WITHIN TEMPTATION je nizozemská symfonická metalová skupina založená v dubnu 1996 zpěvačkou Sharon den Adel a kytaristou Robertem Westerholtem. Kritika je řadí do gothic metalu a symfonického metalu, i když každé album obsahuje i jiné vlivy mimo tyto žánry. Jejich nejvýraznější a nejznámější zvuk je označován jako symfonický metal ačkoli jejich dřívější materiál, jako například debutové album Enter, byl převážně gothic metal s nádechem doom metalu. V jednom rozhovoru den Adel uvedla, že se považují spíše za atmosférickou melodickou symfonickou metalovou/rockovou kapelu s gotickými prvky.

Páté studiové album The Unforgiving vyšlo v březnu 2011 a bylo jednou ze součástí transmediálního počinu kapely, vedle komiksové série a série krátkých filmů, které dohromady zahrnují příběh. Na albu se kapela stále více pouštěla do nových hudebních teritorií mimo symfonický metal. Jejich šesté studiové album Hydra vyšlo na začátku roku 2014 v Japonsku, Evropě a Spojených státech a opět posunulo kapelu v objevování nových hudebních žánrů. Hostí také několik dalších umělců: Howarda Jonese, bývalého zpěváka americké metalcorové skupiny KILLSWITCH ENGAGE, Dave Pirnera, zpěváka americké alternativní rockové skupiny SOUL ASYLUM, a amerického rappera Xzibit. Kapela měla rozsáhlé vysílání na BBC Radio 2 ve Spojeném království, přičemž v jedné z písní z alba, "Whole World Is Watching", zpíval Pirner. Jejich poslední studiové album Resist vyšlo v únoru 2019 a zahrnuje vlivy dalších hudebních stylů, jako je industrial a EDM. Do roku 2016 prodala skupina po celém světě již více než 3,5 milionu alb.

Kořeny této holandské kapely sahají až do roku 1992, kdy kytarista a zpěvák Robert Westerholt s dalším kytaristou Ernstem van der Loo založili doom metalovou skupinu The Circle. Robert ale opustil kapelu kvůli tvůrčím neshodám už během nahrávání prvního alba v roce 1995 a trval na převzetí názvu. Kapela byla nucena přejmenovat se na Voyage a album Embrace, které mělo být původně debutovým albem The Circle tak bylo vydáno v roce 1996 u Nightfall Records jako debut Voyage, přičemž Robert, který se podílel na většině jeho materiálu nebyl v bookletu vůbec zmíněn a při nahrávání ho nahradil Patrick Harreman. Na albu hostovala v písni "Frozen" také Robertova dlouholetá partnerka Sharon den Adel. Její příspěvek je na albu slyšet dodnes, takže právě tato píseň musela být nahrána ještě před Robertovým odchodem z kapely. Brzy po vydání tohoto alba se Voyage rozpadli.

Westerholt poté společně s Sharon založil doom metalovou kapelu The Portal, ve které hráli také bývalí členové The Circle Jeroen van Veen na baskytaru a Michiel Papenhove na kytaru. S nimi zde působili ještě Martijn Westerholt na klávesy a Dennis Leeflang na bicí (později ho nahradil Ivar de Graaf). Ještě než začali nahrávat demo Enter, přejmenovala se kapela na Within Temptation. Později téhož roku jim byla nabídnuta nahrávací smlouva od DSFA Records a týden po jejím podpisu začala kapela nahrávat první album, přičemž skladby na albu byly nové verze písní, které se dříve objevily na demosnímcích.

Debutové album Enter vyšlo v roce 1997 a bylo už v té době celkem dobře přijato. Později, poté, co se kapela stala známější na zahraničních trzích, bylo v roce 2007 vydáno nezávislým labelem Season of Mist v Severní Americe a v roce 2014 znovu vydáno společností Nuclear Blast. Album produkoval Lex Vogelaar, zakladatel nizozemské deathmetalové kapely Orphanage, nahrávalo se ve studiu Moskou v Utrechtu a bylo dokončeno a smícháno během tří týdnů.

