| Původ: | Kodaň, Dánsko |
| Aktivní roky: | 1985-1992, 1994-současnost |
| Styl: | Heavy metal, speed metal, gotický metal |
| Vydavatelé: | Roadrunner, Metal Blade |
| Web: | kingdiamondcoven.com |
King Diamond je dánská heavy metalová skupina, kterou v roce 1985 založili zpěvák King Diamond, kytaristé Andy LaRocque a Michael Denner, baskytarista Timi Hansen a bubeník Mikkey Dee. King, Denner a Hansen předtím odešli ze skupiny Mercyful Fate a rozhodli se založit novou kapelu pod přezdívkou zpěváka Kima Petersena, známou již z dob Mercyful. Od vzniku kapely se v King Diamond vystřídalo více než patnáct hudebníků, přičemž jedinými dvěma stálicemi byli Diamond a LaRocque. Jejich současnou sestavu tvoří King, LaRocque, kytarista Mike Wead, bubeník Matt Thompson a baskytarista Pontus Egberg.
King Diamond vydali celkem dvanáct studiových alb (většinou koncepčních), dvě živá alba, dvě EP, pět kompilací a pět singlů. První album Fatal Portrait vyšlo v roce 1986, o rok později následovalo první koncepční album Abigail. Poté vydali ještě tři alba, než kapela kolem roku 1992 přerušila činnost, když se King Diamond znovu spojil se svou bývalou skupinou. Diamond skupinu reformoval v roce 1994 a po celá devadesátá léta balancoval mezi nahráváním a koncertováním jak s Mercyful Fate, tak se svou vlastní kapelou. Od té doby jsou King Diamond stále aktivní, přestože od alba Give Me Your Soul... Please z roku 2007 nevydali žádné studiové album.
Skupinu založili v roce 1985 zpěvák King Diamond, kytarista Michael Denner a baskytarista Timi Hansen. Všichni tři nedávno odešli ze skupiny Mercyful Fate, která se rozpadla kvůli hudebním neshodám mezi Kingem Diamondem a kytaristou Hankem Shermannem po natočení jejich druhého, úspěšného alba Don't Break the Oath. Dnes se Hank Shermann vyjadřuje ve stylu, že mu hlava nebere, proč se rozpadli po tak dobrém albu.
Podle Diamonda, když se on, Denner a Hansen rozhodli založit novou skupinu, zvolili název King Diamond, aby získali lepší nabídky, a také proto, že jeho přezdívka byla již známá z Mercyful Fate. Pro doplnění sestavy skupiny si kapela vybrala bubeníka Mikkeyho Dee a kytaristu Andyho LaRocquea.
V červenci 1985 začala skupina ve studiu Sound Track v dánské Kodani nahrávat své debutové album. Před koncem roku, 25. prosince, vyšel nejdříve debutový debutový singl "No Presents for Christmas" a 17. února 1986 ho následovalo prostřednictvím Roadrunner Records první plnohodnotné studiové album Fatal Portrait, které produkoval Rune Höyer a zpěvák King Diamond, a které se umístilo na 33. místě švédského albového žebříčku. Z alba vzešel ještě druhý singl "Halloween", jenž byl vydán 6. června.
Kytarista Andy LaRocque se k nahrávání alba připojil na poslední chvíli, protože tehdejšímu druhému kytaristovi kapely to ve studiu neklapalo. V důsledku toho se jedná o jediné album King Diamond, na kterém nejsou žádné LaRocqueovy autorské zásluhy. Nahrání sól k písni "Dressed in White" fungovalo jako jeho konkurz pro vstup do kapely. Spolu s The Spider's Lullabye jsou to jediná alba skupiny, která nejsou celé koncepční.
Albu se dařilo velice dobře, jen v Severní Americe se nahrávky prodalo přes 100 000 kopií. Její název pochází z knihy Obraz Doriana Graye od Oscara Wildea. Wilde v románu několikrát popisuje obraz jako 'osudový portrét'.
Pět písní na tomto albu (první čtyři a "Haunted") tvoří krátký příběh. Vypravěč vidí tvář v každé svíčce, kterou zapálí. Tato tvář k němu promlouvá jedním slovem: 'Jonáš'. Najde tedy starou knihu, řekne říkanku a osvobodí ducha ze svíčky. Je to duch holčičky jménem Molly, která mu vypráví svůj příběh, jenž se stal před sedmi lety. Paní Jane držela svou čtyřletou dceru na půdě, dokud Molly nezemřela. Předtím paní Jane namalovala Mollyin portrét a umístila ho nad krb, aby se Molly stala nesmrtelnou; Molly však přiměla portrét promluvit ke své matce, aby Jane věděla o Mollyině bolesti. Paní Jane pak pronese říkanku a portrét spálí. Volný duch Molly se vrací a pronásleduje ji, dokud se nezblázní.
V prosinci 1986 začali, opět ve studiu Sound Track v dánské Kodani a opět pod Roadrunner Records, King Diamond nahrávat své druhé studiové album. O půl roku později, 1. července 1987, vydali ochutnávku v podobě singlu "The Family Ghost", ke kterému také natočili svůj první videoklip. 15. června 1987 pak vyšlo album Abigail, jejich první koncepční album založené na originálním příběhu zpěváka Kinga Diamonda. Album se umístilo na 39. místě ve Švédsku, na 68. místě v Nizozemsku a na 123. místě v žebříčku Billboard 200. Došlo také k několika reedicím, nejprve v roce 1997 se čtyřmi bonusovými skladbami a poté v roce 2005 k 25. výročí vydání s bonusovým DVD.
Po vydání alba ale kvůli vypjatému turné opustil kapelu kytarista Michael Denner, kterého následně nahradil Mike Moon. Na turné k albu kapela také nahrála živé album In Concert 1987: Abigail (bylo vydáno až v roce 1991).
Album vypráví příběh mladého páru Miriam Natiasové a Jonathana La'Feye, kteří se nastěhují do starého sídla, které La'Fey zdědil. Děj se odehrává v létě roku 1845. Po příjezdu jsou varováni sedmi jezdci, aby se do domu nestěhovali, protože pokud tak učiní, 'z 18 se stane 9'. Oni ale nedbají varování a pokračují ve stěhování. Během první noci se Jonathan setká s hraběte de La'Fey, rodinným duchem, který je jejich zemřelým příbuzným. Duch mu ukáže rakev, v níž odpočívá mrtvolka mrtvě narozeného dítěte, holčičky Abigail. Duch ho informuje, že Miriam nosí ducha Abigail a že se dítě brzy znovu narodí. Trvá na tom, že Jonathan musí Miriam okamžitě zabít, aby znovuzrození zabránil.
