KROKUS

Historie

KROKUS


Původ:Solothurn, Švýcarsko
Aktivní roky:1975 - současnost
Styl:Hard rock, heavy metal, glam metal, progresivní rock (v počátcích)
Vydavatelé:AFM, Arista, MCA
Web:krokusonline.seven49.net

Historie

Krokus je hardrocková/heavy metalová kapela ze Švýcarska, kterou založili v roce 1975 v Solothurnu Chris von Rohr (zpěv a rozličné nástroje) a Tommy Kiefer (kytara), oba bývalí členové skupiny Kaktus. Bývalý zpěvák TEA Marc Storace se ke kapele připojil jako frontman v době vydání alba Metal Rendez-vous v roce 1980. Během existence kapely se v ní vystřídalo více než třicet členů. Své první album pod názvem Krokus skupina vydala v roce 1976, do roku 2017 vzniklo celkem osmnáct studiových alb, několik z nich bylo ve Švýcarsku oceněno zlatou či platinovou deskou. Dvě alba dostala zlatou desku také ve Spojených státech amerických, kde se desky kapely v osmdesátých letech pravidelně umísťovaly v hitparádách. Podle informací z roku 2011 kapela prodala do té doby více než 13 milionů svých nahrávek.

Název skupiny Krokus je německý výraz pro květinu (anglicky crocus) rozšířenou po celé Evropě. Zakladatel kapely Chris von Rohr na jaře roku 1975 při cestě vlakem spatřil pole těchto květin. Vracel se z L'Ecole des Chefs, která se nachází ve Francii, po přerušené kariéře v kulinářském umění, a právě v té době vznikl nápad na založení kapely. Členové kapely prohlásili, že to byl ideální název, protože v jeho středu stálo "rok".

Počátky kariéry (1975-1982)

Krokus vznikli v roce 1975, tenkrát jako skupina hrajíci převážně progresivní rock. Založili ji kytarista Tommy Kiefer a bubeník Chris von Rohr, v původní sestavě byli také zpěvák Peter Richard a baskytarista Remo Spadino. Zpěvák Peter Richard ale odešel krátce po prvním koncertě skupiny v roce 1975, což přinutilo Tommyho Kiefera převzít hlavní zpěv a najmout druhého kytaristu, kterým se stal Hansi Droz. V téhle sestavě se také skupina dočkala vydání debutového alba s eponymním názvem, které vyšlo 29.dubna 1976.

Poté se zpěvu krátce ujal Daniel Debritt, ten ale ještě před koncem roku odešel. Chris Von Rohr, který se vždy snažil svůj Krokus vylepšovat, usoudil, že je čas k radikálnímu kroku a společně s Tommym Kieferem se rozhodl rozloučit se s baskytaristou Remem Spadinem a rytmickým kytaristou Hansim Drozem.

Oba zbývající členové kapely přesvědčili skupinu Montezuma, pocházející rovněž z jejich rodného města Solothurn, aby spojili své síly. Novou sestavu tedy dotvořili její členové Fernando Von Arb (rytmická kytara), Juerg Naegeli (baskytara) a Freddy Steady (bicí). Chris Von Rohr poté přešel na místo zpěváka a hráče na klávesy. V těchto letech zaznívají ze zkušebny skupiny první skutečné hardrockové tóny a vzniká také originální logo, které zůstává dodnes jejich ochrannou známkou.

Nová sestava natáčí album To You All, které je v roce 1977 distribuováno švýcarskou společností Phonogram a ve Švýcarsku se prodává pozoruhodně dobře. Kapela má hit se singlem "Highway Song". Kvůli natáčení videoklipu musela být dokonce zablokována část švýcarské dálnice.

V roce 1978 skupina vydává ve stejné sestavě další album Painkiller, podstatně kvalitnější desku. Nahrávání a mixování proběhlo ve studiu Manor v Oxfordu za pouhých šest dní! Album produkuje Harry Sprenger (jejich manažer) a distribuuje ho opět společnost Phonogram. Album vychází v několika evropských zemích také pod názvem Pay It in Metal, navíc v pěti různých provedeních obalu.

Na podporu právě vydaného alba se kapela vydává na turné po Švýcarsku a poté také po Španělsku a Německu. Vznikají videoklipy k písním "Rock Me, Rock You" a "Bye Bye Baby" a popularita kapely rychle roste. Ve Švýcarsku je čtenáři předního hudebního časopisu POP volí jako nejpopulárnější kapelu roku a Chrise Von Rohra jako zpěváka roku.

V říjnu 1978 Krokus opět předskakují německé hvězdě Scorpions.

Chris Von Rohr, který se vždy soustředil na zdokonalování kapely jako celku a chtěl vytvořit zvuk více podobný riffově zaměřeným AC/DC, si v té době uvědomuje své hlasové limity a hledá nového zpěváka. Jejich novým frontmanem se stává Henry Friez a Chris Von Rohr přechází částěčně na baskytaru, zatímco bývalý baskytarista Juerg Naegeli se více soustředí kromě kláves na zvukařinu a technické vylepšení kapely.

