| Původ: | Newcastle upon Tyne, Anglie |
| Aktivní roky: | 1974 - současnost |
| Styl: | Heavy metal, speed metal, hard rock |
| Vydavatelé: | Neat, Megaforce, Atlantic, Combat |
| Web: | ravenlunatics.com |
| Podrobnosti: | Raven - Metal Archives |
RAVEN jsou heavymetalová kapela ze Severovýchodní Anglie, kterou v roce 1974 založili bratři Gallagherové, baskytarista a zpěvák John a kytarista Mark. Do dnešního dne vydali čtrnáct studiových alb a měli velký úspěch se singlem "On and On". Skupina, často označovaná jako 'atletický rock', se proslavila jako součást Nové vlny britské heavymetalové scény počátku až poloviny 80. let a je považována za vliv a inspiraci pro vývoj žánru thrash metalu, včetně 'velké čtyřky' (METALLICA, SLAYER, MEGADETH a ANTHRAX), a dalších kapel, jako jsou TESTAMENT, EXODUS, OVERKILL, KREATOR, DESTRUCTION, SODOM, ONSLAUGHT, DEATH ANGEL, FLOTSAM AND JETSAM, CORONER, ANNIHILATOR a RAZOR. Jsou také známí tím, že v roce 1983 byli headlinery vůbec prvního národního turné METALLICY.
Raven vznikli v roce 1974 v anglickém Newcastlu díky bratrům Gallagherovým – baskytaristovi a zpěvákovi Johnovi a kytaristovi Markovi. Začínali s jedinou akustickou kytarou, suvenýrem z rodinné dovolené ve Španělsku. Jejich inspirací bylo rockové dunění tehdejších hvězd jako Slade, Status Quo nebo Sweet, které postupně transformovali do rané podoby heavy metalu. Během prvního roku činnosti rozšířili svou úvodní sestavu o dalšího kytaristu Paula Bowdena a v následujícím roce přibyl bubeník Paul Sherrif, čímž byla formace kompletní.
John později vzpomínal: „Byli jsme děti. Paul Bowden bydlel ve vedlejší ulici, Paul Sherrif o pár ulic dál a o hraní na bicí neměl ani ponětí. Půjčovali jsme si bicí od sestry Paula B! Jakmile jsme založili kapelu, museli jsme si pořídit nástroje. Měli jsme jen klasickou kytaru až do Vánoc 1974, kdy jsme si pořídili levné elektrické kytary a baskytaru a učili jsme se to po zlém – tak, že jsme se to učili sami. Naše první vystoupení se konalo v prosinci 1975 v naší škole.“
Následující koncerty se odehrávaly především v místních hospodách a dělnických klubech na severovýchodě Anglie. Občas také předskakovali punkovým partám jako Stranglers nebo The Motors. Jejich energická živá show a vzájemná chemie na pódiu postupně vytvářely unikátní vizuální styl a způsob hraní, který byl později označován jako 'atletický rock'. Začali nosit chrániče, helmy a sportovní vybavení (např. hokejové masky, loketní chrániče) a začleňovali je do své show – třeba při úderech do činelů. Výsledkem byla osobitá směs rychlosti a tvrdosti, která významně ovlivnila vznikající směry speed/thrash metalu a power metalu.
Až do roku 1980, než se sestava na delší dobu ustálila s příchodem bubeníka Roba 'Wacko' Huntera, prošlo obsazení – zejména za bicími – několika změnami. Paula Sherrifa nahradil nejprve Mike 'Mick' Kenworthy a poté Sean Taylor. Kytaristu Paula Bowdena v roce 1979 krátce vystřídal Pete Shore, než se trio rozhodlo pokračovat jako tříčlenná sestava.
V roce 1980 podepsali Raven smlouvu s undergroundovým metalovým labelem Neat Records. Stalo se tak díky prozíravosti manažera Tygers of Pan Tang, který přišel na jejich koncert, a po vystoupení se jich zeptal, jestli by nechtěli vydat singl. Neat Records tehdy sídlili přímo v jejich rodném Newcastlu.
