| Původ: | Los Angeles, Kalifornie, USA |
| Aktivní roky: | 1990-současnost |
| Styl: | alternativní metal, post metal, progresivní rock/metal, art rock |
| Vydavatelé: | Tool Dissectional, Volcano, Zoo, RCA |
| Web: | oficiální stránky |
| Podrobnosti: | Tool - wikipedia |
TOOL je americká rocková kapela, která vznikla v Los Angeles v roce 1990. Skupinu tvoří zpěvák Maynard James Keenan, kytarista Adam Jones, bubeník Danny Carey a baskytarista Justin Chancellor, který v roce 1995 nahradil zakládajícího člena Paula D'Amoura. TOOL získali čtyři ceny Grammy, absolvovali světová turné a vydali alba, která se dostala na vrchol hitparád v několika zemích.
Kapela vydala pět studiových alb, jedno EP a jeden box set. Na svém prvním studiovém albu Undertow (1993) se představili s klasickým heavy metalovým zvukem, ale s vydáním následujícího alba Ænima v roce 1996 se posunuli a stali se dominantní skupinou v hnutí alternativního a progresivního metalu. Snahy skupiny o spojení hudebních experimentů, vizuálního umění a poselství o osobním vývoji pokračovaly alby Lateralus (2001) a 10,000 Days (2006), která sklidila uznání kritiky i mezinárodní komerční úspěch. Jejich páté studiové album Fear Inoculum vyšlo 30. srpna 2019 a setkalo se s všeobecným uznáním kritiky. Před jeho vydáním prodala skupina jen v USA více než 13 milionů alb.
Vzhledem k tomu, že TOOL do své tvorby začleňují výtvarné umění a vydávají velmi dlouhá a komplexní alba, je kapela popisována jako stylově přesahující a zařazována do žánrů progresivního rocku, psychedelického rocku a art rocku. Vztah mezi kapelou a hudebním průmyslem je ambivalentní, občas poznamenaný cenzurou a trváním kapely na soukromí.
Místem založení Tool se stalo Los Angeles, kam se v 80. letech všichni budoucí členové skupiny přestěhovali. Paul D'Amour i Adam Jones se chtěli prosadit ve filmovém průmyslu. D'Amour stavěl filmové kulisy a pracoval v uměleckém oddělení na hudebních videoklipech a reklamách. Původně hrál na kytaru, ale poté, co ho později Adam Jones představil kapele, se stal baskytaristou.
Adam Jones, který vyrůstal v Libertyville v Illinois byl přijat do Suzukiho výukového programu a na housle hrál až do prvního ročníku střední školy. Jako dítě se zajímal také o animaci a své nápady proměňoval v trojrozměrné sochy, což vysvětluje, proč se v hudebních videoklipech skupiny Tool často objevovaly 3D efekty vytvořené z plastelíny. Později začal hrát na kontrabas v orchestru. Kromě hraní klasické hudby hrál Jones na basovou kytaru v kapele Electric Sheep (s budoucím kytaristou Rage Against the Machine Tomy Morellem) dokud se nepřestěhoval do Kalifornie (Morello ho brzy následoval). Jones nikdy neabsolvoval tradiční kytarové lekce, ale on a Morello se učili jeden od druhého.
Maynard Keenan po dokončení střední školy studoval umění na Kendall College of Art and Design v Grand Rapids v Michiganu. Následovalo stěhování do Somerville v Massachusetts, kde ho jeho láska ke zvířatům přivedla k práci interiérového designéra v obchodě se zvířaty v okolí Bostonu, odkud byl převelen do obchodu v Los Angeles. Byl však brzy propuštěn a začal pracovat jako scénograf. V 80. letech hrál Keenan na basovou kytaru v kapele TexA.N.S. a zpíval v kapele Children of the Anachronistic Dynasty. Během této doby napsal ranou verzi skladby "Sober", která se později stala prvním úspěšným singlem Tool. V této době se mimochodem také spřátelil s Tomem Morellem, který Keenanovi přisuzuje zásluhu za to, že ho seznámil s laděním Drop D. Keenan trávil čas jamováním s Morellem a Bradem Wilkema byl, stejně jako Zack de la Rocha jedním s kandidátů na pozici zpěváka v kapele, z níž se později stala Rage Against the Machine.
Danny Carey se narodil v Lawrence v Kansasu a s bicími se poprvé setkal v deseti letech, kdy se přidal ke školní kapele a začal brát soukromé lekce hry na malý buben, o dva roky později začal cvičit na bicí soupravu. Ve svém posledním ročníku na střední škole v Paole v Kansasu se Carey přidal ke středoškolské jazzové kapele a jazz později sehrál obrovskou roli v jeho charakteristickém přístupu k bicí soupravě v rockovém prostředí. Během studia na střední škole a později na Univerzitě v Missouri–Kansas City začal Carey rozšiřovat své studium perkuse o teorii geometrie, vědy a metafyziky a také se ponořil do okultismu. Po skončení vysoké školy přesvědčil Careyho jeden z jeho přátel a spoluhráčů, aby opustil Kansas a přestěhoval se do Portlandu v Oregonu, kde krátce působil v různých kapelách, než se přestěhoval do Los Angeles. Tam se mu podařilo pracovat jako studiový bubeník s Carole Kingovou a vystupovat na živých koncertech s kapelou Pigmy Love Circus. V roce 1989 začal hrát také v kapele Green Jellö pod jménem 'Danny Longlegs'.
Keenan a Jones se seznámili v roce 1989 a poté, co Keenan Jonesovi přehrál nahrávku svého předchozího hudebního projektu, byl Jones jeho hlasem natolik ohromen, že nakonec svého přítele přesvědčil k založení nové kapely. Začali spolu jamovat a zároveň hledali bubeníka a basáka. Carey náhodou bydlel nad Keenanem a Jonese mu představil Tom Morello, Jonesův starý kamarád ze střední školy a bývalý člen skupiny Electric Sheep. Carey začal hrát na jejich zkouškách, protože mu jich 'bylo trochu líto', jelikož ostatní pozvaní hudebníci se neukazovali.
