-

Rok 1981

+

Události

Nové skupiny

Inspirativní alba

Československá scéna

Události podrobněji

Výročí osobností

Události


Podrobnější popis

První koncert Bruce Dickinsona s IRON MAIDEN

26. října 1981 odehráli v Palasportu v italské Bologni Iron Maiden svůj první koncert s novým zpěvákem Brucem Dickinsonem.


Vychází album Diary of a Madman

7. listopadu vyšlo album Diary of a Madman, druhé studiové album od Ozzy Osbourne. V roce 2017 se deska umístila na 15. místě v seznamu časopisu Rolling Stone "100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)".


Vychází album Too Fast for Love

10. listopadu vyšlo album Too Fast for Love, debut americké heavy metalové skupiny Mötley Crüe. V roce 2017 se deska umístila na 22. místě v seznamu časopisu Rolling Stone "100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)".


Vychází album Welcome to Hell

1. prosince vyšlo debutové album Welcome to Hell od britské black metalové skupiny Venom. V roce 2017 se deska umístila na 74. místě v seznamu časopisu Rolling Stone "100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)".


Podrobnější popis

Založení časopisu Kerrang!

Vznikl magazín Kerrang!, britský hudební týdeník, který se věnuje hlavně rocku a metalu.


Nové skupiny

Anthrax

(USA - heavy metal, speed metal, thrash metal, alternativní metal)


Anti Cimex

(SWE - crust punk)


Anti System

(GBR - Hardcore punk, Anarcho punk)


Autobus

(CZE, Jihlava, kraj Vysočina - heavy metal)


Beowülf

(USA - heavy metal, thrash metal, hardcore punk)


Black’n Blue

(USA - hard rock, glam metal)


Cro-Mags

(USA - hard core, thrash metal)


Dark Angel

(USA - thrash metal)


Podrobnější popis

Desolation Angels

(GBR - 1981 - NWOBHM, power metal)


Dorsal Atlantica

(BRA - thrash metal)


Podrobnější popis

Dumpy’s Rusty Nuts

(GBR - NWOBHM)


Easy Action

(SWE - glam metal)


Flotsam and Jetsam

(USA - speed metal, thrash metal)


Gauze

(JPN - hardcore punk)


Hawaii

(USA - heavy metal, power metal, speed metal)


Podrobnější popis

Heavy Pettin

(GBR - hard rock, NWOBHM)


Podrobnější popis

Chasar

(GBR - NWOBHM)


Podrobnější popis

Chateaux

(GBR - NWOBHM)

Známá v počátcích taky jako Stealer


Podrobnější popis

Chinawite

(GBR - NWOBHM)


Jag Panzer

(USA - heavy metal, speed metal, power metal)


Kerber

(YUG - hard rock, heavy metal)


Podrobnější popis

Kern

(CZE, Brno - hard rock, heavy metal)


Killer Dwarfs

(CAN - hard rock, heavy metal)


LeatherWolf

(USA - heavy metal, power metal)


Leviticus

(SWE - křesťanský metal)


Podrobnější popis

Living Death

(DEU - speed metal, thrash metal)


Loudness

(JPN - heavy metal, glam metal, speed metal, progresivní metal)


Mad Max

(DEU - hard rock, heavy metal)


Malice

(USA - 1981 - heavy metal, speed metal)


Mercyful Fate

(DNK - heavy metal, black metal, gotický metal)


Metallica

(USA - heavy metal, speed metal, thrash metal)


Ministry

(USA - alternativní metal, industriální metal, thrash metal)


Mötley Crüe

(USA - hard rock, glam metal, heavy metal)


Napalm Death

(GBR - hardcore, grindcore, death metal)


Obús

(ESP - hard rock, heavy metal, latin metal)


Pamela Moore

(USA - Pop/New Wave (dříve), Heavy Metal/Hard Rock (později))


Pantera

(USA - thrash metal, groove metal, heavy metal, glam metal)


Pomaranča

(YUG - hard rock, heavy metal)


Pretty Maids

(DNK - hard rock, heavy metal)


Ratos de Purao

(BRA - crossover)


Rough Cutt

(USA - heavy metal, glam metal)


Podrobnější popis

Rox

(GBR - NWOBHM)


Saber Tiger

(JPN - heavy metal)


Sacred Rite

(USA - heavy metal)


Podrobnější popis

Sam Thunder

(GBR - hard rock, NWOBHM)


Podrobnější popis

Sapphire

(GBR - NWOBHM)


Savage Grace

(USA - heavy metal, speed metal, power metal)


Podrobnější popis

Seducer

(GBR - NWOBHM)


Siege

(USA - hardcore, thrashcore, protogrindcore)


Skitzo

(USA - heavy metal, thrash metal)


Slayer

(USA - thrash metal)


Sodom

(DEU - black metal, thrash metal, speed metal)


Sortilége

(FRA - heavy metal)


Podrobnější popis

Stampede

(GBR - NWOBHM)


Steeler

(DEU - heavy metal)


Stormwitch

(DEU - heavy metal)


Podrobnější popis

Syar

(GBR - NWOBHM)


Tesla

(USA - hard rock, heavy metal)


Podrobnější popis

Thunderstick

(GBR - NWOBHM)


Tobruk

(GBR - NWOBHM)


Trauma

(USA - speed metal, power metal)


Tyrant

(DEU - heavy metal, speed metal)


Podrobnější popis

Tytan

(GBR - NWOBHM)


United

(JPN - thrash metal, death metal, progresivní metal)


Vandenberg

(NLD - hard rock)


Virgin Steele

(USA - hard rock, heavy metal, power metal, symfonický metal)


Vulcain

(FRA - hard rock, heavy metal)


Vulcano

(BRA - black metal, thrash metal, death metal)


Wild Dogs

(USA - heavy metal, speed metal)


Podrobnější popis

Wolf

(GBR - NWOBHM)


Železná neděle

(CZE, Praha - heavy metal)


Inspirativní alba

Accept – Breaker (16.března)

AC/DC – For Those About to Rock We Salute You (20.listopadu)

Alice Cooper – Special Forces (30.června)

Anvil – Hard 'n' Heavy (25.května)

Black Sabbath – Mob Rules (4.listopadu)

Blue Öyster Cult – Fire of Unknown Origin (22.června)

Budgie - Nightflight

Cirith Ungol – Frost and Fire

Def Leppard – High 'n' Dry (6.července)

Demon – Night of the Demon

E.F. Band – Last Laugh Is on You

Faithful Breath – Rock Lions

Girlschool - Hit and Run (20.dubna)

Hanoi Rocks – Bangkok Shocks, Saigon Shakes, Hanoi Rocks

Helix – White Lace & Black Leather

Holocaust – The Nightcomers

Iron Maiden – Killers (2.února)

Judas Priest – Point of Entry (27.února)

Killer – Ladykiller

King Crimson – Discipline (22.září)

Kiss – Music from "The Elder" (10.listopadu)

Krokus – Hardware (18.února)

Loudness – The Birthday Eve

Mötley Crüe – Too Fast for Love (10.listopadu)

Motörhead – No Sleep 'til Hammersmith (live, 22.června)

Motörhead & Girlschool – St. Valentine’s Day Massacre (EP)

Ozzy Osbourne – Diary of a Madman (7.listopadu)

Praying Mantis – Time Tells No Lies

Rainbow – Difficult to Cure (9.února)

Raven – Rock Until You Drop

Riot – Fire Down Under

Rush – Moving Pictures (12.února)

Samson – Shock Tactics (15.května)

Saxon – Denim and Leather (25.září)

Michael Schenker Group – MSG

Thin Lizzy – Renegade (15.listopadu)

Triumph – Allied Forces

Trust – Marche Ou Creve

Tygers of Pan Tang – Spellbound

Tygers of Pan Tang– Crazy Nights

UFO – The Wild, the Willing and the Innocent (6.ledna)

Van Halen – Fair Warning (29.dubna)

Vardis – The World's Insane

Venom – Welcome to Hell (1.prosince)

Whitesnake – Come an' Get It (6.dubna)

Wishbone Ash – Number the Brave

ZZ Top - El Loco (20.července)


Československá scéna


Podrobnější popis

První metalový koncert ve strašnické Barče

V budoucí Mekce českého metalu, v kulturním domě Barikádníků v pražských Strašnicích se na sklonku roku uskutečnil první metalový koncert v podání skupiny Vitacit.


