Události
Vychází album Rising
17.května vyšlo album Rising, druhé studiové album britsko-americké skupiny Rainbow. V roce 2017 se deska umístila na 48. místě v seznamu časopisu Rolling Stone '100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)'.
Nové skupiny
Aeroblus
(ARG - hard rock, heavy metal)
Angel Witch
(GBR - NWOBHM)
Black Rose
(GBR - NWOBHM)
Bow Wow
(JPN - hard rock, heavy metal)
Bronz
(GBR - NWOBHM)
Canis Major
(GBR - hard rock, NWOBHM)
Citron
(CZE, Ostrava - bluesrock, hard rock, heavy metal, speed metal)
Crys
(GBR - hard rock, NWOBHM)
Diamond Head
(GBR - NWOBHM)
Ethel the Frog
(GBR - NWOBHM)
Heavy Load
(SWE - heavy metal)
Kick Axe
(CAN - hard rock, heavy metal, glam metal)
Livi
(LVA - hard rock, heavy metal)
Marseille
(GBR - NWOBHM, heavy metal)
Mentors
(USA - heavy metal, hard rock, shock rock)
Ratt
(USA - heavy metal, hard rock, glam metal)
Rose Tatoo
(AUS - hard rock, heavy metal)
Running Wild
(DEU - heavy metal, speed metal, power metal)
Saracen
(GBR - NWOBHM)
Saxon
(GBR - NWOBHM)
Sister
(USA - heavy metal)
Spider
(GBR - NWOBHM, hard rock)
Stormtrooper
(GBR - hard rock, NWOBHM)
Urchin
(GBR - NWOBHM, hard rock)
Vitacit
(CZE, Roztoky, Středočeský kraj - heavy metal, speed metal)
Zoetrope
(USA - speed metal, thrash metal)
Inspirativní alba
AC/DC – Dirty Deeds Done Dirt Cheap (20.září, AUS hard/heavy)
Aerosmith – Rocks (3.května, USA hard/heavy)
Alice Cooper – Alice Cooper Goes to Hell (25.června, USA hard/heavy/shock rock/glam)
Angel – Heluva Band (USA hard/glam)
April Wine – The Whole World's Goin' Crazy (CAN hard rock)
Bad Company – Run with the Pack (GBR hard rock/blues rock)
Birth Control – Backdoor Possibilities (DEU hard rock/progrock/krautrock)
Blackfoot - Flyin' High (USA hard rock/blues rock)
Black Sabbath - Technical Ecstasy (25.září, GBR hard/heavy)
Blue Öyster Cult – Agents of Fortune (21.května USA hard/heavy)
Boston - Boston
Bow Wow - Bow Wow (JPN hard/heavy)
Budgie - If I Were Brittania I'd Waive the Rules (23.dubna GBR hard/heavy)
Buffalo - Mother's Choice (AUS hard/heavy)
Caravan – Blind Dog at St. Dunstans (GBR progrock)
Cool Feet – Burning Desire (LUX hard rock)
Dirty Tricks – Nightman (GBR hard rock)
Edgar Broughton Band – Bandages (GBR psychedelický rock/hard rock)
Flax - One
Geordie – Save the World (GBR hard rock/blues rock)
Golden Earring – To the Hilt (NDL hard rock/prodresivní rock)
Golden Earring – Contraband (NDL hard rock/prodresivní rock)
Grand Funk Railroad – Born to Die (USA hard rock)
Grand Funk Railroad – Good Singin', Good Playin' (USA hard rock)
Hawkwind - Astounding Sounds, Amazing Music (GBR hard rock/progrock/space rock)
Heavy Metal Kids – Kitsch (GBR hard rock/glam)
James Gang – Jesse Come Home (USA hard rock)
Jethro Tull – Too Old to Rock 'n' Roll: Too Young to Die! (GBR progrock/hard rock)
Judas Priest – Sad Wings of Destiny (23.března, GBR hard/heavy)
Kansas – Leftoverture (USA hard rock/progrock)
Kiss – Destroyer (15.března, USA hard/heavy)
Kiss – Rock and Roll Over (11.listopadu, USA hard/heavy)
Krokus – Krokus (29.dubna, CHE hard/heavy)
Led Zeppelin – Presence (31.března, GBR hard/heavy)
Lone Star – Lone Star (GBR progrock/hard rock)
Lucifer's Friend – Mind Exploding (DEU hard rock/progresivní rock)
Mahogany Rush – Mahogany Rush IV (CAN progrock/hard/heavy)
Max Webster – Max Webster (CAN hard rock/progrock)
