Původ: | Kitee, Severní Karélie, Finsko |
Aktivní roky: | 1996 - současnost |
Styl: | Symfonický metal, gotický metal, power metal |
Vydavatelé: | Spinefarm, Nuclear Blast, Roadrunner, Century Media, Drakkar Entertainment |
Web: | nightwish.com |
Podrobnosti: | Nightwish - Metal Archives |
NIGHTWISH je finská symfonická metalová kapela z Kitee, kterou založili v roce 1996 autor písní a klávesista Tuomas Holopainen, kytarista Emppu Vuorinen a zpěvačka Tarja Turunen. Po vydání debutu Angels Fall First (1997) kapela brzy přibrala bubeníka Jukku Nevalainena a poté baskytaristu Samiho Vänskä. V roce 2001 Vänskäho nahradil Marko Hietala, který také převzal roli mužského vokalisty, kterou dříve plnil Holopainen nebo hostující zpěváci.
Ačkoli NIGHTWISH byli ve své vlasti významní již od dob Angels Fall First, širšího úspěchu dosáhli až po vydání alb Oceanborn (1998), Wishmaster (2000) a Century Child (2002). Jejich LP Once z roku 2004 se prodalo více než milion kopií a znamenalo průlom skupiny ve Spojených státech. Jejich největší americký hit, singl "Wish I Had an Angel" (2004), se dostal do vysílání MTV a byl zařazen na tři soundtracky k americkým filmům, které propagovaly jejich severoamerické turné.
Poslední vystoupení Tarji s NIGHTWISH se uskutečnilo během koncertu, který byl zaznamenán pro živé album/DVD End of an Era. Po koncertě jí ostatní členové v otevřeném dopise oznámili, že již není členkou kapely a v květnu 2007 oznámili, že Tarju Turunenovou nahradí Anette Olzonová. V září téhož roku skupina vydala své šesté album Dark Passion Play, kterého se prodaly téměř 2 miliony kopií a jeho hlavní singl "Amaranth" se stal jedním z jejich nejúspěšnějších singlů v Evropě. 6. října 2007 začalo doprovodné turné, jedno z největších kapely, které skončilo 19. září 2009.
Dne 1. října 2012 NIGHTWISH oznámili, že se rozloučili s Anette a dokončí turné s tehdejší zpěvačkou skupiny REVAMP (ex- AFTER FOREVER) Floor Jansenovou. V říjnu 2013 pak učinili z Floor a dlouholetého session hráče na uilleannovy flétny Troye Donockleyho stálé členy skupiny.
Následovaly další změny. Od roku 2014 do roku 2019 byl Jukku Nevalainen, ač stále členem kapely, neaktivní kvůli vážným problémům s nespavostí; v červenci 2019 oznámil, že se do sestavy nevrátí, přičemž Kai Hahto, který od roku 2014 působil jako jeho náhrada (hrál také bicí ve všech skladbách na albu Endless Forms Most Beautiful), byl povýšen na oficiálního bubeníka a jako takový figuruje na deváté desce Human. :II: Nature. A v lednu 2021, po dvaceti letech společného vystupování, se rozloučil baskytarista Marko Hietala. Jako náhrada byl oznámen Jukka Koskinen, který měl hrát na baskytaru během turné. V srpnu 2022 byl oznámen jako stálý člen.
NIGHTWISH je třetí nejprodávanější skupinou a hudebním subjektem ve Finsku s certifikovaným prodejem téměř 900 000 certifikovaných kopií. Jsou také celosvětově nejúspěšnější finskou kapelou, prodali více než 10 milionů desek a získali více než 60 zlatých a platinových ocenění, vydali šest alb číslo 1 a třináct singlů číslo 1. Dne 26. října 2018 byla uvedena do finské hudební síně slávy, čímž se stala jedenáctým členem této čestné galerie.
Poté, co Tuomas Holopainen v 90. letech hrál na klávesové nástroje v několika heavymetalových uskupeních, včetně Darkwoods My Betrothed, se 6. července 1996 při posezení s přáteli u táboráku rozhodl založit vlastní projekt, o němž měl okamžitě jasnou představu, a ve kterém hodlal uvést do života experimentální akustickou hudbu, kterou sám napsal během svého působení ve finské armádě. Měla být podobná folkové muzice, která se obvykle hraje u táborových ohňů, ale s osobitým zvukem a atmosférou.
Tuomas později vzpomínal: „Seděli jsme u ohně, Teemu Kautonen, Tero Leinonen, celá stará parta. Tam jsem dostal nápad. Co kdybych dal dohromady vlastní projekt? Název Nightwish jsem ještě neměl vymyšlený, ale koncept už jsem měl v hlavě. Formace by byla akustická a jejím stylem náladová hudba. Vůbec by to nebyl heavy metal – měli bychom akustickou kytaru, nějaké flétny, smyčce, klavír, klávesy a určitě zpěvačku. Bylo jasné, že to musí být zpěvačka, protože v té době pro mě byli velkou událostí The 3rd and the Mortal, norští Theatre of Tragedy a holandští The Gathering. Velký vliv mělo také debutové »Kveldssanger« od Ulver. »Kveldssanger« jsem hodně poslouchal a říkal jsem si, že bych se možná měl pokusit dělat takové věci ještě lépe.“
Brzy přizval ke spolupráci kamaráda a spolužáka Erno 'Emppu' Vuorinena, který hrál na akustickou kytaru, a klasickou zpěvačku Tarju Turunen, s níž měl o několik let dříve stejného učitele hudby, Plamena Dimova, a s níž se znal též díky své matce, která Tarju v dětství učila na piano. Tito tři muzikanti nahráli koncem roku 1996 akustické demo, poprvé pod názvem Nightwish, který byl odvozen od jejich první společné písně (demo obsahovalo také skladbu "The Forever Moments" a ranou verzi písně "Etiäinen").
Na začátku roku 1997, po vydání dema, se k nim připojil bubeník Jukka 'Julius' Nevalainen a akustická kytara byla nahrazena elektrickou. Přidání heavymetalových prvků k dosavadnímu experimentálnímu stylu parta dala odlišný zvuk, který vytvořil pozdější jádro jejich stylu. Poté však byla aktivita Nightwish na kratší dobu přerušena kvůli nástupu Holopainena na povinnou vojenskou službu. Právě tam ale začal tento klávesista ve velkém skládat písně, které se později staly základem jejich debutové desky. Tuomas se při skládání textů inspiroval převážně oblíbenou fantasy literaturou; sériemi Dragonlance či Pán prstenů. Tato díla však přímo nepromítal do svých skladeb, nýbrž mu podle vlastních slov pomáhala při tvorbě vlastních příběhů.
V dubnu 1997 se formace vydala do studia, aby nahrála sedm písní pro své druhé demo Angels Fall First. Demo se v květnu 1997 dostalo do finského vydavatelství Spinefarm Records, které ho chtělo vydat jako stejnojmenný debutový počin; vydavatelství nabídlo Nightwish smlouvu a band se vrátil do studia, aby nahrál další čtyři písně, které by doprovodily skladby z dema.
Plnohodnotná studiovka vyšla v listopadu 1997 a hned vystoupala na 31. místo finské albové hitparády, přičemž singl "The Carpenter", který vyšel jako split se spřízněnými uskupeními ze stejného vydavatelství Children of Bodom a Thy Serpent, se umístil dokonce na třetím místě finské singlové hitparády. Debut je také výjimečný tím, že je jednou ze dvou nahrávek, na kterých se objevují Holopainenovy vokály vedle Tarjiných (ve čtyřech z jedenácti skladeb desky).