Vznikla skupina AUTOBUS

Jihlavská heavy-metalová kapela Autobus vznikla v roce 1981 a již v roce 1984 kapela natáčí ve Zlínském Barandovském studiu hudbu k celevečernímu filmu Hele, on letí. Repertoár tvoří převážně vlastní tvorba, ale kapela občas i zaexperimentuje, vytvořila tak i několik coverů kapel, jako jsou Iron Maiden, Metallica, Anthrax nebo AC/DC. V roce 2011 vydala album Z prachu vstávej.


Podrobnější popis

Vznikla skupina KERN

V Brně vznikla hardrocková a heavy metalová skupina Kern. Samotné počátky skupiny sahají až do roku 1978, ale oficiální vznik se většinou datuje až do roku 1981.


Vznikla skupina ŽELEZNÁ NEDĚLE

V Praze vzniká skupina Železná neděle, jedna z prvních ryze heavy metalových skupin u nás. Jejím členem byl například Zdeněk Kub, pozdější mnoholetý baskytarista kapely Arakain nebo Marek Podskalský (Arakain, Autogen , Merlin). V roce 1996 vydali album Když sloni řvou... a v roce 2009 vyšla u Underground records kompilace demosnímků z počátku devadesátých let Stíny živých.


Události podrobněji

První koncert Bruce Dickinsona s IRON MAIDEN

26. října 1981 odehráli v Palasportu v italské Bologni Iron Maiden svůj první koncert s novým zpěvákem Brucem Dickinsonem. Pro kapelu, která se již tehdy těšila velkému úspěchu díky dvěma skvělým albům nahraným za účasti oblíbeného frontmana Paula Di'Anna, to byla odvážná personální změna. Při zpětném pohledu však není pochyb o tom, že Dickinsonovo angažmá poskytlo poslední ingredienci potřebnou k urychlení neúprosného pochodu Iron Maiden ke globální dominanci, počínaje přelomovým albem The Number of the Beast z roku 1982.

Bez ohledu na tento šťastný výsledek byla ale realita taková, že situace se pro lídra kapely, hlavního skladatele a baskytaristu Steva Harrise stala v podstatě neudržitelnou - bez ohledu na Di'Annův dosavadní přínos. Jeho chraplavý melodický vokál a ještě chraplavější drsňácké charisma od roku 1978 zdatně provázely Harrisovu hudební vizi (od vlastnoručně nahraných Soundhouse Tapes až po druhý počinu u major labelu Killers z roku 1981). Pak ale následovala vyčerpávající turné a množící se mediální úkoly, které si vybíraly stálou daň na náladě zpěváka milujícího zábavu. Di'Annovi Iron Maiden začali připadat spíše jako pevně řízená korporace než jako rock'n'rollová kapela. Později nešetřil slovy, když přirovnal Harrise a ambiciózního manažera Iron Maiden Roda Smallwooda k Adolfu Hitlerovi a Benitu Mussolinimu, a to na základě bezohledné vojenské preciznosti, s jakou řídili loď.

Ať už to bylo jakkoli, byla to Harrisova kapela (a vždycky bude), takže jakmile padlo rozhodnutí Di'Anna vyhodit, použili se Smallwoodem stejnou obchodní disciplínu při hledání jeho nástupce. Osud tomu chtěl, že Dickinson už se svými budoucími zaměstnavateli prožil několik společných etap. V roce 1980 začal předskakovat konkurentům Iron Maiden, skupině Samson (pod pochybným uměleckým jménem Bruce Bruce), a údajně tajně toužil po Di'Annově práci, protože Iron Maiden se také pyšnili profesními ambicemi, které jeho současná kapela zjevně postrádala.

Harris stejně tak dlouho obdivoval Dickinsonův mohutný hlas letecké sirény a tak se v září 1981 (pouhých několik dní po Di'Annově propuštění) konal úspěšný konkurz a Dickinsonovi byla na místě nabídnuta práce. Maiden moudře nedali fanouškům čas zaobírat se otázkou možné pohromy a rozhodli se ukázat, že se jednalo pouze o dočasnou překážku; už na 15.listopadu oznámili první britské vystoupení s novým zpěvákem. Aby ale Bruce mohl lépe zapadnout hrála skupina poslední týden v říjnu pět vystoupení v Itálii (Bologna, Řím, Florencie, Udine a Milán). Tak se náhle ocitl na pódiu v Boloni, kde stál před dobře promazaným koncertním strojem Iron Maiden, a byl nucen se v 17 písních prokousat Di'annovými hity jako "Sanctuary", "Wrathchild", "Running Free" nebo "Phantom of the Opera".

Kapela byla toho večera povolána ke třem přídavkům, z nichž poslední sestával z "I Got the Fire" od Montrose. I přes pochopitelnou nervozitu bylo Harrisovi, Dickinsonovi, kytaristům Daveu Murrayovi a Adrianu Smithovi a bubeníkovi Cliveu Burrovi naprosto jasné, že u Iron Maiden bude všechno v pořádku.


Založení časopisu Kerrang

Kerrang! je britský hudební týdeník, který se věnuje hlavně rocku a metalu. Vychází ve vydavatelství Bauer Consumer Media. Také organizuje předávání hudebních ocenění Kerrang! Awards v několika kategoriích a má své vlastní rádio.

V roce 1981 navrhl šéfredaktor hudebního týdeníku Sounds Alan Lewis Geoffu Bartonovi, aby připravil jednorázové speciální vydání zaměřené na novou vlnu britského heavy metalu a na vzestup dalších hardrockových kapel. To vyšlo 6. června 1981 a na obálce se objevil Angus Young z AC/DC. Časopis Kerrang!, který začal jako měsíčník, začal později vycházet jednou za čtrnáct dní a v roce 1987 se stal týdeníkem. Původním vlastníkem byla společnost United Newspapers, která jej v roce 1991 prodala společnosti EMAP.

V osmdesátých a na počátku devadesátých let se na obálce časopisu objevilo mnoho thrash a glam metalových kapel, včetně Tigertailz, Mötley Crüe, Slayer, Bon Jovi, Metallica, Poison a Venom. Termín "thrash metal" poprvé použil v hudebním tisku novinář časopisu Kerrang! Malcolm Dome v narážce na píseň skupiny Anthrax "Metal Thrashing Mad". Ještě předtím James Hetfield ze skupiny Metallica označil jejich zvuk za "power metal". Důraz časopisu se v 90. letech změnil, jakmile se proslavily grungeové skupiny jako Nirvana. Kerrang! občas čelil kritice, že tento postup opakuje pokaždé, když se stane populárním nový hudební subžánr.

Popularita časopisu Kerrang! opět vzrostla s nástupem šéfredaktora Paula Reese kolem roku 2000, kdy se stal populárnějším žánr nu-metalu, v němž vystupovaly kapely Limp Bizkit a Slipknot. Rees se stal šéfredaktorem časopisu Q a bývalá redaktorka recenzí Kerrang! Ashley Bird byla v letech 2003 až 2005 jmenována šéfredaktorkou. Po jeho odchodu převzal v květnu 2005 funkci šéfredaktora Paul Brannigan.

S nástupem emo a metalcoru v polovině a na konci roku 2000 se žánrové zaměření časopisu Kerrang! opět změnilo. Ne všichni čtenáři tuto změnu přivítali a na náhlý důraz Kerrangu! na emo a metalcorovou hudbu se objevilo mnoho stížností. Po této změně však Brannigan dovedl časopis do jeho komerčně nejúspěšnějšího období s historicky rekordním nákladem titulu ABC ve výši 80 186 výtisků. Kromě toho se na obálce časopisu i nadále příležitostně objevovaly zavedenější kapely, jako jsou Iron Maiden a Metallica, přestože byl kritizován za opak.