Montrose – Jump on It (USA hard rock)
Moxy – Moxy II (CAN hard/heavy)
Murasaki – Murasaki (JPN hard/heavy)
Nazareth – Close Enough for Rock 'n' Roll (GBR hard/heavy)
Nazareth – Play 'n' the Game (GBR hard/heavy)
Rainbow – Rising (17.května, GBR hard/heavy)
Ramones – Ramones
The Runaways – The Runaways (USA hard/glam)
Rush – 2112 (20.dubna, CAN hard/heavy)
Scorpions – Virgin Killer (9.října, DEU hard/heavy)
Slade – Nobody's Fools (GBR glam/hard rock)
Starz – Starz (USA hard/heavy)
Steppenwolf - Skullduggery (USA hard rock/psychedelický rock)
Stray – Houdini (GBR progrock/hard rock)
Stray – Hearts of Fire (GBR progrock/hard rock)
Styx – Crystal Ball (USA hard rock/progresivní rock)
Sweet – Give Us a Wink (GBR glam/hard rock)
Ted Nugent – Free-for-All (USA hard rock)
Thin Lizzy – Jailbreak (26.března, IRL hard/heavy)
Thin Lizzy – Johny the Fox (16.října, IRL hard/heavy)
Triumph – In The Beginning (původně Triumph, 13.října, CAN hard/heavy)
UFO – No Heavy Petting (GBR har/heavy)
Unison - Unison
Uriah Heep – High and Mighty (GBR hard/heavy)
Wishbone Ash – Locked In (GBR hard rock/progrock)
Wishbone Ash – New England (GBR hard rock/progrock)
Y&T – Yesterday and Today (USA hard/heavy)
ZZ Top – Tejas (29.listopadu (USA hard rock/blues rock))
Československá scéna
Založení skupiny CITRON
V Havířově vzniká československá a později česká hardrocková a heavymetalová legenda Citrón. V roce 1986 jim u Supraphonu vyšlo jejich druhé album Plni energie, které se stalo první heavymetalovou dlouhohrající deskou vydanou v Československu. O rok později skupina vydala mistrovské koncepční album Radegast. Obou alb se celkem prodalo neuvěřitelných více než jeden milion kusů.
Vznik skupiny VITACIT
V Roztokách u Prahy vzniká v roce 1976 (někdy je uváděn i rok 1975) tenkrát ještě hard rockový Vitacit. Kapela patřila v druhé polovině 80tých let, kdy jako její frontman působil Miloš 'Dodo' Doležal, ke špičce českého heavy metalu. Přes několik přestávek v činnosti hraje Vitacit dodnes.
Události podrobněji
AEROBLUS
Aeroblus byla krátce existující argentinská superskupina, kterou koncem roku 1976 založili Pappo, Alejandro Medina a Rolando Castello Junior. Jejich styl kolísal mezi hardrockem a raným heavy metalem. Nahráli pouze jediné album Aeroblus (1977).
Po rozpadu Pappo's Blues se Pappo a Alejandro Medina (baskytarista skupin Manal a Billy Bond y La Pesada del Rock and Roll) rozhodli založit novou skupinu, ale protože neměli vhodného bubeníka, odjeli ho hledat do Brazílie, kde se koncem roku 1976 setkali s Rolandem Castellem mladším a založili trio Aeroblus, se kterým zkoušeli ve své zemi, dokud se nerozhodli přestěhovat do Buenos Aires. 6. ledna 1977 debutovali v divadle Premier v Buenos Aires sérií koncertů, které se ale kvůli nedostatečnému zkoušení setkaly spíše s negativními recenzemi. Tento problém se ale podařilo rychle vyřešit,
Power trio mělo těžší zvuk než Pappo's Blues, Pappův předchozí projekt a vytvářelo temnou a hutnou atmosféru podobnou Black Sabbath. Stalo se tak předchůdcem toho, co se později stalo Riffem. Aeroblus byla kapela, kterou mnozí považovali za kapelu příliš předbíhající svou dobu, a potíže a tlaky diktatury vládnoucí v letech 1976-1983 způsobily, že se rozpadla ještě před uplynutím jednoho roku: Pappo se vrátil k Pappo's Blues, Medina pokračoval ve své sólové kariéře a Castelo se vrátil do Brazílie.
