| Původ: | Barnsley, hrabství South Yorkshire, Anglie |
| Aktivní roky: | 1977 - současnost |
| Styl: | Heavy metal |
| Vydavatelé: | Militia Guard, SPV/Steamhammer, CMC International, Virgin, EMI, Parlophone, Warner, Carrere |
| Web: | saxon747.com |
| Podrobnosti: | Saxon - Metal Archives |
SAXON je anglická heavymetalová kapela založená v roce 1976 v Barnsley. Jako jedni z vůdců Nové vlny britského heavy metalu (NWOBHM) měli v 80.letech osm alb v UK Top 40, z toho čtyři v UK Top 10 a dvě v Top 5. Měli také řadu singlů v britském žebříčku a úspěch v hitparádách po celé Evropě a Japonsku, stejně jako ve Spojených státech. Během 80. let se etablovali mezi nejúspěšnější metalové skupiny v Evropě. Své zatím poslední dvaadvacáté studiové album vydali v roce 2018. Kapela stále pravidelně koncertuje a po celém světě už prodala více než 13 milionů desek. Je uváděna jako hlavní vliv nebo inspirace mnoha významnými kapelami, jako je MÖTLEY CRÜE, METALLICA, MEGADETH, SLAYER, ANTHRAX, PANTERA, TESTAMENT, DOKKEN, SKID ROW, DREAM THEATER, EXODUS, OVERKILL, KING DIAMOND nebo CELTIC FROST.
Saxon vznikli v Barnsley, South Yorkshire ve Velké Británii v roce 1976. V té době působilo v oblasti místní uskupení SOB, kde na kytaru hrál Graham 'Oly' Oliver (26 let) a baskytaru třímal Steve 'Dobby' Dawson (27 let). Tahle parta sdílela pódia s dalším místním souborem jménem Coast, v němž zpíval 27 letý Peter 'Biff' Byford a 26 letý Paul 'Blute' Quinn brnkal na kytaru.
Spojením obou formací a přijetím bubeníka Davida Warda – kterého brzy vystřídal 27 letý Pete 'Frank' Gill – vznikla formace Son of a Bitch. Pod tímto jménem ale příliš dlouho nevystupovali a brzy se přejmenovali na Saxon.
Svou kariéru, stejně jako řada jiných, začínali koncerty po místních hospodách a předskakováním známějším interpretům, jako byli Motörhead nebo The Ian Gillan Band. První demo nahráli v Tapestry Studios s producentem Johnem Veritym (dříve zpěvákem a kytaristou Argent). Po jeho dokončení makali dalších pět měsíců bez přestávky, ale jejich hudba byla tehdy pro velké vydavatelské domy až moc tvrdá.
Naděje přišla v podobě Petera Hintona, tehdejšího producenta EMI, který zavítal do města a zaslechl Saxon v místní Civic Hall. Hinton je doporučil Clyde Carerovi, jenž právě zakládal label Carere Records – známý spíše díky spolupráci s disco projekty než metalovými bandy.
V roce 1979 pak soubor u tohoto vydavatelství vydal svou stejnojmennou debutovou desku Saxon, opět pod producentským dohledem Johna Verityho. Singly z této prvotiny – "Big Teaser" / "Stallions of the Highway" a "Backs to the Wall" / "Militia Guard" – se vyšvihly na vrchol žebříčku Powerhouse: první 24. července 1979, druhý v lednu 1980.
Úspěch těchto nahrávek jim zajistil pozici speciálních hostů na celonárodním turné Motörhead, kde si Saxon získali trvalou přízeň publika – což nebylo nijak překvapivé, protože vystoupení po boku Motörhead jim otevřelo dveře na prestižní pódia, včetně londýnského Hammersmith Odeon. Dne 16. prosince 1979, na samotném konci turné, se sestava pustila do nahrávání nové desky.
Druhá studiovka vyšla v květnu 1980 pod názvem Wheels of Steel, a produkovali ji Pete Hinton a Saxon. Jakmile se nahrávka dostala mezi pět nejprodávanějších v britské hitparádě, sláva formace začala raketově růst.
To odstartovalo sérii rozsáhlých turné po Velké Británii. Dne 16. srpna 1980 si Saxon získali vřelé přijetí na premiérovém ročníku festivalu Monsters of Rock v Castle Donington, na který později odkázali singlem "And the Bands Played On", jenž na akci vzpomíná textově.
