(SWE - hard rock, heavy metal)
(GBR - NWOBHM)
(USA - hard rock)
(AUS - heavy metal)
(CHE - hard rock, heavy metal)
(AUS - hard rock, heavy metal)
(GBR - NWOBHM, hard rock, AOR)
(GBR - NWOBHM, power metal)
(USA - heavy metal, progresivní metal, power metal)
(CAN - hard rock, křesťanský metal)
(GBR - NWOBHM)
(GBR - NWOBHM)
(GBR - NWOBHM)
(USA - hard rock, heavy metal, glam metal)
(SWE - hard rock, heavy metal, glam metal)
(USA - thrash metal)
(GBR - 1979 - hard rock, NWOBHM)
(USA - Alternativní metal, Funk metal, Experimentální rock)
Známí také pod jmény Faith No Man a Sharp Young Men
(USA - heavy metal, thrash metal)
(USA - Funk rock, Funk metal, Alternativní rock)
(GBR - NWOBHM, glam metal, hard rock)
(GBR - NWOBHM, heavy metal)
(FIN - hard rock, glam metal)
(CAN - hard rock, heavy metal)
(GBR - NWOBHM)
(GBR - NWOBHM)
(GBR - NWOBHM)
(RUS - heavy metal, hard rock, křesťanský metal)
(USA - heavy metal, glam metal)
(GBR - NWOBHM)
(POL - heavy metal, speed metal, thrash metal)
(CHE - hard rock, heavy metal)
(GBR - postpunk, industriální rock, industriální metal)
(USA - hard rock, progresivní metal, alternativní metal)
(GBR - NWOBHM)
(GBR - hard rock, heavy metal)
(FRA - heavy metal, power metal)
(USA - hard rock, glam metal)
vystupovali pod názvy Stereo (1979–1980), Ranger (1980–1982), Nightranger (1982)
(USA - heavy metal)
(GBR - NWOBHM)
(CZE, Praha - hard rock, heavy metal, speed metal)
(GBR - 1979 - NWOBHM, doom metal)
(USA - doom metal)
(GBR - NWOBHM)
(GBR - NWOBHM)
(USA - heavy metal, progresivní metal, power metal, symfonický metal)
(USA - hard rock, heavy metal)
(USA - hard rock, heavy metal, comedy metal)
(GBR - 1979 - NWOBHM)
(CZE, Praha - hard rock, heavy metal)
(GBR - NWOBHM)
(USA - hard rock, heavy metal, doom metal)
(POL - hard rock, heavy metal)
(USA - heavy metal)
(ARG - heavy metal, speed metal, latin metal)
(GBR - hardcore punk, crust punk)
(GBR - NWOBHM, black metal, speed metal, thrash metal)
(USA - heavy metal, power metal)
(GBR - NWOBHM, doom metal)
Accept – Accept (16.ledna)
AC/DC – Highway to Hell (27.července)
Aerosmith – Night in the Ruts (1.listopadu)
Angel – Sinful
The Angels – No Exit
Bad Company – Desolation Angels
Bachman-Turner Overdrive – Rock n' Roll Nights
Blackfoot - Strikes
Blue Öyster Cult – Mirrors (19.června)
Divlje Jagode – Divlje Jagode
Faithful Breath – Fading Beauty
Gillan – Mr.Universe
Gordi – Gordi 2
Gordi – Gordi 3
Goravestone – Doomsday
Helix – Breaking Loose
Cheap Trick – Dream Police
Iron Maiden – The Soundhouse Tapes (9.listopadu)
Kansas – Monolith
Kiss – Dynasty (23.května)
Led Zeppelin – In Through the Out Door (15.srpna)
Magnum – Magnum II
Mahogany Rush – Tales of the Unexpected
Marseille – Mountain
Motörhead – Overkill (24.března)
Motörhead – Bomber (27.října)
Motörhead – On Parole (8.prosince)
Nazareth – No Mean City
Rainbow – Down to Earth (3.srpna)
Resurrection Band – Rainbow's End
Riot – Narita
Samson – Survivors
Saxon – Saxon (21.května)
Scorpions – Lovedrive (25.února)
Sweet – Cut Above the Rest
Ted Nugent – State of Shock
Thin Lizzy – Black Rose: A Rock Legend (13.dubna)
Tko – Let It Roll
Triumph – Just a Game
Van Halen – Van Halen II (23.března)
Vatreni Poljubac – Recept za Rock 'n' Roll
Whitesnake – Love Hunter (1.října)
ZZ Top – Degüello
Projektil byla česká rocková hudební skupina, známá především v 80. letech 20. století. V roce 1982 vydává singl "Zahrada ticha/Uvadlé růže", obsahující jejich zřejmě největší hit Zahrada ticha, a posléze i "Noční vlak/Mám ztratit svou dálku". Krátce poté odchází ze skupiny Pavel Roth, jenž se přeorientoval na pop, a nahrazuje ho Jiří Hopp.
V roce 1986 musela skupina kvůli problémům se státním socialistickým aparátem ukončit činnost a její desky musely být staženy ze všech obchodů. V roce 1989 skupina svoji činnost obnovila, když vydala nový metalový singl "Lovci lebek/Kovárna". Jejich poslední album Best of PROJEKTIL – Zpátky do Zahrady ticha, vyšlo v roce 1998. V roce 2001 se skupina vrátila na koncertní pódia, ovšem v následujícím roce oznámila svůj definitivní konec.
Na jaře v roce 1979 se bubeník Jarda Hiseman a kytarista Josef Celina ze zakázané skupiny Kyvadlo a basák Daniel Kopec a kytarista Josef Císařovský předtím působící ve skupině Novum domluvili a založili kapelu, které dali název Tam, která byla možná první hudební skupinou v Čechách hrající klasický heavy metal podpořený čtyřhlasými vokály. Po odchodu Daniela Kopce a Josefa Císařovského v kapele skončil vokální projev těchto rozměrů a v kapele začíná značný pohyb hráčů a zpěváků. Jedním ze zpěváků byl i Ladislav Křížek.
Manchesterská skupina A II Z (pojmenovaná podle atlasu ulic A-Z) byla založena bratry Davem (zpěv) a Garym Owensovými (kytara), Camem Campbellem (baskytara) a Karlem Retim (bicí) právě včas (koncem roku 1979), aby ji zachvátilo počáteční nadšení z nové vlny britského heavy metalu. Skupina, jejíž styl připomínal Motörhead, Sweet Savage a Weapon, okamžitě podepsala smlouvu s major labelem Polydor a v roce 1980 nahrála své debutové album The Witch of Berkeley naživo na koncertě v rodném městě (ve skutečnosti v hale střední školy Hazel Grove) a poté byla vyslána na turné jako support Girlschool (Iron Maiden) a Black Sabbath.
Ani jedna z těchto zkušeností však nepomohla prodeji desek a po vydání EP No Fun After Midnight a singlu "I'm the One Who Loves You" v roce 1981 s nimi vydavatelství Polydor přerušilo spolupráci. V té době se také rozhořely vnitřní rozpory a Owens se zbavili své původní rytmické sekce, aby na posledním singlu spolupracoval s novým baskytaristou Tonym Backhousem (který později založil Mad Dogs and Mr Wolf s Wallym Rumseyem, bývalým Kruizerem) a bubeníkem Simonem Wrightem (později členem AC/DC). Nový a komerčnější AOR směr kvarteta však nepřinesl ovoce a v polovině roku 1982 se A II Z rozpadli. Kytarista Gary Owens se poté připojil k podobně nešťastné NWOBHM skupině Tytan.
V roce 1993 vydalo Reborn Classics znovu The Witch of Berkeley jako bootlegové CD, které obsahuje oba singly a čtyřstopé demo od Jaguaru. V roce 2006 vydala společnost Majestic Rock oficiální reedici alba The Witch of Berkeley, která obsahovala i oba singly a jejich b-strany.
Briar založili v roce 1979 kamarádi ze školy Kevin Griffiths (zpěv/kytara), Dean Cook (bicí), Dean Rogers (kytara) a David Tattum (baskytara), původně jako zábavu, aby udělali dojem na své kamarády. Zakládající člen a bubeník Briar Dean Cook vzpomíná: „Kapela, kterou jsem založil já a Kev, se myslím jmenovala Emerald nebo Lucifer, už si nevzpomínám, jak se jmenovala... ale v určitém okamžiku jsme prošli oběma názvy. Musím být upřímný, že si nepamatuju jména lidí z té původní kapely, ale kapelou jsme se (tak trochu) stali doopravdy, když jsme do toho zapojili naše kamarády Davida Tattama a Deana Rogerse.“
V roce 1982 se sestava ustálila, když se ke kapele připojili Darren Underwood a Dave Fletcher a Kevin Griffiths přešel na baskytaru. To bylo těsně před vydáním prvního singlu "Rainbow In The Skies/Crying In The Rain". Klasickou sestavu teď tvořili Kevin Griffiths (baskytara a vokály), Darren Underwood (kytara a doprovodné vokály), Dave Fletcher (kytara a doprovodné vokály) a Dean Cook (bicí a doprovodné vokály). Těsně předtím přišel ještě jeden důležitý moment, když se Briar spojili s manažerem Georgem Bondem, který kapele pomáhal po celou dobu její kariéry.