Svůj název dostal podle onomatopoického slova pocházející ze zvuku elektrické kytary, na kterou se při zkreslení hraje power chord.


DESOLATION ANGELS

Skupinu Desolation Angels založili počátkem roku 1981 kytaristé a přátelé z dětství Robin Brancher a Keith Sharp, protože se rozhodli vydat těžším směrem. Ze své předchozí kapely přibrali bubeníka Johna Grahama a brzy se k nim přidal další starý kamarád ze školy Joe Larner na baskytaru. V časopise Melody Maker podali inzerát na zpěváka a sestava byla doplněna, když se na konkurz přihlásil Dave Wall.

Protože sídlili v londýnském East Endu, začali psát, zkoušet a získávat místní fanoušky. Během roku 1981 nahráli několik hrubých demosnímků, ale v té době bylo jejich hlavní vášní živé hraní, díky němuž si brzy vybudovali pověst v hospodách a klubech. V té době utratili více peněz za pořádnou show s velkým P.A. a světly, než kolik získali z hraní. Během té doby přišlo a odešlo několik bubeníků, ale kapela se začala dávat dohromady, když se k ní v roce 1982 připojil Brett Robertson.

Svůj první singl "Valhalla/Boadicea" nahráli ve studiu v Cheltenhamu. Produkoval ho Mike Fisher, který jim na koncertech zajišťoval ozvučení. V té době už pořádali vlastní turné po celé zemi a následující roky strávili neustálým koncertováním. Svou starou dodávku přestavěli na autobus, který se stal jejich druhým domovem.

V roce 1984 je oslovila nahrávací společnost Bullit Records, aby s ní podepsali smlouvu a nahráli debutové album. Po několika koncertech v Belgii se vydali do studia Thameside Studios v londýnském Rotherhithe. Tady se ale začalo vše kazit, nejenž neměli s nahráváním mnoho zkušeností, ale Bullit během jejich pobytu ve studiu zkrachoval. Původně to chtěli celé ukončit, ale nakonec vytrvali a vzniklo tak jejich eponymní album. Zařízení studia ale některým členům kapely nevyhovovalo, což vedlo k Brettovu odchodu. Kapelou pak prošlo ještě několik bubeníků, než se vrátili do zajetých kolejí, když bubenickou stoličku obsadil Adam Palfrey. přišla ale další rána, když se dlouholetý baskytarista Joe Larner rozhodl, že už toho má dost.

Nakonec našli nového baskytaristu v osobě Davea Scutta. Po nahrání pětipísňového dema v Impulse Studios ve Worcesteru se vydali na turné po Anglii, Skotsku a Walesu. Na jednom z nich se setkali s promotérem Johnem Feelym, který jim dal příležitost vycestovat do USA. Poslední koncert v Anglii se konal v říjnu 1987 ve světoznámém londýnském klubu Marquee.

Jakmile se usadili v Los Angeles a John Feely se stal naším manažerem, začali si uvědomovat, že je čeká těžká práce, protože začínají znovu v nové zemi. Většinu času strávili budováním fanklubu a odehráli jen několik koncertů na Sunset Stripu v okolí Hollywoodu; později hráli živě v některých sousedních státech a začali nahrávat písně v řadě studií. Nakonec se usadili v Silvercloud Studios v kalifornském Burbanku, kde nahráli v roce 1990 album While the Flame Still Burns, které si sami financovali a které plánovali prodávat fanouškům na objednávku. Během této doby se na kapele projevil stres, začaly se objevovat trhliny a Adam bohužel odešel. Tentokrát angažovali mladého amerického bubeníka Sama Wilmora, kterého museli zkrotit, než dokončili album a vrátili se na koncertní pódia.

Před první válkou v Perském zálivu v roce 1991 bavili vojáky na leteckých základnách a poté se vydali na své poslední turné po jižních státech USA až na východní pobřeží Floridy. Teď už se scházeli jen na pódiu, ale i tehdy si tlak šesti let společného života vybíral svou daň. Doufali, že se jim podaří získat velkou nahrávací smlouvu, ale nestalo se tak a v zimě 1991/92 se polovina kapely vrátila do Anglie a Dave Scutt se rozhodl skončit. Nahradili Davea Walla novým zpěvákem Lee Addisonem a rozhodli se znovu nahrát album. Rozloučili se s Johnem Feelym a usadili se znovu v Anglii, ale ani návrat Davea Scutta je nezastavil v táhnutí různými hudebními směry a v květnu 1994 se definitivně rozešli.

V roce 2012 dali Keith Sharp a Robin Brancher dohromady novou sestavu, která se vrátila na pódia a natočila dvě nová alba King (21017) a Burning Black (2022). Natáční druhého už se neůčastnil Robin, kterého v roce 2021 vystřídal Richie Yeates.


DUMPY’S RUSTY NUTS

Dumpy's Rusty Nuts byla britská rocková skupina, kterou v roce 1981 založil zpěvák Graham 'Dumpy' Dunnell. Ačkoli jako nahrávající umělci neuspěli, kapela byla po desetiletí úspěšnou a populární koncertní skupinou, která si svými živými vystoupeními v malých rockových sálech získala kultovní oblibu.

Jejich počáteční publikum se rekrutovalo z nové vlny britského heavy metalu a z motorkářů a proslavili se zejména v londýnském klubu Marquee, kde byli pravidelnou a oblíbenou atrakcí. Na začátku a v polovině osmdesátých let kapela podnikla rozsáhlé turné po Velké Británii, kde hrála v malých hospodách a motorkářských klubech, včetně Isle of Man TT, a na hudebních festivalech, čímž si upevnila své jméno a počet příznivců. Kapela se moc nehnala do nahrávání, raději se soustředila na živou tvorbu. V červnu 1982 vydala debutový singl "Just For Kicks", ale aby se dostal do vysílání BBC, musela si kapela změnit název na 'Dumpy's Rusty Bolts'. Prodej singlu byl ale slabý, a tak byl obnoven původní název kapely. Následná sporadická vydání našla zalíbení jen u jejich malého jádra posluchačů.

V roce 1984 vydali živé dvojalbum Somewhere in England, které bylo nahráno v klubu Marquee. V roce 1990 pak vydali coververzi písně "Run Run Run" (původně ji nahrála Jo Jo Gunne v roce 1972). Navzdory dlouhověkosti skupiny se na čas stali oblíbeným terčem posměšků britského hudebního tisku, zejména časopisu Melody Maker, kde byli v humoristické rubrice Talk Talk Talk, kterou psal David Stubbs, pravidelně líčeni jako ti, kteří tvrdí, že naskakují na nejnovější nepravděpodobnou vlnu. V roce 2010 skupina stále vystupovala v malých sálech, na hudebních festivalech a motorkářských srazech po celé Evropě. Absolvovala několik turné a předskakovala mnoha slavným kapelám, včetně Hawkwind, Motörhead a Status Quo.


HEAVY PETTIN

Skotská skupina Heavy Pettin vznikla v polovině roku 1981 v Glasgow, když kytarista Gordon Bonnar, baskytarista Brian Waugh a bubeník Gary Moat ze skupiny Weeper (1975-1981) doplnili svou sestavu o zpěváka Steva Haymana a kytaristu Punkyho Mendozu a rozhodli se pro nový název.

Do roku 1988, kdy ukončili činnost, natočili tři alba - Lettin Loose (1983), Rock Ain't Dead (1985) a Big Bang (vyšlo až v roce 1989) a několik EP.

V roce 2017 obnovili činnost, když zpěvák Steve Hayman a kytarista Gordon Bonnar dali dohromady novou sestavu. V roce 2020 vydali EP 4 Play.