Hudebně je Angels Fall First power metalová nahrávka s gotickými, folkovými a klasickými prvky. Původní limitovaná edice 500 kusů obsahuje sedm skladeb, z nichž dvě nejsou na běžné verzi. Tato edice je sběrateli velmi vyhledávaná a v roce 2012 byla jedna kopie prodána na eBay za 1137,23 dolarů. V USA vyšla desková verze u Century Media v březnu 2001. Tuomas k ní později poznamenal: „Vtipné na »Angels Fall First« je, že to mělo být jen demo, které jsme chtěli poslat nahrávacím společnostem. Ale pak ho slyšeli Spinefarm a přišlo jim perfektní, takže ho vydali tak, jak bylo, bez remixů a podobně. Dřív jsem se za to trochu styděl, ale teď na ty písničky můžu být hrdý a cítit nostalgii.“
Formace debutovala naživo v rodném městě Kitee v Huvikeskusu 31. prosince 1997 před 400 diváky. Později vzpomínali, že při prvním vystoupení byli nervózní a zároveň vyděšení. Protože jim v té době chyběl baskytarista, připojil se k nim jako příležitostný koncertní člen Samppa Hirvonen. Další příležitostnou živou členkou byla Marianna Pellinen jako další klávesistka a doprovodná vokalistka. Původně se plánovalo, že Hirvonen se stane stálým členem, ale právě v době, kdy začali nahrávat další počin Oceanborn, nastoupil v rámci odvodů do finské armády, a tak místo něj požádali Samiho Vänskäho, kterého Tuomas znal ze souboru Nattvindens Grat. Po prvním koncertu se Holopainen rozhodl ukončit studia na univerzitě biologie a začal se plně věnovat muzice.
Během začátku roku 1998 Nightwish občas předskakovali formacím Babylon Whores, Children of Bodom a Tarot. Odehráli však pouze sedm koncertů, protože Tarja v té době dokončovala školní docházku a Nevalainen a Vuorinen sloužili povinnou finskou vojenskou službu.
V srpnu 1998 se Nightwish vrátili do studia v pětičlenné sestavě, aby pro Spinefarm Records nahráli svou další desku, která vyšla 7. října 1998 pouze ve Finsku pod názvem Oceanborn.
Nová studiovka měla techničtější a progresivnější zvuk než Angels Fall First a formace na ní opustila většinu ambientních a folkových prvků přítomných na debutu – s výjimkou skladby "Moondance". Jako protipól Tarjina ženského vokálu se na albu v písních "The Pharaoh Sails to Orion" a "Devil & the Deep Dark Ocean" objevil i hostující growlingový zpěv Tapia Wilsky (ex-Finntroll), protože Tuomas už nechtěl zpívat. Wilska je zároveň bývalým členem uskupení Nattvindens Grat.
Podle recenze na AllMusic funguje celá nahrávka skvěle a její skladby jsou velmi silné. Oceanborn také zaznamenalo ve Finsku okamžitý úspěch – dostalo se na 5. místo tamní albové hitparády Suomen virallinen lista. První singl z desky, "Sacrament of Wilderness", se navíc vyšplhal až na 1. místo finské singlové hitparády, kde se udržel několik týdnů. Vydání bylo zpočátku omezeno pouze na Finsko, ale díky popularitě skladby "Sacrament of Wilderness" vydala Spinefarm Oceanborn na jaře 1999 i mezinárodně – v Evropě pod hlavičkou Drakkar Entertainment a v Japonsku u Toy's Factory.
V rozhovoru pro Kerrang! v roce 2008 zakladatel souboru Tuomas Holopainen vzpomínal, že větší ambice se objevily až po debutu, který nikdy neměl být plnohodnotnou deskou: „Stalo se to téměř náhodou, a tak jsme se rozhodli dát všechno do toho, aby byl »Oceanborn« skvělý. Když došlo na nahrávání, byli jsme všichni takoví amatéři. Vůbec jsme nevěděli, co děláme, takže jsme jen experimentovali se spoustou různých věcí, dokonce jsme si přivedli smyčcové trio, které bylo úplně na nic, pak další housle, pak ještě jedny housle navrch. Takže jsme skončili u toho, že "Moondance" má dvacet houslových stop, jen proto, že jsme to předtím nedělali a nevěděli jsme, co děláme! Je to dost napěchované album, ale zároveň si myslím, že je to jedno z našich nejlepších, protože je na něm slyšet to vzrušení z toho, že zkoušíme všechny ty nové věci. Přijde mi zvláštní, že se zrovna tohle album stalo přelomovým, protože tehdy byla ta hudba taková legrační. Byla opravdu operní, a když se podíváte na fotky, vypadají dost hororově.“
Nahrávání bylo obzvlášť náročné pro mladou zpěvačku. Tarja později pro magazín Spark vzpomínala: „To album pro mne znamenalo opravdu obtížnou práci. Tuomas tehdy ještě neuměl psát tak, aby respektoval můj typ vokálu. Ani ještě neznal jeho rozsah. Udělal mi to velmi těžké a já si vzpomínám, že jsem seděla na podlaze studia a plakala, zatímco ostatní na mě křičeli ‚Zpívej, sakra!‘ Skladby na »Oceanborn« jsou složité a jsou pro zpěváka tvrdým oříškem. Je nutné si přiznat, že i moje vlastní schopnosti byly v té době omezené. Chodila jsem do školy a můj rozvoj byl tehdy na začátku. Ale ve srovnání s naším prvním albem to byl krok dopředu, měla jsem více sebedůvěry a už jsme jako kapela měli za sebou i turné. Procestovali jsme Evropu a Jižní Ameriku. Lidé to album přijali opravdu dobře.“
Tato studiovka znamenala pro Nightwish definitivní změnu hudebního směru od folkových kořenů z Angels Fall First a nabídla bombastičtější, powermetalovější zvuk s rychlejšími tempy, harmonickými kytarovými a klávesovými pasážemi a množstvím těžkých dvoukopákových bicích. Nelze přeslechnout, že v té době byli Holopainenovou hlavní inspirací finští kolegové ze Stratovarius, odtud powermetalová linka celé nahrávky, vyznačující se dramatičtějším přístupem a důrazem na symfonickou práci s klávesami i vokály Tarji Turunen. Podle Mapeho Ollily, autora biografie souboru, se spolu s deskou Theli od Therion stala základem vznikajícího žánru symfonického metalu.
Většina textů má fantasy tématiku – typickým příkladem jsou skladby jako "Swanheart" a "Walking in the Air", což je coververze z animovaného televizního speciálu The Snowman. Píseň "Gethsemane" má však spíše náboženský nádech a kromě ní se zde objevují i teatrálně laděné skladby jako "Devil & the Deep Dark Ocean". Oceanborn tak patří mezi nejtemnější studiové počiny kapely.
2. srpna 1999 vydali Nightwish baladu "Sleeping Sun (Four Ballads of the Eclipse)" jako maxisingl spolu s dalšími třemi skladbami u příležitosti úplného zatmění Slunce, které mělo nastat 11. srpna. Píseň získala ve Finsku zlatou desku za více než 5 000 prodaných kopií a v Německu dosáhla stejné certifikace díky prodeji přes 15 000 kusů. Ve finské hitparádě se vyšplhala na druhé místo a v německé oficiální singlové chartě obsadila 69. pozici. Po tomto prvním mezinárodním úspěchu byli zařazeni jako předskokani na evropské turné německých Rage. Deska Oceanborn i singly "Sacrament of Wilderness" a "Walking in the Air" navíc získaly ve Finsku zlatou certifikaci již v srpnu 1999.
Zatímco Nightwish začátkem roku 2000 pracovali ve studiu na třetí desce, s písní "Sleepwalker" se dostali do finského národního kola Eurovize. Přestože v hlasování veřejnosti zvítězili, skončili celkově až třetí — porota nakonec zvolila jako zástupkyni Finska gospelovou zpěvačku Ninu Aström.
