|
| Vydáno | Říjen 1981 |
|---|---|---|
| Natočeno | 1981 | |
| Studio | Ridge Farm Studio, Rusper, Anglie | |
| Žánr | Heavy metal | |
| Délka | 43:19 | |
| Label | Jet Records | |
| Producent | Max Norman, Ozzy Osbourne, Randy Rhoads a Bob Daisley |
 |
 |
| "Flying High Again" (16. října 1981) | "Over the Mountain" (4. prosince 1981) |
"Flying High Again" je skladba z druhého alba Ozzyho Osbournea Diary of a Madman. Je napsaná v tónině A dur, přičemž Osbourneův vokální rozsah se zde pohybuje přibližně mezi E4 a C6. Po vydání na singlu zaznamenala výrazný komerční úspěch – v roce 1982 se dostala až na 2. místo žebříčku Billboard Top Tracks zaměřeného na rockovou hudbu.
Jedním z nejvýraznějších prvků je agresivní kytarové sólo, které nahrál Randy Rhoads. Jeho kombinace melodické práce, rychlých 'běhů' a technické preciznosti se stala jedním z definičních znaků Osbourneovy rané sólové éry.
Text obsahuje výrazné a dramatické pasáže, například „Swallowing colors from the sounds I hear“ („Polykám barvy ze zvuků, které slyším“) či „Am I just a crazy guy?“ („Jsem jen nějaký blázen?“), které Osbourne interpretuje ve svém charakteristickém heavy metalovém stylu. Skladba si vysloužila pozitivní ohlasy hudební kritiky a dodnes patří k nejznámějším položkám z alba.
Ačkoli byla skladba fanoušky i částí veřejnosti často vykládána jako odkaz na rekreační užívání drog či jiné formy hédonistického chování, Ozzy Osbourne později uvedl, že "Flying High Again" byla inspirována jeho úspěšným návratem na scénu jako sólového interpreta. K tomu došlo poté, co byl veřejně propuštěn z Black Sabbath, což jej podle jeho slov přivedlo k přesvědčení, že jeho kariéra je u konce.
V prosinci 2015 zařadila americká rozhlasová stanice 100.7 WZLX skladbu na 223. místo v žebříčku nejlepších písní historie formátu 'classic rock', a to v rámci projektu 'Classic Rock Countdown'. Dne 5. listopadu 2021 byl na platformě YouTube zveřejněn animovaný videoklip, oslavující Randyho Rhoadse, který zemřel rok po vydání singlu. K roku 2025 toto video zaznamenalo více než sedm milionů zhlédnutí.
"Over the Mountain" je úvodní skladba desky a druhým singlem z ní. Byla napsána Ozzy Osbournem, Bobem Daisleym, Lee Kerslakem a Randy Rhoadsem.
Po vydání se umístila na 42. příčce žebříčku Billboard Top Tracks a následně vystoupala na 38. místo. Patřila tak mezi výrazné položky Osbourneova repertoáru počátku osmdesátých let.
"Over the Mountain" byla později zařazena také na několik výběrových kompilací. Objevila se například na kolekci The Ozzman Cometh vydané 11. listopadu 1997, dále na The Essential Ozzy Osbourne z 11. února 2003 a rovněž na box setu Prince of Darkness, který vyšel 22. března 2005.
Diary of a Madman je druhé studiové album anglického heavy metalového zpěváka Ozzyho Osbourna, vydané v říjnu 1981. Tato deska je posledním studiovým počinem, na němž se podíleli kytarista Randy Rhoads a bubeník Lee Kerslake. Studiovka tak uzavírá krátké, ale zásadní období Osbourneovy rané sólové éry.
V roce 2002 vyšla upravená verze nahrávky, na níž byly původní baskytarové a bicí party odstraněny a znovu nahrány jinými hudebníky. Tento zásah vyvolal mezi fanoušky značnou kontroverzi. V roce 2011 byla vydána Deluxe 30 th Anniversary Edition, která obnovila všechny původní nástrojové stopy a vrátila desce její autentickou podobu. Celosvětově se alba dosud prodalo více než tři miliony kopií.