CHASAR

Skupinu Chasar založili bratři Marshallové Jim (bicí) a Peter (baskytara) ve skotském městě Alloa v roce 1981 (jiné zdroje uvádějí rok 1980), spolu s Alecem Pollockem, který zpíval a hrál na kytaru. První společnou skladbou kapely byla píseň "Kings", v níž se projevil silný vliv Rush, čímž byli Chasar známí. Zpočátku dokonce zašli tak daleko, že do svého setu zařadili několik jejich coververzí. Materiál byl ale postupem času stále těžší, čerpali vlivy z celého rockového spektra od Black Sabbath po UFO a Thin Lizzy, a více se v něm projevovala Alecova děsivá kytarová hra ovlivněná progresivním rockem.

V době vydání prvního alba Chasar na kazetě (na vlastním labelu MPM) v roce 1983 měla kapela silnou koncertní popularitu a pověst po celém Skotsku, kterou ještě umocnila vynikající recenze v Kerrang! na koncert v Aberdeenu z turné s progresivními rockery Pallas v roce 1982. Chasar úspěšně koncertovali po většině Spojeného království, což vedlo k účasti v páteční rockové show Tommyho Vance na Radiu 1.

První album produkovala sama kapela a nahrála ho za dva a půl dne ve studiu Run Rig's Castlesound v Edinburghu. Po tisíci prodaných kazetách se ho nakonec ujal americký Phonograph a koncem června 1985 se dočkalo britského vinylového vydání, kterému se dostalo skvělé recenze v časopise Kerrang!. Kromě toho bez jejich vědomí vyšlo někdy kolem roku 1987 evropské vydání LP v belgickém nákladu u Mausoleum Records pod názvem Gypsy Roller. Existovalo také obskurní evropské kompilační LP War On The Planet, na kterém bylo zřejmě několik skladeb z alba Chasar. Skutečnost, že tato vydání byla zřejmě licencována společností American Phonograph nebo spřízněnými stranami a že Gypsy Roller byl přebalen novým názvem a obalem, naznačuje, že prodej LP ve Velké Británii probíhal dobře - kapela však zůstala v nevědomosti.

V době vydání recenze alba pro časopis Kerrang! se Chasar rozhodli rozšířit sestavu o zpěváka, protože Alec o tento post nestál. Gary Danza a Pete Scallon tuto roli zastávali v letech 85/86, než ji převzal Ian Taitz, který zůstal s kapelou až do roku 1988 a natočil několik vysoce ceněných demosnímků a nevydané 12" EP. Ačkoli byla kapela stále oblíbenou koncertní atrakcí, několik posledních koncertů odehrála v původní tříčlenné sestavě a v roce 1988 definitivně ukončila svou činnost; v následujícím roce se krátce zreformovala na jednorázový koncert v Alvě.

V dalších letech se pravidelně mluvilo o reunionu, dokonce se objevily zvěsti v Kerrang!, že se reformují jako pětičlenná kapela s novým zpěvákem a klávesistou, ale nic z toho nebylo. Alec mezitím spolupracoval s houslistou Georgem Foutarem a koncertoval s coververzní kapelou No Dice. V 90. letech se měla reformovat čtyřčlenná sestava s Ianem Taitem, ale plány byly nadobro zastaveny, když Peter Marshall tragicky zahynul při dopravní nehodě. Poté se v polovině 90. let se Alec připojil k prog-rockerům Monitor Lizard. Kapela se přejmenovala na Exit a vydala album s názvem Turn The Page.

V roce 1999 se objevily webové stránky, nejprve s názvem 'Gypsy Rollers' a poté 'Chasar Online', které byly zamýšleny jako přímý zdroj informací o Chasar. V roce 2001 se zvedla vlna zájmu o CDR reedice alb Chasar a Turn The Page, které vyšly u Traxstudia a získaly nadšené recenze v časopise Sweden Rock. Jim Marshall zanechal v návštěvní knize 'Chasar Online' vzkaz, že on, Alec a Ian znovu jamovali, a že to sice bylo skvělé, ale nic z toho nebylo. V posledních letech Ian Tait hraje rockové covery s kapelou Touch And Go, zatímco Alec dal dohromady další sestavu No Dice, v níž jsou i bývalí členové Exit a Glasgow.


CHATEAUX

Chateaux byla britská heavymetalová kapela, která vznikla v roce 1981 v Cheltenhamu v hrabství Gloucestershire ve Spojeném království. V osmdesátých letech vydali tři alba u vydavatelství Ebony Records, které tehdy vydávalo například Grim Reaper nebo Savage. Kapela se zasloužila o nastartování kariéry Steva Grimmetta, pozdějšího člena skupin Grim Reaper a Onslaught.

Kapelu původně založili pod názvem Stealer kytarista Tim Broughton, baskytarista Alex Houston a bubeník Andre Baylis. V roce 1982 si je nově vzniklé vydavatelství Ebony Records vybralo pro zařazení na kompilaci Metal Maniaxe, na kterou, už pod názvem Chateaux, přispěli skladbou "Young Blood". V té době obstarával vokály baskytarista Alex Houston. Ppíseň později Ebony vydalo jako singl, podpořený skladbou "Fight to the Last".

V roce 1983 vyšlo kapele debutové album Chained and Desperate, opět u Ebony Records, které produkoval Daryl Johnson a na kterém zpíval bývalý člen skupiny Medusa a tehdejší člen skupiny Grim Reaper Steve Grimmett. Z neznámých důvodů kapela trvala na tom, že Grimmett byl pouze hostem, což mu umožnilo soustředit se na Grim Reaper. Obal obstaral Garry Sharpe-Young z MusicMight. Martin Popoff ve svém Sběratelském průvodci heavy metalem album popsal takto: „Vezoucí se na stejné tajemné vlně jako první desky Grim Reaper, Diamond Head, Savage a Witchfinder General, Chained and Desperate kombinuje celistvost, písničkářství a grime způsobem, který je mimo hranice těchto raných britských mistrů málokdy k vidění. Vířící kotel nádherného hluku. 9/10.“

Do vydání druhé desky Fire Power (Ebony, 1984), zůstal pouze kytarista a hlavní skladatel Broughton. Baylise a Houstona nahradili baskytarista a zpěvák Krys Mason (ex-Confessor) a bubeník Chris Dadson (ex-Wolfbane, Sam Thunder a Aragorn). Druhá deska byla přijata hůře než debut, Eduardo Rivadavia z Allmusic poznamenal, že byla ve srovnání s ním překvapivě obyčejná a nevýrazná; Popoff poznamenal, že písničkářská soustředěnost se vytratila a singlový garážový rachot debutu se vyhoupl jak k OTT výletům, tak ke koketování s AOR rockovými strukturami. S vydáním třetího alba Highly Strung (1985) došlo k dalšímu úpadku a špatné prodeje a neochota kapely koncertovat mimo místní region vedly k jejímu rozpadu. Sanctuary Records nicméně v roce 2003 znovu vydalo všechna tři alba a debutový singl jako 2CD kompilaci Fight to the Last.


CHINAWITE

Skupina vznikla v Sheffieldu v roce 1981 původně pod názvem No Escape. Často se jejich název nesprávně píše 'China White', a proto jsou zaměňováni s několika kapelami tohoto jména. Na rozdíl od mnoha svých vrstevníků stihli Chinawite za svou zhruba dvouletou kariéru vydat singl "Blood On The Streets/Ready To Satisfy" a plnohodnotné album Run For Cover (Mausoleum Records, 1984).

Sestava kapely byla: Brian Glaves (zpěv), Ian Von Coolburger Hurley (kytara), Al Thompson (kytara), Gary North (basa) a Kevin Oxley (bicí).

Objevili se také na kompilaci Metal Prisoners (LP, Mausoleum Records, 1983) s písněmi "Blood On The Streets" a "Ready To Satisfy".


LIVING DEATH

Living Death byla německá speed/thrash metalová skupina z Velbertu, která pomáhala rozvíjet tento nastupující styl. Jejich kariéra trvala od počátku 80. do počátku 90. let 20. století a získali během ni kultovní status.