Sestava skupiny Tool byla kompletní, když Jonesův kamarád představil členům basistu D'Amoura. Zpočátku si kapela vymyslela příběh, že vznikla kvůli pseudofilozofii 'lachrymologie'. Ačkoli byla 'lachrymologie' uváděna také jako inspirace pro název kapely, Keenan později vysvětlil záměry členů jinak: „„Tool je přesně to, jak to zní: Je to velký čurák. Je to klíč. ... my jsme ... tvůj nástroj; použij nás jako katalyzátor ve svém procesu hledání čehokoli, co potřebuješ zjistit, nebo čehokoli, čeho se snažíš dosáhnout.“
Po téměř dvou letech zkoušení a vystupování v okolí Los Angeles se o kapelu začaly zajímat nahrávací společnosti a nakonec podepsala nahrávací smlouvu s vydavatelstvím Zoo Entertainment. V březnu 1992 vydalo Zoo první desku kapely s názvem Opiate. Kapela toto EP popsala jako 'slam and bang' heavy metal a „nejtvrději znějících“ šest skladeb, které do té doby napsali. První videoklip kapely, k singlu "Hush", propagoval jejich nesouhlasné názory na tehdy prominentní organizaci Parents Music Resource Center a její prosazování cenzury hudby. Ve videu se členové kapely objevili nazí, s genitáliemi zakrytými nálepkami Parental Advisory a ústy zakrytými lepicí páskou. Kapela začala koncertovat s Rollins Band, Fishbone, Rage Against the Machine, White Zombie a Corrosion of Conformity, a setkala se s pozitivními ohlasy, které Janiss Garzaová z časopisu RIP Magazine v září 1992 shrnula jako „rozruch“ a „silný start“.
Následující rok, v době, kdy alternativní rock a grunge zažívaly svůj vrchol, vydala skupina Tool 6. dubna 1993 své první velké studiové album Undertow. Album se vyznačovalo rozmanitější dynamikou než Opiate a obsahovalo skladby, které se kapela rozhodla na předchozím albu nezveřejnit, když se tehdy přiklonila k tvrdšímu zvuku. Produkovala jej skupina společně se Sylvií Massyovou a bylo nahráno ve studiu Grand Master Studios v Hollywoodu. Obálku alba navrhl Adam Jones. Fotografie v bookletu, na nichž byla nahá obézní žena, nahý hubený muž a členové kapely s špendlíky zapíchnutými do boků hlavy, vyvolaly kontroverzi, v důsledku čehož bylo album staženo z prodeje v obchodech jako Kmart a Walmart. Kapela na to reagovala vydáním jiné verze, na níž byl vyobrazen obrovský čárový kód na bílém pozadí. Tato verze alba obsahovala vzkaz od kapely: „Nedávno jsme zjistili, že mnoho obchodů v naší skvělé a tolerantní zemi nebude prodávat album »Undertow« kvůli našemu explicitnímu obalu. Ačkoli nesnášíme cenzuru a chceme vaše peníze, stále chceme, abyste si poslechli naši hudbu, a tak jsme obal odstranili. Je však k dispozici bez dalších nákladů. Vyplňte formulář, vložte jej do obálky, pošlete poštou a my vám zašleme originální obal. S láskou, Tool.“
AllMusic album ohodnotil kladně a uvedl: „Díky své technické dokonalosti, hudební komplexnosti a agresivním podtónům album »Undertow« nejenže připravilo půdu pro průlom několika kapel k mainstreamové skupině teenagerů, kteří se bouří proti nákupním centrům, ale také dokázalo, že metal může být zároveň inteligentní, emotivní a brutální.“ V recenzi alba pro Entertainment Weekly David Browne uvedl: „Stejně jako mnoho svých kolegů z alternativně-metalové scény – Alice in Chains, Stone Temple Pilots a Helmet – i Tool umí pořádně zabrat a rozjet to s těmi nejlepšími. To, co tuto kapelu z Los Angeles staví o stupeň výš než ostatní, jsou lepší písně (se skutečnými slokami, refrény a chytlavými melodiemi – poslechněte si skvělou "Prison Sex") a náznaky zranitelnosti v hlase zpěváka Maynarda Jamese Keenana.“
Kapela se pak podle plánu vrátila na turné, s malou výjimkou v květnu 1993. Tool měli hrát v Garden Pavilion v Hollywoodu, ale na poslední chvíli se dozvěděli, že místo patří Církvi scientologie, což bylo vnímáno jako rozpor s „etickým přesvědčením kapely, že člověk by neměl následovat systém víry, který omezuje jeho rozvoj jako lidské bytosti.“ Keenan tak strávil většinu vystoupení tím, že na publikum bečel jako ovce.
Skupina později odehrála několik koncertů v rámci turné festivalu Lollapalooza a díky manažerovi kapely a spoluzakladateli festivalu Tedovi Gardnerovi byla přesunuta z druhého na hlavní pódium. Na posledním koncertě Lollapaloozy v rodném městě Tool, Los Angeles, kapelu představil komik Bill Hicks. Hicks se stal přítelem členů kapely a měl na ně vliv poté, co byl zmíněn v bookletu alba Undertow. Žertovně například požádal publikum, které čítalo 10 000 lidí, aby stálo v klidu a pomohlo mu hledat ztracenou kontaktní čočku. Nárůst popularity získaný díky těmto koncertům pomohl albu Undertow získat v září 1993 zlatou desku od RIAA a v roce 1995 také platinovou desku. A to i přesto, že bylo distributory jako je Wal-Mart prodáváno s cenzurovaným obalem. Singl "Sober" se v březnu 1994 stal hitem a kapela za doprovodný stop-motion videoklip získala cenu časopisu Billboard v kategorii 'Nejlepší videoklip nového umělce'.