Na albu výrazně vyniká vokál zpěvačky Sharon den Adel a také chraplavý deathmetalový growl kytaristy Roberta Westerholta a George Oosthoeka, bývalého člena skupiny Orphanage. Zvuk alba byl sice melodický, ale doomově laděný a ovlivněný gotickým doom metalem, silně závislém na pomalých klávesách a bicích a repetitivních kytarových riffech. Texty se zaměřují především na temná a nadpřirozená témata. Jako první a jediný singl byla vydána skladba "Restless". Ačkoli se v roce vydání nedostalo do nizozemského žebříčku alb, Enter se nakonec v roce 2002 po velkém úspěchu písně "Ice Queen" z následujícího alba vyšplhalo na 32. místo.

Po natočení alba se skupina vydala na čtyřkoncertní turné po celé zemi, po kterém vystoupila na festivalu Dynamo Open Air v Eindhovenu. Rok 1997 pak zakončila prvním mezinárodním turné po Německu a Rakousku. Následně kapelu opustil bubeník Ivar de Graaf, kterého na rok nahradil Ciro Palma.

V roce 1998 kapela pokračovala v turné a její profil ji vynesl na hlavní pódium festivalu Dynamo 1998. Within Temptation ale v té době neměli plány na druhé album, tak se rozhodli vydat alespoň EP The Dance se třemi skladbami (plus dvěma remixy), které dále rozvíjely zvuk z Enter.

Rok 1999 byl pro kapelu z velké části rokem volna, kdy si její členové trochu odpočinuli od koncertování a využili této příležitosti k vybudování vlastního studia a také se vrátili k osobním aktivitám, přičemž v následujícím roce plánovali návrat do víru dění.

Rok 2000 byl pro kapelu opět nabitý událostmi, protože se vrátila ke koncertování a zahrála si na třech holandských festivalech: Waterpop, Bospop a Lowlands. Kromě toho se holanďané pustili do práce na svém druhém albu, jehož demosnímky vznikly už v jejich nově postaveném studiu.

Samotné album se nahrávalo ve studiu RS29 v nizozemském Waalwijku a vyšlo 24.prosince. Producentem byl Oscar Holleman, který produkoval už předchozí EP The Dance, a jedním ze zvukařů byl mimochodem Stephen van Haestregt, budoucí bubeník kapely.

Sharon vzpomíná: „Na každou píseň jsem měla jeden den, což ještě není moc, ale člověk si může vyzkoušet různé věci. Před nahráváním jsme také udělali několik demosnímků, kde si můžete ověřit, jestli se vám některé části písně líbí nebo nelíbí, a máte tak více času, když dojde na nahrávání“.

O kytarové sólo ve skladbě "Dark Wings" se postaral Arjen Lucassen z Ayreon.

Zvuk Mother Earth byl pro kapelu odklonem. Podle Roberta Westerholta bylo album přirozeným pokračováním jejich prvního alba Enter, protože kapela nechtěla vydat dvakrát stejný druh hudby. V důsledku toho se rozhodli udělat písně v rychlejším tempu a změnit smysl textů.

V rozhovoru pro Faceculture z roku 2008 Sharon uvádí: „Na »Mother Earth« už bylo trochu znát, že víme, jak chceme znít. Samozřejmě že člověk roste, takže jsme měli lepší představu o tom, jaký chceme zvuk. Už jsme nechtěli mít chraplavé vokály. Měli jsme pocit, že to všichni používají jako trik, a kvůli tomu jsme to už v naší hudbě nechtěli mít... a taky nás v té době hodně nadchl a inspiroval film »Statečné srdce«, který byl hodně keltský, a tak se naše album stalo hodně keltským, protože jsme byli zamilovaní do soundtracku k filmu. Pořád to album mám moc ráda, vzniklo velmi přirozeným způsobem. Písně byly někdy napsané za den, trvalo sice déle, než se to více propracovalo, jak to nakonec znělo, ale bylo to tak, že nápady a celé koncepty některých písní vznikly většinou za jeden den, refrény a sloky.“

Při svém prvním vydání, koncem roku 2000, se album dostalo do hitparád pouze v domovské zemi kapely, a to na osmdesátou druhou pozici, na začátku roku 2001 vystoupalo šedesáté sedmé místo a poté z hitparád vypadlo. V tomto roce byly vydány dva ještě singly, první ke skladbě "Our Farewell", který se nedostal do žádné hitparády, a druhý ke skladbě "Ice Queen", který debutoval na sedmdesáté třetí pozici v červnu 2001 a hned poté z nizozemských hitparád zmizel.