S nově nalezeným zpěvákem Henrym Friezem kapela nahrává několik nových demosnímků pro chystané další album a zároveň vyjíždí na turné jako support maďarské kapely Omega po celém Německu, Rakousku a Maďarsku. Henry Friez ale v roce 1979 kapelu opouští a rozjíždí sólovou kariéru. Podepisuje smlouvu s italským vydavatelstvím a stěhuje se na jih od švýcarských hranic.

Jeho náhradou není nikdo jiný než Marc Storace, zpěvák narozený na Maltě, který se švýcarskou rockovou skupinou TEA (která byla před Krokus první rockovou skupinou ve Švýcarsku) nahrál v letech 1971-1974 tři alba a po jejím rozpadu se přestěhoval do Londýna, kde působil jako frontman své skupiny Eazy Money (píseň "Telephone Man" se objevuje na kompilačním albu "Metal For Muthas - Volume 2"). Přesvědčit Storaceho, aby se připojil ke kapele, není snadné a jen díky vytrvalosti Chrise Von Rohra to nakonec vyjde. Se Storacem jako novým zpěvákem vyjíždějí koncem roku 1979 na turné po Německu. Vrcholem tohoto turné jsou dva koncerty v legendárním "Star-Clubu" v Hamburku.

V roce 1980 Marc Storace debutuje na čtvrtém studiovém albu kapely Metal Rendez-vous, na kterém se Chris von Rohr nově objevuje jako baskytarista skupiny. Album je velice úspěšné, skladba "Heatstrokes" se umístila na prvním místě britské heavymetalové hitparády a pravděpodobně spolu s písněmi "Bedside Radio" a "Tokyo Nights" otevřela skupině Krokus trhy v Británii a Spojených státech. Ve Švýcarsku se alba prodalo více než 150 000 kopií a získalo trojnásobný platinový certifikát. Přes tyhle úspěchy se v kapele objevují problémy, když během propagačního turné k albu musel Kiefera dočasně kvůli zdravotním problémům nahradit na kytaru Mandy Meyer

Následné album Hardware z roku 1981 bylo nahráno v londýnských studiích Roundhouse a obsahovalo skladby jako "Easy Rocker" nebo "Rock City", které jsou dodnes součástí koncertního repertoáru skupiny. Hlavní kytarista Tommy Kiefer byl ale nucen opustit kapelu, protože se mu nepodařilo překonat závislost na heroinu a Mandy Meyer zůstal jako jeho náhrada. O pět let později, 24. prosince 1986 spáchal původní kytarista Tommy Kiefer sebevraždu oběšením poté, co se zhruba rok předtím nakazil AIDS. Bylo mu 34 let.

Počátkem roku 1982 přišla další změna. Mandy Meyer se rozhodl opustil Švýcarsko, přestěhovat se do Spojených států a rozjet tady vlastní kariéru. V kapele ho nahradil Mark "Koki" Kohler.

V Americe se Mandy Meyer spojil s baskytaristou Tommym Keiserem (nezaměňovat s Tommym Kieferem) ze smečky švýcarských rockerů Roxane, aby založili vlastní kapelu. Pod vedením manažera Krokus Butche Stonea si duo zřídilo sídlo v Memphisu ve státě Tennessee, kam přibralo bývalého zpěváka Target Jimiho Jamisona, bývalého kytaristu/klávesistu Black Oak Arkansas Jacka Holdera a bubeníka Jeffa Klavena a v roce 1983 vydalo pod názvem Cobra své jediné album First Strike. Klaven a Keiser se později znovu připojili ke skupině Krokus. Meyer se připojil ke kapele Asia a založil krátce existující soubor Katmandu, aby se o několik let později sám vrátil do sestavy Krokus. Jamison se dále věnoval doprovodným vokálům na nahrávkách Krokus, kromě toho nahradil Davea Bicklera ve skupině Survivor a dosáhl s ní obrovského úspěchu.


Vzestup (1982-1988)

V roce 1982, s novým americkým managementem, nahrála skupina desku One Vice at a Time, která obsahuje hity "Long Stick Goes Boom" a coververzi "American Woman" od Guess Who. V době nahrávání tohoto alba se kapela rozešla s Naegelim, načež multiinstrumentalista von Rohr převzal další roli baskytaristy na plný úvazek. Toto album bylo také prvním, na kterém hrál na kytaru Mark Kohler.

Chris von Rohr tehdy album označil za "album, které AC/DC nikdy neudělali", protože vliv australské kapely je těžké ignorovat. Tato srovnání vlastně zpochybnilo kreativitu kapely, protože mnozí posluchači nyní, navzdory mnohem širšímu hudebnímu spektru švýcarské skupiny, začali Krokus považovat za pouhé napodobitele AC/DC. Přesto se Krokus stávali v Evropě stále populárnějšími a začali získávat pozornost a úspěch i ve Spojených státech.

