Quiet Riot je americká heavymetalová skupina, kterou v roce 1973 v Los Angeles založili kytarista Randy Rhoads a baskytarista Kelly Garni. Kapela se umístila na 100. místě v žebříčku 100 Greatest Artists of Hard Rock, který sestavuje VH1.

Banali zemřel 20. srpna 2020 po šestnáctiměsíčním boji s rakovinou slinivky. Asi tři týdny po jeho smrti přeživší členové kapely oznámili, že budou pokračovat bez Banaliho, který si přál, aby pokračovali s tím, že zachovají jméno Quiet Riot; nahradil ho Johnny Kelly. Dne 2. srpna 2021 vydali Quiet Riot prohlášení, že se ke kapele vrací baskytarista Rudy Sarzo, a zároveň oznámili odchod Wrighta. Nová sestava plánuje vydávat novou hudbu a koncertovat v letech 2022 a 2023.

Skupina Quiet Riot, kterou v roce 1973 založili kytarista Randy Rhoads a baskytarista Kelly Garni, se stala jednou z nejúspěšnějších hardrockových skupin v Los Angeles v polovině a na konci 70. let. Původně se skupina jmenovala Mach 1, brzy se přejmenovala na Little Women a v květnu 1975 se definitivně ustálila na názvu Quiet Riot. Název kapely byl inspirován citátem Ricka Parfitta z britské skupiny Status Quo. Parfitt prohlásil, že si myslí, že název "Quite Right" by byl dobrým názvem pro kapelu, a tento výraz byl chybně vysloven jako "Quiet Riot". Kapela se tím inspirovala a zvolila si tento název jako svůj nový název.

Jako bubeník nové skupiny byl najat Drew Forsyth, který předtím hrál s Rhoadsem a Garnim ve skupině Mildred Pierce, a jako zpěvák byl najat losangeleský fotograf Kevin DuBrow. DuBrow nebyl vůbec tím, co si Rhoads pro svou novou skupinu představoval, a jeho spoluhráči ho neměli příliš v lásce, což v kapele vyvolalo velké napětí. Rhoads si představoval frontmana ve stylu Alice Coopera nebo Davida Bowieho, ale Dubrow byl neústupný a nechtěl brát ne jako odpověď. Nakonec se Rhoads a Garni rozhodli, že když už nic jiného, DuBrow sdílí jejich nadšení, a byl přijat.

Rhoads se stal ústředním bodem kapely, a to jak po hudební, tak po vizuální stránce. "Puntíkatý motiv", který zařadil na pódium, se stal vizuálním podpisem Quiet Riot v době jejich působení v losangeleských klubech a mnoho fanoušků se na koncertech kapely objevovalo v puntíkovaných motýlcích a vestách, aby napodobili to, co kytarista nosil na pódiu. Co se týká hudby, zprávy o Randyho talentu coby hlavního kytaristy se začaly šířit ústním podáním a fanoušci hard rocku z celého Los Angeles začali navštěvovat koncerty kapely, aby si poslechli, co je to za povyk.

V sedmdesátých letech se vyvinula přátelská, ale intenzivní rivalita mezi Quiet Riot a Van Halen, Obě skupiny často vystupovali v různých losangeleských klubech, včetně Starwood a nočního klubu KROQ's Cabaret, a to ještě předtím, než podepsaly nahrávací smlouvy. Zatímco Van Halen podepsali v roce 1977 smlouvu s Warner Bros. a vydali debutové album, které získalo zlatou desku, Quiet Riot díky smlouvě se Sony vydali první dvě svá alba pouze v Japonsku, přičemž tato alba dodnes nebyla ve Spojených státech vydána.