Podporu vydání zajistilo turné Diary of a Madman Tour, které odstartovalo 5. listopadu 1981 a skončilo 8. srpna 1982. Koncertní šňůra zahrnovala Evropu, Severní Ameriku i Asii a výrazně upevnila Osbourneovu pozici na mezinárodní scéně.
Dne 19. března 1982, během severoamerické části turné, zahynul Randy Rhoads při letecké havárii v Leesburgu na Floridě. Po dvoutýdenní pauze koncertní série pokračovala – nejprve s kytaristou Berniem Tormém, který odehrál několik vystoupení, než jej následně nahradil Brad Gillis. Tragická událost zásadně poznamenala nejen turné, ale i další směřování Osbourneovy kariéry.
Diary of a Madman je poslední studiovou nahrávkou, na níž se podílel zesnulý kytarista Randy Rhoads. Ačkoliv baskytarista Rudy Sarzo a bubeník Tommy Aldridge jsou uvedeni v bookletu a vyobrazeni na vnitřním obalu vinylu, kazety a pozdějších CD reedicí, všechny baskytarové a bicí party původní verze nahráli Bob Daisley a Lee Kerslake. Aldridge k tomu poznamenal: „Myslím, že je docela jasné, že to nejsou moje bicí na tomto LP. Nikdy jsem si za tuto nahrávku nepřivlastnil zásluhy a vždy jsem dal Lee Kerslakovi, kdykoli se mě na to někdo ptal nebo v rozhovorech, kredit, který si zaslouží.“
Daisley se výrazně podílel na tvorbě materiálu, napsal část hudby a většinu textů. Kerslake uvádí, že se rovněž podílel na psaní skladeb a dokonce zpíval sólově na některých originálních demo nahrávkách. V roce 2009 prohlásil: „"Flying High Again" byla jedna z mých myšlenek, "Over the Mountain" byla další. Základní (demo) stopy obsahovaly jen Bobova slova, mé vokály – i když některá slova jsem napsal já – a Randyho hru. Bylo to neskutečné. A pak jsme si přizvali Dona Aireyho, aby udělal klávesy.“ Kerslake dodal, že v nahrávacím studiu používal klavír při psaní většiny skladeb společně s Rhoadsem.
Daisley ani Kerslake nedostali uznání za své výkony či autorské příspěvky, což později vedlo k soudnímu sporu. Během nahrávání studiového počinu Kerslake uvedl, že členové formace nedostávali žádné peníze na živobytí, a proto se obrátili na management. Krátce poté byli oba – Kerslake i Daisley – propuštěni. Kerslake vzpomíná: „Všechno fungovalo dobře. Problém nastal až, když přišla Sharon [Osbourneová]. Když začala spravovat – přebírat vedení – nebyla manažerkou až do doby »Diary of a Madman«. Předtím to dělal její bratr David [Arden]. On se tím opravdu nechtěl zabývat. Měl příliš práce pro Dona [Ardena] v kanceláři. Takže přišla ona a začalo to být napjaté. Ale nic jsme netušili, dokud jsme nešli na dovolenou. O minutu později už zkoušeli s Tommym Aldridgem a Rudy Sarzem a odjeli do Ameriky.“
Ačkoliv je Don Airey uveden jako klávesista, ve skutečnosti nahrál klávesové party muzikant jménem Johnny Cook, který v 70. letech spolupracoval s Daisleym v Mungo Jerry. Airey byl v době nahrávání na turné s Rainbow a nebyl tedy dostupný.
Obal desky Diary of a Madman je jedním z jejích nejcharakterističtějších prvků a vizuálně výrazně podtrhuje temné a mystické ladění nahrávky. Na přední straně je zpěvák Ozzy Osbourne zachycen v teatrálním make-upu a extravagantním kostýmu, stojící po boku svého syna Louise, který drží černou 'magickou' knihu – symbolický obraz, který evokuje jak pojem 'deníku šílence', tak i heavy metalovou estetiku raných osmdesátých let. Oba jsou obklopeni gotickými prvky, které přispívají k celkovému pocitu tajemna a morbidní atmosféry, jež kontaktuje s hudebními motivy obsaženými na desce.