Další velký zlom nastal, když kapela vyhrála v Birminghamu soutěž "Nejžhavější kapela ve městě". Vítězství upoutalo pozornost wolverhamptonského vydavatelství FM Revolver a jeho dceřiné společnosti Heavy Metal Records. To vedlo k debutovému albu Too Young, které bylo nahráno a vydáno v roce 1985 a bylo velmi dobře přijato fanoušky i médii. Hned o rok později vydali u labelu GBB svůj druhý počin Take On The World (v roce 2012 znovu vydaný na CD u Battle Cry Records), což bylo skvělé album plné metalu 80. let s příchutí popových melodií a refrénů. Díky tomuto albu Briar získali smlouvu s velkým vydavatelstvím Sony/CBS Records. Jejich prostřednictvím vyšlo v roce 1988 klasické třetí album Crown Of Thorns, z něhož vzešel hitový singl "Frankie", který rotoval na MTV.
Aby Briar ukázali, že toho mají v zásobě ještě víc, šli okamžitě do studia a nahráli další plnohodnotné album s názvem Reach Out, které ale dodnes nebylo vydáno. Bohužel smlouva se Sony/CBS padla a po vydání dalšího 7" singlu kapela přijala zpěváka Kevina Billingtona a klávesistu Jeze Prossera, čímž se stala šestičlennou. Šest bonusových skladeb na albu Hard Times nahrála tato sestava. Ta se však v roce 1992 rozpadla, mikrofonu se opět ujal Kevin Griffiths a kytaristy Davea Fletchera a Darrena Underwooda nahradil Mark Carleton. Osmiskladbové album Hard Times vyšlo v roce 1992 ve velmi omezeném počtu.
Dean Cook vzpomíná na proces nahrávání: „»Hard Times« představuje poslední kapitolu a důležitou část příběhu Briar. Upřímně řečeno, kapela se dostala do bodu, kdy jsme všichni cítili, že se začínáme snažit hrát to, co si lidé kupují, na rozdíl od toho, co vlastně chceme hrát!... Napsali a nahráli jsme skladby s naším dlouholetým manažerem a producentem Georgem Bondem v našem vlastním studiu, původně jako demo, ale pár lidí je slyšelo a líbilo se jim to, takže jsme nakonec vydali několik promo CD a kazet. V té době to bylo minimální vydání, ale bohužel poměrně brzy poté se kapela opravdu rozpadla a v roce 1993 jsme odehráli náš poslední koncert!“.
Cloven Hoof je anglická heavymetalová skupina z Wolverhamptonu, která se řadí k nové vlně britského heavy metalu. Skupina prošla už v počátcích několika změnami (pouze zakládající baskytarista Lee Payne zůstal stálým členem po celá desetiletí), než se ustálila na stálé sestavě, která vydržela několik prvních nahrávek. V této sestavě nahráli v roce 1982 úspěšnou demokazetu, EP The Opening Ritual a debutové album Cloven Hoof (1984).
Po vydání debutu opustil kapelu zpěvák David Potter a nahradil ho Rob Kendrick, který přijal pseudonym 'Water' (čtyři členové kapely si od začátku říkali pseudonymy podle čtyř živlů). Tato sestava ale stihla nahrát pouze živé album Fighting Back (1987) a poté se rozpadla, takže jediným zbývajícím členem kapely zůstal Lee Payne.
Lee Payne obnovil činnost skupiny v roce 1988 a najal zpěváka Russe Northa a kytaristu Andyho Wooda z Tredegar spolu s bubeníkem Jonem Brownem. S úplně novými hudebníky kapela upustila od uměleckých jmen a pokračovala v nahrávání dalších dvou alb: Dominator z roku 1988 a A Sultan's Ransom z roku 1989. Krátce po vydání těchto dvou alb byl do kapely přiveden jako druhý kytarista další bývalý člen Tredegar Lee Jones, ale kvůli smluvním problémům se kapela v roce 1990 opět rozpadla.
V létě 2001 začal Lee Payne dávat dohromady novou sestavu pro další inkarnaci Cloven Hoof (po telefonickém rozhovoru s Andym Woodem ohledně smluvních potíží, které způsobily desetiletý rozpad kapely). Kapela poté absolvovala 10. dubna 2004 živé vystoupení na festivalu Keep It True II v Tauberfrankenhalle v německém Lauda-Königshofenu a v roce 2006, za pomoci zpěváka Matta Moretona, kytaristy Andyho Shortlanda a bubeníka Lynche Radinského, nahrála a vydala album Eye of the Sun. Producentem alba byl Tom Galley. Kvůli pracovním závazkům různých členů kapely ale nebylo možné, aby hráli naživo, a tak byl Lee Payne opět nucen získat nový personál.
Po období stráveném ve Španělsku se v roce 2006 vrátil do Anglie zpěvák Russ North a opět se připojil ke kapele, jejíž sestavu doplnili ještě Mick Powell a Ben Read na kytary a Jon Brown na bicí.
Na začátku roku 2008 vyšla kolekce znovu nahraných písní The Definitive Part One a na rok 2010 bylo naplánováno vydání nového EP s názvem Throne of Damnation. V roce 2008 Cloven Hoof společně s Pagan Altar vystoupili na festivalu Metal Brew v Mill Hill a v roce 2009 obě kapely vystoupily také na festivalu British Steel IV v Camden Underworld. Dne 27. června 2009 vystoupili Cloven Hoof na festivalu Bang Your Head!!! v německém Balingenu po boku kapel jako W.A.S.P., U.D.O., Blind Guardian a Journey a svůj set odehráli v přívalovém dešti. V roce 2009 byla také uvedena trh počítačová hra Brütal Legend, kde byla použita skladba "Nightstalker" z debutového alba kapely.
Na začátku roku 2010, po odchodu Russe Northa, byl jako zpěvák pro EP Throne of Damnation najat Matt Moreton. Moreton ale brzy poté kapelu opustil kvůli špatnému zdravotnímu stavu. 13. prosince 2010 vydali Cloven Hoof své první DVD A Sultan's Ransom - Video Archive, které obsahuje záznam koncertu z roku 1989 v Lichfield Art Centre a také dva videoklipy k písním "Mad, Mad World" a "Highlander", obě z alba A Sultan's Ransom.
V roce 2011 Lee Payne kapelu znovu přebudoval, přivedl kytaristu Joea Whelana z kapely Dementia a kytaristu Chrise Cosse z UK/DC, bubeníka Marka Goulda a zpěváka Ashe Coopera. Tato sestava vydala videoklip s názvem "I'm Your Nemesis" a aktualizovanou verzi písně "Nightstalker". Russ North se s Cloven Hoof definitivně rozloučil v červenci 2012 po kontroverzním vystoupení na Kypru. V srpnu 2012 kapelu opustil Mark Gould, kterého na bicí nahradil Jake Oseland v době, kdy se konala řada koncertů v roce 2013. 30. března 2013 proběhlo koncertní vystoupení ve Wolverhampton Civic Hallve ve Velké Británii s kapelami Jameson Raid a Hollow Ground a 27. dubna 2013 odehráli Cloven Hoof koncert v Parkhotel Hall v rakouském Tyrolsku. Vystoupení bylo nahráno producentem Patrickem Engelem pro budoucí vydání živého alba.
Dne 23. června 2013 zahráli Cloven Hoof na festivalu R-Mine v Belgii, a to na akci, na které vystoupili také Hell, Tygers of Pan Tang a Tank. Následovalo vystoupení na festivalu Heavy Metal Night 6 v Itálii 21. září 2013. V roce 2014 byli Cloven Hoof přidáni na účet festivalu Sweden Rock, kde vystoupili společně s Black Sabbath a Alice Cooperem. Na 23. srpna 2014 bylo naplánováno vystoupení na festivalu Power and Glory v Hatfieldu a v průběhu roku se měla uskutečnit další evropská turné.
Od roku 2014 vydala kapela další čtyři studiová alba: Resist or Serve (2014), Who Mourns for the Morning Star? (2017), Age of Steel (2020) a Time Assassin (2022).
Deep Machine byla anglická heavy metalová skupina z východního Londýna, kterou v roce 1979 založil kytarista Bob Hooker. Její hudba byla ovlivněna dalšími NWOBHM kapelami, jako jsou Iron Maiden a zejména Judas Priest. Existovaly různé rané sestavy, ale nakonec Hooker angažoval Johna Wigginse na kytaru, Davea Ortona na basu, Ricka Bruce na bicí a Rogera Marsdena na zpěv. Tato sestava nahrála několik dnes velmi vyhledávaných demokazet, včetně písní jako "Demon Preacher", "Asylum", "Witchild" a "Deep Machine".