S vydáním druhé verze singlu "Ice Queen" začala píseň, díky lépe propracovanému videoklipu, stoupat v nizozemských a belgických žebříčcích, což mělo za následek nový nárůst prodejů alba, které se rychle znovu dostalo do hitparád. Skladba "Ice Queen" tak byla považována za průlomovou nahrávku skupiny; v březnu 2002 se vyšplhala na druhé místo v Nizozemsku, ale byl to také jejich první singl číslo 1, když se vyšplhal na první místo v Belgii.

Úspěch se odrazil i na prodejích alba Mother Earth, které nadále stoupalo v nizozemském albovém žebříčku a rok nakonec zakončilo na 3. místě. Album, které bylo také považováno za průlomové, získalo pozitivní recenze zejména v Evropě. V průběhu téhož roku dosáhlo platinového statusu v Nizozemsku s prodejem přes 80 000 kopií a zlatého statusu v Belgii s prodejem přes 25 000 kopií. Začátkem roku 2003 se dostalo do distribuce v nových evropských zemích a podařilo se mu také vstoupit do německé, švýcarské a rakouské hitparády. V Německu se album umístilo na sedmém místě a později získalo v této zemi platinovou desku s prodejem přesahujícím 200 000 kopií. Začátkem roku 2004 se dostalo také na sedmnácté místo norské hitparády a o tři týdny později dosáhlo jedenácté příčky. V roce 2021, dvě desetiletí po vydání, dosáhlo album v Nizozemsku druhého platinového statusu s celkovým počtem 160 000 prodaných kopií.

V roce 2001 došlo v kapele také k několika personálním změnám; jako druhý kytarista přišel Ruud Jolie, bubeníka Ivara de Graafa nahradil Stephen van Haestregt a Robertova bratra Martijna Westerholta (trpícího infekční mononukleózou) nahradil u kláves Martijn Spierenburg. Martijn Westerholt později založil další významnou symfonickou skupinu Delain.

Album The Heart of Everything vyšlo 9. března 2007 v Nizozemsku a 24. července ve Spojených státech. Práce na něm ale začala už na konci roku 2005 a nahrávání trvalo polovinu roku 2006. Kompletní seznam skladeb byl zveřejněn už 10. ledna. Dvě skladby nazvané "The Howling" a "Sounds of Freedom" byly nahrány jako propagační materiál k videohře The Chronicles of Spellborn; první z nich album otevírá. Album debutovalo na prvním místě v nizozemském žebříčku Album 100, čímž se stalo jejich druhým albem na prvním místě. V Belgii se dostalo na 2. místo, ve Finsku také na 2. místo, v osmi zemích vstoupilo do první desítky a v jedenácti zemích do první stovky.

Píseň "What Have You Done" byla prvním vydaným singlem z alba. První videoklip ke skladbě byl natočen 12. až 14. prosince 2006 v londýnském klubu Koko a ve studiu CGI ve Windsoru. Jako host v něm zpívá Mina Caputo ze skupiny Life of Agony. Fanouškům bylo umožněno podílet se na natáčení klipu, ačkoli tato první verze zanechala v kapele pocit zklamání (podle komentáře kapely na březnovém koncertě v Lyonu). Krátce poté byl k písni natočen zcela nový videoklip.

Druhým singlem, který byl v červnu vydán v celé Evropě, byla skladba "Frozen". Videoklip, natočený v Rumunsku, pojednává o zneužívání dětí a prodejem singlu se měly získat peníze pro dětskou charitativní organizaci Child Helpline International. "The Howling" byl vybrán jako digitální singl vydaný pro Velkou Británii (nezaměňovat s americkým vydáním EP) a byl k němu natočen i další videoklip. Prodloužená verze singlu "Frozen" obsahuje také nevydanou b-stranu "Sounds of Freedom", druhou píseň napsanou pro propagaci počítačové hry The Chronicles of Spellborn. Roadrunner Records také vydali limitovanou edici EP nazvanou The Howling, která byla k dostání pouze v obchodech Hot Topic a obsahovala titulní skladbu plus populární skladby z jejich předchozího alba The Silent Force.

Propagace alba byla intenzivní a zahrnovala první světové turné s názvem The Heart of Everything World Tour, které začalo 14. března 2007 v Amsterdamu a skončilo až 13. září 2008. Kapela také poprvé úspěšně koncertovala ve Spojených státech amerických (13 koncertů, které začaly 5. září 2007 v Bostonu a skončily 23. září 2007 v Tempe v Arizoně), nejprve jako support Lacuna Coil a poté jako headlineři.