Aeroblusu se tak podařilo vydat pouze jediné dílo. Zpoždění při vydání alba a navíc nátlak, který na ně v oněch letech uprostřed diktatury v Argentině vyvíjela policie, přiměly Rolanda Castella mladšího k rozhodnutí vrátit se a zůstat v Brazílii. V roce 1978 Pappo a Medina znovu obnovili Aeroblus, do kterých se zapojil Claudio Pesavento na klávesy a bez Castella, kterého nahradil Gonzalo Farrugia. Skupina vystupuje v Mar del Plata a hraje písně z alba a některé nové, ale navzdory dobrým recenzím v té době nemá úspěch a Pappo se rozhodne vrátit se s Pappo's Blues.
V květnu 2012 oslavil Aeroblus své pětatřicáté narozeniny. V letech 2010 a 2011 mu v Argentině i Brazílii vzdaly hold různé kapely a hudebníci: 28. května 2010 uspořádal Alejandro Medina v „El teatro“ ve Floresu koncert na počest zesnulého Pappa se zpěvákem Chizzem ze skupiny La Renga, který hrál na kytaru, a samotným Rolandem Castellem juniorem na bicí, který pro tuto příležitost přijel speciálně z Brazílie, a to třiatřicet let po vydání alba v roce 1977. V roce 2012, u příležitosti 35. výročí založení, se konal reunion se všemi členy kromě Pappa, který zemřel v roce 2005, a na jeho místo jako host tohoto koncertu nastoupil hudebník Gustavo Nápoli.
Podrobnosti: Aeroblus - wikipedia
Diskografie (studiová alba):
Aeroblus (1977)
ANGEL WITCH
Kapelu, původně pod názvem Lucifer, tvořili kytarista a zpěvák Kevin Heybourne, kytarista Rob Downing, bubeník Steve Jones a baskytarista Barry Clements. Poté, co se Lucifer rozpadli a Steve Jones s Bruce Dickinsonem založil skupinu Speed, se z jejich zbytků stala skupina Angel Witch, s výjimkou Clementse, kterého nahradil Kevin Riddles, a Steva Jonese, kterého nahradil Steve Coleman. Následujícího roku kapelu opustil Rob Downing.
První populární skladbou Angel Witch se stala "Baphomet", která byla zařazena na kompilaci Metal for Muthas. Tato píseň přitáhla ke kapele značnou pozornost a ta nakonec podepsala nahrávací smlouvu s EMI. Tato smlouva však byla brzy zrušena, protože manažer Ken Heybourne odmítl předat Angel Witch profesionálnímu managementu, a také kvůli špatnému ohlasu jejich prvního singlu vydaného pod hlavičkou EMI v roce 1980, který se jmenoval "Sweet Danger" a vydržel v UK Singles Chart jediný týden. To bylo jejich jediné umístění v britské hitparádě, a přestože to byl na skupinu NWOBHM docela úspěch, jediný týden strávený na 75. místě (nejnižší pozice v hitparádě) znamenal, že byli zapsáni do Guinnessovy knihy rekordů jako 'nejméně úspěšný hit všech dob'. Stejný výkon zopakovala v roce 1983 i další NWOBHM skupina Grand Prix se svým singlem "Keep On Believing".
V roce 1980 se kapely ujalo vydavatelství Bronze Records a brzy poté nahrála a vydala své pozoruhodné debutové album s názvem Angel Witch. Po vydání alba se ale struktura kapely začala rozpadat. Po vyhazovu Davea Hogga a odchodu Kevina Riddlese do skupiny Tytan a navzdory Heybournovým pokusům pokračovat s jinými hudebníky byl přece jenom vyhlášen konec kapely a on se připojil k Deep Machine.
