|
| Vydáno | 16. února 1990 |
|---|---|---|
| Natočeno | Podzim 1989 | |
| Studio | Morrisound Recording, Tampa, Florida, USA | |
| Žánr | Death metal / technical death metal | |
| Délka | 43:17 | |
| Label | Combat Records | |
| Producent | Scott Burns, Death |
Toto album neprovázely žádné singly.
Spiritual Healing je třetí studiové album americké death metalové kapely Death, které v USA vyšlo 16. února 1990 u vydavatelství Combat Records, v Evropě pak u firmy Under One Flag. Ve srovnání s předchozími nahrávkami Scream Bloody Gore a Leprosy přineslo posun k technicky náročnější a melodičtější hudbě a k textům, které se místo gore a hororu zaměřily na společenská témata. Deska s hrací dobou něco přes 43 minut tak znamenala výrazný odklon od přímočarého death metalu, na který byli posluchači u skupiny zvyklí.
Zakladatel a hlavní tvůrce skupiny Chuck Schuldiner se v textech věnoval například potratům, genetice či televiznímu kazatelství, čímž nastoupil cestu, kterou dále rozvinul na následujícím LP Human z roku 1991. Hudebně studiovka vynikla složitějšími skladbami, melodickými kytarovými part a sóly, v nichž se výrazně projevil styl nového kytaristy Jamese Murphyho. Právě tento posun způsobil, že album při vydání sklidilo rozporuplné reakce: část posluchačů oceňovala hráčskou vyspělost a invenci, jiní postrádali syrovost dřívější tvorby. Postupem času však získal tento počin naprosto zaslouženě status legendy a jednoho z milníků technického death metalu.
Nahrávání a mixování proběhlo na podzim v roce 1989 ve studiu Morrisound Recording v Tampě na Floridě a zabralo zhruba šest týdnů. Produkce se ujal Scott Burns společně se samotnou skupinou, asistenty u nahrávání byli John Cervini a Mike Gowan a o management se staral Eric Greif. V sestavě se objevili vedle Chucka Schuldinera (zpěv, kytara) James Murphy (kytara), Terry Butler (baskytara) a Bill Andrews (bicí). Jde o jediné album, na němž hráli Murphy i Butler současně, a zároveň o poslední s bubeníkem Andrewsem. Murphy do formace přišel po odchodu Ricka Rozze, který se podílel na předchozí desce Leprosy. V listopadu 2012 vyšlo album znovu v podobě rozšířené reedice u vydavatelství Relapse Records.
Po vydání desky Leprosy zůstávala stabilita sestavy v kapele Death jen relativní. Po evropském turné v roce 1989 se Chuck Schuldiner rozešel s kytaristou Rickem Rozzem a jeho místo zaujal James Murphy, jehož melodické a velmi technické sólové party se staly jedním z poznávacích znamení nového materiálu. Chuck sám v té době přiznával, že už ho „psaní o 'příšerách' přestalo bavit“ a že chce popisovat skutečné zlo ve společnosti. Právě tento postoj určil směr, jímž se skladby ubíraly.
Materiál vznikal na zkouškách v pronajatém skladišti bez klimatizace, kde muzikanti podle basáka Terryho Butlera v letním vedru několikrát skoro omdleli, takže zkoušení často přerušovali. Některé z těchto zkoušek se dochovaly: záznamy skladeb "Altering The Future", "Defensive Personalities", "Within The Mind", "Spiritual Healing" a "Killing Spree" vyšly společně se studiovými instrumentálními verzemi tří písní a několika žertovnými jamy, které podle Butlera vznikly právě kvůli horku, na bonusovém disku reedice z roku 2012.
Nahrávání ve studiu se neobešlo bez improvizace. Členové skupiny Death a jejich manažer Eric Greif bydleli po celou dobu v jediném pokoji motelu Safari Inn poblíž zábavního parku Busch Gardens, zatímco Butler a bubeník Bill Andrews, kteří žili v okolí Tampy, jezdili často domů. Butler později vzpomínal, že Scott Burns dokázal vystřihnout chybný úder do činelu tak, že pásek rozřízl žiletkou a znovu slepil. Murphy prý při nahrávání ztratil páku od tremola a sólo v titulní skladbě nahrál se šroubovákem místo páky. Titulní skladba obsahuje také krátkou klávesovou pasáž, kterou na syntezátoru Kawai K1 nahrál manažer Eric Greif.
