Události
První koncert Bruce Dickinsona s IRON MAIDEN
26. října 1981 odehráli v Palasportu v italské Bologni Iron Maiden svůj první koncert s novým zpěvákem Brucem Dickinsonem.
Vychází album Diary of a Madman
7. listopadu vyšlo album Diary of a Madman, druhé studiové album Ozzyho Osbournea. V roce 2017 se deska umístila na 15. místě v seznamu časopisu Rolling Stone "100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)".
Vychází album Too Fast for Love
10. listopadu vyšlo album Too Fast for Love, debut americké heavy metalové skupiny Mötley Crüe. V roce 2017 se deska umístila na 22. místě v seznamu časopisu Rolling Stone "100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)".
Vychází album Welcome to Hell
1. prosince vyšlo debutové album Welcome to Hell britské black metalové skupiny Venom. V roce 2017 se deska umístila na 74. místě v seznamu časopisu Rolling Stone "100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)".
Založení časopisu Kerrang!
Vznikl magazín Kerrang!, britský hudební týdeník, který se věnuje hlavně rocku a metalu.
Nové skupiny
Anthrax
(USA - heavy metal, speed metal, thrash metal, alternativní metal)
Anti-Cimex
(SWE - crust punk)
Autobus
(ČSSR, Jihlava, kraj Vysočina - heavy metal)
Beowülf
(USA - heavy metal, thrash metal, hardcore punk)
Black’n Blue
(USA - hard rock, glam metal)
Cro-Mags
(USA - hard core, thrash metal)
Culprit
(USA - heavy metal)
Dark Angel
(USA - thrash metal)
Desolation Angels
(GBR - 1981 - NWOBHM, power metal)
Dorsal Atlantica
(BRA - thrash metal)
Dumpy’s Rusty Nuts
(GBR - NWOBHM)
Easy Action
(SWE - glam metal)
Flotsam and Jetsam
(USA - speed metal, thrash metal)
Hawaii
(USA - heavy metal, power metal, speed metal)
Heavy Pettin
(GBR - hard rock, NWOBHM)
Chasar
(GBR - NWOBHM)
Chateaux
(GBR - NWOBHM)
Známá v počátcích taky jako Stealer
Chinawite
(GBR - NWOBHM)
Jag Panzer
(USA - heavy metal, speed metal, power metal)
Kerber
(YUG - hard rock, heavy metal)
Kern
(ČSSR, Brno - hard rock, heavy metal)
Killer Dwarfs
(CAN - hard rock, heavy metal)
LeatherWolf
(USA - heavy metal, power metal)
Leviticus
(SWE - křesťanský metal)
Living Death
(SRN - speed metal, thrash metal)
Loudness
(JPN - heavy metal, glam metal, speed metal, progresivní metal)
Mad Max
(SRN - hard rock, heavy metal)
Malice
(USA - 1981 - heavy metal, speed metal)
Mercyful Fate
(DNK - heavy metal, black metal, gotický metal)
Metallica
(USA - heavy metal, speed metal, thrash metal)Ministry
(USA - alternativní metal, industriální metal, thrash metal)
Mötley Crüe
(USA - hard rock, glam metal, heavy metal)
Napalm Death
(GBR - hardcore, grindcore, death metal)
Obús
(ESP - hard rock, heavy metal, latin metal)
Pamela Moore
(USA - Pop/New Wave (dříve), Heavy Metal/Hard Rock (později))
Pantera
(USA - thrash metal, groove metal, heavy metal, glam metal)
Pomaranča
(YUG - hard rock, heavy metal)
Pretty Maids
(DNK - hard rock, heavy metal)
Ratos de Purao
(BRA - crossover)
Rough Cutt
(USA - heavy metal, glam metal)
Rox
(GBR - NWOBHM)
Saber Tiger
(JPN - heavy metal)
Sacred Rite
(USA - heavy metal)
Sam Thunder
(GBR - hard rock, NWOBHM)
Sapphire
(GBR - NWOBHM)
Savage Grace
(USA - heavy metal, speed metal, power metal)
Seducer
(GBR - NWOBHM)
Siege
(USA - hardcore, thrashcore, protogrindcore)
Skitzo
(USA - heavy metal, thrash metal)
Slayer
(USA - thrash metal)
Sodom
(NSR - black metal, thrash metal, speed metal)
Sortilége
(FRA - heavy metal)
Stampede
(GBR - NWOBHM)
Steeler
(SRN - heavy metal)
Stormwitch
(SRN - heavy metal)
Syar
(GBR - NWOBHM)
Tesla
(USA - hard rock, heavy metal)
Thunderstick
(GBR - NWOBHM)
Tobruk
(GBR - NWOBHM)
Trauma
(USA - speed metal, power metal)
Tyrant
(SRN - heavy metal, speed metal)
Tytan
(GBR - NWOBHM)
United
(JPN - thrash metal, death metal, progresivní metal)
Vandenberg
(NLD - hard rock)
Virgin Steele
(USA - hard rock, heavy metal, power metal, symfonický metal)
Vulcain
(FRA - hard rock, heavy metal)
Vulcano
(BRA - black metal, thrash metal, death metal)
Wild Dogs
(USA - heavy metal, speed metal)
Wolf
(GBR - NWOBHM)
Železná neděle
(ČSSR, Praha - heavy metal)
Inspirativní alba
Accept – Breaker (16.března)
AC/DC – For Those About to Rock We Salute You (20.listopadu)
Alice Cooper – Special Forces (30.června)
Anvil – Hard 'n' Heavy (25.května)
Black Sabbath – Mob Rules (4.listopadu)
Blue Öyster Cult – Fire of Unknown Origin (22.června)
Budgie - Nightflight
Cirith Ungol – Frost and Fire
Def Leppard – High 'n' Dry (6.července)
Demon – Night of the Demon
E.F. Band – Last Laugh Is on You
Faithful Breath – Rock Lions
Girlschool - Hit and Run (20.dubna)
Hanoi Rocks – Bangkok Shocks, Saigon Shakes, Hanoi Rocks
Helix – White Lace & Black Leather
Holocaust – The Nightcomers
Iron Maiden – Killers (2.února)
Judas Priest – Point of Entry (27.února)
Killer – Ladykiller
King Crimson – Discipline (22.září)
Kiss – Music from "The Elder" (10.listopadu)
Krokus – Hardware (18.února)
Loudness – The Birthday Eve
Mötley Crüe – Too Fast for Love (10.listopadu)
Motörhead – No Sleep 'til Hammersmith (live, 22.června)
Motörhead & Girlschool – St. Valentine’s Day Massacre (EP)
Ozzy Osbourne – Diary of a Madman (7.listopadu)
Praying Mantis – Time Tells No Lies
Rainbow – Difficult to Cure (9.února)
Raven – Rock Until You Drop
Riot – Fire Down Under
Rush – Moving Pictures (12.února)
Samson – Shock Tactics (15.května)
Saxon – Denim and Leather (25.září)
Michael Schenker Group – MSG
Thin Lizzy – Renegade (15.listopadu)
Triumph – Allied Forces (19.září, CAN hard/heavy/
Trust – Marche Ou Creve
Tygers of Pan Tang – Spellbound
Tygers of Pan Tang– Crazy Nights
UFO – The Wild, the Willing and the Innocent (6.ledna)
Van Halen – Fair Warning (29.dubna)
Vardis – The World's Insane
Venom – Welcome to Hell (1.prosince)
Whitesnake – Come an' Get It (6.dubna)
Wishbone Ash – Number the Brave
ZZ Top - El Loco (20.července)
Československá scéna
První metalový koncert ve strašnické Barče
V budoucí Mekce českého metalu, v kulturním domě Barikádníků v pražských Strašnicích se na sklonku roku uskutečnil první metalový koncert v podání skupiny Vitacit.
Vznikla skupina AUTOBUS
Jihlavská heavy - metalová kapela Autobus vznikla v roce 1981 a již v roce 1984 natáčí ve Zlínském Barrandovském studiu hudbu k celevečernímu filmu Hele, on letí. Repertoár tvoří převážně jejich vlastní tvorba, ale kapela občas i zaexperimentuje, vytvořila tak i několik coverů kapel, jako jsou Iron Maiden, Metallica, Anthrax nebo AC/DC. V roce 2011 vydala album Z prachu vstávej.
Vznikla skupina KERN
V Brně vznikla hardrocková a heavy metalová kapela Kern. Samotné počátky skupiny sahají až do roku 1978, ale oficiální vznik se většinou datuje až do roku 1981.
Vznikla skupina ŽELEZNÁ NEDĚLE
V Praze vzniká kapela Železná neděle, jedna z prvních ryze heavy metalových skupin u nás. Jejím členem byl například Zdeněk Kub, pozdější mnoholetý baskytarista Arakain nebo Marek Podskalský (Arakain, Autogen , Merlin). V roce 1996 vydali album Když sloni řvou... a v roce 2009 vyšla u Underground records kompilace demosnímků z počátku devadesátých let Stíny živých.
Události podrobněji
První koncert Bruce Dickinsona s IRON MAIDEN
26. října 1981 odehráli v Palasportu v italské Bologni Iron Maiden svůj první koncert s novým zpěvákem Brucem Dickinsonem. Pro kapelu, která se již tehdy těšila velké popularitě díky dvěma skvělým deskám, nahraným za účasti oblíbeného frontmana Paula Di'Anna to byla odvážná personální změna. Při zpětném pohledu však není pochyb o tom, že Dickinsonovo angažmá poskytlo poslední ingredienci potřebnou k urychlení neúprosného pochodu Iron Maiden ke globální dominanci, počínaje přelomovým albem The Number of the Beast z roku 1982.
Bez ohledu na tento šťastný výsledek byla ale realita taková, že situace se pro lídra kapely, hlavního skladatele a baskytaristu Steva Harrise stala v podstatě neudržitelnou - bez ohledu na Di'Annův dosavadní přínos. Jeho chraplavý melodický vokál a ještě chraplavější drsňácké charisma od roku 1978 zdatně provázely Harrisovu hudební vizi (od vlastnoručně nahraných Soundhouse Tapes až po druhý počinu u major labelu Killers z roku 1981). Pak ale následovala vyčerpávající turné a množící se mediální povinnosti, které si vybíraly stálou daň na náladě zpěváka milujícího zábavu. Di'Annovi Iron Maiden začali připadat spíše jako pevně řízená korporace než jako rock'n'rollová kapela. Později nešetřil slovy, když přirovnal Harrise a ambiciózního manažera Iron Maiden Roda Smallwooda k Adolfu Hitlerovi a Benitu Mussolinimu, a to na základě bezohledné vojenské preciznosti, s jakou řídili 'loď'.
Osud tomu chtěl, že Dickinson už se svými budoucími zaměstnavateli prožil několik společných etap. V roce 1980 začal pracovat s konkurenty Iron Maiden, skupinou Samson (pod pochybným uměleckým jménem Bruce Bruce) a údajně tajně toužil po Di'Annově pozici, protože Iron Maiden se nepokratě pyšnili profesními ambicemi, které jeho současná kapela zjevně postrádala.
Harris stejně tak dlouho obdivoval Dickinsonův mohutný hlas s průrazností letecké sirény a tak se v září 1981 (pouhých několik dní po Di'Annově propuštění) konal úspěšný konkurz a Dickinsonovi byla na místě nabídnuta práce. 'Mejdni' moudře nedali fanouškům čas zaobírat se otázkou možné pohromy a rozhodli se ukázat, že se jedná pouze o dočasnou překážku; už na 15.listopad oznámili první britské vystoupení s novým zpěvákem. Aby ale Bruce mohl lépe zapadnout, hrála skupina poslední týden v říjnu pět vystoupení v Itálii (Bologna, Řím, Florencie, Udine a Milán). Bruce se tak náhle ocitl na pódiu v Boloni, kde stál před dobře promazaným koncertním strojem Iron Maiden, a byl nucen se v 17 písních prokousat Di'annovými hity jako "Sanctuary", "Wrathchild", "Running Free" nebo "Phantom of the Opera".
Kapela byla toho večera fanoušky 'přinucena"'' ke třem přídavkům, z nichž poslední byla píseň "I Got the Fire" od Montrose. I přes pochopitelnou nervozitu bylo Harrisovi, Dickinsonovi, kytaristům Daveu Murrayovi a Adrianu Smithovi a bubeníkovi Cliveu Burrovi naprosto jasné, že u Iron Maiden bude všechno v pořádku.
Založení časopisu Kerrang
Kerrang! je britský hudební týdeník, který yychází ve vydavatelství Bauer Consumer Mediase a věnuje se hlavně rocku a metalu. Také organizuje předávání hudebních ocenění Kerrang! Awards v několika kategoriích a má své vlastní rádio.