Koncert byl zaznamenán, ale oficiální vydání spatřilo světlo světa až v roce 2000. V dubnu se Saxon poprvé objevili v pořadu Top of the Pops, kde předvedli hit "Wheels of Steel".
S úspěchem neotáleli a v listopadu 1980 upevnili svou pozici deskou Strong Arm of the Law, která nabídla čistokrevné heavy metalové nářezy a mnozí fanoušci ji dodnes považují za nejlepší počin kapely. Umístila se na 11. místě britské hitparády.
Z této studiovky vzešly dva singly: titulní věc a "Dallas 1PM", která se věnuje atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho. Následovalo vyprodané turné napříč Evropou a Spojeným královstvím, protože nahrávka zabodovala i v několika evropských žebříčcích.
Velké popularity dosáhla sestava rovněž v Japonsku, kde singl "Motorcycle Man" zůstal v hitparádách téměř půl roku.
„Na turné k albu »Strong Arm of the Law« jsme se v roce 1981 potkali s Harrym Shearerem (spolutvůrcem a hercem v satirickém rockumentu This Is Spinal Tap),“ vzpomínal Dawson. „Mysleli jsme si, že je to jen americký novinář. Strávil s námi tři dny na silnici. Když jsme se pak šli podívat na »This Is Spinal Tap«, Harryho jsem vůbec nepoznal. Byl jsem příliš zaneprázdněný smíchem. Někteří ale tu vtipnou stránku vůbec neviděli.“
V říjnu 1981 přišla další nahrávka Denim and Leather, věnovaná jejich fanouškům. Titulní hymna "Denim and Leather" je dodnes považována za symbol metalového hnutí počátku osmdesátek.
Deska nabídla i další oblíbené tracky jako "Princess of the Night", "Never Surrender" a "And the Bands Played On" – všechny se probojovaly do top 20 britských hitparád.
Denim and Leather navázala na úspěch předchozí studiovky a získala zlatý status v několika evropských zemích, včetně domovské Británie.
V té době byli Saxon považováni za lídry hnutí NWOBHM, s těsným náskokem před tehdejšími vycházejícími hvězdami Iron Maiden a Def Leppard.
Společně s Ozzy Osbournem podnikli masivní evropské turné. Poté, co vydali živák The Eagle Has Landed – jehož název vybrali fanoušci v anketě – se rozjeli na americké turné, kde je jako předskokan doprovázela tehdy ještě téměř neznámá Metallica.
Na americkém turné už s nimi bubnoval jejich starý známý Nigel Glockler. Pete Gill si totiž pouhé dva dny po evropském šňůře zranil ruku.
Turné muselo být na chvíli přerušeno kvůli vystoupení na Castle Donington’s Monsters of Rock – v pátek hráli s Rainbow v Dallasu, v sobotu už stáli na pódiu v Británii, a v pondělí se ocitli na pódiu v New Yorku, odkud hned odcestovali na vystoupení na německém rockovém festivalu.
Saxon se tak stali první hardrockovou formací, která vystoupila na Castle Donington dvakrát – poprvé už v roce 1980.
V říjnu a listopadu 1982 trávili Saxon čas ve studiu, kde vznikla deska Power & the Glory, produkovaná Američanem Jeffem Glixmanem.
Přestože vlna NWOBHM pomalu slábla, právě Power & the Glory se stala komerčně nejúspěšnější deskou Saxon a zajistila jim status jedné z nejvýraznějších evropských metalových formací vedle Iron Maiden a Judas Priest.
Power and Glory Tour bylo velkolepé arénové turné po Evropě, které slavilo obrovský úspěch. Také americká část – s předskokany Accept – dopadla skvěle. V samotném Los Angeles se během prvního týdne prodalo přes 15 000 kusů.
Bohužel narůstající vlna glam metalu, který tehdy v USA nabíral na síle, zabránila Saxon plně dobýt americký trh.
Obal nahrávky navrhl hollywoodský filmový režisér Ridley Scott.