Přední stranu obalu zdobí ilustrace Edwarda J. Repky, zasazená do jasně modrého nebe s bílými mraky. V popředí stojí bělovlasý kazatel v bílém obleku s kravatou, s jednou paží zvednutou nad hlavu, jak léčí vyzáblou stařenu v modrém nemocničním plášti, sedící na invalidním vozíku se sepjatýma rukama a bolestným výrazem ve tváři, kolem extatické publikum televizního kazatele. Nahoře je logo kapely Death v červeném, okapávajícím písmu a název alba Spiritual Healing kurzivním červeným písmem. Kompozice tak doslova zobrazuje ústřední téma titulní skladby: pochybného 'duchovního léčitele' a jeho ochromenou oběť.
Zadní strana obalu nese fotografii kapely. Pod ní jsou červeně vytištěna jména a nástroje jednotlivých členů: Terry Butler (baskytara), Bill Andrews (bicí), Chuck Schuldiner (zpěv, kytara) a James Murphy (kytara). Následuje kompletní tracklist rozdělený na stranu 1 a stranu 2 a výrobní údaje: nahráno a smícháno ve studiu Morrisound Recording v Tampě na Floridě, inženýrská asistence John Cervini a Mike Gowan, aranžmá Death za neocenitelné studiové asistence Scotta Burnse. Obalová grafika je připsána Edwardu J. Repkovi, fotografie J. J. Hollisovi, art direction Daveu Bettovi, design Brianu Freemanovi a koordinace vydání za label Alanu Hauckovi.
Vnitřní vklad desky tvoří stránky s texty všech osmi skladeb. Ve spodní části je uvedena poznámka o autorských právech k textům (Mutilation Music/Theory Music, BMI). Dále je zde uvedena adresa oficiálního fanklubu (The Death Club, P. O. Box 644, Seffner, FL) pro zájemce o merchandising, a popis nástrojového vybavení jednotlivých členů: Chuck Schuldiner, Terry Butler a James Murphy hráli výhradně na nástroje značky B.C. Rich, zatímco Bill Andrews používal výhradně bicí soupravy Sonor - obojí doplněno logy obou značek.
Druhý vnitřní list obsahuje osobní poděkování jednotlivých členů kapely rodinám, přátelům a spolupracovníkům a společné poděkování skupiny Death firmě B.C. Rich, Scottu Burnsovi, vydavatelství, zvukovému studiu i řadě kapel, labelů, rozhlasových stanic a fanzinů. Vedle textu je vytištěno starší logo kapely s motivem kosy, hořící pochodně a kápí zahaleného zjevení.
Hudebně staví Spiritual Healing na dvojici kytar Chucka Schuldinera a Jamese Murphyho, jejichž harmonizované riffy a střídavá sóla posouvají zvuk kapely směrem k větší melodické a harmonické komplexnosti, než jakou nabízela syrová agresivita předchozích desek. Právě tato konfigurace umožňuje propracované vedené pasáže, jako je tappingové intro a vrstvené kytarové plochy v přes sedm minut dlouhé titulní skladbě, kombinující pomalejší předěly s rychlejšími úseky. Baskytara Terryho Butlera drží kompozice pevně při zemi přesným kopírováním hlavních riffů, aniž by se snažila přebít kytarové linky. Bicí Billa Andrewse kombinují rychlé blastbeaty ve stylu staré školy death metalu s propracovanějšími výplněmi a groovy patterny, což přináší dynamické změny temp a nepravidelné rytmy, jak je slyšet například ve skladbě "Defensive Personalities" s jejími náhlými přechody mezi agresivními dvojšlapkami a střednětempými groovy v nepravidelně synkopovaném 4/4 taktu. Produkce Scotta Burnse ve studiu Morrisound upřednostňuje čitelnost jednotlivých nástrojů před hutností zvuku, takže bicí zůstávají slyšitelné, ale mírně upozaděné, aby se předešlo 'zašpinění' riffy nabitých aranží - přístup typický pro tehdejší floridskou death metalovou scénu. S osmi skladbami a stopáží něco přes 43 minut vykazuje deska výrazně vyšší hustotu riffů a strukturální propracovanost než debut Scream Bloody Gore z roku 1987, který stavěl na jednodušších, thrashových vzorcích; časté změny metra a progresivní riffování, včetně polyrytmických vrstev a melodických 'meziher', představují měřitelný krok vpřed, který ovlivnil pozdější vývoj celého žánru technického death metalu. Nepravidelná metra a rychlé přechody, patrné například v "Genetic Reconstruction", spojují grindcorovou rychlost s experimentátorstvím, aniž by formace opustila základní brutalitu žánru.