Prvním singlem byl "Don't Need Your Money", který krátce nato pronikl na scénu. Raven vyrazili na britské turné, kde se objevili jako support před soubory jako Ozzy Osbourne's Blizzard of Ozz, Motörhead, Whitesnake a Iron Maiden.
Label Neat Records měl zásadní vliv na vznik a šíření hnutí NWOBHM (New Wave of British Heavy Metal) na začátku 80. let. Založil ho Dave Wood, vlastník Impulse Studios v Newcastlu, kde také vznikala většina nahrávek. Tehdy bylo běžné, že veškerý hudební byznys byl soustředěn v Londýně – a žádného tamního A&R člověka by ani ve snu nenapadlo vyrazit 250 mil na sever kontrolovat nějaké severoanglické uskupení. Vzestup Neat a dalších nezávislých vydavatelství tak otevřel dveře celé řadě skvělých part po celé Británii, které by jinak pravděpodobně zůstaly v undergroundu.
Ke konci roku 1980 začali Raven pracovat na svém prvním LP, které vznikalo průběžně během koncertního kolotoče asi tři až čtyři měsíce. Nahrávalo se živě a teprve poté se přidávaly vokály a kytarová sóla. Trio bylo tehdy už sehrané jako hodinky, takže většinu stop zvládli nahrát na první nebo druhý pokus. Album Rock Until You Drop vyšlo v roce 1981 s velkým kritickým ohlasem a formace se tak okamžitě zařadila mezi přední představitele NWOBHM. Byla to vůbec první nezávislá heavymetalová deska vydaná ve Velké Británii a zároveň se stala silným exportním artiklem. Díky ní vyrazili Raven na turné do Itálie i Nizozemska.
Jejich následující studiový počin Wiped Out spatřil světlo světa v roce 1982 a měl zásadní vliv na definování žánrů thrash a speed metal. Jako jediný titul této party se dostal do UK Albums Chart, kde obsadil 63. místo.
Na americkém trhu udělaly jejich desky dost hluku na to, aby si jich všimli lidé z vydavatelství Megaforce Records a podepsali s nimi smlouvu. V roce 1983 vyšla jejich další nahrávka ve Státech pod názvem All for One, parta dorazila do Ameriky a absolvovala rozsáhlé turné 'Kill 'em All for One', na němž jim předskakovali mladí thrasheři Metallica (na svém prvním turné).
John později vzpomínal: „Být headlinerem amerického turné byl splněný sen, i když to mělo i své noční můry! Mezi námi, Metallicou a posádkou kapely bylo 17 lidí, kteří cestovali ve dvou kamionech a šestilůžkovém karavanu. Au!!!!! Ale byli jsme hladoví a brali jsme to všechno s nadhledem. S Metallicou jsme si skvěle rozuměli. Bylo to jejich vůbec první turné, takže nás sledovali, poslouchali a učili se a mezitím se chovali jako maniaci!“
Manažer a zakladatel Megaforce Jon Zazula věřil, že Raven jsou připraveni pro major label, a neustále je posílal na koncerty, dokud si jich velcí hráči nevšimli. Nahrávka Live at the Inferno, vydaná v roce 1984, byla výsledkem jednoho z těchto turné. Atlantic Records je poté, po menší nabídkové přestřelce, podepsali na celosvětovou smlouvu (smlouvy s velkými labely měly v následujícím roce následovat pro Metallicu a Anthrax). Sestava poté přesunula svou stálou základnu z Newcastlu do New Yorku.
Následující LP Stay Hard vyšlo v roce 1985 a přineslo menší hit díky singlu a videoklipu "On and On". Léta strávená pod Atlanticem se ale pro uskupení neukázala jako hvězdná jízda. Na příkaz vydavatelství došlo k razantnímu posunu ke komerčnějšímu soundu, což mnohé věrné fanoušky zklamalo uhlazenou a odlehčenou produkcí další desky The Pack Is Back. Trojice se však vykoupila návratem do formy na EP Mad v roce 1986 a studiovce Life's a Bitch v roce 1987, načež došlo k dohodě o odchodu z Atlanticu.