Angel Witch se vrátili k činnosti v roce 1982, když Heybourne, zpěvák Roger Marsden a bubeník Ricky Bruce z Deep Machine odešli, aby společně s baskytaristou Jerrym Cunninghamem dali dohromady novou sestavu. Ta ale vydržela velmi krátce, protože Marsdenův hlas se do stylu kapely příliš nehodil. Byl z kapely vyhozen a zpěvu se opět ujal Heybourne. V roce 1983 skupina opět ukončila svou činnost a Heybourne přešel k Blind Fury.
V roce 1984 opět ožila, tentokrát s pomocí baskytaristy Petera Gordeliera (ex-Marquis De Sade), zpěváka Davea Tattuma a s návratem Davea Hogga za bicí. Tato sestava nahrála album Screamin' N' Bleedin', načež byl Dave Hogg opět vyhozen a nahradil ho Spencer Hollman. S novým bubeníkem nahrála kapela desku Frontal Assault, která se výrazně odklonila od jejich předchozích alb a obsahovala mnoho melodických prvků. Ve stejném roce ale odešel zpěvák na sólovou dráhu a Angel Witch tak několik let hráli jako trio na sporadických živých vystoupeních. V roce 1989 nahráli nové živé album nazvané jednoduše Live.
Heybourne se poté rozhodl, že je v nejlepším zájmu kapely přestěhovat se do Spojených států, ale ostatní členové neměli možnost toho dosáhnout, protože měli stabilní zaměstnání ve své vlasti. Tak se zrodila americká inkarnace Angel Witch. Tvořili ji Heybourne, baskytarista Jon Torres (Laaz Rockit, Ulysses Siren), bubeník Tom Hunting (Exodus) a kytarista Doug Piercy (Heathen, Anvil Chorus). Tato sestava fungovala docela dobře a brzy měla kapela zamluvený slušný počet koncertů po celých Spojených státech. Zjistilo se však, že Heybourne má nevyřízené účty ohledně imigrace, a den před prvním koncertem kapely byl zatčen. Bez Heybourna byla skupina brzy rozpuštěna.
Po vydání kompilace Resurrection v roce 2000 měla kapela v úmyslu znovu hrát společně, ale po sérii vnitřních konfliktů sestavil Heybourne další sestavu s novými členy. V roce 2009 se jejich stejnojmenná píseň "Angel Witch" objevila na soundtracku k akční dobrodružné videohře Brütal Legend a v roce 2011 vstoupili Angel Witch do studia, aby nahráli své čtvrté studiové album s názvem As Above, So Below. Nahrávalo se ve složení Kevin Heybourne - kytara a zpěv, Will Palmer - baskytara, Bill Steer - kytara a Andrew Prestidge - bicí. Vrátili se také k živému hraní, v roce 2011 vystoupili jako hlavní hvězda na druhém pódiu festivalu Bloodstock Open Air.
3. září 2013 zemřel někdejší baskytarista Angel Witch Jon Torres na údajné selhání srdce. Bylo mu 51 let. Kapela mezitím dál pokračuje v koncertování a hraní na festivalech a 30. srpna 2019 vydala nový singl "Don't Turn Your Back", který následně debutoval na 17. místě žebříčku Kerrang! Rock Chart, než se ve druhém a posledním týdnu vyšplhal na 14. místo.
K vlivu Angel Witch se hlásí řada významných metalových hudebníků, včetně Davea Mustaina (Megadeth), který měl v únoru 2010 na obálce časopisu Decibel jejich tričko, Toma G. Warriora (Celtic Frost) a Chucka Schuldinera (Death). Mezi kapely, které na koncertech nebo na nahrávkách přebíraly písně Angel Witch, patří Trouble ("Confused" naživo), Six Feet Under ("Confused" na albu Graveyard Classics), Blood Curse ("Angel Witch" na jejich debutovém albu Sorceress), Onslaught ("Confused" na albu In Search of Sanity), Skull Fist ("Angel Witch" naživo), Battle Ram ("Angel Witch" na EP Smash the Gates), S. A. Slayer ("Dr. Phibes" a "Angel Witch" naživo), Exodus ("Angel of Death" na Blood In, Blood Out jako bonusová skladba) a Amazing Maze, což je boční projekt italské powermetalové kapely Labyrinth pod jiným názvem ("Angel Witch").