Autorem celkového návrhu obalu byl grafický designér Steve 'Krusher' Joule, který byl v metalové komunitě známý především díky svému působení v magazínu Kerrang! a spolupráci na vizuálech pro jiné projekty, včetně Born Again od Black Sabbath. Joule navrhl nejen hlavní grafiku, ale také ručně písmo použitá na obalu a další grafické prvky, které dodávají vizuálu osobitý rukopis.
Fotografie pro obal vytvořili Fin Costello a spolupracovník Tony Harrison, přičemž při focení se používaly speciální světelné a make-up efekty, které umocnily dramatický vzhled Osbourna a celkovou atmosféru scény. Make-up pro tyto snímky zajistila vizážistka Cheryl Hubbard.
Na zadní straně obalu je typicky uveden tracklist a kreditní informace, doplněné o další tematickou fotografii Ozzyho. Texty písní se nachází na vnitřní obálce nebo vložce vinylové verze. Vnitřní přebaly původního vydání často hráčům a posluchačům nabízejí další vizuální detaily a doplňkové artworky, které rozšiřují vystavěný svět alba.
Zajímavostí je, že součástí grafiky byly i tajemné runové a okultní symboly (např. texty podobné Thebanskému písmu), které některé fanoušky uváděly do spekulací ohledně skrytých významů či podprahových vzkazů v designu. Tyto prvky vznikaly částečně jako součást estetické volby designéra a částečně jako narážka na tajemno a mysticismus, které byly součástí image zpěváka a heavy metalového žánru té doby.
Studiová nahrávka Diary of a Madman je pevně zasazena do heavy metalové tradice počátku osmdesátých let, přičemž zvuk desky tvoří kombinace mohutných elektrických kytar, výrazných rytmických struktur a dramatického vokálního projevu Ozzyho Osbourna. Hudba je založena na charakteristických metalových riffových strukturách a sólech, přičemž tlak a energie celého počinu výrazně ovlivnil kytarista Randy Rhoads. Jeho přístup spojoval klasickou hudební techniku s metalovým stylem, což se projevilo v komplexnějších harmoniích, orchestrálnějších pasážích a propracovaných sólech, které posouvají materiál nad rámec jednoduchého tvrdého rocku. Rhoadsova hra je považována za klíčovou pro identitu nahrávky a výrazně formuje její instrumentální charakter. Bubny a basová linka tvoří pevný rytmický základ, podporující jak mohutné riffy, tak melodicky orientované pasáže. Produkce od Maxe Normana zachovává hutnost a intenzitu nástrojů, přičemž každému prvku dává prostor v celkovém mixu.
Tematicky jsou texty desky často introspektivní a temné, zabývají se vnitřními konflikty, pochybnostmi a pocitem odcizení. U titulní skladby "Diary of a Madman" autor textu Bob Daisley čerpal z vlastních zkušeností s psychickými zápasy, které reflektují prostřednictvím obrazů zmatení, zoufalství a rozpadu identity. Tyto textové motivy se promítají i v dalších písních, kde se objevují motivy duševního boje, hledání sebe sama či konfrontace s vlastním strachem a chaosem. Společně s Ozzyho expresivním vokálním projevem vytvářejí slova silný emocionální kontrast k instrumentální bohatosti nahrávky, čímž album působí dramaticky a mnohovrstevnatě.
Na psaní hudby i textů se podíleli Ozzy Osbourne, Randy Rhoads, Bob Daisley a Lee Kerslake. Zatímco hlavní hudební témata a gitarové partie často vznikaly z Rhoadsových nápadů a aranží, většinu textů včetně těch nejvýraznějších napsal Daisley ve spolupráci s ostatními, přičemž Osbourne přispíval k vokálním melodiím a frázování. Tyto tvůrčí procesy vedly k různorodému materiálu, který zvládá jak rychlé, energické skladby, tak pomalejší a emotivnější pasáže.