Dne 19. května 2000 vydala formace své třetí studiové album Wishmaster. To debutovalo na prvním místě finské albové hitparády a po třech týdnech na vrcholu získalo ve Finsku zlatou certifikaci. Ohlasy kritiků byly však smíšené — například server AllMusic desku označil za repetitivní a jako celek lehce otravnou, možná až frustrující. Naopak německý časopis Rock Hard vyhlásil Wishmaster albem měsíce, a to i přesto, že v květnu vycházely očekávané novinky od Iron Maiden a Bon Jovi.
Zvuk desky navazuje na bombastický symfonický power metal nastolený na Oceanborn, avšak tentokrát klade větší důraz na atmosféru a melodiku než na rychlost a údernost. Ještě více než předchozí nahrávka se Wishmaster nese v duchu výrazného fantasy ladění. Ačkoliv má blíže ke klasickému power metalu, nabízí široké spektrum — od pomalejších skladeb jako "Two for Tragedy" a "Dead Boy's Poem" až po epické kusy typu "FantasMic". Textově vybočuje "The Kinslayer", věnovaná obětem masakru na střední škole Columbine. Naopak "FantasMic" je poctou animovaným filmům společnosti Disney a čerpá z jejich fantasy světa — název odkazuje na atrakci Fantasmic! v Disneylandu.
Titulní píseň "Wishmaster" byla inspirována fantasy sériemi Pán prstenů a Dragonlance. Z první jmenované série text zmiňuje Elbereth, Lórien a Šedé přístavy, z druhé pak postavy jako Dalamara, Raistlina Majereho (Dalamarův 'šalafi' neboli mistr), Gilthanase, Sla-Mori, Silvaru a Hostinec posledního domova.
Po vydání studiovky se Nightwish vydali na své první světové turné, během něhož vystoupili v Jižní Americe, Mexiku, Kanadě i v rámci evropské šňůry po boku Sinergy a Eternal Tears of Sorrow. V létě se parta vrátila do Evropy a zahrála na festivalech Wacken Open Air a Biebop Metal Fest.
V roce 2001 Nightwish nahráli coververzi písně Garyho Moora "Over the Hills and Far Away" spolu se dvěma novými skladbami — "10th Man Down" (nevydaná nahrávka z příprav Oceanborn) a "Away" (nevydaná z Wishmaster) — a předělávkou písně "Astral Romance" z debutu Angels Fall First, kde Tuomasovu roli přezpíval Tony Kakko ze Sonata Arctica. Tento materiál vyšel jako jejich první (a do roku 2009 jediné) EP Over the Hills and Far Away. V písni "10th Man Down" opět hostoval Tapio Wilska.
Verze "Over the Hills and Far Away" byla mezi fanoušky velmi dobře přijata a stala se stálicí koncertních setlistů. Ostatní skladby ovšem většího úspěchu nedosáhly a nebyly znovu vydány — s výjimkou živé verze "10th Man Down" na DVD End of Innocence, kde už vystupoval nový basák Marko Hietala. V témže roce Nightwish vydali své první živé album From Wishes to Eternity ve formátech VHS, DVD i CD. Záznam pochází z koncertu v Tampere 29. prosince 2000.
Krátce po vydání Over the Hills and Far Away čelilo uskupení jednomu z nejnáročnějších období své historie. Problémy se točily kolem baskytaristy Samiho Vänskäho, který podle Holopainena přestal chodit na zkoušky a k vystoupením přistupoval laxně. Navzdory několika pokusům o vyjasnění situace se nic nezměnilo — kapela ztratila o Vänskäho zájem a napětí eskalovalo.
Současně si kytarista Emppu Vuorinen stěžoval na svou roli v souboru. Připadal si jako 'nájemný vrah', který jen plní příkazy. Učitel hudby Plamen Dimov uvedl, že Holopainen a Vuorinen mají zcela odlišné povahy, a proto ke konfliktům muselo dříve či později dojít. Emppumu bylo doporučeno zůstat v klidu a překousnout to. Více se záležitost dál neřešila.
Holopainen později přiznal, že v té době reálně zvažoval ukončení činnosti Nightwish. Po koncertě v Rusku poslal Tonymu Kakkovi ze Sonata Arctica zprávu, že má pocit, že už nemá kapelu, a zeptal se ho na plány pro příští rok. Po závěrečném koncertu turné k Over the Hills and Far Away dokonce volal do vydavatelství Drakkar a Spinefarm s tím, že skupina končí. Dodal, že možná vznikne ještě jedno album, ale už s partou nevystoupí. Stejné oznámení napsal i na nástěnku kapely.
Bezprostředně po posledním koncertě vyrazil Holopainen s Kakkem na týdenní pěší výlet do Laponska. Během putování o všem debatovali a Holopainen nakonec změnil názor — Nightwish se přece jen nerozpustí. Po návratu mu okamžitě zavolal Ewo Pohjola, šéf Spinefarmu, a nabídl se jako manažer. Holopainen nabídku přijal. Zároveň si uvědomil, že je potřeba udělat změny: kromě angažování Ewa požádal Samiho Vänskäho, aby kapelu opustil (dalším důvodem byly i hudební neshody). Nahradil ho Marko Hietala z Tarot, který opustil Sinergy. Kromě baskytary měl nově na starosti i zpěv. Holopainen později uvedl, že s Vänskäm zůstali v kontaktu, čímž popřel fámy, že se od rozchodu už nikdy nesetkali. Společná práce však není v plánu.
V květnu 2002 vyšla čtvrtá studiovka Nightwish s názvem Century Child. Ve Finsku ji vydal Spinefarm Records, v Evropě Drakkar Entertainment, v USA Century Media Records a v Japonsku Toy's Factory. Nahrávku doprovázely singly "Ever Dream" a "Bless the Child". Hlavní novinkou oproti předchozím deskám bylo využití živého finského orchestru ve skladbách "Bless the Child", "Ever Dream", "Feel For You" a "The Beauty of the Beast".
Mezi fanoušky se největší oblibě těšila verze skladby "The Phantom of the Opera" z legendárního muzikálu Andrewa Lloyda Webbera, kterou si formace upravila po svém. Píseň pravidelně zaznívala na koncertech až do doby, kdy Tarju Turunen nahradila Anette Olzon — tehdy Nightwish oznámili, že tuto skladbu už nikdy naživo nezahrají.
Deska Century Child získala dvě hodiny po vydání zlatý certifikát a o dva týdny později i platinový (více než 60 000 prodaných kopií), čímž se stala druhým nejprodávanějším titulem roku 2002 ve Finsku. Jen ve Finsku se jí nakonec prodalo více než 80 000 kusů. Zároveň zaznamenala rekord ve finské albové hitparádě – nikdy dříve se první místo tak výrazně nevzdálilo druhému. Po videoklipu "Bless the Child" vznikl další klip, tentokrát ke skladbě "End of All Hope", ovšem bez singlové podpory. Klip obsahuje úryvky z finského filmu Kohtalon kirja (česky Kniha osudu).
V roce 2003 vydali Nightwish své druhé DVD, dokument End of Innocence. Ten dvouhodinovou formou zachycuje příběh formace slovy Holopainena, Nevalainena a Tapia Wilska. Nechybí ani záběry z koncertů a exkluzivní materiály ze zákulisí.
V létě 2003 se zpěvačka Tarja Turunen provdala, což znovu rozvířilo zvěsti o možném rozpadu uskupení. Ty se však tehdy nepotvrdily – parta pokračovala v koncertování a o rok později přišla s novou studiovou nahrávkou. Tarjino manželství však na podzim 2005 sehrálo důležitou roli při jejím odchodu z kapely.
