|
| Vydáno | 20. října 1986 |
|---|---|---|
| Natočeno | Leden - březen 1986 | |
| Studio | Hit City West, Los Angeles, Kalifornie, USA | |
| Žánr | Thrash metal | |
| Délka | 28:55 | |
| Label | Def Jam / Geffen | |
| Producent | Rick Rubin a Slayer |
 |
 |
| "Postmortem" (1986) | "Criminally Insane (Remix)" (1987) |
"Postmortem" je skladba americké thrash metalové formace Slayer, původně vydaná na jejich průlomové studiové nahrávce Reign in Blood z roku 1986. Singl byl oficiálně vydán v roce 1986 pod labelem Def Jam a představuje jeden z nejrychlejších a nejbrutálnějších tracků na albu, charakteristický agresivními riffy, prudkým tempem a typickým vokálním stylem Toma Arayi. Text se věnuje temným tématům vraždy a násilí, což je pro Slayer typické.
Skladba se stala oblíbenou součástí koncertního repertoáru kapely a byla často zahrnuta na různých live záznamech, například na albu Decade of Aggression (1991). Přestože singl "Postmortem" nebyl podporován masivní komerční kampaní, získal statut kultovního singlu mezi fanoušky thrash metalu a je považován za jeden z ikonických momentů alba Reign in Blood. Singl byl chválen kritikou pro svou rychlost, intenzitu a produkční kvalitu, kterou zajistil Rick Rubin, a postupně se stal symbolem agresivního a temného zvuku Slayer.
"Postmortem" se objevila také na několika kompilacích a box setech, jako je Soundtrack to the Apocalypse (2003), a byla příležitostně hrána na rádiích specializovaných na metalovou hudbu. Díky své brutalitě a energii se píseň stala inspirací pro mnoho pozdějších thrash a extreme metalových formací a dodnes je považována za jednu z klíčových skladeb v historii žánru.
Jde o remixovaou verzi skladby americké thrash metalové formace Slayer, původně vydané na jejich ikonickém albu Reign in Blood z roku 1986. Remix vznikl jako alternativní úprava původního tracku "Criminally Insane" s mírně upravenou produkcí a strukturou, která klade větší důraz na rytmiku a dynamiku skladby. Remixovaný singl byl oficiálně vydán jako samostatný 7" vinyl v roce 1987 u Def Jam Recordings a měl omezené vydání (např. červený vinyl, limitovaná edice), což z něj učinilo sběratelský kousek mezi fanoušky thrash metalu.
Skladba zachovává temné a provokativní texty typické pro Slayer, které zkoumají myšlení násilně narušené postavy, a kombinuje je s intenzivní instrumentací, kterou kapela i producent Rick Rubin vybudovali během nahrávání původního alba. Remix se stal populárním mezi skalními fanoušky jako rarita a byl zahrnut i na některých speciálních vydáních Reign in Blood či box setech, jako je Soundtrack to the Apocalypse.
I když "Criminally Insane (Remix)" nezaznamenal příliš velký komerční úspěch v hitparádách ani se často neobjevoval v rozhlasovém vysílání, stal se ceněnou součástí diskografie Slayer a často je zmiňován v diskuzích fanoušků o nejzajímavějších či nejvzácnějších vydáních kapely. A právě díky omezené emisi a následné sběratelské hodnotě singlu se 'verze remix stala předmětem zájmu sběratelů vinylů a dlouholetých příznivců thrash metalu, kteří oceňují jak hudební, tak historický kontext tohoto tracku.
Reign in Blood je třetí studiová nahrávka americké thrash metalové kapely Slayer, vydaná 20. října 1986 u labelu Def Jam Recordings. Album představuje první spolupráci formace s producentem Rickem Rubinem, jehož vstup pomohl výrazně rozvinout zvuk skupiny. Vydání desky bylo zpožděno kvůli obavám z lyrického obsahu úvodní skladby "Angel of Death", která odkazuje na německého nacistického 'lékaře' Josefa Mengeleho a popisuje jeho lidské experimenty, prováděné v koncentračním táboře Osvětim. Členové kapely uvedli, že nehlásají nacismus, ale zajímali se pouze o dané historické téma.
