|
| Vydáno | 1999; 22. dubna 2003 |
|---|---|---|
| Natočeno | 1994 | |
| Studio | Record Two Studio, Comptche, Kalifornie, USA | |
| Žánr | Doom metal, stoner metal | |
| Délka | 52:08; 73:07; 75:09 | |
| Label | Rise Above/The Music Cartel/Tee Pee | |
| Producent | Billy Anderson, Sleep |
Toto album do jeho vydání a ani po něm neprovázel žádný singl.
Sleep mají své třetí studiové album ve dvou verzích, nazvaných Jerusalem a Dopesmoker. První z nich vyšla už v roce 1999 u vydavatelství The Music Cartel v podobě, se kterou skupina nebyla spokojena, zatímco druhá byla vydána v roce 2003 u Tee Pee Records tak, jak ji hudebníci původně zamýšleli.
Hudební výkon, který se objevil na Dopesmoker, byl nahrán živě na pás během druhé poloviny roku 1994 po úspěšném americkém turné. Po dokončení nahrávání však vydavatelství London Records nebylo s výsledkem spokojeno a odmítlo nahrávku vydat, což vedlo k rozpadu formace a následnému šíření alba prostřednictvím bootlegů a neautorizovaných indie vydání v následujících letech. Všechny verze si vysloužily velmi pozitivní ohlasy hudebních kritiků, kteří jej označili za jeden z vrcholů žánrů stoner metal a doom metal.
Po pozitivních ohlasech ze strany heavymetalového tisku a vydání alba Sleep's Holy Mountain (1992) u Earache Records oznámilo vydavatelství kapely, že vydá i jejich následující desku. Sleep tehdy koncertovali v Evropě s Cathedral a ve Spojených státech s verzí Hawkwind vedenou Nikem Turnerem na podporu Sleep's Holy Mountain, když pocítili potřebu napsat nový materiál. Nová nahrávka měla být tvořena hodinovou skladbou. Ta vznikala a byla zkoušena během zvukových zkoušek, v motelových pokojích i u přátel doma. Matt Pike uvedl, že proces skládání byl dlouhý a že na skladbě „pracovali asi čtyři roky. Měli jsme také dvě další skladby, na kterých jsme pracovali, a byly taky hodně dlouhé – asi 15 a 20 minut. Ale nikdy jsme je nenahráli.“ Al Cisneros dodal, že kouření konopí hrálo v tvůrčím procesu důležitou roli: „Byl jsem hodně závislý na tom stavu, do kterého jsem se díky tomu dostával, a některé texty jsou o tom... Verš 'Vypadni ze života s bongem v ruce', byl v té době takovým krédem.“ Skladba byla původně známá a živě hraná pod názvem "Dopesmoker". Po turné se formace začala zajímat o téma blízkovýchodní pouště, což vedlo k tomu, že během pozdějších zkoušek začala píseň označovat jako "Jerusalem".
Cisneros uvedl, že proběhlo „asi rok a půl trvající právní dohadování mezi jejich manažery a právníky u Earache“ a že majitel Earache Digby Pearson „čekal, až si vytvoří co nejvýhodnější podmínky, než nechal smlouvu [Sleep] skončit.“" Sleep jednali jak s London Records, tak s Elektra Records ohledně vydání dalšího alba. Nakonec podepsali smlouvu s London, protože jim byla přislíbena úplná umělecká svoboda a více peněz, a také proto, že label neměl žádné metalové kapely, takže očekávali zvláštní přístup. Členové skupiny byli tehdy chudí a většinu peněz od London Records použili na splacení svých dluhů.
Skladba byla nahrána ve studiu Record Two v Comptche v Kalifornii. Během nahrávání se začala vyvíjet odlišně od původní vize. Pike uvedl, že „song byl čím dál pomalejší a pak začal být divný. Začali jsme ujíždět a pochybovat sami o sobě.“" Nahrávání bylo náročné. Pike vzpomínal: „Bylo toho strašně moc na zapamatování a museli jsme to nahrávat asi ve třech různých částech, protože kotoučový magnetofon pojme jen 22 minut. Bylo to skvělé, ale zároveň jedna z nejtěžších věcí, jaké jsem kdy v životě dělal.“ Formace strávila ve studiu měsíc, poté se vrátila domů zkoušet a následně se na další měsíc do studia vrátila. Pike poznamenal, že nakonec existovaly dvě nebo tři různé verze.