Poté Dave Orton odešel a na místo baskytaristy nastoupil Andy Wrighton. Přestože si Deep Machine vytvořili kult a měli působivou pověst díky svým energickým živým vystoupením, nepodařilo se jim získat nahrávací smlouvu. Nakonec skupinu v roce 1981 opustil Bob Hooker a nahradil ho kytarista a zpěvák Angel Witch Kevin Heybourne. tato sestava se ukázala jako nestabilní, Heybourne, Marsden a Bruce se s ostatními rozloučili a vytvořili novou sestavu Angel Witch. Marsden se později připojil ke skupině E.F. V roce 1981 se kytarista Tony Harris z nové sestavy Deep Machine připojil k další skupině Destroya, která vystoupila jako host v londýnském klubu Marquee na jednorázovém koncertu, kde účinkovali zpěvák Andy Diamond, baskytarista Brian Genocide, kytarista Terry Lewis a úderný bubeník Kevin Marx. Kapela předskakovala skupině Lone Wolf, v jejímž čele stál bývalý zpěvák Iron Maiden Paul Di'Anno. Bubeník Deep Machine Steve Kingsley se připojil k Rogue Male a Andy Wrighton se opět spojil s Johnem Wigginsem.
V té době se jiná NWOBHM kapela, Gandalf Wizardry, po dvou letech působení na stejném okruhu rozpadla a Andy Wrighton s Johnem Wigginsem oslovili zpěváka Wizardry Andyho M. F. Mawbeyho, a pokusili se Deep Machine znovu oživit, což však trvalo jen pár měsíců, než Wiggins oznámil svůj odchod do skupiny Tokyo Blade. Aidan Fitzpatrick (bývalý kytarista Wizardry) nastoupil místo nedávno odejitého Wigginse a začaly konkurzy na druhého kytaristu,aby vytvořili pětičlennou kapelu. Tato sestava Deep Machine nikdy neopustila zkušebny a nakonec skončila, když Andy Wrighton odešel za Wigginsem do Tokyo Blade.
V roce 2009 se Hooker, Wiggins, Marsden a Wrighton rozhodli poprvé po téměř 30 letech zahrát společně s bubeníkem Slam Chasem Towlerem. Z toho nakonec vznikla nová sestava Deep Machine, v níž byli Hooker a Towler spolu s Lennym Baxterem (zpěv), Johnem Rileym (baskytara) a Nigelem Martindalem (kytara), která začala koncertovat v roce 2010. V únoru 2012 Martindala oficiálně nahradil kytarista Nick 'The Beast' East. Deep Machine vydali 25. dubna 2014 své první album Rise of the Machine produkované DeeRalem, které bylo fanoušky ve Velké Británii a Evropě přijato s obrovským nadšením. V říjnu 2014 Deep Machine s lítostí oznámili odchod zpěváka Lennyho Baxtera po čtyřech úspěšných letech působení v kapele a krátce po jeho odchodu oznámili, že ho na pozici zpěváka nahradí Andy M F Mawbey. Mawbey poprvé vystoupil s kapelou naživo 32 let poté, co se v roce 1982 zúčastnil prvního konkurzu. Poté odešel John Riley a Chas Towler byl propuštěn.
Kapela pokračovala až do roku 2015, kdy přijala bývalé členy Kaine Dana Mailera na basovou kytaru a Joshe Moretona na bicí, než v říjnu téhož roku oficiálně ukončila činnost. Zanechala po sobě rozsáhlý soubor klasických a dobře napsaných metalových skladeb, které by ozdobily setlist každé moderní kapely.
Demon je anglická heavymetalová skupina, založená v roce 1979 zpěvákem Davem Hillem a kytaristou Malem Spoonerem (oba z Leeku v hrabství Staffordshire), která je považována za důležitou součást nové vlny britského heavymetalového hnutí. Původní sestavu doplnili bývalí členové skupiny Hunter Les Hunt (sólová kytara), Chris Ellis (baskytara) a John Wright (bicí). V roce 1980 kapela podepsala smlouvu s vydavatelstvím Clay Records Mikea Stonea a získala licenci od Carrere Records, aby se připojila k jejich stáji metalových kapel. Jejich debutové album Night of the Demon vyšlo v roce 1981.
Na následujícím albu The Unexpected Guest z roku 1982, na kterém si stále ještě zachovala styl textů, vycházejíci z černé magie, začala kapela experimentovat nad rámec zvuku NWOBHM, posunula se melodičtějším směrem a přidala ke zvuku alba klávesy studiového hudebníka Andyho Richardse. Další album The Plague (1983) znamenalo obrat k progresivnějšímu zvuku a skupina se změnila i textově, poté co přešla k otevřenějšímu politickému stylu, který měl charakterizovat její alba po zbytek kariéry.
Následující album British Standard Approved (1985), ovlivněné Pink Floyd, vydané na malém nezávislém labelu Clay, nemělo velký komerční úspěch a po smrti Mala Spoonera koncem téhož roku se zdálo, že skupina brzy skončí. V té době ale kapela získala stálého hráče na klávesové nástroje a spoluautora písní Stevena Wattse.
Následující album Heart of Our Time (1985) ukázalo, že zbývající členové kapely jsou odhodláni pokračovat, a bylo počátkem nového autorského partnerství mezi Hillem a Wattsem. Ačkoli je toto album považováno za nejslabší z celé kapely, připravilo půdu pro kritikou oceňované album Breakout (1987) a jeho následovníka Taking the World by Storm (1989). V devadesátých letech Demon vydali další dvě alba, Hold On to the Dream (1991) a Blow Out (1992), než se v roce 1992 rozpadli, což bylo podle zpěváka a zakládajícího člena Davea Hilla způsobeno únavou.
V roce 2001 Hill kapelu znovu spojil s novými členy a vydal nové album Spaced Out Monkey. Od té doby skupina vydala další tři alba: Better the Devil You Know! (2005), Unbroken (2012 a zatím poslední desku Cemetery Junction, která vyšla 28. října 2016. Všechny desky, které kapela vydala po svém reunionu, se setkaly s pozitivním hodnocením tisku, což vedlo k tomu, že kapela vystupovala na mnoha festivalech po celé Evropě - včetně festivalu Bang Your Head!!! a Sweden Rock Festival, ale jen zřídkakdy se vydávala na plnohodnotná turné. V roce 2005 kapela absolvovala turné se zpěvákem Magnum Bobem Catleym a v roce 2018 oslavila 35. výročí vydání alba The Unexpected Guest turné po Velké Británii, na kterém zahrála všechny písně z tohoto alba a několik dalších klasik.
Demon Pact byla čtyřčlenná heavymetalová kapela z Bromley v Kentu, která byla součástí NWOBHM. Vznikla v roce 1979 v Hayes v Kentu na předměstí Londýna. Hnací silou kapely byl kytarista Richard Dickerson.
Původně se kapela jmenovala Fenris Wolf, všichni její původní členové navštěvovali střední školu v Hayes a jejich první koncert se uskutečnil v rámci večírku na konci školního roku v místním kostelním sále v létě 1979 (ačkoli Richard školu opustil o dva roky dříve). V kapele hrál na baskytaru Richardův bratr Alan Dickerson, zpěv obstarával Donald Meckiffe a na bicí hrál Phil Wickenden. Následně se skupina přejmenovala na Demon Pact (podle jedné z vlastních skladeb) a na bicí usedl Iain Finlay. Po celou dobu existence zůstala poloprofesionální skupinou - její členové měli buď jiné zaměstnání, nebo se dále vzdělávali - a přestože hojně koncertovala v okolí i mimo něj a získala si své příznivce, nikdy se jí nepodařilo upoutat pozornost řádného managementu nebo nahrávacího průmyslu. Nicméně díky Paulu Pelletierovi, Richardovu blízkému příteli, vyšel v létě 1981 na značce Slime singl s písní "Eaten Alive" na straně A a písní "Raiders" na straně B. Další nahrávka se objevila na dnes velmi vyhledávaném vinylovém albu Kent Rocks vydaném u White Witch Records.
Singl získal dobrou recenzi v Kerrangu! (č. 2, srpen 1981) a byl překvapivě často v rozhlase, včetně Johna Peela a Tommyho Vance v jeho Friday Rock Show. Bratrské neshody v kapele nakonec vedly k odchodu Alana Dickersona, kterého nahradil Roy Bridle (jehož jméno bylo uvedeno v Kerrangu! při recenzi singlu, ačkoli na singlu a všech dalších studiových nahrávkách hrál Alan Dickerson); Donald Meckiffe odešel, aby se věnoval akademické kariéře, a nahradil ho Mark Maxwell. Demon Pact se potýkali s problémy až do roku 1982, ale nakonec Richard Dickerson, vyčerpaný sháněním koncertů a celkovým rozčarováním, skupinu rozpustil. Bubeník Iain Finlay hrál následně s německými Running Wild a dalšími kapelami.