O americkém turné den Adel řekla: „No, nemáme žádná očekávání, protože je to velká země a nikdy nevíte, kde se lidem bude vaše hudba líbit. Je to úplně jiný vkus a my sem přijedeme a budeme hrát a uvidíme, jestli se to lidem bude líbit. Když se jim to nebude líbit, nemůžeš to změnit. A pokud ano, tak je to další pěkná země, kam můžeme jet hrát a užívat si tamní kulturu.“

Samotné album The Heart of Everything v Americe vyšlo 18.června a propagační singl "What Have You Done" byl do rockových stanic vyexpedován 2. července. Jednalo se o první album kapely, které vyšlo v Americe, předchozí alba Mother Earth a The Silent Force jej následovali o rok později.

Within Temptation poprvé navštívili také jihoamerické země, jako je Brazílie, Argentina a Chile a vystupovali na několika velkých evropských festivalech, jako jsou Pinkpop, Pukkelpop a Download, což jí pomohlo získat status mainstreamové kapely v celé Evropě, protože se album The Heart of Everything objevilo v několika evropských hitparádách. Na konci roku 2007 kapela profesionálně natočila vyprodaný koncert pro 8 000 návštěvníků v Beursgebouw v Nizozemsku pro možné budoucí vydání DVD.

Dne 7. února 2008 kapela odehrála speciální show za doprovodu The Metropole Orchestra, sboru Pa'dam a speciálních hostů, mezi nimiž byli George Oosthoek (ex-Orphanage), Anneke van Giersbergen a Keith Caputo z Life of Agony, natáčenou 14 HD kamerami v Ahoy Areně v Rotterdamu za účasti 10 000 lidí. Tento záznam byl později vydán jako hlavní show na DVD Black Symphony a některé části koncertu v Eindhovenu vyšly jako přídavek na druhém disku některých edic alba. Obě show obsahovaly speciální pódiové efekty, jako jsou výbuchy, pyro a ohňostroje. Později byla deska Black Symphony v Nizozemsku certifikována jako zlatá.

3. listopadu 2008 Ruud Jolie na svém blogu uvedl, že si členové Within Temptation dají rok pauzu, a napsal: „Po Theater Tour, které začne příští týden, si já a zbytek Within Temptation dáme celý rok pauzu. Posledních sedm let jsme skákali ze studia do tourbusu, do letadla, na loď, znovu do studia, do tourbusu, na kolo, do letadla, do příležitostného bazénu na střeše hotelu a znovu do tourbusu. Všichni jsme si opravdu potřebovali od kapely odpočinout...“

1. června 2009 bylo oznámeno, že Sharon porodila chlapce, své druhé dítě s Robertem Westerholtem.

11. srpna 2009 Sharon na svých oficiálních webových stránkách oznámila, že na přelomu října a listopadu vyjde akustické album s názvem An Acoustic Night at the Theatre. Mělo obsahovat několik akustických písní z jejich turné v listopadu 2008. Dne 30. října bylo album vydáno, spolu s ním vyšel i singl nazvaný "Utopia". Píseň je duetem Sharon a Chrise Jonese a byla vydána 23. října.

V roce 2010 vyrazili Within Temptation na druhé turné Theatre Tour, poslední s bubeníkem Stephenem Van Haestregtem. Mezitím také pokračovali v práci na novém materiálu. Dne 18. listopadu 2010 kapela prostřednictvím svých webových stránek oznámila, že nové album s názvem The Unforgiving vyjde v březnu 2011, přičemž koncept alba bude vycházet z komiksové série, kterou napsal Steven O'Connell (BloodRayne & Dark 48) a ilustroval Romano Molenaar (Witchblade, Darkness a X-Men). Každá píseň na albu byla napsána podle Stevenova příběhu, přičemž postavy v písních odrážely protagonisty komiksu.

Nové album vyšlo 29. března 2011 u Roadrunner Records a k jeho propagaci byly vydány tři singly. "Faster", hlavní singl, byl vydán 21. ledna 2011. Druhým singlem byla skladba "Sinéad", vydaná 21. března. Třetí a poslední, "Shot in the Dark", byl vydán 12. září. Každý singl doprovázel krátký film, aby vizuálně popsal vyprávěný příběh.

Album získalo vesměs příznivé recenze hudebních kritiků, přičemž nejdiskutovanějšími body byly skladba, vyprávění příběhu a hudební změny. Recenzenti z časopisů Big Cheese a Sputnikmusic změny, které kapela představila, přivítali a transmediálnímu počinu blahopřáli, zatímco časopisy Kerrang! a Q měly k tématům určité výhrady.