Texty znamenají zásadní posun oproti gore a hororovým motivům předchozích desek Scream Bloody Gore (1987) a Leprosy (1988) směrem k syrovým společenským tématům. Otevírací "Living Monstrosity" líčí osud dítěte narozeného bez očí, rukou a poloviny mozku matce závislé na kokainu - ukazuje cenu drogové závislosti v těhotenství a lhostejnost okolí, které místo soucitu hledá jen viníka. "Altering The Future" staví vedle sebe potrat a trest smrti jako dva způsoby, jimiž si lidé osobují právo rozhodovat o životě a smrti, a ptá se, kdo má na taková rozhodnutí skutečně nárok. "Defensive Personalities" popisuje rozštěpenou osobnost - mysl rozdělenou na tři 'obranné identity', které chrání zranitelné jádro člověka zjizveného traumaty z dětství. "Within The Mind" je oproti tomu pozitivně laděná skladba o síle podvědomí, snů a introspekce jako nástrojů k pochopení vlastního osudu a překonání strachu. Titulní "Spiritual Healing" útočí na pokryteckého kazatele, který se skrývá za vírou, aby ospravedlnil vraždu, a staví proti sobě vyčpělá a prázdná gesta modliteb a skutečnou odpovědnost za spáchaný čin. "Low Life" je přímočará invektiva proti povrchním, parazitujícím lidem, kteří žijí na úkor druhých a skrývají svou slabost za materiální hodnoty. "Genetic Reconstruction" varuje před světem genetického inženýrství a populační kontroly, v němž technologie nahrazuje přirozený život a rodí se 'rasa lidských strojů' bez emocí. Závěrečná "Killing Spree" sleduje navenek bezúhonného člověka, v němž zraje nekontrolovatelný vztek, vyúsťující ve vražedný amok, a klade otázku, zda je pachatel skutečným viníkem, nebo obětí okolností.
Dobové reakce na Spiritual Healing patřily k nejpříznivějším, jaké kapela kdy sklidila. Britský časopis Metal Forces otiskl v březnovém čísle roku 1990 recenzi Borivoje Krgina, který ocenil album jako profesionální a poslouchatelný posun oproti předchozím deskám - formace si podle něj zachovala základní stavební kameny death metalu, jako jsou naladěné riffy a refrény, ale díky vybroušené produkci Scotta Burnse vynikly kytarové tóny i srozumitelnost vokálu. Krgin předpokládal, že 'civilizovanější' zvuk vyvolá u části fanoušků nevoli, sám ho ale hodnotil jako přirozený a nutný vývojový krok bez jakéhokoli komerčního kompromisu - album ohodnotil 95 body ze 100. Podobně vyznělo hodnocení Thomase Kupfera pro německý Rock Hard, publikované ve stejném měsíci: deska podle něj dokazuje, že Death dozráli za hranici „bezmozkového randálu a vyblitých vokálů“, přičemž skladby jako "Altering The Future" a "Killing Spree" nabízejí plnohodnotný zvukový nápor, jen podstatně pestřejší a propracovanější než na prvních dvou albech. Kupfer udělil devět bodů z deseti. Vedle těchto nadšených ohlasů se ale objevovaly i hlasy z metalové komunity, které nahrávce vyčítaly zjemnění a menší brutalitu oproti syrovější Leprosy.