7. června 2004 kapela vydala svou pátou studiovku Once spolu s pilotním singlem "Nemo". Vzestup popularity Evanescence v roce 2003 probudil mezinárodní – především americký – zájem o evropský symfonický gothic metal, což přispělo k úspěchu kapel jako Nightwish, Lacuna Coil a Within Temptation. Díky tomu se Once stalo trojnásobně platinovým ve Finsku, platinovým v Německu a zlatým v dalších šesti zemích. Do roku 2013 se globálně prodalo 2,3 milionu kopií, čímž se stalo dosud nejúspěšnější nahrávkou Nightwish. Remaster alba vyšel 6. srpna 2021.
Studiový počin dosáhl č. 1 v americkém žebříčku (European Albums Billboard), stejně tak v řecké, norské a německé hitparádě, a pronikl do Top 10 ve Francii, Maďarsku a Švédsku. Singl "Nemo" dominoval žebříčkům ve Finsku, Maďarsku a dalších šesti zemích. Následovaly singly "Wish I Had an Angel", "Kuolema Tekee Taiteilijan" (vydaný pouze ve Finsku a Japonsku) a "The Siren". Kromě komerčního úspěchu se album Once setkalo i s příznivými recenzemi, často bývalo srovnáváno s Oceanborn. "Nemo" dosud zůstává nejúspěšnějším singlem této skupiny. Navíc se náklady na výrobu desky vyšplhaly na přibližně 250 000 eur (přes milion včetně produkce videoklipů), čímž se stala nejdražší finskou hudební nahrávkou historie – alespoň do doby, než Nightwish později překonali vlastní rekord.
Devět z jedenácti skladeb využívá orchestr. Na rozdíl od Century Child tentokrát Nightwish nehledali orchestr ve Finsku, ale zvolili Londýnský filharmonický orchestr. V rozhovoru pro Kerrang! v roce 2008 Tuomas Holopainen vzpomínal: „Když děláte takový opravdu orchestrální, symfonický materiál po čtyři alba, musíte být připraveni udělat další posun a jít o deset kroků dál, a tak jsme skončili s London Session Orchestra. V té době jsme na to měli i finanční prostředky. Byl to svým způsobem takový náš druhý průlom; album »Oceanborn« bylo zlomové, vyneslo nás do první ligy. Z hudebního hlediska to bylo z naší strany dost pohodové, protože všichni, kdo se na orchestru podíleli, opravdu věděli své, takže jsme v podstatě dva dny leželi na gauči, poslouchali všechny ty lidi, jak hrají naše písničky, a užívali si každý okamžik. Byl to jeden z nejúžasnějších zážitků v mém životě. První píseň, kterou začali hrát, byla "Ghost Love Score", vůbec jsme netušili, co máme čekat, a já si jen pomyslel: Tohle se přece nemůže stát!“
Úspěch alba umožnil partě odstartovat turné Once Upon a Tour, v jehož rámci navštívili řadu zemí, kde dosud nehráli. Objevili se i na zahajovacím ceremoniálu mistrovství světa v atletice v roce 2005 v Helsinkách – což jen potvrdilo jejich uznávaný status.
V září 2005 vyšlo best of album Highest Hopes. Na výběru se objevil také živý cover "High Hopes" (z The Division Bell od Pink Floyd). Kromě "High Hopes" zahrnovala kompilace i novou verzi skladby "Sleeping Sun" (z Oceanborn), která vyšla jako singl. K předělávce vznikl videoklip s tematikou středověké bitvy, který byl k nalezení na německé edici singlu a také jako samostatné DVD vydané labelem Spinefarm.
Napětí ve formaci kulminovalo. Zbylí čtyři členové došli k rozhodnutí pokračovat bez Tarji. Po koncertě v helsinské Hartwall Areně 21. října 2005, který byl zaznamenán pro živé DVD End of an Era (vydané v červnu 2006), jí Holopainen předal otevřený dopis podepsaný všemi čtyřmi členy. Ten byl zároveň zveřejněn na oficiálních stránkách Nightwish. Hlavním důvodem ukončení spolupráce bylo přesvědčení, že Tarjin manžel Marcelo Cabuli (argentinský podnikatel a manažer pro Jižní Ameriku) a komerční zájmy negativně ovlivnily její postoj k formaci.
Tarja reagovala dvěma tiskovými konferencemi ve Finsku a Německu. Uvedla, že její propuštění bylo naprosto šokující, protože předem nebyla vůbec informována. Osobní útoky na jejího manžela považovala za neoprávněné a zveřejnění celé záležitosti za zbytečně kruté. Svůj postoj sdělila prostřednictvím vlastního otevřeného dopisu, který zveřejnila na svých oficiálních stránkách a v řadě rozhovorů pro televizi, tisk i online média.
Aby Nightwish našli náhradu za Tarju na pozici zpěvačky, oznámili 17. března 2006 zájemcům, aby zaslali demo nahrávky a zúčastnili se tak konkurzu. V tomto období se začaly šířit spekulace o tom, kdo bude nakonec vybrán, proto formace na svých webových stránkách uvedla, že fanoušci by měli důvěřovat pouze oficiálním informacím od samotné skupiny.
V září 2006 kapela vstoupila do studia, aby nahrála svůj šestý studiový počin Dark Passion Play. V květnu následujícího roku oznámili, že Tarju nahradí Anette Olzonová, 35 letá zpěvačka poprockové formace Alyson Avenue. Holopainen v rozhovorech uvedl, že nechtěl její identitu prozradit dříve, než bude k dispozici nový materiál – obával se, že by ji fanoušci mohli posuzovat jen podle fotografií nebo minulých projektů. Den po odhalení, 25. května 2007, vyšel charitativní singl "Eva", dostupný ke stažení jako první ochutnávka z nového alba a zároveň první nahrávka, na níž se podílela Anette. Původní datum vydání bylo stanoveno na 30. května, ale posunulo se kvůli úniku informací na britský hudební server.
13. června skupina na svých oficiálních stránkách odhalila název i obal nové desky, stejně jako název a přebal druhého singlu "Amaranth". Ve Finsku vyšel 22. srpna a obsahoval bonusovou skladbu "While Your Lips Are Still Red", kterou Tuomas napsal jako hlavní znělku k připravovanému finskému celovečernímu filmu Lieksa!. Singl získal zlatou desku už po necelých dvou dnech prodeje.
Dark Passion Play vyšlo v Evropě během posledního zářijového týdne roku 2007, ve Velké Británii 1. října a v USA 2. října. Den poté získalo ve Finsku dvojnásobnou platinovou desku, obsadilo první místo v žebříčcích Německa, Finska, Švýcarska, Maďarska a Chorvatska a proniklo do Top 100 dalších 16 zemí včetně Spojených států. Překonalo dosavadní rekord souboru jako nejdražší finská nahrávka – konečné náklady přesáhly 500 000 eur (dvakrát více než Once a přibližně 675 000 dolarů).
Na tomto studiovém počinu dostal Marko Hietala jako zpěvák větší prostor: zpívá doprovodné vokály v písních "Cadence of Her Last Breath" a "Sahara", hlavní party v "The Islander", "Master Passion Greed" a "While Your Lips Are Still Red", a sbor v "Bye Bye Beautiful" a "7 Days to the Wolves". Navíc se podílí i na skladbě "The Poet and the Pendulum". Než soubor našel novou vokalistku a než byla nahrávka dokončena, zpíval Marko na všech demo verzích. Tuomas zpíval ve verzích "Bye Bye Beautiful" a "Master Passion Greed", ale tyto ukázky nebyly nikdy oficiálně vydány.