Na konci roku 1983 Saxon opustili společnost Carrere a podepsali smlouvu s EMI Records. První nahrávkou vydanou u nové společnosti byla studiová nahrávka Crusader. Přestože obsahovala stále rázný heavy metal, kritici začali mluvit o komerčnějším zvuku a fanoušci se začali ptát, jakým směrem se formace ubírá. I přes více komerční pojetí se ale titulní skladba stala mezi příznivci oblíbenou. Této desky se prodalo přes 2 miliony kopií a světové turné The World Crusade z roku 1984 mělo úspěch jak v Evropě, tak v Americe. Ve Spojených státech je na mnoha koncertech dlouhého turné podporovali Mötley Crüe a Krokus. Se skupinou se počítalo jako s headlinery pro Monsters of Rock v roce 1984 v Doningtonu, ale problémy s plánováním a spory nahrávacích společností tomu zabránily.
Po vydání desky Innocence Is No Excuse v roce 1985 bylo zřejmé, že se parta nadále ubírá komerčnějším směrem, což rozdělilo fanoušky, protože kdysi surový a těžký zvuk formace byl kvůli velkému americkému trhu zjemněn. Postupem času si album sice získalo uznání příznivců i kritiků, ale ohlásilo období stagnace a popularita sestavy začala pomalu klesat. Následovalo obrovské vyprodané světové turné na podporu této desky, ale uvnitř formace se začalo objevovat napětí a počátkem roku 1986 byl vyhozen basista Steve Dawson, který měl problémy se svou ženou. Jak poznamenal Biff Byford: „She really fucked him up (Opravdu ho posrala).“ Steveův odchod byl další ranou, která podkopala pozici skupiny.
Saxon byli nuceni nahrát své osmé studiové dílo Rock the Nations bez náhrady za odešlého baskytaristu. S Eltonem Johnem, který hrál ve dvou skladbách jako pianista, a Byfordem, jenž se kromě zpěvu chopil i nahrávání basových partů, nahrávka přesto vystoupala v hitparádách výše než její předchůdce a byla považována za úspěšnou. Na turné po evropských arénách, které následovalo, si uskupení najalo basáka Paula Johnsona.
V létě roku 1986 se Saxon stali hlavní hvězdou Readingského festivalu a opět neúnavně cestovali po Spojených státech, kde hráli po boku Yngwie Malmsteena. V roce 1987 si sestava vzala pauzu, aby si odpočinula od neustálého koncertování a nahrávání, které trvalo už od druhé poloviny 70. let. Bylo naplánováno jen malé turné po USA a Kanadě. Na začátku roku 1987 kapelu opustil bubeník Nigel Glockler, aby se připojil ke skupině GTR, a byl nahrazen Nigelem Durhamem.
Po všech těchto neštěstích se v roce 1988 začalo nahrávat další LP Destiny, které bylo pro mnohé zklamáním a kapele na popularitě rozhodně nepřidalo. EMI odmítli se skupinou dál pokračovat a Saxon se ocitli bez smlouvy. Během následného evropského turné se do sestavy vrátil bubeník Nigel Glockler, ale odešel Paul Johnson a jeho místo zaujal mladý Tim 'Nibbs' Carter, který debutoval na koncertě v Budapešti. V té době bylo Carterovi jen 22 let a později mu byla připsána zásluha za revitalizaci celé formace.
V roce 1989 vyšlo živé album Rock n Roll Gypsies, nahrané během turné po východní Evropě v roce 1988. Jinak ale Saxon vstoupili do roku 1989 bez smlouvy s nahrávací společností a koncerty na velkých stadionech a arénách v Evropě a USA byly velmi řídké. Budoucnost formace byla nejistá. Nakonec se rozhodli pro evropské turné s názvem '10 Years of Denim and Leather', což se ukázalo jako úspěšný krok – Saxon si znovu získali popularitu.
V roce 1990 podepsali smlouvu s Virgin Records a zahájili práci na nové desce Solid Ball of Rock, která vyšla v roce 1991 a patřila mezi jejich úspěšné počiny. V roce 1992 Saxon navázali dalším albem Forever Free a pokračovali v úspěšném tažení. Studiovku produkovali Biff Byford a Herwig Ursin. Britská verze obsahovala alternativní obal se 'Space Marine' ze stolní válečné hry Warhammer 40 000. Skladba "Iron Wheels", věnovaná Byfordovu otci, který pracoval v uhelných dolech v Yorkshire, vyšla jako singl.
V roce 1994 Saxon nahráli desku Dogs of War. Krátce nato propustili Grahama Olivera, kterého nahradil Doug Scarratt, dlouholetý přítel bubeníka Nigela Glocklera. Saxon natočili nové hudební video ke skladbě "Dogs of War".