Vyprávění pak pokračuje o tom, co se stalo hraběti a jeho ženě: 7. července 1777 hrabě zjistil, že mu byla jeho žena nevěrná a čeká s ním nemanželské dítě. Nepříčetný hněvem shodil hraběnku ze schodů, zlomil jí vaz a dítě se narodilo mrtvé. Hrabě nechal zpopelnit hraběnčino tělo, mrtvě narozený plod pojmenoval Abigail a nechal ho mumifikovat a uložit do sarkofágu, protože měl nevysvětlitelnou potřebu zachovat Abigail pro budoucnost.
Následuje další skok do léta roku 1845, kdy Jonathana a Miriam sužuje řada znamení; zvon v kostele zvoní, přestože uvnitř není nikdo, kdo by na něj zazvonil, květiny umírají, dům se plní nepříjemným zápachem a v jídelně je objeven stůl prostřený pro tři osoby. Při jedné příhodě Jonathan objeví prázdnou kolébku, která se houpe ve vzduchu, a on i Miriam trvají na tom, že ji s sebou nepřinesli. Druhý den je Miriam zjevně těhotná a plod se rychle vyvíjí; Jonathan si uvědomí, že rodinný duch mluvil pravdu.
Osudová krize začíná ve chvíli, kdy Jonathan obviní Abigail, že Miriam posedla, a Abigail to (prostřednictvím Miriam) přizná. Jonathan je vyděšený a uvažuje o tom, že si pozve kněze, aby provedl vymítání, Miriam ho však v okamžiku ovládnutí vybídne, aby ji shodil ze schodů a zabil ji, stejně jako hrabě zabil hraběnku a původní vtělení Abigail. Jonathan předstírá, že požadavkům ustupuje, a navrhne Abigail (jakmile nad Miriam znovu získá kontrolu), aby sestoupila do rodinné krypty a mohla se znovu narodit tam, kde zemřela. Když však dvojice stojí nahoře na schodech posedlá Miriam Jonathana shodí ze schodů.
Miriam porodí Abigail, ale krátce nato umírá, přičemž poslední co viděla byly Abigailiny žluté oči; jejího ducha je údajně od té doby vždy v červenci slyšet křičet na schodech. Sedm jezdců dorazí do sídla a objeví v sarkofágu dítě, které pojídá něco příliš děsivého, než aby se o tom vypravěč zmiňoval (i když skutečnost, že se nachází v sarkofágu, naznačuje, že Abigail pojídá své vlastní předchozí tělo). Zděšení ji odnesou, aby ji pohřbili ve skryté kapli v lese se sedmi stříbrnými hroty zabodnutými do jejího těla (pohřeb zazní jako intro alba) v naději, že to zabrání dalšímu vzkříšení.
Eduardo Rivadavia z AllMusic napsal, že Abigail je všeobecně uznáváno jako mistrovské dílo kapely King Diamond a je také nepochybně jedním z nejlepších koncepčních alb heavy metalu. Kanadský novinář Martin Popoff přiznal albu metalovou dokonalost, ale negativně ho zaujal 'strašidelný obal' a texty. Kytarista Andy LaRocque prohlásil, že je to jeho nejoblíbenější album, protože je na něm zachycena dobrá atmosféra, kterou jako kapela v té době měli.
Společnost Capcom tomuto albu vzdala hold ve své videohře Final Fight z roku 1989, když pojmenovala (mužského) bosse její páté fáze Abigail. Tento boss má také velmi podobný obličej jako King Diamond. V poznámkách k albu je také pocta Diamondovu otci, nejstatečnějšímu a nejušlechtilejšímu muži, kterého King prý kdy poznal.
Po skončení turné k albu Abigail nahradil kytaristu Mikea Moona Pete Blakk a baskytaristu Timiho Hansena Hal Patino. S novými spoluhráči se King ve studiu M.M.C. v dánské Kodani pustil do natáčení dalšího alba, které vyšlo 18.července v Evropě a 13. září 1988 v USA pod názvem Them.
Další koncepční album u vydavatelství Roadrunner Records se umístilo na 38. místě švédského albového žebříčku, na 65. místě nizozemského a na 89. místě žebříčku Billboard 200, čímž se stalo dosud nejlépe umístěným albem kapely v Americe. Vznikl také další videoklip, tentokrát k singlu "Welcome Home".
Them je prvním ze dvou fiktivních koncepčních alb o Kingovi a jeho duševně nemocné babičce, druhým z nich je následující Conspiracy. King se prostřednictvím své babičky a hlasů v domě Amonových, které jsou posluchačům známy pouze jako 'Them' (Oni), propadá do trýznivého pádu do šílenství.
V úvodu alba vítá mladý King se svou matkou a sestrou Kingovu babičku poté, co se vrátila domů z z psychiatrické léčebny. Té noci King slyší podivné hlasy a zjistí, že jeho babička pořádá zdánlivě sama čajový dýchánek, ačkoli se šálky a konvice vznášejí ve vzduchu. King je pozván do pokoje, aby se posadil do babiččina křesla. Po nějakém čase je poslán zpět do postele, ale až poté, co se babičce zadívá do očí, a ta mu nařídí, aby zapomněl na to, co viděl.
Jednoho dne babička Kinga probudí a řekne mu, že ho u šálku čaje poučí o domě 'Amon'. Amon je čajová konvice, 'jejich' předmět moci a důležitosti, který jako by vyžadoval krvavou oběť. Prostřednictvím krve komunikují nebo přebírají kontrolu nad těmi, kdo ji vypijí. Babička usekne spící Kingově matce ruku a přidá její krev do konvičky. Po vypití čaje začnou na Kinga působit hlasy, které straší v domě ('Oni'), s účinkem podobným drogám.