Stejně jako na Once i zde Nightwish do několika skladeb vnesli nové hudební vlivy a nebáli se experimentovat. Zatímco Once se inspirovala indiánskou hudbou (zejména v "Creek Mary's Blood" s hostujícím Johnem Two-Hawksem), na Dark Passion Play převažuje finská a irská hudební tradice, nejvíce patrná v instrumentálce "Last of the Wilds". Skladby jako "Master Passion Greed" a "Cadence of Her Last Breath" zase přinesly thrashmetalové a alternativní prvky, které dodaly kapele modernější zvuk.
Holopainen rovněž prohlásil, že některé temnější kompozice na albu připomínají Century Child, jako například "The Poet and the Pendulum" a další. Tuomas uvedl: „Bude to temné album, a to jak po hudební, tak textové stránce. A přestože je nahrávka mnohem optimističtější než »Century Child«, písně jako druhý singl "Amaranth" a béčko "Bye Bye Beautiful" tuto náladu odrážejí. Je tam víc extrémů než kdy dřív. Takže to nebude jako »Century Child 2«. V některých nových písních je více naděje.“
Na podporu této desky se Nightwish vydali na světové turné Dark Passion Play, které probíhalo v letech 2007 – 2009. Dne 22. září 2007 sehrála parta tajný koncert v Rock Café v estonském Tallinnu, převlečena za cover projekt Nightwish pod názvem Nachtwasser. První oficiální vystoupení s novou zpěvačkou proběhlo 6. října v Tel Avivu. Tím začala rozsáhlá šňůra, v jejímž rámci formace navštívila USA, Kanadu, většinu Evropy, Asii i Austrálii. V roce 2008 odehráli přes 100 koncertů – od Oceánie přes Evropu až po Asii. V listopadu zavítali do Jižní Ameriky, přičemž před touto částí si dali tříměsíční pauzu. Třetí etapa turné začala v roce 2009 koncerty v Severní Americe a Evropě, kde se rovněž představili na několika letních metalových festivalech, včetně Graspop Metal Meeting a Masters of Rock. Turné Dark Passion Play se ukázalo jako nejdelší v historii souboru a vyvrcholilo koncertem v helsinské Hartwall Areně za účasti 10 000 fanoušků, společně se skupinou Apocalyptica.
Doprovodné kapely se v průběhu turné měnily. Často vystupovala finská poprocková ženská skupina Indica, švédská metalová formace Sonic Syndicate a švédská industrialní metalová parta Pain. Na turné v USA jim předskakovala gothic metalová skupina Paradise Lost.
Třetím singlem z desky se stala skladba "Erämaan viimeinen", dříve nevydaná vokální verze instrumentálky "Last of the Wilds". Ve Finsku byla vydána až 5. prosince 2007. V této písni zpívá finské vokály Jonsu z finské poprockové kapely Indica. Čtvrtý singl "Bye Bye Beautiful" byl vydán 15. února 2008 a týká se propuštění Turunen v roce 2005, stejně jako jedna další píseň na desce ("Master Passion Greed"). Singl obsahuje ještě jednu bonusovou skladbu, "Escapist", která je rovněž obsažena na japonské verzi Dark Passion Play. Během týdne po vydání byl oznámen pátý singl, kterým se stala skladba "The Islander". Ten byl vydán více než měsíc po zveřejnění jeho videoklipu, který byl natočen koncem roku 2007 v Rovaniemi ve finském Laponsku.
Dne 6. března 2009 vydali Nightwish nové živé EP/DVD s názvem Made in Hong Kong (And in Various Other Places). Osm živých skladeb bylo nahráno během Dark Passion Play World Tour v letech 2007–2008 a deska obsahuje také jednu b-stranu ze singlu "Bye Bye Beautiful", jednu b-stranu ze singlu "Amaranth", dříve nevydanou demo verzi skladby "Cadence of Her Last Breath", bonusové DVD se třemi videoklipy a také 37minutový dokumentární film nazvaný Back in the Day is Now.
V červnovém vydání finského časopisu Soundi v roce 2009 Holopainen uvedl, že začali pracovat na nové studiovce. V říjnu 2009 kolovaly zvěsti, že nový název desky má být Wind Embraced, ale zpěvačka Anette Olzon je označila za nepravdivé a uvedla, že skladby pro nové LP ještě nebyly dokončeny, kromě tří napsaných před květnem 2009. Dne 1. února 2010 pak Olzon na svém blogu napsala, že Holopainen má připraveno už devět skladeb. Hráč na irské dudy Troy Donockley (který s partou spolupracoval už na Dark Passion Play) na otázku ohledně své účasti na nové nahrávce řekl: „Ach ano, budu hrát na příštím albu a podle toho, co mi Tuomas řekl, to bude něco mimořádného...”
Holopainen jako další studiovku nechtěl natočit pouze obyčejné album, ale něco na způsob soundtracku k filmu. Vzhledem k tomu, že ale chtěl film a desku oddělit, rozhodl se napsat klasickou metalovou koncepční nahrávku a k ní pak natočit film. Deska dostala název Imaginaerum a po dlouhých odkladech vyšla na podzim roku 2011. Dlouhá příprava a nahrávání byly způsobeny touhou uskupení vytvořit propracovanější počin.
Hudebně se parta držela stylu zaběhnutého na předchozím LP Dark Passion Play a koncept se propojuje s příběhem filmu; pojednává o starém hudebním skladateli, který trpí demencí a vzpomíná na důležité milníky ve svém životě. Stejnojmenný film vyšel o rok později, režíroval ho Stobe Harju a produkoval Markus Selin. Ve filmu si zahráli i členové skupiny, samotný Holopainen ztvárnil mladší verzi hlavní postavy.
Oproti Dark Passion Play si Imaginaerum v evropských hitparádách vedlo hůře – první příčku obsadilo pouze v domácím Finsku, v České republice skončilo až třinácté. Přesto získalo zlatou desku v Německu, Řecku, Švýcarsku a Slovensku, a multiplatinovou ve Finsku. Po vydání následovala koncertní šňůra, která se nakonec ukázala být poslední pro Anette jakožto zpěvačku Nightwish. Ta měla menší problémy již během předchozího turné, zejména ke konci, kdy bojovala s únavou a vyčerpáním. Podobná situace nastala i při koncertování k Imaginaerum.
V září 2012 musela být před vystoupením v americkém Coloradu odvezena do nemocnice a koncert za ni provizorně odzpívaly Elize Ryd z předkapely B a Alissa White-Gluz, což se zpěvačce nelíbilo. Následující koncerty sice Anette odzpívala, ale podle Holopainena došlo formaci, že nelze pokračovat v takové nejistotě, a tak spolupráci s Olzon ukončili. Aby mohli turné dokončit, oslovili nizozemskou zpěvačku Floor Jansen (ex-After Forever, ReVamp), která šňůru dozpívala. Chemie mezi partou a Floor byla natolik silná (zejména díky jejímu univerzálnímu vokálnímu stylu), že na podzim 2013 byla přijata jako stálá členka.
Anette Olzonová později vyjádřila své zklamání: „Nikdo se mě nezeptal, jestli je v pořádku, že v páteční noci použili Elize a Alissu. Nemyslím si, že to bylo dobré rozhodnutí a je mi líto těch z vás, kteří přišli na celou kapelu, ale dostali něco jiného. Byla jsem ale velmi nemocná a toto rozhodnutí nebylo na mně.“
Začátkem roku 2013 pak Anette na svém blogu oznámila, že na jaře očekává třetí dítě, což podle jejích slov přispělo k jejímu odvolání. Kapela poté na svých webových stránkách zveřejnila prohlášení, ve kterém uvedla, že důvod, který Olzonová poskytla, a její další vyjádření nejsou pravdivá a že sama souhlasila s tím, že pomůže najít náhradu během mateřské dovolené. Anette později v rozhovorech uvedla, že nikdy s náhradou nesouhlasila – ani v těhotenství – a navrhla odložit turné, což vyústilo v její vyhazov. Dodala také, že byla proti tomu, aby se Floor připojila k sestavě během její nepřítomnosti, a to hlavně kvůli rozdílným hlasovým stylům. V rozhovoru z roku 2015 Holopainen konstatoval, že skupina nakonec vyšla ze změn silnější.
