Roky 1960 - 1964
Ačkoliv se v tomto období stále ještě neobjevuje žádná hardrocková (natož heavy metalová) skupina a v podstatě ani skladba, je první polovina let šedesátých příznačná zrozením mnoha nových kapel, které už v dalších letech stáli u zrodu nových žánrů jako je punkrock, hardrock, psychedelický rock, acid rock nebo progresivní rock. Mnohé z nich, jež byly založeny v tomto období vydržely ve své činnosti až do nového tisícíletí. Mezi ně patří například legendy jako Golden Earings, Omega, Status Quo, Rolling Stones nebo Pink Floyd. A neexistuje zřejmě heavy metalový muzikant, který by v osmdesátých letech, kdy došlo k rozkvětu tohoto tvrdého kytarového stylu, aspoň jedno z těhle jmen nezmínil.
Hned v prvním roce let šedesátých se ovšem zrodila zřejmě největší legenda popové a rockové hudby. The Beatles změnili kulturní klima celé nastupující dekády a výrazně inspirovali celou generaci mladých muzikantů i pozdějších tvůrců heavy metalu. Beatles stáli na počátku invaze anglických kapel do USA a způsobili i převrat v samotném hudebním průmyslu. Malokterá tvrdá kapela let sedmdesátých i osmdesátých jimi nebyla ovlivněna. Jejich nahrávací společnost EMI odhadla, že do roku 1985 prodali přes miliardu desek a kazet po celém světě. V roce 2004 umístil časopis Rolling Stone Beatles na první místo v seznamu 100 největších umělců v historii. Podle časopisu pomohla jejich novátorská hudba a kulturní vliv charakterizovat šedesátá léta a jejich vliv na populární kulturu je patrný ještě dnes. Přestože měl jejich počáteční hudební styl kořeny v rokenrolu padesátých let a domácím skifflu, vyzkoušela kapela mnoho různých žánrů od Tin Pan Alley (Tin Pan Alley je společným označením pro newyorská hudební vydavatelství, která stála u zrodu hudebního průmyslu ve Spojených státech amerických na začátku 20. století) až po psychedelický rock. Svým oblečením, stylem a výroky určovali trendy své doby, zatímco jejich vzrůstající zájem o společenské otázky ovlivnil společenské a kulturní převraty šedesátých let.
Rodí se první představitelé garážového rocku, přímého předchůdce punku, a objevují se protopunkové kapely jako Sonics, Pretty Things a MC5. Vznikají také první skupiny, které svou tvorbou, čerpajicí z jazzu i klasické hudby vytvořily základ, ze kterého později vyrostl progresivní rock a z něhož se o dvacet let později po spojení s tradičním metalem zrodil progresivní metal. Kromě legendy Pink Floyd je to maďarská Omega, která vznikla ještě o několik let dřív, nebo The Who, i když jejich první progresivní tvorba spadá až do přelomu let šedesátých a sedmdesátých.
Objevují se také první významní rockoví kytaristé, kteří svou objevnou hrou položili už samotné základy hardrocku a heavy metalu, jako jsou Eric Clapton, Jeff Beck nebo Jimmi Page, všichni spojeni s ledendární skupinou The Yardbirds, založenou v v roce 1963 Londýně. Ta začínala jako bluesová kapela, jejíž zvuk se vyvinul do experimentálního pop-rocku. Byli spojovníkem mezi britským R&B a psychedelickým rockem. The Yardbirds byli průkopníky v téměř každé kytarové technické inovaci šedesátých let, jako byly například různé boxy na deformaci zvuku, využití zpětné vazby a podobně. Pojem 'Yardbird' je na jihu Spojených států používán pro kuře (drůbež) a je též slangovým výrazem pro slovo 'vězeň'.
V roce 1962 pak na scénu vstupuje další značka, neodmyslitelně spjatá s pozdějším heavy metalem. Jim Marshall zakládá svou slavnou firmu Marshall Ampflication a tvoří první modely legendárních zesilovačů.
Československá scéna
Začátkem let šedesátých se rokenrolová scéna začíná rozjíždět. Kapely jako Komety odhazují poslední zbytky dixielendu a vrhají se cele na rokenrol. V Praze dál hrají Sputnici s Petrem Jandou a přidává se FAPSORCHESTRA s Jiřím Brabcem a Pavlem Bobkem. Poděbradský Samuels Band se v roce 1961 rozpadá a Kaplan s Chrastinou přechází do EP HI-FI s Pavlem Sedláčkem. V roce 1960 se k už zajetým skupinám přidává i Miky Volek s Crazy Boys. O vlastní hudební tvorbě se nedá v té době zatím moc mluvit, pomalu se ale začínají prosazovat české texty. V roce 1962 pak vzniká kapela, která je považována za počátek české undergroundové scény, pražští Hells Devils.