Kingova sestra Missy se snaží Kinga přesvědčit, že by měli udělat něco, aby matce, která je v bezvědomí a slabá kvůli 'Jejich' ovládání a možné ztrátě krve, pomohli, ale jeho úsudek je kvůli změněnému stavu zastřený. Odmítá zavolat pomoc a přeruší telefonní linku. U čaje je vyruší Missy, která zuřivě vyjadřuje obavy o matčin stav, Missy je považována za problém, je napadena babičkou a ve zlomyslné odvetě Missy rozbije konvici. 'Oni' v zuřivé reakci na rozbití jejich milované konvičky Amon rozseknou Missy sekerou na kousky a zbytky hodí do krbu v kuchyni. 'Jejich' pozornost se už nesoustředí na Kinga, ten se vytrhne ze svého zakletí, vypotácí se ven a dává si dohromady události, které se staly. Poté, co omdlí a nabere vědomí, rozhodne se zaútočit na babičku. Všimne si, že 'jejich' moc je před domem oslabená, a tak vyláká babičku ven a zabije ji. Amonovy hlasy chlapce nadále pronásledují, když je vyslýchán policií a uvězněn v ústavu. Po letech je propuštěn a po návratu domů zjistí, že jeho babička i Amonovy hlasy jsou stále živé.
Ve stejném roce, 1. listopadu 1988, skupina vydala ještě EP The Dark Sides, kolekci dříve vydaného materiálu a také jedné dosud nevydané skladby. Na obalu alba byl King Diamond vyobrazen s pomalovaným obličejem, který připomínal 'démona' baskytaristy skupiny Kiss Gena Simmonse. Simmons tvrdil, že Kingovo pomalování obličeje je porušením autorských práv, a zažaloval ho. Žaloba byla nakonec stažena, když King svůj návrh změnil.
Po skončení doprovodného turné k albu Them opustil skupinu bubeník Mikkey Dee, byl však znovu najat, aby hrál jako studiový hráč na bicí na následujícím albu skupiny, až poté ho oficiálně nahradil Snowy Shaw.
Dne 21. srpna 1989 vydala skupina další album Conspiracy, které se umístilo na 41. místě švédského albového žebříčku, na 64. místě nizozemského albového žebříčku a na 111. místě žebříčku Billboard 200. Nahrávka, která navazovala na dějovou linii alba Them, byla první deskou skupiny King Diamond nahranou ve Spojených státech (v Rumbo Recording Studios v Canoga Park v Kalifornii). Ke skladbě "Sleepless Nights" byl natočen i videoklip.
Děj začíná po událostech z alba Them, když se dospělý King vrací do domu Amon, aby získal zpět své právoplatné místo dědice domu ("At The Graves"). S 'Nimi', neviditelnými démonickými protivníky z předchozího alba, uzavře dohodu, že jim vrátí kontrolu nad domem výměnou za možnost znovu vidět svou nyní již mrtvou sestru Missy, protože věří, že mu pomůže zodpovědět některé z jeho otázek ("Sleepless Nights").
Navštěvuje také sezení u terapeuta jménem Dr. Landau, kterým pohrdá, nedůvěřuje mu a lže mu; Landau navrhuje, aby Kingovu matku nechal navštívit Dům Amonů, a King neochotně souhlasí ("Lies"). Té noci se mu Missy zjeví ve vizi ("A Visit From The Dead") a varuje ho prostřednictvím snu, v němž vidí, jak si Landau bere jeho matku ("Svatební sen"). Druhý den Kingova matka skutečně přijíždí v doprovodu doktora Landaua; navzdory Kingovým protestům ohledně dohody s 'Nimi' vstupují do domu a King je matkou a doktorem přepaden a uspán ("'Amon' Belongs to 'Them'"). Poté se vydají za místním dementním knězem Sammaelem a přesvědčí ho, že King je posedlý Satanem a musí být zlikvidován ("Victimized"); vloží Kinga do rakve a spálí ho ("Let It Be Done"). Album uzavírá Kingův slib, že je bude navždy strašit ze záhrobí ("Cremation").
V červnu 1990 začala skupina King Diamond nahrávat páté studiové album The Eye ve Sweet Silence Studios v dánské Kodani. Bylo vydáno 30. října 1990 a debutovalo na 179. místě v žebříčku Billboard 200. Turné na podporu alba se ale kvůli nedostatečné podpoře vydavatelství nekonalo.
Páté studiové album skupiny obsahuje hlavní dějovou linii jako ostatní alba King Diamond, i když je vyprávěna jinak. Předchozí dvě koncepční alba byla vyprávěna z pohledu hlavních hrdinů, toto je vyprávěno z pohledu vypravěče. Objevuje se zde téma křesťanské krutosti s pronásledováním údajných čarodějnic a sexuálního zneužívání jeptišek.
Příběh začíná tím, že nejmenovaná postava najde náhrdelník zvaný 'Eye' (Oko), který jí umožní vidět události, jichž byl náhrdelník v minulosti svědkem. Vidí obviněnou čarodějnici Jeanne Dibassonovou, která je mučena a upálena na hranici. Dále vidí dvě malé dívky, které náhrdelník najdou v popelu na hranici, a to, co uvidí, když se do oka podívají, je zabije. Nakonec je tu příběh Madeleine Baventové, jeptišky pracující v klášteře v Louviers, která náhrdelník najde a rozhodne se ho nasadit. Poté, co ji znásilní otec David, náhrdelník použije k tomu, aby ho zabila tím, že ho donutí se do něj podívat. Krátce poté přijíždí nový kaplan, otec Picard, a začne všechny přivádět k přijímání. Nakonec jim do vína k přijímání přimíchá jakousi látku, která mu umožňuje ovládat jejich mysl, a využije skupinu jeptišek včetně Madeleine k rituálnímu mučení a zabíjení dětí. V roce 1642 jsou všichni zatčeni a uvězněni.
Hlavní části příběhů vyprávěných na tomto albu jsou pravdivé a odehrály se během francouzské inkvizice v letech 1450-1670. Všechny následující postavy jsou skutečné a pocházejí z tohoto období.
Nicolas de la Reynie (v textu se píše Nicholas de La Reymie): hlavní vyšetřovatel křesťanského hořícího soudu (Chambre Ardente) v Paříži.
Jeanne Dibassonová: údajná čarodějnice.
Madeleine Baventová: osmnáctiletá francouzská jeptiška, která v roce 1625 vstoupila do kláštera v Louviers poté, co ji svedl kněz. Zemřela v roce 1647 ve vězení.