Album debutovalo 'pouze' na 2. místě v Nizozemsku, narozdíl od dvou předchozích alb, která skočila hned na 1. místo. Dostalo se ale také do Top 10 v Belgii, Portugalsku, Finsku, Německu, Švédsku, Švýcarsku a Rakousku. Když byl vydán singl "Faster", neumístil se v žebříčcích tak dobře jako jiné singly kapely, například "Stand My Ground" a "Ice Queen", ačkoli v digitálním hudebním obchodě iTunes se píseň umístila v běžných žebříčcích a v Nizozemsku se dostala do Top 5 (4. místo), zatímco singl zatím dosáhl 11. místa. V digitální rockové hitparádě se ale píseň "Faster" stala hitem, když se dostala na 1. místo v Nizozemsku, Belgii, Finsku, Španělsku, na 2. místo ve Švédsku, na 5. místo v Německu, na 6. místo v Rakousku, na 8. místo ve Francii, na 10. místo v Lucembursku, na 11. místo v Dánsku, na 13. místo v USA a na 18. místo v Mexiku. Později skupina získala za album The Unforgiving ocenění 'Nejlepší hudba jiných médií' v rámci nové solitérní soutěže 'Buma Music in Motion', která oceňuje kreativní a inovativní metody tvorby hudby.

Skupina původně oznámila, že na začátku roku 2011 vyrazí na evropské turné na podporu své nové desky, z důvodu Sharonina třetího těhotenství se ale termíny nakonec přesunuly z počátku roku 2011 na konec léta. Poprvé se skupina představila 10. srpna na maďarském festivalu Sziget, kde zahrála výběr písní z alba The Unforgiving a také některé ze svých populárnějších skladeb. Oficiálně ale Turné The Unforgiving Tour začalo 12. srpna na nizozemském festivalu Huntenpop v Ulftu. Toto vystoupení bylo jedinečné, protože kapela představila The Unforgiving v celé jeho šíři a zároveň ztvárnila koncept alba prostřednictvím nového pódiového designu, včetně světel, videí a dalších iluzí. Během srpna kapela vystoupila na několika letních festivalech jako M'era Luna a Lowlands a v září zahájila halové turné, nejprve v Severní Americe a poté napříč Evropou.

Začátkem září dosáhlo album v Polsku zlatého statusu a koncem téhož měsíce bylo oznámeno, že Robert ukončí koncertování s kapelou (kromě příležitostných vystoupení), protože se nemá kdo postarat o tři děti Roberta a Sharon. Robert se ale bude dále věnovat produkci a psaní písní, zatímco jeho místo na pódiu zaujme Stefan Helleblad. Už předtím, dne 22. února 2011 pak kapela oznámila, že se k ní na plný úvazek připojil bubeník Mike Coolen, nicméně studiové album bylo nahráno se švédskou bubenicí Nickou Hellenberg.

Na začátku roku 2012 skupina v rámci další propagace alba vyrazila na jihoamerické turné, během kterého projela Brazílii, Chile, Argentinu, Peru a Ekvádor. Hned po návratu do Evropy v březnu 2012 představila poloakustické turné po holandských divadlech nazvané Sanctuary, podobně jako na předchozím živém albu An Acoustic Night at the Theatre, na kterém zahrála mnoho dosud nehraných písní jako "Say My Name", "The Last Dance", "Overcome", "Bittersweet" a některé, které nehraje často, jako "Restless", "Sounds Of Freedom", "The Swan Song" a "Our Farewell". Většinu z nich zahráli v akustické verzi.

Dne 8. května 2012 se Sharon den Adel a Ruud Jolie objevili v pořadu DWDD Recordings, aby předvedli akustickou coververzi písně "Smells Like Teen Spirit" od kapely Nirvana. Poté se vydali na druhou etapu festivalů, kdy byli headlinerem několika největších evropských festivalů léta 2012, jako jsou Sonisphere, Masters of Rock, Rock Werchter, Summerbreeze a Gods of Metal. Později kapela oficiálně oznámila velmi speciální show s názvem Elements na oslavu patnáctiletého výročí kapely. Na vyprodané show v belgickém Sportpaleis kapelu doprovodil orchestr Il Novecentro a další speciální hosté, například bývalí členové.

