Raven jsou heavymetalová skupina ze Severovýchodní Anglie, kterou v roce 1974 založili bratři Gallagherové, baskytarista a zpěvák John a kytarista Mark. Do dnešního dne vydali čtrnáct studiových alb a měli hit se singlem "On and On". Skupina, často označovaná jako "atletický rock", se proslavila jako součást nové vlny britské heavymetalové scény počátku až poloviny 80. let a je považována za vliv a inspiraci pro vývoj žánru thrash metalu, včetně "velké čtyřky" (Metallica, Slayer, Megadeth a Anthrax), a dalších kapel, jako jsou Testament, Exodus, Overkill, Kreator, Destruction, Sodom, Onslaught, Death Angel, Flotsam and Jetsam, Coroner, Annihilator a Razor. Raven jsou také známí tím, že v roce 1983 byli headlinery vůbec prvního národního turné Metallicy.

Skupinu Raven založili v roce 1974 v anglickém Newcastlu bratři Gallagherové, baskytarista a zpěvák John a kytarista Mark s jednou akustickou kytarou, která byla suvenýrem z rodinného výletu do Španělska. Jejich inspirací se stalo rockové dunění tehdejších hvězd, jako byly Slade, Status Quo nebo Sweet, které začali postupně přetvářet do ranné heavy metalové podoby. V prvním rocve své existence rozšířily svou začátečnickou sestavu ještě o dalšího kytaristu Paula Bowdena a v tom následujícím už dotvořil kompletní kapelu bubeník Paul Sherrif.

John později vyprávěl: "Byli jsme děti. Paul Bowden bydlel ve vedlejší ulici, Paul Sherrif o pár ulic dál a o hraní na bicí neměl ani ponětí. Půjčovali jsme si bicí od sestry Paula B! Jakmile jsme založili kapelu, museli jsme si pořídit nástroje. Měli jsme jen klasickou kytaru až do Vánoc 1974, kdy jsme si pořídili levné elektrické kytary a baskytaru a učili jsme se to po zlém - tak, že jsme se to učili sami. Naše první vystoupení se konalo v prosinci 1975 v naší škole."

Další vystoupení se odehrávala většinou v místních hospodách a dělnických klubech v severovýchodní Anglii, příležitostně předskakovali i punkovým kapelám jako Stranglers a The Motors. Vysoce energická živá show a interakce mezi členy kapely vytvořily postupně jejich jedinečnou image a styl hraní, popisovaný jako "atletický rock". Začali nosit chrániče, helmy a desky z různých sportů (hokej, baseball atd.) a začleňovat je do hry na své nástroje (například k úderům do činelů používali chrániče loktů a hokejové masky). Jejich hudba se tak začala vyvíjet v jedinečnou směs rychlosti a síly a silně ovlivnila žánry speed/thrash metal a power metal.

Do roku 1980, než se sestava na delší dobu stabilizovala příchodem bubeníka Roba "Wacko" Huntera, proběhlo ve složení kapely (hlavně na bubenické stoličce) několik změn. Paula Sheriffa nejdříve vystřídal Mike "Mick" Kenworthy a poté Sean Taylor. Paula Bowdena v roce 1979 nakrátko vystřídal Pete Shore, než se kapela o rok později rozhodla hrát jenom ve třech.

V roce 1980 podepsala skupina (díky velkorysosti a prozíravosti manažera kapely Tygers of Pan Tang, který se přišel podívat jak hrají, a po koncertě se jich zeptal, jestli nemají zájem udělat singl) smlouvu s nízkorozpočtovým metalovým vydavatelstvím Neat Records, které mělo sídlo v rodném Newcastlu.

Koncem roku 1987 se ke kapele připojil nový bubeník Joe Hasselvander , který hrával ze skupinou Pentagram. Kapela také upustila od své obskurní image a nahradila ji konvenčnějším vzhledem v džínách a kůži, a v roce 1988 vydala s novým členem sestavy album Nothing Exceeds Like Excess, které si produkovala sama a které pokračovalo v návratu k rychlým, angažovaným skladbám.

Koncert v divadle Trocadero ve Filadelfii, natočený v říjnu 1988, vyšel v roce 1989 u Combat Records pod názvem Ultimate Revenge 2 a kapela se na něm představila ve dvou skladbách vedle řady thrashových kapel, jako jsou Death, Forbidden, Dark Angel a Faith or Fear. Následovalo americké turné, na kterém předskakovali Testament, a poté je čekalo evropské turné s německou skupinou Kreator. Nástup grunge a rozpad jejich vydavatelství Combat Records vedl k tomu, že se kapela soustředila na kontinentální Evropu a Japonsko, kde si udržela více příznivců.