V pozdějších letech se Spiritual Healing v anketách a diskuzích fanoušků obvykle řadí do pomyslného 'středu' žebříčku všech sedmi řadovek Death, často na čtvrté až páté místo, čímž vyvrací občasné 'zaškatulkovávání' desky jako nejslabšího kusu diskografie. Na serveru Metal Archives drží album při desítkách uživatelských recenzí průměrné hodnocení kolem 89 %, přičemž fanoušci nejčastěji vyzdvihují technický posun a kytarovou práci, i když některým vadí upozaděná produkce bicích. Kritika se právě kolem této čistší, upravenější produkce točí nejčastěji - část posluchačů ji staví do kontrastu se syrovější agresivitou Leprosy a vnímá bicí v mixu jako podřízené kytarám. Zastánci naopak argumentují, že právě tato čitelnost odhaluje Chuckovo 'zrání' jako skladatele, a songy jako titulní "Spiritual Healing" nebo "Defensive Personalities" dodnes patří mezi oblíbené vzory pro kytaristy, nacvičující si death metalové techniky.
Z českého prostředí lze zmínit recenzi na webu CrazyDiamond.cz z pera autora, vystupujícího pod přezdívkou Stray (1. 6. 2019), který albu udělil 100 % a označil ho za dílo na pomezí staré goreové stylizace kapely a jejích pozdějších, technicky vyspělejších počinů - s propracovanější textovou i instrumentální složkou, košatými sóly a coby dosavadní vrchol tvorby čtveřice. Pozitivně vyznívá i recenze na serveru Metalopolis.net, která popisuje, jak Death na této desce poprvé zněli „učesaněji“, a přitom paradoxně mnohem charismatičtěji, přičemž zvlášť vyzdvihuje sólovou pasáž v "Defensive Personalities" a orientálně laděný úvod "Within The Mind" jako odkaz na klasiku "Zombie Ritual" z debutu.
Spiritual Healing znamenal zásadní technický posun v rámci death metalu - od přímočaré agresivity předchozích desek Death přešel k propracovanému riffování, nepravidelným rytmům a bezprecedentnímu důrazu na melodickou kytarovou práci. Album obsahuje přibližně dvacet kytarových sól na ploše necelých 43 minut, přičemž souhra Chucka Schuldinera a Jamese Murphyho působí nečekaně plynule a staví na virtuozitě a harmonii obou, ne pouze na rychlosti. Tento posun povýšil kompoziční hloubku žánru a ukázal, že death metal dokáže pojmout progresivní komplexnost, aniž by ztratil na intenzitě.
Právě tímto náznakem posloužil Spiritual Healing jako pomyslný most k technickému a progresivnímu death metalu a ovlivnil další vývoj i díky osobním vazbám Chucka Schuldinera. Jeho technický základ přímo předznamenal následující desku Human (1991), na níž se podíleli členové kapely Cynic Paul Masvidal a Sean Reinert - Masvidal později poznamenal, že Death v této éře začali „balancovat na hraně mezi zuřivou brutalitou a hudební sofistikovaností“. Tento vývoj následně inspiroval i další skupiny k prolínání jazzových struktur a experimentů s nepravidelnými metry, jak je patrné například na albu Focus (1993) skupiny Cynic, čímž lze vysledovat přímou linii od experimentů na Spiritual Healing až k progresivním death metalovým uskupením současnosti. Melodická sóla na desce zároveň předznamenala nástup melodického death metalu a ukázala, že harmonie dokáže extremitu umocnit, nikoli oslabit - šlo tedy o jakýsi předobraz, který předcházel kultovnímu LP Heartwork (1993) formace Carcass o několik let. Řada rozhovorů a analýz připisuje právě tomuto posunu zásluhu na tom, že se žánr dokázal vymanit z čistě „goreového primitivismu“ směrem k mnohovrstevnatějšímu umění, přičemž Schuldinerova 'neochota stagnovat' inspirovala od 90. let řadu kapel k důrazu na riffovou propracovanost a výraznost sólové hry napříč vyvíjejícími se poddruhy žánru. Ačkoliv Spiritual Healing nepředstavuje vrchol tvorby Death, sehrálo zásadní roli v řetězci příčin, které vedly k diverzifikaci death metalu, jak ostatně potvrzují i pozdější hodnocení jeho role při posouvání hranic celého žánru.