Po vydání a propagaci alba One Vice at a Time opustil Krokus Freddy Steady a nahradil ho americký bubeník Steve Pace, první neevropský člen skupiny. Když byl Storace následující rok dotázán na změnu sestavy, prohlásil, že k ní došlo kvůli hudebnímu směřování a technickým schopnostem.

Sedmé album s názvem Headhunter je dosud nejúspěšnějším albem skupiny a je také považováno za její největší hudební úspěch. Písně pro toto album byly napsány v USA a nahrány ve studiu Beey-Jay v Orlandu/Floridě. Produkoval je Tom Allom, který před spoluprací s Krokus spolupracoval s kapelami Judas Priest a Def Leppard. Album získalo v Americe platinový status (více než milion prodaných kopií) a umístilo se na 25. místě žebříčku Billboard, ve Švýcarsku a Kanadě získalo zlaté ocenění! Ve Velké Británii se dostalo na 74. místo albové hitparády.

Píseň "Screaming In The Night" se stala dosud největším hitem skupiny ve Spojených státech a dodnes ji lze nalézt v seznamech přehrávaných skladeb v rádiích po celém světě jako nadčasovou klasickou rockovou baladu. Další písně jako "Eat The Rich", další coververze BTO "Stayed Awake All Night" nebo titulní skladba "Headhunter" jsou dodnes stabilně žádány živým publikem. Album obsahuje také duet se zpěvákem Judas Priest Robem Halfordem.

Krokus koncertují s Def Leppard jako "Special Guest" na jejich Pyromania Tour, druhém největším americkém koncertním turné letošního roku. Zdá se, že Def Leppard si uvědomují, že jim jejich "Special Guests" kradou show, a podle jejich managementu je Joe Elliott hloupě obviňuje, což nakonec vede k tomu, že jsou z turné vyhozeni. Kapela končí tuto část svého amerického turné jako support Judas Priest. Turné v USA poté pokračuje a Krokus jsou headlinery hal s kapacitou 3'000 až 5'000 míst.

V Chile vystupují jako headlineři festivalu před 80'000 diváky. V Chile byl před koncertem skutečně cítit útlak na ulicích a na tržišti (odehrál se ještě v dobách diktátorské Pinochetovy vlády). Policejní náčelník Marcovi řekl, že je zakázáno držet na pódiu pěst a místo americké vlajky má při vystoupení s písní "American Woman" nést na pódiu chilskou vlajku! Vrcholná společnost měla sedět ve vysoce exkluzivních a bezpečně oddělených prvních řadách, zatímco zbytek lidí měl zaplnit zbytek obrovského stadionu. Na konci vystoupení drželi zapálené pochodně, aby zdůraznili svou vděčnost. Pod hvězdami to prý vypadalo neuvěřitelně.

Se vším tím úspěchem, který se na Krokus v tomto období valil, se kolotoč sestavy stále roztáčí. Marka Kohlera krátce nahrazuje bývalý kytarista kapely Patrick Mason, aby se zanedlouho vrátil zpět do sestavy v jiné funkci. Ke konci roku je vyhozen Chris Von Rohr. V té době se tvrdí, že zneužil své pravomoci lídra kapely, když mluvil s tiskem o detailech, které měly místo toho zůstat "kapelně interní". Zpětně se zdá, že jejich manažer Butch Stone dokázal vyvolat disharmonii mezi dlouholetými přáteli Chrisem a Fernandem a podnítil roztržku mezi kapelou a Chrisem.

Mark Kohler nahrazuje Chrise na baskytaru, zatímco Patrick Mason stále hraje na rytmickou kytaru v sérii koncertů "Rockpalast" německé televize ZDF, natáčených v Dortmundu/Německo. Krátce poté Steve Pace hází ručník do ringu a je nahrazen bývalým bubeníkem skupiny Cobra Jeffem Klavenem.

Chris Von Rohr po odchodu z kapely s velkým úspěchem produkuje další kapely ve Švýcarsku.

Mahassen z kapely odešel ještě před nahráváním dalšího alba The Blitz, dalšího zlatého alba, které tak kapela dokončila jako čtyřčlenná. Zatlačená do kouta vlastním managementem a nahrávací společností, se skupina na tomto albu, které obsahovalo coververzi hitu Sweet "The Ballroom Blitz" z roku 1973, vydala více glamrockovým směrem. Ačkoli album bylo komerčně úspěšné, kritika ho odmítla. Kapela se přesto s písní "Midnite Maniac" z tohoto alba dostala do žebříčku Billboard Hot 100 a stala se tak první švýcarskou kapelou, které se to podařilo.