Jeho vznik se datuje do roku 1981, kdy šéfredaktor hudebního týdeníku Sounds Alan Lewis navrhl redaktoru Geoffu Bartonovi, aby připravil jednorázové speciální vydání zaměřené na novou vlnu britského heavy metalu a na vzestup dalších hardrockových kapel. To vyšlo pod názvem Kerrang! 6. června a na jeho obálce se objevil Angus Young z AC/DC. Speciál měl obrovský úspěch a nový časopis byl na světě. Začal jako měsíčník, později vycházel jednou za čtrnáct dní a v roce 1987 se stal dokonce týdeníkem. Původním vlastníkem byla společnost United Newspapers, která jej v roce 1991 prodala společnosti EMAP.
V osmdesátých a na počátku devadesátých let se na obálce časopisu objevilo mnoho thrash a glam metalových kapel, včetně Tigertailz, Mötley Crüe, Slayer, Bon Jovi, Metallica, Poison a Venom. Termín 'thrash metal' poprvé použil v hudebním tisku právě novinář časopisu Kerrang! Malcolm Dome v narážce na píseň skupiny Anthrax "Metal Thrashing Mad". Ještě předtím James Hetfield ze skupiny Metallica označil jejich zvuk za 'power metal'. Zaměření časopisu se v 90. letech změnilo, jakmile se proslavily grungeové skupiny jako Nirvana. Kerrang! občas čelil kritice, že tento postup opakuje pokaždé, když se stane populárním nový hudební subžánr.
Popularita časopisu Kerrang! opět vzrostla s nástupem šéfredaktora Paula Reese kolem roku 2000, kdy se dostal na výsluní žánr nu-metal, jež zastupovaly kapely Limp Bizkit a Slipknot. Rees se stal šéfredaktorem časopisu Q a bývalá redaktorka recenzí Kerrang! Ashley Bird byla v letech 2003 až 2005 jmenována šéfredaktorkou. Po jeho odchodu převzal v květnu 2005 funkci šéfredaktora Paul Brannigan.
S nástupem emo a metalcoru v polovině a na konci roku 2000 se žánrové zaměření časopisu Kerrang! opět změnilo. Ne všichni čtenáři tuto změnu přivítali a na náhlý důraz Kerrangu! na emo a metalcorovou hudbu se objevilo mnoho stížností. Po této změně však Brannigan dovedl časopis do jeho komerčně nejúspěšnějšího období s historicky rekordním nákladem ve výši 80 186 výtisků. Kromě toho se na obálce časopisu i nadále příležitostně objevovaly zavedenější kapely, jako jsou Iron Maiden a Metallica, přestože byl kritizován za opak.
Svůj název časopis dostal podle onomatopoického slova, pocházející ze zvuku elektrické kytary, na kterou se při jejím zkreslení hraje power akord.
ANTI-CIMEX
Anti Cimex byla švédská crust punková kapela, která působila v různých obdobích ve Skövde, Göteborgu, Linköpingu a Malmö. Byli jedními z prvních, kteří definovali skandinávský hardcore punk a jedními z prvních představitelů crust punku. Historik scény Peter Jandreus skupinu označuje za nejslavnější švédskou punkovou kapelu z let 1977 - 1987. Jejich název je odvozen od stejnojmenné švédské firmy na hubení škůdců Anticimex, název této firmy zase pochází z latinského názvu určitého druhu štěnic: Cimex.
Skupinu založili v roce 1981 zpěvák Nillen, baskytarista Jonsson, bubeník, Charlie a kytarista Jocke. Jonsson byl po určitou dobu baskytaristou v Shitlickers, další rané švédské D-beatové kapele.
Po nějaké době věnované zkoušení vydali své první sedmipalcové EP Anarkist Attack. V roce 1982 vyhodili Nillena, Jonsson převzal zpěv a basy se ujal Conrad. Další sedmipalcové EP s názvem Raped Ass vydali v roce 1983, toto dílo je považováno za jedno z nejsurovějších v historii hardcoru. V roce 1984 vydali další sedmipalcové EP Victims Of A Bomb Raid a v roce 1986 miniLP (12 palcové) s názvem Criminal Trap. (je také přiloženo jako bonus k pozdějšímu CD Absolut Country of Sweden). V té době už Jockeho přestalo bavit hrát, ostatní členy unavovaly nustálé problémy a situace vyústila v rozpad kapely.
V roce 1990 se rozhodli skupinu obnovit poté, co Cliff Lundberg souhlasil, že se k nim připojí jako kytarista. V témže roce vydali comebackovou desku Absolut Country Of Sweden a v roce 1993 syrové živé album Made In Sweden. Koncert byl natočen i na video, ale nikdy nebyl zveřejněn. Později vydali nový živý sedmipalcový singl Fucked In Finland a ještě později album Scandinavian Jawbreaker, poté se kapela rozpadla a její členové začali působit v jiných uskupeních, jako například Driller Killer (Cliff), a Wolfpack (Jonsson).
V roce 2005 vydalo vydavatelství Dead City records LP A Tribute To Anti-Cimex, na kterém se objevila sestava D-beat a crustových kapel z celého světa, které byly touto švédskou smečkou ovlivněny, například Disclose (Japonsko), Wolfbrigade (Švédsko), Ratos de Porao (Brazílie), Doom (Velká Británie) a mnoho dalších.
Podrobnosti: Anti-cimex - Metal Music Archives
Diskografie (studiová alba):
Absolut Country of Sweden (1990)
Scandinavian Jawbreaker (1993)
BEOWÜLF
Beowülf je americká crossover thrashmetalová skupina, která vznikla v roce 1981 ve Venice Beach v Kalifornii. Nikdy nedosáhla velký úspěch v mainstreamu, ale je považována za jednu z prvních kapel, které definovaly 'Venice Scene' 80. let spolu se Suicidal Tendencies, Los Cycos, Neighborhood Watch, No Mercy, Excel a Uncle Slam, kteří všichni hráli směs skate punku, hardcore, heavy metalu a thrashe. V roce 1995 se rozpadli, ale v roce 2000 se znovu dali dohromady. Prošli si mnoha změnami v sestavě, jediným stálým členem zůstal zpěvák a kytarista Dale Henderson.
Kapela vznikla v roce 1981 pod názvem Black Sheep ve složení Dale Henderson (zpěv a kytara), bývalý kytarista Neighborhood Watch Mike Jensen (kytara), Paul Tsutomu Yamada (baskytara) a Roger DeGiacomi (bicí - bratranec Mikea Jensena). V letech 1981 - 1982 hráli na mnoha večírcích, v barech a klubech ve Venice, než se DeGiacomi stal manažerem kapely a na bicí ho v roce 1983 nahradil Michael Alvarado. V té době se také změnil jejich název na Beowülf (odkaz na hrdinu severské ságy z kultovní epické básně anglosaské literatury) nebo BWF (F je obrácené), jak se psalo v místním 'graffiti slangu'.
V roce 1985 podepsali smlouvu s vydavatelstvím Mike Muir's Suicidal Records a nahráli skladby "Taste the Steel" a "Unicorn" na legendární kompilaci Welcome to Venice. V roce 1986 vzniklo první stejnojmenné album, které vyšlo u Suicidal Records a vyznačovalo se jejich charakteristickým zvukem, který byl křížencem Suicidal Tendencies a Motörhead, přičemž vokál Dalea Hendersona zněl hodně podobně jako Lemmyho. Díky této desce si jich všimlo nakladatelství Caroline Records, u kterého v roce 1988 nahráli své druhé album Lost My Head... But I'm Back on the Right Track, na němž se podílela stejná sestava a neslo se ve stejném duchu jako jejich debut.
Na začátku 90. let došlo mezi členy kapely k rozporům a rozešli se. Dale Henderson si ponechal název Beowülf a angažoval Clinta Schuylera na kytaru, Kevina Sullivana na basu a Riche Rowana na bicí. V této sestavě nahrál album Un-Sentimental, které vyšlo v roce 1993 u Restless Records a bylo mnohem méně oceňováno než první dva počiny kapely, zejména proto, že v kapele byl pouze jeden původní člen změnil se zvuk, který se posunul více k blues rocku a vzdálil od hardcorového thrashe z jejich začátků. V roce 1994 prošla sestava dalšími změnami, na kytaru najal Henderson Buckita, na bicí Denishe Chaudhuriho a na basu kamaráda z dětství a bývalého baskytaristu EVOL Duga Muga Swansona. V roce 1995 vydali desku 2 Cents, absolvovali turné po Evropě a Japonsku a jedna z jejich písní zazněla v kultovním filmu Tank Girl. Režisérka Tank Girl Rachel Talalayová natočila pro kapelu také videoklip k písni "2 Cents".
V roce 1995 zemřel původní baskytarista Paul Yamada na předávkování drogami, což mělo vliv na Dalea Hendersona, který se rozhodl, že s Beowülf končí. Soustředil se na jiný projekt, skupinu Kool - Whip. Povolal zpět Rowana a Sullivana (ze sestavy Un-Sentimental), přidal Gimmiho na druhou kytaru; a přitvrdil. Hráli po klubech a vydali dvě desky: The Now, která byla v roce 2002 nominováno na nejlepší rockové album na L.A. Music Awards, a Dirty Movie v roce 2007.
Navzdory zjevnému úspěchu Kool - Whip se Dale Henderson, údajně postižen nostalgií a připraven znovu hrát staré písně vrátil k názvu Beowülf, přičemž ponechal stejné obsazení. V roce 2004 také znovu vydali u I Scream Records první dvě LP desky jako jedno CD nazvané The Re - Releases s jednou novou skladbou, nahranou v roce 2004.
V roce 2005 začali pracovat na nových písních a zároveň neúnavně koncertovali po Evropě. Deska s názvem Westminster & 5th vyšla v dubnu 2007 a podíleli se na ní Henderson, Rowan, Sullivan a bývalý kytarista Strain 999 Stephen Crapia. V létě 2011 vydali své šesté studiové album Jesus Freak, které produkovali frontman Dale Henderson a bývalý kytarista a baskytarista Fear Factory Christian Olde Wolbers. Zároveň oznámili, že Beowülf opustil baskytarista Sean Otero, kterého nakrátko nahradil bývalý baskytarista Suicidal Tendencies Louiche Mayorga. Jeho náhradou se později stal bývalý člen Fear Factory Christian Olde Wolbers. V roce 2015 se ke kapele připojil kytarista Neighborhood Watch Mark Conway, který nahradil Stephena Crapia. V roce 2016 kytaristu Marka Conwaye nahradil původní člen Mike Jensen. V roce 2019 byl baskytarista Christian Olde Wolbers nahrazen Thadem Colemanem.
Mike Jensen zemřel 13. února 2020 na předávkování heroinem a na jeho místo se vrátil Stephen Crapia. V roce 2021 nahradil baskytaristu Thada Colemana Brian Fortenberry a v roce 2022 byl bubeník Rich Rowan nahrazen Abimaelem Cruzem. Sedmé studiové album s názvem The Blood Iz on Your Handz mají naplánováno na rok 2025
Podrobnosti: Beowülf - Metal Music Archives
Diskografie (studiová alba):
Beowülf (1986)
Lost My Head... But I'm Back On The Right Track (1988)
Un-Sentimental (1993)
2 Cents (1995)
Westminster & 5th (2007)
Jesus Freak (2011)
CRO-MAGS
Cro-Mags je americká kultovní hardcore punková kapela z New Yorku. Vydala šest studiových alb, přičemž první dvě jsou považována za nejvlivnější. Patřila mezi první, které spojily hardcore punk s thrash metalem. Harley Flanagan, který Cro-Mags spoluzaložil se v dubnu 2019 dohodl s bývalým zpěvákem Johnem Josephem a bývalým bubeníkem Mackie Jaysonem na vyrovnání. Podle podmínek dohody si Flanagan ponechal výhradní práva na jméno Cro-Mags, zatímco Joseph a Jayson budou nadále vystupovat pod názvem Cro-Mags JM.
O tom, jak a kdy Cro-Mags vznikli, se zakládající členové skupiny přou. V knize Tonyho Rettmana NYHC: New York Hardcore 1980 - 1990 z roku 2014 kytarista Parris Mayhew uvádí, že kapela vznikla poté, co po New Yorku vyvěsil několik plakátů, že hledá nové členy do skupiny, na které Flanagan zareagoval. V téže knize další lidé zapojení do newyorské hardcorové scény naznačují, že kapela vznikla pod názvem Mode of Ignorance v původní sestavě Dave Hahn na bicí, Mayhew a Dave Stein na kytaru, John Joseph na zpěv a Flanagan na basu.