V rámci příprav na patnácté výročí založení byla skupina požádána belgickou rozhlasovou stanicí Q-Music, aby jednou týdně po dobu patnácti týdnů v rámci speciálního pořadu Within Temptation Friday vybrala a zahrála existující skladbu ve 'stylu Within Temptation'. Covery se skládaly z větší části z popových písní, v nichž se kapela transformovala do symfoničtěji zaměřené podoby.

Hlavní zpěvačka Sharon den Adel uvedla: „Naším přístupem bylo skutečně vytvořit z coveru novou píseň Within Temptation. Tedy nejít tou nejjednodušší cestou, že bychom použili například jen klavír nebo akustickou kytaru, ale opravdu se pokusit do této nové verze vložit všechny prvky skladby Within Temptation. Byla to docela výzva, protože jsme na to měli pouhý týden, zatímco nahrávání naší původní písně může někdy trvat i půl roku! Ale tento tlak nám zároveň dodal tvůrčí impuls a bylo velmi obohacující, že jsme to každý týden stihli. Také jsme se hodně naučili z hloubkové analýzy, kterou jsme museli provést u těchto hitů, které napsali jiní, v kombinaci s implementací našeho vlastního zvuku a stylu do každého nového coveru. Jsme rádi, že jsme tuto výzvu přijali, a na výsledek jsme velmi pyšní.“

Tímto způsobem ztvárnili mimo jiné interprety jako Imagine Dragons, OneRepublic, Lanu Del Rey nebo The Who. 19. dubna 2013 pak vyšlo 11 z 15 coververzí, které skupina vytvořila, na albu coververzí nazvaném The Q-Music Sessions. Ve stejný den skupina zveřejnila oficiální videoklip ke coververzi písně "Titanium".

Proces psaní dalšího studiového alba kapely začal v roce 2012 a v první polovině roku měla kapela napsáno již 6 písní. Album mělo vyjít celosvětově u jejich nového vydavatelství BMG a v Nizozemsku u Universal Music. 16. června se kapela pustila do natáčení prvního videoklipu k novému albu. Během série prohlášení o průběhu nahrávání alba Westerholt prohlásil, že album bude znovu obsahovat také growly.

V roce 2013 se kapela rozhodla pro natáčení nového klipu a v polovině května se baskytarista Jeroen van Veen vydal do studia, aby nahrál basový základ pro prvních pět písní. 12. července kapela zveřejnila teaser trailer k chystanému studiovému albu, ovšem bez prozrazení jakýchkoli názvů. 12. července kapela oznámila název pilotního singlu, kterým je "Paradise (What About Us?)", a v očekávání vydání nahrála také teaser trailer, který odhalil některé texty a kytarové sólo.

Kapela se také podařilo získat severoamerickou podpisovou smlouvu s Nuclear Blast a o tomto partnerství prezident společnosti Monte Conner prohlásil: „V současnosti existuje jen velmi málo kapel, které neustále poskytují tak vysokou a konzistentní úroveň jako Within Temptation. Proto mají tak neuvěřitelně věrnou fanouškovskou základnu po celém světě. Jsem nadšený, že si jako svého amerického partnera vybrali právě Nuclear Blast Entertainment. Jejich fanoušci se koncem tohoto roku dočkají opravdové lahůdky!“. Byla také uzavřena licenční smlouva se společností Dramatico na vydání alba ve Velké Británii.

26. srpna, jakmile bylo dokončeno nahrávání bicích a vokálů, začalo finální nahrávání kytar.

Dne 30. srpna kapela oznámila, že pilotní singl "Paradise (What About Us?)" bude vydán jako EP, které má rovněž obsahovat 3 skladby z připravovaného alba v jejich demo podobě ("Let Us Burn", "Silver Moonlight" a "Dog Days"). Při tomto oznámení Sharon uvedla: „Vydáním těchto demoverzí vás chceme pozvat do našeho domácího studia a ukázat, jak zachycujeme nápady na písně v rané fázi tvorby nového alba. Tyto demoverze mají daleko k jejich finálnímu zvuku na albu, ale napoví vám, na čem pracujeme. Bude fascinující slyšet, jak bude znít konečný výsledek, až album vyjde.“

13. září skupina oficiálně oznámila, že v titulní písni se jako speciální vokalistka objeví Tarja Turunen. Druhý propagační singl, "Dangerous", vyšel 20. prosince a objevil se na něm bývalý zpěvák skupiny Killswitch Engage Howard Jones.