Reign in Blood bylo dobře přijato jak kritiky, tak fanoušky, a výrazně přispělo k tomu, že Slayer získali pozornost širší metalové veřejnosti. Album je často zmiňováno mezi nejlepšími heavy metalovými nahrávkami všech dob. Spolu s deskami Among the Living od Anthrax, Peace Sells... but Who's Buying? od Megadeth a Master of Puppets od Metallicy pomohlo definovat zvuk nově vznikající americké thrash metalové scény v polovině 80. let a od té doby zůstává vlivným dílem žánru.
Deska byla prvním albem Slayer, které se dostalo do amerického žebříčku Billboard 200, kde dosáhlo 94. místa, a v roce 1992 získalo zlatou certifikaci. V roce 2013 jej NME zařadilo na 287. místo svého seznamu 500 Greatest Albums of All Time. V roce 2017 pak magazín Rolling Stone zařadil Reign in Blood na 6. místo svého žebříčku 100 Greatest Metal Albums of All Time.
Materiál pro Reign in Blood byl vytvořen po návratu z evropského turné. Kytaristé Kerry King a Jeff Hanneman napsali většinu skladeb samostatně a rychle je secvičili s bubeníkem Davem Lombardem. Kapela nahrála instrumentální dema skladeb, která Kerry King popsal jako „těch 10 nejlepších písní, které jsme tehdy měli“, a předložila je tehdejšímu manažerovi Brianu Slagelovi.
Po pozitivním přijetí předchozího alba Hell Awaits si Slagel uvědomil, že skupina má šanci prorazit 'na velké scéně' s dalším počinem. Vyjednával s několika nahrávacími společnostmi, včetně Def Jam Recordings Ricka Rubina a Russella Simmonse. Slagel však váhal, zda formaci podepsat u labelu, který se v té době zaměřoval hlavně na hip hop. Bubeník Dave Lombardo se dozvěděl o Rubinově zájmu a inicioval kontakt s ním, zatímco ostatní členové nebyli příliš ochotni opustit Metal Blade Records, s nimiž již měli smlouvu.
Lombardo kontaktoval Columbia Records, distributora Def Jamu, a podařilo se mu dostat se do styku s Rubinem. Ten spolu s fotografem Glenem E. Friedmanem souhlasil, že navštíví jeden z jejich koncertů. Friedman předtím produkoval debut Suicidal Tendencies, kdy se vokalista a basák Tom Araya objevil v hudebním videu k singlu "Institutionalized". V této době Rubin projevil zájem o Slayer a ptal se Friedmana, zda kapelu zná.
Kytarista Jeff Hanneman byl překvapen Rubinovým zájmem a byl ohromen jeho prací s hip hopovými interprety Run-DMC a LL Cool J. Během návštěvy evropské hudební konference Rubin mluvil s kapelou přímo a přesvědčil ji, aby podepsala smlouvu s Def Jam. Slagel ocenil Rubinovu vášeň a nazval ho nejzapálenějším z představitelů labelů, se kterými formace vyjednávala. Po vzájemné dohodě Friedman přivezl členy skupiny do Seattlu na dvoudenní focení pro reklamu, možný obal desky a fotky do turné booku; Rubin se domníval, že do té doby nebyly pořízeny žádné jejich kvalitní promofotografie. Jedna z těchto fotek byla později použita na zadní straně obalu desky South of Heaven z roku 1988.
Nahrávání samotné: Reign in Blood bylo nahráno a produkováno v Hit City West v Los Angeles, s Rickem Rubinem jako producentem a Andy Wallacem jako zvukovým inženýrem. Pro Rubina šlo o jeho první profesionální zkušenost s heavy metalem, a jeho čerstvý pohled vedl k zásadní přeměně zvuku formace. Podle Stevea Hueyho z AllMusic Rubin z kapely 'vytáhl' kratší, rychlejší skladby a zajistil 'čistou' produkci, která výrazně kontrastovala s jejich předchozími nahrávkami. To způsobilo zásadní změnu vnímání skupiny publikem. Tom Araya později uvedl, že jejich dvě předchozí desky nebyly produkčně na takové úrovni, zatímco Kerry King dodal: „Bylo to jako 'Tý jo — slyšíš všechno, a tihle kluci nehrají jen rychle; všechny noty jsou dokonce přesně na místě.‘“
Podle Arayi byla myšlenka přidat výkřik na začátku skladby "Angel of Death" nápadem Jeffa Hannemana. Araya provedl několik pokusů, ale nakonec byla použita první verze. Jiné zdroje uvádějí, že výkřik byl složen ze dvou záznamů.
