapela 21. srpna 2022 oznámila, že se jejím stálým baskytaristou stal Jukka Koskinen, V roce 2023 následovaly dva koncerty na Bahamách, čtyři v Asii a šest v Evropě, Turné skončilo v červnu 2023 opět ve Finsku (Vassa).

12. ledna 2021 oznámil Marko Hietala svůj odchod z kapely s odůvodněním, že se potýká s chronickými depresemi a je rozčarován z hudební scény obecně. Kapela vydala další prohlášení, že na turné bude mít dočasného koncertního baskytaristu.

Ve svém prohlášení Hietala napsal: „Konspirace je slovo dne. Pro lidi, kteří je mají rádi, musím říct, že 14. ledna mám 55. narozeniny a svůj čas jsem si už určitě odbyl. Obviňovat například Tuomase je urážkou jak jeho, tak mého svobodného myšlení. Je to velmi smutné i pro nás všechny. Mějte se prosím na pozoru. [...] Je pár věcí, na kterých jsme se dohodli a které udělám v roce 2021. Jinak laskavě a s respektem žádám média, kapely, umělecké projekty atd. aby mě v příštím roce o nic nežádali. Mám před sebou ještě nějaký přerod. Doufám, že vám o tom budu moci říct v roce 2022. Není to však žádný slib. Moc se za to omlouvám.“

V květnu 2021 Holopainen prohlásil, že začal pracovat na materiálu pro nové album, zatímco se věnoval svým vedlejším projektům Auri a znovusjednocené skupině Darkwoods My Betrothed, v níž se stal členem na plný úvazek. Potvrdil, že si kapela zamluvila studio pro další album, které by mělo vzniknout v létě 2023.

Floor, která v té době pracovala na svém debutovém sólovém albu Paragon, 10. června 2022 prohlásila, že zvuk připravovaného nového alba se bude ubírat těžším směrem, ale zároveň chtěla udržet koncept alba v tajnosti. Holopainen později potvrdil, že příští album bude jednak pokračováním alba Human. :II: Nature. a jednak třetí a závěrečnou částí trilogie, která byla započata od alba Endless Forms Most Beautiful, a také uvedl, že album vyjde přibližně na začátku roku 2024. V souvislosti s příštím albem se ale nebude konat žádný koncertní cyklus, neboť kapela 6. dubna 2023 vydala prohlášení, že po vydání alba přeruší koncertní činnost na dobu neurčitou.

Nightwish hrají gotikou a folkem ovlivněný symfonický metal s ženským vokálem. Jejich hudba je také popisována jako symfonický gotický metal, který v sobě mísí metal, operu, plačtivé power balady a klávesová sóla. Ačkoli kombinace operního vokálu a melodického heavy metalu kapelu proslavila, operní vokály už nepoužívají tak často jako dříve. Na devátém studiovém albu Human. :II: Nature. se o operní vokál pokusili pouze ve skladbě "Shoemaker". Hudba kapely je také popisována jako složitá a mnohovrstevnatá. Jejich přístup je epický, teatrální a operní. Kritik Steve Huey poznamenal, že jejich bohatá melodika, dynamické textury a teatrální přístup k vystoupení z nich dělají jedinečnou hudební entitu.

Součástí původního zvuku kapely byl sopránový operní zpěv Tarji Turunenové, a to až do jejího propuštění ze skupiny v roce 2005. Kritici poznamenali, že její vokál se ale s vydáním alba Once stal méně operním. Po odchodu Tarji Turunen ze skupiny Nightwish opustili charakteristický operní vokál svých dřívějších alb, ačkoli skupina tento styl poněkud obnovila, když se zpěvačkou stala Floor Jansenová. Použití ženského vokálu se stalo jakousi obchodní značkou, aspoň do doby, kdy se vynořil zástup nových metalových kapel s ženským vokálem a narostla popularita kapel jako Evanescence a Within Temptation a také několika gothic metalových kapel kombinujících ženský a mužský vokál, například Lacuna Coil, Tristania, Epica a After Forever.

Bývalý baskytarista a zpěvák Marko Hietala popisuje styl hudby skupiny jako melodický symfonický metal, ačkoli tento názor nesdílejí všichni členové skupiny, včetně skladatele Tuomase Holopainena, který skupinu popisuje jednoduše jako symfonický metal. Někteří kritici zase shledávají, že kapela měla od svého debutu gotický zvuk.

Ačkoli je hudba Nightwish soustředěna kolem zpěvačky, od vydání debutového alba Angels Fall First se na albech skupiny objevují i mužské vokály. Toto debutové album také obsahovalo prvky lidové hudby a ambience, které byly na následujícím albu Oceanborn zavrženy. V písni "Creek Mary's Blood" z alba Once však byly do jisté míry použity folkově orientované indiánské melodie a na jejich albu Dark Passion Play z roku 2007 se objevily prvky lidové hudby v písních "The Islander" a "Last of the Wilds".

Zpočátku psal Holopainen hlavně o mytologických a fantasy tématech a často používal odkazy na metafyziku a přírodu. Na texty kapely měly velký vliv zejména fantasy romány. Písně jako "Wishmaster", "Elvenpath" a "Wanderlust" na ně poměrně jasně odkazují, v tomto případě na sérii Dragonlance a Pána prstenů J. R. R. Tolkiena. "FantasMic" z alba Wishmaster je přímou poctou Waltu Disneymu a animovaným filmům společnosti Disney, které podle Holopainenových slov patří k dílům, která ho ovlivnila. V Dark Passion Play se vrátil k fantasy tématu písněmi jako "Sahara", "Whoever Brings the Night" a "7 Days to the Wolves", která volně vychází z románu Stephena Kinga Vlci z Kally, páté knihy série Temná věž. První část skladby "The Poet and the Pendulum" se jmenuje "The White Lands of Empathica", což je odkaz na sedmou knihu série Temná věž.