Na turné k tomuto albu se Mark Kohler vrátil ke svému hlavnímu nástroji a na baskytaru se k němu přidal Andy Tanas, dříve působící v Black Oak Arkansas. Na těchto koncertech se na klávesy podílel také Doug Johnson ze skupiny Loverboy.

Mezitím von Rohr produkoval stejnojmenné album skupiny Headhunter z roku 1985, na němž se podíleli budoucí členové Krokus Peter Tanner a Many Maurer, a v roce 1987 vydal sólové album s názvem Hammer & Tongue (po vydání von Rohrovy autobiografie "Hunde wollt ihr ewig rocken" bylo v roce 1993 znovu vydáno pod názvem The Good, The Bad and The Dog), na němž se podíleli také jeho bývalí spoluhráči z Krokus Marc Storace a Fernando von Arb.

V polovině 80. let skupina využila vlny úspěchu, kterou zaznamenal heavy metal, a v roce 1986 vydala album Change of Address, které obsahovalo coververzi klasiky Alice Coopera "School's Out". Produkce alba byla ale na Krokus příliš čistá a naleštěná a album se stalo komerčním propadákem.

Jako protiváhu kapela brzy vydala živé album s názvem Alive and Screamin', zatímco přešla od vydavatelství Arista Records k MCA.

V roce 1988 vyšlo další album Heart Attack, což byl poslední zoufalý pokus udržet kapelu pohromadě. Vrátil se na něj Chris von Rohr s Danim Crivellim (který hrál na von Rohrově sólovém albu v předchozím roce) na bicí a bylo napsáno a vyprodukováno ve stylu, kterým skupina hrála na počátku 80. let.

Švýcarská vlajková loď mezinárodního heavy rocku však potřebovala čas na odpočinek. Fernando a Marc za sebou měli osm let neustálého psaní, nahrávání a koncertování bez téměř žádného volna. Koncem roku 1988 se nebezpečně přiblížili vyhoření a dali si proto pauzu. Von Rohr, Kohler a Crivelli se pokusili pokračovat se švédským zpěvákem Björnem Lodinem (z kapel Baltimoore a Six Feet Under) a kytaristou Many Maurerem, Crivelliho bývalým spoluhráčem z kapely Killer. Tato sestava však žila jen krátce a nikdy nenahrála žádný materiál.


Devadesátá léta (1989-2001)

Kytarista Fernando von Arb zůstal po většinu 90. let jediným stálým členem skupiny, jejíž sestava se neustále měnila. Na albu Stampede z roku 1990 se podíleli von Arb, bývalí členové Headhunter Peter Tanner (ex-Bloody Six, Witchcraft) a Many Maurer (ex-Killer), bubeník Peter Haas (ex-Calhoun Conquer) a baskytarista Tony Castell.

Album mixoval Hans-Peter Huber v Soundville Studios ve švýcarském Lucernu a mastering dělal Ian Cooper v Townhouse Studios, Londýn/Anglie. Producentem byl Fernando Von Arb s koproducenty Pedrem Haldemannem a Many Maurerem. Album bylo vydáno pouze ve Švýcarsku na značce Phonag.

Stampede je první album Krokus na kterém nezpívá Marc Storace od svého příchodu do skupiny v roce 1979. Poprvé zde kytarista Fernando Von Arb přesedlal na baskytaru a hlavní roli hraje Many Maurer. Na rytmickou kytaru nastupuje Tony Castell, který s Many Maurerem hrál v kapele Ain't Dead Yet, na bicí Peter Haas (ex-Ain't Dead Yet) a novým zpěvákem je bývalý Bloody Six Peter Tanner (který bude o několik let později spolupracovat s Marcem Storacem na albu DC World).

Deska sice obsahuje několik typických skladeb Krokus, nicméně fanoušci si po odchodu Marca Storaceho jen těžko zvykají na nový hlas a album je propadákem. Kapela se opět rozpadá, především proto, že Fernandu Von Arbovi je diagnostikována rakovina lymfomu. Do roku 1994 se naštěstí dává dohromady.

Marc Storace mezitím vydává v roce 1991 své kritikou oceňované první sólové album Blue (ve spolupráci s bývalým kytaristou Toad Vicem Vergeatem). Toto album představuje jeho všestrannost a po vyprodání bude po letech znovu vydáno u BMG. Je opět vyprodáno a je velmi žádaným sběratelským artiklem.

Bubeník Peter "Rabbit" Haas se v roce 1992 připojuje ke skupině Babylon Sad a Peter Tanner zakládá skupinu Mr. Perfect. Chris Von Rohr se etabluje jako vyhledávaný producent.

Téměř původní sestava skupiny Krokus, kterou tvoří Marc Storace (zpěv), Fernando Von Arb (sólová kytara), Mark Kohler (rytmická kytara), Many Maurer (baskytara) a Freddy Steady (bicí), se na jaře roku 94 znovu setkává na turné "Living Legend Tour". Zahřívají se klubovým koncertem v rodišti kapely v Solothurnu ve Švýcarsku. Jako předehru k albu "To Rock Or Not To Be" z roku 1995 nahrává kapela EP s další coververzí Bachman–Turner Overdrive "Ain't Seen Nothin' Yet".