Kapela nahrála své debutové album Quiet Riot nebo taky QR I, v roce 1977 a vyšlo exkluzivně v Japonsku 2. března 1978. Hudební kritik Martin Popoff při jeho analýze o několik desetiletí později uvedl, že album je spíše "glam pop" než hard rock nebo glam rock. Píseň "Back to the Coast" původně napsali Rhoads a jeho bratr Kelle, když byli ještě teenageři. Původně se jmenovala "West Coast Tryouts". Skladbu "Back to the Coast" znovu nahrál Kelle Rhoads pro své EP Cheap Talkin' Romance z roku 1985, na kterém hrají Kelly Garni na baskytaru a Steve Sunnarborg, student Randyho Rhoadse a vítěz Randy Rhoads Memorial Scholarship na CSUN, na kytaru.

Spolu s neschopností získat americkou nahrávací smlouvu začalo kapelu rozdělovat napětí mezi zpěvákem DuBrowem a baskytaristou Garnim. Garni k tomu řekl: "Neustále jsem se snažil dostat ho z kapely a sehnat jiného zpěváka. Nenáviděl jsem ho, on nenáviděl mě a nemohli jsme vůbec najít způsob, jak spolu vycházet, což v kapele vyvolávalo velké napětí a pro Randyho to znamenalo velký stres, když se snažil být neutrální."

Jejich druhé album Quiet Riot II, neboli QR II, bylo nahráno v The Record Plant a vydáno v Japonsku 2. prosince 1978. Stejně jako první album vyšlo pouze v Japonsku.

V době nahrávání alba se vztah mezi Garnim a DuBrowem konečně dostal do bodu zlomu. Poté, co předchozí noc vykradl bar a ukradl alkohol, se opilý Garni neúspěšně pokusil přesvědčit Rhoadse, aby zpěváka nahradil. Garni v opilosti vystřelil do stropu pistolí a mezi ním a Rhoadsem došlo k pěstnímu souboji. Garni poté vymyslel plán, jak přejet přes celé město do Record Plant a zabít DuBrowa, který tam nahrával vokály pro Quiet Riot II. Garni byl naštěstí zatčen za řízení v opilosti ještě předtím, než dorazil do studia, a plán zabít svého kolegu z kapely po vystřízlivění vyšuměl. Nicméně Garniho působení v kapele rychle skončilo. Ačkoli byl na QR II vyfotografován a připsán jeho nástupce Rudy Sarzo, ve skutečnosti na albu účinkoval Garni. I když DuBrow vnitřní konflikt v kapele bagatelizoval, po letech přiznal, že toto období existence kapely bylo nesmírně frustrující: "Měli jsme v kapele jednoho z nejlepších kytaristů vůbec a nemohli jsme se nechat zatknout!"

V roce 1979 začal být Rhoads unavený ze zmatků uvnitř kapely a také z toho, že se jim nepodařilo podepsat nahrávací smlouvu v USA. Koncem téhož roku se na naléhání budoucího baskytaristy Slaughter Dana Struma zúčastnil konkurzu do kapely Ozzyho Osbourna. Osbourne v následujících letech prohlásil, že byl ohromen kytaristovým talentem a okamžitě ho najal. Krátce poté následoval Rhoadse do Osbournovy kapely baskytarista Rudy Sarzo a budoucnost Quiet Riot se zdála být velmi pochybná. Protože se v té době očekával jejich rozpad, Rhoads začlenil mnoho riffů a fragmentů z raného materiálu Quiet Riot do nového materiálu, na kterém pracoval s Osbournem. Podle Sarza mnoho písní Quiet Riot skončilo na albech Osbournea pod jinými názvy. Randy si zřejmě myslel, že ty písně už kapela nikdy nepoužije, a tak dával riffy Ozzymu, který vymýšlel nové texty. Například hlavní riff Osbourneovy písně "Suicide Solution" vznikl jako vedlejší riff během sloky demonahrávky Quiet Riot s názvem "Force of Habit".

Podle DuBrowa se Rhoadsův odchod z kapely v roce 1979 zdál být konečnou stanicí, když řekl, že tato ztráta kapelu nevykolejí, ale ukončí. Spolu s Forsythem se pokusili krátce pokračovat pod jménem Quiet Riot s kytaristou Gregem Leonem, než se kapela v roce 1980 oficiálně rozpadla. Bez Rhoadse ztratili fanoušci zájem. Po zániku kapely Dubrow angažoval bývalého bubeníka skupiny Gamma Skipa Gillettea a přibližně dva roky vystupoval v losangeleských klubech pod názvem DuBrow.