Po turné k 'Life's a Bitch' formaci koncem roku 1987 opustil bubeník Rob 'Wacko' Hunter, aby mohl trávit více času se svou novou ženou a rodinou. Později se přeorientoval na dráhu zvukového producenta a inženýra a nakonec spolupracoval s jazzovými jmény jako Branford Marsalis a Harry Connick Jr.
Koncem roku 1987 se ke skupině připojil nový bubeník Joe Hasselvander, který dříve působil ve formaci Pentagram. Formace zároveň upustila od své obskurní image a vsadila na konvenčnější vzhled v džínách a kůži. V roce 1988 vydala s novým členem sestavy desku Nothing Exceeds Like Excess, kterou si sama produkovala a která pokračovala v návratu k rychlým, angažovaným skladbám.
Koncert v divadle Trocadero ve Filadelfii, natočený v říjnu 1988, vyšel o rok později u Combat Records pod názvem Ultimate Revenge 2 a parta se na něm představila ve dvou skladbách vedle thrashových jmen jako Death, Forbidden, Dark Angel a Faith or Fear. Následovalo americké turné, při němž předskakovali Testament, a poté evropská šňůra s německou formací Kreator. Nástup grunge a rozpad jejich vydavatelství Combat Records vedl k tomu, že se sestava soustředila na kontinentální Evropu a Japonsko, kde si udržela věrnější základnu fanoušků.
V roce 1990 nahráli Raven v Německu desku Architect of Fear (opět ve vlastní režii), na níž představili svou tvrdší polohu. O rok později vyrazili na evropské turné jako speciální hosté německé skupiny Running Wild. V roce 1992 pak vydali EP Heads Up, které obsahovalo čtyři nové studiové kusy a tři živé skladby z turné roku 1991. Následovalo další evropské tažení, tentokrát s německou bandou Risk jako předskokany.
První polovinu roku 1993 strávila parta psaním a nahráváním nového materiálu. Vše ale zbrzdil požár domu Johna Gallaghera a krádež kytar ze sbírky. Následující rok se trio přeskupilo a podepsalo smlouvu s japonským labelem Zero. LP s názvem Glow bylo nahráno v Showplace Studios v Doveru v New Jersey. Deska si zachovala DIY přístup a nabídla jak tvrdší kusy jako "Altar" a "Enemy", tak několik balad. Nechyběla ani coververze skladby "The Rocker" od Thin Lizzy. V roce 1994 se formace představila na metalovém srazu Foundations Forum v Burbanku v Kalifornii po boku jmen jako Korn, Yngwie Malmsteen a Machine Head.
V květnu 1995 podnikli Raven své první japonské turné, kde také vzniklo živé album Destroy All Monsters/Live in Japan. To nabídlo výběr skladeb z »Glow« i starší kousky, včetně "For the Future".
Rok 1996 věnovala trojice psaní a nahrávání nové studiovky Everything Louder. Sezení probíhala v Manassasu ve Virginii ve studiu budoucího kytaristy Breta Michaelse – Peta Evika. Nahrávání bylo zběsilou akcí během čtyř víkendů téměř bez zkoušení, aby se zachytila co nejvíc živá atmosféra. LP vyšlo v roce 1997 v Japonsku, Evropě i USA a soubor následně vyrazil na evropské turné s doprovodnými formacemi Tank a HammerFall.
V roce 1999 bylo přislíbeno vydání box setu Raven u newyorského labelu Spitfire Records. Po nedostatku komunikace ale John vzal archivní živé, studiové i bootlegové materiály a s pomocí inženýra S. A. Adamse vytvořil kolekci Raw Tracks, která nabídla dosud nevydaný materiál od roku 1984 po současnost. Skupina se zároveň znovu spojila s producentem Michaelem Wagenerem a ve studiu Wireworld v Nashvillu nahrála desku One for All. Po jejím vydání následovalo evropské turné, na němž předskakovali partě U.D.O. starého známého Uda Dirkschneidera. V roce 2000 pak přidali další americké turné s U.D.O..