O mnoho let později byl v Argentině vydán červený vinylový bootleg původního singlu a na Hades Paradise vyšlo neautorizované vinylové album s ukradenými studiovými nahrávkami. Po dohodě s držitelem autorských práv Paulem Pelletierem Released vyšla v roce 2010 kompilace Release from Hell se všemi nevydanými studiovými nahrávkami Demon Pact prostřednictvím společnosti High Roller. Přestože Demon Pact nikdy nepřekročili rámec lokální kapely, singl se rozšířil po celém světě a i dnes jsou jejich nahrávky vysoce ceněny a vyhledávány fanoušky heavy metalu po celém světě.
Export byla britská melodická rocková skupina, kterou založili bratranci Steve Morris (v současnosti známý jako producent Escape Music a kytarista Gillan, Heartland a Shadowman) a Lou Rosenthal. Jejich hudba z počátku osmdesátých let bývá řazena k NWOBHM, později jde o melodický hard rocku až AOR.
Jako hlavní autor písní skupiny to byl právě Morris, kdo kapelu nasměroval k melodickému hard rocku. Poté, co v roce 1979 vyhráli soutěž Radio City's 'Battle Of The Bands', nahráli Export první (a jediný) singl pro Atlantic Records s názvem "Julie Bitch"/"" Nice To Know You".
Když skupina začala pravidelněji koncertovat, původního bubeníka Davea Henryho nahradil Chris Alderman. O něco později se jejich manažerem stal Dave Harman, který urychliljejich kariéru. Byl natočen druhý singl "You've Got To Rock"/"Wheeler Dealer" a také osmipísňové album, které bylo distribuováno (na koncertech) prostřednictvím vlastního labelu His Master's Vice. První velké turné se uskutečnilo začátkem roku 1981 se skupinou Slade, poté následovalo mnoho dalších vystoupení v úloze předkapely. S Trevorem Rabinem v čele byly nahrány nové demosnímky, které kapelu přivedly do New Yorku, kde hrála na předváděcích akcích pro mnoho amerických vydavatelství. To se vyplatilo a byla podepsána smlouva s Epicem.
První album pro Epic, Contraband, spatřilo světlo světa v roce 1984. Obsahovalo devět písní nahraných v různých fázích kariéry kapely a bylo poněkud různorodé, ale v USA mělo dost dobrých recenzí na to, aby byl Epic spokojen. Kvůli psaní druhého (řádného) alba odletěl skladatel Morris do New Yorku, kde napsal dvě písně, a to s nikým jiným než s Bobem Halliganem Jr. (spolupracoval s Cher, Helix, Icon, Judas Priest nebo KISS). Dvě z jejich společných skladeb, "Runnin' Back (For More)" a "Closer To You", se na albu ocitly spolu se dvěma skladbami napsanými společně s Maxem Baconem (Nightwing, GTR) a působivou rockovější skladbou, kterou napsal baskytarista Chris Alderman (skvělá "You Make Me Wanna"). Další album Living In The Fear Of The Private Eye pak ukázalo plný potenciál této trestuhodně přehlížené britské rockové kapely.
Bohužel Epic album při jeho konečném vydání v roce 1986 neprosadil, pravděpodobně proto, že měl více než dost práce s velikány jako Michael Jackson a Ozzy Osbourne.
Skupinu Girl založili v roce 1979 zpěvák Phil Lewis, kytaristé Gerry Laffy a Phil Collen, bubeník Jonathon Trevisick (krátce poté ho nahradil Dave Gaynor) a baskytarista Mark Megary (krátce poté ho nahradil Simon Laffy). Collen předtím působil ve skupinách Lucy, Tush a Dumb Blondes.
Brzy je objevil a chvíli řídil Jon Lindsay, který hledal kapely pro bývalého manažera The Who Kita Lamberta, který zamýšlel rozjet novou nahrávací společnost. Lindsay a Girl se rozešli kvůli manažerským rozhodnutím, poté co kapela chtěla podepsat nahrávací smlouvu s Donem Ardenem místo nahrávací smlouvy, kterou Lindsay vyjednal s vydavatelstvím Nomis Publishing Simona Napiera-Bella. Kapela podepsala smlouvu s vydavatelstvím Jet Records a vydala dva singly následované debutovým albem Sheer Greed (1980), které se dostalo na 33. místo v UK Albums Chart. Zviditelnila se také díky turné s Pat Travers Band a UFO, a to uprostřed exploze nové vlny britského heavy metalu. Girl také nahráli verzi písně "Hollywood Tease" (dříve než L.A. Guns), která se v dubnu 1980 dostala na 50. místo v UK Singles Chart.
Gaynor odešel v roce 1981 a na jeho místo nastoupil bývalý bubeník skupiny Gillan a Broken Home Pete Barnacle. Po několika živých vystoupeních s kapelou však Barnaclea během nahrávání dalšího alba nahradil Bryson Graham, bývalý člen Spooky Tooth. Jak Barnacle, tak Graham se objevili na druhém albu Girl's Wasted Youth, které vyšlo v roce 1982 a ve Velké Británii se dostalo na 92. místo. Další změna proběhla, když Pete Bonas nahradil Phila Collena, který odešel k Def Leppard, to už se ale blížil konec a kapela se brzy poté rozpadla.
Šest alb Girl dnes vlastní vydavatelství Sanctuary Records (předtím je vydávalo Jet Records Dona Ardena): studiová alba Sheer Greed a Wasted Youth, živáky Live at the Marquee a Live at the Exposition Hall, Osaka, Japan a kompilace Killing Time a My Number: The Anthology.
Po rozpadu skupiny se zpěvák Phil Lewis připojil k The London Cowboys, poté k Airrace a v roce 1987 k L.A. Guns. Zpíval také s New Torpedos, Tormé, Filthy Lucre a The Liberators. Gerry Laffy, Simon Laffy a Pete Barnacle pokračovali ve skupině Sheer Greed, v níž hostovali také Lewis i Collen. Sheer Greed také nahráli dvě verze písně "Hollywood Tease", jednu studiovou pro album Sublime to the Ridiculous a druhou živou pro Live in London. Simon Laffy a Phil Collen v současnosti působí ve skupině Man Raze spolu s bývalým bubeníkem Sex Pistols Paulem Cookem.
Grim Reaper byla britská heavymetalová skupin, kterou založil v roce 1979 v anglickém Droitwichi kytarista Nick Bowcott. V průběhu let došlo k četným změnám v sestavě, přičemž nejdéle v ní působil frontman Steve Grimmett, a to nejdříve v letech 1982 až 1988 a poté od roku 2006 až do své smrti v roce 2022. Nejznámější je několik jejich písní z 80. let, včetně příslušných titulních skladeb z prvních tří alb. Po rozpadu v roce 1988 se kapela v roce 2006 kolem Grimmetta reformovala, ale kvůli problémům s právy na původní název kapely si říkala Steve Grimmett's Grim Reaper. Pod tímto názvem od té doby vydali dvě alba: Walking in the Shadows (2016) a At the Gates (2019).
Kapela vznikla ve Worcestershire a zpočátku v ní zpíval Paul de Mercado. Jejich první demokazeta se jmenovala Bleed 'Em Dry a obsahovala materiál v délce jednoho alba. Poté, co si získali příznivce na severozápadě a v Yorkshiru, upoutali pozornost vydavatelství Heavy Metal Records, které na svou kompilaci Heavy Metal Heroes z roku 1981 přidalo znovu nahranou verzi skladby "The Reaper" z dema. Pozitivnímu článku v sekci 'Armed & Ready' časopisu Kerrang! ale předcházel rozpad původní sestavy, v níž zůstal pouze Nick Bowcott. Ten přibral Davea Wanklina na baskytaru, Lee Harrise na bicí a především zpěváka Steva Grimmetta.
Tato sestava vyhrála v roce 1982 soutěž Battle of the Bands, které se zúčastnilo více než 100 kapel, a získala tak čas ve studiu, aby mohla natočit demo nového materiálu. Grimmett byl tehdy neoficiálním zpěvákem cheltenhamských Chateaux, kteří měli smlouvu s labelem Darryla Johnstona Ebony Records, a tak jim předal demokazetu Grim Reaper a kapela podepsala smlouvu. Jejich debutové album, které vyšlo v roce 1983 se jmenovalo See You in Hell a bylo distribuováno po celém světě prostřednictvím RCA Records.
Grim Reaper se brzy stali snadno rozpoznatelnými díky Bowcottově kytarové hře a vokálu zpěváka Steva Grimmetta. Jejich úspěšné světové turné zahrnovalo i vystoupení jako support na Texxas Jam, kde hráli pro více než 20 000 lidí. Druhé album Fear No Evil, z roku 1985 ukázalo zlepšení po produkční stránce a také zaznamenalo mírný úspěch ve Spojených státech i v Evropě. Právní spory s vydavatelstvím Ebony Records ale zpozdily vydání třetího alba skupiny Rock You to Hell téměř o dva roky. Album vyšlo až v roce 1987 přímo u RCA Records. V té době však již melodický heavy metalový zvuk Grim Reaper upadl v nemilost, protože většina metalového trhu se přesunula k těžším formám, jako je thrash metal a speed metal. Ani distribuce u velkého vydavatelství a populární videoklip k titulní skladbě kapelu nezachránily. V době, kdy se chystala produkce čtvrtého studiového alba (údajně se mělo jmenovat Nothing Whatsoever to Do with Hell), zasadila další série právních kroků ze strany Ebony Records kapele smrtelnou ránu a ta se v roce 1988 rozpadla.