Otec Pierre David: kaplan kláštera v Louviers až do své smrti v roce 1628.
Otec Mathurin Picard (Páter Picurin): kaplan kláštera v Louviers od roku 1628 do své smrti v roce 1642.
Po vydání alba The Eye nahradil Hala Patina Sharlee D'Angelo a Petea Blacka Mike Wead. Tato sestava však nakonec nenahrála žádný materiál, protože zpěvák King Diamond se v roce 1992 znovu spojil s Mercyful Fate (King Diamond v průběhu 90. let balancoval mezi nahráváním a koncertováním jak s Mercyful Fate, tak se svou stejnojmennou skupinou).
Po nahrávání a turné s Mercyful Fate King Diamond v roce 1994, po dvouleté přestávce, svou eponymní skupinu reformoval v sestavě King Diamond, Andy La Rocque, kytarista Herb Simonsen, baskytarista Chris Estes a bubeník Darrin Anthony z texaské skupiny Mindstorm. Skupina pak strávila září až říjen 1994 nahráváním dalšího alba.
Album The Spider's Lullabye, vydané 6. června 1995, bylo prvním albem skupiny u Metal Blade Records a zároveň prvním studiovým albem od Fatal Portrait, které nebylo koncepčním albem, pouze polovina písní tvoří jednotný děj. Umístilo se na 31. místě finské albové hitparády.
První polovina písní na tomto albu uvádí různé povídky, až druhá polovina tvoří děj. "From the Other Side" vypráví o boji hlavního hrdiny s mimotělním zážitkem, který ho nutí vrátit se zpět do života, než bude pozdě. "Killer" popisuje sériového vraha typu Richarda Ramireze, který je usmrcen elektrickým křeslem. "Poltergeist" se točí kolem lovce duchů, který ve svém domě objeví ducha. Skladba "Dreams" je o muži, který trpí sérií děsivých nočních můr a setkává se s démonkami v podobě malých dívek, které ho odvedou do něčeho, co se zdálo být rájem, jenž existoval na opačné straně vodopádů, v nichž se koupaly. Spáč zjistí, že holčičky nejsou tím, čím se zdály být, a s křikem se snaží z noční můry uniknout. "Moonlight" vypráví o skupině prokletých dětí, podobně jako film Vesnice prokletých z roku 1960. "Six Feet Under" je píseň o člověku, kterého rodina pohřbí zaživa ve skleněné rakvi; příběh je podobný závěru alba Conspiracy.
"The Spider's Lullabye" (Pavoučí ukolébavka) se zaměřuje na samotářského muže jménem Harry, který má hrůzu z pavouků a ze zoufalství hledá lékaře, který by dokázal jeho arachnofobii vyléčit. "Eastmann's Cure" je pokračováním zápletky, kdy Harry odpoví na inzerát v místních novinách o psychiatrické léčebně, která se specializuje na léčení fobií všeho druhu. Druhá postava písně Dr. Eastmann se Harrymu představí jako milý, přátelský lékař, který však skrývá své skutečné záměry. V pokoji číslo 17 ("Room 17") čeká sebevědomý Harry na doktora Eastmanna a jeho asistentku Nurse Needle Dear (sestra Jehla), aby mohli zahájit jeho léčbu a vyléčení. Takzvaná 'léčba' ale není ničím jiným než mučením, když sestra vypustí z 'lezoucí krabice' vlčího pavouka. Druhý den si Harry stěžuje, že má divný pocit na krku, pavoučí kousnutí a silné bolesti. Doktor Eastmann Harryho připomínky odmítne a dál o tom nepřemýšlí. Když téže noci Harryho objeví personál, najde ho dávno mrtvého a od hlavy až k patě pokrytého pavučinovým kokonem, což svědčí o tom, že ho řada pavouků omotala jako mouchu a zachránila jeho mrtvé tělo ke konzumaci. Doktor Eastmann dojde k poznání, že Harry zřejmě zemřel strachem (možná na následky infarktu). Když Harryho (který je nyní proměněn v kosti a kůži) odnesou do márnice ("To the Morgue") spolu s dalšími pacienty, kteří z neznámých důvodů zemřeli, v jeho prázdných očních důlcích se začnou zabydlovat pavouci.
V březnu 1996 začali King Diamond opět pracovat ve studiu v Dallas Sound Lab. Jejich sedmé album The Graveyard, které vyšlo 1. října 1996 bylo prvním albem skupiny u vydavatelství Massacre Records a posledním, na kterém se podílel bubeník Darrin Anthony. Patří k nejúspěšnějším albům skupiny, umístilo na 23. místě finské hitparády a dva týdny se udrželo v Top 40. King Diamond se na něm opět vrátil k psaní koncepčních alb
V příběhu je Kingova postava zaměstnancem pokřiveného, zvráceného a nemorálního starosty McKenzieho. Jedné noci náhodou přijde na to, jak jeho šéf obtěžuje svou dceru Lucy. King o tom nemlčí, ale starosta dosvědčí, že je King šílený, a nechá ho zavřít do sanatoria Black Hill. Po letech pobytu tam King vidí šanci na útěk a využije ji - uškrtí sestru, která mu přijde do cely podat léky, a ukradne jí klíče. Psychicky zničený utíká na místní hřbitov, aby se ukryl před policií.
King plánuje pomstu starostovi McKenziemu a začne zabíjet lidi, kteří v noci procházejí hřbitovem. Je posedlý městskou legendou, že pokud zemřete na hřbitově a přijdete o hlavu, vaše duše neunikne a navždy žije ve vaší hlavě. S touto myšlenkou v hlavě unese Lucy McKenzieovou, starostovu dceru, a zavolá starostu na hřbitov, aby si spolu zahráli hru. Nakonec starosta McKenzie skutečně dorazí poté, co mu King zavolá telefonem. Než dorazí, King pohřbí Lucy - stále při vědomí - do jednoho ze sedmi prázdných hrobů, na jejichž náhrobcích je nápis 'Lucy forever'. King se nakonec starostovi odhalí a nabídne mu hru. Starosta musí vyhrabat jeho malou dcerku z jednoho ze sedmi hrobů a přitom mít zavázané oči. Je tam sedm mohyl a on má jen tři možnosti. Pokud neuhodne, oba je zabije. Starosta napotřetí uhodne správně, ale King ho omráčí, odtáhne do hrobu a sváže. Zatímco starosta pomalu přichází k vědomí, King vyhrabe Lucy a vyndá ji z rakve, pak začne starostu mučit. K jeho překvapení Lucy nakonec zatáhne za šňůru, která na Kinga pošle střepy z rozbitého okna kaple a usekne mu hlavu. Městská legenda, kterou byl King posedlý, se ukáže jako pravdivá, protože jeho živá hlava vyzývá Lucy, aby ho neopouštěla, když odchází se svým otcem. K jeho úlevě Lucy vezme Kingovu hlavu a dá si ji do batohu, aby s ní King mohl být navždy.