Na začátku roku 1982, kdy DuBrow přijal bubeníka Frankieho Banaliho, baskytaristu Chucka Wrighta a kytaristu Carlose Cavaza, kontaktoval Rhoadse s dotazem, zda nemá námitky proti tomu, aby pro svou novou skupinu obnovil název Quiet Riot. Rhoads mu dal požehnání, ale řekl, že se chce nejprve poradit s Rudym Sarzem. Sarzo neměl námitky, a Quiet Riot se tak po dvouleté pauze znovu zrodili. V březnu Rhoads zemřel při leteckém neštěstí během turné s Osbournem a Sarzo následně o několik měsíců později opustil Osbournovu kapelu, protože se těžko vyrovnával se smutkem ze ztráty blízkého přítele a spoluhráče.

Když reformovaná skupina nahrávala novou píseň "Thunderbird" jako poctu Rhoadsovi DuBrow zavolal Sarzovi, zda by se nechtěl na nahrávání podílet. Sestava DuBrow, Sarzo, Cavazo a Banali se při nahrávání skladby tak bavila, že nakonec nahrála více než polovinu nového alba. Baskytaristu Wrighta již předtím na krátkou dobu nahradil Gary Van Dyke (Hollywood Stars, Virgin), ale tato dohoda nefungovala a Sarzo byl následně přijat zpět do kapely jako plnohodnotný člen. Vzhledem k tomu, že se tak brzy po Rhoadsově smrti objevily pochybnosti o vhodnosti nové kapely používat název Quiet Riot, Rhoadsova matka Delores kapelu povzbuzovala a nakonec bylo rozhodnuto, že i když v ní Randy nebude, původní duch kapely je zpět, jak uvedl Sarzo.

V září 1982 s pomocí producenta Spencera Proffera Quiet Riot konečně podepsali americkou nahrávací smlouvu s CBS Records a 11. března 1983 vyšlo album Metal Health. Přelomový singl skupiny "Cum On Feel the Noize" vyšel 27. srpna 1983. Tento singl, který byl coververzí písně Slade z roku 1973, strávil v listopadu 1983 dva týdny na 5. místě žebříčku Billboard Hot 100 a zapsal se do historie jako první heavymetalová píseň, která se kdy dostala do Hot 100.

Úspěch singlu přispěl k zahájení nové éry nebývalého úspěchu heavymetalové hudby v 80. letech a pomohl albu Metal Health dostat se na první místo albového žebříčku Billboardu, čímž se stalo prvním americkým heavymetalovým debutovým albem, které se kdy dostalo na první místo ve Spojených státech. Dne 26. listopadu 1983 se Quiet Riot stali první heavymetalovou kapelou, která měla ve stejném týdnu hit v Top 5 a album na 1. místě. Metal Health vytlačilo z prvního místa album Synchronicity od The Police a udrželo se na něm pouhý týden, dokud první místo nepřevzalo album Can't Slow Down od Lionela Richieho.

Titulní skladba Metal Health se v hitparádě objevila na začátku roku 1984 a dosáhla vrcholu na 31. místě. Píseň se také místila na 41. místě v žebříčku VH1 Top 100 Greatest Hard Rock Songs. Alba Metal Health se nakonec v USA prodalo přes šest milionů kopií.

Na podporu alba absolvovala kapela v červnu, červenci a září 1983 turné po Severní Americe jako předskokani skupiny ZZ Top na jejich turné Eliminator Tour a od října 1983 do března 1984 jako předskokani skupiny Black Sabbath na jejich turné k albu Born Again.