Dne 9. října 2013 Nightwish oficiálně oznámili, že Floor Jansen se stala stálou náhradou za Anette Olzonovou. Spolu s ní byl do uskupení oficiálně přijat dosud pouze koncertní člen Troy Donockley, čímž se sestava poprvé rozrostla na sextet. V pozdějším rozhovoru Tuomas uvedl, že Donockleyho předchozí spolupráce s bandem z něj již udělala hodně platného člena formace, takže to prostě jen stvrdili oficiálně. Na webových stránkách bylo rovněž oznámeno, že by měli v příštím roce vstoupit do studia, aby nahráli své osmé řadové album. Již v té době hudební uskupení avizovalo, že deska bude obsahovat dosud nejdelší skladbu Nightwish.
Koncem listopadu ještě parta vydala živé video Showtime, Storytime, zachycující vystoupení na festivalu Wacken Open Air 2013. Navzdory tomu, že nahrávka vznikla v době, kdy formace čítala pouze čtyři členy, je to první vydání Nightwish, na kterém se podílela Floor a kde jsou ona a Donockley uvedeni jako členové uskupení. Video obsahuje také dokumentární film s pohledem do zákulisí prvních dnů Floor Jansenové v bandu.
V květnu 2014 Holopainen aktualizoval své oficiální webové stránky a uvedl, že s producentem Tero "TeeCee" Kinnunenem nahráli ve finské Hattulě 12 demosnímků pro novou studiovku. Sestava očekávala, že začne zkoušet v červenci ve finském Enu, nahrávání dokončí do ledna 2015 a pokud půjde vše podle plánu, deska vyjde na jaře téhož roku. K hudbě Tuomas řekl: „Na bližší analýzu materiálu je ještě příliš brzy, ale album opět prozkoumá všechny konce spektra a přinese to nejlepší od nováčků Floor a Troye. A nenápadně se nakonec ukázalo, že albem prostupuje jedno téma.“
6. srpna kapela oznámila, že zakládající člen a bubeník Jukka Nevalainen se kvůli své vysilující nespavosti nebude podílet na novém materiálu a jeho místo na deskách i nadcházejícím turné zaujme Kai Hahto (Wintersun).
V listopadu formace natočila videoklip k písni "Élan" a 8. prosince oznámila, že se jedná o první singl z desky, která vyjde 13. února 2015. Obal nového studiového počinu a jeho název Endless Forms Most Beautiful, převzatý ze spisů anglického přírodovědce Charlese Darwina, byly odhaleny 22. prosince. Samotná nahrávka vyšla 27. března 2015 v produkci Tero "TeeCee" Kinnunena a podílela se na ní také londýnská sborová formace The Metro Voices, londýnský dětský sbor Young Musicians a Orchestre De Grandeur pod vedením uznávaného orchestrálního aranžéra Pipa Williamse, který vyučuje hudbu a hudební technologie na London College of Music. Profesor Richard Dawkins byl nejen vypravěčem úvodní skladby "Shudder Before the Beautiful", ale i závěrečné písně "The Greatest Show on Earth", pojmenované podle jeho knihy o evoluci z roku 2009.
V prvním týdnu se deskové nahrávky v USA prodalo 18 342 kopií a debutovala na 34. místě v žebříčku Billboard 200. Stala se tak třetím počinem Nightwish (po Dark Passion Play a Imaginaerum), který se umístil v této kategorii. V České republice debutoval na vrcholu hitparády a již po dvou dnech získal zlatý status. V první desítce se umístil i v dalších zemích, včetně Finska, Nizozemska, Polska, Rakouska a Mexika. V rámci jeho propagace se formace vydala na turné Endless Forms Most Beautiful World Tour, které začalo 9. dubna 2015 v New Yorku a skončilo 9. října 2016 v japonské Saitamě.
V červenci 2015 bylo oznámeno, že zpěvák Sonata Arctica Tony Kakko nahradí Jukku Nevalainena jako speciální host formace na festivalu Rock in Rio 2015. V prosinci 2015 se Nightwish stali první finským bandem, který vystoupil jako headliner ve Wembley Areně v Londýně. Na vyprodaném koncertě vystoupil jako host také profesor Richard Dawkins, který na pódiu přednesl své party. Vystoupení v Tampere a Londýně byla natočena pro vydání živého LP známého pod názvem Vehicle of Spirit.
Dne 20. srpna 2016 odehráli speciální koncert k 20. výročí v Himos Areena ve Finsku. Na koncertu vystoupil původní baskytarista Sami Vänskä s písní "Stargazers" a bubeník Jukka Nevalainen s "Last Ride of the Day". V roce 2017 si sestava dala pauzu, během níž se Jansen věnovala svému prvnímu dítěti. Holopainen uvedl, že mezi lety 2018 a 2020 přijdou s dalším počinem, který bude pokračovat v tématech zpracovaných na Endless Forms Most Beautiful.
9. března 2018 začalo devítiměsíční světové turné Decades: World Tour, které skončilo v prosinci téhož roku a doprovodilo vydání nového kompilačního LP s názvem Decades. Turné obsahovalo zřídka slyšený materiál a speciální set pro fanoušky; na severoamerické části bylo každému divákovi nabídnuto Decades zdarma. Během latinskoamerické části bylo natočeno vystoupení v Buenos Aires pro živé DVD Decades: Live in Buenos Aires, vydané 6. prosince 2019.
V červenci 2018 Holopainen prohlásil, že už napsal skoro 90 procent materiálu pro další Nightwish a že inspirací mu bylo dokončení debutového počinu folkové party Auri z roku 2018, kterou vytvořil spolu s Donockleym a Johannou Kurkelou v předchozím roce. Také uvedl, že nahrávání novinky by mělo začít v červenci 2019, vydání je plánováno na jaro 2020. Dne 15. července 2019 kapela oznámila, že Kai Hahto trvale nahradí Jukku Nevalainena na postu bubeníka sestavy. Nevalainen ve svém prohlášení vysvětlil, že ačkoli svou nespavost zvládá velmi dobře a má jen málo problémů, nechtěl pokoušet štěstí návratem do bandu jako člen na plný úvazek. Potvrdil však, že bude nadále pokračovat v roli a starat se o záležitosti spojené s uskupením v zákulisí.
Obal i seznam skladeb nového počinu s názvem Human. :II: Nature. byly odhaleny 16. ledna 2020 a album bylo vydáno 10. dubna 2020. CD verze obsahuje dva disky, první obsahuje devět skladeb, druhý jednu skladbu rozdělenou do osmi částí. Grafická podoba obalu desky využívá klínopisné symboly – sumerský dingir a propojený mužský a ženský znak. Už 7. února 2020 vyšel první singl "Noise" s videoklipem a 6. března 2020 druhý singl "Harvest" s textovým videem. V den vydání Nightwish zveřejnili textová videa ke všem skladbám z počinu. Floor Jansenová v rozhovoru prozradila, že kapela původně požádala přírodovědce Davida Attenborougha, aby na albu promluvil: „Pokoušeli jsme se ho získat, aby na albu promluvil. Napsali jsme mu dopis a on nám odepsal, že to odmítá, ale bylo velmi působivé, že člověk jeho formátu nám osobně napsal a vysvětlil, že teď prostě nemá čas.“
Album debutovalo na prvním místě ve Finsku, Švédsku, Švýcarsku, Chorvatsku a Německu a umístilo se dobře i v dalších zemích, včetně Kanady, Rakouska, Maďarska, Polska a Spojených států. Dne 21. ledna 2021 bylo nominováno na finské ceny Emma Awards v kategoriích Album roku a Metalové album roku, nakonec zvítězilo v kategorii Metalové album roku. Získalo převážně pozitivní recenze od hudebních kritiků.