Povzbuzeni pozitivními ohlasy z vydaného EP začínají v roce 1994 Krokus v Pink Tonstudio v Zuchwilu ve Švýcarsku pod vedením Manny Maurea a Fernando Von Arba nahrávat své dvanácté studiové album To Rock Or Not To Be, mixuje ho Juerg Naegeli. Vychází v roce 1995 u švýcarského vydavatelství Phonag a později s jiným obalem také ve Spojených státech. Album zaznamenává silné prodeje v Evropě a sedm týdnů se drží v první desítce švýcarské hitparády, přičemž se dostává na páté místo.

Síla a energie vyzařující z tohoto CD je cítit i na jejich živých koncertech. Toto vlastnoručně produkované album s množstvím pozoruhodných skladeb, jako jsou "Lion Heart", "Natural Blonde" a singl "Flying Through The Night", získává ve Švýcarsku zlato. K singlu si dokonce kapela troufla sama natočit videoklip. Navzdory radostnému vítězství reformované kapely na domácí půdě to s budoucností rockové hudby mimo Švýcarsko nevypadá tak růžově. Původně znovuoživená pozitivní nálada pomalu slábne a kapela to opět zabalí.

V roce 1997 Chris von Rohr pokračuje ve své práci úspěšného producenta a získává velké uznání a zlaté/platinové ocenění se švýcarskými rockery Gotthard (na kytaru v této kapele hraje Mandy Meyer). Píše také knihu s názvem Hunde, wollt ihr ewig rocken? (Děvky, budete rockovat navždy?). V ní humorným způsobem shrnuje své zkušenosti z rockové branže. Kniha má obrovský úspěch a později v roce 2003 vyjde i jako CD.

V roce 1999 hlavní kytarista Fernando Von Arb oznamuje, že Krokus jsou zpět! Nyní "jeho" kapelu tvoří britský zpěvák Carl Sentance (ex-Persian Risk, Tokyo Blade), kytarista Chris Lauper, na bící se vrací se Peter Haas a Many Maurer na basu.

Tato sestava natáčí ve Watermill Studiu ve Wilu ve Švýcarsku třinácté album skupiny, nazvané Round 13. Produkovali ho Fernando Von Arb a Many Maurer a mixoval Tony Platt v Louis Studiu v Tienenu v Belgii. Jedná se o jedinou nahrávku od alba Metal Rendevous kromě alba Stampede, na které se nepodílí Marc "The Voice" Storace. Názory jsou rozpačité, pro mnoho fanoušků Krokus to prostě není to pravé ořechové.

Na podporu nového alba se kapela vydává na evropské turné, jehož součástí byla i řada klubových koncertů ve Velké Británii. Vrcholem je skvěle přijaté vystoupení na festivalu 'Bang Your Head' v jižním Německu. A přichází další změna sestavy, britský bubeník Cliff Rodgers nahrazuje odcházejícího Petera Haase.

V roce 2000 o sobě dá znovu vědět Marc Storace a vytváří svůj nový projekt DC World. S ohledem na srovnání s AC/DC, které kapelu pronásledovalo po celou jejich kariéru, je projekt z jeho strany odvážným krokem. DC World je směsicí hitů AC/DC, v níž Marc Storace zpracovává materiál z éry Bona Scotta a zpěvák Krokus z éry alba Stampede Peter Tanner se ujímá čísel Briana Johnsona. Na albu, které produkoval Leo Leoni z Gotthard, se podíleli také bývalý člen Krokus Tony Castell a budoucí kytarista Dominique Favez. Peter Tanner, Tony Castell, Dominique Favez a budoucí bubeník Patrick Aeby vyrážejí na turné pod názvem AC/CD.

Mezitím v roce 2001 Krokus s Fernandem Von Arbem na sólovou kytaru, zpěvákem Carlem Sentancem a Tonym Castellem na baskytaru, angažují rytmického kytaristu Davea Stettlera místo Chrise Laupera a bubeníka Marcela Koppa pro "živé" koncerty.


Znovu s Marcem (2001-2007)

Na konci roku 2001 spolu Marc Storace a Fernando opět začínají mluvit a Marc navrhuje jejich reunion. Fernando slibuje, že o tom bude přemýšlet.

Ledy se lámou, Fernando a Marc spojují své síly a skupina oznamuje v roce 2002 Storaceho návrat. A hudební kolotoč pokračuje. Davea Stettlera nahrazuje Dominique Favez a Marcela Koppa Patrick Aeby, který s "AC/CD" (spolu s Dominiquem Favezem a Tonym Castellem) vystupoval na koncertech. Nová sestava kapely s nadšením začíná pracovat na předprodukci nového alba. Nahrávací studio opouštějí jen na krátkou dobu, aby mohli zazářit na několika švýcarských festivalech, které zase pomáhají obnovit onen drsný "live" feeling jejich nových písní!