V roce 1990 nahráli Raven v Německu album Architect of Fear (opět ve vlastní produkci), na kterém představili svou těžší stránku. O ro později pak absolvovali evropské turné jako speciální hosté německé skupiny Running Wild. V roce 1992 kapela vydala EP s názvem Heads Up, které obsahovalo čtyři nové studiové písně a tři živé skladby z turné v roce 1991. Následovalo další evropské turné s německou skupinou Risk jako předskokany.

První polovinu roku 1993 strávila kapela psaním a nahráváním nového materiálu; následovalo zpoždění kvůli požáru domu Johna Gallaghera a zlodějům, kteří ukradli kytary z pozůstalosti. V následujícím roce se kapela přeskupila a uzavřela smlouvu s japonským labelem Zero - album s názvem Glow bylo nahráno v Showplace Studios v Doveru v New Jersey. Desku si kapela opět produkovala sama a bylo různorodé, vedle těžšího materiálu jako "Altar" a "Enemy" se na něm objevilo i několik balad. Na album se dostala také coververze skladby "The Rocker" od Thin Lizzy. V roce 1994 se kapela také zúčastnila metalového srazu Foundations Forum v Burbanku v Kalifornii a hrála na něm živě po boku skupin jako Korn, Yngwie Malmsteen a Machine Head.

V květnu 1995 kapela poprvé absolvovala turné po Japonsku, kde bylo nahráno živé album s názvem Destroy All Monsters/Live in Japan, na kterém se objevily písně z alba Glow, ale i starší kousky jako "For the Future".

Rok 1996 strávili psaním a nahráváním nového studiového alba Everything Louder, přičemž sezení probíhala v Manassasu ve Virginii ve studiu budoucího kytaristy Breta Michaelse Peta Evika. Nahrávání bylo zběsilou záležitostí, která probíhala během čtyř víkendů téměř bez zkoušení, aby se na pásek dostala "živá" atmosféra. Album vyšlo v roce 1997 v Japonsku, Evropě a USA a kapela se vydala na turné po Evropě s doprovodnými kapelami Tank a HammerFall.

Roku 1999 bylo přislíbeno vydání box setu Raven u newyorského labelu Spitfire Records. Po "nedostatku komunikace" však John vzal dodatečné živé/studiové/bootlegové skladby a ve spolupráci s inženýrem S. A. Adamsem sestavil kolekci nazvanou Raw Tracks, obsahující nevydaný materiál od roku 1984 do současnosti. Kapela se také znovu spojila s producentem Michaelem Wagenerem a pracovala na albu One for All nahraném ve Wagenerově studiu Wireworld v Nashvillu ve státě Tennessee. Po jeho vydání kapela absolvovala turné, na němž předskakovala v Evropě skupině U.D.O. starého přítele Uda Dirkschneidera, a v roce 2000 následovalo turné s U.D.O. v USA.

Kapela nahrávala a koncertovala až do roku 2001, kdy se na bratry Gallagherovi začalo valit jedno neštěstí za druhým. V roce 2001 jim zemřel otec, pak měl Mark autonehodu a hlavou narazil do předního skla auta. O několik dní později málem přišel o nohy na staveništi na Floridě, když se na něj zřítila zeď. Kupodivu kdyby neměl autonehodu, pravděpodobně by přišel o život.

"Když jste na staveništi, musíte nosit helmu, ale Mark kvůli bouli na hlavě nemohl, takže měl jen baseballovou čepici," vysvětlil později John Gallagher pro Noisecreep. "Stavěli tuhle opravdu velkou zeď a bohužel nebyla vyztužená a foukalo. A vítr mu čepici pořád odfoukával. A to mu zachránilo život, protože tu čepici pořád honil. A když zeď spadla, přistála mu na nohách. Kdyby na něj spadla celá, tak by ho zabila."

Zeď, která se zřítila, byla 100 metrů dlouhá, 5 metrů široká a 20 metrů vysoká. Roztříštila obě Markovy dolní končetiny jako vaječné skořápky a téměř přerušila několik hlavních tepen. Kytarista byl nejprve v šoku a neuvědomoval si, jak vážně je zraněný. "Vlastně mi zavolal, když čekal na záchranku, a telefonoval se smíchem," řekl John. "Zeptal jsem se ho: 'Jak se ti daří? A on odpověděl: 'Ne moc dobře, spadla na mě zeď.' Smál se tomu, ale v podstatě měl rozdrcené nohy. Nohy mu směřovaly na špatnou stranu. Měl kus armovací tyče přímo v jednom lýtku a druhé lýtko měl úplně utržené. Nohy měl odpojené, kotníky rozdrcené. Nevěděli jsme, jestli bude ještě někdy chodit. V jednu chvíli mu chtěli jednu nohu uříznout."