Část charakteristického zvuku skladby je dána zesilovači GREEN Matamp GT120 MV, které byly vyrobeny na zakázku tak, aby byly natolik hlasité, že nikdo z členů kapely nemohl být ve stejné místnosti jako ony. K zachycení zvuku těchto aparátů bylo použito více než půl tuctu mikrofonů.
Obal alba ve verzi Dopesmoker (2003) je ve své oficiální podobě připsán výtvarníkovi Ariku Roperovi, který je uveden v kreditech vydání verze, jež byla realizována u Tee Pee Records. Tento obal je spojen s reedicí, která představuje finální autorizovanou verzi alba. Zobrazuje fantaskní obraz bojovníka s šavlí na koni.
Původní vydání z roku 1999 pod názvem Jerusalem (The Music Cartel) používá odlišnou obálku než pozdější verze Dopesmoker. Je na ní neurčitá postava, klanící se ohni. Obě vydání tedy existují s rozdílným vizuálním zpracováním, protože byla publikována různými vydavatelstvími.
V souvislosti s albem tedy existuje více oficiálních i neoficiálních verzí, které se liší právě použitým artworkem, přičemž změny obalu odpovídají jednotlivým vydáním a reedicím nahrávky, ne vždy autorizovanými kapelou či společností, která práva vlastnila.
Krátce po podpisu smlouvy s London Records došlo ke změně v personálu A&R, který měl jednání s formací Sleep na starosti. Po odeslání hotové nahrávky vydavatelství oznámilo, že ji v této podobě nevydá. London Records následně pověřilo Davida Sardyho remixem alba, avšak ani tato úprava nevedla k jasnému rozhodnutí labelu o osudu nahrávky.
Skupina odmítla jakékoli vydání v upravené či zkrácené podobě, což vedlo k patové situaci mezi kapelou a vydavatelstvím. Samotní členové měli rozdílné názory na to, zda by album mělo vůbec vyjít - zatímco Al Cisneros byl spíše proti, Matt Pike byl k publikaci nakloněn.
Do roku 2009 existovalo několik verzí nahrávky: velmi vzácný promo disk London Records, bootleg s obalem od Arika Ropera, vydání u Rise Above/Music Cartel Records a verze od Tee Pee Records. Vydání Rise Above/Music Cartel z roku 1999 vyšlo pod názvem Jerusalem a jednalo se o neautorizovanou, editovanou verzi. Tato varianta má délku přibližně 52 minut a je rozdělena do šesti částí se stejnými názvy.
Oficiální verze s názvem Dopesmoker vyšla 22. dubna 2003 u Tee Pee Records na CD i vinylu a má délku přibližně 63 minut. Al Cisneros ji později označil za nejbližší vizi původní představě z tehdy vydaných nahrávek.
Části skladby byly použity ve filmu Broken Flowers režiséra Jima Jarmusche, který uvedl, že je fanouškem Sleep a jejich tvorba jej inspirovala při práci na filmu The Limits of Control.
V roce 2012 bylo oznámeno deluxe znovuvydání u Southern Lord Records, které mělo nabídnout čistší a hlasitější zvuk, mastering z původních pásů a nové živé bonusové nahrávky. Součástí byla také nová obálka od Arika Ropera a živá verze skladby "Holy Mountain" z roku 1994. Toto vydání se umístilo na 14. místě žebříčku Top Heatseekers.
V roce 2022 vydalo Third Man Records remasterovanou verzi pro streamovací služby, která obsahovala i dříve digitálně nevydanou skladbu "Hot Lava Man". Současně byly vydány i vinylové reedice, včetně speciální edice Weedian High-Fi, která byla dostupná exkluzivně v kamenném obchodě labelu v Detroitu.