Nové studiové album Rock The Block vychází ve Švýcarsku v lednu 2003 a na jaře následují všechna mezinárodní teritoria. Díky nové nahrávací smlouvě s WEA Switzerland, novému managementu a týmu vysoce motivovaných a talentovaných hudebníků se nové CD dostává na první místo švýcarské hitparády a během několika týdnů dosahuje platinového statusu. Naprostý důkaz, že švýcarský hard rock je opět na vzestupu!

Album nahráli a produkovali sami členové kapely ve studiu Soundlake ve švýcarském Lausanne, hned vedle legendární hudební Mekky Montreux na břehu Ženevského jezera.

Následující turné zavede kapelu na nejdelší evropskou šňůru od roku 1988, která zahrnuje Švýcarsko, Rakousko, Německo, Holandsko a poprvé i rockové Švédsko!

V roce 2004 vychází druhé "živé" album a v kinech po celém Švýcarsku je promítán dokumentární film As Long As We Live, který vyprávějí především Fernando Von Arb a Chris Von Rohr a mezi rozhovory jsou prokládány úryvky z jejich hudební kariéry. Brzy poté vychází DVD.

Marc Storace si bere od aktivit kapely volno a zakládá s čínským kytaristou Claudiem Matteem a Charliem Preiselem vedlejší projekt s názvem Acoustical Mountain a v březnu s touto formací odehraje první koncert na soutěži Verbier Xtreme Snowboarding. Účastní se také na své rodné Maltě "Hudebního maratonu" v Simon's Pubu ve Sliemě, který se každoročně koná na podporu místních dětských charitativních organizací.

Mezitím se Chris Von Rohr účastní různých televizních pořadů, mimo jiné jako porotce švýcarské obdoby soutěže "American Idol". Představuje protějšek Simona Cowella a ve svém hodnocení mladých talentů je brutálně upřímný. Současně píše pro více než 40 různých publikací po celé zemi. A za svou práci producenta posledního alba "Lovebugs" si vyslouží další platinovou desku.

Marc Storace zůstává zaneprázdněn a hostuje jako zpěvák na studiovém projektu německého Ralfa "Doc" Haynea BISS, který byl natočen mezi prosincem 2004 a únorem 2005.

V polovině roku 2005 se dlouholetý kytarista Fernando von Arb rozhodne opustit kapelu po přetrvávajících problémech se zápěstím, které si nakonec vyžádají operaci. Von Arba nahrazuje Mandy Meyer, který s kapelou hrál v polovině 80. let na "živých" koncertech po celé Evropě a Severní Americe. Role kapelníka přechází na Marca Storaceho. Sedmnáct let poté, co naposledy hráli ve Spojených státech, vyrazí Krokus v září a říjnu na své první klubové turné po USA. Po návratu zpět do Švýcarska je ze svých služeb propuštěn bubeník Patrick Aeby.

V novém roce Krokus představili německého bubeníka Stefana Schwarzmanna (ex-Helloween, U.D.O., Accept), který v aktuální sestavě nahradil Patricka Aebyho. Vychází také soundtrack k evropskému filmu Handy Man, na kterém se objevuje nová skladba s názvem "Hellraiser".

Začíná nahrávání následovníka alba Rock The Block pod dohledem producenta amerického původu Dennise Warda (baskytaristy skupiny Pink 69). Nahrává se v House Of Audio, Winterbach/Německo & Digital Arts Studio, Basilej/Švýcarsko.

Celý květen 2006 je kapela na turné po Německu s předkapelou Axxis.

Patnácté studiové album Hellraiser vychází u nového vydavatelství AFM Records v polovině září až druhé polovině října v mnoha zemích světa. Hned první den vydání vystřelí na druhé místo švýcarské hitparády a získá zlato. V USA se umisťuje na 200. místě v hitparádě Billboard, což je první umístění v žebříčku od vydání alba Heart Attack v roce 1988.

Krokus také skládá ústřední píseň pro technicky špičkovou online-strategickou hru "Knightsdivine". Švédsko, které se pro ně stává pevností, zve kapelu zpět na 'Swedenrock 2006' a fanoušci jsou na vlastní oči svědky toho, proč je Krokus silou, se kterou se musí počítat, a v současné sestavě je nejsilnější od osmdesátých let. Vznik "Globe Club For Clan And Fan", který vede dlouholetý přítel Peter Waelti (bývalý manažer Marcovy kapely TEA), rozšiřuje komunikaci s fanouškovskou základnou a nabízí pravidelné aktualizace novinek. V posledním čtvrtletí roku 2006 absolvuje kapela turné převážně po Evropě a Marcově původní vlasti Maltě na podporu nového alba Hellraiser a singlu "Angel of my dreams".