Spiritual Healing přispěl k umělecké vyzrálosti death metalu i texty, které zpochybňovaly institucionalizované náboženství a zneužívání medicínské autority a prosazovaly osobní odpovědnost před slepou důvěrou v dogmata - čímž vnesly intelektuální váhu do žánru, jenž bývá často škatulkován jen jako čirá agresivita. Tento posun od dřívějšího goreového obsahu k psychosociální kritice, patrný například ve skladbách o falešných prorocích a obranných patologiích společnosti, staví tuto desku do pozice jakéhosi filozofického předělu extrémní hudby. Při příležitosti 35. výročí vydání v roce 2025 web Last Rites desku zařadil do své série textů o zásadních dílech metalové historie ("Diamonds & Rust") a potvrdil její status jednoho ze základních kamenů žánru, včetně průkopnické melodické sofistikovanosti a experimentování, které ovlivnilo pozdější směřování k melodickému death metalu. Album si tuto pozici udržuje i díky mnoha reedicím a přetrvávající oblibě u fanoušků, navzdory obecné tendenci vnímat extrémnější odnože metalu jako okrajovou nebo neprogresivní záležitost, jež přehlíží jejich étos samostatného myšlení. Nad rámec metalové scény nahrávka potvrdila dominantní postavení Floridy v americkém death metalovém 'ekosystému', když vznikala uprostřed teprve se rodící 'Tampa bay scény'.
Titulní skladba "Spiritual Healing" v jedné ze svých pasáží recykluje starší riff, který se poprvé objevil v písni "Legion Of Doom" - tato skladba pochází ještě z dob, kdy kapela vystupovala pod jménem Mantas a vydala demo Death By Metal (1984). "Legion Of Doom" byla dlouho stálicí zkoušek i koncertů, dokonce se instrumentálně nahrála i během původních (později zavržených) floridských 'seancí' k debutu Scream Bloody Gore, na finální album se ale nikdy nedostala a oficiálně vyšla až o desetiletí později na rozšířené reedici. Podobně si Death 'vypůjčili' i u otevírací skladby "Living Monstrosity", jejíž úvodní riff pochází z titulní písně dema Back From The Dead z roku 1985.
James Murphy nabídku na místo kytaristy zprvu odmítl, své rozhodnutí si ale rychle rozmyslel a přestěhoval se do Orlanda, aby se připojil k Schuldinerovi, Butlerovi a Andrewsovi. Spiritual Healing tak pro něj znamenalo vůbec první profesionální studiové nahrávání - v následujících letech se stal vyhledávaným hostujícím kytaristou a nahrával mimo jiné s Obituary (Cause Of Death, 1990), Cancer (Death Shall Rise, 1991) a Testament (Low, 1994 a The Gathering, 1999), než založil vlastní projekt Disincarnate.
Krátce po vydání desky, ještě před plánovaným evropským turné, došlo v kapele k otevřenému rozkolu. Chuck Schuldiner měl silný strach z létání i z cestování autobusem po neznámých místech a s odjezdem na turné dlouho otálel. Baskytarista Terry Butler a bubeník Bill Andrews se proto rozhodli vyrazit na naplánovanou evropskou šňůru v 'předskokanské pozici' před Kreator bez něj, ale pod jménem Death a s náhradníky - kytaristou Walterem Traschlerem a zpěvákem Louiem Carrisalezem, který předtím kapele dělal technika bicích. Na pódiu si počínali velmi provokativně a diváky pobízeli k pokřikování hesel jako 'Fuck Chuck!' (Jebat Chucka!). Rozzuřený Schuldiner celou dvojici po návratu z turné okamžitě vyhodil a zvažoval i právní kroky - tato epizoda je dodnes považována za jednu z nejkontroverznějších kapitol v historii formace a vedla k tomu, že Chuck na dalších albech začal spoléhat výhradně na najaté studiové a koncertní hudebníky.