V roce 2007 vydalo německé vydavatelství Unbroken Records kompilační album Tribute to Angel Witch, na němž se objevilo 15 undergroundových metalových kapel, které coverovaly skladby z raných singlů a prvních tří řadových alb kapely.
Podrobnosti: Angel Witch - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Angel Witch (1980)
Screamin' n' Bleedin's (1985)
Frontal Assault (1986)
As Above, So Below (2012)
Angel of Light (2019)
BLACK ROSE
Základ Black Rose vznikl už v roce 1976, kdy se tři kamarádi Steve Bardsley, Marty Rajn a Mark Eason ze školy v Saltburnu rozhodli založit rockovou kapelu s názvem Ice. Brzy se rozrostli na čtyřčlennou partou poté, co viděli v místní hospodě hrát kytaristu Kennyho Nicholsona a zeptali se ho, jestli se k nim nechce přidat. Eason později kapelu opustil s odvoláním na hudební neshody a místo něj byl povolán místní bubeník Charlie McKenzie. V této sestavě, už pod novým názvem Black Rose, nahráli začátkem roku 1980 v Impulse Studios ve Wallsendu v Newcastlu, sídle nezávislé nahrávací společnosti Neat Records, svou první demokazetu, která obsahovala pět písní: "Alright On The Night", "Biker", "Killer", "Loveshock" a "Raising Hell". Demo bylo převzato do různých playlistů rockových diskoték a objevilo se také v sekci místních hitparád britského rockového časopisu Kerrang!.
Přišli další změny v sestavě. Nicholson a McKenzie opustili kapelu, aby se věnovali jiným aktivitám, McKenzie se nejdříve připojil k Emerson a poté skončil v Samson. Nicholson založil Holland a Fast Kutz. Ke kapele se poté připojili nový kytarista Chris 'wahwah' Watson a bubeník Mal Smith a vydali první singl na labelu Teesbeat s názvem "No Point Runnin'". Rajn se kvůli různým problémům nepohodl se zbytkem kapely a odešel, čímž uvolnil místo dalšímu baskytaristovi - Micku Thompsonovi. Tato sestava se stala pravděpodobně nejstabilnější sestavou kapely, která nahrála a vydala řadu písní včetně debutového alba Boys Will Be Boys a objevila se na řadě kompilací. Kapela koncertovala po celé Velké Británii a Evropě, hrála po boku zavedených kapel, jako jsou Raven, Terraplane, Budgie, Trust, Vardis, Atomic Rooster, Pretty Maids a Spider, a získala si celosvětovou fanouškovskou základnu, která měla fankluby v Evropě, Japonsku a Spojených státech.
V polovině 80. let se k Black Rose přidal kytarista a klávesista Gary Todd a o kapelu projevily zájem velké nahrávací společnosti Atlantic Records a Bronze Records, ale ani jedna z nich s nimi nepodepsala smlouvu. Watson tím byl rozčarován a odešel, čímž uvolnil místo kytaristovi Patovi O'Neilovi. V této sestavě skupina nahrála druhé melodičtější album Walk It How You Talk It. Toto album převzala společnost AJK, dceřiná společnost K-tel ve Spojených státech, kde bylo přebaleno k vydání, ale kvůli sporu o autorská práva se stejnojmennou americkou skupinou nebyla deska nakonec vydána. To měl být pro kapelu začátek konce, a přestože ještě nějaký materiál nahrála, nic z něj nevydala a v roce 1989 se rozpadla.
V roce 2006 se Bardsley po rozhovoru s Watsonem rozhodl napsat společně nový materiál a Black Rose byli znovu na světě. Britské indie rockové vydavatelství Majestic Rock Records nejdříve vydalo CD s písněmi kapely z let 1980-1989 s názvem Bright Lights Burnin' a v roce 2010 kapela vydala své třetí album Cure for Your Disease jako nezávislé vydání pouze ke stažení. Vznikla nová sestava a kapela odehrála svůj první koncert po 25 letech na festivalu Cradle Will Rock v Shildonu v hrabství Durham. V roce 2012 pak byli pozváni, aby zahráli na festivalu Hammerfest lV a také na festivalu Headbangers Open Air v Německu. Později kapela oznámila uzavření smlouvy na dvě alba s vydavatelstvím Pure Steel Records. První z nich pod názvem WTF vyšlo v červnu 2022.