Album Jerusalem získalo pozitivní ohlasy od hudebního tisku již v době svých raných verzí. V prosincovém vydání časopisu Spin (2000) bylo označeno za „brilantní“ a „zásadní milník žánru stoner“. CMJ New Music Monthly o skladbě napsal, že „monotónnost se jen zřídka stává nudnou, protože 'Al Cisneros a spol.' jsou nepředvídatelní a smyslní ve svém drogově ovlivněném bušení do terénu raných Black Sabbath".
Hudební databáze AllMusic udělila verzi Jerusalem hodnocení čtyři z pěti hvězdiček a uvedla, že „kterákoli verze stojí za prozkoumání pro dobrodružné metalové posluchače, ale »Dopesmoker« je jasně definitivní a finální prezentací tohoto díla“. V roce 2006 zařadil časopis Decibel album do své síně slávy Extreme metal masterpieces.
Po vydání Dopesmoker pozitivní přijetí pokračovalo. Eduardo Rivadavia z AllMusic udělil albu čtyři a půl hvězdičky z pěti a označil jej za „okamžitou doom metalovou klasiku - někteří by dokonce řekli mistrovské dílo“. Britský magazín Mojo dal desce plné hodnocení pěti hvězdiček a popsal ji jako „měřítko, podle kterého by měl být posuzován každý, kdo si troufá nazývat svou tvorbu stoner rockem“.
Magazín Exclaim! ocenil produkci a uvedl, že jde o „konečně lepší verzi stoner opusu »Jerusalem« z roku 1999“. Stylus Magazine označil Dopesmoker jako „60 minutovou píseň o jointu, monstrózní rockovou ódu na páchnoucí trávu“ a upozornil také na dopad odmítnutí vydavatelství London Records, které vedlo k rozpadu formace.
Recenze The New York Times uvedla, že „to, co se zpočátku zdá dezorientující a monochromatické, se při opakovaném poslechu stává bohatším a odměňujícím“ a přirovnala album k „obrazu Marka Rothka, který vás praští po hlavě pytlem kladiv“.
Reedice z roku 2012 u Southern Lord Records získala rovněž velmi pozitivní ohlasy. Na Metacritic dosáhla skóre 94 ze 100 na základě devíti recenzí. Exclaim! uvedl, že vydání je „čistší a silnější, kytary znějí těžšeji a celkový prostor nahrávky je výraznější“. Pitchfork ohodnotil reedici známkou 8,5 z 10 a zařadil ji mezi „nejlepší nové reedice“, přičemž ji popsal jako „hodinu dobrodružství a pohybu“. Consequence of Sound dal albu tři a půl hvězdičky z pěti a poznamenal:„není to pro každého, ale atmosféra to dohání“.
Samotná skladba vznikala jako jeden dlouhý hudební kus, který měl původně trvat přibližně hodinu. Kvůli omezením analogového záznamu musela být nahrávka při natáčení rozdělována na několik částí, protože tehdejší pásové kotouče pojaly jen omezenou délku záznamu (cca 20 - 22 minut na segment).
Matt Pike uvedl, že na skladbě pracovali přibližně čtyři roky a že vznikaly i další extrémně dlouhé kompozice, které však nikdy nebyly nahrány ve studiové podobě.
Al Cisneros v rozhovorech popsal, že texty i tvůrčí proces byly úzce spojené s jeho osobní zkušeností s konopím, přičemž jedna z nejznámějších frází skladby „Vypadni ze života s bongem v ruce“" byla v té době vnímána jako určité 'krédo'.
Původní název skladby byl Dopesmoker, ale během pozdějšího období zkoušek jej kapela začala označovat jako Jerusalem, když se v konceptu objevila inspirace pouštní a blízkovýchodní estetikou.
Nahrávání probíhalo ve studiu Record Two v Kalifornii a samotný proces byl technicky náročný. Kapela musela materiál nahrávat po částech a následně skládat dohromady kvůli omezením pásového záznamu.
Po dokončení nahrávky odmítlo vydavatelství London Records vydat nahrávku v původní podobě. Existovala také verze remixovaná Davidem Sardy, ale ani ta nevedla k vydání, protože formace trvala na nekrácené podobě...
Album se tak stalo předmětem několika různých verzí a vydání - od neoficiálních bootlegů až po pozdější oficiální reedice, přičemž za definitivní verzi je často považováno vydání z roku 2003 u Tee Pee Records.