Během své rané existence procházeli častými změnami v sestavě. Mayhew vysvětluje, jak to bylo: „Harley viděl nějakého kluka s oholenou hlavou a říkal si: 'Ten kluk je tvrdej... přibereme ho do kapely'. Pak bych nakonec toleroval nějakého příšerného člověka bez talentu tak dlouho, dokud by si Harley neuvědomil, že ten kluk na to nemá“. Joseph brzy poté odešel, aby žil v Portoriku a poté na Havaji, a nahradil ho Eric Casanova. Jednu ze sestav Cro-Mags z této doby tvořili Flanagan na bicí, Mayhew na kytaru, Todd Youth na basu a Casanova zpíval. V době, kdy odehráli své první živé vystoupení, byl Youth nahrazen Rogerem Miretem, nicméně krátce poté byl Casanova z kapely vyhozen kvůli narození syna, které zasahovalo do časového rozvrhu. V té době se Joseph přestěhoval zpět do New Yorku a tak se navrátil jako zpěvák. Po Miretově odchodu se k nim krátce znovupřipojil Youth a zároveň i Robb 'Nunzio' Ortiz jako další kytarista. O několik měsíců později se skupina přejmenovala na Cro-Mags
Flanagan však ve své autobiografii Hard-Core z roku 2016 tvrdí něco jiného. V roce 1980 se s Mayhewem spřátelili poté, co je seznámil Paul Dordal a brzy spolu začali psát hudbu a založili kapelu se zpěvákem Ericem Casanovou, který však s nimi vystoupil pouze dvakrát. Následovala přestávka, protože Flanagan odjel do Kalifornie a poté do Kanady, během níž napsal a nahrál demosnímky písní "Everybody's Gonna Die", "Don't Tread On Me", "By Myself" a "Do Unto Others". Po návratu do New Yorku v roce 1983 přeskupil kapelu a společně s Mayhewem a Casanovou začali znovu psát, přičemž jako základ použili své demosnímky.
Flanagan také v rozhovoru pro Blabbermouth.net v roce 2018 uvedl, že Cro-Mags založil v roce 1980 s kytaristou Davem Steinem, bubeníkem Davem Hahnem a zpěvákem Johnem Berrym a že první vystoupení kapely se uskutečnilo v Peppermint Lounge, kde předskakovali skupině Stimulators. Domníval se, že skupina ještě není připravena debutovat pod svým pravým jménem, a tak místo toho vystupovali jako Disco Smoothy. Po tomto vystoupení se rozpadli.
V letech 1982 - 1983 nahrál Flanagan v newyorském studiu Songshop čtyři skladby s Denisem Mercedesem ze Stimulators, které měly být vydány u Rat Cage Records, ale problémy týkající se managementu zabránily realizaci tohoto projektu. Poté angažoval zpěváka Erica Casanovu a v roce 1983 se seznámil s Parrisem Mayhewem, který se k němu připojil jako kytarista spolu s bubeníkem Mackie Jaysonem. Tuto Flanaganovu závěrečnou verzi podporuje i John Joseph ve své autobiografii The Evolution of a Cro-Magnon z roku 2007, nicméně Joseph místo toho uvádí, že skupina vznikla v roce 1981 a že před Berrym byl zpěvákem kapely, ale před vystoupením v Peppermint Lounge odešel, protože se mu zdálo, že název, pod kterým vystupují, není dostatečně seriózní.
V roce 1986 vyšel kapele debut The Age of Quarrel, který z větší části napsali Parris Mayhew a Flanagan; některé písně vycházely ze čtyřskladbového dema, které Flanagan nahrál sólově v roce 1982 během pobytu na západním pobřeží. Po vydání desky se Joseph s kapelou opět rozešel a Flanagan se podílel na druhém albu Cro-Mags Best Wishes (1989), které mělo více heavy metalový zvuk. Na další desce Alpha Omega (1992) se Joseph vrátil a zpíval spolu s Flanaganem. Podle spoluzakladatele Parrise Mayhewa napsal většinu písní s kytaristou Robem Buckleym. Na samotné nahrávce však Mayhew ani Buckley nehráli a Flanagan a další autoři toto autorství zpochybňují. Cro-Mags poté přerušili činnost, ale později nahráli desku s návratilcem Dougem Hollandem a novým kytaristou Gabby Abularachem.
V roce 1993 vyšlo album Near Death Experience, po kterém násedovala další několikaletá přestávka. Koncem devadesátých let začala kapela opět koncertovat, Flanagan zpíval a hrál na baskytaru a vratil se také Mayhew. V roce 2000 vydali desku Revenge. Pro mnoho fanoušků znamenala návrat k raným hardcorovým kořenům Cro-Mags. Mnoho písní bylo srovnatelných s těmi na The Age of Quarrel, i když některé se vyznačovaly melodičtějším/punkrockovým stylem. Vydání Revenge a následné turné vyústilo v další rozpad kapely, který způsobil trvalou zášť mezi Mayhewem a Flanaganem. V roce 2001 Flanagan požádal Josepha, aby se k němu znovu připojil, ale krátce trvající reunion skončil v roce 2002.
V roce 2008 začali John Joseph a Jayson vystupovat pod jménem Cro-Mags s dalšími uznávanými hardcorovými hudebníky, jako je Craig Setari ze Sick of It All na basu a A.J. Novello z Leeway na kytaru. V rozhovoru z října 2010 Joseph prozradil, že v roce 2011 plánují vydat nové album, ale k tomu nikdy nedošlo, protože Joseph neměl zákonné právo vydávat hudbu pod ochrannou známkou Cro-Mags.
V roce 2018 podal Flanagan v Jižním okrese New Yorku žalobu na porušení federální ochranné známky proti Johnu Josephovi a Mackie Jaysonovi. V dubnu 2019 Flanagan oznámil dohodu, podle níž bude vlastnit výhradní práva na název Cro-Mags; současně Joseph oznámil, že dohodu uznává a že od srpna 2019 bude se svou kapelou vystupovat jako Cro-Mags JM, neboť mu byla udělena omezená licence k tomuto způsobu užívání názvu. Pozdější porušení práv ze strany Josepha v roce 2022 vyústilo v trvalý soudní zákaz vydaný Federálním okresním soudem jižního okresu New York. Práva na název nyní patří výhradně Flanaganovi.
28. června 2019 vydali Cro-Mags první novou nahrávku po devatenácti letech a zároveň vyrazili na turné s kapelou Misfits po Severní Americe a Evropě. Sestavu tvořili Flanagan (basa a zpěv)), Abulurach (kytara), Rocky George (kytara) a dlouholetý bubeník Garry 'G-Man' Sullivan. Na konci roku 2019 vydali album From the Grave, na kterém se podílel bývalý kytarista Motörhead Phil Campbell. 15. března 2020 měla kapela hrát s Body Count v New Yorku ve Webster Hall, ale vstoupení bylo odloženo kvůli COVID - 19. Skupina se tedy rozhodla živě přenášet vystoupení ze studia SIR, jako jedna z prvních kapel, která tak během pandemie učinila. 19. června vyšlo In the Beginning, jejich první studiové album po dvaceti letech.
Podrobnosti: Cro-mags - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
The Age of Quarrel (1986)
Best Wishes (1989)
Alpha Omega (1992)
Near Death Experience (1993)
Revenge (2000)
In the Beginning (2020)
CULPRIT
Culprit je americká heavymetalová skupina, kterou v roce 1981 v Seattlu ve státě Washington založili zpěvák Jeff L'Heureux, kytaristé John DeVol a Kjartan Kristoffersen, baskytarista Scott Earl a bubeník Bud Burrill. Vznikla spojením Orpheusa Amethyst, dvou kapel z okolí Seattlu. V Orpheus hráli kytarista John DeVol, baskytarista Scott Earl a bubeník Bud Burrill, zatímco v Amethyst zpěvák Jeff L'Heureux a kytarista Kjartan Kristoffersen. Těchto pět hudebníků se poprvé sešlo, když jejich skupiny hrály na společném koncertě. Tato nová kapela poprvé okusila úspěch v roce 1982, kdy byla jejich debutová píseň "Players" vybrána na kompilaci U.S. Metal, Vol. 2 vydavatelství Shrapnel Records. Krátce poté Culprit podepsali řádnou nahrávací smlouvu se společností Shrapnel a začali pracovat na svém debutu.
V roce 1983 vydali Culprit své první a zatím jediné studiové album Guilty as Charged, které se setkalo s velkým ohlasem kritiky. Eduardo Rivadavia z AllMusic udělil albu čtyři a půl hvězdičky a označil ho za ztracený klenot amerického metalu 80. let, který stojí za to vyhledat i fanouškům jiných kapel z tohoto období. V roce 1984 ale kapelu opustil Scott Earl a ta se brzy poté rozpadla.
Po rozpadu se L'Heureux stal zpěvákem skupiny Mistrust, zatímco Kristoffersen a Earl se připojili k TKO a objevili se na jejím třetím albu Below the Belt. Poté se přestěhovali do Hollywoodu a založili uskupení The Bang Gang, které v roce 1990 vydalo album Love Sells... u Sinclair/MCA Records.
V roce 2000 bylo Guilty as Charged znovu vydáno na CD prostřednictvím Hellion Records. Původní sestava se v tomto období při různých příležitostech znovu sešla na jednorázových koncertech, naposledy v roce 2001. V roce 2005 vydali kompilaci rarit s názvem Innocent 'Til Proven Guilty.
V průběhu roku 2010 se kapela reformovala na několik reunionových koncertů a prošla mnoha změnami v sestavě, přičemž jediným stálým členem zůstal baskytarista Scott Earl. V roce 2019 vydali album Guilty as Charged Live v sestavě Earl, zpěvák Mino Mereu, kytarista Patrick Abbate a bubeník Saul Ashley. Od roku 2021 kapela prostřednictvím své facebookové stránky oznámila, že pracuje na dlouho očekávané druhé desce s předběžným názvem Layin' Down the Law.
Podrobnosti: Culprit - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Guilty as Charged (1983)
DESOLATION ANGELS
Skupinu Desolation Angels založili počátkem roku 1981 kytaristé a přátelé z dětství Robin Brancher a Keith Sharp, protože se rozhodli jít za tvrdším stylem. Ze své předchozí kapely přibrali bubeníka Johna Grahama a brzy se k nim přidal další starý kamarád ze školy Joe Larner na baskytaru. V časopise Melody Maker podali inzerát na zpěváka a sestava byla doplněna, když se na konkurz přihlásil Dave Wall.
Protože sídlili v londýnském East Endu, začali psát, zkoušet a získávat místní fanoušky. Během roku 1981 nahráli několik hrubých demosnímků, ale v té době bylo jejich hlavní vášní živé hraní, díky němuž si brzy vybudovali dobrou pověst v hospodách a klubech. V té době však utratili více peněz za pořádnou show s velkým P.A. (aparatura na ozvučení klubu, sálu či open air prostranství) a světly, než kolik jich získali z hraní. Během té doby přišlo a odešlo několik bubeníků, ale kapela se začala dávat dohromady, když se k ní v roce 1982 připojil Brett Robertson.
Svůj první singl "Valhalla/Boadicea" nahráli ve studiu v Cheltenhamu. Produkoval ho Mike Fisher, který jim na koncertech zajišťoval ozvučení. V té době už pořádali vlastní turné po celé zemi a následující roky strávili neustálým koncertováním. Svou starou dodávku přestavěli na autobus, který se stal jejich druhým domovem.
V roce 1984 je oslovila nahrávací společnost Bullit Records, aby s ní podepsali smlouvu a nahráli debut. Po několika koncertech v Belgii se vydali do studia Thameside Studios v londýnském Rotherhithe. Tady se ale začalo vše kazit, nejenže neměli s nahráváním mnoho zkušeností, ale Bullit během jejich pobytu ve studiu zkrachoval. Původně to chtěli celé ukončit, ale nakonec vytrvali a vzniklo tak jejich eponymní album. Zařízení studia ale některým členům kapely nevyhovovalo, což vedlo k Brettovu odchodu. Kapelou pak prošlo ještě několik bubeníků, než se vrátili do zajetých kolejí, když bubenickou stoličku obsadil Adam Palfrey. Přišla ale další rána, když se dlouholetý baskytarista Joe Larner rozhodl, že už toho má dost.
Nakonec našli nového basáka v osobě Davea Scutta. Po nahrání pětipísňového dema v Impulse Studios ve Worcesteru se vydali na turné po Anglii, Skotsku a Walesu. Na jednom z koncertů se setkali s promotérem Johnem Feelym, který jim dal příležitost vycestovat do USA. Poslední vystoupení v Anglii se konalo v říjnu 1987 ve světoznámém londýnském klubu Marquee.
Jakmile se usadili v Los Angeles a John Feely se stal manažerem, začali si uvědomovat, že je čeká těžká práce, protože začínají znovu v nové zemi. Většinu času trávili budováním fanklubu a odehráli jen několik koncertů na Sunset Stripu v okolí Hollywoodu; později hráli živě v některých sousedních státech a začali nahrávat písně v řadě studií. Nakonec se usadili v Silvercloud Studios v kalifornském Burbanku, kde nahráli v roce 1990 album While the Flame Still Burns, které si sami financovali a které plánovali prodávat fanouškům na objednávku. Během této doby se v kapele projevil stres, začaly se objevovat trhliny a Adam bohužel odešel. Tentokrát angažovali mladého amerického bubeníka Sama Wilmora, kterého museli krotit, než desku dokončili a vrátili se na koncertní pódia.