V průběhu let se texty stávaly osobnějšími, "Dead Boy's Poem" (Báseň mrtvého chlapce) z alba Wishmaster je velmi emotivní skladba, kterou Holopainen označuje za svůj odkaz a testament pro celý svět: „Chtěl jsem tuhle píseň udělat před smrtí, protože jsem chtěl celému světu říct, co si myslím a co cítím. Vyjadřuje hodně ze mě samotného.“ Osobní vývoj se stal ještě zřetelnějším na albu Century Child. Tarja se domnívala, že texty se již nezabývajly říší snů, na kterou jsme byli zvyklí, ale krutou realitou života.

"Kuolema Tekee Taiteilijan" (česky "Smrt dělá umělce") z alba Once popisuje prožitek ztráty a její dopad na umění, "Nemo" se zabývá pocitem ztracenosti, zatímco "Dead Gardens" pojednává o uměleckém bloku, kterým Holopainen trpěl. "Creek Mary's Blood" vychází ze stejnojmenné povídky Dee Browna, která představuje situaci původních obyvatel Ameriky na konci 19. století.

Na albu Dark Passion Play z roku 2007 se objevilo neobvyklé množství osobních písní, včetně "The Poet and the Pendulum", které popisovaly Holopainenův životní příběh a vyprávěly o tom, že je skladatelem a hudebníkem. Další píseň "Meadows of Heaven" je obrazem Holopainenova dětství a pocitu, že se nikdy nevrátí. Dvě písně, "Bye Bye Beautiful" a "Master Passion Greed", jsou o bývalé člence Tarje Turunen a jejím manželovi Marcelu Cabuliovi. Další píseň na albu, "Cadence of Her Last Breath", je velmi osobní písní o útěcích. Album také obsahuje mnoho odkazů na autory, jako jsou Edgar Allan Poe a Walt Whitman

Skladby na albu Imaginaerum mají různá lyrická témata. Například píseň "Ghost River" tematizuje "souboj mezi ďáblem a matkou Gaiou", zatímco "Scaretale" "noční můry z dětství a příšery".

Na albu Endless Forms Most Beautiful byly textovými tématy písně o kráse světa a všem, co nabízí ("Shudder Before The Beautiful"), kritika toho, jak některá náboženství omezují životy lidí ("Weak Fantasy"), a o smyslu života, který může být pro každého z nás něčím jiným ("Élan").

První disk alba Human. :II: Nature. pokračoval v tématu předchozího alba, jehož základem je lidská přirozenost a to, jací jsou lidé jako druh, a obsahuje písně o moderní společnosti ("Noise"), životě ("Harvest"), lidské představivosti ("Pan") a ódu na lidskou empatii ("How's the Heart?").

Ačkoli jsou texty Nightwish obecně vážné s temnými významy, vytvořili i několik méně vážných písní, včetně bonusové skladby "Nightquest", která pojednává o spojení členů kapely (tří původních členů i Nevalainena) jako hudebníků a o hledání 'Nightwish'.

Debutové album Nightwish Angels Fall First obsahovalo také jednu píseň ve finštině, od té doby však kapela píše písně pouze v angličtině, jedinými výjimkami jsou "Kuolema tekee taiteilijan" z alba Once (2004), singl "Erämaan viimeinen" (2007), což je vokální verze instrumentálky "Last of the Wilds", a "Taikatalvi" ("Magic Winter") z alba Imaginaerum (2011). Holopainen se domníval, že si s textem písně "Erämaan viimeinen" nebyl příliš jistý, protože je toho názoru, že psát ve finštině je poměrně těžké, a řekl, že finština by mohla rychle znít opravdu lacině.

Tuomas Holopainen, autor většiny textů a hudby skupiny, říká, že inspirace čerpá hlavně z filmové hudby, kterou poslouchá ve volném čase. Příkladem tohoto vlivu jsou písně jako "Beauty of the Beast", "Ghost Love Score" a "The Poet and the Pendulum". Má rád například hudební doprovod k filmům Vesnice, Van Helsing nebo Kroniky Narnie: Lev, čarodějnice a skříň. Další skladby, jako například "Bye Bye Beautiful" a "Wish I Had an Angel", obsahují prvky industriálního metalu a některé další, jako například "The Islander" a "Last of Wilds", "Creek Mary's Blood" a album Angels Fall First, mají prvky folkové hudby. Mezi kapely, které měly vliv na Nightwish, patří Children of Bodom, Theatre of Tragedy, The Gathering, My Dying Bride, Tiamat a The 3rd and the Mortal.

Nightwish jsou také zdrojem inspirace pro další kapely. Simone Simonsová, zpěvačka nizozemské symfonicko-gothic metalové skupiny Epica, uvedla, že začala zpívat klasickým stylem díky albu Oceanborn skupiny Nightwish z roku 1998. Sander Gommans ze skupiny After Forever řekl, že je Nightwish určitě ovlivnil při tvorbě nových písní". A Dave Everley z časopisu Metal Hammer je označil za nejúspěšnější metalovou kapelu pevninské Evropy, plus minus Rammstein.