Produkce je charakteristická Rubinovým vynecháním reverbu (efektu, simulujícího odrazy zvuku od stěn a povrchů v prostoru, čímž je zvuku dodána hloubka, prostor a realismus), které, jak King uvedl, normálně dělají nahrávky „daleko hrozivějšími“. Kapela své předchozí desky nahrávala právě s větším použitím reverbu, podobně jako Venom nebo Mercyful Fate, což podle Kerryho Kinga působilo jako „v Reverb Landu, pro nedostatek lepšího termínu“. Po poslechu mixu členové formace reagovali: „Proč jsme na to nepomysleli dříve?“ Rubin sám poznamenal, že při rychlé hudbě typu Metallica se zvuky mísí a ztrácí se jejich přehlednost. Chtěl, aby jednotlivé riffy měly prostor a rytmus měl jasný puls. Jeho nedostatek zkušeností s metalovou produkcí mu umožnil pracovat mimo zavedené konvence a jeho přístup vedl k zjednodušenému, odlehčenému a údernějšímu zvuku desky.
Kytarista Jeff Hanneman připustil, že v té době poslouchali Metallicu a Megadeth, ale opakování kytarových riffů je unavovalo. „Pokud zopakujeme verš dvakrát nebo třikrát, už nás to nudí. Nešlo o to, jen tak zkracovat písně — prostě jsme to tak chtěli,“ vysvětlil... To vedlo ke krátké stopáži alba - 29 minut, což kapela zjistila až při dokončování mixu s Wallacem. Nebyli si jisti, zda nebude potřeba nahrát ještě další materiál, a tak se obrátili na Rubina, jehož odpověď byla, že deset skladeb se slokami, refrény a sóly prostě tvoří album, a neměl s tím problém.
King uvedl, že zatímco hodinová LP jsou trendem, „můžeš některou část vynechat, můžeš píseň úplně vyříznout a udělat intenzivnější desku, což je přesně to, o co nám jde“. Po dokončení desky prý Rubin kapelu upozornil: „Uvědomujete si, jak krátké to je?“ Členové odpověděli: „No a co?“ Celé album se vešlo na jednu stranu MC (magnetofonové kazety), což Kerry King označil za „skvělé — můžeš poslouchat, otočit kazetu a dát si to znovu“. Hudba je velmi drsná, rychlejší než předchozí nahrávky, čímž zmenšuje propast mezi thrash metalem a jeho předchůdcem hardcore punkem; průměrná rychlost skladeb je 220 úderů za minutu.
Obal navrhl Larry Carroll, který v té době vytvářel politické ilustrace pro časopisy a noviny The Progressive, Village Voice a The New York Times. Carroll byl najat na Rubinův popud. Přestože byl obal později dobře přijat kritiky i fanoušky, členové kapely původně design příliš neoceňovali. Kytarista Kerry King uvedl: „Nikdo v kapele ten obal nechtěl. Byli jsme s ním 'zaseklí.“ Dokonce označil autora za „pokřiveného, zvráceného úchyla“, přesto pak Carroll později vytvořil obaly i pro další jejich desky, South of Heaven (1988), Seasons in the Abyss (1990) a Christ Illusion (2006).
Na druhou stranu vokalista a basák Tom Araya vzpomínal, že obal považoval za úžasný a okamžitě se mu líbil. Uvedl také, že v konceptuálním stádiu vznikaly tři různé varianty, a finální verze kombinovala prvky všech tří. Obal je známý svou extrémní a násilnou symbolikou, která reflektuje temné a agresivní motivy alba.
Existovalo také přesvědčení, že Columbia Records původně odmítla vydat Reign in Blood právě kvůli znepokojujícímu vizuálnímu obsahu obalu. Araya však toto tvrzení v roce 2016 vyvrátil s tím, že důvodem byla skladba "Angel of Death" a nikoliv artwork. Obal se od té doby stal ikonickým symbolem kapely a jedním z nejznámějších vizuálních motivů thrash metalu, často diskutovaným pro svou provokativní estetiku a propojení s tématikou textů desky.
