| | Vydáno | 16.3.1987 |
|---|---|---|
| Natočeno | říjen - prosinec 1986 | |
| Studio | Quadradial (Miami, Florida), Compass Point (Nassau, Bahamy) | |
| Žánr | thrash metal | |
| Délka | 50:23 | |
| Label | Megaforce, Island | |
| Producent | Anthrax, Eddie Kramer |
 |  |
| "I Am the Law" (únor 1987) | "Indians" (červen 1987) |
Singlové písně "I Am the Law" a "Indians" složili Anthrax v červenci 1986 během přestávky v turné na podporu jejich druhé desky Spreading the Disease. Na konci července nové skladby zaranžovali a nacvičili ve zkušebnách Top Cat v New Yorku, poté zamířili do Velké Británie, kde se připojili k Metallice na jejím evropském turné.
Kompozice "I Am the Law" vychází z riffů, které zbyly z nahrávání předchozího studiového počinu, a na jejím vzniku se ještě podílel předchozí basák Dany Lilker. Název skladby je hláškou soudce Dredda – komiksové postavy, jejíž příběhy původně vycházely v britském magazínu 2000 AD. Scott Ian byl jeho pravidelným čtenářem a nadšeným fanouškem.
Singl "I Am the Law" vyšel v únoru 1987, pár týdnů před samotným vydáním LP, a to jak v sedmipalcovém, tak dvanáctipalcovém formátu. Dvanáctipalec se dokonce probojoval do britské hitparády. Obě verze obsahovaly jako B-stranu nealbovou skladbu "Bud E. Luvbomb and Satan's Lounge Band" a navíc dvanáctipalcová edice přinesla i píseň "I'm the Man". Ta vznikla při stejných nahrávacích sezeních jako ostatní tracky z desky a patří k prvním skladbám, kde se prolínají prvky rapu a metalu. Management uskupení měl však za to, že se tato věc nehodí ke zvuku a energii Among the Living, a rozhodl se ji proto zařadit jen jako béčko. Později byla znovu vydána jako úspěšné EP a stala se jedním z nejznámějších kousků Anthrax.
Druhý singl "Indians" spatřil světlo světa v červnu 1987. Na dvanáctipalcovém vinylu se navíc objevily covery "Sabbath Bloody Sabbath" od Black Sabbath a "Taint" od S.O.D., které byly nahrány speciálně pro toto vydání. Ke skladbě "Indians" vznikl i videoklip, který režírovali Jean Pellerin a Doug Freel. V době, kdy thrash-metal prožíval na konci 80. let svůj vrchol, se klip tu a tam objevil i ve vysílání MTV.
Among the Living je třetí studiová nahrávka americké heavy metalové formace Anthrax. Vyšla 16. března 1987 u Megaforce Records v USA a 22. března pod hlavičkou Island Records ve zbytku světa. Deska je věnována Cliffu Burtonovi ze Metallica, který tragicky zemřel při autobusové nehodě šest měsíců před jejím vydáním, když byla Metallica na turné, na němž Anthrax vystupovali jako předskokani. Na vzniku se jako koproducent podílel studiový veterán Eddie Kramer, který se tehdy vůbec poprvé pustil do spolupráce s thrashmetalovým souborem. Samotné nahrávání proběhlo bez komplikací, ale během mixu došlo k neshodám mezi Anthrax a producentem kvůli rozdílným představám o výsledném zvuku.
Členové Anthrax později označili tuto studiovku za svůj zásadní průlom – znamenala totiž přechod z klubových pódií na velké arény a stadiony. Kritika přijala desku pozitivně a katapultovala partu mezi tzv. 'velkou čtyřku' thrash metalu. Dne 31. července 1990 byla nahrávka oceněna certifikací RIAA jako zlatá a v roce 2017 se umístila na 20. místě v žebříčku magazínu Rolling Stone "100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)".
Poté, co partě vyšla jejich druhá studiovka Spreading the Disease, které se nakonec prodalo přes 100 000 kopií, vyrazili Anthrax na šňůru, a to jak v roli headlinerů po malých klubech, tak jako support pro jiné formace. Během předskakování W.A.S.P. a Black Sabbath na jejich tour k Seventh Star si Anthrax poprvé zahráli ve středně velkých arénách – a byli nadšení nejen samotnou zkušeností, ale i ohlasem publika.