Podrobnosti: Black Rose - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Boys Will Be Boys (1984)
Walk It How You Talk It (1987)
Cure for Your Disease (2010)
WTF (2022)
BOW WOW
Bow Wow, jednu z prvních japonských hard rockových skupin poůvodně tvořili kytaristé a zpěváci Kyoji Yamamoto a Mitsuhiro Saito, baskytarista Kenji Sano a bubeník Toshihiro Niimi. Tomoaki Hokari z OK Music napsal, že byli jednou z kapel, které dokázaly, že domácí hudebníci mohou konkurovat západním hardrockovým kapelám. Album Warning from Stardust bylo v roce 2007 zařazeno na 23. místo v seznamu '100 nejlepších japonských rockových alb všech dob' a titulní skladba z alba Signal Fire byla v roce 2019 časopisem Young Guitar Magazine označena za 28. nejlepší kytarovou instrumentálku. Fanouškem skupiny je také Lars Ulrich, který v počátcích dělal s Metallicou coververze jejich písní. Časopis Rhythm & Drums Magazine napsal, že Niimi měl vliv na pozdější bubeníky, mimo jiné tím, že byl průkopníkem používání gumových podložek pod bicí soupravy. V Japonsku je jejich nejprodávanějším albem V, které se dostalo na 12. místo v žebříčku Oricon, zatímco v zahraničí je to Helter Skelter, které se dostalo na 75. místo v UK Albums Chart.
Bow Wow založil v roce 1975 Yoshimi Ueno, který byl hudebním producentem a chtěl vytvořit kapelu podobnou idolům, jako jsou The Monkees nebo Bay City Rollers. Po angažování zpěváka a kytaristy Mitsuhiro Saita a bubeníka Toshihiro Niimiho ze skupiny Do T. Doll, se k nim přidali zpěvák a kytarista Kyoji Yamamoto a baskytarista Kenji Sano, kteří byli vytipováni z hudební školy Yamaha. Hokari napsal, že jakmile se k nim připojil devatenáctiletý kytarový virtuóz Yamamoto a bylo rozhodnuton, aby se zpívalo anglicky, od konceptu idolů se z velké části upustilo ve prospěch autenticity. Sám Niimi prohlásil, že kdyby se Yamamoto nepřipojil, nikdy by se z nich nestala hardrocková kapela.
Bow Wow rychle podepsali smlouvu se společností Victor a za peníze si koupili nákladní auto, které mohlo sloužit jako pódium, což vyvolalo zájem mnoha časopisů a televizních pořadů. V roce 1976 vydali debutové eponymní album s vlastním názvem a o rok později už předskakovali Aerosmith a KISS na jejich japonských turné a vydali další dvě studiová alba Signal Fire a Charge.
Podle Eduarda Rivadavii z AllMusic bylo několik následujících alb kritiky i fanoušky kritizováno jako hudebně rozkolísaných, odkloněných od hardrockových kořenů a trpících nízkou produkční hodnotou. Sám Yamamoto označil tři po sobě jdoucí studiová alba, Guarantee vydané v roce 1978 a Glorious Road a Telephone, obě vydaná v roce 1980, za popovou éru kapely. Až v roce 1981 Bow Wow vydali studiové album Hard Dog, které kapelu vrátilo mezi respektované hardrockové interprety. V roce 1982 opět přešli k vydavatelství VAP a vydali další dvě studiová alba Asian Volcano a Warning from Stardust. Kapela v tom roce vystoupila také na Montreux Jazz Festivalu ve Švýcarsku a na festivalu v anglickém Readingu. V následujícím roce absolvovala turné s Hanoi Rocks po Velké Británii a 21. listopadu 1983 odehrála svůj poslední koncert v Nakano Sun Plaza. Byl to Saitův poslední koncert se skupinou, protože odešel do další japonské kapely ARB.