Raven nahrávali a koncertovali až do roku 2001, kdy se na bratry Gallagherovy začala valit jedna pohroma za druhou. Téhož roku jim zemřel otec, poté měl Mark autonehodu a hlavou narazil do čelního skla. O pár dní později ho málem zabila padající zeď na staveništi na Floridě. Kupodivu, kdyby předtím neměl bouračku, pravděpodobně by to nepřežil.
„Když jste na stavbě, musíte mít helmu, ale Mark kvůli bouli na hlavě nemohl – měl jen baseballovou čepici,“ vysvětlil později John Gallagher pro Noisecreep. „Stavěli obří zeď, která nebyla vyztužená, a foukal silný vítr. Ten mu čepici neustále odfoukával. A to mu zachránilo život, protože ji pořád honil. Když zeď spadla, přistála mu jen na nohou. Kdyby ho zasypala celá, zabila by ho.“
Zeď byla 100 stop dlouhá, 5 stop široká a 20 stop vysoká (30x1.5x6 m). Rozdrtila Markovy nohy jako skořápky a málem přerušila hlavní tepny. „V šoku mi zavolal, když čekal na záchranku, a smál se,“ řekl John. „Zeptal jsem se: 'Jak se máš?' A on odpověděl: 'Nic moc, spadla na mě zeď.' Smál se, ale měl rozdrcené nohy – směřovaly špatným směrem, kus armovací tyče v lýtku, druhé lýtko téměř utržené, kotníky na prach. V jednu chvíli uvažovali, že mu nohu uříznou.“
Mark Gallagher podstoupil řadu operací a Raven si dali pauzu, zatímco se znovu učil chodit. V roce 2004, kdy byl stále na vozíku, se rozhodli odehrát několik koncertů – začátek pomalého návratu. „Bylo to těžké,“ řekl John. „Prodělal několik zákroků, zvracel uprostřed vystoupení. Když se dostal z vozíku, měl ortézu 'Šílený Max'. Byla obrovská a vypadala skvěle, když v ní dupal. Nakonec se jí zbavil a v roce 2005 už jsme hráli na festivalech bez ní.“
Po sérii vystoupení v USA a na evropských festivalech (Bloodstock Open Air 2005, Keep it True 2005, Bang Your Head!!! 2006) začala trojice pracovat na studiovce Walk Through Fire, která vyšla nejprve v roce 2009 v Japonsku u King Records, a následně v roce 2010 v Evropě (SPV) a Severní Americe (Metal Blade). Deska sklidila chválu od kritiků i fanoušků a formace se naplno věnovala živému hraní, včetně triumfálního návratu do Japonska a prvních koncertů v Jižní Americe, kam se vrátila i v roce 2012.
Roku 2013 spatřilo světlo světa retrospektivní DVD Rock Until You Drop – A Long Day's Journey, s dosud neviděnými záběry od roku 1982 a rozhovory s hudebníky jako Lars Ulrich, Dee Snider, Dave Ellefson, Chuck Billy, Jon Zazula či Chris Jericho. Trojice odjela první plnohodnotné americké turné od roku 1989, kde vystoupila jako headliner na východním pobřeží a spojila síly s britskou heavymetalovou legendou Diamond Head při dvojité šňůře po západním pobřeží. V listopadu a prosinci koncertovali v Evropě se starými známými Girlschool jako předkapelou, a sklidili pozitivní ohlasy za energická vystoupení.
V lednu 2014 se trojice ukázala na metalové plavbě 70000 Tons of Metal z Miami do Mexika a v březnu hrála v Jižní Americe. Metallica si je v březnu 2014 vybrala jako support na stadionový koncert v brazilském Sao Paulu před téměř 70 000 fanoušky. V září začali pracovat na nové desce ExtermiNation a zároveň se objevili jako speciální hosté na třech amerických koncertech se skupinou Accept. V říjnu a listopadu odehráli 43 denní šňůru po Spojených státech.