Reakce na Diary of a Madman byly obecně pozitivní a album je dnes považováno za klasiku heavy metalového žánru, přičemž zvláštní pochvalu si vysloužila zejména neoklasická kytarová práce Randyho Rhoadse, považovaná za jednu z vrcholných ukázek jeho techniky a stylu. Kritici a fanoušci oceňují, že deska navazuje na úspěch předchozího materiálu a zároveň rozvíjí atmosférické a mystické prvky, které se staly charakteristickými pro Osbourneovu sólovou dráhu.
British web BBC Music označil album jako „klasické rockové dílo ve všech ohledech“, které je „vyneseno nad rámec obyčejnosti legendárním kytaristou Randy Rhoadsem“. Kanadský hudební publicista Martin Popoff nazval desku „trvalou klasikou, která představuje definitivní ukázku Rhoadsova umění“.
Z českého prostředí se k albu vyjadřují hudební weby různě: podle recenze na MusicServer.cz je Diary of a Madman milníkem Osbourneovy sólové kariéry, který přesně charakterizuje jeho osobnost a obsahuje syrové i emotivní skladby jako "Flying High Again" či titulní píseň, a připomíná významnou roli textaře Boba Daisleyho při tvorbě sugestivních textů.
Podepřeno recenzí portálu Metalopolis.net album sice v některých pasážích trpí tzv. 'syndromem dvojky' – tedy že některé melodické motivy jsou si podobné předchozímu materiálu – ale stejně je vyzdvihováno jako jeden z tvrdších a metalovějších počinů jeho diskografie, s výbornou rytmickou sekcí a silnými momenty v instrumentaci.
Na druhé straně mezi recenzenty najdeme i kritičtější názory. Některé zahraniční recenze poukazují na to, že tvorba skladeb není vždy na stejné úrovni a že LP může působit méně konzistentně než jeho předchůdce Blizzard of Ozz; podle některých kritiků je materiál místy pomalejší či méně zapamatovatelný, přesto však bývá oceňována instrumentalita a výkon jednotlivých hudebníků.
Celkově je Diary of a Madman vnímáno jako zásadní titul v těžišti Osbourneovy kariéry – a ačkoli si jednotlivé komentáře mohou mezi sebou rozumově konkurovat, většina recenzentů jej hodnotí jako silný a významný příspěvek do heavy metalového kánonu.
Diary of a Madman má za sebou řadu zajímavých momentů a příběhů z nahrávání, které odrážejí jak kreativní napětí v týmu, tak technické a osobní výzvy spojené s tvorbou desky.
Samotný proces nahrávání probíhal poměrně rychle – studiové práce zabraly jen několik týdnů, což vedlo k situaci, kdy si kytarista Randy Rhoads později posteskl, že neměl dost času dotáhnout některé své části tak, jak by si představoval. Jako perfekcionista měl z této 'rychlé' práce obavy a někteří z kytarových partů, které se nakonec objevily na albu, podle něj nebyly plně dopilované. Přesto se později ukázaly být jedněmi z jeho nejvyhledávanějších výkonů.
Texty některých skladeb – zejména titulní "Diary of a Madman" – částečně vznikaly z osobních zkušeností textaře Boba Daisleyho. Daisley uvedl, že se při psaní inspiroval vlastním bojem s fenoménem depersonalizace, což je stav, kdy člověk zažívá pocit odcizení sám od sebe. Tyto introspektivní a temné motivy se tak promítly do lyrického obsahu části materiálu.
Konflikty uvnitř týmu se nevyhnuly ani nahrávání – baskytarista Bob Daisley a bubeník Lee Kerslake byli po dokončení studiových prací formálně propuštěni, přestože jejich výkony tvoří rytmický základ alba. Tento krok (a také následné neuznání jejich autorských příspěvků ve vydaných bookletách) později vedl k úspěšnému soudnímu sporu o kredit a honoráře.