Následující album skupiny, Condition Critical, vyšlo 7. července 1984. Ačkoli bylo celkem úspěšné, oproti minulé desce bylo relativním kritickým i komerčním zklamáním. Prodalo se ho 1 milion kusů a v žebříčku Billboard se umístilo pouze na 15. místě. Toto vydání obsahovalo další coververzi Slade, singl "Mama Weer All Crazee Now". Frustrován tím, že se albu nepodařilo zopakovat úspěch svého předchůdce, začal DuBrow v heavy metalovém tisku vyjadřovat svůj názor, že mnoho kapel na losangeleské metalové scéně vděčí za svůj úspěch Quiet Riot, kteří jim otevřeli dveře. V jednu chvíli dokonce přirovnal svou kapelu k The Beatles.

DuBrowovy tirády vedly k odporu fanoušků a střetům v médiích s několika dalšími metalovými kapelami z Los Angeles, což vyústilo v březnu 1985 v odchod Rudyho Sarza ze skupiny. Po konkurzu byl v dubnu 1985 přibrán Kjel Benner, aby dokončil dříve rezervované termíny jihoamerického turné. Navzdory přetrvávajícím zlým vztahům mezi DuBrowem a Sarzem se baskytarista v květnu 1985 krátce připojil ke svým bývalým spoluhráčům na Hear 'n Aid sessions, charitativním projektu, který vedl Ronnie James Dio a jehož cílem bylo získat peníze na pomoc africkému hladomoru.

O dva roky později se Sarzo znovu objevil s bývalým spoluhráčem Ozzyho Osbourna Tommym Aldridgem v kapele Whitesnake, se kterou absolvoval turné na podporu jejího velmi úspěšného stejnojmenného alba z roku 1987. V Quiet Riot byl Sarzo trvale nahrazen Chuckem Wrightem, který se po pěti letech vrátil a skupina se na turné v roce 1986 dočasně rozrostla také o klávesistu Johna Purdella. Toho roku vyšlo skupině nové album QR III, které se ale stalo dalším komerčním zklamáním.

Zbytek Quiet Riot, otrávený zpěvákovými výstřelky a nátlakem managementu a nahrávací společnosti, vyhodil v únoru 1987 DuBrowa z vlastní kapely a nahradil ho bývalým zpěvákem Rough Cutt Paulem Shortinem, čímž ve skupině nezůstal žádný původní člen. Krátce poté kapelu opustil Chuck Wright a k návratu byl přizván Sarzo. Ten souhlasil, a i když se technicky vzato do kapely vrátil a dokonce se objevil na některých fotografiích, byl v té době také zavázán Whitesnake a tak nemohl s Quiet Riot pokračovat. Skupina poté na místo baskytaristy angažovala Seana McNabba.

Obnovená skupina vydala v říjnu 1988 další album Quiet Riot (známé také jako QR IV), to ale nedokázalo vrátit skupině její komerční slávu. V dubnu 1989 se cesty členů kapely rozešly. Koncert z jejich posledního turné byl později vydán na DVD s názvem '89 Live in Japan. Frankie Banali se objevil na albu W.A.S.P. The Headless Children a odehrál několik koncertů se skupinou Faster Pussycat. Sean McNabb se v roce 1991 připojil k House of Lords, kde nahradil Chucka Wrighta, baskytaristu, kterého nahradil i v Quiet Riot. Kevin DuBrow následně bojoval u soudu o zachování kontroly nad názvem kapely.

Poté, co DuBrow získal práva na název skupiny, spojil se s 21letým bluesovým kytaristou Seanem Manningem, baskytaristou Kennym Hillerym a bubeníkem Patem Ashbym, aby Quiet Riot reformovali, i když počátku používali na turné přezdívku Little Women (jméno, které Rhoads a DuBrow krátce užívali v 70. letech), aby se vyhnuli nepříznivé publicitě. DuBrow a Manning také složili některé písně pro nové album, které se nakonec objevily na albu Terrified až v červenci 1993. V této sestavě hrála kapela po celých Spojených státech až do roku 1990, kdy Manning odešel ke skupině Hurricane.