Po krátké pauze určené na odpočinek a zkoušení čerstvého materiálu se v červenci 1986 připojili ke svým dlouholetým přátelům a kolegům z Megaforce Records – Metallice – na evropské části jejich turné k Master of Puppets. Když 27. září ve Švédsku tragicky zemřel baskytarista Metallicy Cliff Burton, zasáhlo to celou thrashmetalovou komunitu. Na jeho památku pak Anthrax věnovali své nadcházející LP Among the Living. V roce 2012 Scott Ian v jednom rozhovoru přiznal, že část důvodu, proč tahle nahrávka zní tak naštvaně, byla právě Burtonova smrt.
Hudební tisk dnes považuje Among the Living za jedno z nejsilnějších thrashmetalových alb všech dob. Oproti Spreading the Disease vynikají nové skladby rychlejším tempem (zásluha Benanteho dvojšlapky), silnými hardcorovými sbory a agresivnějším vokálem Joeyho Belladonny. Struktura písní je poměrně konvenční, místy inspirovaná jinými rockovými fláky – například "Caught in a Mosh" se odkazuje na "Whole Lotta Rosie" australanů AC/DC – ale přitom přináší řadu rytmických zvratů a melodických linií, jež vedou až k nekompromisně ostrému, téměř suchému zvuku.
Jeden z kritiků soudil, že právě tato "suchost" může být ovlivněna vedlejším projektem Stormtroopers of Death – zásadní crossoverovou bandou, kterou v roce 1985 založili Benante, Ian a původní basák Anthrax Danny Lilker. Na jejich debutu Speak English or Die míchali extrémně krátké, rychlé a satirické skladby kombinující hardcore a metalové riffy.
Ve snaze zachytit energii svých koncertů si Anthrax přizvali ke spolupráci slavného producenta Eddieho Kramera, známého prací s Jimim Hendrixem, Led Zeppelin nebo Kiss. Právě živý zvuk z Kiss Alive! (1975) ovlivnil Iana i Benanteho už v mládí.
Nový materiál nahráli během šesti týdnů ve studiu Quadradial v Miami na Floridě. Tehdejší technické možnosti ale komplikovaly zachycení podladěných thrashových kytar, které bylo třeba odlišit od baskytary a kopáku. Kramer později vzpomínal: „Bylo to velmi obtížné. Nikdy předtím jsem nic podobného nenahrával. Zpočátku jsem ani přesně nevěděl, co chtějí. A byla to výzva přijít na způsob, jak nahrát tak těžké kytary s těžkými bicími – byl to prostě jiný proces.“
K produkci přistoupil jako ke koncertu a atmosféra, kterou ve studiu vytvořil, kapelu nadchla. „Vždycky jsme měli pocit, že když jsme spolu ve zkušebně, jsme nejlepší,“ řekl Ian. „Byli jsme zabijáčtí a měli veškerou sebedůvěru světa.“
Na finální doladění a mix se přesunuli do Compass Point Studios v Nassau na Bahamách, studia vlastněného Chrisem Blackwellem, prezidentem Island Records, která tehdy zastupovala Anthrax. Ian prý studio navrhl jen proto, že ho využívali Iron Maiden od roku 1983.
V Nassau Kramer vytvořil první mix plný efektů a dozvuků – tvrdil, že jde o "moderní mixáž" ve stylu Johna 'Mutta' Langeho pro Pyromania od Def Leppard. Jenže kapela tenhle hutný zvuk odmítla. Chtěli návrat ke 'suchému', živému zvuku, co se co nejvíc blížil syrovosti koncertní atmosféry. Podle Kramerova vyjádření z roku 2013 měli Anthrax naprosto odlišné vnímání, jiný mindset – a mixážní fáze byla pořádně napjatá. Pod hrozbou vyhazovu ustoupil a za necelé dva týdny připravil verzi podle představ kapely.
Mastering nahrávky Among the Living provedl George Marino ve Sterling Sound v New Yorku.