Album bylo nahráno ve studiích Ridge Farm Studios v anglickém Dorkingu v lednu až březnu 1981, přičemž pracovalo v něm několik klíčových spolupracovníků včetně producenta Maxe Normana. Ten měl velký vliv na zvuk desky, který byl oproti jeho předchůdci hutnější a s větším důrazem na atmosféru. Někteří členové později přiznali, že výsledný mix byl pro ně překvapivý a původně jej Ozzy komentoval jako méně kvalitní, než očekával.
Další zajímavostí je, že klávesové party označené na původních vydáních jako hrané Donem Aireym ve skutečnosti nahral Johnny Cook – Airey byl tehdy na turné s jiným uskupením a do nahrávacího procesu se nemohl zapojit.
Při psaní materiálu měl Randy Rhoads zvyk čerpat z klasické kytarové techniky a na nahrávkách bylo několikrát patrné, že jeho klasické lekce či etudy přímo ovlivnily některé pasáže skladeb, včetně titulní instrumentálky.
Po skončení nahrávání následovalo dlouhé turné, během něhož tragicky zahynul Rhoads při letecké nehodě v březnu 1982. Jeho smrt je považována za jednu z největších tragédií v rockové historii a zároveň ukončila jedinečnou kreativní spolupráci, kterou byly Diary of a Madman a jeho předchůdce.
Dodatečná legenda knižně či fanouškovsky popisuje i to, že dobrovolně nalezené staré nahrávky z rehearsalů zachycují pozdní fáze vzniku Osbourneova raného materiálu, což odhaluje neformální a často improvizované přístupy, které hudebníci používali při práci na nových skladbách ještě před vstupem do studia.
Tyto detaily dávají vzniknout obrazu desky, která vznikala v intenzivním, kreativním a zároveň komplikovaném období kariéry Ozzyho Osbourna – materiál, který je nejen důležitý hudebně, ale který nese i množství pozadí a lidských příběhů.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Over the Mountain" | Osbourne, Rhoads, Daisley, Kerslake | 4:31 |
| 2 | "Flying High Again" | Osbourne, Rhoads, Daisley, Kerslake | 4:43 |
| 3 | "You Can't Kill Rock and Roll" | Osbourne, Rhoads, Daisley, Kerslake | 6:58 |
| 4 | "Believer" | Osbourne, Rhoads, Daisley, Kerslake | 5:17 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 5 | "Little Dolls" | Osbourne, Rhoads, Daisley, Kerslake | 5:39 |
| 6 | "Tonight" | Osbourne, Rhoads, Daisley, Kerslake | 5:50 |
| 7 | "S.A.T.O." | Osbourne, Rhoads, Daisley, Kerslake | 4:06 |
| 8 | "Diary of a Madman" | Osbourne, Rhoads, Daisley, Kerslake | 6:15 |
| Celkový čas: | 43:19 | ||
(Podrobnosti o dalších vydáních zde.)
| Týdenní hitparáda | Vrchol |
|---|---|
| Kanada (Top Albums/CDs – RPM, 1981–1982) | 17 |
| Velká Británie (UK Albums – OCC, 1981–1982) | 14 |
| USA (Billboard 200, 1981–1982) | 16 |
| Nový Zéland (Albums – RMNZ, 1986) | 42 |
| Velká Británie (Rock & Metal Albums – OCC, 2011) | 11 |
| Velká Británie (Rock & Metal Albums – OCC, 2021) | 24 |
| USA (Top Hard Rock Albums – Billboard, 2021) | 3 |
| USA (Top Rock Albums – Billboard, 2021) | 9 |
| Země | Ocenění | (potřebný počet prodaných kusů) |
|---|---|---|
| Kanada (Music Canada) | Platina | 100 000^ |
| Velká Británie (BPI) | Stříbro | 60 000‡ |
| USA (RIAA) | 3× Platina | 3 000 000^ |
^ Hodnoty založeny pouze na certifikaci (shipments).
‡ Hodnoty založeny na prodeji a streamingu podle certifikace.