S vydáním dalšího singlu skupiny Tool s názvem "Prison Sex" se ale kapela opět stala terčem cenzury. Text písně i videoklip se zabývaly zneužíváním dětí, což vyvolalo kontroverzní reakce; Keenanův text začíná slovy: „Trvalo tak dlouho, než jsem si vzpomněl, co se vlastně stalo. Byl jsem tehdy tak mladý a nevinný, víš, že mi to ublížilo, ale dýchám, takže asi ještě žiju... Mám svázané ruce, skloněnou hlavu, zavřené oči a dokořán otevřené hrdlo.“ Videoklip vytvořil především kytarista Adam Jones, který jej vnímal jako svou „surrealistickou interpretaci“ daného tématu. Zatímco někteří současní novináři videoklip chválili a text popsali jako „metaforický“, americká pobočka MuchMusic (která požádala Keenana, aby kapelu zastupoval při slyšení) považovala videoklip za příliš explicitní a obscénní, a MTV ho po několika uvedeních přestala vysílat.
V září 1995 začala kapela psát a nahrávat své druhé studiové album Ænima. V té době také došlo v Tool k dosud jediné změně v sestavě, když baskytarista D'Amour kapelu v dobrém opustil, aby se věnoval jiným projektům. Podle Careyho D'Amour odešel z kapely, protože chtěl hrát na kytaru místo na baskytaru. D'Amoura nakonec během nahrávání alba nahradil Justin Chancellor, člen již neexistující kapely Peach, s níž Tool absolvovali turné. Dalšími uchazeči o místo byli Scott Reeder z Kyuss, Frank Cavanaugh z Filter, E. Shepherd Stevenson z Pigma Love Circus, Eric Avery z Jane's Addiction a Marco Fox ze ZAUM.
Chancellor, který má kromě anglických i norské předky, vystudoval Tonbridge School v anglickém Kentu, kde hrál na basovou kytaru ve školní kapele Slice of Life. Poté studoval na Durhamské univerzitě. později připojil ke kapele Peach, která vydala album Giving Birth to a Stone a dvě EP a v roce 1994 předskakovala kapele Tool v Evropě, než se v roce 1995 rozpadla. V září téhož roku se Chancellor přestěhoval do Spojených států a stal se stálým členem Tool.
Druhé album Ænima bylo vydáno na kompaktním disku 17. září 1996 a na vinylu 1. října 1996 prostřednictvím vydavatelství Zoo a Volcano Entertainment. Nahráno bylo ve studiu Ocean Way Recording v Hollywoodu a ve studiu The Hook v North Hollywoodu. Kapela si ke spolupráci přizvala producenta Davida Bottrilla, který produkoval některá alba skupiny King Crimson, zatímco Jones spolupracoval s Camem de Leonem na vytvoření obalu alba, který byl později nominován na cenu Grammy. Album bylo věnováno stand-up komikovi Billu Hicksovi, který zemřel dva a půl roku předtím. Kapela měla v úmyslu zvýšit povědomí o Hicksově tvorbě a myšlenkách, protože měla pocit, že Tool a Hicks „rezonují s podobnými koncepty“. Poslední skladbě alba "Third Eye" předchází ukázka z Hicksových vystoupení a lentikulární obal alba i refrén titulní skladby "Ænema" odkazují na skeč z Hicksova Arizona Bay (titulní skladba alba Arizona Bay Extended), ve kterém uvažuje o myšlence, že by se Los Angeles propadlo do Tichého oceánu.
Po svém vydání sklidilo album převážně kladné ohlasy od mainstreamových hudebních kritiků, kteří vyzdvihovali inovativnost a ambice kapely v rámci zvukové stránky alba. Jon Wiederhorn z Entertainment Weekly uvedl, že se jedná o „jedno z nejpodivnějších a nejsilnějších alb alternativního metalu roku 1996“, zatímco Edna Gundersen z USA Today napsala, že „Tool se svým třetím a nejlepším albem posouvá do popředí scény alternativního metalu“. David Fricke z časopisu Rolling Stone uvedl, že Tool „vrazili své riffy ostré jako železný hřeb a polemiky šokové terapie přímo do klaustrofobické slepé uličky takzvaného alternativního metalu ve jménu větší metafyzické slávy“, přičemž album označil za „velmi obdivuhodné“ a „dokonce i trochu působivé“.
Album Ænima brzy překonalo prodejní úspěch debutu a díky tomuto progresivně laděnému albu se kapela dostala na špičku žánru alternativního metalu. Po svém vydání umístilo na 2. místě žebříčku Billboard 200 a během prvního týdne se prodalo 148 000 kopií. V březnu 2003 pak získalo od RIAA trojnásobnou platinovou desku. Album se objevilo také na seznamech nejlepších alb roku 1996 v časopisech Kerrang! a Terrorizer a skladba "Ænema" získala v roce 1998 cenu Grammy za nejlepší metalové vystoupení. V roce 2003 bylo album časopisem Kerrang! zařazeno na šesté místo v žebříčku nejvlivnějších alb všech dob a v roce 2017 zařadil časopis Rolling Stone album na 18. místo ve svém žebříčku '100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)'.
První singl "Stinkfist" se dočkal omezeného vysílání. Byl zkrácen rozhlasovými programovými řediteli, MTV (USA) přejmenovala videoklip k "Stinkfist" na "Track No. 1" kvůli urážlivým konotacím a text písně byl pozměněn. V reakci na stížnosti fanoušků ohledně cenzury vyjádřil Matt Pinfield z pořadu MTV 120 Minutes v přímém přenosu lítost tím, že při představování videoklipu a vysvětlování změny názvu mávl pěstí před obličejem.