Nightwish 11. března 2020 oznámili partnerství s mezinárodní charitativní organizací World Land Trust, která se zabývá ochranou přírody. Součástí oznámení byl i videoklip propagující tuto organizaci, v němž zaznívá píseň "Ad Astra" z jejich deváté studiovky. Floor k partnerství uvedla: „Tohle je pro mě velmi důležité. Je to skvělá organizace. Videoklip k poslední písni na desce, "Ad Astra", byl natočen ve spolupráci s nimi. Pracují na ochraně naší planety tím, že vykupují oblasti půdy a chrání je. Myslím, že je pokrytecké, že Brazílii říkáme, že musí zachránit svůj deštný prales, když Evropané svůj vlastní prales naprosto zdecimovali. Zároveň ale opravdu musíme zachránit deštné pralesy, jinak nás čeká klimatická krize. World Land Trust spolupracuje s vládami na hledání alternativních finančních zdrojů pro místní obyvatele, aby mohli zastavit kácení a odlesňování. Nemůžete lidem jen tak říct ´Přestaňte to dělat´. Musíte vzít v úvahu dopad na člověka a teprve potom na životní prostředí.“
10. července 2020 byl pojmenován nový druh kraba Tanidromites nightwishorum na počest Nightwish, objevený Dr. Adielem A. Klompmakerem z Alabamského přírodovědného muzea, a to zejména díky albu Endless Forms Most Beautiful z roku 2015. Dne 12. srpna 2020 byl v USA v Pensylvánii objeven prehistorický skalní úkryt Alpenglow Rockshelter, pojmenovaný po skupině, konkrétně podle deváté skladby "Alpenglow" z téže desky.
V rámci propagace alba absolvovala formace v letech 2021 až 2023 turné po Evropě, Jižní Americe, Asii a Severní Americe. Turné mělo začít na jaře 2020, ale kvůli 'pandemii' COVID-19 bylo odloženo na následující rok. Světové turné zahájili v květnu 2021 interaktivním livestreamovým zážitkem v hospodě postavené ve virtuální realitě, kde zazněly písně z desky. Obě vystoupení překonala rekordy, první přilákalo 150 000 diváků a stalo se nejnavštěvovanějším virtuálním koncertem ve Finsku s tržbami přes milion eur. Holopainen a Donockley potvrdili, že virtuální vystoupení byla zaznamenána a později vydána na DVD.
Kapela pokračovala turné koncem července 2021 'tajným' vystoupením v Oulu ve Finsku. Hlavní část koncertů začala v dubnu příštího roku ve Finsku (dva koncerty), poté následovalo 11 show v Severní Americe, 13 v Evropě, 6 v Latinské Americe a znovu 22 v Evropě. Po několika letních festivalech v Evropě oznámili 21. srpna 2022, že jejich stálým baskytaristou se stal Jukka Koskinen. V roce 2023 zahráli dva koncerty na Bahamách, čtyři v Asii a šest v Evropě. Turné skončilo v červnu 2023 opět ve Finsku, ve Vassě.
12. ledna 2021 oznámil Marko Hietala svůj odchod z kapely s odůvodněním, že se potýká s chronickými depresemi a je rozčarován z hudební scény obecně. Formace vydala další prohlášení, že na turné bude mít dočasného koncertního baskytaristu.
Ve svém vyjádření Hietala napsal: „Konspirace je slovo dne. Pro lidi, kteří je mají rádi, musím říct, že 14. ledna mám 55. narozeniny a svůj čas jsem si už určitě odbyl. Obviňovat například Tuomase je urážkou jak jeho, tak mého svobodného myšlení. Je to velmi smutné i pro nás všechny. Mějte se prosím na pozoru. [...] Je pár věcí, na kterých jsme se dohodli a které udělám v roce 2021. Jinak laskavě a s respektem žádám média, kapely, umělecké projekty atd., aby mě v příštím roce o nic nežádali. Mám před sebou ještě nějaký přerod. Doufám, že vám o tom budu moci říct v roce 2022. Není to však žádný slib. Moc se za to omlouvám.“
V květnu 2021 Holopainen prohlásil, že začal pracovat na materiálu pro nový studiový počin, zatímco se věnoval svým vedlejším projektům Auri a znovusjednocené formaci Darkwoods My Betrothed, v níž se stal členem na plný úvazek. Potvrdil, že si parta zamluvila studio pro další nahrávku, která by měla vzniknout v létě 2023.
Floor, která v té době pracovala na svém debutovém sólovém albu Paragon, 10. června 2022 uvedla, že zvuk připravované desky se bude ubírat těžším směrem, ale zároveň chtěla udržet koncept v tajnosti. Holopainen později potvrdil, že příští počin bude jednak pokračováním Human. :II: Nature. a jednak třetí a závěrečnou částí trilogie, započaté už u Endless Forms Most Beautiful, a také uvedl, že album vyjde přibližně na začátku roku 2024. V souvislosti s touto nahrávkou ale nebude probíhat žádný koncertní cyklus, protože kapela 6. dubna 2023 vydala prohlášení, že po vydání alba přeruší koncertní činnost na dobu neurčitou.
Své desáté studiové album s názvem Yesterwynde vydali Nightwish 20. září 2024. Je popisováno jako fantastická cesta časem, pamětí a lepšími anděly lidské přirozenosti a bylo nahráno ve slavných studiích, včetně Abbey Road Studios. Prvním singlem z něj byla skladba "Perfume of the Timeless", následovaly "The Day of..." a "An Ocean of Strange Islands". Byl také vydán videoklip k písni "Lanternlight" a lyric video k titulní skladbě "Yesterwynde" bylo zveřejněno 13. ledna 2025.
V srpnu 2025 se Yesterwynde dočká symfonické světové premiéry v Tampere Hall ve Finsku. Dva koncerty, které se uskuteční 28. a 29. srpna 2025, budou provedeny Tampere Philharmonic Orchestra, Tampere Opera Choir a dětským sborem, pod vedením dirigenta, jehož jméno bude oznámeno později. Tento ambiciózní projekt slibuje unikátní zážitek, který propojí metal s klasickou hudbou na nejvyšší úrovni.
Po vydání alba kapela potvrdila, že se až na významné vyjímky, na dobu dvou až tří let stahuje z koncertní činnosti, aby se zaměřila na osobní pohodu a předešla vyhoření. Tato rozhodnutí jsou součástí jejich dlouhodobé strategie udržitelného fungování.
V roce 2025 získali Nightwish prestižní ocenění Symphonic Metal Band of the Year na Metal Awards, kde obdrželi více než 32 % hlasů, což potvrzuje jejich silnou pozici na metalové scéně.
Pro fanoušky, kteří se těší na živá vystoupení, je připravena speciální událost: Floor Jansenová vystoupí na festivalu Masters of Rock 2025, kde zazní nejen skladby Nightwish, ale i její sólové projekty.