Před první válkou v Perském zálivu v roce 1991 hráli pro vojáky na leteckých základnách a poté se vydali na své poslední turné po jižních státech USA až na východní pobřeží Floridy. Teď už se scházeli jen na pódiu, ale i tehdy si tlak šesti let společného života vybíral svou daň. Doufali, že se jim podaří získat velkou nahrávací smlouvu, ale nestalo se tak a v zimě 1991 / 92 se polovina kapely vrátila do Anglie a Dave Scutt se rozhodl skončit. Nahradili Davea Walla novým zpěvákem Lee Addisonem a rozhodli se znovu nahrát album. Rozloučili se s Johnem Feelym a usadili se znovu v Anglii, ale ani návrat Davea Scutta je nezastavil v cestě k různým hudebním směrům a v květnu 1994 se definitivně rozešli.
V roce 2012 dali Keith Sharp a Robin Brancher dohromady novou sestavu, která se vrátila na pódia a natočila dvě nová alba King (21017) a Burning Black (2022). Natáční druhého už se neůčastnil Robin, kterého v roce 2021 vystřídal Richie Yeates.
Podrobnosti: Desolation Angels - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Desolation Angels (1986)
While the Flame Still Burns (1990)
King (2017)
Burning Black (2022)
DORSAL ATLÂNTICA
Dorsal Atlântica je brazilská thrashmetalová skupina z Rio de Janeira. Byli průkopníky brazilské thrashmetalové scény a jsou uznáváni jako inspirace pro mnoho dalších kapel, včetně Sepultury a Korzus.
Jejich první nahrávka se objevuje na split albu Ultimatum z roku 1984 společně s další kapelou z Ria de Janeira, Metalmorphose. Poté vydali v letech 1984 až 1998 řadu desek, než se v roce 2001 rozpadli.
Většina jejich textů byla v portugalštině. Některá jejich díla obsahují dvě verze (anglickou/portugalskou) a čtyři alba jsou kompletně v angličtině.
V čele skupiny vždy stál kytarista/zpěvák Carlos 'Vândalo' Lopes. V letech 2001 až 2008 nahrál několik alb s psychedelicko/high energy rockovou kapelou Mustang a s brazilskou groove/rockovou skupinou Usina Le Blond. Po více než deseti letech, kdy mu fanoušci vystavovali účty, se Carlos rozhodl kontaktovat členy klasické sestavy Claudia Lopese a Rabicó (Hardcore) a pokusit se dát kapelu znovu dohromady, ale tento pokus byl finančně neúnosný. Carlos proto průkopnicky vsadil na novou formu podnikání: crowdfunding, jakýsi 'předprodej'. Navrhoval nahrát novou desku a za kolektivní podpory fanoušků kapely vyrobit mimo jiné také trička a dotisk biografie Guerrilha! s tvrdým přebalem.
Po velkém úsilí, propagaci a samozřejmě nepostradatelné podpoře fanoušků se situace v posledních dnech obrátila a sen se stal skutečností. Cílové částky 40 000 rupií bylo dosaženo, což bylo téměř o 30 procent více, než stanovená minimální částka. Každý fanoušek, který na projekt přispěl, obdržel CD se svým jménem na vložce, tričko, knihu a/nebo další předměty v závislosti na svém příspěvku do kampaně. Album dostalo název 2012 a vyšlo v prosinci 2012.
V roce 2017 vyšel dokumentární film Guerrilha - A Trajetória da Dorsal Atlântica autorů Frederica Neta a Alexandra Aguiara. V témže roce vyšla 'thrashová opera' Canudos, která vypráví o městě sociálních vyděděnců vybudovaném ve vnitrozemí Bahie pod vedením řeholníka Antonia Conselheira v 19. století.
Dne 18. srpna 2018 zemřel na rakovinu bubeník Américo Mortágua, který se podílel na nahrávání posledního alba skupiny Dorsal.
V roce 2021 kapela vydala koncepční album Pandemia, které bylo nahráno i díky crowdfundingové kampani a spolu s ním byl vydán i minidokument o pobytu ve studiu.
V sobotu 5. srpna 2023 zemřel v časných ranních hodinách baskytarista Cláudio 'Cro-Magnon' Lopes na zástavu srdce. Bylo mu 59 let.
Podrobnosti: Dorsal Atlantica - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Antes do Fim (1986)
Dividir & Conquistar (1988)
Searching for the Light (1989)
Musical Guide from Stellium (1992)
Alea Jacta Est (1994)
Straight (1996)
2012 (2012)
Imperium (2014)
Canudos (2017)
Pandemia (2021)
DUMPY’S RUSTY NUTS
Dumpy's Rusty Nuts byla britská rocková skupina, kterou v roce 1981 založil zpěvák Graham 'Dumpy' Dunnell. Ačkoli nahráli pouze dvě albau, kapela byla po desetiletí úspěšnou a populární koncertní skupinou, která si svými živými vystoupeními v malých rockových sálech získala kultovní oblibu.
Jejich počáteční publikum se rekrutovalo z fanoušků nové vlny britského heavy metalu a motorkářů a proslavili se zejména v londýnském klubu Marquee, kde byli pravidelnou a oblíbenou atrakcí. Na začátku a v polovině osmdesátých let podnikli rozsáhlé turné po Velké Británii, kde hráli v malých hospodách a motorkářských klubech, včetně Isle of Man TT, a na hudebních festivalech, čímž si upevnili své jméno a počet příznivců. Kapela se moc nehnala do nahrávání, raději se soustředila na živou tvorbu. V červnu 1982 vydali debutový singl "Just For Kicks", ale aby se dostali do vysílání BBC, museli si změnit název na 'Dumpy's Rusty Bolts'. Prodej singlu byl ale slabý, a tak byl obnoven původní název. Následná sporadická vydání našla zalíbení jen u jejich malého jádra posluchačů.
Jejich nahrávky pochází téměř výhradně z druhé poloviny osmdesátých let. V roce 1984 vydali živé dvojalbum Somewhere in England, které bylo nahráno v klubu Marquee. Pak následovala dvě studiová alba, Hot Lover (1986) a Get Out On The Road (1987) a druhý živák Firkin Well Live (1988). V roce 1990 pak vydali coververzi písně "Run Run Run" (původně ji nahrála Jo Jo Gunne v roce 1972).
Navzdory dlouhověkosti skupiny se na čas stali oblíbeným terčem posměšků britského hudebního tisku, zejména časopisu Melody Maker, kde byli v humoristické rubrice Talk Talk Talk, kterou psal David Stubbs, pravidelně líčeni jako ti, kteří tvrdí, že naskakují na nejnovější nepravděpodobnou vlnu. V roce 2010 stále vystupovali v malých sálech, na hudebních festivalech a motorkářských srazech po celé Evropě. Absolvovali několik turné a předskakovali mnoha slavným kapelám, včetně Hawkwind, Motörhead a Status Quo.
Podrobnosti: Dumpy's Rusty Nuts - Metal Music Archives
Diskografie (studiová alba):
Hot Lover (1986)
Get Out On The Road (1987)
EASY ACTION
Easy Action je švédská glam rocková skupina, která vznikla na počátku 80. let. Jejími nejznámějšími členy byli Fredrik von Gerber, Chris Lind, Kee Marcello, Tommy Nilsson, Zinny J. Zan a Peo Thyrén. Švédský popový zpěvák Tommy Nilsson s nimi natočil album a absolvoval turné. Kapela se znovu sešla v létě 2006 na festivalu Sweden Rock Festival a předskakovala také Twisted Sister během jejich turné po Švédsku v roce 2007.
Původní Easy Action vznikli v roce 1981 ve složení Pelle Almgren, Henrik '2 metres' Jermsten, Bosse Belsen a Björne Fröberg. Bosse a Björne odešli a nahradili je Skox a Ubbe. Podařilo se jim vzbudit zájem Stranded Records a vydali pod nimi singl "Honcho Bongo". Navzdory jeho nízkému prodeji dostali další šanci se singlem "Om jag vore kung". Situace se ale opakovala a skupina se rozpadla. Skox a Jermsten založili kapelu Psyhedelic Mongo a Pelle Almgren začal místo toho psát písně.
Ještě v roce 1982 se Easy Action znovu reformovali jako glam metalová kapela, jejíž základ tvořili Kee Marcello a Alex Tyrone. Tito dva spolu původně hráli ve švédské glamové skupině Noice, pak se ale rozhodli založit ultimátní glam rockovou kapelu, ve které se budou mísit vlivy glamové hudby 70. let s punkem a metalem. Ve stockholmském rockovém klubu Ritz se seznámili s původním zpěvákem Bosse Belsenem, který se nyní jmenoval Zinny J. Zan, a ještě téhož večera nahráli jeho vokály na první demosnímky. Později se k nim připojili bubeník Noice Fredrik Von Gerber a kytarista Danny Wilde.
V roce 1983 podepsali smlouvu s americkým vydavatelstvím Sire a stali se první švédskou kapelou, která kdy podepsala celosvětovou nahrávací smlouvu. Po vydání dvou alb: Easy Action v roce 1983 a That Makes One v roce 1986 se však rozpadli, když kytarista a lídr Kee Marcello odešel do Europe, s kterými dosáhl celosvětového úspěchu a prodal přes 30 milionů desek. Zinny J. Zan se poté připojil ke skövdské glammetalové skupině Kingpin, později přejmenované na Shotgun Messiah.
Kapela Poison použila ve svém hitu "I Want Action" podobný refrén jako byl v singlu "We Go Rocking" z roku 1983, což vedlo k tomu, že členové Easy Action zažalovali jejich nahrávací společnost a přijali v tomto případě finanční vyrovnání.
Easy Action se znovu sešli v pozměněné sestavě na koncertě na Sweden Rock Festivalu v roce 2006. Následovalo několik koncertů na konci roku 2007, včetně předskakování Twisted Sister. V dubnu 2008 se vydali do studia s producentem Chrisem Laneym, aby nahráli nové studiové album, z toho ale nakonec sešlo. V roce 2011 zemřel baskytarista Micael Grimm, který hrál se skupinou od jejího znovuobnovení v roce 2006.
Dne 18. prosince 2018 bylo potvrzeno, že Easy Action zahrají na Sweden Rock Festivalu v roce 2019. Součástí koncertu bylo živé provedení celého alba That Makes One v sestavě, která ho nahrála, včetně zpěváka Tommyho Nilssona a kytaristů Kee Marcella a Chrise Linda.
Podrobnosti: Easy Action - wikipedia
Diskografie (studiová alba):
Easy Action (1983)
That Makes One (1986)
HAWAII
Hawaii je americká heavymetalová skupina, která je významná především tím, že ji v roce 1981, původně pod názvem Vixen založil bývalý kytarista Deuce Marty Friedman (nezaměňovat se stejnojmennou ženskou kapelou z 80. let).
Vixen vznikli krátce po odchodu Martyho Friedmana z Deuce v roce 1980. V roce 1982 nahráli demo pod názvem Aloha, které stvořili členové Vixen kromě zpěvačky Kim La Chance. Její pozici v Aloha obsadila Lisa Ruiz. Ruiz nikdy nebyla spojena s Vixen, ani nikdy nebyla jejich členkou.
Po nahrání dalšího dema, celkově třetího od roku 1981, odešel baskytarista Paul Escorpeso a byl nahrazen Kimo. Poté vstoupili znovu do studia, aby nahráli nové verze písní "Beg for Mercy", "Rocking Me Hard" a "The Young and the Reckless", plus dvě "nové" skladby "Give It All You Got" a "New Age Rock-n-Roller". Nahrávání však přerušil rozpad kapely, což mělo za následek, že vokály pro tyto skladby nebyly nikdy natočeny. Až po několika měsících v roce 1983 vydala kalifornská společnost Azra Records posmrtné EP Made in Hawaii, které obsahovalo pět dříve nahraných skladeb.
Po rozpadu Hawaii založil Marty Friedman s Jasonem Beckerem skupinu Cacophony a baskytarista a zpěvák Gary St. Pierre se připojil k Vicious Rumors jako zpěvák na jejich debutovém albu Soldiers of the Night z roku 1985.
Zpěvačka Vixen Kim La Chanceová se v roce 1986 vynořila se skupinou Malisha a albem Serve Your Savage Beast. Jako výkonná producentka stála také za vydáním CD kompilace Vixen - The Works (2003) s demo nahrávkou "Angels from the Dust" z desky U.S. Metal Vol. II od Shrapnel Records.