Obal s motivem pochybného televizního kazatele od Eda Repky patří k tomu, co u Spiritual Healing rozděluje názory nejvíc - zatímco část fanoušků a recenzentů oceňuje, jak přesně malba vystihuje téma titulní skladby, jiní ho řadí mezi Repkovy slabší práce pro Death a přezdívají mu žertem „ten hloupý obal“, v kontrastu k uznávanějším přebalům desek Scream Bloody Gore a Leprosy.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Living Monstrosity" | Schuldiner/Schuldiner | 5:08 |
| 2 | "Altering The Future" | Schuldiner, Butler/Schuldiner | 5:34 |
| 3 | "Defensive Personalities" | Schuldiner, Butler/Schuldiner | 4:46 |
| 4 | "Within The Mind" | Schuldiner, Murphy/Schuldiner | 5:34 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 5 | "Spiritual Healing" | Schuldiner/Schuldiner | 7:44 |
| 6 | "Low Life" | Schuldiner, Murphy, Butler/Schuldiner | 5:23 |
| 7 | "Genetic Reconstruction" | Schuldiner, Murphy, Butler/Schuldiner | 4:52 |
| 8 | "Killing Spree" | Schuldiner, Murphy/Schuldiner | 4:16 |
| Celkový čas: | 43:17 | ||
| Číslo | Název skladby | Délka |
|---|---|---|
| 9 | "Suicide Machine - Unearthed Version 2" | 5:14 |
| 10 | "Suicide Machine - Unearthed Version 3" | 2:17 |
| 11 | "Suicide Machine - Unearthed Version 4" | 5:05 |
| 12 | "Together As One - Unearthed Version 2" | 2:25 |
| 13 | "See Through Dreams - Unearthed Version 2" | 2:39 |
| Celkový čas: | 60:57 | |
| Číslo | Název skladby | Délka |
|---|---|---|
| 1 | "Altering The Future" (zkouška) | 5:34 |
| 2 | "Defensive Personalities" (zkouška) | 4:49 |
| 3 | "Within The Mind" (zkouška) | 6:08 |
| 4 | "Within The Mind - Take 2" (zkouška) | 5:59 |
| 5 | "Spiritual Healing" (zkouška) | 8:44 |
| 6 | "Killing Spree" (zkouška) | 4:18 |
| 7 | "Defensive Personalities" (studiová instrumentální verze) | 4:47 |
| 8 | "Spiritual Healing" (studiová instrumentální verze) | 7:48 |
| 9 | "Within The Mind" (studiová instrumentální verze) | 5:37 |
| 10 | "Satanic Jam" (žertovné/jamové nahrávky) | 2:43 |
| 11 | "Primus Jam" (žertovné/jamové nahrávky) | 3:38 |
| 12 | "Jon a Qua - Take 2" (žertovné/jamové nahrávky) | 3:05 |
| 13 | "Jon a Qua - Take 3" (žertovné/jamové nahrávky) | 3:06 |
| 14 | "Jon a Qua - Take 4" (žertovné/jamové nahrávky) | 1:35 |
| 15 | "Jon a Qua - Take 5" (žertovné/jamové nahrávky) | 1:38 |
| 16 | "Jon a Qua - Take 6" (žertovné/jamové nahrávky) | 2:51 |
| Celkový čas: | 73:20 | |
| Hitparáda (1990) | Vrchol |
|---|---|
| Nizozemsko (Dutch Albums Chart) | 63 |
| Zdroj | Hodnocení kritiků |
|---|---|
| About.com | 4/5 |
| AllMusic | 3,5/5 |
| Collector's Guide to Heavy Metal | 5/10 |
| Consequence of Sound | 3,5/5 |
| Exclaim! | 9/10 |
| Metal Forces | 10/10 |
| Record Collector | 4/5 |
| Metal Hammer | 8/10 |
Deska Spiritual Healing nezískala žádnou oficiální prodejní certifikaci typu zlatá, platinová nebo stříbrná deska. Ve Spojených státech se podle dostupných údajů prodalo přibližně 50 000 kopií, což bylo výrazně pod hranicí pro udělení zlaté certifikace RIAA. Album se zároveň umístilo na 63. místě nizozemské albové hitparády.
Zajímavostí je, že se objevují původní propagační desky alba s tzv. zlatým promo razítkem. Nejde však o prodejní ocenění ani certifikaci, ale pouze o označení konkrétní propagační nahrávky. Údaj o více než 1,5 milionu prodaných alb skupiny Death, uváděný v některých zdrojích, se vztahuje k celkové diskografii kapely, nikoli konkrétně k desce Spiritual Healing...