V roce 1996 vyšla další koncertní nahrávka The Eagle Has Landed Pt II. Zároveň nahráli cover písně Judas Priest "You Got Another Thing Comin'" pro tributní album A Tribute to Judas Priest: Legends of Metal.
V roce 1997 uvedli na trh nový studiový počin Unleash the Beast, produkovaný Kallem Trappem a samotnou kapelou. V květnu zahájili evropské turné. Deska se dostala do první stovky hitparád ve Švédsku, Německu a Švýcarsku. V listopadu odehráli dva koncerty v Brazílii (Sao Paulo a Santos) a zakončili rok vánoční show v Belgii. V roce 1998 pokračovali turné v USA a vystoupili na brazilském Monsters of Rock. Po vyčerpávajícím koncertním kolotoči si bubeník Nigel Glockler vzal volno kvůli zranění krku a ramen; dočasně jej nahradil Fritz Randow.
V listopadu 1999 vyšla čtrnáctá studiová deska Metalhead. Album sklidilo velmi pozitivní ohlasy v Německu, kde Saxon vystoupili na Wacken Open Air Festivalu – akce, která se později stala pravidelnou zastávkou jejich turné. Saxon se také stali hlavní hvězdou prvního ročníku festivalu Bloodstock ve Velké Británii.
V roce 2001 se znovu objevili jako headlineři na Wacken Open Air a nahráli koncertní DVD Saxon Chronicles. Ve stejném roce vyšla také další studiová nahrávka Killing Ground, která obsahuje cover "The Court of the Crimson King" britské progresivní legendy King Crimson.
V roce 2002 pak Saxon vydali kompilační album Heavy Metal Thunder, které přineslo znovu nahrané verze největších hitů z jejich dosavadní diskografie.
V roce 1999 zaregistrovali bývalí členové formace Graham Oliver a Steven Dawson ochrannou známku 'Saxon'. Tvrdili, že mají výlučná práva na tento název, a pokusili se zabránit Biffu Byfordovi i promotérům a obchodníkům v jeho používání. Byford taktéž reagoval podáním žádosti o registraci ochranné známky a žádal, aby byla ta od Olivera a Dawsona prohlášena za neplatnou.
V roce 2003 Nejvyšší soud rozhodl, že jméno Saxon náleží Byfordovi a aktuálním členům souboru, a ti tedy mají právo zabránit tomu, aby se Oliver a Dawson za Saxon vydávali. Následně přejmenovali svou vlastní partu na Oliver/Dawson Saxon.
Fritz Randow odešel z kapely v roce 2004 a jeho místo zaujal bývalý bubeník Stratovarius Jörg Michael. Ve stejném roce vyšla i 16. studiová nahrávka Lionheart, jejíž název byl inspirován anglickým králem Richardem Lví srdce. Skladba "Beyond the Grave" vyšla jako singl i jako hudební video. Deska sklidila pozitivní ohlasy a titulní skladba zůstává mezi fanoušky oblíbená.
V roce 2005 se ke skupině opět připojil bubeník Nigel Glockler. O rok později Saxon vydali koncertní album The Eagle Has Landed – Part 3. Téhož roku měli vystoupit na dubajském pouštním rockovém festivalu po boku Megadeth, avšak těsně před akcí dubajské Ministerstvo cestovního ruchu a marketingu zrušilo kapele povolení ke hraní. Šuškalo se, že důvodem byly historické texty ve skladbě "Crusader".
V roce 2007 byli Saxon účastníky epizody Harvey Goldsmith Get Your Act Together. V rámci svého pořadu se Goldsmith snažil obnovit jejich popularitu a pověst. Navrhl dva nové producenty, kteří dohlíželi na vznik singlu "If I Was You" (píseň o zbrojní kultuře), jenž se dostal na první místo v Rock Charts ve více než deseti zemích a stal se jejich nejúspěšnějším singlem po dobu více než dvanácti let. Na konci programu zahráli před napůl vyprodanou radnicí v Sheffieldu. Vystupovali také na Download Festivalu 2008.
Studiová nahrávka The Inner Sanctum, vydaná v Evropě 5. března 2007 a v Severní Americe 3. dubna, byla kritiky hodnocena jako jejich nejlepší počin za poslední roky. Následně kapela zahájila světové turné na podporu této desky.