Turné začalo v říjnu 1996, dva týdny po vydání alba. Po četných vystoupeních ve Spojených státech a Evropě se skupina Tool koncem března 1997 vydala také do Austrálie a na Nový Zéland. Po návratu do Spojených států vystoupili v červenci opět na festivalu Lollapalooza '97, tentokrát jako hlavní hvězda, kde si vysloužili chválu od The New York Times. V roce 1998 se Tool připojili k turné Ozzfest ve Spojených státech jako předkapela před Ozzy Osbournem. Kapela ale souhlasila pod podmínkou, že se k ní musí připojit také Melvins, protože, jak uvedl jejich frontman Buzz Osborne, „chtěli na turné alespoň jednu kapelu, která se jim líbila“, a to navzdory odrazování ze strany organizátorů turné.
Následně se rozběhly dva soudní spory, které narušily práci kapely na dalším albu. Společnost Volcano Entertainment – nástupce již neexistujícího vydavatelství Zoo Entertainment – obvinila Tool z porušení smlouvy a podala žalobu. Podle Volcana Tool porušili smlouvu tím, že zvažoval inabídky od jiných nahrávacích společností. Poté, co Tool podali protížalobu s tvrzením, že Volcano nevyužilo opci na prodloužení smlouvy, se strany dohodly na mimosoudním vyrovnání. V prosinci 1998 Tool souhlasili s novou smlouvou, společným podnikem na tři alba.
V roce 2000 pak kapela propustila svého dlouholetého manažera Teda Gardnera, který následně zažaloval kapelu kvůli své provizi. Během této doby se Keenan připojil ke kapele A Perfect Circle, kterou založil dlouholetý kytarový technik Tool Billy Howerdel, zatímco Jones se připojil k Buzzovi Osbornovi z The Melvins a Carey bubnoval s Jello Biafrou z Dead Kennedys na vedlejších projektech. Ačkoli se šířily zvěsti, že se Tool rozpadají, Chancellor, Jones a Carey pracovali na novém materiálu a čekali na Keenanův návrat.
V roce 2000 vyšlo boxové vydání Salival (CD/VHS nebo CD/DVD), které zvěsti o rozchodu definitivně utnulo. CD obsahovalo jednu novou originální skladbu, coververzi písně "No Quarter" od Led Zeppelin a přepracované verze starších skladeb. Coververze "No Quarter" měla být původně použita na soundtracku k filmu Private Parts, ale skupina Tool nakonec s jejím použitím nesouhlasila, což vyvolalo kritiku ze strany autora knižní předlohy Howarda Sterna, který tuto kapelu dříve podporoval. Živá skladba "You Lied" je coververzí písně z repertoáru předchozí kapely basisty Justina Chancellora, skupiny Peach. VHS i DVD obsahovaly po čtyřech hudebních videoklipech, přičemž DVD navíc obsahovalo bonusový videoklip k písni "Hush". Ačkoli z alba Salival nevzešel žádný singl, skrytá skladba "Maynard's Dick" (která pochází ještě z období alba Opiate) se na krátkou dobu dostala do éteru FM rádií, když se několik DJů rozhodlo ji odvysílat pod názvem "Maynard's Dead".
Album Salival obsahuje značné množství živého materiálu (další oficiální živé album Tool, sestávající převážně ze skladeb z festivalu Lollapalooza '93, je k dispozici na již vyprodaném albu Sober – Tales from the Darkside). Skladby byly nahrány na několika různých koncertech před vydáním alba v roce 2000; protože však booklet uvádí pouze místa konání bez dat, přesné zdroje nejsou potvrzeny. Pravděpodobnými kandidáty pro většinu nahrávek je letní turné z roku 1998, ačkoli skladby "Third Eye", "Pushit" nebo "Merkaba" mohou být z jara 1997 ze San Diega.
V lednu 2001 oznámila skupina Tool vydání nového alba Systema Encéphale spolu se seznamem dvanácti skladeb, mezi nimiž figurovaly tituly jako "Riverchrist", "Numbereft", "Encephatalis", "Musick" a "Coeliacus". Sítě pro sdílení souborů, jako byl Napster, zaplavily falešné soubory nesoucí názvy těchto skladeb. V té době byli členové Tool otevřeně kritičtí vůči sítím pro sdílení souborů obecně kvůli negativnímu dopadu na umělce, kteří jsou závislí na úspěchu v prodeji desek. Během rozhovoru s NY Rock v roce 2000 zpěvák Maynard James Keenan prohlásil: „Myslím, že existuje spousta jiných odvětví, která by si zasloužila být zničena. Ti, komu MP3 škodí, nejsou ani tak společnosti nebo byznys, ale umělci, lidé, kteří se snaží psát písničky.“ O měsíc později kapela odhalila, že nové album se ve skutečnosti jmenuje Lateralus; název Systema Encéphale a seznam skladeb byly jen lstí.
Novinka vyšla nakonec 15. května 2001 u vydavatelství Volcano Entertainment. Album bylo nahráno v Cello Studios v Hollywoodu a ve studiích The Hook, Big Empty Space a The Lodge v North Hollywoodu v období od října 2000 do ledna 2001. Produkoval ho, společně s kapelou, opět David Bottrill, který stál i za předchozí nahrávkou. 23. srpna 2005 bylo Lateralus vydáno na vinylu jako limitovaná edice dvojalba v holografickém rozkládacím obalu.
Lateralus a související turné posunuly Tool o krok blíže k art rocku a progresivnímu rocku. Rolling Stone se v pokusu o shrnutí alba vyjádřil, že „bicí, basa a kytary se pohybují v drásavých cyklech hypervřískotu a téměř tichého pochodu smrti... Prodloužená stopáž většiny ze třinácti skladeb alba »Lateralus« je zavádějící; celé album se valí a dupá s účelem připomínajícím suitu.“ Joshua Klein z The A.V. Club vyjádřil názor, že Lateralus se svými 79 minutami a relativně složitými a dlouhými skladbami – korunovanými deset a půl minutovým videoklipem k písni "Parabola“ – představoval výzvu jak pro fanoušky, tak pro hudební programování.