Po vydání alba byl bubeník Darrin Anthony nucen opustit kapelu kvůli autonehodě a následně byl nahrazen bubeníkem Chastain Johnem Lukem Hebertem.
24. února 1998 vyšlo kapele osmé studiové album Voodoo, které se umístilo na 27. místě finského albového žebříčku a na 55. místě švédského albového žebříčku. Jde o první album, na kterém se podílel bubeník John Luke Hébert, a poslední, na kterém se podíleli kytarista Herb Simonsen a baskytarista Chris Estes. Obal alba nakreslil Kristian Wahlin.
Děj alba Voodoo se odehrává v roce 1932 a pojednává o záležitostech rodiny Lafayettových, kterou tvoří Sarah (která je těhotná), David a dědeček. Ti se přestěhují do starého koloniálního domu na řece Mississippi severně od Baton Rouge, který byl shodou okolností postaven také vedle voodoo hřbitova. Služebná koloniálního domu, Salem, je zapletena do voodoo, což Lafayettovi nevědí. Salem se účastní voodoo rituálů na hřbitově spolu s doktorem le Croixem, voodoo čarodějem, madam Saritou a Lulou Chevalierovou, dívkou, kterou nikdo nikdy neviděl. Lafayettovi slyší bubny voodoo z obřadů na hřbitově a svolají tajnou schůzku se Salem, aby se poradili, co je třeba udělat. Rozhodnou se voodoo pohřebiště zničit, ale Salem si to nepřeje, a tak se o půlnoci vytratí, aby si promluvila s doktorem le Croixem. Le Croix dá Salem peníze, aby si koupila goofer dust (prach používaný v obřadech voodoo), a řekne jí, že Lafayetovi musí všichni zemřít.
Salem dá do Davidova pokoje hada, dědečkovi do jídla přimíchá strašidelnou hřbitovní hlínu a po rozhovoru s mrtvým baronem Samedim vysype na Sáru ve spánku goofer dust. David a dědeček těžce onemocní a Sarah posedne duch voodoo. Dědečkovi se podaří zavolat otce Maloneho, vymítače ďábla. Otec Malone přijíždí do koloniálního domu, aby Sarah zbavil posedlosti. To se mu nepodaří a vyčerpáním upadne do bezvědomí. Zatímco je v bezvědomí, Lula přinese posedlé Sarah těžký obřadní kříž barona Samediho, okovaný hřeby. Sarah Maloneho křížem napadne a téměř ho zabije. Přichází dědeček a říká Sarah, aby toho nechala, a ona to udělá, čímž zachrání otci Malonemu život. Dědeček zavolá policii a záchranku, které přijedou o dvě hodiny později. Příběh končí Saleminým vyprávěním o následcích situace, z něhož také vyplývá, že unikla událostem v sídle. Vysvětluje, že Lafayettovi po odchodu z nemocnice starý koloniální dům opustili. Sáře se narodilo dítě, které mluvilo "tou nejpodivnější řečí... pozpátku. Nějaký odborník vyslovil slovo... 'Voodoo'...".
Po vydání alba došlo k další změně v sestavě, kytarista Herb Simonsen byl nahrazen Glenem Droverem.
Když byla v roce 1999 pozastavena činnost skupiny Mercyful Fate, začala skupina nahrávat v Nomad Recording Studio v Carrolltonu v Texasu s novým baskytaristou Paulem Davidem Harbourem, který nahradil Chrise Estese, další album House of God . Album vyšlo 20. června 2000 a ve Švédsku se umístilo na 60. místě.
Děj alba je volně založen na legendě o Rennes-le-Château. Začíná drásavým monologem: "Nezemřel na kříži, mučili ho, ale on přežil. Tajně přeplul přes širé moře do jižní Francie, do klidu. Tam se oženil s Magdalenou a založil další dynastii. Na kopci postavil kostel, aby sloužil všem bohům podle libosti." ("Na kříži")
Jedné noci o několik století později se unavený poutník ztratí v lese, v oblasti zlověstně nazývané 'Ďáblova skrýš', přestože to místo dobře zná. Bohužel je brzy i se svým koněm obklíčen hladovými vlky, kteří ho pozorují z lesa ("The Trees Have Eyes"). Náhle se objeví vlčice se zářivě modrýma očima a donutí všechny ostatní vlky ustoupit. Cestovatel jí instinktivně důvěřuje a následuje ji až ke kostelíku na úpatí kopce. Když ho cestovatel poprvé spatří, všimne si temného nápisu na dveřích 'TOTO MÍSTO JE STRAŠNÉ' ("Follow the Wolf"). Poutník vstoupí do kostela, titulárního Božího domu, v němž se vše začne měnit ze zchátralé budovy na honosný dům, plný jídla a pití. Vlčice se promění v krásnou ženu, představí se jako Angela ('Anděl') a slíbí pocestnému, že ho bude navždy milovat. Cestovatel se do ní na první pohled zamiluje a oba se v kostele ("House of God") často milují. Během několika dní si však cestovatel začne u 'Anděla' všímat drobného podivného chování, včetně toho, že líbá malou černou sošku zlověstného ďábla, který 'sedí u oltáře'. Zmiňuje se také o tom, že viděl dvě odlišné kazatelny, obě zobrazující démonické obrazy ("Black Devil").