Podrobnosti: Vixen - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Made in Hawaii (EP, 1983)
HEAVY PETTIN
Skotská skupina Heavy Pettin vznikla v polovině roku 1981 v Glasgow, když kytarista Gordon Bonnar, baskytarista Brian Waugh a bubeník Gary Moat ze skupiny Weeper (1975 - 1981) doplnili sestavu o zpěváka Steva Haymana a kytaristu Punkyho Mendozu a rozhodli se pro nový název.
Kapele se díky tvrdé práci podařilo získala klíčovou smlouvu s velkým vydavatelstvím Polydor Records a jejich debutové album Lettin' Loose z roku 1983 navíc produkoval kreativní Mack společně s kytaristou Queen Brianem Mayem. Deska byla výborně přijata, skupině se rýsovala skvělá budoucnost a turné s KISS i Ozzym pomohlo kvintetu v rozvoji. Situace se ale nakonec bohužel vyvinula, i díky některým krokům vydavatelství trochu jinak, i když do roku 1988, kdy ukončili činnost, natočili ještě další dvě výborné desky - Rock Ain't Dead (1985) a Big Bang (vyšla až v roce 1989) a několik EP.
V roce 2017 obnovili Heavy Pettin činnost, když zpěvák Steve Hayman a kytarista Gordon Bonnar dali dohromady novou sestavu s kterou se v následujícím roce vydali na turné po Velké Británii s americkými legendami Angel. V roce 2019 následoval headline set na HRH Hard Rock Hell, po němž se kapela představila na dalším headline vystoupení, tentokrát v Německu na Headbangers Festivalu, a rok završila dalším turné po Velké Británii s Rock Goddess.
Rok 2020 sliboval být zatím nejlepší, začínal úžasnou Monsters of Rock Cruise X, po níž následovalo další headline vystoupení na festivalu Brofest v Newcastlu. A pak přišel Covid! Až v srpnu 2022 se kapela konečně vydala na šňůru koncertů, během níž měla vystoupit v pěti různých zemích Evropy, přičemž začínala hlavním vystoupením na festivalu Legends of Rock, po němž následoval triumfální návrat do rodného Glasgow jako speciální host legendy, jakou je Michael Schenker!
Rok 2023 byl význačný 40. výročím vydání jejich debutu Lettin' Loose. Při této příležitosti byla na březen naplánována premiéra nové remasterované verze originálu produkovaného Brianem Mayem, po níž následovala série koncertů. Plán je zaznamenat tyto koncerty pro vydání živého alba ke 40. výročí. Na novou studiovku se ale stále čeká.
Podrobnosti: Heavy Pettin - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Lettin Loose (1983)
Rock Ain't Dead (1985)
Big Bang (1989)
CHASAR
Skupinu Chasar založili bratři Marshallové Jim (bicí) a Peter (baskytara) ve skotském městě Alloa v roce 1981 (jiné zdroje uvádějí rok 1980), spolu s Alecem Pollockem, který zpíval a hrál na kytaru. První společnou skladbou kapely byla píseň "Kings", v níž se projevil silný vliv Rush, čímž byli Chasar známí. Zpočátku dokonce zašli tak daleko, že do svého setu zařadili několik jejich coververzí. Materiál byl ale postupem času stále tvrdší, čerpali vlivy z celého rockového spektra od Black Sabbath po UFO a Thin Lizzy, a více se v něm projevovala Alecova drtivá kytarová hra ovlivněná progresivním rockem.
V době vydání svého prvního alba Chasar na kazetě (na vlastním labelu MPM) v roce 1983 si už kapela užívala velkou popularitu na koncertech po celém Skotsku, kterou ještě umocnila vynikající recenze v Kerrang! na koncert v Aberdeenu z turné s progresivními rockery Pallas v roce 1982. Chasar úspěšně koncertovali po většině Spojeného království, což vedlo k jejich pozvání do páteční rockové show Tommyho Vance na Radiu 1.
Debut produkovala sama kapela a nahrála ho za dva a půl dne ve studiu Run Rig's Castlesound v Edinburghu. Po tisíci prodaných kazetách se ho nakonec ujal americký Phonograph a koncem června 1985 se dočkalo britského vinylového vydání, kterému se dostalo skvělé recenze v časopise Kerrang!. Kromě toho (bez jejich vědomí) vyšel někdy kolem roku 1987 v evropské vydání na LP v belgickém nákladu u Mausoleum Records pod názvem Gypsy Roller. Existovalo také obskurní evropské kompilační LP War On The Planet, na kterém bylo několik jejich skladeb z alba Chasar. Skutečnost, že tato vydání byla zřejmě licencována společností American Phonograph nebo spřízněnými stranami a že Gypsy Roller byl přebalen novým názvem a obalem naznačuje, že prodej LP ve Velké Británii probíhal dobře - kapela však zůstala v nevědomosti.
V době vydání recenze debutu pro časopis Kerrang! se Chasar rozhodli rozšířit sestavu o zpěváka, protože Alec o tento post příliš nestál. Gary Danza a Pete Scallon tuto roli zastávali v letech 85 / 86, než ji převzal Ian Taitz, který zůstal s kapelou až do roku 1988 a natočil několik vysoce ceněných demosnímků a nevydané 12" EP. Ačkoli byli stále oblíbenou koncertní atrakcí, několik posledních koncertů odehráli v původní tříčlenné sestavě a v roce 1988 definitivně ukončili svou činnost; v následujícím roce se krátce zreformovali na jednorázový koncert v Alvě.
V dalších letech se pravidelně mluvilo o reunionu, dokonce se objevily zvěsti v Kerrang!, že se reformují jako pětičlenná formace s novým zpěvákem a klávesistou, ale nic z toho nebylo. Alec mezitím spolupracoval s houslistou Georgem Foutarem a koncertoval s kapelou No Dice, hrající coververze. V 90. letech se pak měla reformovat čtyřčlenná sestava s Ianem Taitem, ale i tyto plány byly nadobro zastaveny, když Peter Marshall tragicky zahynul při dopravní nehodě. Poté se v polovině 90. let se Alec připojil k prog-rockerům Monitor Lizard. Kapela se přejmenovala na Exit a vydala album s názvem Turn The Page.
V roce 1999 se objevily webové stránky, nejprve s názvem 'Gypsy Rollers' a poté 'Chasar Online', které byly zamýšleny jako přímý zdroj informací o Chasar. V roce 2001 se zvedla vlna zájmu o CD reedice jejich alb Chasar a Turn The Page, které vyšly u Traxstudia a získaly nadšené recenze v časopise Sweden Rock. Jim Marshall zanechal v návštěvní knize 'Chasar Online' vzkaz, že on, Alec a Ian znovu jamovali, a že to sice bylo skvělé, ale nic z toho nebylo. V posledních letech Ian Tait hraje rockové covery s kapelou Touch And Go, zatímco Alec dal dohromady další sestavu No Dice, v níž jsou i bývalí členové Exit a Glasgow.
Podrobnosti: Chasar - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Chasar (1983)
Gypsy Roller (1987)
CHATEAUX
Chateaux byla britská heavymetalová kapela, která vznikla v roce 1981 v Cheltenhamu v hrabství Gloucestershire ve Spojeném království. V osmdesátých letech nahráli tři alba u vydavatelství Ebony Records, které tehdy vydávalo například Grim Reaper nebo Savage. Kapela se zasloužila o nastartování kariéry Steva Grimmetta, pozdějšího člena skupin Grim Reaper a Onslaught.
Skupinu původně založili pod názvem Stealer kytarista Tim Broughton, baskytarista Alex Houston a bubeník Andre Baylis. V roce 1982 si je nově vzniklé vydavatelství Ebony Records vybralo pro zařazení na kompilaci Metal Maniaxe, na kterou, už pod názvem Chateaux, přispěli skladbou "Young Blood". V té době obstarával vokály baskytarista Alex Houston. Tuto píseň později Ebony vydalo jako singl, podpořený skladbou "Fight to the Last".
V roce 1983 vyšlo kapele debutové album Chained and Desperate, opět u Ebony Records, které produkoval Daryl Johnson a na kterém zpíval bývalý člen skupiny Medusa a tehdejší člen skupiny Grim Reaper Steve Grimmett. Z neznámých důvodů skupina trvala na tom, že Grimmett byl pouze hostem, což mu umožnilo soustředit se na Grim Reaper. Obal obstaral Garry Sharpe-Young z MusicMight. Martin Popoff ji ve svém Sběratelském průvodci heavy metalem album popsal takto: „Vezouc se na stejné tajemné vlně jako první desky Grim Reaper, Diamond Head, Savage a Witchfinder General, Chained and Desperate kombinuje celistvost, písničkářství a grime způsobem, který je mimo hranice těchto raných britských mistrů málokdy k vidění. Vířící kotel nádherného hluku. 9/10.“
Do vydání druhé desky Fire Power (Ebony, 1984) zůstal z původní sestavy pouze kytarista a hlavní skladatel Broughton. Baylise a Houstona nahradili baskytarista a zpěvák Krys Mason (ex-Confessor) a bubeník Chris Dadson (ex-Wolfbane, Sam Thunder a Aragorn). Druhá deska byla přijata hůře než debut, Eduardo Rivadavia z Allmusic poznamenal, že byla ve srovnání s ním překvapivě obyčejná a nevýrazná; Popoff uvedl, že písničkářská soustředěnost se vytratila a singlový garážový rachot debutu se vyhoupl jak k OTT výletům, tak ke koketování s AOR rockovými strukturami. S vydáním třetí desky Highly Strung (1985) došlo k dalšímu úpadku a špatné prodeje a neochota kapely koncertovat mimo místní region vedly k jejímu rozpadu. Sanctuary Records nicméně v roce 2003 znovu vydalo všechna tři alba a debutový singl jako 2CD kompilaci Fight to the Last.
Podrobnosti: Chateaux - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Chained and Desperate (1983)
FirePower (1984)
Highly Strung (1985)
CHINAWITE
Skupina vznikla v Sheffieldu v roce 1981 původně pod názvem No Escape. Často se jejich název nesprávně píše 'China White' a proto jsou zaměňováni s několika kapelami tohoto jména. Na rozdíl od mnoha svých vrstevníků stihli Chinawite za svou zhruba dvouletou kariéru vydat singl "Blood On The Streets/Ready To Satisfy" a plnohodnotné album Run For Cover (Mausoleum Records, 1984).
Sestava kapely byla: Brian Glaves (zpěv), Ian Von Coolburger Hurley (kytara), Al Thompson (kytara), Gary North (basa) a Kevin Oxley (bicí).
Objevili se také na kompilaci Metal Prisoners (LP, Mausoleum Records, 1983) s písněmi "Blood On The Streets" a "Ready To Satisfy".
Podrobnosti: Chinawite - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Run for Cover (1984)
JAG PANZER
Skupina Jag Panzer se dala dohromady koncem roku 1981, kdy se inspirovala nástupem nové vlny britského heavy metalu. Původní sestavu tvořili zpěvák Harry Conklin (později přezdívaný 'Tyrant'), Mark Briody, jediný kytarista skupiny v její první inkarnaci, baskytarista John Tetley a bubeník Rick Hilyard. Ze startu byla skupina známá jako Tyrant, ale brzy musela název změnit, protože v Kalifornii již existovala jiná kapela s tímto názvem.
Nápad na název se u muzikantů zrodil v momentě, kdy uviděli plakát s německým tankem z druhé světové války, který se jmenoval Jagdpanzer, což v němčině znamená doslova 'lovec tanků' a v angličtině by se nazýval tank destroyer. Nebyli však schopni název správně vyslovit, a proto z názvu vypustili písmeno 'D' a nazvali se jednoduše Jag Panzer. Kapela, jejíž členové byli v té době zhruba ve věku kolem třiceti let hrála většinou v místních denverských klubech. V roce 1983 se jim podařilo nahrát EP později známé jako Tyrants. Na začátku roku 1984 přijali kytaristu Joeyho Tafollu, rodáka z Kalifornie a vzápětí nahráli svou první desku Ample Destruction.
Po vydání alba se kapela přestěhovala do jižní Kalifornie, kde ji brzo začaly rozkládat změny v sestavě. Tafolla odešel v roce 1986 a o rok později vydal sólové album Out of the Sun, zatímco Conklin hrál na konci 80. let krátce s Riot, než založil vlastní skupinu Titan Force. Bubeníka Hilyarda už předtím nahradil Reynold 'Butch' Carlson, ten ale také odešel v roce 1986 spolu s Tafollou. Tentokrát ještě kapela zachránila situaci přijetím zpěváka Boba Parduby, kytaristy Christiana Lasegueho a bubeníka Rikarda Stjernquista, který se narodil ve Švédsku, ale to už se nad ní stahovaly černé mraky. V této sestavě začali nahrávat následníka debutové desky, což se jim do konce roku 1987 úspěšně povedlo, ale nikdy se nedočkal oficiálního vydání. V roce 1988 přišel rozpad.