Kapelu založili v roce 1981 ve Velbertu v Severním Porýní-Vestfálsku kytarista Reiner Kelch, jeho bratr, basák Dieter Kelchovi a kytarista Frank Fricke jako klasickou heavy metalovou kapelu. Ješte v témže roce se k nim připojili bubeník Frank Schubring a zpěvák Thorsten 'Toto' Bergmann. O rok později nahráli demo, které v roce 1983 pomohlo k podepsání smlouvy se společností Earthshaker. Ještě téhož roku Frank Schubring kapelu opustil a nahradil ho Harald Lutze.

V roce 1984 vydali debutové album Vengeance of Hell, které se i přes nevalnou kvalitu produkce dobře prodávalo a prosadilo ve všech nezávislých hitparádách. Living Death se poté vydali na turné s Warlock. Po něm propustili bubeníka Haralda Lutzeho a nahradili ho Andreasem Overhoffem. V lednu 1985 vydali EP Watch-Out! se třemi remixovanými skladbami z prvního LP a stejnojmennou skladbou.

V srpnu téhož roku vyšlo album Metal Revolution (díky svému kultovnímu statusu bylo v roce 2002 znovu vydáno u Shark Records). O rok později kapela podepsala smlouvu s Aaarrg Records a bylo nahráno EP Back to the Weapons. Krátce před jeho vydáním byli nucení opět hledat bubeníka, kterým se stal Atomic Steif. V roce 1987 vyšlo další album Protected from Reality, následované v květnu 1988 EP Live, obsahujícím čtyři písně z druhého alba.

Po vydání čtvrtého studiového alba Worlds Neuroses v září 1988 kapelu opustili členové Toto, Fred a Atomic Steif (nahráli jedno EP jako Sacred Chao, kterýžto název převzali z písně na Worlds Neuroses). Zbývající členové Living Death poté přijali jako náhradu zpěváka Geralda Thelena a bubeníka Franka Ullricha. V této sestavě se Living Death v roce 1992 rozpadli, když rok předtím vydali poslední album Killing in Action.

Diskografie (studiováalba):

Vengeance of Hell (1984)

Metal Revolution (1985)

Protected from Reality (1987)

Worlds Neuroses (1988)

Killing in Action (1991)



ROX

Rox vznikli v anglickém Manchesteru a byli glam rockovou kapelou silně ovlivněnou skupinami Kiss a Angel. První rok hráli pod názvem Venom), ale po údajných výhrůžkách ze strany stejnojmenné blackmetalové smečky z Newcastlu se rozhodli změnit své jméno na Rox. Původní sestava byla Mark Anthony (zpěv), Red Hot Red ( kytara), Paul Diamond (kytara), Gary Maunsell (baskytara) a Tony Fitzgerald (bicí). Brzy si vybudovali základnu věrných fanoušků a dostalo se jim velké pozornosti časopisu Sounds. O rok později Fitzgerald odešel a nahradil ho Bernie Emerald. S odchodem Anthonyho přijali za zpěváka svého bedňáka Kevina Reada, který vystupoval jako 'Kick Ass' Kevin Kozak.

Maunsella poté, ještě než se vydali na turné, nahradil Billy Beaman. Po vydání EP Hot Love In The City podepsali v srpnu 1992 smlouvu s Music For Nations. O rok později skupina vydala dvanáctipalcové EP Krazy Kutz a následně se vydali na turné propagovat album Violent Breed. Brzy poté Kozaka opět nahradil Anthony, tentokrát pod jménem Mark Savage. Přestože neměli žádné nové desky k propagaci, podařilo se jim v roce 1984 vyjet na turné po Velké Británii s Quiet Riot. Následujícího roku Diamond odešel a skupina se rozpadla (Diamond se později objevil v nové skupině Torino).

V roce 2015 obnovili činnost a o čtyři roky později vydali nové album Roxstars.


SAM THUNDER

Kapela vznikla jako kvintet na začátku roku 1981. Krátce poté bylo v místním studiu nahráno první demo obsahující tři písně "Always the Pretty One", "Hot Head" a "Yours for the Taking". Demo vyšlo v roce 1982 a bylo uvedeno v rubrice 'Armed and Ready' časopisu Kerrang. Následovalo několik koncertů, včetně vystoupení v klubu Marquee s Lee Aaron. Toho večera se skupina stala jejich předkapelou.

Po podepsání nahrávací smlouvy s Bullet Records vyšlo v roce 1984 EP Don't Take Forever. Do té doby se ale sestava kapely několikrát změnila, kytaristu Eddieho nahradil Nick Bennett, zpěváka Texe Barlowa v roce 1983 nahradil Wilson Davies a bubeníka Chrise Dadsona Andy Chemney. Na podzim roku 1984 skupina díky dobrým prodejním výsledkům natočila s producentem Lolem Cooperem debutové album Manoeuvres. Sestava se nyní rozšířila o klávesistu Mikea Hepplestona. Album vyšlo ještě téhož roku, ale nebylo téměř vůbec propagováno, což vedlo k rozkolu mezi Sam Thunder a Bullet Records a kapela se následně v roce 1985 rozpadla.


SAPPHIRE

Kapela Sapphire vznikla v roce 1981 v anglickém Prestonu v hrabství Lancashire. V roce 1982 vydali ve vlastním nákladu na kazetě své jediné album Sapphire (někdy je nahrávka brána jako demo, někdy jako LP, každopádně má jenom 28 minut). O rok později vyšlo, opět ve vlastním nákladu ještě EP II a poté už nebylo o skupině slyšet

Sestava skupiny:

Ian Dargie (basa)

Carl Parker (bicí)

Graham Coupe (kytara)

Ian Holmes (klávesy, zpěv)

Ben Morris (zpěv)

S písní "Encounter" se objevili na kompilaci It's Unheard Of! (Sane, 1984. Nezaměňovat s Londýnskou smečkou stejného jména.


SEDUCER

Seducer, kteří vznikli v roce 1981 v Addlestone, Weybridge v hrabství Surrey, byli plodnou NWOBHM skupinou na britské klubové scéně. Kapela debutovala v roce 1983 sedmipalcem "Call Your Name" u Sticky Records a objevila se také na kompilačním LP Mausoleum Records "Metal Prisoners" později téhož roku. V roce 1984 Seducer vydali u Thunderbolt Records čtyřpísňové EP s názvem Indecent Exposure.

Před nahráváním debutového alba Caught In The Act z roku 1985 Seducer angažovali bývalého baskytaristu Chinatown Davea Mandyho, který nahradil Phila Smithe, jenž později založil Thee Hypnotics. V roce 1986 Seducer vydali u Stud Records své druhé a poslední album 'eads Down...See You At The End.

V srpnu 1987 odešel bubeník Tim Haywood, aby s bývalými členy Jjs Powerhouse, Cloven Hoof, White Heat a Chain Lightning založil skupinu Panik Attak. v Seducer nahradil Haywooda na bubenické stoličce Dave Sutherland. Koncem roku 1987 se Sutherland těžce zranil při autonehodě, což skupinu donutilo zrušit řadu koncertů, což spolu s problémy s nahrávací společností nakonec vedlo k rozpadu kapely.


STAMPEDE

Skupina Stampede vznikla v roce 1981 rozšířením autorské dvojice Reubena (zpěv) a Laurence (kytara) Archerových, kteří se prosadili v NWOBHM již kolem roku 79 s kapelou Lautrec, s kterou absolvovali několik turné se Saxon, dělali support Def Leppard a vystupovali v londýnském Marquee. Lautrec vydali dva singly na labelu Street Tunes, ale bez skutečné podpory labelu Reuben přijal nabídku připojit se k Lionheart, kterou založil Dennis Stratton (Iron Maiden) a která byla tehdy tiskem spekulativně označována za superskupinu. Po turné po klubových halách Lionheart absolvovali turné s Whitesnake a nahráli materiál v londýnském studiu EMI.