Texty na albu Reign in Blood jsou temné, brutální a často inspirované historickými událostmi či extrémními aspekty lidské psychiky. Úvodní skladba "Angel of Death" se věnuje postavě německého nacistického 'lékaře' Josefa Mengeleho a jeho nelidským experimentům v koncentračním táboře Osvětim. Kapela zdůraznila, že se nehlásí k nacismu, ale poukazuje na hrůzy, které se staly: „Nejde nám o propagaci, ale o zobrazení reality,“ uvedl Tom Araya.
"Piece by Piece" a "Necrophobic" se soustředí na témata smrti, násilí a morálního rozkladu, typická pro thrash metal. V textu "Piece by Piece" se například objevuje obraz postupného ničení člověka vlastními činy: „Další život, který brzy přestane existovat...“ což odráží cynický pohled na lidskou přirozenost. "Altar of Sacrifice" se věnuje rituální brutalitě a zlu, kombinující mytologické motivy s extrémními obrazy obětí a násilí.
"Jesus Saves" a "Criminally Insane" přinášejí kritiku náboženství a psychopatického chování. Text "Jesus Saves" ironicky komentuje náboženské dogma, zatímco "Criminally Insane" popisuje mysl člověka posedlého násilím: „Noc přijde a já půjdu za ní, pro mé oběti není zítřka...“ Skladby "Reborn" a "Postmortem" pokračují v tématech smrti a destrukce, přičemž "Postmortem" je rychlá, úderná skladba, reflektující hrůzy války a lidského násilí, zatímco poslední "Raining Blood" uzavírá album obrazem apokalyptického chaosu a krve: „Padněte do mne, karmínové slzy nebe, zrušte Pravidla vytesaná do kamene!“
Albu Reign in Blood se 'logicky' nedostalo rozhlasového vysílání, přesto se stalo prvním vydáním Slayer, které vstoupilo do žebříčku Billboard 200, kde debutovalo na 127. místě a v šestém týdnu dosáhlo svého vrcholu na 94. místě. V britském žebříčku UK Album Chart se dostalo na 47. místo a 20. listopadu 1992 bylo v USA certifikováno jako zlaté.
Reign in Blood bylo kritikou i fanoušky přijato s nadšením. Steve Huey z AllMusic označil desku za „kámen neměnné klasiky“ a udělil mu 5 z 5 hvězdiček. Stylus Magazine ocenil desku známkou A+ a nazval ji „definicí žánru“ a „nejlepším metalovým albem všech dob“. Recenze zdůrazňovala především skladbu "Angel of Death": „Sklízí každý, kdo dnes hraje rychle či těžce. Textově popisuje hrůzy, které byly, zatímco hudebně staví základ pro zbytek alba: rychlý, úderný a špinavý.“
Kerrang! označil Reign in Blood za „nejtěžší desku všech dob“ a zařadil ji na 27. místo seznamu 100 nejlepších heavy metalových alb všech dob. Metal Hammer v roce 2006 označil LP za „nejlepší metalové album posledních 20 let“. PopMatters uvedl: „Neexistuje lepší skladba pro úvod než mistrovská "Angel of Death", kde kytaristé Kerry King a Jeff Hanneman předvádějí své propracované riffy, Dave Lombardo hraje jedny z nejmocnějších bicích vůbec a Tom Araya řve a syčí svůj příběh nacistického válečného zločince Josefa Mengeleho.“
České metalové ziny rovněž album ocenily. Headbanger v roce 1987 napsal: „Skladby na »Reign in Blood« nemají slabé místo – je to naprostá smršť, kde každý riff, každý úder bicích je úderný a nekompromisní. Album redefinuje pojem thrash metal.“ Metalmania pak poznamenala: „Deska je rychlá, brutální a přesně promyšlená. Přes necelých 30 minut délky je deska jako úderný výprask, který vás nenechá vydechnout.“
Ne všichni retrospektivní kritici byli nadšeni. Joseph Schafer z Invisible Oranges označil 'uctívání' LP v metalové komunitě za přehnané a napsal: „»Reign in Blood« je zlaté tele, které zasluhuje být poraženo, nebo alespoň trochu odkrveno. Každý nápad kapely – Arayův vokální projev, krátké skladby, Kingovy a Hannemanovy sóla – je zajímavější než samotné skladby. Ve všech ohledech je deska méně než součet svých zajímavějších částí.“
Reign in Blood je plné zajímavostí, které odhalují kuriózní detaily z jeho vzniku a vydání. Například mělo extrémně krátkou stopáž – pouze 29 minut – což bylo neobvyklé i pro tehdejší thrash metal, a přesto se jednalo o plnohodnotnou desku. Během nahrávání bylo několik skladeb vytvořeno ve velmi rychlém tempu, přičemž členové kapely často improvizovali v rytmice a sólech, aby zachovali energii a surovost skladeb.