Počátkem devadesátých let mezi bývalými spoluhráči Carlosem Cavazem a Kevinem DuBrowem ochladla válečná nálada a začali spolu opět komunikovat. Nakonec v roce 1991 založili spolu s baskytaristou Kennym Hillerym a bubeníkem Bobbym Rondinellim skupinu Heat. V následujícím roce se tato čtveřice vrátila k názvu Quiet Riot a v roce 1993 vydala již zmíněné album Terrified, přičemž se k nim po nástupu Bobbyho Rondinelliho k Black Sabbath opět připojil na bicí Frankie Banali. A o rok později vystřídal Hilleryho u baskytary další navrátilec Chuck Wright.

Téhož roku vydal DuBrow kompilaci The Randy Rhoads Years, která obsahovala remixované skladby ze dvou prvních desek skupiny, které vyšly pouze v Japonsku, spolu s dříve nevydaným materiálem, z nichž mnohé obsahovaly nově nahrané vokály.

V březnu 1995 skupina vydala album Down to the Bone a v únoru 1996 album Greatest Hits. Album Greatest Hits zahrnovalo pouze materiál z let CBS, včetně tří skladeb z alba s Paulem Shortinem z roku 1988 a dvou dříve pouze promo živých skladeb. Bývalý baskytarista Kenny Hillery, který skupinu opustil v roce 1994, spáchal 5. června 1996 sebevraždu.

V lednu 1997 se ke skupině opět připojil Rudy Sarzo, čímž se obnovila sestava z období úspěšného alba Metal Health. Během turné v tomto roce zažalovala DuBrowa jedna rozzlobená fanynka za zranění, která podle ní utrpěla během koncertu. V březnu 1999 skupina vydala album Alive and Well, které obsahovalo nové písně a několik znovu nahraných hitů. Ve stejné sestavě vydala v květnu 2001 album Guilty Pleasures. V srpnu 2002 bývalý zpěvák Shortino zaskočil za DuBrowa na třech koncertech, když DuBrow onemocněl chřipkou.

V září 2002 se skupina spojila s režisérem Jackem Edwardem Sawyersem a natočila koncertní videoklip v Key Clubu v Los Angeles. Koncertní DVD Live in the 21st Century bylo vydáno 11. listopadu 2003. O dva měsíce dřív, v září 2003 se Quiet Riot opět oficiálně rozpadli.

Kevin DuBrow vydal v květnu 2004 své první sólové album In for the Kill, po kterém v říjnu 2004 oznámil reunion Quiet Riot, který se uskutečnil v sestavě Kevin DuBrow, Frankie Banali, Chuck Wright a nový kytarista Alex Grossi. Kapela se v roce 2005 představila na turné Rock Never Stops Tour společně se skupinami Cinderella, Ratt a FireHouse. V prosinci 2005 se ke kapelet nakrátko připojil kytarista Tracii Guns ze skupiny L.A. Guns, který však po necelém měsíci po jedné zkoušce odešel kvůli hudebním neshodám.

Wright a Grossi opustili kapelu na začátku roku 2006. V tomto období byli členy Quiet Riot také kytaristé Billy Morris a Neil Citron a baskytaristé Sean McNabb a Wayne Carver. Během roku 2006 kapela pracovala na novém studiovém albu, které mělo vyjít buď v roce 2006, nebo 2007. Kapela uvedla, že si pro vydání alba nestanovila žádný časový plán, že si projekt financuje sama a že album vyjde, až to uzná za vhodné a podle jejích podmínek.

Ve studiu s kapelou spolupracoval bývalý baskytarista The Firm a Blue Murder Tony Franklin. Album Rehab, na kterém se kapela podílela ve složení DuBrow, Banali, Franklin a Neil Citron, vyšlo 3. října 2006. Na albu hostoval také bývalý baskytarista a zpěvák Deep Purple Glenn Hughes. Koncem roku 2006 se Wright a Grossi vrátili do kapely a absolvovali turné na podporu alba. V roce 2007 se Quiet Riot objevili v rozhlasových upoutávkách pro rádio ESPN, které parodovaly jejich status zastaralých rock n' rollových ikon, s komentářem DuBrowa a Banaliho.