K albu se váže několik zajímavosti:
Album se stalo celosvětovým hitem a hned v prvním týdnu po vydání se dostalo na první místo americké albové hitparády Billboard 200. Skupina Tool navíc získala svou druhou cenu Grammy za nejlepší metalové vystoupení roku 2001 za skladbu "Schism". Během děkovné řeči kapely Carey prohlásil, že by rád poděkoval svým rodičům (za to, že ho snášeli) a Satanovi, a baskytarista Chancellor dodal: „Chci poděkovat svému tátovi za to, že si to rozdával s mojí mámou.“
Album Lateralus propagovalo ozsáhlé turné v letech 2001 a 2002, které přineslo kapele i dosavadní vrchol: společné mini-turné s deseti koncerty s King Crimson v srpnu 2001. Obě kapely byly srovnávány a MTV je popsala jako „bývalé a budoucí krále progresivního rocku“. Keenan o tomto mini turné prohlásil: „Pro mě je být na pódiu s King Crimson jako kdyby Lenny Kravitz hrál s Led Zeppelin, nebo kdyby Britney Spearsová stála na pódiu s Debbie Gibsonovou.“ Ačkoli konec turné v listopadu 2002 zdánlivě signalizoval pro kapelu začátek další pauzy, ta zdaleka nebyla neaktivní. Zatímco Keenan nahrával a koncertoval s A Perfect Circle, ostatní členové kapely vydali rozhovor a nahrávku nového materiálu, obojí exkluzivně pro fan klub. Edice „dvojitého vinylového čtyřdiskového alba“ Lateralus byla nejprve vydána jako limitovaná autogramová edice exkluzivně dostupná pro členy fanklubu a veřejně vydána 23. srpna 2005. 20. prosince pak byla vydána dvě DVD, jedno obsahující singl "Schism" a druhé "Parabola", remix od Lustmorda a hudební videoklip s komentářem Davida Yowa a Jello Biafry.
Po patnácti letech existence si kapela Tool získala, jak to popsal Dan Epstein z časopisu Revolver, oddanou „kultovní“ fanouškovskou základnu a jakmile se začaly objevovat podrobnosti o jejich dalším albu, například vliv kapel Fantômas a Meshuggah, s nimiž absolvovali turné Lateralus, vynořila se kolem nového alba Tool kontroverze spojená se spekulacemi o názvech skladeb a předběžnými zvěstmi o uniklých písních. Spekulace o možných názvech alba byly vyvráceny zprávou na oficiálních stránkách kapely, která oznámila, že název nového alba je 10,000 Days. Spekulace však pokračovaly, s tvrzením, že 10,000 Days je pouze 'návnadou' určenou k oklamání publika. Tato zvěst se ukázala jako nepravdivá, když se týden před oficiálním vydáním alba objevila jeho kopie na sítích pro sdílení souborů.
Úvodní skladba alba "Vicarious" zazněla poprvé v amerických rozhlasových stanicích 17. dubna 2006, samotné album pak vydaly společnosti Tool Dissectional a Volcano Entertainment 28. dubna 2006 v některých částech Evropy, 29. dubna 2006 v Austrálii, 1. května 2006 ve Velké Británii a 2. května 2006 v Severní Americe. Co se týká nahrávání, bylo to poprvé od alba Undertow z roku 1993, kdy kapela pracovala ve studiu Grandmaster a bez producenta Davida Bottrilla. Z nahrávky vzešly tři rockové singly, které se umístily v první desítce: "Vicarious", "The Pot" a "Jambi".
Album se hned umístilo na předních příčkách různých mezinárodních hitparád. V prvním týdnu se v USA novinky prodalo 564 000 kusů a obsadila první místo v žebříčku Billboard 200, čímž zdvojnásobila prodej svého nejbližšího konkurenta, stejnojmenného alba skupiny Pearl Jam. Nahrávka získala dvojitou platinovou certifikaci od RIAA i RMNZ a platinu obdržela také v Austrálii a Kanadě. V Belgii, Německu, Irsku, Polsku a Velké Británii pak získala zlato.
Kritici však album 10,000 Days přijali méně příznivě než jeho předchůdce Lateralus.
Ještě před vydáním alba odstartovalo 30. dubna turné na festivalu Coachella. Plán turné byl podobný jako u turné k albu Lateralus z roku 2001 (jako předkapely vystupovaly skupiny Isis a Mastodon), narušil jej ale incident, který se odehrál během krátké přestávky na začátku následujícího roku. Po turné po Austrálii a Novém Zélandu, utrpěl bubeník Carey při potyčce se psem své přítelkyně natržení bicepsu, což vrhlo nejistotu na nadcházející koncerty kapely v Severní Americe. Carey podstoupil 21. února operaci a několik vystoupení muselo být odloženo.
V dubnu se Tool vrátili na turné a 15. června vystoupili jako hlavní hvězda na hudebním festivalu Bonnaroo, kde se v písni "Lateralus" jako host objevil Tom Morello z kapely Rage Against the Machine. Mezitím byla skladba "Vicarious" nominována na cenu za nejlepší hardrockové vystoupení a album 10,000 Days vyhrálo cenu za nejlepší obal alba na 49. ročníku cen Grammy. Videoklip k písni "Vicarious" vyšel na DVD 18. prosince. Letní turné kapely v roce 2009 začalo 18. července v Commerce City v Coloradu na Mile High Music Festivalu. Tool byli hlavními hvězdami festivalu Lollapalooza 2009 a vystoupili 22. srpna na Epicenter Festivalu v Pomoně v Kalifornii.