Další zajímavostí je, že původní mix neobsahoval overduby – téměř každá nota a vokální stopa byla zaznamenána přímo, bez dodatečných vrstev. To přispělo k extrémní jasnosti a údernosti nahrávky, která je dodnes považována za referenční příklad thrash metalu. Album bylo rovněž první nahrávkou Slayer, kde byly použity speciální techniky mikrofonování bicích a kytar, aby se zvýraznila rychlost a přesnost.
V průběhu propagace desky vznikla také řada raritních tiskových materiálů, například limitované plakáty a samolepky, které byly distribuovány pouze při vybraných koncertech. Fanoušci ocenili i omezené vydání vinylu s červenou deskou, které se stalo sběratelským kouskem. Reign in Blood se díky tomu stalo nejen hudebně, ale i vizuálně a sběratelsky výjimečným počinem.
Další kuriozitou je, že skladba "Raining Blood" byla často používána při tréninku profesionálních sportovců a v bojových uměních pro její vysoké tempo a agresivní rytmus, což svědčí o univerzálnosti a dopadu energie alba mimo hudební scénu.
Reign in Blood je kritiky považováno za jedno z nejvlivnějších a nejextrémnějších thrash metalových alb. V anketě 'Greatest Metal Bands Of All Time' MTV ocenilo Slayer za „doladěné rytmy, nakažlivé kytarové riffy, graficky násilné texty a děsivý vizuál“, který podle MTV nastavil standard pro desítky vznikajících thrash kapel a přímo přispěl k vzniku death metalu. LP bylo označeno za povinnou desku k poslechu a v žebříčku IGN Top 25 Most Influential Metal Albums se umístilo na 7. místě.
Skladby "Raining Blood" a "Angel of Death" se hrály téměř na každém koncertě Slayer. Kytarista Kerry King při dotazu ohledně tlaku překonat Reign in Blood během tiskového turné k desce Divine Intervention v roce 1994 odpověděl: „Nepokoušeli jsme se jej překonat, chtěli jsme jen dělat hudbu.“ Don Kaye z Blabbermouth v roce 2006 desku přirovnal k albu Christ Illusion a konstatoval: „Slayer už možná nikdy nevydají LP tak žhavé a ničivé, jako »Reign in Blood«.“
Inspirovalo také řadu hudebníků z různých žánrů. Rapper Necro uvedl, že ho deska vrací zpět do 80. let, „kdy byla hudba čistá“. Zoltán Farkas z Ektomorf označil Reign in Blood za jeden ze svých hlavních vlivů. Paul Mazurkiewicz z Cannibal Corpse přiznal, že předvedený výkon Davea Lombarda mu umožnil hrát rychleji po celou kariéru. Kelly Shaefer z Atheist uvedl: „Když vyšlo »Reign in Blood«, změnilo to všechno! Je to bezpochyby nejlepší extrémně metalové album vůbec.“
Jeff Hanneman označil desku za svou oblíbenou, protože byla „tak krátká, rychlá a přímočará“. Paul Bostaph, bubeník Slayer v letech 1992 – 2001 a 2013 – 2019, vzpomínal, že když poprvé slyšel tuto nahrávku ještě jako člen Forbidden, okamžitě poznal její sílu: „Podíval jsem se na svého kolegu a řekl jsem si, že jsme v háji.“ Oderus Urungus z Gwar uvedl, že jeho oblíbenou písní byla "Altar of Sacrifice": „Byla to skladba, kterou jsem vždy hrál přátelům, když jsem se Slayer začínal. Zírali na reproduktory s fascinovaným výrazem a dělali ďáblovy rohy.“
V roce 2006 získalo Reign in Blood ocenění Metal Hammeru jako nejlepší LP posledních 20 let. Stejně tak byljeho obal zařazen do seznamu 'Top 10 heavy metal album covers of all time' časopisu Blender. Rock Hard v roce 2005 umístil desku na 6. místo v seznamu 500 Greatest Rock & Metal Albums of All Time. V roce 2016 web Loudwire označil Reign in Blood za nejlepší ze všech jedenácti studiových desek Slayer a NME jej v roce 2013 zařadilo na 287. místo v seznamu 500 Greatest Albums of All Time.