Dne 25. listopadu 2007 byl Kevin DuBrow nalezen mrtvý ve svém bytě v Las Vegas. Frankie Banali potvrdil jeho smrt v e-mailu pro španělský The Metal Circus, kde napsal: "Prosím, respektujte mé soukromí, protože truchlím nad odchodem a uctívám památku mého nejdražšího přítele Kevina DuBrowa."

Původní baskytarista Quiet Riot Kelly Garni, který byl z kapely vyhozen poté, co v roce 1978 zosnoval plán na vraždu zpěváka, vyzval fanoušky, aby byli trpěliví a neposkytovali žádné spekulace, dokud úřady nerozhodnou o příčině smrti. Garni si uvědomoval negativitu, kterou DuBrowovo chování v průběhu let mezi fanoušky vyvolalo, a požádal je, aby v zájmu rodiny a přátel odolali jakémukoli nutkání být kritičtí: "Prosím vás o to všechny nejen za sebe, ale i za ostatní přátele a rodinu. Prosím, aby zde nikdo právě v této bezprostřední době nepředkládal žádné spekulace ani názory, teorie ani jiné věci, které by mohly být chápány jako negativní nebo, a za to se omlouvám, dokonce jako soucitné. Už teď, během několika hodin od této události, se musím potýkat s nepravdivými fámami a spekulacemi, a to jen přilévá olej do ohně. Téma Kevin má tendenci podněcovat plameny na každém fóru a na to teď není vhodná doba. Všem zde vysvětlím fakta a pravdu v následujících 24 až 48 hodinách, protože si uvědomuji, že se to dotkne nás všech. Do té doby mějte prosím trpělivost. Všechny podrobnosti a další relevantní informace vám zde předám, jakmile je budu mít k dispozici."

Dne 10. prosince 2007 média potvrdila, že DuBrow byl prohlášen za mrtvého 25. listopadu 2007 a později bylo zjištěno, že zemřel na předávkování kokainem přibližně o šest dní dříve. Dne 14. ledna 2008 vydal Banali prostřednictvím svých internetových stránek následující prohlášení týkající se budoucnosti Quiet Riot: "Byl jsem osloven, zda bych neměl zájem kontaktovat Rudyho Sarza a Carlose Cavaza a provést konkurz na zpěváky pro Quiet Riot. Byl jsem také osloven, zda bych měl zájem kontaktovat a reformovat verzi Quiet Riot, ve které působili Paul Shortino, Carlos Cavazo a Sean McNabb. Dovolte mi, abych to řekl velmi jednoduše a naprosto jasně. I když se stále aktivně podílím na obchodních zájmech Quiet Riot a budu v této funkci pokračovat, odmítám veškeré návrhy, aby Quiet Riot pokračovali jako živě vystupující subjekt. Mé přátelství, láska a úcta ke Kevinu DuBrowovi, stejně jako má osobní láska a náklonnost ke Kevinově matce a jeho rodině způsobují, že je pro mě nepředstavitelné, abych se kdy zabýval jakýmikoliv ovacemi na reformu nebo pokračování Quiet Riot. Kevin byl příliš důležitý na to, abychom pokračovali bez něj. Byla by to také neúcta k fanouškům, kteří Quiet Riot podporovali téměř 25 let. Děkuji všem za úžasné a někdy nepředvídatelné dobrodružství, které jsem mohl prožít jako člen Quiet Riot. Jediné, čeho lituji, je ztráta Kevina. Ať odpočívá v pokoji. Nyní začínám život po Quiet Riot.

Navzdory svému předchozímu naléhání, že se Quiet Riot nikdy nemohou vrátit jako živě vystupující subjekt, Banali v září 2010 ohlásil novou verzi kapely se sebou samým na bicí, Chuckem Wrightem na baskytaru, Alexem Grossi na kytaru a nově příchozím zpěvákem Markem Huffem (dříve z Van Halen tribute bandu 5150). Kapela si vyžádala požehnání rodiny DuBrowových a DuBrowova matka povzbuzovala Banaliho k obnovení kapely. V červenci 2011 tato sestava absolvovala turné po Německu jako support skupin Slayer a Accept.