V roce 1994 se dali znovu dohromady, tentokrát se zpěvákem Danielem J. Concou, na baskytaru hrál Tetley , kytary obstarali Briody a Chris Hostka a bicí si vzal na starost Rikard Stjernquist. Druhé album Dissident Alliance vyšlo 10 let po debutu u německého indie labelu Rising Sun. Další deska, The Fourth Judgement, na které Hostku nahradíl navrátivší se Joey Tafolla, vyšla u Century Media koncem roku 1997 a v následujícím roce dorazila na trh čtvrtá studiovka Age of Mastery, kde už Tafollu vystřídal Chris Broderick. Na dalším albu Thane to the Throne se Jag Panzer snažili o ambicióznější přístup vytvořením koncepční desky o Macbethovi Williama Shakespeara.
V roce 2001 vyšla deska Mechanized Warfare, v roce 2003 pak kapela vydala dvojalbum s dosud nevydanými skladbami z první desky. Další studiovka Decade of the Nail Spiked Bat obsahovala znovu nahraný a zremixovaný starý materiál. V roce 2004 kapela vydala Casting the Stones. Dříve nevydané album Chain of Command bylo zremixováno a vyšlo v roce 2004 v limitované edici. V roce 2008 opustil kapelu Chris Broderick, aby se připojil k Megadeth a nahradil ho Christian Lasegue.
V roce 2011 si kapela dala krátkou přestávku, aby o dva roky později začala pracovat na svém desátém studiovém počinu, na kterém se poprvé od roku 1997, kdy vyšlo The Fourth Judgement podílel i kytarista Joey Tafolla. V srpnu 2014 Jag Panzer oznámili, že hledají nového zpěváka. Nakonec se k nim od března 2015 vrátil Harry Conklin. Nové album dostalo název The Deviant Chord a vyšlo u vydavatelství SPV/Steamhammer 29. září 2017. Jejich zatím poslední, jedenáctá deska The Hallowed vyšla 23. června 2023.
Podrobnosti: Jag Panzer - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Ample Destruction (1984)
Dissident Alliance (1994)
The Fourth Judgement (1997)
The Age of Mastery (1998)
Thane to the Throne (2000)
Mechanized Warfare (2001)
Decade of the Nail Spiked Bat (2003)
Chain of Command (2004, reedice nevydaného alba z roku 1987)
Casting the Stones (2004)
The Scourge of the Light (2011)
The Deviant Chord (2017)
The Hallowed (2023)
LIVING DEATH
Living Death byla německá speed/thrash metalová skupina z Velbertu, která pomáhala rozvíjet tento nastupující styl. Jejich kariéra trvala od počátku 80. do počátku 90. let 20. století a získali během ní kultovní status.
Kapelu založili v roce 1981 ve Velbertu v Severním Porýní - Vestfálsku kytarista Reiner Kelch, jeho bratr, basák Dieter Kelch a kytarista Frank Fricke jako klasickou heavy metalovou skupinu. Ješte v témže roce se k nim připojili bubeník Frank Schubring a zpěvák Thorsten 'Toto' Bergmann. O rok později nahráli demo, které v roce 1983 pomohlo k podepsání smlouvy se společností Earthshaker. Ještě téhož roku Frank Schubring kapelu opustil a nahradil ho Harald Lutze.
V roce 1984 vydali debutové album Vengeance of Hell, které se i přes nevalnou kvalitu produkce dobře prodávalo a prosadilo ve všech nezávislých hitparádách. Living Death se poté vydali na turné s Warlock. Po něm propustili bubeníka Haralda Lutzeho a nahradili ho Andreasem Overhoffem. V lednu 1985 vydali EP Watch-Out! se třemi remixovanými skladbami z prvního LP a stejnojmennou skladbou.
V srpnu téhož roku vyšla deska Metal Revolution (díky svému kultovnímu statusu byla v roce 2002 znovu vydána u Shark Records). O rok později kapela podepsala smlouvu s Aaarrg Records a bylo nahráno EP Back to the Weapons. Krátce před jeho vydáním byli nucení opět hledat bubeníka, kterým se stal Atomic Steif. V roce 1987 jim vyšlo další album Protected from Reality, následované v květnu 1988 EP Live, obsahujícím čtyři písně z druhé desky.
Po vydání čtvrtého studiového alba Worlds Neuroses v září 1988 kapelu opustili členové Toto, Fred a Atomic Steif (nahráli jedno EP jako Sacred Chao, kterýžto název převzali z písně na Worlds Neuroses). Zbývající členové Living Death poté přijali jako náhradu zpěváka Geralda Thelena a bubeníka Franka Ullricha. V této sestavě se Living Death v roce 1992 rozpadli, když rok předtím vydali své poslední album Killing in Action.
Podrobnosti: Living Death - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Vengeance of Hell (1984)
Metal Revolution (1985)
Protected from Reality (1987)
Worlds Neuroses (1988)
Killing in Action (1991)
ROX
Rox vznikli v anglickém Manchesteru a byli glam rockovou kapelou, silně ovlivněnou skupinami Kiss a Angel. První rok hráli pod názvem Venom, ale po údajných výhrůžkách ze strany stejnojmenné blackmetalové smečky z Newcastlu se rozhodli změnit své jméno na Rox. Původní sestavu tvořili Mark Anthony (zpěv), Red Hot Red (kytara), Paul Diamond (kytara), Gary Maunsell (baskytara) a Tony Fitzgerald (bicí). Brzy si vybudovali základnu věrných fanoušků a dostalo se jim velké pozornosti časopisu Sounds. O rok později Fitzgerald odešel a nahradil ho Bernie Emerald. S odchodem Anthonyho přijali za zpěváka svého bedňáka Kevina Reada, který vystupoval jako 'Kick Ass' Kevin Kozak.
Ještě než se vydali na turné, Maunsella nahradil Billy Beaman. Po vydání EP Hot Love In The City podepsali v srpnu 1992 smlouvu s Music For Nations. O rok později vydali dvanáctipalcové EP Krazy Kutz a následně se vydali na turné propagovat své nové album Violent Breed. Brzy poté Kozaka opět nahradil Anthony, tentokrát pod jménem Mark Savage. Přestože neměli žádné nové desky k propagaci, podařilo se jim v roce 1984 vyjet na turné po Velké Británii s Quiet Riot. Následujícího roku Diamond odešel a skupina se rozpadla (Diamond se později objevil v nové kapele Torino).
V roce 2015 obnovili činnost a o čtyři roky později vydali novinku Roxstars.
Podrobnosti: Rox - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Violent Breed (1983)
Roxstars (2019)
SAM THUNDER
Kapela vznikla jako kvintet na začátku roku 1981. Krátce poté v místním studiu nahráli první demo, obsahující tři písně: "Always the Pretty One", "Hot Head" a "Yours for the Taking". To vyšlo v roce 1982 a bylo uvedeno v rubrice 'Armed and Ready' časopisu Kerrang. Následovalo několik koncertů, včetně vystoupení v klubu Marquee s Lee Aaron. Toho večera se skupina stala jejich předkapelou.
Po podepsání smlouvy se společností Bullet Records jim v roce 1984 vyšlo EP Don't Take Forever. Do té doby se ale sestava kapely několikrát změnila, kytaristu Eddieho nahradil Nick Bennett, zpěváka Texe Barlowa v roce 1983 nahradil Wilson Davies a bubeníka Chrise Dadsona Andy Chemney. Na podzim roku 1984 skupina díky dobrým prodejním výsledkům natočila s producentem Lolem Cooperem debutové album Manoeuvres. Sestava se nyní rozšířila o klávesistu Mikea Hepplestona. Manoeuvres vyšlo ještě téhož roku, ale nebylo téměř vůbec propagováno, což vedlo k rozkolu mezi Sam Thunder a Bullet Records a kapela se následně v roce 1985 rozpadla.
Podrobnosti: Sam Thunder - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Manoeuvres (1984)
SAPPHIRE
Kapela Sapphire vznikla v roce 1981 v anglickém Prestonu v hrabství Lancashire. V roce 1982 vydali vlastním nákladem na kazetě své jediné album Sapphire (někdy je nahrávka brána jako demo, někdy jako LP, každopádně má jenom 28 minut). O rok později vydali, opět vlastním nákladem ještě EP II a poté už nebylo o skupině slyšet
Sestava skupiny:
Ian Dargie (basa)
Carl Parker (bicí)
Graham Coupe (kytara)
Ian Holmes (klávesy, zpěv)
Ben Morris (zpěv)
S písní "Encounter" se objevili na kompilaci It's Unheard Of! (Sane, 1984. Nezaměňovat s Londýnskou smečkou stejného jména.
Podrobnosti: Sapphire - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Sapphire (1982)
SEDUCER
Seducer, kteří vznikli v roce 1981 v Addlestone, Weybridge v hrabství Surrey, byli plodnou NWOBHM skupinou na britské klubové scéně. Debutovali v roce 1983 sedmipalcem "Call Your Name" u Sticky Records a objevili se také na kompilačním LP Mausoleum Records "Metal Prisoners" později téhož roku. V roce 1984 vydali u Thunderbolt Records čtyřpísňové EP s názvem Indecent Exposure.
Před nahráváním debutové desky Caught In The Act z roku 1985 Seducer angažovali bývalého baskytaristu Chinatown Davea Mandyho, který nahradil Phila Smithe, jenž později založil Thee Hypnotics. V roce 1986 Seducer vydali u Stud Records své druhé a poslední album 'eads Down...See You At The End.
V srpnu 1987 odešel bubeník Tim Haywood, aby s bývalými členy Jjs Powerhouse, Cloven Hoof, White Heat a Chain Lightning založil skupinu Panik Attak, v Seducer ho na bubenické stoličce nahradil Dave Sutherland. Koncem roku 1987 se Sutherland těžce zranil při autonehodě, což skupinu donutilo zrušit řadu koncertů, což spolu s problémy s nahrávací společností nakonec vedlo k rozpadu.
Podrobnosti: Seducer - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Caught in the Act (1985)
'Eads Down - See You at the End (1986)
STAMPEDE
Skupina Stampede vznikla v roce 1981 zásluhou autorské dvojice Reubena (zpěv) a Laurence (kytara) Archerových, kteří se prosadili v NWOBHM již kolem roku 1979 s kapelou Lautrec, s kterou absolvovali několik turné se Saxon, dělali support Def Leppard a vystupovali v londýnském Marquee. Lautrec vydali dva singly na labelu Street Tunes, ale bez skutečné podpory této společnosti Reuben přijal nabídku připojit se k Lionheart, kterou založil Dennis Stratton (Iron Maiden) a která byla tehdy tiskem spekulativně označována za superskupinu. Po koncertech v klubech Lionheart absolvovali turné s Whitesnake a nahráli materiál v londýnském studiu EMI.
Později byl Reuben požádán Jimmym Bainem (Rainbow a Dio), aby se připojil k nové sestavě spolku White Horses. Reuben následně přivedl Laurence a bývalého bubeníka Lionheart Franka Noona. Po třech měsících se ukázalo, že to nefunguje, a Reuben s Laurencem si dali pauzu a založili novou kapelu Stampede, která podepsala v roce 1982 smlouvu s Polydor Records a okamžitě se setkala s příznivými reakcemi tisku. Absolvovala koncerty v Marquee, vystoupila na festivalech v Readingu a Mildenhallu a oba sety nahrála v mobilním studiu The Rolling Stones. Výsledkem bylo jejich první (živé) album Stampede, vydané u Polydoru pod názvem Live Bootleg. V tomto období Polydor také vydal jejich čtyřskladbové EP Days of Wine And Roses, stejnojmenný singl a další dva singly, "The Other Side" a "Photographs".
Během následujícího období absolvovali dvě turné s Gary Moorem, po kterých začala nahrávat Hurricane Town, svou první studiovou desku. Stampede se také v letech 1981 až 1983 objevili i na mnoha dalších kompilačních albech. Tato doba byla nabita aktivitou, kapela pokračovala v turné, absolvovala koncerty v Portugalsku, vystupovala v pořadech BBC Tommy Vances Friday Rock Show, Fluff Freemans Capital Radio Rock Show, BBC In Concert a v několika televizních pořadech, k tomu účinkovala také na festivalech po celé Velké Británii.
Před vystoupením v Readingu si ale Reuben ošklivě zlomil nohu a brzy opustil hudební branži, aby založil svou designérskou firmu, zatímco Laurence se připojil k Philu Lynottovi a jeho nové kapele Grand Slam a později i k UFO, s kterými natočil desky High Stakes and Dangerous Men a UFO: Live in Japan.
Album Hurricane Town bylo znovu vydáno v roce 2008 u Rock Candy Records doplněné o 24 stránkový barevný vzpomínkový příběh kapely.