Čas plyne. Jednoho dne, když je s Angelou ve zpovědnici, ta se rozpláče a sdělí mu svůj dramatický osud: rok před setkáním s poutníkem byla nadpřirozenými silami najata, aby hlídala kostel; kdykoli opustí areál kostela, vrátí se do své vlčí podoby a lidskou podobu na sebe může vzít pouze v budově. A co hůř, Angel má jeden rok na to, aby si za sebe našla náhradu jako strážkyně Božího domu. Pokud se jí to podaří, bude Angel osvobozena od své smlouvy a bude smět kostel opět opustit jako normální žena, ale bez vzpomínek na dobu, kterou tam strávila. Pokud se jí však nepodaří najít někoho, kdo by ji nahradil, na konci roku zemře, což se stane během jednoho týdne. V zármutku a z lásky k ní pocestný podepíše pakt, aby Angele zachránil život a umožnil jí svobodu, i když si ho nebude pamatovat ("The Pact", "Goodbye").
Po jejím odchodu cestovatel z bolesti srdce a izolace téměř přijde o rozum. Monotónnost každého dne a vědomí, že je uvězněn na věčnost, ho vyvede z míry a ve svém zoufalství začne ničit všechna zrcadla, která v okolí kostela najde ("Just a Shadow", "Help!!!"). Poté se poutník stane svědkem otevření skrytých padacích dveří pod oltářem, které vedou do katakomb. Přinucen silami, které si nedokáže vysvětlit, sestupuje dolů ("Passage to Hell"). Sleduje tajemné světlo do podzemní komory, kde narazí na rozpadající se sochu Panny Marie a rozbije ji. Uvnitř objeví mumifikované pozůstatky ukřižované, zářící mrtvoly s 'trnovou korunou'. Když pocestný uslyší nadpozemský řev, s hrůzou si uvědomí, že se jedná o tělo Ježíše Krista, a prchá zpět nahoru do kostela ("Catacomb").
Po svém návratu je poutník pronásledován tím, co popisuje jako nesčetné množství větrů a světel; 'zkroucených tváří a těl'. Cestovatel tvrdí, že se již nestará o život ani o smrt, a ptá se těchto bytostí, které mu sdělují, že se dozvěděl 'lež, lež o kříži'. Entity mu sice posměšně neprozradí, proč uchovávají Ježíšovu mrtvolu, ale prohlásí, že jsou to síly, které stojí za ideály Boha a Satana. Entity přežívají na základě přesvědčení inspirovaných věčným bojem Dobra a Zla, ačkoli Entity samy jsou mnohem vyššími bytostmi, než jsou tyto pojmy. Cestovateli radí, aby prostě žil svůj život, jak nejlépe umí, a zbytek nechal na nich, ale po těchto zjeveních zcela ztrácí víru a zavrhuje Boha. Nyní, když ví, co považuje za pravdu o světě, nemůže cestovatel přijmout to, co se dozvěděl, a v zoufalství a bolesti se oběsí. Když skáče, vykřikne: 'TOHLE MÍSTO JE HROZNÉ', což je nápis na dveřích Božího domu ("This Place Is Terrible").
Po vydání alba byli kytarista Glen Drover, bubeník John Luke Hebert a baskytarista Paul David Harbour nahrazeni Mikem Weadem, Mattem Thompsonem a Halem Patinem.
V květnu 2001 začali King Diamond, opět ve studiu Nomad, nahrávat své desáté studiové album. Deska Abigail II:The Revenge vyšla 29. ledna 2002 a byla pokračováním alba Abigail z roku 1987. Bylo to také první album kapely od alba The Eye z roku 1990, na kterém se podílel baskytarista Hal Patino, který se ke kapele vrátil během nahrávání. Autorem obalu je Travis Smith.
Kapela na podporu alba nejela na turné, protože Metal Blade jí nemohl poskytnout podporu kvůli nelegálnímu stahování. Přesto se album dostalo na 24. místo ve Finsku a na 42. místo ve Švédsku.
Abigail II: The Revenge dějově navazuje na album Abigail z roku 1987. Podle poznámek k albu je postava Brandona Henryho založena na Kingově příteli Brandonu J. Henrym, který se stará o Kingův dům, když je na cestách.
Děj koreluje s dějem původního příběhu a posluchač zjistí, že Abigail je ve skutečnosti nevlastní sestrou O'Briana (tajemného vůdce Černých jezdců z původního alba) a je udržována naživu jeho zásahem (jezdci ji původně plánovali přibít do rakve se stříbrnými hroty, aby se nemohla znovu objevit).
Píše se rok 1863 a Abigail právě dosáhla osmnácti let. Při procházce lesem ji zastihne bouřka, která ji zaskočí, ztratí se a narazí na sídlo LaFeyů, jehož brána je pevně zamčená. Abigail si je jistá, že podlehne živlům, ale překvapí ji, když spatří 'Malou', ducha původní Abigail z roku 1777, jak odemyká bránu a mizí v domě. Abigail vstoupí do sídla a přivítá ji Jonathanův impozantní sluha s oholenou hlavou, Brandon Henry. Vyjde najevo, že Jonathan nezemřel po pádu ze schodů, ale částečně používá invalidní vozík a musí chodit o holi. Přes Miriaminu smrt se nepřenesl a nyní si říká hrabě de LaFey. Pozdraví Abigail, říká jí Miriam a věří, že je to jeho milovaná, která zemřela při porodu Abigail.
Přemluví Abigail, aby s ním spala v jeho posteli, kde ji znásilní ve snaze zplodit dědice. Abigail, poháněná pomstou, se vydává do krypty, aby spatřila své minulé vtělení. Brandon Henry, který ji varoval, aby do krypty nikdy nechodila, ji tam najde; Abigail vezme z krku mumifikovaného dítěte ostrý náhrdelník (stejný jako v The Eye) a podřízne mu hrdlo. Jonathanovi dá do jídla rozbité sklo, bije ho holí, zatímco se dusí vlastní krví, a pak ho zapálí, plameny ho nakonec zabijí. Oheň se z Jonathana rozšíří na okenní závěsy a nakonec i na Abigailiny šaty a plameny pohltí ji i celé sídlo. Protože se oheň nedostane do sklepa, a nemůže tedy zničit kryptu, duch Malé nemůže přejít a je navždy připoután ke světu živých a volá po své matce.
Dne 21. října 2003 King Diamond vydali další album The Puppet Master, které se ve Švédsku umístilo na 36. místě. Kromě toho, že na albu účinkovala kapela, se na něm objevila i zpěvačka Livie Zita, která je zároveň manželkou King Diamonda.