Později byl Reuben požádán Jimmym Bainem (Rainbow a Dio), aby se připojil k nové sestavě White Horses. Reuben následně přivedl Laurence a bývalého bubeníka Lionheart Franka Noona. Po třech měsících se ukázalo, že to nefunguje, a Reuben s Laurencem si dali pauzu a založili novou kapelu Stampede, která podepsala v roce 1982 smlouvu s Polydor Records a okamžitě se setkala s příznivými reakcemi tisku. Absolvovala rezidenční pobyt v Marquee, vystoupila na festivalech v Readingu a Mildenhallu a oba sety nahrála v mobilním studiu The Rolling Stones. Výsledkem bylo první album Stampede vydané u Polydoru pod názvem Live Bootleg. V tomto období Polydor také vydal čtyřskladbové EP Days of Wine And Roses, stejnojmenný singl a další dva singly, "The Other Side" a "Photographs".

Během následujícího období kapela odjela dvě turné s Garym Moorem, po kterých začala nahrávat Hurricane Town, své první studiové album. Stampede se také v letech 1981 až 1983 objevili na mnoha kompilačních albech. Tato doba byla nabita aktivitou, kapela pokračovala v turné, absolvovala rezidenční pobyt v Portugalsku, vystupovala v pořadech BBC Tommy Vances Friday Rock Show, Fluff Freemans Capital Radio Rock Show, BBC In Concert a v několika televizních pořadech, k tomu vystupovala také na festivalech a v místech po celé Velké Británii.

Před vystoupením v Readingu si ale Reuben ošklivě zlomil nohu a brzy opustil hudební branži, aby založil svou designérskou firmu, zatímco Laurence se připojil k Philu Lynottovi v jeho nové kapele Grand Slam a později k UFO, s kterými natočil desky High Stakes and Dangerous Men a UFO: Live in Japan.

Album Hurricane Town bylo znovu vydáno v roce 2008 u Rock Candy Records doplněné o 24stránkový barevný vzpomínkový příběh kapely.


SYAR

Syar vznikli v roce 1981 v Harrogate v Severním Yorkshire a brzy si získali lokální renomé díky sdílení pódia s dalšími místními kapelami, jako byli Chevy nebo Limelight. Kapela brzy začala pracovat na debutovém albu s názvem Deep In The Night, to ale kvůli různým komplikacím vyšlo až v roce 1984 a neslo název Death Before Dishonour.

Krátce poté se kapela rozpadla a tři její členové se připojili k Maineeaxe, Vzali s sebou také písně, které původně chystali na druhé album Syar. Některé z těchto písní byly přearanžovány a objevily se na druhém studiovém albu Maineeaxe Going For Gold, vydaném v roce 1985.

Než ale došlo k rozpadu skupiny, v březnu a dubnu 1984, zamluvili si Syar skutečně nahrávací studio a nahráli deset písní. Nahrávky byly poté více než 30 let ztracené a zapomenuté. Když v roce 2020 začal generální ředitel Skol Records Bart Gabriel pracovat na oficiální reedici Death Before Dishonour, podařilo se jednomu z členů kapely najít starou kazetu, která je s největší pravděpodobností jedinou existující kopií zmíněných nahrávek! Takže reedice Death Before Dishonour od Skol Records byla rozšířena na 2CD, protože obsahuje více než 48 minut dříve nevydaného materiálu!


THUNDERSTICK

Thunderstick (vlastním jménem Barry Graham Purkis) je anglický bubeník, který byl v roce 1977 krátce členem Iron Maiden. Později působil ve skupině Samson společně s Brucem Dickinsonem. Proslavil se tím, že na pódiu nosil masku podobně jako profesionální zápasnci a někdy hrál v kleci. Jeho působení v Maiden bylo ale notně zkráceno kvůli tomu, že nebyl schopen pořádně hrát pod vlivem alkoholu (na jednom koncertě skutečně usnul během písně), což Steve Harris neodpouštěl. Vzácně byl jeho obličej k vidění, když hrál hlavní roli v béčkovém filmu Biceps of Steel, kde vystupovala jeho tehdejší kapela Samson.

Poté, co opustil kvůli uměleckým rozporům Samson, založil Thunderstick vlastní kapelu Thunderstick, kterou tvoří ještě dva kytaristé, baskytarista a zpěvačka. Kapela natočila u Magnum/Thunderbolt Records dvě hardrocková alba, EP Feel like Rock 'n' Roll? (1983) a LP Beauty and the Beasts (1984). Alba byla v roce 2011 restaurována a remasterována pro CD antologii s názvem Echoes from the Analogue Asylum, která obsahuje i dříve nevydaný materiál.

Kapela se rozpadla v roce 1986 poté, co nahrála album Don't Touch, I'll Scream, které ale nebylo vydáno. Thunderstick i zpěvačka Jodee Valentine poté odjeli do Spojených států, aby se pokusili získat novou smlouvu. Uvažovalo se o nové americké sestavě, ale brzy se od toho upustilo ve prospěch zachování identity v rámci NWOBHM scény. Oba se vrátili do Spojeného království. V roce 1988 vznikla další inkarnace kapely, ale poté, co se jim nepodařilo podepsat významnou smlouvu s vydavatelstvím, se opět rozpadli. Už jako Barry Purkis pak Thunderstick koncem 80. let spolupracoval s Bernie Tormé and the Electric Gypsies a dalšími umělci.

Dne 22. dubna 2016 zemřela ve věku 56 let bývalá zpěvčka Jodee Valentine. Po její smrti se Purkis rozhodl vrátit zpět svou milovanou skupinu Thunderstick. Kapela se reformovala v nové sestavě a v červenci 2017 jim vyšlo nové album Something Wicked This Way Comes, které obsahuje několik znovu nahraných skladeb z nevydaného alba Don't Touch, I'll Scream.

V roce 2023 vydali Thunderstick další album Lockdown.


TYTAN

Skupina Tytan vznikla na vrcholu nové vlny britského heavy metalu na podzim roku 1981 z bývalé rytmické sekce Angel Witch, baskytaristy Kevina Riddlese a bubeníka Davea Duforta (bratra bubenice Denise Dufortové z Girlschool), skotského zpěváka Normana 'Kal' Swana a kytaristů Steva Gibbse a Stewartieho Adamse, rodáka z Glasgow, který kapelu brzy opustil. Krátce v ní pak učinkoval Gary Owens (dříve A II Z, Aurora), než ho vystřídal Steve Mann (Liar, Lionheart).

Kapela podepsala smlouvu s Kamaflage Records, dceřinou společností DJM, a své debutové album začali nahrávat v Ramport Studios v Battersea. Bývalý bubeník Judas Priest a Lionheart Les Binks se ke kapele připojil právě v době nahrávání a nahradil Davea Duforta. V písni "Women On The Frontline" mimochodem hostovala Jody Turnerová z Rock Goddess. Na britském turné kapely s Tygers of Pan Tang v říjnu 1982 Binkse nahradil Tony Boden, ale jen nakrátko, brzy obsadil bubenickou stoličku Simon Wright (dříve Tora Tora, A II Z, Aurora).

Vydavatelství Kamaflage se rozpadlo ještě před vydáním alba, ale v září 1982 stihli vydat aspoň singl "Blind Men and Fools" ve formátech 7" a 12". Následující léto se rozpadla i kapela. Wright se připojil k AC/DC a následně spolupracoval s Dio, Rhino Bucket a UFO. Zpěvák Kal Swan se přestěhoval do Los Angeles, kde založil skupinu Lion s bývalým kytaristou Lone Star Tonym Smithem, jehož nahradil budoucí kytarista Dio a Whitesnake Doug Aldrich. Swan a Aldrich pak v 90. letech nahráli další tři alba pod názvem Bad Moon Rising. Steve Mann se vrátil do Lionheart a natočil s kapelou v roce 1984 album Hot Tonight, poté se připojil k McAuley Schenker Group, Sweet a německé progrockové skupině Eloy.

V roce 1985 vydalo londýnské vydavatelství Metal Masters nevydané nahrávky Tytan jako LP Rough Justice. Počátkem 90. let následoval japonský bootleg na CD, než vydavatelství Majestic Rock Records vydalo album v roce 2004 a znovu v roce 2006 v oficiální reedici na CD se čtyřmi živými skladbami z BBC 'Friday Rock Show' session ("Cold Bitch", "The Watcher", "Far Side of Destiny" a "Blind Men and Fools") a živým DVD, které bylo přidáno jako bonus k druhému vydání.