Mark Gallagher podstoupil řadu operací na záchranu svých nohou a kapela měla přestávku, zatímco se kytarista učil znovu chodit. V roce 2004, kdy byl Mark stále na vozíku, se Raven rozhodli odehrát několik koncertů. Byl to začátek pomalého, vytrvalého návratu. "Ze začátku to bylo těžké," řekl John. "Právě prodělal několik operací, takže uprostřed koncertu zvracel. A když se z toho dostal a slezl z vozíku, měl na noze ortézu 'Šílený Max'. Byla to obrovská věc, která vypadala skvěle, když v ní dupal. Nakonec se jí mohl zbavit. Takže v roce 2005 už jsme jezdili po festivalech bez ortézy."

Po řadě koncertů ve Spojených státech a vystoupeních na evropských festivalech (Bloodstock Open Air ve Velké Británii v roce 2005, Keep it True v Německu v roce 2005, Bang Your Head!!! v Německu v roce 2006) začala kapela pracovat na novém albu Walk Through Fire, které nejprve vyšlo v roce 2009 v Japonsku u King Records, v roce 2010 pak zajistilo vydání pro Evropu SPV a v Severní Americe vyšlo u Metal Blade. Album bylo dobře přijato jak kritikou, tak fanoušky, a kapela se soustavně věnovala živému hraní, hrála na evropských festivalech, triumfálně se vrátila do Japonska a odehrála první koncerty v Jižní Americe, kam se vrátila v roce 2012.

V roce 2013 vyšlo retrospektivní DVD s názvem Rock Until You Drop - A Long Day's Journey, které obsahuje dosud neviděné záběry kapely od roku 1982 a rozhovory s hudebníky, mezi nimiž nechyběli: Lars Ulrich, Dee Snider, Dave Ellefson, Chuck Billy, Jon Zazula a Chris Jericho. Kapela odehrála první plnohodnotné turné po USA od roku 1989, na kterém vystoupila jako headliner na východním pobřeží a spojila síly na dvojnásobném turné po západním pobřeží s britskou heavymetalovou kapelou Diamond Head. V listopadu a prosinci hrála kapela v Evropě se starými známými Girlschool jako support a sklidila příznivé recenze za energická vystoupení.

Aby kapela pokryla dodatečné náklady na nahrávání nového alba, které mělo nést název ExtermiNation, iniciovala crowdfundingový projekt na Kickstarteru; v jeho průběhu nahrála jedenáct písní na cover album s názvem Party Killers určené výhradně pro přispěvatele. Zkoušky a nahrávání alba probíhaly v Etching Tin Studios v Richmondu ve Virginii.

V květnu 2017 utrpěl Joe Hasselvander dva dny před šňůrou koncertů v USA a Evropě infarkt. Aby mohli bratři Gallagherové tyto závazky splnit, vypomáhala jim řada bubeníků. Jimmy Mess odehrál koncert v Chicagu, Mike Heller (Fear Factory, Malignancy) vystoupil na třech amerických koncertech, Fabio Alessandrini (Annihilator) na festivalu Muskelrock (Švédsko) a Dave Chedwick na jedenáctidílném turné po Evropě.

Když bylo zřejmé, že Joe Hasselvander nebude v dohledné době fyzicky schopen hrát na bicí, bratři Gallagherové pozvali Hellera, aby si zahrál na nadcházejících termínech evropských festivalů, které měli zamluvené (Bang Your Head, Leyendes Del Rock, Headbangers Open Air, Metaldays a Alcatraz), protože jeho hra se k nim perfektně hodila. Kapela se poté vydala na sedmdesátidenní evropskou šňůru, z níž 50 koncertů absolvovala jako speciální host na turné Udo Dirkschneidera "Back to the Roots 2" a 20 vybraných headline koncertů.

Raven vydali 18. září 2020 své čtrnácté studiové album Metal City, které bylo jejich prvním studiovým albem po pěti letech a prvním, na kterém hrál Mike Heller na bicí. V červenci 2022 Raven oznámili, že podepsali smlouvu s vydavatelstvím Silver Lining Music a v roce 2023 plánují vydat patnácté studiové album.