Nový rok začíná tam, kde starý skončil. V polovině ledna odehraje kapela poprvé několik koncertů v Řecku. Poté se v druhé polovině ledna a v únoru vydávají jako "speciální hosté" švédské kapely Hammerfall na rozsáhlé evropské turné, v rámci kterého rozjedou 31 měst v 16 různých zemích. Poprvé po dlouhé době se vrátí také do Velké Británie. V březnu a dubnu jsou headlinery koncertů převážně ve Švýcarsku a v letních měsících zahrají na několika velkých festivalech v Belgii, Německu, Itálii a Švýcarsku. Bubeník Stefan Schwarzmann hrdinně pokračuje v turné, přestože trpí prasklou pupeční kýlou.

V červenci 2007 se začínají objevovat zvěsti, že Chris Von Rohr, Fernando Von Arb a Freddy Steady plánují znovu vystupovat a snaží se zjistit, zda by Marc Storace neuvažoval o tom, že by se stal součástí původní formace. Marc odmítá a pro původní kapelu začíná hledání zpěváka. Mezitím současná sestava Krokus pokračuje v turné na podporu alba Hellraiser až do konce roku. Turné se ukáže být nejrozsáhlejším evropským turné, jaké kdy kapela ve více než třicetileté historii odehrála.


Reunion klasické sestavy (2008-2011)

Švýcarský televizní pořad "Die Grössten Schweizer Hits" ("Největší švýcarské hity všech dob") vysílá šestidílný seriál, který se vysílá vždy v neděli večer a má různá témata. Dne 18. listopadu 2007 zde vystoupila skupina Krokus poprvé po 23 letech v klasické sestavě (bez zemřelého Tommyho Kiefera), ve které hráli Marc Storace - zpěv, Fernando Von Arb - kytara, Chris Von Rohr - baskytara a Freddy Steady - bicí. Medley se skládá ze skladeb "Tokyo Nights", "Bedside Radio" a "Heatstrokes", které původně vyšly na prvním albu s "hlasem" Marca Storaceho. Toto album (Metal Rendez-Vous) uvedlo Krokus na mezinárodní mapu.

Během švýcarské televizní show hudebníci ke svému překvapení obdrželi od BMG (nahrávací společnost) cenu 'Diamond Record Award' za celkový prodej desek přesahující 1 milion kusů ve Švýcarsku během jejich působení u této společnosti (hlavně v 80. letech). Toto ocenění se uděluje velmi zřídka (pro představu - 'Diamond Record Award' se rovná 40 'Gold Record Awards' nebo 20 'Platinum Record Awards').

Skladba "Bedside Radio", která původně vyšla v listopadu 1979 jako singl ve Švýcarsku, se opět dostala do švýcarské hitparády a hned v prvním týdnu po odvysílání vystřelila z nuly na 58. místo. Chris Von Rohr je navíc nejúspěšnější osobností švýcarského rocku s více než 50 zlatými/platinovými oceněními za svou kariéru s kapelou Krokus a produkci různých dalších kapel v průběhu svého života. Marc Storace v tuto chvíli veřejně v televizi umlčuje všechny spekulace o tom, že by se mohlo jednat o reunion původní sestavy kapely. Znovu trvá na tom, že se jedná o jednorázovou událost a že se sestavou z alba Hellraiser bude spolupracovat i nadále.

Samozřejmě je všechno jinak. 2. února 2008 Marc, Mandy, Dominique, Tony a Stefan odehrají poslední koncert 'Hellraiser Tour' na Městském náměstí v Naduru na ostrově Gozo, který sousedí s Maltou. Následující den zpěvák Marc Storace k velkému překvapení ostatních členů kapely oznamuje, že toto je konec cesty této formace. Změní názor a rozhodne se místo toho znovu spojit s původními členy z roku 1982.

Dlouho očekávaná zpráva je v dubnu 2008 oficiálně potvrzena: Krokus se vrací v původní sestavě. Marc Storace, Fernando Von Arb, Mark Kohler, Chris Von Rohr a Freddy Steady to opět rozjíždějí společně. V této sestavě dosáhli na počátku 80. let největších mezinárodních úspěchů a dodnes jsou největším rockovým exportem, jaký kdy Švýcarsko mělo.

2. srpna 2008 odehraje staronová sestava jediný koncert plánovaný na rok 2008 v rodném Švýcarsku na fotbalovém stadionu "Stade De Suisse" v Bernu, což se dá brát jako skutečně magický okamžik v historii skupiny Krokus. S výjimkou hraní speciální nové písně "Live For The Action" v dubnu na zahajovacím zápase mistrovství světa v ledním hokeji v Bernu, švýcarské televizní show 1. srpna v rámci Dne švýcarské nezávislosti a headliningu na 'Magic Night Festivalu' v Zofingenu se originálové v roce 2009 soustředí na psaní, nahrávání a mixování nového CD.