V roce 2010 se Tytan po pozvání na festival Keep It True XV v Německu, který se měl konat v roce 2012, reformovali v pozměněné sestavě. K původním členům Kevinu Riddlesovi, Stevu Gibbsovi a Stevu Mannovi se přidali zpěvák Tom Barna (z kapely Diamond Faith), Andrew Thompson na klávesy a bubeník Angel Witch Andrew Prestidge. Steve Gibbs kapelu opustil na začátku roku 2014. V průběhu let 2012 a 2013 se ke kapele připojili bubeníci Chris Benton a poté Mikey Ciancio, v letech 2015 až 2017 převzal tuto roli James Wise a po něm současný bubeník Seth Markes. Mezitím se v listopadu 2014, kdy odešel Steve Mann, ke kapele připojil Dave Strange. V roce 2021 Davea Strange nahradil kytarista Peter Welsh. Náhradník Toma Barny, Tony Coldham, odehrál svůj poslední koncert s kapelou 13. října 2018, protože se rozhodl soustředit na svou další skupinu The Deep. V prosinci 2018 kapela přijala do svých řad zpěváka Granta Fostera. V roce 2021 se Tony Coldham vrátil a doplnil současnou sestavu kapely.

V roce 2017 Tytan vydali u německého vydavatelství High Roller Records své druhé album Justice Served. Současně vydali znovu i debutové album skupiny Rough Justice.


WOLF

Skupina Wolf vznikla v roce 1981 na severozápadě Anglie, v Carlisle v hrabství Cumbria, z předchozí formace Black Axe. Její historie se ale táhne až do roku 1977, kdy vznikla skupina Leviathan. V roce 1980 se přejmenovali na už zmíněné Black Axe a nakonec v roce 1981 na Wolf.

Jejich debutovým singlem byl "Head Contact", který vyšel v roce 1982 a obsahuje písně "Head Contact" a "A soul for the devil".

V roce 1984 vydali u belgických Mausoleum Records v sestavě Mike Thorburn (bicí), Stewart Richardson (basa), Bill Keir (kytara, klávesy), Simon Sparkes (kytara) a Chris English (zpěv) své jediné LP Edge of the World. Píseň "Edge of the World" se původně objevila jako skladba Black Axe na kompilaci The Friday Rock Show z roku 81 od BBC Records.

Album považuje spousta fanoušků NWoBHM za nedoceněný melodický klenot, který mohl být s lepší produkcí na úrovni On Through The Night od Def Leppard. Samozřejmě, že ten, kdo bude očevát tvrdší smečku typu Venom nebo Angel Witch, může být jejich produkcí trochu zklamán.

Nezaměňovat s dalšímí skupinami stejného jména z Cheshire a z Derbyshire.


První metalový koncert ve strašnické Barče

Je začátek osmdesátých let, ve světě naplno propukla Nová vlna britského heavy metalu a její vliv začíná prosakovat různými cestičkami i k nám. Oficiálně se sice desky s tvrdší muzikou objevují v prodejnách Supraphonu jenom opravdu vyjímečně a zřejmě spíš omylem, ale na černých burzách se dalo sehnat téměř cokoliv. V Praze se vyjímečně podařilo občas něco oficiálně koupit v prodejnách Polské nebo Maďarské kultury, pár titulů se mi tímto způsobem podařilo opatřit, i když teď si vybavuju jenom album Gold’n’Glory od německých Faithful Breath z roku 1984. Hardrocková muzika měla od sedmdesátých let nulovou podporu a na profesionální scéně se dá o občasném lehkém příklonu k tvrdší rockové muzice (o metalu se teď vůbec nezmiňuju) mluvit v podstatě jen v případě Jirky Schelingera nebo kapel Katapult či Olympic. Osobně jsem třeba Katapult nijak zvlášť neposlouchal, moji domácí oblíbenci byli Progres 2, aspoň do doby než přišel Citron a hlavně Arakain, to už se ale blížila polovina osmdesátek.

Jedinou možností pro většinu kapel i posluchačů, jak si zahrát nebo poslechnout skladby od kapel typu Black Sabbath, Uriah Heep nebo Deep Purple, byly vesnické parkety zábav nebo nedělních čajů kam se hardrock přesunul během normalizace z větších měst a které postupně ovládl. Na mohelnicku byla třeba vyhledávaná kapela Unex, ale i pár dalších. Dá se říct, že která kapela měla ve svém repertoáru víc převzatých metalových věcí, na tu se vyrazilo. Samostatné koncerty byly pro probouzející se metalové spolky ve většině případů něco nedostižného, ať už kvůli přehrávkám nebo omezenému množství kulturních zařízení, kde se takové akce mohli konat. Přesto pár vyhlášených míst existovalo, v Praze se v první polovině let 80tých nalézalo několik kulturních domů, kde se jejich vedení těchto akcí nebálo, známý byl například KD Vltavská.

Občas se zadařilo i na Praze 8, kde jsem mezi lety 83-88 v Tróji bydlel a v Libni Na záměčku studoval. Hodně jsme chodívali na Rokosku, což byl pohodový malý kulturáček, z dnešního pohledu spíš klub, občas se něco konalo v Ládví nebo v KD v Bohnicích. Nejčastěji jsme ale mířily na druhý konec Prahy, na 'Barču', jak se říkalo KD Barikádníků ve Strašnicích, který se v té době stal opravdovým centrem tvrdé (a nebyl to jenom metal) hudby nejenom pro Prahu a kde měl tenkrát kulturní program pod palcem Karel Čech.

Jako vůbec první akce, která se na Barče odehrála a zasloužila by si označení metalová, je zmiňován památný koncert skupiny Vitacit z konce roku 1981. Moje vzpomínky tak daleko nesahají, na Barču jsem se poprvé dostal až zhruba o tři roky později.

Pěkně tuhle dobu ale popisuje Jirka Kaiser v historii kapely Vitacit, i když se jeho popis netýká přímo Barči: „Tehdy okolo roku 1981 chodila celá Praha na kapelu Abraxas, a kdo neměl jejich 'áčko' na saku po dědovi, tak byl úplně odkecanej. Tehdy však tato kapela zrovna jako ještě několikrát měnila styl své muziky. Od tvrdého hardrocku směřovali k hudbě ovlivněné kapelou Police. Vůbec se tenkrát začala "Nová vlna" hrát všude a začalo toho být trochu více, než je zdrávo. Na této kapele, která byla skutečným kultem, však bylo výborné to, že si jako předkapely brala kapely začínající a zatím méně známé. No a tu se to stalo! Jednoho krásného dne jdu na další z "povinných" koncertů Abraxas do KD Kovoprůmyslu (nad klubem Futurum) a začíná předkapela. Banda pěti "mániček" vrhla na pódium jako pověstná vichřice. Dva vlasatí kytaristi (Kuře a Jirka) se střídají v nekonečném souboji drsných, ale melodických sól, nádherná basa (Karel) s četnými vyhrávkami i "palcovka", přesný našlápnutý bubeník (Venca) a zpěvák (Dann) typu Roberta Planta. Ale hlavně se hrály jednoduchý, ale pekelně nadupaný skladby, něco mezi hardrockem a tehdy se probouzejícím heavy metalem (valná většina z dílny Karla Adama). Rockeři jen zděšeně civěli kolem sebe a nevěděli, co se děje. Dann v červené kombinéze mlátil svojí blonďatou hřívou kolem sebe, neustálý pohyb po pódiu, no prostě paráda! Přijetí kapely bylo tenkrát velmi bouřlivé a kapela dokonale zastínila hlavní hvězdy večera. Tak to bylo moje první shledání s Vitacitem, kterému jsem věrný dodnes. Z této akce existuje kratičká nahrávka a je na "Vzpomínkách". Jinak Abraxas ještě představil např. plzeňskou Odysseu, nebo Němečkovu Pumpu.