Část zvuku nahrávky je spojována s extrémně hlasitými zesilovači Matamp GT120 MV, které byly natolik silné, že se členové Sleep během jejich používání nemohli nacházet ve stejné místnosti. K zachycení zvuku bylo použito více mikrofonů současně.
Po rozpadu kapely v důsledku problémů s vydáním vznikly další projekty členů, zejména High On Fire Matta Pikea a Om Ala Cisnerose.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
Hudba a texty Sleep.
| No. | Název | Délka |
|---|---|---|
| 1 | "Jerusalem" | 52:08 |
| No. | Název | Délka |
|---|---|---|
| 1 | "Dopesmoker" | 63:31 |
| 2 | "Sonic Titan" (live) | 9:36 |
| Celková délka: | 73:07 | |
| No. | Název | Délka |
|---|---|---|
| 1 | "Dopesmoker" | 63:34 |
| 2 | "Holy Mountain" (live) | 11:35 |
| 3 | "Sonic Titan" (live; vinyl, kazeta a Japonská verze CD) | 9:17 |
| Celková délka: | 84:26 | |
| No. | Název | Délka |
|---|---|---|
| 1 | "Dopesmoker" | 63:34 |
| 2 | "Hot Lava Man" | 8:25 |
| 3 | "Dopesmoker Part 1 Alternate Take" (pouze deluxe edice) | 11:51 |
| 4 | "Alternate Solo Take 2" (pouze deluxe edice) | 3:27 |
| 5 | "Dopesmoker I-Beam San Francisco 5–28–94" (pouze deluxe edice) | 18:14 |
| 6 | "Dopesmoker (Cont'd) I-Beam San Francisco 5–28–94" (pouze deluxe edice) | 8:43 |
| 7 | "Dopesmoker (Radio)" (pouze deluxe edice) | 4:44 |
| 8 | "Proceeds The Weedian" (pouze deluxe edice) | 4:44 |
| Celková délka: | 71:59 (123:42 deluxe edice) | |
| Zdroj | Hodnocení |
|---|---|
| Metacritic | 94/100 |
| Zdroj | Hodnocení |
|---|---|
| AllMusic | 4/5 |
| AllMusic | 4.5/5 |
| Collector's Guide to Heavy Metal | 7/10 |
| Consequence of Sound | 3.5/5 |
| Decibel | favorable |
| Exclaim! | favorable |
| Mojo | 5/5 |
| Pitchfork | 8.5/10 |
| Spin | favorable |
| Stylus Magazine | favorable |
Album Dopesmoker (včetně verzí Jerusalem a pozdějších reedic) nezískalo žádná oficiální certifikovaná ocenění typu zlato, stříbro ani platina (např. RIAA ani jiné hlavní certifikační organizace takové udělení neevidují).
Co se týče žebříčků, nejvýraznější doložený výsledek pochází z reedice z roku 2012 u Southern Lord Records, která se umístila na 14. místě v americkém žebříčku Top Heatseekers (Billboard).
Jiné významné vstupy do hlavních albových žebříčků (např. Billboard 200) ani certifikace typu zlato/platina nejsou u tohoto uvedeny. Důvod je hlavně v tom, jaký typ vydání a jaký žánr Jerusalem / Dopesmoker je: vzniklo jako extrémně dlouhá, téměř hodinová kompozice v rámci stoner/doom metalu - tedy žánru, který byl v 90. letech i na začátku let dvoutisících výrazně mimo hlavní mainstreamový proud. Taková hudba se obecně prodává v mnohem menších nákladech než pop, rock nebo 'komerčnější' metal.
Navíc vydání této nahrávky bylo dlouho problematické: byla odmítnuta vydavatelstvím, existovalo několik verzí (bootlegy, upravené edice, pozdější oficiální vydání) a samotný materiál se dostal k posluchačům až postupně. To všechno zpomalilo její komerční rozšíření. Úspěch alba tak nebyl komerční, ale spíš kultovní a v recenzích kritiků - tedy vysoké hodnocení v recenzích a silný vliv na žánr, ne masový prodej.