V rámci turné 'Tool Winter Tour' odehrála kapela v lednu a únoru 2012 další koncerty po celých Spojených státech a Kanadě a 12. května vystoupila na festivalu Ozzfest Japan.
15. července 2014 Carey a Jones informovali časopis Rolling Stone, že hlavními důvody zpoždění pátého alba jsou rodinné závazky a probíhající soudní spor. V březnu příštího roku Jones prozradil, že soudní spor byl vyřešen ve prospěch kapely, a proto se teď kapela konečně může soustředit na nahrávání dalšího alba. Řekl, že doufá, že album bude hotové do konce roku 2015, ale zdůraznil, že kapela nebude svou spěchat jenom proto, aby stihla nějaký termín.
V lednu 2016 absolvovali Tool další turné po Spojených státech. Čekaní na nové album pokračovalo a přestože se v únoru 2017 objevily zprávy, že Keenan vstoupil do studia, aby pracoval na vokálech, později informace potvrdily, že vydání alba není naplánováno na rok 2017. a kapela oznámila severoamerické turné s začátkem v květnu. V únoru 2018 Jones prozradil, že Keenan pracuje na textech a kapela začne nahrávat v březnu. V červnu 2018 Keenan ve svém děkovném projevu při převzetí ceny Icon Award na udílení cen Metal Hammer Golden Gods Awards prohlásil: „Rád bych zde oficiálně oznámil, že se příští rok dočkáte nové hudby.“
5. května 2019 kapela živě představila na festivalu Welcome to Rockville v Jacksonville na Floridě dvě nové skladby s názvem "Descending" a "Invincible". O tři dny později bylo potvrzeno, že nové album s názvem Fear Inoculum má vyjít 30. srpna 2019. Titulní skladba vyšla jako singl 7. srpna a byla prvním vydáním kapely za posledních 13 let.
2. srpna 2019 se diskografie skupiny (s výjimkou alba Salival) stala dostupnou na streamovacích platformách. Tool patřili k posledním velkým skupinám, které svou hudbu vydaly v digitální podobě, jelikož jejich nahrávací smlouva byla podepsána ještě před nástupem streamování a nebyla revidována až do vydání alba Fear Inoculum. Díky tomuto kroku se všechna alba skupiny dostala do několika mezinárodních hitparád a překonala několik rekordů v žebříčku Billboard. Keenan později uvedl, že lituje, že se k streamovacím platformám nepřipojili dříve, protože to omezilo možnost, aby se Tool dostali k novému publiku.
Album Fear Inoculum se stalo třetím albem Tool, které se dostalo na první místo v USA. Album sklidilo u kritiků velký ohlas a recenzenti se obecně shodovali, že se kapele podařilo svůj zavedený zvuk úspěšně zdokonalit. V prvním týdnu se album dostalo na první místo také v dalších pěti národních albových hitparádách. Dvě skladby z alba získaly nominace na Grammy, první singl "Fear Inoculum" v kategorii Nejlepší rocková skladba a "7empest" v kategorii Nejlepší metalové vystoupení, přičemž druhá jmenovaná skladba cenu získala.
Na webu Metacritic, který recenzím od předních kritiků přiděluje normalizované hodnocení na stupnici do 100 bodů, má album průměrné skóre 81 bodů ze 100, což na základě 23 recenzí znamená 'všeobecný ohlas'. NME udělilo albu plný počet bodů a vyzdvihlo Keenanovu práci jako „snad nejlepší sbírku vokálů, kterou zpěvák Keenan kdy nahrál, přičemž mnoho frází vychází z úst zpěváka spíše jako medově nasáklý zpěv Keenana z ... A Perfect Circle než jako drsný chraplák z dřívějška. The Boston Globe se s tímto názorem ztotožnil a album pochválil jako „80minutový prog-metalový horečnatý sen, který dokazuje, že kapela je zpět a lepší než kdy jindy.“ The Atlantic album pochválil za to, že je stejně dobré jako předchozí alba, a popsal ho jako „přesné a drtivé, jak tomu vždy bylo, obsahující téměř nezvladatelné množství toho typického Toolovského pocitu.“ Spin ocenil album za to, že „pokračuje v rozostřování hranic mezi uměním, psychedelickou hudbou, alternativním metalem a prog rockem s nezměněnou zvědavostí a dovedností“, zatímco „zůstává vzdorně v rozporu s auto-tunovaným, digitálně kvantizovaným světem, ve kterém nyní žijeme“.
V červnu 2020 skupina Tool zrušila své plánované severoamerické turné poté, co kvůli pandemii COVID-19 odložila několik koncertů. Následující srpen Carey poznamenal, že skupina si dala pauzu, ale že stále doufá, že se v budoucnu znovu sejdou, aby nahráli EP, s jehož vydáním by měla skupina větší volnost, protože již není vázána smlouvou s nahrávací společností.27. října 2020 vyšla instrumentální skladba s názvem "The Witness", na které se podíleli Jones, Chancellor a Carey a kterou produkoval Barresi, ačkoli skladba byla připsána Jonesovi, nikoli samotné kapele.