Další LP Into the Labyrinth spatřilo světlo světa 12. ledna 2009. Získalo pozitivní ohlasy a navázalo na úspěch předchozí nahrávky The Inner Sanctum. Saxon byli také hlavní hvězdou Wacken Open Air Festivalu v Německu. V únoru 2009 bylo oznámeno, že kapela ruší španělskou část evropského turné s americkými Iced Earth kvůli organizačním potížím. Na začátku roku absolvovali britské turné s Doro a ke konci roku podnikli další koncertní šňůru po Velké Británii společně s Motörhead. V srpnu téhož roku vystoupili na Sonisphere Festivalu. V září Saxon oznámili vydání dokumentu Heavy Metal Thunder - The Movie, který mapuje historii jejich party od samých počátků. Poté pokračovali v úspěchu ve Velké Británii a zahráli na Download Festivalu 2010 v Donington Parku, který se konal 11. až 13. června. Při této příležitosti zahráli kompletní album Wheels of Steel k třicátému výročí jeho vydání.
Své devatenácté studiové dílo Call to Arms vydali Saxon 3. června 2011. Debutovalo na 6. pozici v britském žebříčku rockových alb. Poté se vydali na světové turné po USA, v druhé části navštívili také Velkou Británii. Na turné Call to Arms bylo oznámeno, že v každém městě, kde se koncert konal, mohli fanoušci, kteří zaplatili 10 liber, zúčastnit se zvukové zkoušky. Výdělek byl věnován charitativní organizaci Nordoff Robbins Music Therapy a Childline. V prosinci se Byford připojil na pódiu k Metallice, aby spolu zahráli "Motorcycle Man" při příležitosti 30. výročí existence kapely.
26. května 2012 byli Saxon uvedeni v Hammersmith Apollo jako speciální hosté Judas Priest. Rovněž hráli na Download Festivalu 2012 a zúčastnili se natáčení filmu "Wheels of Steel" pro Highlights Festival, vysílaný na Sky Arts. Dne 13. února 2012 kapela oznámila vydání live balíčku DVD a CD s názvem Heavy Metal Thunder - Live: Eagles Over Wacken, který obsahuje jejich vystoupení z let 2004, 2007 a 2009 na Wacken Open Air v různých formátech. V březnu získali cenu 'Metal Hammer 2012 Golden God Award' za nejlepší britskou kapelu.
V říjnu skupina oznámila, že další studiová deska ponese název Sacrifice a vyjde v březnu 2013. Dne 11. prosince 2012 vyšel dokument Heavy Metal Thunder - The Movie, který byl první blu-ray nahrávkou kapely. V roce 2013 se objevila nová kompilace Unplugged and Strung Up. V roce 2014 následovalo živé album St. George's Day Sacrifice - Live in Manchester. Téhož roku kapela vyrazila v říjnu na turné s názvem Warriors of the Road.
Během rozhovoru v listopadu 2014 Biff Byford odhalil: „Nové album budeme natáčet v lednu, únoru a březnu“. V březnovém rozhovoru 2015 popsal studiový počin jako směs rock and rollu a heavy metalu. Dne 1. srpna 2015 formace oznámila 16. říjen jako datum vydání Battering Ram a současně premiéru oficiálního videoklipu k titulní skladbě.
Dne 14. září 2016 oznámil Biff Byford na Facebooku, že Saxon pracují s producentem Andym Sneapem na nové studiovce. V říjnu 2016 sestava avizovala jarní turné 2017 po USA s bandem UFO. Dne 15. června 2017 zpěvák potvrdil, že název nadcházejícího počinu bude Thunderbolt. Saxon a UFO se dohodli na podzimním turné po Severní Americe. Dne 7. listopadu 2017 bylo oficiálně potvrzeno vydání desky na 2. února 2018. Na podporu nahrávky absolvovali krátké evropské a britské tour s kapelami Diamond Head, Rock Goddess a Magnum od konce února do začátku března 2018. Následně byli doprovodnou formací spolu s Black Star Riders na světovém turné Judas Priest s názvem Firepower od poloviny března do začátku května 2018. V říjnovém rozhovoru 2018 pro Sonic Perspectives Byford potvrdil, že Saxon 'určitě' nahrají nový počin v roce 2019. Citoval se slovy: „Nemusíme se příliš stresovat načasováním. Můžeme si dělat, co chceme. Když máme chuť psát, tak píšeme, když nemáme, tak nepíšeme. Jednoduché.“ Později uvedl, že očekávaná studiovka vyjde počátkem roku 2021.