Grimmett se poté stal frontmanem skupin Onslaught a Lionsheart a účinkoval na několika tribute albech. Bowcott se stal nezávislým hudebním publicistou a později přispěvatelem do publikací jako Circus a Guitar World. Spolupracoval také s americkou divizí společnosti Marshall Amplification a hrál ve skupině Barfly, která pro RCA records nahrála album s producentem Jackem Pontim.
V roce 2006 Eddie Trunk na Metal Mania oznámil, že se kapela dala znovu dohromady. 'Původní' sestava (bez Nicka Bowcotta) vystoupila 8. dubna 2006 na festivalu Keep It True VI v Lauda-Königshofenu. V sobotu 18. července 2009 kapela hrála na každoročním festivalu MetalBrew v londýnském Mill Hill. V září 2009 měli hrát na Play it Loud IV v italské Boloni, ale festival byl zrušen. Kapela (povzbuzována davem fanoušků, kteří si již zakoupili vstupenky) přesto s několika dalšími kapelami tento termín odehrála jako jednodenní akci místo víkendové. V listopadu 2010 Grim Reaper úspěšně vystoupili na festivalu British Steel v italské Bologni v areálu Estragon na koncertním programu, na němž se objevily další klasické kapely éry NWoBHM - Diamond Head, Girlschool, Demon a Angel Witch. Zahráli si také v birminghamské Academy společně s kapelou Jameson Raid.
Ve stejné sestavěpokračovali v turné po Velké Británii a Evropě. V listopadu 2011 absolvovali krátké turné po Řecku a Kypru a vydali limitovanou edici Live in Europe 2011. Festivalová vystoupení v roce 2012 zahrnovala švédský Muskelrock a headlinerství na německém Sword Brothers. V následujících letech následovaly další evropské festivaly a turné po USA. V roce 2013 byli společně s Tokyo Blade headlinery listopadového belgického festivalu Heavy Sound.
V dubnu 2014 odehráli Grim Reaper svůj první koncert v USA od roku 1987, kde se k nim připojil původní kytarista Nick Bowcott, a představili několik skladeb z připravovaného alba Walking in the Shadows. Dne 17. ledna 2017 byl Grimmett hospitalizován po koncertě v Piedrahits & Pedro Moncayo v ekvádorském Guayaquilu. Následovala operace, které se nepovedlo porazit infekci v jeho pravé noze, a tak mu byla 18. ledna 2017 část této nohy amputována. Kapela pokračovala v koncertování a v prosinci téhož roku odehrála emotivní headlinerský set na vánočním koncertu Hard Rock Hell's NWOBHM v Sheffieldu. DV červenci 2019 bylo oznámeno, že Grim Reaper vydají album se zcela novým materiálem. To vyšlo, pod názvem At the Gates 11. října 2019, přičemž následující večer, 12. října, se v londýnském klubu Boston Music Rooms uskutečnil speciální koncert k uvedení alba. Od ledna 2022 začala kapela podle Grimmetta pracovat na novém albu a mezitím v březnu vydala své první živé album Reaping the Whirlwind.
Dne 15. srpna 2022 Grimmett zemřel ve věku 62 let.
O Hellanbach z anglického Tyneside se často mluvilo jako o odpovědi Nové vlny britského heavy metalu na Van Halen, což viceméně platilo, i když to nakonec zase tak dobrá odpověď nebyla. Kapela se začala dávat dohromady v samém závěru 70. let a nakonec se ustálila v sestavě Jimmy Brash (zpěv), Dave Patton (kytara), Kev Charlton (baskytara) a Steve Walker (bicí).
Z velké části díky svému pohodovému přístupu a optimistickým hardrockovým melodiím se Hellanbach díky neustálému koncertování po celé severovýchodní Anglii stali oblíbenou atrakcí a v roce 1980 vstoupili do studia Guardian Studios v nedalekém Durhamu, aby nahráli čtyřskladbové EP Out to Get You, které vyšlo u stejnojmenného nezávislého vydavatelství. I když to nebylo nijak výrazné dílko, přesto posloužilo k tomu, aby skupina představila širšímu publiku své zjevné uctívání Van Halen.
Následující dva roky strávili Hellanbach nahráváním nového materiálu a zdokonalováním svých schopností na klubové scéně, což vedlo ke smlouvě s Neat Records. A po předpremiéře několika nových skladeb na kompilaci Neat, se pustili do nahrávání dlouho očekávaného debutu Now Hear This, který nakonec vyšel v roce 1983. Ačkoli podobnost s Van Halen byla na celém albu stále velmi patrná, zejména v efektní kytarové práci kytaristy Davea Pattona, poměrně působivé album dokázalo, že kapela udělala obrovský pokrok a nyní se těmito vlivy mnohem více inspirovali, než aby na nich byli závislí.
Rozsáhlé turné s kapelami jako Raven zajistilo, že se Now Hear This prodávalo v úctyhodných počtech, Hellanbach ale ztratili drahocenný čas s přípravou druhého alba The Big H, které se na trhu objevilo až koncem roku 1984. V té době už popularita nové vlny britského heavy metalu obecně povážlivě upadala a přítomnost nového bubeníka Barryho Hoppera byla beztak jedinou novinkou, protože The Big H jen opakovalo předem osvědčenou formuli debutu s méně uspokojivými výsledky. Jádrem problému byla zjevně klesající víra samotné kapely ve vlastní věc a jen málokoho překvapilo, když se členové v následujících letech potichu rozešli a už se nikdy neobjevili.
K tomu, že se kapela nedokázala výrazněji prosadit, nepochybně přispělo i to, že ji jejich vydavatelství, které chtělo uspíšit vydání druhého alba, stáhlo z potenciálně vlivných předskokanských pozic, a údajně i špatná distribuce a londýnská orientace většiny tehdejších rockových médií. Celá tvorba kapely byla shromážděna v dvoudiskové antologii nazvané The Big H: Hellanbach Anthology z roku 2002. Přestože se Hellanbach nikdy oficiálně nerozpadli, zdají se vyhlídky na reunion stejně neradostné, protože jeden z členů si v současnosti odpykává 25 let v čínském vězení za pirátství.
Hollow Ground vznikli na konci 70. let v severovýchodní Anglii a stali se jednou z nejvýznamnějších skupin období NWOBHM. Ačkoli vydali pouze šest skladeb, ty se staly klasickým příkladem stylu této éry.
V roce 1980 vydali EP Warlord, které obsahovalo skladby "Flying high", "Warlord", "Rock on" a "Don't Chase the Dragon". Tato sedmipalcová deska se obtížně shání a v současnosti se v zachovalém stavu prodává za 200 liber. Později v roce 1980 byly nahrány další dvě skladby ("Fight with the Devil" a "The Holy One"), které byly spolu s "Rock on" a "Flying high" použity na split albu Roksnax. Byly nahrány ještě čtyři další skladby: "Rock to love", "Promised land", "Easy action" a "Loser", které však nebyly nikdy vydány. V roce 1990 byla skladba "Fight with the Devil" zařazena na kompilační album Larse Ulricha a Geoffa Bartona NWOBHM '79 Revisited. Původní skladby z EP lze nalézt také na kompilačním CD N.W.O.B.H.M. Metal Rarities, Volume 1.
V roce 1982 kapelu opustil zpěvák Glenn Coates a připojil se ke skupině Fist, která s ním vydala album Back With A Vengeance. Tento odchod znamenal konec Hollow Ground. Kytarista Martin Metcalf v roce 1986 nahrál s bývalým zpěvákem Geordie Dr. Robem Turnbullem rockové album Powerhouse.
V roce 2007 byla kapela požádána, aby se reformovala a zahrála na festivalu Headbangers Open Air v Německu. Byli přijati příznivě, zejména fanoušky NWOBHM, kteří byli nadšeni, že mohou vidět jednu ze ztracených kapel této éry vystupovat naživo. Hollow Ground se také objevili na koncertě ve Wolverhampton Civic Hall 30. března 2013, kde vystoupili společně s Jameson Raid a Cloven Hoof.
Kořeny Chevy se táhnou až ke kapele Cupid's Inspiration, která po několika hitových popových nahrávkách v šedesátých letech a letech hraní běžné pop~rockové hudby, začala koncem 70. let psát v sestavě Martin Cure (zpěv), Bob Poole (basa), Paul Shanahan (kytara) a Andy Chaplin (bicí) vlastní materiál ve stylu NWOBHM.
V té době se skupina ještě nazývala 4-Wheel Drive. Krátce poté sestavu rozšířil další kytarista Steve Walvyn a kapela se přejmenovala na Chevy. Místem zrodu kapely bylo malé městečko v Midlands, Leamington Spa. První píseň se jmenovala "Skybird".