31. ledna 2014 nakonec vyšla Hydra v kontinentální Evropě a 4. února v Severní Americe a Velké Británii, a setkala se s kritickým i komerčním úspěchem. V Nizozemsku znamenala Hydra pro kapelu návrat na první místo v hitparádě a dostala se také na první místo v české albové hitparádě, čímž se stala prvním albem na prvním místě mimo Nizozemsko. Kapela se se také poprvé dostala do první desítky britského žebříčku UK Albums Chart, kde debutovala na šestém místě, a do první dvacítky amerického žebříčku Billboard 200, kde debutovala na 16. místě.

V rámci propagace alba se kapela vydala na turné Hydra World Tour, které mělo původně začít už v lednu 2014, ale bylo odloženo, aby kapela mohla písně před vydáním alba více vypilovat. Nejdříve tedy uspořádala zkušební koncert v Effenaaru v nizozemském Eindhovenu, který byl vyprodán ještě týž den, kdy byl uveden do prodeje. 26. února se pak uskutečnil první oficiální koncert ve finských Helsinkách. Následné turné v arénách proběhlo především v Evropě a zahrnovalo i několik letních festivalů. Vzhledem k velkému ohlasu alba ve Spojených státech se kapela rozhodla znovu vyrazit také na turné po Severní Americe, přičemž cestovala od západního k východnímu pobřeží a projela dvanáct měst (dvě z nich byla v Kanadě); na některá místa byly vyprodané vstupenky.

2. května Within Temptation prostřednictvím své facebookové stránky oznámili, že se chystají natočit koncert v amsterdamské Heineken Music Hall; velká část koncertu se později objevila na DVD Let Us Burn - Elements & Hydra Live in Concert spolu s některými částmi předchozího turné Elements 15th anniversary show. Na závěr evropské části turné navštívilo koncerty přes 120 000 lidí.

Dne 3. listopadu 2017 kapela změnila své webové stránky a sociální sítě tak, že se na nich objevila pouze zpráva oznamující, že brzy přijde prohlášení Sharon den Adel. O sedm dní později se objevilo video prohlášení, ve kterém Sharon oznámila nový sólový projekt s názvem My Indigo. Projekt vznikl díky autorskému bloku, který měla, když začala skládat nové písně pro další album kapely, a kromě toho se také potýkala s osobními problémy, což ji vedlo k tomu, že si dala na nějaký čas pauzu od kapely a skládala pro sebe. Později se rozhodla tyto písně zveřejnit prostřednictvím výše zmíněného projektu. Oznámila také, že během tohoto procesu znovu získala inspiraci ke skládání pro kapelu a písně pro nové album Within Temptation jsou v současné době ve fázi dema, přičemž nový materiál by měl být vydán v roce 2018.

Na konci listopadu kapela oznámila evropské turné na konec příštího roku. Začátkem prosince, tedy téměř rok před turné, byly již dva koncerty vyprodány. Turné začalo ještě před vydáním alba a kapela na něm hrála vybrané písně za účelem jeho propagace. Koncem roku 2018 nizozemská média informovala, že první evropskou část turné navštívilo 125 000 lidí.

V červenci 2018 Within Temptation podepsali novou nahrávací smlouvu s německou nahrávací společností Vertigo Records, která byla vybrána pro vydání jejich sedmého studiového alba po celém světě, s výjimkou Japonska.

Celosvětové vydání nového alba bylo naplánováno na 14. prosince 2018, ale bylo nakonec odloženo na 1. únor 2019. Na albu hostují zpěváci Jacoby Shaddix (Papa Roach), Anders Fridén (In Flames) a Jasper Steverlinck (Arid) a produkoval ho jejich dlouholetý producent Daniel Gibson. Album navazovalo na vzorec kapely, která na každé vydání zařazuje nové hudební prvky, tentokrát se na něm objevilo více elektronických, popových a industriálních vlivů. Po textové stránce se kapela rozhodla více zaměřit na politická témata, k nimž na předchozích deskách explicitně nepřistupovala.

K propagaci alba bylo vydáno šest singlů, 14. září 2018 vyšel singl "The Reckoning", na kterém hostuje Shaddix. Videoklip k této písni znamenal pro kapelu první nominaci na cenu Edison Award od roku 2005. Druhý singl "Raise Your Banner", na němž se podílel Fridén, vyšel 16. listopadu 2018 a třetí "Firelight" o týden později, 23. listopadu.