Dne 12. ledna 2012, zatímco Huff čekal na operaci mozku, Quiet Riot vydali prohlášení, ve kterém oznámili, že se s Huffem rozloučili a na nadcházející koncerty ho nahradí Keithem St. Johnem (dříve Montrose). Huff se o svém vyhazovu dozvěděl na internetu. V březnu 2012 Banali najal neznámého zpěváka Scotta Vokouna, aby Huffa plně nahradil.

Původní baskytarista a zakládající člen Kelly Garni vydal v říjnu 2012 svou dlouho očekávanou autobiografii. Kniha se zabývá začátky a prvními roky existence Quiet Riot a také podrobnostmi o Garniho přátelství se zakladatelem kapely Randym Rhoadsem.

V listopadu 2013 bylo oznámeno, že Scott Vokoun se s Quiet Riot přátelsky rozešel a že jeho náhradou se stal zpěvák Love/Hate Jizzy Pearl, který odehrál svůj první koncert s kapelou 31. prosince ve Flagstaffu v Arizoně. Kapela poté údajně pracovala v nahrávacím studiu na novém studiovém albu, které mělo vyjít někdy v roce 2014.

V prosinci 2013 poskytl Frankie Banali rozhovor časopisu Loudwire, během kterého hovořil o budoucnosti Quiet Riot i o jejich připravovaném albu. Prozradil, že album bude obsahovat šest nových písní nahraných ve studiu, přičemž bývalý baskytarista Rudy Sarzo a baskytarista ze session Rehab Tony Franklin budou hrát každý na dvou písních, a také čtyři živé písně pořízené z posledních profesionálně nahraných koncertů Kevina DuBrowa s kapelou v roce 2007. Banali o výběru písní řekl: "Vědomě jsem se rozhodl nepoužít obvyklé písně, které by lidé očekávali. Vybral jsem skladby, které byly výjimečné a aktuální. Řekněme, že tam bude jedna známá skladba, dvě nečekané volby a jedna, která skutečně ukazuje kořeny Quiet Riot a to, jak kapela působila v živé aréně. Myslím, že fanoušci můj výběr opravdu ocení."

V té době byl dokončen dokumentární film o Quiet Riot s názvem Well Now You're Here, There's No Way Back (pojmenovaný podle textu hitu skupiny "Bang Your Head (Metal Health)"), který režírovala a produkovala Banaliho snoubenka Regina Russellová. 29. dubna 2014 měl premiéru na filmovém festivalu v Newport Beach.

V červnu 2014 kapela vydala nové album s názvem 10, první studiovou desku po osmi letech a první od poslední reformy.

Koncem roku 2016 ze skupiny odešel zpěvák Jizzy Pearl, aby se soustředil na svou sólovou kariéru, a nahradil ho bývalý zpěvák skupin Adler's Appetite a Icon Seann Nicols, dříve známý jako Sheldon Tarsha. 13. února 2017 skupina oznámila, že 21. dubna vydá nové album Road Rage, nicméně v březnu bylo oznámeno, že Nicols skupinu opustil a novým zpěvákem se stal James Durbin. Kapela následně oznámila, že Road Rage bude odloženo na léto 2017, aby mohly být všechny Nicolsovy vokály nahrazeny Durbinovými s novými texty a melodiemi. 4. srpna pak bylo oznámeno, že nová verze alba vyjde u Frontiers Music Srl.

V průběhu roku 2019 byl Banali nucen vynechat několik koncertů, protože se léčil s rakovinou slinivky břišní ve čtvrtém stadiu, ačkoli svou diagnózu zveřejnil až v říjnu téhož roku. Nahradil ho buď bývalý bubeník Type O Negative Johnny Kelly, nebo bývalý bubeník W.A.S.P. Mike Dupke, v závislosti na dostupnosti jednotlivých bubeníků. V září 2019 Durbin podle Banaliho opustil kapelu, aby "šel vlastní cestou", a Pearl byl znovu najat jako hlavní zpěvák. O dva měsíce později vyšlo čtrnácté studiové album a druhé a poslední, na kterém se podílel Durbin, Hollywood Cowboys.