Aby Raven pokryli dodatečné náklady na nahrávání nového studiového počinu, který měl nést název ExtermiNation, spustili crowdfundingovou kampaň na Kickstarteru. Během ní nahráli jedenáct písní na coverovou nahrávku s názvem Party Killers, která byla určena výhradně přispěvatelům.
Zkoušky a samotné nahrávání probíhaly v Etching Tin Studios v Richmondu ve Virginii. Stejně jako v případě desky Walk Through Fire vznikal finální záznam v Assembly Line Studios ve Vídni (Virginie), kde se na inženýrské práci podílel Kevin '131' Guitierrez, zatímco produkce byla v rukou samotné formace.
Nahrávání probíhalo v srpnu 2014, přičemž si parta udělala krátkou přestávku, během níž vystoupila jako speciální host na třech koncertech německého souboru Accept v USA. Hodně času padlo na fázi skládání a aranží, ale samotné natáčení zabralo přibližně dva týdny.
Studiovka vyšla koncem dubna 2015 a nabídla 14 skladeb plus bonusovou "Malice in Geordieland", která byla zpívaná výhradně s newcastleským 'geordským' přízvukem. Deska vyšla celosvětově u SPV; v Japonsku se o vydání postaral Spiritual Beast a v Jižní Americe label Die Hard.
Fanoušci i kritika přijali nahrávku s nadšením – chválena byla produkce, songy, výkony i nekompromisní drive, který připomínal první LP kapely. Vydání doprovázelo lyric video k písni "Destroy All Monsters", následované videoklipem k songu "Tank Treads - The Blood Runs Red".
V roce 2015 soubor odehrál první koncerty v Kolumbii (Pereira a Bogota), kde je zastihlo zemětřesení o síle 6,2 stupně. Následoval Pentaport Festival v Jižní Koreji a vystoupení v Japonsku. Po dvoutýdenním turné po Spojených státech se hudební uskupení v září a říjnu vydalo na své nejdelší headline evropské turné za mnoho let, během něhož poprvé zavítalo do řady nových zemí.
V květnu 2017 utrpěl Joe Hasselvander dva dny před zahájením šňůry koncertů v USA a Evropě infarkt. Aby mohli bratři Gallagherové své závazky dodržet, pomáhala jim řada bubeníků. Jimmy Mess zahrál na koncertě v Chicagu, Mike Heller (Fear Factory, Malignancy) vystoupil na třech amerických koncertech, Fabio Alessandrini (Annihilator) se představil na festivalu Muskelrock ve Švédsku a Dave Chedwick absolvoval jedenáctidílné evropské turné.
Když bylo jasné, že Joe Hasselvander nebude v dohledné době schopen hrát na bicí, bratři Gallagherové pozvali Hellera, aby je doprovázel na evropských festivalech, které měli zamluvené (Bang Your Head, Leyendes Del Rock, Headbangers Open Air, Metaldays a Alcatraz). Jeho hra se k jejich stylu perfektně hodila. Následně se formace vydala na sedmdesátidenní evropskou šňůru, z níž 50 koncertů sehráli jako speciální hosté na turné Uda Dirkschneidera "Back to the Roots 2" a na 20 vybraných vystoupeních byli hlavní hvězdou.
Raven vydali 18. září 2020 své čtrnácté studiové dílo Metal City, které bylo prvním počinem po pěti letech a prvním, na kterém bubnoval Mike Heller. V červenci 2022 parta oznámila podpis smlouvy s vydavatelstvím Silver Lining Music a plán na vydání patnácté desky v roce 2023.
V únoru 2025 vydala kapela limitovanou edici EP s názvem Can't Take Away The Fire, která oslavuje 50 let jejich existence. Toto EP obsahuje pět nových skladeb, včetně titulní "Can't Take Away The Fire", a tři živé bonusové písně. Vydání bylo omezeno na 1000 podepsaných a číslovaných CD, dostupných exkluzivně v oficiálním obchodě skupiny.
V roce 2025 plánují Raven vydání svého patnáctého studiového počinu All Hell's Breaking Loose, který by měl vyjít 30. června. Tento počin slibuje pokračování jejich charakteristického zvuku a energie.