Podrobnosti: Stampede - Metal Music Archives
Diskografie (studiová alba):
Hurricane Town (1983)
A Sudden Impulse (2011)
STORMWITCH
Stormwitch je německá heavymetalová kapela z Heidenheimu, kterou její fanoušci nazývají 'mistři černé romantiky'. Texty písní se často zaměřovaly na fantasy, okultní nebo historická témata, stejně jako u jejich vrstevníků a krajanů Helloween. Postupem času změnili svůj zvuk z heavy metalu stylu Judas Priest na power metal, založený více na klávesách. Kapela několikrát přerušila činnost a v její sestavě se vystřídal velký počet muzikantů.
Skupinu založili přátelé z dětství, kytaristé Harald Spengler (vystupoval jako Lee Tarot), Stefan Kauffmann (Steve Merchant) a zpěvák Andy Mück, kteří skládali první písně a zároveň hledali další členy pro živá vystoupení. První sestavu doplnili bubeník Peter Langer (Pete Lancer) a basák Jürgen Wannenwetsch.
Svůj debut Walpurgis Night z roku 1984 nahráli s co nejmenší mírou postprodukce, aby zůstali věrní zvuku, kterého se snažili dosáhnout. Nepoužívali vícestopé nahrávání, místo toho nahrávali rovnou jako naživo. Přibližně o rok později nahráli album Tales of Terror, jehož master pásky měly být zničeny a teprve nedávno byly znovu nahrány s použitím původních LP desek. Třetí desku Stronger Than Heaven vydali v roce 1986, v roce 1987 následovalo The Beauty and the Beast a v roce 1989 vydali studiovky Eye of the Storm a Live in Budapest.
V 80. letech kapela procestovala velkou část Evropy, včetně východoevropských zemí, například Maďarska, kde se dostala do spárů úředníků a málem nestihla první koncert tohoto turné. Krátce poté Harald Spengler kapelu opustil a soustředil se jen na manažerskou činnost. V roce 1992 odešli také Stefan Kauffmann a Wolfgang Schludi (který nahradil Haralda Spenglera), a to ještě před zahájením nahrávání alba War of the Wizards. Nahrávací sestavu pro War of the Wizards tvořili Andy Mück (zpěv), Damir Uzunovic (kytara), Joe Gassmann (kytara), Martin Albrecht (baskytara) a Peter Langer (bicí). Po vydání desky musel Joe Gassmann kapelu opustit a album Shogun z roku 1994 tak nahráli jako čtyřčlenný band. Po opětovných změnách v sestavě se ale v roce definitivně rozpadli.
V roce 2002 napsali Andy Mück (jediný člen z původní sestavy) a Martin Winkler píseň "Dance with the Witches", což bylo signálem pro opětný rozjezd Stormwitch. V nové sestavě a s pomocí vydavatelství Nuclear Blast Records kapela znovu vyrazila na pódia, mimo jiné vystoupili v srpnu 2002 také na Wacken Open Air. Vydali v roce 2004 ještě i album Witchcraft, ale krátce poté se rozpadli.
V roce 2005 začal Andy Mück spolupracovat s původním baskytaristou Jürgenem Wannenwetschem a tato spolupráce vyústila v roce 2010 v novou sestavu, kterou doplnili Ralf Spitznagel (kytara), Marc Scheunert (kytara) a nakrátko Harry Reischmann (bicí). V lednu 2011 byl oznámen Reischmannův odchod a na jeho místo za bicími nastoupil Stefan Köllner.
Členové se ale i nadále střídali. 11. dubna 2013 zemřel ve věku 50 let na mozkovou mrtvici původní kytarista Harald Spengler a v dubnu 2013 opustil kapelu kytarista Marc Scheunert kvůli problémům způsobeným věkovým rozdílem mezi ním a ostatními členy kapely. A stále to nebyly změny konečné, v současné době (2024) hraji ve Stormwitch Andy Mück (zpěv), Pietro Raneri (basa), Alex Sauer (bicí), Johnny Kröner (kytara) a Martin Heusinger (kytara).
Podrobnosti: Stormwitch - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Walpurgis Night (1984)
Tales of Terror (1985)
Stronger than Heaven (1986)
The Beauty and the Beast (1987)
Eye of the Storm (1989)
War of the Wizards (1992)
Shogun (1994)
Dance with the Witches (2002)
Witchcraft (2004)
Season of the Witch (2015)
Bound to the Witch (2018)
SYAR
Syar vznikli v roce 1981 v Harrogate v Severním Yorkshire a brzy si získali lokální renomé díky sdílení pódia s dalšími místními kapelami, jako byli Chevy nebo Limelight. Kapela brzy začala pracovat na svém debutovém albu s názvem Deep In The Night, to ale kvůli různým komplikacím vyšlo až v roce 1984 a neslo název Death Before Dishonour.
Krátce poté se skupina rozpadla a tři její členové se připojili k Maineeaxe. Vzali s sebou také písně, které původně chystali na druhou desku Syar. Některé z těchto písní byly přearanžovány a objevily se na druhém studiovém albu Maineeaxe Going For Gold, vydaném v roce 1985.
Než ale došlo k rozpadu, na březen a duben 1984 si zamluvili skutečně studio a nahráli deset písní. Nahrávky byly poté více než 30 let ztracené a zapomenuté. Když v roce 2020 začal generální ředitel Skol Records Bart Gabriel pracovat na oficiální reedici Death Before Dishonour, podařilo se jednomu z členů kapely najít starou kazetu, která je s největší pravděpodobností jedinou existující kopií zmíněných nahrávek! Takže reedice Death Before Dishonour od Skol Records byla rozšířena na 2CD, protože obsahuje více než 48 minut dříve nevydaného materiálu!
Podrobnosti: Syar - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Death Before Dishonour (1984)
THUNDERSTICK
Thunderstick (vlastním jménem Barry Graham Purkis) je anglický bubeník, který byl v roce 1977 krátce členem Iron Maiden. Později působil ve skupině Samson společně s Brucem Dickinsonem. Proslavil se tím, že na pódiu nosil masku podobně jako profesionální zápasnci a někdy hrál v kleci. Jeho působení v Maiden bylo ale notně zkráceno kvůli tomu, že nebyl schopen pořádně hrát pod vlivem alkoholu (na jednom koncertě skutečně usnul během písně), což Steve Harris neodpouštěl. Vzácně byl jeho obličej k vidění, když hrál hlavní roli v béčkovém filmu Biceps of Steel, kde vystupovala jeho tehdejší kapela Samson.
Poté, co opustil kvůli uměleckým rozporům Samson, založil Thunderstick vlastní kapelu Thunderstick, kterou tvoří ještě dva kytaristé, baskytarista a zpěvačka. Kapela natočila u Magnum/Thunderbolt Records dvě hardrocková alba, EP Feel like Rock 'n' Roll? (1983) a LP Beauty and the Beasts (1984). Alba byla v roce 2011 restaurována a remasterována pro CD antologii s názvem Echoes from the Analogue Asylum, která obsahuje i dříve nevydaný materiál.
Kapela se rozpadla v roce 1986 poté, co nahrála desku Don't Touch, I'll Scream, která ale nebyla vydána. Thunderstick i zpěvačka Jodee Valentine poté odjeli do Spojených států, aby se pokusili získat novou smlouvu. Uvažovalo se o nové americké sestavě, ale brzy se od toho upustilo ve prospěch zachování identity v rámci NWOBHM scény. Oba se pak vrátili do Spojeného království. V roce 1988 vznikla další inkarnace kapely, ale poté, když se jim nepodařilo podepsat významnou smlouvu s nějakým vydavatelstvím se opět rozpadli. Už jako Barry Purkis pak Thunderstick koncem 80. let spolupracoval s Bernie Tormé and the Electric Gypsies a dalšími umělci.
Dne 22. dubna 2016 zemřela ve věku 56 let bývalá zpěvčka Jodee Valentine. Po její smrti se Purkis rozhodl oživit svou milovanou skupinu Thunderstick. Kapela se reformovala v nové sestavě a v červenci 2017 jim vyšlo nové album Something Wicked This Way Comes, které obsahuje několik znovu nahraných skladeb z nevydaného Don't Touch, I'll Scream.
V roce 2023 vydali Thunderstick další desku Lockdown.
Podrobnosti: Thunderstick - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Beauty and the Beasts (1984)
Something Wicked This Way Comes... (2017)
Lockdown (2023)
TYTAN
Skupina Tytan vznikla na vrcholu nové vlny britského heavy metalu na podzim roku 1981 z bývalé rytmické sekce Angel Witch, baskytaristy Kevina Riddlese a bubeníka Davea Duforta (bratra bubenice Denise Dufortové z Girlschool), skotského zpěváka Normana 'Kal' Swana a kytaristů Steva Gibbse a Stewartieho Adamse, rodáka z Glasgow, který však kapelu brzy opustil. Krátce v ní pak učinkoval Gary Owens (dříve A II Z, Aurora), než ho vystřídal Steve Mann (Liar, Lionheart).
Kapela podepsala smlouvu s Kamaflage Records, dceřinou společností DJM, a své debutové album začali nahrávat v Ramport Studios v Battersea. Bývalý bubeník Judas Priest a Lionheart Les Binks se k nim připojil právě v době nahrávání a nahradil Davea Duforta. V písni "Women On The Frontline" mimochodem hostovala Jody Turnerová z Rock Goddess. Na britském turné kapely s Tygers of Pan Tang v říjnu 1982 Binkse nahradil Tony Boden, ale jen nakrátko, brzy obsadil bubenickou stoličku Simon Wright (dříve Tora Tora, A II Z, Aurora).
Vydavatelství Kamaflage se rozpadlo ještě před vydáním alba, ale v září 1982 stihli vydat aspoň singl "Blind Men and Fools" ve formátech 7" a 12". Následující léto se rozpadla i kapela. Wright se připojil k AC/DC a následně spolupracoval s Dio, Rhino Bucket a UFO. Zpěvák Kal Swan se přestěhoval do Los Angeles, kde založil skupinu Lion s bývalým kytaristou Lone Star Tonym Smithem, jehož nahradil budoucí kytarista Dio a Whitesnake Doug Aldrich. Swan a Aldrich pak v 90. letech nahráli další tři alba pod názvem Bad Moon Rising. Steve Mann se vrátil do Lionheart a natočil s kapelou v roce 1984 desku Hot Tonight, poté se připojil k McAuley Schenker Group, Sweet a německé progrockové skupině Eloy.
V roce 1985 vydalo londýnské vydavatelství Metal Masters nevydané nahrávky Tytan jako LP Rough Justice. Počátkem 90. let následoval japonský bootleg na CD, než vydavatelství Majestic Rock Records vydalo album v roce 2004 a znovu v roce 2006 v oficiální reedici na CD se čtyřmi živými skladbami z BBC 'Friday Rock Show' session ("Cold Bitch", "The Watcher", "Far Side of Destiny" a "Blind Men and Fools") a živým DVD, které bylo přidáno jako bonus k druhému vydání.
V roce 2010 se Tytan po pozvání na festival Keep It True XV v Německu, který se měl konat v roce 2012, reformovali v pozměněné sestavě. K původním členům Kevinu Riddlesovi, Stevu Gibbsovi a Stevu Mannovi se přidali zpěvák Tom Barna (z kapely Diamond Faith), Andrew Thompson na klávesy a bubeník Angel Witch Andrew Prestidge. Steve Gibbs kapelu opustil na začátku roku 2014. V průběhu let 2012 a 2013 se ke kapele připojili bubeníci Chris Benton a poté Mikey Ciancio, v letech 2015 až 2017 převzal tuto roli James Wise a po něm současný bubeník Seth Markes. Mezitím se v listopadu 2014, kdy odešel Steve Mann do kapely připojil Dave Strange. V roce 2021 Davea Strange nahradil kytarista Peter Welsh. Náhradník Toma Barny, Tony Coldham, odehrál svůj poslední koncert 13. října 2018, protože se rozhodl soustředit na svou další skupinu The Deep. V prosinci 2018 kapela přijala do svých řad zpěváka Granta Fostera. V roce 2021 se Tony Coldham vrátil a doplnil současnou sestavu.
V roce 2017 Tytan vydali u německého vydavatelství High Roller Records svou druhou desku Justice Served. Současně vydali znovu i debutové album Rough Justice.
Podrobnosti: Tytan - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Rough Justice (1985)
Justice: Served! (2017)
WOLF
Skupina Wolf vznikla v roce 1981 na severozápadě Anglie, v Carlisle v hrabství Cumbria z předchozí formace Black Axe. Její historie se ale táhne až do roku 1977, kdy vznikla kapela Leviathan. V roce 1980 se přejmenovali na už zmíněné Black Axe a nakonec v roce 1981 na Wolf.
Jejich debutovým singlem byl "Head Contact", který vyšel v roce 1982 a obsahuje písně "Head Contact" a "A soul for the devil".