Krátce po vydání vyrazili Anthrax na japonskou minitour, ale oficiální start 'Among the Living Tour' proběhl 26. května 1987 v Penny Arcade v Rochesteru, kde jim předskakovala kapela Metal Church. V létě pak byli hlavními hvězdami na středně velkých štacích a poté zamířili do Evropy. Na festivalu Monsters of Rock v Castle Doningtonu 22. srpna 1987 se objevili po boku Bon Jovi, Dio, Metallicy, W.A.S.P. a Cinderelly. Před 80 000 diváky to byl jejich zatím největší koncert. Na následném evropském turné během září a října pak vyprodali i haly pro sedm tisíc lidí.
Po návratu do Států vyrazili v listopadu jako hlavní hvězdy na další sérii koncertů po více než pětitisícových sálech, s předkapelou Celtic Frost. Na začátku roku 1988 si je pak Kiss vyžádali jako předskokany pro své turné 'Crazy Nights World Tour' po USA. Celá šňůra skončila na jaře, kdy se Anthrax vrátili do studia, aby začali pracovat na dalším LP State of Euphoria.
Autorem obalu je ilustrátor a malíř Don Brautigam, který se tvorbě přebalů věnuje už od počátku 70. let. Podílel se jak na desce Among the Living, tak na kultovní nahrávce Master of Puppets od Metalliky. Brautigam vytvořil také vizuál pro následující studiovku Anthrax z roku 1988, nazvanou State of Euphoria.
Kolem malby se dlouho vedly debaty – část fanoušků věřila, že zobrazuje Reverenda Henryho Kanea, záporáka z filmu *Poltergeist II: The Other Side*, jiní byli přesvědčeni, že jde o Randalla Flagga, temnou postavu z románu Stephena Kinga *The Stand*, kterému je věnována titulní píseň desky. Bubeník Charlie Benante, jenž s návrhem přebalu přišel, to později objasnil: „Víte, co je na něm vidět? Bylo to jen o tom, kolik zla je mezi námi. Chtěl jsem na obalu ukázat právě takový typ člověka. Stejný typ lidí. A ten jeden člověk, který vyčníval, jako by vám mával, jako by říkal 'ahoj!'.“
Co se týče textové stránky, hudební kritici oceňovali především výrazný smysl pro humor. Témata čerpají z různorodých zdrojů – společensky uvědomělá sdělení jsou přítomna například ve skladbách "Indians" a "One World". První pojednává o údělu původních obyvatel Ameriky, kteří byli donuceni žít v rezervacích, zatímco druhá se věnuje hrozbě jaderného holocaustu.
"Imitation of Life" je sžíravou kritikou falešných lidí, zejména v hudebním průmyslu. Skladba "Efilnikufesin (N.F.L.)" – čteno pozpátku jako 'nise fukin life' – je protestní výpovědí proti drogám, inspirovanou závislostí a předčasnou smrtí komika Johna Belushiho. Iana dodnes pobaví, když se ho novináři ptají, proč napsali píseň o Národní fotbalové lize – podle něj to jen ukazuje, že si texty vůbec nepřečetli, natož aby je pochopili.
Dvě skladby na albu jsou inspirovány postavami a situacemi ze světa Stephena Kinga, jehož byli Ian i Benante vášnivými čtenáři. "Among the Living" čerpá z románu *The Stand*, zatímco "A Skeleton in the Closet" vychází z novely *Apt Pupil*, která je součástí sbírky *Different Seasons*.
"Caught in a Mosh" vznikla podle skutečného zážitku jednoho bedňáka během obzvlášť divokého koncertu a dnes ji mnozí fanoušci považují za klasickou hymnu thrash metalu. Podle kritiků skladba oslavuje slam pit jako metaforu životního boje. Poslední složenou písní na desku byla "Horror of It All" – emocionální pocta Cliffu Burtonovi, jehož smrt kapelu hluboce zasáhla.