Další zásadní zlom pro budování pověst Barči, jako metalového centra byl zrod kapely Arakain s frontmanem Alešem Brichtou, který byl po svém odmítnutí vstoupit do strany odejit z Čechofraktu a nastoupil na místo vedoucího investic právě na OKD v Praze 10.

Aleš vypráví: „Znal jsem se s vedoucím programu na Barče Karlem Čechem, ředitelem kulturáku byl Pepík Hlavsa, náměstci byli Jirka Zajíc s Jardou Matouškem. Všichni měli k muzice blízko a v té klasické komunistické éře nedělali muzikantům žádné šprajcy. Na desítce měl bigbít tradici, v klubu na moskevské začínal v šedesátých letech Olympic, Rebels a podobné kapely a tahle tradice zkrátka fungovala.

S Arakainem jsme na Barče hráli i předtím a díky tomu jsem se s Karlem Čechem znal. Dohazoval jsem mu kapely a na koncerty se sjížděli lidé z celé republiky. Často tam hrál Vitacit, Törr, zvali jsme plzeňský Sapon, dále Titanic, Kern, ze Slovenska jsem natáhl Tublatanku, několik kapel z Polska.

Mělo to úplně jednoduchý princip. Domluvit se stím,, kdo to měl na starosti. A tím byl právě Karel, který se toho nebál a koncerty i kapely zastřešoval. Když zemřel, převzala to po něm Naďa Nováková, bývalá zpěvačka, takže k tomu měla také blízko. O hodně víc, než kdyby tam seděl běžný komunistický úředník.

Sláva Barči, jako metalové Mekky, celá osmdesátá léta rostla. Památný je například první koncert nově obrozené blackmetalové smečky Törr, které Kulturní dům dělal zřizovatele a který proběhl v roce 1986 na prvních Metalových vánocích, což byl takový minifestival, kde dva tři dny po sobě vystoupilo několik kapel. V létě zase probíhaly Metalové exploze, kde si například v roce 1987 odbyl premiéru pražský Kryptor. Akce tady byly vyhlášené a o koncert na zdejším pódiu stály tvrdé kapely z celé republiky.

O věhlasu Barči se zmiňuje i František Znamenáček: „Jezdil jsem s několika kapelami jako fotograf a často se mluvilo o tom, že 'jednou bychom si chtěli zahrát na Barče'. Možná to lidem přišlo jako samozřejmost, přijít na koncert a užít si to. Tak jsem to jako mladý kluk bral i já, ale s odstupem času musím smeknout klobouk před tím, jaký kus práce odvedli kluci z Vitacitu, Arakainu, Autogenu nebo Törru. Doprošovat se tehdy mocipánů o povolení uspořádat metalovou taškařici znamenalo zadělávat si na pěkný průser. Kapely se toho ale nebály, oddány své životní vášni do toho šli naplno a z toho těžili samotní muzikanti i jejich fanoušci.

Po převratu se sláva Barči ještě chvíli držela, ale počet metalových koncertů se zde pomalu snižoval. Dnes je KD příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Praha 10 a živo je tady sice stále, ale metal už mezi jejími stěnami duní jenom vyjímečně. Legendou tvrdé hudební scény ale Barča zůstala.

Zdroj: Pařát č.81


KERN

Skupina vznikala od roku 1978, členové se ovšem neustále měnili a název ještě nebyl jasný. Ustálili se až v roce 1981 v sestavě Kronek, Karásek, T. Vodička, Machata, K. Vodička.

V roce 1985 odešel Karásek na vojnu a vystřídal jej Miloš Morávek ze skupin Futurum či předtím Progres 2. O rok později se skupina zprofesionalizovala, postoupila do finále Vokalízy a umístila se na 86. místě v anketě Zlatý slavík.

V roce 1987 vyšel u Supraphonu debutový singl "Blízko nás"/"Oči", za píseň "Blízko nás Kern" dostali cenu Zlatý trinagl. Ve Zlatém slavíkovi skončili na 41. mistě. Téhož roku se vrátil Karásek a Morávek skupinu opustil. Dalšími úspěchy byly 9. místo v anketě Duhová deska (1988) a 39. místo ve Zlatém slavíku (1988). Vyšel další singl "Není větší síly"/"Sprinter" (opět u Supraphonu) a skladba "Zídka" na albu Posloucháte Větrník 3.

Skupina pokračovala dál – 7. místo ve Zlatém slavíkovi v roce 1989. Vyšel hit "Exploze"/"V sobotu ne" (Supraphon) a skupina vyrazila na turné po Francii (1990). Kern získale Zlatý triangl, v anketě Hit roku byla kapela devátá. Roku 1990 vyšlo také debutové album …od narození (Supraphon). Deska získala 8. místo v televizní hitparádě a 11. místo ve Zlatém slavíkovi. Téhož roku přišel kytarista Mirek Horňák ze skupiny Titanic a vystřídal Tonyho Vodičku se Slávkem Karáskem. V roce 1991 skupina skončila na celkovém 3. místě v anketě Zlatý slavík a také vydala českou a anglickou verzi alba Lovci žen, respektive Women Hunters. Navázala také spolupráci s pivovarem Černá hora. Roku 1992 přešli pod firmu Tommü Records a následujícího roku vydali album Ztráty a nářezy.

Roku 1994 založili vlastní vydavatelství – Kern Sound Spouter, u něhož vydali album Totální tunel, následně vyšla akustická deska Mistr čas. V roce 1996 odešel bubeník Karel Vodička a vystřídal jej Vít Franěk. V roce 2001 skupina vydala album Síla zvyku, po turné si pak dala neohraničenou přestávku. V roce 2002 se začala vracet na scénu, chystala totiž Kern Remember Tour 2003, kde se skupina setkala v obnovené sestavě z roku 1981. V roce 2004 vydala první živé album Kdo s koho. 18. 1. 2008 proběhl poslední koncert skupiny Kern v reunionové sestavě, skupina následně vyhlásila přestávku, a v některých případech i úplný odchod kapely – odešel frontmen Jaroslav Albert Kronek (jeho pozornost se upnula na jeho kapelu Alband) a basista Libor Machata; oba byli členy skupiny po celou dobu její existence.

V květnu 2011 trio Karásek, T. Vodička a K. Vodička ohlásilo návrat, doplnily je pak dvě nové tváře – Pavel Vacek (zpěv) a Roman Kupčík (baskytara).

V roce 2015 Vacka vystřídal za mikrofonem Michal Konečný. V této sestavě následujího roku skupina nahrála a vydala album Hrnu to k tobě, první album Kern po 15 letech. Z kraje roku 2017 odešel Tony Vodička, na jeho místo nastoupil Robi Křupka ze skupiny Pavitram.

Rok 2018 byl rokem změn, skupina ke 40 letům na scéně vydale kompilační album Quadraginta, čímž vzdala hold svým fanouškům i všem muzikantům, kteří skupinou prošli. Z pracovních důvodů ale ze skupiny odešel Roman Kupčík a vystřídala jej basistka Iva Pospíšilová (Gong, Grýn). V závěru roku pak ze skupiny odešel i Karel Vodička a na jeho místo nastoupil Stanislav Fric (ex-Titanic).



Výročí osobností

únor 1981

21.2.1981 - narodila se holandská skladatelka a zpěvačka FLOOR JANSENOVÁ, členka skupin After Forever, ReVamp, Nightwish a dalších


březen 1981

22.3.1981 - narodil se americký baskytarista DAMIEN SISSON, člen skupiny Death Angel


červenec 1981

1.7.1981 - zemřel americký baskytarista RUSHTON MOREVE (6.11.1948 - 1.7.1981), člen skupiny Steppenwolf

16.7.1981 - narodil se finský baskytarista JUKKA KOSKINEN, člen skupin Nightwish, Wintersun a dalších


listopad 1981

20.11.1981 - narodil se chilský zpěvák a textař RONNIE ROMERO, člen skupin Rainbow, Elegant Weapons, Lords of Black a MSG