V březnu 2022 Carey oznámil, že kapela pracuje na novém materiálu pro své šesté studiové album, a poznamenal, že „...další album nám už nebude trvat tak dlouho. Z toho posledního nám dokonce zbylo pár věcí, které rozpracujeme. Máme rozdělané tři nebo čtyři nové písničky.“. Věci však zjevně nešly tak rychle, v lednu 2024 se Carey zmínil, že nové album by mohlo mít kratší skladby, a poznamenal, že by se kapela mohla vrátit k nahrávání desky typu Undertow. V únoru 2025 Chancellor uvedl, že Tool věnují příští tři měsíce ve studiu uspořádání svých nápadů pro novou hudbu, zatímco v září 2025 Keenan řekl, že plány kapely na rok 2026 budou „asi skládání“, zatímco Jones zmínil, že má „spoustu riffů“ a plánuje se „brzy ponořit“ do procesu skládání šestého alba. Na začátku roku 2026 Carey prohlásil, že kapela pracuje na spoustě nových skladeb Tool a doufá ve vydání v roce 2027
Hudební styl skupiny Tool byl popsán jako alternativní metal, art rock, post-metal, progresivní rock, progresivní metali heavy metal. Patrick Donovan z deníku The Age popsal formaci jako „metalovou kapelu pro přemýšlivé lidi. Intelektuální a instinktivní, jemnou a tvrdou, melodickou a drsnnou, něžnou a brutální, známou a podivnou, západní a východní, krásnou a ošklivou, napjatou, ale zároveň rozlehlou a epickou – jako spleť protikladů.“ AllMusic při popisu jejich obecného zvuku hovoří o „drásavém heavy metalu ve stylu post-Jane's Addiction“, zatímco The New York Times vidí podobnosti s „dýchavičnými, drtivými kytarovými riffy Led Zeppelin a blízkovýchodními tónovými stupnicemi“. Jejich album Lateralus z roku 2001 bylo serverem AllMusic přirovnáno k albu Meddle (1971) od Pink Floyd, avšak o třicet let později a pozměněné „impulsem Tool zaplnit každý centimetr nekonečna tvrdým kytarovým masem a absolutní hrůzou“. Tool byli označováni za post-metalovou kapelu v roce 1993 a 1996,stejně jako v roce 2006, poté, co se tento termín stal populárním.
Součástí repertoáru Tool je použití neobvyklých taktů. Chancellor například popisuje taktový předpis použitého v prvním singlu z alba Lateralus, "Schism", jako 'šest' a 'šest a půl', a uvádí, že se později „mění na nejrůznější jiné takty“. Mezi další příklady patří titulní skladba alba, která také vykazuje měnící se rytmy, stejně jako skladby z alba 10,000 Days - "Wings for Marie (Pt 1)" a "10,000 Days (Wings Pt 2)“. Kapela také využívá různé formy instrumentálních experimentů, jako je použití 'pipe bomb microphone' (kytarový snímač namontovaný uvnitř mosazného válce) a kytarové sólo s talk boxem v písni "Jambi".
Kromě tohoto aspektu zvuku kapely si každý člen kapely pohrává se svým širokým hudebním záběrem. Časopis Bass Player popsal Chancellorovu hru na basu jako hru s „plným středovým tónem, technikami ve stylu kytary a pružnou všestranností“. Rytmickou sekci kapely doplňuje bubeník Carey, který využívá polyrytmy, techniky ve stylu tabla a začleňuje vlastní elektronické bubenické pady k spouštění samplů, jako jsou předem nahrané zvuky tabla a octobanu. Keenanovy schopnosti jako zpěváka subjektivněji charakterizoval Seattle Post-Intelligencer: Po jeho vystoupení během reunionového koncertu Alice in Chains v roce 2005 ho nezávislý novinář Travis Hay viděl jako „přirozenou náhradu za Laynea Staleyho“. Ohledně jeho role v A Perfect Circle a Tool napsal The New York Times, že „obě skupiny spoléhají na Keenanovu schopnost dodávat důstojnost emocím jako je chtíč, hněv a znechucení, přičemž med v jeho hlase přidává nádech hloubky“. Jones se podle časopisu Guitar Player nespoléhá na žádnou konkrétní techniku hry na kytaru, ale spíše kombinuje mnoho různých technik.
Kapela klade důraz na zvuk svých skladeb a snaží se omezit vliv textů na vnímání písní tím, že k albům nezveřejňuje texty písní, ačkoli nakonec texty k albu Fear Inoculum pro CD verzi tohoto alba zveřejnila. Zvláštní pozornost je často věnována uspořádání textů, jako například v písni "Lateralus". Počet slabik na verš v textu skladby odpovídá uspořádání Fibonacciho čísel a skladba "Jambi" používá a odkazuje se na běžný metrický jamb. Texty na albech Ænima a Lateralus se zaměřují na filozofii a spiritualitu – konkrétní témata sahají od organizovaného náboženství v písni "Opiate" přes evoluci a jungovskou psychologii v písni "Forty-Six & 2" až po transcendenci v písni "Lateralus“. Na albu 10,000 Days chtěl Keenan prozkoumat témata, která jsou pro něj osobnější: název alba a titulní skladba odkazují na dvacet sedm let, během nichž jeho matka trpěla komplikacemi po cévní mozkové příhodě až do své smrti v roce 2003.
V roce 1997 skupina uvedla jako své vzory King Crimson, Melvins a album Passion od Petera Gabriela. Při popisu jejich širokého stylového záběru kritici poznamenali, že jsou „ovlivněni stejně tak Pink Floyd jako Sex Pistols.“ V rozhovoru z roku 1993 Adam Jones zmínil jako své inspirace kromě King Crimson také Joni Mitchell, Depeche Mode a country hudbu. Padla také jména jako Led Zeppelin, Helmet, Faith No More, Bauhaus, Meshuggah, David Bowie, Black SabbathRush nebo Yes. Především však kupina Tool neustále zdůrazňuje obrovský vliv, jaký na jejich hudbu měli průkopníci progresivního rocku King Crimson.
Součástí tvorby skupiny Tool je také začleňování vlivů jiných uměleckých děl do jejich hudebních videoklipů, živých vystoupení a obalů alb. Adam Jones zastává v kapele dvojí roli – je uměleckým ředitelem i režisérem jejich videoklipů. Dalším projevem tohoto přístupu je oficiální webová stránka „věnovaná umění a vlivům“ v kapele.