Dne 20. srpna 2020 Banali zemřel na rakovinu slinivky břišní, která mu byla diagnostikována o šestnáct měsíců dříve, čímž se stal po DuBrowovi v roce 2007 druhým členem sestavy z éry Metal Health, který zemřel.

Dne 9. září 2020 Quiet Riot na své facebookové stránce oznámili, že budou pokračovat bez Banaliho, který si přál, aby hudba a odkaz kapely zůstaly zachovány. Nahradil ho Johnny Kelly, který za Banaliho zaskočil na turné kapely v letech 2019 a 2020. V létě roku 2021 kapela vyrazila na své první turné od Banaliho odchodu a v květnu téhož roku oznámila, že v roce 2022 vydá nové album. V roce 2022 se kapela vydala na své první turné po Banaliho smrti.

Dne 2. srpna 2021 Quiet Riot oznámili, že bývalý baskytarista Rudy Sarzo se ke kapele vrátí na začátku roku 2022 a opět nahradí Chucka Wrighta. 6. listopadu 2021 Sarzo odehrál svůj první koncert s kapelou po téměř dvaceti letech v The Groove Music Hall ve Woodfordu ve Virginii.

V prosinci 2021 Sarzo potvrdil, že nová hudba Quiet Riot bude vydána u příležitosti jejich nadcházejícího turné v roce 2022: "Chystáme několik překvapení, která jsou již nahraná. Takže na vydání teprve čekají. Vydáme je v souvislosti s tím, až začneme v únoru [2022] koncertovat." Tentýž měsíc prozradil, že se připravují plány na oslavu 40. výročí alba Metal Health v roce 2023.

Píseň "Metal Health" je použita jako znělka videohry Showdown: Legends of Wrestling. Stejná píseň se objevuje také na soundtracku ke hře Grand Theft Auto: Vice City Stories a je hratelnou skladbou ve hře Guitar Hero Encore: Rocks the 80's a Rock Band Blitz. Píseň "Cum on Feel the Noize" se objevuje ve hře Grand Theft Auto: Vice City. Skladba "The Wild and the Young" je obsažena v soundtracku ke hře Brütal Legend.

Quiet Riot jsou zmíněni v písni Bena Foldse z roku 2001 "Rockin' the Suburbs" ve verších "I'm rockin' the suburbs, just like Quiet Riot did. I'm rockin' the suburbs, except that they were talented.". Na albu "Punk Goes 80's" z roku 2005 Relient K přebrali píseň "Manic Monday" od The Bangles a změnili dva původní verše tak, aby zněly: "Říká mi svým hlasem Quiet Riot: "C'mon feel the noise." (Říká mi svým hlasem Quiet Riot: "C'mon feel the noise."). Ve skladbě "Heart Songs" od skupiny Weezer z jejich stejnojmenného alba "Red" zní jeden verš takto: "Srdcové písně": "Quiet Riot mě začali mlátit do hlavy."[cit. potřeba].

V epizodě seriálu Simpsonovi z roku 2005 s názvem "The Father, the Son, and the Holy Guest Star" je kapela vtipně zobrazena jako konvertovaná náboženská kapela s názvem "Pious Riot" a hraje parodii na píseň "Cum on Feel the Noize" jako "Come on Feel the Lord"

Píseň "Metal Health" byla použita i v soundtracku k filmu Crank, neboť zazněla během úvodní sekvence filmu. Byla také použita ve scénách k filmům Footloose a The Wrestler. Píseň "Cum on Feel the Noize" zazněla v muzikálu Rock of Ages. Profesionální wrestler Necro Butcher používá píseň "Metal Health" jako své vstupní téma ve filmu Wrecking Ball Wrestling.