Další píseň s názvem "Chevy" vyšla v únoru 1980 na kompilačním albu EMI Metal for Muthas Vol. II. EMI byla první velkou nahrávací společností, která si všimla zrodu nového rockového mainstreamu. Poté skupina uzavřela smlouvu s nahrávací společností Avatar, která jim vydala v červenci 1980 první singl "Too Much Loving/See the Light". V té době skupina odehrála mnoho koncertů (napřiklad s Alvinem Lee) a chystali se vydat album, což se uskutečnilo v prosinci 1980, kdy vyšlopod nakladatelstvím Avatar album s názvem Taker.
Následovalo několik propagačních koncertů v Anglii s Hawkwind a na začátku roku 1981 vyšel další singl "Taker/Life on the run". I přes velmi dobré ohlasy v hudebním tisku, se ale album prodávalo příliš pomalu na to, aby dosáhlo úspěchu v hitparádách. V dubnu 1981 odehráli Chevy s Limelight turné čítajícím tucet koncertů.
Krátce poté byl natočen poslední singl "Just another day/Rock on" a kapela kvůli porušení smlouvy opustila nahrávací společnost Avatar pouhé tři týdny předtím, než měla podle plánu vydat své druhé album. Špatné zacházení ze strany nahrávací společnosti a managementu mělo za následek, že v září 1981 odešli Steve Walvyn a Andy Chaplin (nahradili je Barry Eardley na kytaru a Ted Duggan na bicí). S novými členy kapela stále koncertovala, vytvářela nový materiál, ale nevydala žádnou novou desku. Tehdy padlo rozhodnutí opustit Avatar a zkusit vydávat své desky na vlastní pěst. Chevy se nakonec rozpadli zhruba koncem roku 1982.
Kapela vznikla v prosinci 1979 v Bristolu poté, co si Jeff Cox a Garr Pepperd v místních novinách podali inzerát, že hledají bubeníka. Tím se stal Chris Lovell. Mladíci neztráceli čas a ještě téhož roku se vydali přímo do studia Sound Conception Studios, aby nahráli své první demo, které bylo dokončeno 22. března 1980. Hned v dubnu 1980 podali další inzerát, že hledají zpěváka, na který odpověděl Rob Reiss. V prosinci 1980 se skupina vydala do studia Studio 34 a nahrála další demo, které později spojila s předchozími demo skladbami. Dokončené dílo bylo prodáváno veřejnosti prostřednictvím inzerátu v hudebním časopise Sounds od února 1981. Kapela tímto způsobem prodala asi 540 demosnímků.
Díky inzerátu v Sounds se Jaguar spojili s holandským fanouškem a promotérem Fritsem Gijsbertsem, který pro ně uspořádal několik koncertů v Nizozemsku. Místní metalový časopis Aardschok o nich na svých stránkách často psal a majitel časopisu 'Metal Mike', se později stal promotérem kapely v této zemi. V roce 1980 poslal Jaguar své demo také do soutěže Battle of the Bands, odkud jim přišel dopis, ve kterém stálo, že postoupili do bristolského kola.
Poprvé na této soutěži vystoupili 2. května 1981 a dostali se až do finále. Jaguar měl u porotců dobrý ohlas a nakonec se umístili na čtvrtém místě. Tento výsledek a jejich demo jim vynesly možnost přispět se skladbou "Stormchild" na kompilační album Heavy Metal Heroes, které vydalo vydavatelství Heavy Metal Records. Stejné vydavatelství vydalo v druhém listopadovém týdnu roku 1981 v nákladu 4 000 kusů singl "Back Street Woman" a ten se prodal během dvou měsíců.
Na začátku roku 1982, po vystoupení na holandském rockovém festivalu s kapelou Raven, si jich všiml jejich manažér a zároveň majitel nezávislého vydavatelství Neat Records Dave Wood, a navrhl jim vydat další singl u něj. Jaguar tedy podepsali smlouvu s Neat Records a nahradili zpěváka Roba Reisse Paulem Merrellem, bývalým zpěvákem skupiny Stormtrooper, právě včas před nahráváním singlu "Axe Crazy", který vyšel později v roce 1982. Po intenzivním koncertování vydala kapela v červnu 1983 své debutové album Power Games, které bylo úspěšné díky svému neokázalému vysokorychlostnímu přístupu.
Následující album This Time vyšlo v roce 1984 u Roadrunner Records a znamenalo pro kapelu změnu hudebního směru, a to směrem k melodičtějšímu AOR zvuku. V této době je podporoval management Motörhead. Koncem roku se ale Jaguar rozpadli, protože Roadrunner nesplnili smluvní dohodu s kapelou.
Po oživení zájmu o novou vlnu britského heavy metalu v Evropě a Japonsku a úspěšném znovuvydání prvního alba v těchto regionech se Jaguar v roce 1999 reformoval v pozměněné sestavě Pepperd, Jeff Cox, Nathan Cox na bicí a nový zpěvák Jamie Manton. V témže roce se uskutečnilo vystoupení na festivalu Wacken Open Air. V roce 2000 následovalo album Wake Me, po kterém Jeff Cox kapelu opustil, aby se mohl věnovat sólovému materiálu a rodinnému životu. Nahradil ho Darren Furze. Další album Run Ragged vyšlo v roce 2003.
V roce 2007 skupina vydala dvě živá alba, první bylo záznamem koncertu, který skupina odehrála v Nizozemsku v roce 1982 a který se původně dočkal pouze omezeného vydání a druhé bylo prvním ze tří plánovaných vydání zahrnujících rané, dosud nevydané nahrávky. Pod názvem Archive Alive Vol. 1 pokrývalo úspěšné období kapely, její zrod a její vzestup na výsluní NWOBHM. Poznámky k obalu napsal kytarista kapely Garry Pepperd a na obalu alba se objevily také vzácné historické fotografie.
V srpnu 2014 vydali své zatím poslední album Metal X, jejich první nový materiál od alba Run Ragged z roku 2003. Těsně předtím, v červnu, stihli debut na festivalu Sweden Rock. V září 2014 se pak rozloučili se zpěvákem Jamiem Mantonem. Nový hlas za mikrofonem rozšířil kapelu skoro o rok později, v srpnu 2015 a stal se jim L-G Persson ze švédské power metalové kapely The Storyteller (bývalý zpěváka Steel Attack. Persson ale kapelu opustil už v listopadu téhož roku.
Jeff Cox poté založil novou progresivní metalovou kapelu This Raging Silence, která v roce 2015 vydala album Isotopes and Endoscopes.
Jaguar hráli rychleji a agresivněji než kterákoli jiná kapela v počátcích hnutí NWOBHM a podle historie kapely jsou považováni za jedny z vynálezců subžánrů speed metal a thrash metal. V pozdějších letech ovlivnili mnoho dalších kapel, včetně těch amerických, jako je Metallica.
V jednom rozhovoru se Garry Pepperd rozpovídal o skupině a jejich hudebním stylu: „Byli jsme součástí druhé generace nové vlny britského heavy metalu, myslím, že my a Raven jsme hráli hudbu o něco rychlejší než kapely jako Saxon a Tygers of Pan Tang. Opravdu jsme hráli něco, co mělo mít vliv, i když jsme to tehdy ještě netušili.“
Metal Mirror vznikli v hrabství Middlesex v roce 1979, v době vrcholící nové vlny britského heavy metalu. O rok později vydali na značce M+M Records jeden z nejlegendárnějších 7" singlů celého období, a to "Rock & Roll ain't never gonna leave us" (s "English Booze" na straně B). Odborník Malc Macmillan k tomu ve své knize The N.W.O.B.H.M. Encyclopedia poznamenal: „Deska zůstává vzácným a vyhledávaným artiklem a z hlediska hodnoty se již delší dobu pohybuje v 'třímístném klubu'.“ Důvod, jak vysvětlil zpěvák Cameron Vegas, je v tom, že bylo vylisováno pouze 1 000 singlů a více než 300 jich bylo omylem zničeno. Ve stejném roce jako singl vyšla na kompilačním albu Heavy Metal Heroes také skladba "Hard Life".
Před svým rozpadem v roce 1982 odehráli Metal Mirror jen zhruba 30 koncertů (skladby pro Live in London byly nahrány 15. června 1981 v klubu Dingwalls). Na jeden konkrétní koncert má Cameron krásné vzpomínky díky obrovskému počtu přítomných fanoušků: „V 'Talk of the Abbey' v Neathu v jižním Walesu jich bylo asi tisíc. Myslím, že to byl náš největší koncert.“
Zpěvák Cameron Vegas (alias Cameron Vagges) později vydal dvě sólová alba. Bubeník Ian Thompson prošel sunderlandskými skupinami Battleaxe, Dark Heart a AOR kapelou Change Of Heart. Další bývalý bubeník Mick Green se v roce 1984 připojil k progresivně rockové skupině Pali Gap. Kytarista Chris Haggerty zemřel v roce 2004.