V únoru 2020 vydal zpěvák Biff Byford své první sólové dílo School of Hard Knocks. Na nahrávce spolupracovali Phil Campbell (bývalý kytarista Motörhead), Alex Holzwarth (bývalý bubeník Rhapsody of Fire), Nicholas Barker, Dave Kemp a Nibbs Carter. 19. března následujícího roku pak Saxon vydali své první album coververzí Inspirations.
Carpe Diem, dvacáté třetí album kapely vyšlo4.února 2022. Na kanálu YouTube byly zveřejněny videoklipy k písním "Carpe Diem (Seize the Day)", "Remember the Fallen", "The Pilgrimage" a "Black Is the Night". Poté Saxon vyrazili na britsko-evropské turné nazvané 'Seize the Day tour' podle úvodní skladby alba se speciálními hosty Diamond Head, přičemž britská část turné začala 11. listopadu v Ipswichi a skončila 26. listopadu v Londýně.
Carpe Diem se stalo nejlépe prodávanou deskou skupiny ve Spojeném království od roku 1983, kdy vyšlo Power & the Glory, a skončilo na 17. místě UK Albums Chart; deska se umístila také ve Spojených státech, kde dosáhla 18. místa v Top Heatseekers, 26. místa v Top Current Album Sales a 63. místa v Top Album Sales celkově. Bylo to také vůbec nejlépe prodávané album skupiny v několika zemích, včetně Německa, kde dosáhlo 3. místa v žebříčku GfK, Švýcarska, kde album dosáhlo 4. místa, a Rakouska, kde dosáhlo 7. místa. Dostalo se také na 4. místo finské hitparády. Deska získala pozitivní recenze od kritiků. Server Blabbermouth udělil albu hodnocení 7,5 z 10 a webzin Metal Storm jej označil za nejpamátnější desku, kterou kapela vydala za posledních zhruba deset let a s komentářem, že kapela je stále silná, jí udělil hodnocení 7,2.
Druhé album coververzí More Inspirations vyšlo 24. března 2023.
10. března 2023 skupina oznámila odchod kytaristy Paula Quinna z turné, ačkoli uvedla, že bude pokračovat v práci ve studiu. Jako byl oznámen Brian Tatler, kytarista Diamond Head, který ale nadále zůsta členem své hlavní kapely. Byford také uvedl, že skupina zahájila demo nahrávání pro další album.
Výsledné album s názvem Hell, Fire and Damnation vyšlo 19. ledna 2024. Saxon jej propagovali tím, že se na jaře 2024 připojili k Judas Priest a Uriah Heep na evropském turné Metal Masters, po němž následovalo hlavní turné po Severní Americe (opět s Uriah Heep). Tatler se od té doby stal stálým členem kapely.
V roce 2025 se Saxon vydali na evropské turné Hell, Fire And Steel, kde kromě skladeb z jejich čerstvého studiového počinu Hell, Fire and Damnation představili, u příležitosti jeho 45. výročí, také své klasické album Wheels of Steel v celé jeho délce. V rámci tohoto turné vystoupili i v Praze, konkrétně 19. února 2025 v Lucerna Music Baru, kde byli speciálními hosty další britské metalové legendy Girlschool. Tento koncert byl součástí širšího evropského turné, které zahrnovalo i další města jako Stockholm, Hamburg, Vídeň či Londýn.
Saxon také oznámili, že začali pracovat na novém studiovém albu, které by mělo vyjít na konci roku 2026. Podle frontmana Biffa Byforda kapela již začala s psaním nových skladeb a plánuje zahájit nahrávání v lednu nebo únoru 2026. Očekává se, že nová deska bude pokračováním jejich úspěšného směru z předchozích nahrávek.
Pro fanoušky, kteří se nemohli zúčastnit turné, bude k dispozici nové živé album Eagles Over Hellfest, které vyjde 13. června 2025. Bude obsahovat záznam z jejich vystoupení na festivalu Hellfest 2024 a bude k dispozici ve formátu dvojitého CD spolu s jejich posledním LP Hell, Fire and Damnation.