V roce 1984 vydali u belgických Mausoleum Records v sestavě Mike Thorburn (bicí), Stewart Richardson (basa), Bill Keir (kytara, klávesy), Simon Sparkes (kytara) a Chris English (zpěv) své jediné LP Edge of the World. Píseň "Edge of the World" se původně objevila jako skladba Black Axe na kompilaci The Friday Rock Show z roku 81 od BBC Records.
Album považuje spousta fanoušků NWoBHM za nedoceněný melodický klenot, který mohl být s lepší produkcí na úrovni On Through The Night od Def Leppard. Samozřejmě že ten, kdo bude očevát tvrdší smečku typu Venom nebo Angel Witch může být jejich produkcí trochu zklamán.
Nezaměňovat s dalšímí skupinami stejného jména z Cheshire a z Derbyshire.
Podrobnosti: Wolf - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Edge of the World (1984)
První metalový koncert ve strašnické Barče
Je začátek osmdesátých let, ve světě naplno propukla Nová vlna britského heavy metalu a její vliv začíná prosakovat různými cestičkami i k nám. Oficiálně se sice desky s tvrdší muzikou objevují v prodejnách Supraphonu jenom opravdu vyjímečně a zřejmě spíš omylem, ale na černých burzách se dalo sehnat téměř cokoliv. V Praze se občas podařilo něco oficiálně koupit v prodejnách Polské nebo Maďarské kultury, pár titulů se mi tímto způsobem podařilo opatřit, i když teď si vybavuju jenom album Gold’n’Glory od německých Faithful Breath z roku 1984. Hardrocková muzika měla od sedmdesátých let nulovou podporu a na profesionální scéně se dá o občasném lehkém příklonu k tvrdší rockové muzice (o metalu se teď vůbec nezmiňuji) mluvit v podstatě jen v případě Jirky Schelingera nebo kapel Katapult či Olympic. Osobně jsem třeba Katapult nijak zvlášť neposlouchal, moji domácí oblíbenci byli Progress Organization až do doby, než přišel Citron a hlavně Arakain, to už se ale blížila polovina osmdesátek.
Jedinou možností pro většinu kapel i posluchačů, jak si zahrát nebo poslechnout skladby od skupin typu Black Sabbath, Uriah Heep nebo Deep Purple byly vesnické parkety zábav nebo nedělních čajů, kam se hardrock přesunul během normalizace z větších měst a které postupně ovládl. Na mohelnicku byla třeba vyhledávaná kapela Unex, ale i pár dalších. Dá se říct, že která skupina měla ve svém repertoáru víc převzatých metalových věcí, na tu se vyrazilo pařit. Samostatné koncerty byly pro probouzející se metalové spolky ve většině případů něco nedostižného, ať už kvůli přehrávkám", nebo omezenému množství kulturních zařízení, kde se takové akce mohly konat. Přesto pár vyhlášených míst existovalo, v Praze se v první polovině let osmdesátých nalézalo několik kulturních domů, kde se jejich vedení těchto akcí nebálo, známý byl například KD Vltavská.
Občas se zadařilo i na Praze 8, kde jsem mezi lety 83 - 88 v Tróji bydlel a v Libni Na záměčku studoval. Hodně jsme chodívali na Rokosku, což byl pohodový malý kulturáček, z dnešního pohledu spíš klub, občas se něco konalo v Ládví nebo v KD v Bohnicích. Nejčastěji jsme ale mířili na druhý konec Prahy, na 'Barču', jak se říkalo KD Barikádníků ve Strašnicích, který se v té době stal opravdovým centrem tvrdé (a nebyl to jenom metal) hudby nejenom pro Prahu a kde měl tenkrát kulturní program pod palcem Karel Čech.
Jako vůbec první akce, která se na Barče odehrála a zasloužila by si označení metalová je zmiňován památný koncert skupiny Vitacit z konce roku 1981. Moje vzpomínky tak daleko nesahají, na Barču jsem se poprvé dostal až zhruba o tři roky později.
Pěkně tuhle dobu ale popisuje Jirka Kaiser v historii kapely Vitacit, i když se jeho popis netýká přímo Barči: „Tehdy okolo roku 1981 chodila celá Praha na kapelu Abraxas, a kdo neměl jejich 'áčko' na saku po dědovi, tak byl úplně odkecanej. Tehdy však tato kapela zrovna jako ještě několikrát měnila styl své muziky. Od tvrdého hardrocku směřovali k hudbě ovlivněné kapelou Police. Vůbec se tenkrát začala 'Nová vlna' hrát všude a začalo toho být trochu více, než je zdrávo. Na této kapele, která byla skutečným kultem, však bylo výborné to, že si jako předkapely brala kapely začínající a zatím méně známé. No a tu se to stalo!
Jednoho krásného dne jdu na další z 'povinných' koncertů Abraxas do KD Kovoprůmyslu (nad klubem Futurum) a začíná předkapela. Banda pěti 'mániček' vrhla na pódium jako pověstná vichřice. Dva vlasatí kytaristi (Kuře a Jirka) se střídají v nekonečném souboji drsných, ale melodických sól, nádherná basa (Karel) s četnými vyhrávkami i
Další zásadní zlom pro budování pověst Barči jako metalového centra byl zrod kapely Arakain s frontmanem Alešem Brichtou, který byl po svém odmítnutí vstoupit do strany ´odejít´ z Čechofraktu a nastoupil na místo vedoucího investic právě na OKD v Praze 10.
Aleš (Brichta) vypráví: „Znal jsem se s vedoucím programu na Barče Karlem Čechem, ředitelem kulturáku byl Pepík Hlavsa, náměstci byli Jirka Zajíc s Jardou Matouškem. Všichni měli k muzice blízko a v té klasické komunistické éře nedělali muzikantům žádné šprajcy. Na desítce měl bigbít tradici, v klubu na moskevské začínal v šedesátých letech Olympic, Rebels a podobné kapely a tahle tradice zkrátka fungovala.“
„S Arakainem jsme na Barče hráli i předtím a díky tomu jsem se s Karlem Čechem znal. Dohazoval jsem mu kapely a na koncerty se sjížděli lidé z celé republiky. Často tam hrál Vitacit, Törr, zvali jsme plzeňský Sapon, dále Titanic, Kern, ze Slovenska jsem natáhl Tublatanku a několik kapel z Polska.“
„Mělo to úplně jednoduchý princip. Domluvit se stím,, kdo to měl na starosti. A tím byl právě Karel, který se toho nebál a koncerty i kapely zastřešoval. Když zemřel, převzala to po něm Naďa Nováková, bývalá zpěvačka, takže k tomu měla také blízko. O hodně víc, než kdyby tam seděl běžný komunistický úředník.“
Sláva Barči, jako metalové Mekky, celá osmdesátá léta rostla. Památný je například první koncert nově obrozené blackmetalové smečky Törr, které Kulturní dům dělal zřizovatele a který proběhl v roce 1986 na prvních Metalových vánocích, což byl takový minifestival, kde dva tři dny po sobě vystoupilo několik kapel. V létě zase probíhaly Metalové exploze, kde si například v roce 1987 odbyl premiéru pražský Kryptor. Akce tady byly vyhlášené a o koncert na zdejším pódiu stály tvrdé kapely z celé republiky.
O věhlasu Barči se zmiňuje i František Znamenáček: „Jezdil jsem s několika kapelami jako fotograf a často se mluvilo o tom, že 'jednou bychom si chtěli zahrát na Barče'. Možná to lidem přišlo jako samozřejmost, přijít na koncert a užít si to. Tak jsem to jako mladý kluk bral i já, ale s odstupem času musím smeknout klobouk před tím, jaký kus práce odvedli kluci z Vitacitu, Arakainu, Autogenu nebo Törru. Doprošovat se tehdy mocipánů o povolení uspořádat metalovou taškařici znamenalo zadělávat si na pěkný průser. Kapely se toho ale nebály, oddány své životní vášni do toho šli naplno a z toho těžili samotní muzikanti i jejich fanoušci.“
Po převratu se sláva Barči ještě chvíli držela, ale počet metalových koncertů se zde pomalu snižoval. Dnes je KD příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Praha 10 a živo je tady sice stále, ale metal už mezi jejími stěnami duní jenom vyjímečně. Legendou tvrdé hudební scény ale Barča zůstala.
Zdroj: Pařát č.81
KERN
Skupina vznikala od roku 1978, členové se ovšem neustále měnili a název ještě nebyl jasný. Ustálili se až v roce 1981 v sestavě Kronek, Karásek, T. Vodička, Machata, K. Vodička.
V roce 1985 odešel Karásek na vojnu a vystřídal jej Miloš Morávek ze skupiny Futurum, či předtím Progres 2. O rok později se kapela zprofesionalizovala, postoupila do finále Vokalízy a umístila se na 86. místě v anketě Zlatý slavík.
V roce 1987 jim vyšel u Supraphonu debutový singl "Blízko nás"/"Oči"; za píseň "Blízko nás" Kern dostali cenu Zlatý trinagl. Ve Zlatém slavíkovi skončili na 41. mistě. Téhož roku se vrátil Karásek a Morávek skupinu opustil. Dalšími úspěchy byly 9. místo v anketě Duhová deska (1988) a 39. místo ve Zlatém slavíku (1988). Vyšel jim další singl "Není větší síly"/"Sprinter" (opět u Supraphonu) a skladba "Zídka" na kompilaci Posloucháte Větrník 3.
Skupina pokračovala dál – 7. místo ve Zlatém slavíkovi v roce 1989. Vyšel hit "Exploze"/"V sobotu ne" (Supraphon) a kapela vyrazila na turné po Francii (1990). Kern získali Zlatý triangl, v anketě Hit roku byla kapela devátá. V roce 1990 jim vyšlo také debutové album ...od narození (Supraphon). Deska získala 8. místo v televizní hitparádě a 11. místo ve Zlatém slavíkovi. Téhož roku se k nim připojil kytarista Mirek Horňák ze skupiny Titanic a vystřídal Tonyho Vodičku se Slávkem Karáskem. V roce 1991 skupina skončila na celkovém 3. místě v anketě Zlatý slavík a také vydala českou a anglickou verzi alba Lovci žen, respektive Women Hunters. Navázala také spolupráci s pivovarem Černá hora. Roku 1992 přešli pod firmu Tommü Records a v následujícím roce vydali album Ztráty a nářezy.
V roce 1994 založili vlastní vydavatelství – Kern Sound Spouter, u něhož vydali desku Totální tunel, následně akustické album Mistr čas. V roce 1996 odešel bubeník Karel Vodička a vystřídal jej Vít Franěk. V roce 2001 skupina vydala studiovku Síla zvyku a po následném turné si pak dala neohraničenou přestávku. V roce 2002 se začali vracet na scénu, chystali totiž 'Kern Remember Tour 2003', kde se skupina setkala v obnovené sestavě z roku 1981. V roce 2004 vydali první živé album Kdo z koho. 18. 1. 2008 proběhl jejich poslední koncert v reunionové sestavě, skupina následně vyhlásila přestávku, a v některých případech i úplný odchod některých členů – odešel frontmen Jaroslav Albert Kronek (jeho pozornost se upnula na jeho kapelu Alband) a basista Libor Machata; oba byli členy kapely po celou dobu její existence.
V květnu 2011 trio Karásek, T. Vodička a K. Vodička ohlásilo návrat, doplnily je pak dvě nové tváře – Pavel Vacek (zpěv) a Roman Kupčík (baskytara).
V roce 2015 Vacka vystřídal za mikrofonem Michal Konečný. V této sestavě následujího roku skupina nahrála a vydala album Hrnu to k tobě, první drsku Kern po 15 letech. Z kraje roku 2017 odešel Tony Vodička a na jeho místo nastoupil Robi Křupka ze skupiny Pavitram.
Rok 2018 byl rokem změn, Kern ke 40 letům na scéně vydali kompilační album Quadraginta, čímž vzdali hold svým fanouškům i všem muzikantům, kteří skupinou prošli. Z pracovních důvodů ale odešel Roman Kupčík a vystřídala jej basistka Iva Pospíšilová (Gong, Grýn). V závěru roku pak odešel i Karel Vodička a na jeho místo nastoupil Stanislav Fric (ex-Titanic).
Výročí osobností
únor 1981
21.2.1981 - narodila se holandská skladatelka a zpěvačka FLOOR JANSENOVÁ, členka skupin After Forever, ReVamp, Nightwish a dalších
březen 1981
22.3.1981 - narodil se americký baskytarista DAMIEN SISSON, člen skupiny Death Angel
červenec 1981
1.7.1981 - zemřel americký baskytarista RUSHTON MOREVE (6.11.1948 - 1.7.1981), člen skupiny Steppenwolf
16.7.1981 - narodil se finský baskytarista JUKKA KOSKINEN, člen skupin Nightwish, Wintersun a dalších
listopad 1981
20.11.1981 - narodil se chilský zpěvák a textař RONNIE ROMERO, člen skupin Rainbow, Elegant Weapons, Lords of Black a MSG