Jedná se o koncepční album s dějem vyprávějícím příběh mladého páru, který se jde podívat na loutkové představení v Budapešti v roce 1700 a nakonec je loutkář a jeho žena promění v nemrtvé loutky. Album začíná na konci příběhu, kdy vypravěč pronáší monolog, zatímco 'visí' na zdi a venku v noci padá sníh. Vzpomíná na svůj život předtím, než se ocitl v současné svízelné situaci, a dává drobné náznaky hrůz, jichž byl nucen být svědkem a jimž byl vystaven ("Midnight").
Příběh se přesouvá o osmnáct let zpět, do nočního loutkového představení v Budapešti během Vánoc. Toto konkrétní loutkové představení je známé jak svými 'groteskními' loutkami v životní velikosti, tak nevysvětlitelnou schopností loutkáře přimět je ve finále představení tančit bez provázků. Vypravěč, jeden z diváků, je znepokojen myšlenkou, že jedna z loutek, Malý bubeníček, se na něj dívala, jako by byla živá. Všimne si také, že loutka krvácí ("The Puppet Master"). Na závěr představení se vypravěč setkává s Viktorií, mladou dámou, která sdílí jeho pocity z loutkového představení. Oba mají pocit, že představení bylo kouzelné, a vypravěč tvrdí, že to vidí i ve Viktoriiných očích. Oba si povídají a dozvídají se o sobě více, což vyvrcholí tím, že ji vypravěč políbí. Dvojice začíná společný život.
O rok později se však Viktorie po návštěvě dalšího loutkového představení nevrátí domů a vypravěč se ji ve strachu vydává v noci hledat ("Magic"). Při hledání si všimne, že ze sklepa divadla vychází Emerencia, obézní manželka loutkáře, s nožem, pytlem a vozíkem. Ze zvědavosti ji sleduje. Ke svému zděšení se stane svědkem toho, jak Emerencia brutálně zavraždí bezdomovce a jeho tělo odveze zpět do divadla. Dává si pozor, aby z mrtvoly nevytekla krev, a nůž drží uvnitř těla své oběti. Vypravěč si všimne, že dveře zůstaly otevřené, a pokusí se Emerencii následovat dolů do sklepa, ale neviditelný útočník ho omráčí ("Emerencia").
Vypravěč se probouzí na podlaze sklepa, svázaný a obklopený loutkami. Když si jeho oči zvyknou na tmu, uvědomí si, že loutky jsou skutečně vyrobeny z lidských těl. Když si jednu z nich prohlédne, zdrceně zjistí, že jedna má úplně stejné modré oči jako jeho milovaná Viktorie, což potvrzuje jeho nejhorší obavy ("Blue Eyes"). Loutkář a Emerencia poté vstoupí do sklepa a začnou provádět démonický rituál, aby vypravěče proměnili v další loutku. Loutkář nejprve pronese zaklínadlo, aby si podmanil vypravěčovu mysl, ale vyděšený vypravěč kopne do police, povalí a rozbije sklenici, jejíž obsah se ukáže jako lidská krev. To loutkáře rozzuří, ale rituál pokračuje. Vypravěči je odebrána duše, zatímco jeho oči dostanou 'věčný život' díky tomu, že předčasně rozbil sklenici naplněnou krví ("The Ritual"). Poté se ocitne připoután k nemocničnímu lůžku, aby mohl absolvovat druhou a závěrečnou část rituálu. Loutkář a jeho žena před ním stojí se skalpelem. Loutkář se nad ním nakloní a řekne: "Nejdřív tvoje oči... pak tvoje kůže... dáme ti pocit, že ses znovu narodil," a začne mu vyřezávat oči. Loutkář nástrojem vytáhne oční bulvy z důlků a přeřízne nervy, které drží oči na místě. Loutkář poté vloží oční bulvy do očních důlků loutky a dokončí tak své dílo. Nová loutka je umístěna na polici k ostatním, zatímco zbytek vypravěčova těla je zlikvidován ("No More Me").
Vypravěč ve své nové loutkové podobě vidí a cítí, ale jinak se nemůže hýbat a nemůže spát. On a Viktorie, která je umístěna na polici naproti němu, mohou stále komunikovat svýma očima a ptají se, proč byli vystaveni této hrůze. Dvojici jsou podávány injekce krve, které jim umožňují pohyblivost pod vedením Pána loutek, který je láskyplně označuje za své 'děti'. Poté, co je injekce poprvé úspěšně oživí, jsou opět uloženi na své police ve sklepě ( "Blood to Walk").
Loutkář pokračuje ve výcviku vypravěče a Viktorie pro svá nadcházející loutková představení. Injekce krve trvají maximálně hodinu, než jejich účinek vyprchá; vypravěč popisuje tento pekelný proces jako nekonečný cyklus života a umírání, stále dokola. Jedné noci se loutkář rozhodne, že Viktorii navzdory jejím děsivým protestům zkusí nechat tančit bez provázků. V důsledku toho Viktorie vrazí do polic s krví a rozbije šest sklenic. Za trest Loutkář prohlásí, že musí být poslána do jiného loutkového divadla v Berlíně ("Darkness"). Vypravěč má zlomené srdce, protože ví, že Viktorii opět ztratí, a je bezmocný, aby tomu zabránil. Oba spolu naposledy hovoří, když ji vypravěč utěšuje. V zoufalství vypravěč přísahá, že Viktorii najde, a pokud se mu to nepodaří, shledá se s ní až ve smrti. Dvojice si vyzná lásku a se slzami v očích se rozloučí ("So Sad").
Loutkář uspořádá své každoroční vánoční představení, v němž vypravěč vystupuje jako nový Malý bubeníček. Bez Viktorie je vypravěč melancholický a zoufale se snaží uniknout svému osudu, i když je nucen vystupovat. Na oplátku úmyslně spadne na jeviště, rozbije si buben a zničí celé představení ("Christmas"). Kvůli svým činům během vánočního představení je vypravěč prodán do jiného obchodu, kde je jeho loutkové tělo přišpendleno ke zdi a do krku mu je vbit hřebík. Příběh se vrací do současnosti, kdy vypravěč popisuje, jak se za osmnáct let od jeho prodeje rozšířila fáma, že loutkářův syn a dcera budou otevírat nové loutkové divadlo pro děti, a popisuje, že to bude 'krvavý nepořádek'. Vypravěčův zjev děsí ty, kdo do obchodu vstoupí, protože z něj vycítí něco nekalého a všimnou si, že je sleduje očima. Album a příběh končí tím, že vypravěč přiznává, že svou milovanou Viktorii nikdy nenašel, a smutně přemýšlí, kde je. Neznámo odkud, Viktorie se nechává slyšet, že přemýšlí, kde by mohl být i on ("Living Dead").