Kapela se překvapivě vrátila počátkem roku 2006 s archivním živým albem, nahraném v Londýně v roce 1981. V roce 2017 vydala nové album Vodka Hell and Angels.
Persian Risk je velšská heavymetalová kapela z nové vlny britského heavy metalu, která vznikla v roce 1979 a pochází z Cardiffu ve Walesu. Jejím autorem je bývalý kytarista skupiny Stone Soul Party Phil Campbell, který do kapely přibral zpěváka Jona Deverilla, druhého kytaristu Davea Bella, baskytaristu Nicka Hughese a bubeníka Razze. Skupina působila do roku 1986. V roce 2012 skupinu znovu aktivoval zpěvák Carl Sentance, i když bez účasti ostatních bývalých členů.
Koncem roku 1980 byl Deverill odejit od skupiny Tygers of Pan Tang a nahrazen Carlem Sentancem, bývalým spoluhráčem Nicka Hughese a Razze z kapely Leading Star. Persian Risk s novým zpěvákem vydali v roce 1981 dnes velmi sběratelsky ceněný 7" singl "Calling For You"/"Chase the Dragon", načež vyhodili Alexe Lohfinka, který nahradil Davea Bella, a pokračovali jako čtyřčlenná kapela. Kapela se dále prosadila tím, že přispěla zmíněným singlem na kompilační album Heavy Metal Heroes Vol. 2 (1982) a novým kouskem "50.000 Stallions" na kazetovou kompilaci 60 Minutes Plus (1982), kterou Neat ve spolupráci s italským labelem Base Records vydal v roce 1983 také na vinylu pod názvem All Hell Let Loose. K tomu kapela přidala ještě singl "Ridin' High"/"Hurt You" který jim vysloužil zatím nejslibnější recenze.
Byla to poslední nahrávka s bubeníkem Razzem, který byl koncem roku 1983 propuštěn. Krátce ho nahradil Dixie Lee (ex-Lone Star, Wild Horses), než se našla trvalejší náhrada v podobě Steva Hopgooda (ex-Chinatown, Shy). Kapela také získala nového druhého kytaristu, Grahama Batha (ex-Sphinx). Persian Risk utrpěli významnou ránu, když se zakládající člen Phil Campbell úspěšně přihlásil do konkurzu na kytaristu Motörhead, kterým dělali předkapelu na jejich britském turné v roce 1984. Campbellovým nástupcem se stal Phil Vokins (ex-Tyrant, Wrathchild). Kapela také podepsala novou nahrávací smlouvu s londýnským vydavatelstvím Zebra Records a v roce 1984 vydali 12" EP Too Different, na kterém zmírnili svůj syrový přístup ve prospěch poněkud uhlazenějšího zvuku.
V témže roce se skupina Persian Risk objevila na jediném celostátním televizním vystoupení ve Velké Británii, když v pořadu ECT na Channel 4 předvedla tři písně - "Women In Rock", "Rise Up" a "Too Different". Všechny tři písně se později objevily na jejich albu Rise Up, které vyšlo v roce 1986 u Metal Masters. V té době ale už kapela neexistovala, což byl výsledek narůstající frustrace po letech tvrdé práce, která nevedla k úspěchu. Nick Hughes odešel k Idol Rich, bubeník Steve Hopgood spoluzaložil Wild! (a později se připojil k Battlezone a Killers Paula Di'Anna, stejně jako k rané verzi Jagged Edge), zatímco Carl Sentance zaskakoval s Tokyo Blade na jejich evropském turné v roce 1986; jako hostující zpěvák působil také na debutovém albu velšských Tredegarv roce 1986. Také Graham Bath později působil v kapelách Battlezone a Killers, v jejichž čele stál DiAnno.
V únoru 2012 zpěvák Carl Sentance na své facebookové stránce oznámil, že nahrál sedm nových písní a čtyři staré skladby Persian Risk znovu sestříhal, aby je mohl zařadit na nové album , ovšem bez účasti původních členů, zato s účastí klávesisty Deep Purple Dona Aireyho a bývalého baskytaristy Thunder Chrise Childse. V příspěvku z 29. července 2012 na facebookové stránce kapely bylo oznámeno srpnové vydání nového alba s názvem Once A King. Na něm se k Sentanceovi, Aireymu a Childsovi připojili baskytarista Alex Meadows, bubeník Tim Brown a kytarové duo Danny Willson a Howie G. Zmíněné album vyšlo v říjnu 2012. Persian Risk poté zahráli 29. listopadu 2012 na festivalu 'Hard Rock Hell' ve Walesu. Jejich třetí album s názvem Who Am I? vyšlo 6. listopadu 2014.
Skupinu Rekuiem, dříve psanou Requiem, založili na počátku Nové vlny britského heavy metalu ve Velké Británii Steve Slater (kytara), Gordon Denny (baskytara), Mike Reid (zpěv) a Karl Wilcox (bicí). V rámci NWOBHM byli předchůdci a průkopníky nového stylu, který se později stal známým jako Doom Metal. Byli ovlivněni skupinou Black Sabbath a chtěli vytvořit něco ještě těžšího.
Po mnoha zkouškách začala kapela hrát místní koncerty v Midlands na místech, jako je Cannock Forum a Lafayette Club ve Wolverhamptonu. Brzy si vybudovala místní fanouškovskou základnu a v tomto období také vzniklo několik raných demosnímků nahraných ve studiu M.R.S. ve Walsallu. V roce 1980 nahráli ve Foel Studios dnes již vzácný oboustranný singl "Angel of Sin"/"Sacrifical Wanderer", který mixoval Dave Anderson (Hawkwind).
Dva roky po založení kapelu kvůli hudebním neshodám opustil frontman Mike Reid a na jeho místo nastoupil Steve Mills. Následovaly tři další studiové demosnímky a hojné koncerty ve Velké Británii, a to jak jako hlavní hvězdy, tak jako support Budgie na jejich evropském turné.
Poté kapela pracovala na vydání debutového alba Immanent, které však nikdy nevyšlo. Navzdory nepřízni osudu Requiem pokračovali v koncertování po Velké Británii. V roce 1984 však kapelu opustil baskytarista Gordon a založil skupinu Rough Justice. Nahradil ho Tim Harris. Kapela se přes to pokoušela přenést, vznikaly nové písně, diskutovalo se o nové image a koncepci, ale nakonec v klubu General Wolfe v Coventry Requiem skončili.
Steve Mills a Tim Harris pokračovali ve spolupráci s Davem Brockem ze slavných Hawkwind. Steve Slater a Karl Wilcox krátce spojili síly a připojili se k Broken English , vznikly tak studiové nahrávky Makin' Out a Two Time Love. Wilcox se poté připojil k progresivní rockové skupině Chase a později k Diamond Head, s nimiž natočil několik alb. Slater také založil kapelu Predator, která absolvovala rozsáhlé turné po Velké Británii.
V roce 2002 přivedl Requiem zpět na hudební scénu nový celosvětový zájem o metal, konkrétně o undergroundové hnutí NWOBHM. Dotazy z celého světa na minulé nahrávky a na možnost reunionu svedly některé členy kapely opět dohromady. Vzhledem k tomu, že v minulých letech vzniklo několik dalších kapel pod stejným názvem, rozhodli se členové kapely změnit pravopis na Rekuiem.
Po dobu dalších tří let kapela psala a nahrávala slibované album, které před dvaceti lety nebylo vydáno. Tři původní členové, Steve Slater (kytara), Karl Wilcox (bicí) a Gordon Denny (baskytara), spojili síly s Paulem Parrym (zpěv), který dříve působil v kapele Tredegar, a Neilem Taylorem (klávesy), jenž dříve spolupracoval s Cloven Hoof, Demon a Ozzy Osbournův tribute Ozzmosis.
Kapela také vydala EP pro rockový tisk. Toto EP obsahovalo pět demo skladeb pro očekávané album: "Steelbreeze", "Angel of Sin", "Nightmare", "The Black Death" a "Outro". Všechny tyto skladby jsou odlišné od verzí, které se objevily na hotovém albu, a dvě z těchto písní se na albu vůbec neobjevily, což z něj činí vysoce sběratelský kousek. Ochutnávkové EP neslo název The Black Death.
Album Time Will Tell vyšlo v dubnu 2006 u labelu Majestic Rock. Obsahovalo deset původních skladeb (jedenáct na japonském vydání) a jednu coververzi skladby "Paranoid". Album produkovali Slater a Wilcox a mixoval ho Mark Stuart (Magnum). Obsahovalo také nově nahrané verze skladeb "Angel of Sin" a "Sacrifical Wanderer". V listopadu 2007 Parryho nahradil Chitral Somapala, který se narodil na Srí Lance. Ten v minulosti nahrával a koncertoval s Firewind a v současné době spolupracuje také se svou vlastní kapelou Civilization One a německou progresivně metalovou skupinou Red Circuit. V současné době kapela pracuje na vydání svého druhého alba Raise the Dead.