Mění se celkové klima kolem rokenrolové muziky a taky se poprvé začíná objevovat výraz bigbít. V knize Život v tahu aneb 30 roků v rocku Ondřeje Konráda a Vojtěcha Lindauera se píše: „V roce 1963 začal vycházet první odborný měsíčník pro hudbu lehkého žánru Melodie a právě už v úvodním ročníku se na stránkách rozvinula obsáhlá diskuse na téma rock and roll a co s ním. Také Mladý svět, pro nějž byla otázka zábavy mládeže vlastně věc resortní vykonal svůj díl práce, a tak pomalu nastávala situace, kdy kulturní domy a podobná zařízení musela začít chtěj nechtěj brát rock na vědomí. Po několika doporučeních osvícených článků v MS a Melodii se přestalo striktně zakazovat a nastaly pokusy o smír prostřednictvím metodických seminářů – jenže jak dobře víme, tohle se s velkým úspěchem nesetkalo, protože hudebníci sami nejlépe věděli, jak má jejich hudba vypadat. Zvlášť když případní rádci z řad starších a zkušených skladatelů měli především hned první výhrady k hlasitosti kapel a ke zbytečné elektrifikaci – čili proti podstatě věci samé. Zároveň s diskusemi se hudba začala mírně proměňovat a zkvalitňovat. Hráči se technicky zdokonalovali a pravidelným vystupováním získali ty nejcennější zkušenosti nutné k pódiové produkci. Zároveň se ale také mění i směr muziky a první příliv jednoznačného rock and rollu začal opadat.
Mezitím se situace zamotala i v označení elektrické hudby. Přestával se užívat pojem Rock and roll – to znělo vždycky příliš úpadkovitě a americky, a tak se na čas ujal termín twistové skupiny, který brzo vystřídal 'big-beat'. Kolikrát se na téma big-beat diskutovalo, se nedá spočítat. Jinde se prakticky nevyskytující terminus se v Čechách nevykořenitelně ujal a je to opravdu záhada. Za všechno může Sedláčkova a Kaplanova Studijní skupina big beatu z roku 1962, která se ke svému názvu nechala inspirovat Dominovým hitem "The Big Beat", a ačkoliv už v roce 1967 volal Pavel Sedláček v Melodii, kde celou věc vysvětloval: „Pryč s big beatem!“ (samozřejmě jako s označením rocku), nijak to nepomohlo, a tak zvláštní, ale docela půvabný lapsus se vlastně udržel až do dneška.
V roce 1963 se spojením skupin Big Beat Quintet a Karkulka zrodila legenda československého rocku, kapela Olympic, v které se vystřídala většina hvězd tehdejší bigbítové scény. Začínají se natáčet první singly. V roce 1964 Olympic opouští Semafor a stáva se profesionální kapelou.
Základ brněnské bigbítové scény byl položen koncem roku 1960, kdy v jihomoravské metropoli vzniká skupina Synkopy61. O rok později zde založili tři studenti střední elektroprůmyslové školy v Leninově (dnes Kounicově) ulici skupinu Brilant, hrající dixieland. Zanedlouho ji posílil olomoucký kytarista Stanislav Regal. Kapela se pod vlivem nástupu The Beatles zaměřila na bigbítovou hudbu a roku 1964 se přejmenovala na Atlantis. V tomto roce brněnskou scénu posílila také skupina Vulkán, prezentovaná budoucími významnými muzikanty jako byli Petr a Hana Ulrychovi nebo Aleš Sigmund.
V Ostravě, symbolicky na Vysoké škole báňské se od prvního ročníku (1961) začala kolem bratří Hasníků formovat skupina The Spies, která se dostala do podvědomí publika písněmi od The Beatles a The Rolling Stones.
Další moravskou metropoli Olomouc na bigbítové scéně zdatně reprezentovala místní skupina The Bluesmen, která se v roce 1964 osamostatnila, tehdy ještě pod názvem Teenagers, od divadélka Skumafka (Skupina malých forem kabaretu), v němž obstarávala hudební doprovod.
V Bratislavě vznikla v roce 1964 skupina The Beatmen, rocková (tehdy bigbítová) kapela, zpívající hlavně anglicky. Kolem roku 1965 byla považována za nejlepší československou beatovou skupinu, a to nejen publikem, ale i hudebními kritiky a českými hudebníky. Jejím frontmanem byl kytarista a zpěvák Dežo Ursiny. Hrála převážně písňe ovlivněné The Beatles.