Nightwish hrají gotikou a folkem ovlivněný symfonický metal s ženským vokálem. Jejich hudba je také popisována jako symfonický gotický metal, který mísí metal, operu, plačtivé power balady a klávesová sóla. Ačkoli kombinace operního vokálu a melodického heavy metalu kapu proslavila, operní vokály už nepoužívají tak často jako dříve. Na devátém studiovém počinu Human. :II: Nature. se o operní vokál pokusili pouze ve skladbě "Shoemaker". Zvuk formace je také označován jako složitý a mnohovrstevnatý. Jejich přístup je epický, teatrální a operní. Kritik Steve Huey poznamenal, že jejich bohatá melodika, dynamické textury a teatrální přístup k vystoupení dělají z kapely jedinečnou hudební entitu.
Součástí původního zvuku byl sopránový operní zpěv Tarji Turunenové až do jejího propuštění ze sestavy v roce 2005. Kritici však poznamenali, že její vokál se s vydáním Once stal méně operním. Po odchodu Turunenové z Nightwish formace opustila charakteristický operní vokál svých dřívějších počinů, ačkoli tento styl částečně obnovila zpěvačka Floor Jansenová. Použití ženského vokálu se stalo jakousi obchodní značkou, alespoň do doby, kdy se vynořil zástup nových metalových uskupení s ženským hlasem a narostla popularita formací jako Evanescence a Within Temptation, stejně jako několika gothic metalových projektů kombinujících ženský a mužský vokál, například Lacuna Coil, Tristania, Epica a After Forever.
Bývalý baskytarista a zpěvák Marko Hietala popisuje styl kapely jako melodický symfonický metal, ačkoli tento názor nesdílejí všichni členové, včetně skladatele Tuomase Holopainena, který uskupení označuje jednoduše za symfonický metal. Někteří kritici zase shledávají, že kapela měla od svého debutu gotický zvuk.
Ačkoli je hudba Nightwish soustředěna kolem zpěvačky, od vydání debutového alba Angels Fall First se na deskách kapely objevují i mužské vokály. Toto debutové dílo také obsahovalo prvky lidové hudby a ambience, které byly na následujícím albu Oceanborn zavrženy. V písni "Creek Mary's Blood" z Once však byly použity folkově orientované indiánské melodie a na desce Dark Passion Play z roku 2007 se objevily lidové prvky v skladbách "The Islander" a "Last of the Wilds".
Zpočátku psal Holopainen hlavně o mytologických a fantasy tématech, často využívajíc odkazy na metafyziku a přírodu. Na texty kapely měly velký vliv především fantasy romány. Písně jako "Wishmaster", "Elvenpath" a "Wanderlust" na ně odkazují, konkrétně na série Dragonlance a Pán prstenů od J. R. R. Tolkiena. "FantasMic" z Wishmaster je přímou poctou Waltu Disneymu a animovaným filmům Disney, které Holopainen označuje za silný vliv. V Dark Passion Play se vrátil k fantasy tématům skladbami jako "Sahara", "Whoever Brings the Night" a "7 Days to the Wolves", která volně vychází z románu Stephena Kinga Vlci z Kally, páté knihy série Temná věž. První část skladby "The Poet and the Pendulum" se jmenuje "The White Lands of Empathica", což je odkaz na sedmou knihu série Temná věž.
V průběhu let se texty stávaly osobnějšími. "Dead Boy's Poem" z Wishmaster je velmi emotivní skladba, kterou Holopainen označuje za svůj odkaz a testament světu: „Chtěl jsem tuhle píseň udělat před smrtí, protože jsem chtěl celému světu říct, co si myslím a co cítím. Vyjadřuje hodně ze mě samotného.“ Osobní vývoj je ještě výraznější na albu Century Child. Tarja věřila, že texty už se nezabývají říší snů, na kterou byli posluchači zvyklí, ale krutou realitou života.
"Kuolema Tekee Taiteilijan" (Smrt dělá umělce) z Once popisuje prožitek ztráty a její dopad na umění, "Nemo" řeší pocit ztracenosti a "Dead Gardens" pojednává o uměleckém bloku, jímž Holopainen trpěl. "Creek Mary's Blood" vychází ze stejnojmenné povídky Dee Browna, která představuje situaci původních obyvatel Ameriky na konci 19. století.
Na desce Dark Passion Play z roku 2007 se objevilo nezvykle mnoho osobních skladeb, včetně "The Poet and the Pendulum", která líčí Holopainenův životní příběh a jeho roli skladatele a hudebníka. Další skladba "Meadows of Heaven" evokuje vzpomínky na jeho dětství a pocit nenávratnosti. Dvě písně, "Bye Bye Beautiful" a "Master Passion Greed", jsou věnovány bývalé člence Tarje Turunenové a jejímu manželovi Marcelu Cabuliovi. Velmi intimní je i "Cadence of Her Last Breath", reflektující téma útěků. Album je rovněž protkáno odkazy na literární velikány jako Edgar Allan Poe a Walt Whitman.
Skladby na albu Imaginaerum nesou různorodá lyrická témata. Například "Ghost River" tematizuje souboj mezi ďáblem a matkou Gaiou, zatímco "Scaretale" se zabývá nočními můrami z dětství a příšerami.
Na albu Endless Forms Most Beautiful se texty věnovaly kráse světa a všemu, co nabízí ("Shudder Before The Beautiful"), kritice náboženství omezujícím lidské životy ("Weak Fantasy") a smyslu života, který může mít pro každého jiný význam ("Élan").
První disk Human. :II: Nature. pokračoval v tématu lidské přirozenosti a druhu jako takového, s písněmi reflektujícími moderní společnost ("Noise"), život ("Harvest"), lidskou představivost ("Pan") a ódu na lidskou empatii ("How's the Heart?").
Ačkoli jsou texty Nightwish převážně vážné a temné, kapela vytvořila i několik méně seriózních skladeb, včetně bonusové "Nightquest", která oslavuje spojení členů skupiny a hledání identity 'Nightwish'.
Debutové dílo Nightwish Angels Fall First obsahovalo jednu skladbu ve finštině, ale od té doby kapela píše převážně v angličtině. Výjimkami jsou "Kuolema tekee taiteilijan" z Once, singl "Erämaan viimeinen" (vokální verze instrumentálky "Last of the Wilds" z roku 2007) a "Taikatalvi" ("Magic Winter") z Imaginaerum (2011). Holopainen se domníval, že si s textem písně "Erämaan viimeinen" nebyl příliš jistý, protože psát ve finštině je podle něj poměrně těžké, a dodal, že finština by mohla rychle znít opravdu lacině.
Tuomas Holopainen, autor většiny textů a hudby skupiny, říká, že inspiraci čerpá hlavně z filmové hudby, kterou poslouchá ve volném čase. Příkladem tohoto vlivu jsou písně jako "Beauty of the Beast", "Ghost Love Score" a "The Poet and the Pendulum". Má rád například soundtracky k filmům Vesnice, Van Helsing nebo Kroniky Narnie: Lev, čarodějnice a skříň. Některé skladby jako "Bye Bye Beautiful" a "Wish I Had an Angel" obsahují prvky industriálního metalu, zatímco jiné jako "The Islander", "Last of the Wilds", "Creek Mary's Blood" a album Angels Fall First mají folkové prvky. Mezi kapely, které ovlivnily Nightwish, patří Children of Bodom, Theatre of Tragedy, The Gathering, My Dying Bride, Tiamat a The 3rd and the Mortal.
Nightwish jsou také zdrojem inspirace pro další hudební uskupení. Simone Simonsová, zpěvačka nizozemské symfonicko-gothic metalové formace Epica, uvedla, že začala zpívat klasickým stylem díky albu Oceanborn z roku 1998. Sander Gommans ze sestavy After Forever přiznal, že jej Nightwish ovlivnili při tvorbě nových skladeb. Dave Everley z časopisu Metal Hammer označil Nightwish za nejúspěšnější metalové uskupení pevninské Evropy, plus minus Rammstein.