Během doprovodného turné k albu The Puppet Master kapela nahrála živé album Deadly Lullabyes, které vyšlo 21. září 2004. V dubnu 2006 na vyprodaném koncertě ve švédském Göteborgu si s nimi zahrál bývalý spoluhráč Mikkey Dee (v současnosti působí ve skupině Scorpions, dříve v Motörhead).
26. června 2007 King Diamond vydali album Give Me Your Soul... Please, které se umístilo na 25. místě finské hitparády, na 28. místě švédské hitparády a na 174. místě žebříčku Billboard 200. Skladba "Never Ending Hill" také získala nominaci na cenu Grammy v kategorii 'Nejlepší metalový výkon' (první nominace skupiny). K titulní skladbě alba byl také natočen videoklip.
Koncept alba i jeho obal vychází z obrazu s názvem 'My Mother's Eyes'. Černá kočka, která se na albu objevuje, je založena na Kingově vlastní kočce Magic. V červencovém/srpnovém čísle britského metalového časopisu Zero Tolerance King rozvedl téma alba, které je příběhem dvou mrtvých dětí, zavražděných svým otcem. Uvedl, že velký vliv na něj měly případy, kdy rodiče zabili své děti a poté i sebe, a citoval takový incident, který se stal v Dallasu čtyři dny předtím, než se rozhovor uskutečnil. Shodou okolností byl videoklip k písni "Give Me Your Soul" také vydán den po velmi medializované dvojnásobné vraždě a sebevraždě Chrise Benoita.
Na začátku příběhu čeká sestra a bratr v posmrtném životě. Bratr má jít do pekla, a tak se sestra rozhodne najít pro něj jinou duši, aby ji mohl následovat do nebe ("The Dead"). Vydává se do domu v Nekonečném kopci, kde žije King Diamond se svou černou kočkou Magic ("Never Ending Hill"). Dívka se ho snaží kontaktovat a požádat o pomoc, ale daří se jí ho pouze strašit ("Is Anybody Here?", "Black of Night"). S přibývající tmou se předměty samy od sebe pohybují, světla blikají ("Shapes of Black"), teplota klesá k bodu mrazu ("Cold as Ice") a King, pronásledovaný duchem bez těla, který má jen hlavu ("The Floating Head"), se pomocí černé magie snaží dívku kontaktovat ("The Cellar", "Pictures in Red"). Ta mu prozradí, že její otec rozsekal jejího bratra sekerou, potřísnil ji jeho krví, pak ji uškrtil a pak se střelil do hlavy. Třináct soudců se mylně domnívá, že bratr spáchal sebevraždu, a proto pro něj musí najít duši zbavenou hříchu ("Give Me Your Soul"). Chce Diamondovu duši, ale protože ji při pohledu na něj shledá plnou hříchu, prosí ji, aby odešla a našla jinou duši ještě před východem slunce ("The Girl in the Bloody Dress"). Dívka se rozhodne přijít do 'TOHO domu' (čímž je míněna návštěva u posluchače doma) ("Moving On").
Koncem listopadu 2010 byl King Diamond po několika srdečních záchvatech převezen do nemocnice, kde se zjistilo, že má ucpané tři tepny, což znamenalo, že musel podstoupit operaci trojitého bypassu. Po úspěšné operaci se vrátil domů, aby si odpočinul. Také podle své manželky zcela přestal kouřit, změnil jídelníček a začal pravidelně cvičit. 27. ledna 2012 kapela vystoupila na akci '5th Annual Nomad Recording Studio Throwdown', kde zahráli tři písně. Zpěvák King Diamond tenkrát také prohlásil, že skupina by měla na podzim 2012 začít psát nový materiál pro své třinácté studiové album. Na pódiu se k nim připojili také Michael Denner, Hank Shermann, Mickey Dee a Michael Poulsen ze skupiny Volbeat.
Dne 19. července 2014 kapela oznámila, že Hal Patino byl zbaven svých povinností z důvodů velmi podobných důvodům, pro které byl z kapely propuštěn v roce 1990. Nahradil ho Pontus Egberg, dříve působící v kapelách Lion's Share a The Poodles. V říjnu King Diamond oznámili vydání nové kompilace s názvem Dreams of Horror, která vyšla v listopadu u Metal Blade Records a pokrývá celou kariéru kapely. V prosinci se Egberg stal oficiálním členem.
V roce 2015 se King Diamond zúčastnili festivalu Rockstar Energy Mayhem společně s kapelami jako Slayer (kteří byli vybráni jako headliner), Hellyeah, The Devil Wears Prada, Thy Art Is Murder, Jungle Rot, Sister Sin, Sworn In, Shattered Sun, Feed Her to the Sharks, Code Orange a Kissing Candice. Turné probíhalo od 26. června do 2. srpna. Na koncertě 8. července 2015 v Milwaukee ve Wisconsinu byl King Diamond nucen vystoupit bez svého charakteristického líčení obličeje kvůli těžké oční infekci, při níž lékaři nedoporučili používat žádný make-up. Podle jeho slov se nesetkal s žádnou negativní odezvou ze strany fanoušků. Kapela poté od října do prosince 2015 vyrazila na speciální turné s thrashmetalovou skupinou Exodus, na kterém zaznělo celé album Abigail z roku 1987.
V roce 2018 začala skupina pracovat na svém třináctém studiovém albu, které mělo být rozděleno do dvou částí. Později vyšlo najevo, že první část se bude jmenovat The Institute. Její vydání bylo plánováno na rok 2020 s tím, že na podzim 2019 se uskuteční severoamerické turné; datum vydání bylo později posunuto na rok 2022 a následně na rok 2023. První singl z alba, "Masquerade of Madness", byl zpřístupněn ke streamování 8. listopadu 2019. 25. ledna 2019 byl zveřejněno vůbec první živé video Songs for the Dead Live.