Skupinu Salem založili na samém konci roku 1979 v anglickém Hullu dva členové skupiny Ethel the Frog, Paul Tognola (zpěv a kytara) a Paul Conyers (bicí), ke kterým se přidali Adrian Jenkinson (baskytara) a Paul Macnamara (sólová kytara). Kompletní kapela se poprvé sešla 2. ledna 1980 v hospodě The Red Lion v Anlaby ve východním hrabství Yorkshire. Po období psaní písní a zkoušení Salem pravidelně koncertovali a vybudovali si v oblasti Hullu solidní okruh příznivců. Své první demo nahráli v lednu 1981 ve studiu Fairview Studios ve Willerby.
Brzy po tomto prvním demu Tognola kapelu opustil a nahradil ho Simon Saxby jako nový zpěvák a později v průběhu roku Mark Allison jako druhý kytarista. V této nové sestavě Salem vydali 4. dubna 1982 singl "Cold As Steel"/"Reach To Eternity", nahraný opět ve Fairview (tento singl je považován za jednu z pozoruhodných nahrávek z tohoto studia). Podle encyklopedie NWOBHM je nyní vysoce ceněnou sběratelskou raritou a je také uveden v 'Rare Record Price Guide' časopisu Record Collector.
S novým bubeníkem Paulem Mendhamem pokračovali Salem v koncertování v severní a severovýchodní Anglii a v září 1982 nahráli další demo ve studiu Adda ve východním Hullu. I přes vítězství v soutěži 'Battle of Bands' na Huddersfieldské polytechnice, díky kterému mohli nahrát v březnu 1983 poslední demo, se poslední koncert kapely konal 31. května 1983, poté se její členové rozešli za jinými projekty.
V roce 2009 byl Macnamara osloven, jestli by vydal všechny nahrávky skupiny z 80. let. Poté, co se znovu spojil se všemi členy skupiny, vyšla u High Roller Records (LP) a Pure Steel Records (CD) v červnu 2010 dvojalbová kompilace In the Beginning ... . Poté se Salem reformovali v sestavě z roku 1983 a 20. listopadu 2010 odehráli první vystoupení po 27 letech v rodném Hullu v klubu The Adelphi, přičemž tato událost vzbudila zájem tisku.
V roce 2011 kapela vydala limitovanou edici EP New Tricks, které obsahovalo tři nové skladby: "Retribution", "This Heart Is Mine" a "High Stakes". V červenci 2012 se k nim na bicí připojil Ricky Squires, bývalý člen DeaD End Kids a Heavy Metal Kids, s kterým odehráli koncerty a festivaly v Evropě.
Kapela, opět s Mendhamem za bicími, pokračovala v nahrávání další hudby a 2. března 2013 vydala limitovanou edici EP X Rated , včetně bonusové nové nahrávky "Reach To Eternity". Další koncerty v roce 2013 zahrnovaly vystoupení v Nizozemsku, Německu a doma ve Velké Británii. Opět podepsali smlouvu s Pure Steel Records a 6. prosince 2013 vydal inové album Forgotten Dreams, které bylo nahráno v Hairy Monster Studios a které někteří kritici označili za odborně zpracované mistrovské dílo. V roce 2014 skupina natočila ve Fort Paull a v kryptě kostela Nejsvětější Trojice v Hullu videoklip k písni "Forgotten Dreams" a následující rok natočila další k písni "The Answer". Odehráli také řadu festivalů a koncertů ve Velké Británii, Evropě i mimo ni. Poslední koncert v roce 2014 se konal v Dubaji ve Spojených arabských emirátech, kde za bicími zaskočil Oli Davis.
V roce 2015 odehráli Salem koncerty v Belgii a Anglii a zahráli si na festivalech ve Skotsku, v Německu a ve Velké Británii. V říjnu byli pozváni, aby zahráli na festivalu British Steel ve francouzském Fismes místo Oliver/Dawson Saxon, kteří museli vystoupení zrušit. V červenci 2015 vyšla u High Roller Records nová remasterovaná verze alba In the Beginning .... Písně byly znovu seřazeny do původního chronologického pořadí. Kapela také přispěla skladbou "Forgotten Dreams" na pamětní CD RockWich 2015 spolu s ostatními kapelami z festivalu; veškerý zisk z prodeje CD šel na konto nadace Sophie Lancasterové.
Nové album Dark Days kapela nahrála opět ve studiu Hairy Monster Studios a v rozhovoru pro PlanetMosh Macnamara prozradil, že spolupracovali také s Mannym Charltonem z Nazareth. Album vyšlo 29. dubna 2016 a bylo brzy považováno za jedno z nejlepších alb roku. Salem v roce 2016 opět odehráli festivalů a koncertů v Belgii a ve Velké Británii s Tygers of Pan Tang, Diamond Head, Witchfynde a Spartan Warrior. V podobném koncertním duchu probíhal i následující rok.
Třetí studiové album, natočené opět v Hairy Monster Studios v britském Hullu, Macnamara popsal jako o něco ostřejší, se stejným těžkým a melodickým přístupem. Album Attrition vyšlo u Dissonance Productions 23. února 2018, vydání na vinylu následovalo v květnu. Propagační video ke skladbě "Taking Control" se těšilo velkému zájmu a první recenze naznačovali, že Attrition opět obsahuje kvalitní materiál.
Dne 23. února 2018, tedy v den, kdy album vyšlo, obdrželi Saxby a Jenkinson dopisy, jimiž byli protiprávně propuštěni z kapely. Následoval soudní spor, v jehož důsledku byla veškerá práva na alba Forgotten Dreams, Dark Days a Attrition právoplatně převedena na Saxbyho a Jenkinsona. Tím se původní kapela defacto rozpadla. Saxon a Jenkinson získali výhradní práva na název Salem UK. Macnamara, Mendham a Allison získali právo působit pod názvem From Salem.
V dubnu 2018 se k Saxbymu a Jenkinsonovi připojili kytarista Francis Gill (později ho nahradil Ringmaster Bones) a bubeník Dave Megginson, kteří doplnili novou sestavu Salem UK a v dubnu 2019 vydali u Dissonance Productions nové album Win Lose or Draw.
Zbývající členové Paul Macnamara, Paul Mendham a Mark Allison přibrali zpěváka Damiana Balthazara a basistu Philipa Edwarda a pokračují pod názvem From Salem.
Satan je anglická heavymetalová skupina pocházející z Newcastlu upon Tyne. Vznikla v roce 1979 jako součást Nové vlny britského heavymetalového hnutí a je považována za vlivnou, protože hráli na poměry počátku 80. let poměrně pokročilou formu proto-thrash/speed metalu.
Jejich sestava prošla řadou personálních změn a dokonce i změnami názvu. Po určitou dobu se kapela jmenovala Blind Fury (pod tímto názvem vydala v roce 1985 jedno album, Out of Reach), pak se vrátila k názvu Satan. V roce 1988 se skupina přejmenovala na Pariah, pod tímto názvem vydala dvě alba a počátkem 90. let se rozpadla. V roce 1998 vydali Pariah další album. V měnící se sestavě skupiny působili členové mnoha dalších heavymetalových kapel, například Blitzkrieg, Atomkraft, Avenger, Persian Risk, Cronos a Battlezone.
V roce 1990 založili zakládající členové Satan Steve Ramsey (kytara) a Graeme English (baskytara), spolu se zpěvákem Martinem Walkyierem z britské thrashmetalové skupiny Sabbat, folkmetalovou skupinu Skyclad, ve které působí dodnes (Martin Walkyier skončil v roce 2001).
V roce 2004 odehráli Satan jednorázový koncert na německém festivalu Wacken Open Air, ale až v roce 2011 se konečně dali dohromady. Od svého znovusjednocení kapela vystoupila na několika evropských festivalech a v dubnu 2013 vydala u vydavatelství Listenable Records nové album Life Sentence. V roce 2014 pak rozšířila svůj globální dosah turné po Severní a Jižní Americe.
Dne 2. října 2015 kapela vydala své čtvrté studiové album Atom by Atom, přičemž o dva dny dříve bylo celé album zpřístupněno ke streamování prostřednictvím Invisible Oranges. V roce 2018 podepsali novou smlouvu na nahrávání několika alb se společností Metal Blade Records a už 7. září 2018 vyšlo jejich páté studiové album a první pod hlavičkou Metal Blade Records, Cruel Magic. Další studiové album, Earth Infernal, vydali Satan 1. dubna 2022.
22.3.1979 - narodil se švýcarský kytarista CÉDRIC "CEDE" DUPONT, člen skupin Freedom Call, Symphorce nebo Silent Circus
30.3.1979 - narodil se nizozemský klávesista MARTIJN WESTERHOLT, člen skupin Delain a Within Temptation
22.5.1979 - narodil se nizozemský bubeník DENNIS LEEFLANG, člen Within Temptation a mnoha dalších
30.12.1979 - narodil se americký bubeník TOMMY CLUFETOS, člen skupin Ozzy Osbourne a Black Sabbath