3. března 2010 vyšlo album Hoodoo obsahující coververzi skladby "Born to Be Wild" od skupiny Steppenwolf a deset dalších písní, v běžné a limitované edici, přičemž ta druhá obsahovala DVD se záznamem koncertu. Zhruba o rok později, v květnu 2011, bubeník Fready Steady oznámil, že skupinu opouští. Na záskok místo něj zatím nastoupil švýcarský bubeník Kosta Zafiriou, zakládající člen skupin Pink Cream 69, Place Vendome a Unisonic.


Setkání s Mandy Meyerem a odchod do důchodu (2012-současnost)

V prosinci 2012 bylo oznámeno, že se ke kapele opět připojuje kytarista Mandy Meyer, který v říjnu 2011 zaskočil za nemocného Fernanda von Arba na festivalu Loud Park v Japonsku.

V této poupravené sestavě vydali Krokus 22. února 2013 své sedmnácté studiové album Dirty Dynamite, natočené v legendárních londýnských studiích Abbey Road.

Dne 21. dubna 2013 bylo oznámeno, že zemřel bývalý bubeník/perkusionista Dani Crivelli, který hrál na albu Heart Attack z roku 1988. Podle německojazyčného švýcarského deníku Blick Crivelli spadl z mostu a zemřel v Trimbachu v kantonu Solothurn.

Švýcarský bubeník Flavio Mezzodi se ke skupině Krokus připojil v květnu 2013 a zahrál si na jejím "Dirty Dynamite Tour". Kapela vyprodala bezprecedentní 4 koncerty v Kofmehlu (Domě rzi) v rodném Solothurnu. Koncerty před bouřlivým a optimistickým domácím publikem byly nahrány pro připravované živé album a čtvrtý koncert z 30. srpna 2013 vyšel v roce 2014 pod názvem Long Stick Goes Boom: Live from da House of Rust. Název alba pochází z písně skupiny "Long Stick Goes Boom" (známé také jen jako "Long Stick"), což je skladba z alba One Vice at a Time z roku 1982. Tato píseň byla během kariéry skupiny jedním z nejpopulárnějších hitů (například v USA dosáhla 22. místa) a její verze obsahující prvky skladby "Pinball Wizard" od skupiny The Who začíná tuto desku.

Album zachycuje skupinu v šestičlenné sestavě, kterou tvořili Mark Kohler, Mandy Meyer, Flavío Mezzodi, Marc Storace, Fernando Von Arb a Chris Von Rohr. Chris Von Rohr se rovněž podílel na produkci alba. Výběr skladeb na albu zahrnuje několik desetiletí historie skupiny, přičemž je kladen relativní důraz na jejich nedávnou tvorbu z let 2000 a 2010.

K místu nahrávání frontman kapely Marc Storac poznamenal: "Tam se Krokus zrodil. 'House of Rust' je naše anglická přezdívka pro toto místo. To místo vypadá jako obrovská rezavá trubka; tak to tam vypadá... vedle řeky a je to skvělé místo, kde se v létě dá trávit čas. To místo je známé po celém Švýcarsku a lidé sem jezdí po celý rok a dívají se na kapely, které tu hrají... z celého světa. Každá kapela, která Švýcarskem projíždí, se do House of Rust dostane. My ho používáme jako zkušebnu už od reunionu v roce 2008."

Na přelomu dubna a května 2015 se skupina vrátila na několik koncertů do Spojených států, kde nevystupovala od roku 2005. Fernando von Arb se tohoto turné nezúčastnil, protože nemůže cestovat na velké vzdálenosti, a tak Krokus vystoupil jako pětičlenná kapela. I proto se v roce 2013 vrátil do sestavy Mandy Meyer jako druhý sólový kytarista. Mark Kohler si také musel vzít delší dovolenou a na jeho místě zaskočil opět Dominique Favez. Dominique nahrával na albu Rock the Block z roku 2003, Fire and Gasoline z roku 2004 a Hellraiser z roku 2006 a fanouškům skupiny není cizí.

Osmnácté studiové album skupiny, album coververzí s názvem Big Rocks, vyšlo v lednu 2017.

V září 2018 skupina Krokus oznámila, že odchází do důchodu a v roce 2019 vyrazí na poslední rozlučkové turné. V červnu 2019 kapela oznámila, že od roku 2020 se bude konat poslední turné v Severní Americe, ale termíny byly odloženy kvůli pandemii COVID-19. V dubnu 2020 kapela prostřednictvím svého účtu na Instagramu oznámila, že plánuje obnovit své poslední turné v roce 2021. Ačkoli se turné neuskutečnilo ani v roce 2021, v dubnu 2022 zpěvák Marc Storace přesto vyjádřil zájem turné někdy v budoucnu dokončit.