Reign in Blood se stalo mezníkem v historii thrash metalu a výrazně ovlivnilo americkou i světovou metalovou scénu. Spolu s alby Among the Living od Anthrax, Peace Sells... but Who's Buying? od Megadeth a Master of Puppets od Metallicy definovalo zvuk vznikající thrash metalové vlny v polovině 80. let. Toto LP bylo prvním, které přineslo kapelám tohoto typu profesionální produkci a agresivní, přitom čistý zvuk, což zásadně změnilo vnímání rychlého a tvrdého metalu mezi fanoušky i kritiky.
Kultovní status desky potvrzují i statistiky a ocenění: Reign in Blood bylo prvním počinem Slayer, který vstoupil na Billboard 200, dosáhl 94. místa, získal zlatou certifikaci a objevil se v řadě žebříčků 'nejlepších metalových alb všech dob', například na 6. místě v seznamu Rolling Stone 100 Greatest Metal Albums of All Time. V roce 2004 byl zařazen do Decibel Magazine Hall of Fame jako první album, které tuto poctu získalo. Jak uvedl Kerry King: „Pokud byste vydali »Reign in Blood« dnes, nikoho by to nezajímalo. Bylo to o načasování a o změně zvuku. V thrash metalu tehdy nikdo neslyšel dobré produkční zpracování takového alba. Byla to spousta věcí, které se spojily najednou.“
Deska ovlivnila nespočet kapel po celém světě, nejen na thrash a speed metalové scéně, ale i v death metalu a grindcoru. Její krátké, rychlé a úderné skladby inspirovaly nové generace hudebníků k precizní hře, intenzivní energii a kombinaci extrémních témat s propracovanou strukturou skladeb.
Díky kombinaci historických a extrémních témat, revoluční produkce a bezprecedentní rychlosti a agresivity, se Reign in Blood stalo milníkem, který formoval celý žánr a dodnes zůstává jedním z nejvlivnějších a nejcitovanějších alb v dějinách heavy metalu.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři Textu / Hudby | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Angel of Death" | Hanneman / Hanneman | 4:51 |
| 2 | "Piece by Piece" | King / King | 2:02 |
| 3 | "Necrophobic" | Hanneman, King / Hanneman, King | 1:40 |
| 4 | "Altar of Sacrifice" | King / Hanneman | 2:50 |
| 5 | "Jesus Saves" | King / Hanneman, King | 2:54 |
| Číslo | Název skladby | Autoři Textu / Hudby | Délka |
|---|---|---|---|
| 6 | "Criminally Insane" | Hanneman, King / Hanneman, King | 2:23 |
| 7 | "Reborn" | King / Hanneman | 2:11 |
| 8 | "Epidemic" | King / Hanneman, King | 2:23 |
| 9 | "Postmortem" | Hanneman / Hanneman | 3:27 |
| 10 | "Raining Blood" | Hanneman, King / Hanneman | 4:14 |
| Celkový čas: | 28:55 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři Textu / Hudby | Délka |
|---|---|---|---|
| 11 | "Aggressive Perfector" | Hanneman, King / Hanneman, King | 2:30 |
| 12 | "Criminally Insane" (remix) | Hanneman, King / Hanneman, King | 3:18 |
| Celkový čas: | 34:43 | ||
| Týdenní hitparáda | Vrchol |
|---|---|
| UK Albums (OCC) 1986 – 1987 | 47 |
| US Billboard 200 1986 – 1987 | 94 |
| Irish Albums (IRMA) 2006 | 80 |
| UK Rock & Metal Albums (OCC) 2006 | 9 |
| Japanese Albums (Oricon) 2009 | 264 |
| Polish Albums (ZPAV) 2022 | 48 |
| Země | Ocenění | (počet prodaných kusů) |
|---|---|---|
| Spojené království (BPI) | Stříbro | 60 000‡ |
| Spojené státy (RIAA) | Zlato | 500 000^ |
^ Počet kusů vychází pouze z certifikace (shipments).
‡ Počet kusů + streamování vychází pouze z certifikace.