Deska Among the Living byla vysoce ceněna jak tehdejší, tak pozdější hudební kritikou a dodnes je považována za jeden z nejoblíbenějších titulů mezi fanoušky Anthrax. Obecně je vnímána jako klíčový moment, který katapultoval partu mezi ikony thrash metalu. Muzikantské schopnosti i texty reflektující sociální témata a popkulturní odkazy byly široce chváleny. Sami členové Anthrax význam desky nezpochybňují – Ian později řekl: „»Among the Living« nebylo jen důležitým momentem v naší kariéře. Dalo nám kariéru!“
Studiovka se umístila v několika evropských žebříčcích a v americkém Billboard 200 obsadila 62. příčku – přestože se prakticky nehrála v rádiích. V následujících letech si udržovala stabilní prodejnost a 31. července 1990 obdržela zlatou certifikaci. Stala se tak po State of Euphoria (1989) druhým zlatým počinem Anthrax.
Dne 10. listopadu 2009 vyšla deluxe edice desky s bonusovým koncertním DVD. Obsahovala alternativní verze několika skladeb, živé nahrávky a také písně z B-stran singlů – "I Am the Law" a "Bud E Luv Bomb And Satan's Lounge Band".
Malcolm Dome v časopise *Classic Rock* vyzdvihl konzistentní kvalitu nahrávky a prohlásil, že hráčská úroveň Anthrax je srovnatelná s tím, co tehdy předváděla Metallica. J. D. Considine z *Rolling Stone* napsal: „Benante a jeho spoluhráči byli možná v jiných ohledech obyčejní chlápci, ale jako hudebníkům se jim nedala upřít technická zručnost, s jakou se pouštěli do každého ´zvukového útoku´.“
Greg Moffitt z *BBC Music* ocenil schopnost desky Among the Living vyvážit dravou rychlost s melodickými prvky – podle něj to byl "žonglérský výkon", který se Anthrax na pozdějších nahrávkách už nedařil opakovat. Podobně se vyjádřil i kanadský kritik Martin Popoff, který ale zároveň podotkl, že rané zavedení "punkové etiky" ve skladbách jako "Caught in a Mosh", "Efilnikufesin" a "One World" mohlo začít podrývat seriózní vnímání formace – a v důsledku ovlivnit její image.
Přestože deska sklidila uznání kritiků, Anthrax čelili výtkám novinářů i části fanoušků kvůli nejednotnému hudebnímu vývoji a zejména kvůli svému pódiovému stylu. Krátké šortky a trička s popkulturními motivy nebo logy hardcorových skupin ostře kontrastovaly s koženou a džínovou estetikou ostatních thrashmetalových kapel. I jejich otevřená podpora skateboardingu vyvolávala kontroverze, jak v dobových hudebních magazínech, tak mezi posluchači.
V několika článcích pro britský magazín *Kerrang!* z roku 1988 označil novinář Don Kaye Anthrax za součást tzv. "velké čtyřky thrash metalu", spolu s Metallicou, Megadeth a Slayer. Tento status si kapela udržela po zbytek své kariéry.
Martin Popoff zařadil Among the Living na 49. místo své knihy 500 nejlepších heavy metalových alb všech dob (2004). V červenci 2005 se deska dostala do Decibel Hall of Fame jako celkově šesté album a roku 2006 byla zařazena i do publikace 1001 Albums You Must Hear Before You Die.
V srpnu 2014 zařadil magazín *Revolver* tuto desku do seznamu "14 Thrash Albums You Need to Own" a 26. října 2020 zařadil *Kerrang!* Among the Living na 6. místo v přehledu "25 nejlepších thrashmetalových alb všech dob". Co se týče jednotlivých skladeb, "Caught in a Mosh" se dostala na 29. místo v žebříčku VH1 '40 Greatest Metal Songs'.
Znovu nahraná verze skladby "Among the Living" z kompilace The Greater of Two Evils (2004) zazněla v upoutávce na film *Clerks II* z roku 2006. Coververze písně "Caught in a Mosh" se objevila ve videohře *Guitar Hero Encore: Rocks the 80s* (2007) a skladba "Indians" je součástí titulu *Guitar Hero: Warriors of Rock* z roku 2010.
Na oslavu 40 let existence vydali Anthrax společně s vydavatelstvím Z2 Comics v červenci 2021 grafický román inspirovaný skladbami z Among the Living. Na projektu se podílela celá řada osobností ze světa hudby a komiksu – mimo jiné Corey Taylor, Grant Morrison, Brian Posehn, Gerard a Mikey Wayovi, Rob Zombie, Brian Azzarello, Jimmy Palmiotti a Rick Remender.