Kapela vydala osm hudebních videoklipů, ale osobně se objevila pouze v prvních dvou. Podle vlastního vyjádření tak chtěla zabránit tomu, aby se lidé upínali spíše na osobnosti účinkujících než na samotnou hudbu. S výjimkou skladeb "Hush" a "Vicarious" jsou všechny videoklipy skupiny Tool do určité míry natočeny technikou stop-motion animace. Zejména videoklip k písni "Sober" vzbudil velkou pozornost. Jones vysvětlil, že neobsahuje žádný děj, ale že jeho záměrem bylo vyvolat osobní emoce pomocí obrazů. Rolling Stone popsal tyto obrazy jako „zlé mužíčky obývající temné sklepení, kde trubkami ve zdi proudí maso“ a označil klip za průlomový a epický. Časopis Billboard jej zvolil „nejlepším videoklipem nového umělce“. Videoklip k písni "Vicarious" vyšel na DVD 18. prosince 2007 a jedná se o první videoklip skupiny, který byl vytvořen výhradně pomocí počítačové animace (CGI).
Jones je zodpovědný také za většinu grafických návrhů kapely. Obal alba Undertow zdobí Jonesova socha hrudního koše a fotografie od členů kapely. Na pozdějších albech se podíleli i další umělci: alba Ænima a Salival obsahují díla Cama de Leona; alba Lateralus a 10,000 Days vznikla za pomoci Alexe Greye. Vydání sklidila pozitivní ohlasy kritiky a hudební novinář z Associated Press připsal kapele pověst inovativního balení alb. Jak Ænima, tak 10,000 Days byly nominovány na cenu Grammy za nejlepší obal nahrávky, ale zatímco první z nich v roce 1997 nevyhrála, druhá v roce 2007 zvítězila. Jones vytvořil obal pro album 10,000 Days, který obsahuje pár stereoskopických brýlí pro prohlížení 3D grafiky a fotografií. Jones, celoživotní fanoušek stereoskopické fotografie, chtěl, aby byl obal jedinečný a odrážel umělecká díla ze 70. let, která si cení. Obal CD alba Fear Inoculum obsahoval dobíjecí 4palcový HD displej a reproduktor, který po otevření přehrával skrytou skladbu spolu s videem, a také 36stránkovou brožuru.
Po svých prvních turné na počátku 90. let vystupovala skupina Tool jako hlavní hvězda na světových turné a významných festivalech, jako jsou Lollapalooza (1997 a 2009), Coachella (1999 a 2006), Voodoo Fest (2001 a 2016), Download Festival (2006 a 2019), Roskilde (2001 a 2006), Big Day Out (2007 a 2011), Bonnaroo (2007 a 2022), All Points West Music & Arts Festival (2009) a Epicenter (2009). Na pódiu se k nim při několika příležitostech připojili četní umělci, jako například Buzz Osborne a Scott Reeder; Tom Morello a Zack de la Rocha během jejich turné v roce 1991; Layne Staley na Havaji v roce 1993; Tricky, Robert Fripp, Mike Patton, Dave Lombardo, Brann Dailor z Mastodon a experimentální umělecké duo Osseus Labyrint během turné Lateralus v letech 2001–02; a Kirk Hammett, Phil Campbell, Serj Tankian a Tom Morello během turné v letech 2006–07. Zahráli covery skladeb od Led Zeppelin, Teda Nugenta, Peach, Kyuss, Dead Kennedys a Ramones.
Živá vystoupení v rámci hlavního turné skupiny Tool se vyznačují netradičním uspořádáním pódia a videoprojekcí. Keenan a Carey stojí vzadu na vyvýšených plošinách, zatímco Jones a Chancellor stojí vpředu po stranách pódia. Keenan často stojí zády k publiku a dívá se spíše na kulisy nebo na boky pódia. Nepoužívají se žádné sledovací reflektory ani živé kamery; místo toho kapela využívá rozsáhlé protisvětlo, aby odvedla pozornost od členů kapely směrem k velkým obrazovkám v pozadí a k davu. Breckinridge Haggerty, designér živých videí kapely, říká, že výsledné tmavé prostory na pódiu jsou hlavně pro Maynarda. Vysvětluje: „Mnoho písní je pro něj osobní cestou a má potíže s oslňujícím světlem, když se snaží tyto emoce zprostředkovat publiku. Potřebuje trochu osobního prostoru a ve stínu se cítí pohodlněji.“ Velké obrazovky se používají k přehrávání „smyčkovaných klipů, které nejsou synchronizovány s písní jako hudební videoklip. Kapela nikdy nepoužívala žádný časový kód. Vždy se ujistili, že se video může měnit za běhu, tak, aby bylo možné improvizovat. ... Žádné vystoupení není nikdy dvakrát stejné.“ Během turné k albu 10,000 Days se videomateriál skládal z více než šesti hodin záznamů, které vytvořili Jones, jeho manželka Camella Grace, Chet Zar, Meats Meier a Haggerty. Část materiálu vytvořeného Zarem byla vydána na jeho DVD Disturb the Normal
Autoři HP Newquist a Rich Maloof ve své knize The New Metal Masters připisují skupině Tool vliv na moderní metal. Sean Richardson z The Boston Phoenix považuje skupiny System of a Down, Deftones a Korn za příklady obrovského vlivu Tool na tento žánr. Keenanův styl zpěvu je považován za významný vliv na umělce, jako jsou Pete Loeffler ze skupiny Chevelle, Benjamina Burnleyho z Breaking Benjamin, Willa Martina z Earshot a Freda Dursta z Limp Bizkit. Lauryn Schaffner z Loudwire označila Tool za jednu ze čtyř velkých kapel heavy metalu 90. let, spolu se Sepulturou, Korn a Panterou.
Undertow (1993)
Ænima (1996)
Lateralus (2001)
10,000 Days (2006)
Fear Inoculum (2019)