Další tři singly byly vydány v roce 2019: "In Vain" 11. ledna, "Supernova" 5. února a "Mad World" 15. dubna. Do videoklipů se hodně investovalo, aby obrazem lépe ilustrovaly témata, která se na vydání objevují. Ještě před vydáním alba zahájila skupina koncem roku 2018 také evropské turné The Resist Tour.

Po vydání alba se kapela vrátila na The Resist Tour, aby odehrála patnáct koncertů v Severní Americe a později na evropských letních festivalech. Během festivalové sezóny 2019 byla poprvé označena jako jeden z headlinerů Graspop Metal Meeting, jednoho z největších evropských heavymetalových festivalů.

První album Enter, které vyšlo v roce 1997, hudební kritici ho zařadili do dvou subžánrů heavy metalu, gothic metalu a doom metalu, když ho klasifikovali jako ponurý, doomový, pomalý, atmosférický, symfonický gothic metal a srovnávali jej s kapelami Tristana a Theatre of Tragedy, dalšími dvěma zástupci tohoto žánru. Pochvalně byly hodnoceny také kytarové riffy a práce s klávesami, stejně jako kontrastní hlasy obou hlavních zpěváků, Sharon den Adel a Roberta Westerholta. Gotické prvky také po určitou dobu běžnou součástí vizuálního stylu Within Temptation, hlavně v počátečních letech.

Další nahrávka kapely, EP s názvem The Dance, vydané v roce 1998, bylo popsáno jako důležité ve vývoji kapely, neboť představovalo hudební růst kapely a rozvíjení jejich zvuku při zkoumání parametrů orchestrálního, neoklasického metalu.

S vydáním druhého alba Mother Earth se hudební styl kapely dostal do bodu zlomu, kdy jako hlavní zpěvák zůstala pouze den Adel, což kapelu vedlo k melodičtějším, keltskou kulturou ovlivněným písním a k většímu množství folkových vlivů. Kritika změny v hudebním směřování schvalovala a naznačovala, že album odhaluje nové dimenze v pojetí metalu.

Album The Silent Force, jehož hlavním producentem byl Daniel Gibson, bylo klasifikováno jako velmi melodické, chytlavé a uvolňující.

S vydáním alba The Heart of Everything v roce 2007 se kritika rozcházela v názorech na nové směřování kapely, ačkoli někteří nový směr oceňovali a považovali ho za pestřejší. Server About.com souhlasil s oběma názory a uvedl, že album má hloubku a komplexnost klasické hudby a temné ostří gotického metalu. Server allMusic pak poznamenal, že se kapela nebojí být vyloženě symfonická.

V roce 2011 kapela vydala své páté studiové album The Unforgiving, které bylo do té doby největší změnou v jejím hudebním směřování. Přestože bylo kritikou přijato vesměs kladně, některým recenzentům se změny nelíbily, například časopis Q album označil za 'The metal T'Pau (anglická popová skupina)'. Nicméně další kritici považovali vlivy popu, rocku a metalu 80. let za přínosnou věc pro kapelu.

Na oslavu patnáctého výročí založení kapely vyzvala belgická rozhlasová stanice Q-music skupinu k natočení patnácti coververzí slavných písní. Později kapela vydala album The Q-Music Sessions, další žánrově odlišnou variaci od svého původního zvuku. Na albu se objevily přepracované coververze několika slavných popových písní, například "Titanium" od Davida Guetty se Siou, "Grenade" od Bruna Marse, "The Power of Love" od Frankie Goes to Hollywood a také některé indie a folkrockové písně jako "Behind Blue Eyes" od The Who a "Let Her Go" od Passenger.

Název šestého studiového alba skupiny, Hydra, odkazuje na tuto velkou variabilitu hlavního zvuku kapely; jak řekl Westerholt: „»Hydra« je perfektní název pro naše nové album, protože stejně jako samotná příšera představuje mnoho různých stránek naší hudby.“ Týdeník The Aquarian Weekly považoval název za velmi vhodný a přirovnal ho k rozmanité hudební historii kapely, která prý dokázala najít správnou rovnováhu mezi všemi hudebními proměnami, a během následujícího turné byl sextet také označován za kapelu, která se vzpírá stereotypům.

Na Resist se pro změnu objevilo více elektronických, popových a industriálních vlivů a po textové stránce se prosadila spíše politická témata, k nimž na předchozích deskách kapela tak často nepřistupovala.