Kompozice z Among the Living jsou od roku 1987 trvalou součástí koncertních setlistů a nejméně čtyři z nich patří ke stálicím živých vystoupení. V roce 2005 Anthrax znovu sestavili klasickou sestavu z éry tohoto alba a přizvali zpět Belladonnu i Spitze. Během následného světového turné zazněla řada skladeb z této desky – na vybraných koncertech dokonce zazněla celá v původním pořadí. Během šňůry "Metal Alliance 2013" a v roce 2017 album znovu odehráli celé živě.
Joey Belladonna - hlavní zpěv
Dan Spitz - sólová kytara, akustická kytara
Scott Ian - kytary, doprovodné vokály
Frank Bello - baskytara, doprovodné vokály
Charlie Benante - bicí
Eddie Kramer - producent, zvukový inženýr, mix
Chris Rutherford - druhý inženýr
Francis McSweeney - asistent
Chip Schane - asistent
Paul Hamingson - mix
George Marino - mastering (Sterling Sound, New York)
Jon Zazula - výkonná produkce, management
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Among the Living" | Anthrax | 5:16 |
| 2 | "Caught in a Mosh" | Anthrax | 4:59 |
| 3 | "I Am the Law" | Anthrax, Lilker | 5:57 |
| 4 | "Efilnikufesin (N.F.L.)" | Anthrax | 4:54 |
| 5 | "A Skeleton in the Closet" | Anthrax | 5:32 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 6 | "Indians" | Anthrax | 5:40 |
| 7 | "One World" | Anthrax | 5:56 |
| 8 | "A.D.I./Horror of It All" | Anthrax | 7:49 |
| 9 | "Imitation of Life" | Anthrax, Lilker | 4:10 |
| Celkový čas: | 50:23 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 10 | "Indians" (alternate lead) | Anthrax | 5:39 |
| 11 | "One World" (alternate take) | Anthrax | 5:55 |
| 12 | "Imitation of Life" (alternate take) | Anthrax, Lilker | 4:26 |
| 13 | "Bud E Luv Bomb and Satan's Lounge Band" | Anthrax | 2:45 |
| 14 | "I Am the Law" (live in Dallas) | Anthrax, Lilker | 6:03 |
| 15 | "I'm the Man" (instrumental) | Anthrax, John Rooney | 3:04 |
| Celkový čas s bonusy: | 78:18 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Intro" | Anthrax | 0:11 |
| 2 | "Among the Living" | Anthrax | 5:04 |
| 3 | "Caught in a Mosh" | Anthrax | 5:15 |
| 4 | "Metal Thrashing Mad" | Anthrax | 2:54 |
| 5 | "I Am the Law" | Anthrax, Lilker | 5:48 |
| 6 | "Madhouse" | Anthrax | 4:06 |
| 7 | "Indians" | Anthrax | 5:37 |
| 8 | "Medusa" | Anthrax | 4:18 |
| 9 | "Efilnikufesin (N.F.L.)" | Anthrax | 4:54 |
| 10 | "Armed and Dangerous" | Ian, Turbin, Lilker | 4:31 |
| 11 | "A.I.R./I'm the Man/A.I.R." | Anthrax | 11:57 |
| 12 | "Gung Ho" | Ian, Turbin, Lilker | 9:02 |
| Celkový čas: | 63:37 | ||
| Týdenní hitparáda (1987) | Vrchol |
|---|---|
| Dutch Albums (Album Top 100) | 46 |
| Finnish Albums (The Official Finnish Charts) | 8 |
| German Albums (Offizielle Top 100) | 46 |
| Swedish Albums (Sverigetopplistan) | 43 |
| UK Albums (OCC) | 18 |
| US Billboard 200 | 62 |
| Týdenní hitparáda (2010) | Vrchol |
|---|---|
| UK Rock & Metal Albums (OCC) | 10 |
| Země | Ocenění | (potřebný počet prodaných kusů) |
|---|---|---|
| United States (RIAA) | zlato | (více než 500000) |
| United Kingdom (BPI) | stříbro | (více než 60000) |