Na začátku roku 1984 se ke zbývajícím třem zakládajícím členům připojil zpěvák Genki Hitomi a klávesista Rei Atsumi, což vedlo ke komerčnějšímu zvuku a skupina se rozhodla, že je třeba změnit název. Nyní se skupina jmenovala Vow Wow a v roce 1984 vydala své debutové album Beat of Metal Motion, načež podepsala smlouvu s Toshiba EMI pro své druhé album Cyclone, které vyšlo v roce 1985, o rok později se přestěhovali do Anglie. Po vydání třetího alba III v průběhu téhož roku se ocitli bez baskytaristy, když se Kenji Sano v květnu 1987 vrátil z osobních důvodů do Japonska a později odešel do hudebního důchodu úplně. Niimi pak navrhl Yamamotovi, aby zavolal Neilu Murrayovi, který nedávno opustil Whitesnake a kterého oba znali. Po jam session Murray souhlasil, že se připojí ke kapele pro další album, a později souhlasil i s turné po Japonsku.
Vow Wow pak začali v roce 1987 nahrávat na Ibize své čtvrté album V a také je Tommy Vance je požádal, aby vytvořili znělky pro jeho britský rozhlasový pořad Friday Rock Show. Po vydání pátého alba Vibe v roce 1988, které obsahovalo hardrockovou hymnu "Rock Me Now", jež vyšla jako singl, se skupina vrátila do Japonska na národní turné. Přestože zažil komerční úspěch, Hitomi chtěl zůstat v Japonsku, aby mohla založit rodinu. Vow Wow tak nahráli v roce 1989 údajně poslední album Helter Skelter, po jehož vydání alba se Atsumi připojil k RC Succession na turné, zatímco Murray se připojil k Black Sabbath, protože prý svému příteli bubeníku Cozy Powellovi, který na jeho příchodu do Sabbath trval, nemohl říci ne.
Krátce poté si producenti Nick Griffiths a Bob Ezrin (Kiss, Pink Floyd) vyžádali natočení dalšího alba Vow Wow. Skupina se reformovala v Los Angeles a pro své šesté a poslední album Mountain Top vydané v roce 1990 využila amerického session baskytaristu Marka Goulda. Rozpadli se po koncertě 28. května 1990 v Nippon Budokan. Yamamoto později uvedl, že si skupina myslela, že by mohla získat smlouvu s americkou nahrávací společností, ale když se tak nestalo, „ztratili jsme cíl a pak jsme začali být frustrovaní a naše vztahy se zhroutily. Bylo to smutné, ale rok 1990 byl pro hardrockové kapely špatný. Hardrocková a heavymetalová scéna byla v úpadku.“ Hitomi se stala učitelem angličtiny, zatímco ostatní členové pokračovali každý zvlášť v hudební kariéře.
V květnu 1995 Yamamoto obnovil Bow Wow s novými členy. Vydali dvě studiová alba a v březnu 1997 se opět rozpadli. Znovu se však reformovali v roce 1998, kdy se k Yamamotovi znovu připojili původní členové Saito a Niimi a vydali album Back, po němž následovaly desky Beyond v roce 2000, Another Place v roce 2001 a What's Going On? v roce 2002. V srpnu 2003 vystoupili v jihokorejském Daegu na festivalu O.K.! Crazy! World Rock Festival a v roce 2005 vydali zatím poslední studiové album Era.
Zpěvák Genki Hitomi a klávesista Rei Atsumi se znovu sešli s Yamamotem a Niimim na reunionovém koncertu Vow Wow 25. prosince 2009 a na dvou vyprodaných koncertech následujícího roku, 25. a 26. prosince 2010. V roce 2014 vydali Bow Wow nový singl "King or Queen". Niimi opustil kapelu v roce 2015 a skupina nyní sporadicky vystupuje pod názvem Bow Wow G2, což odkazuje na to, že jedinými oficiálními členy jsou dva kytaristé, Yamamoto a Saito. V srpnu 2016 uspořádali Bow Wow G2 koncert ke 40. výročí založení skupiny, který byl později vydán na domácím videu.
1. června 2023 Yamamoto oznámil, že Niimi 27. května zemřel na rakovinu. 6. května se bubeník necítil dobře a poté, co mu byla diagnostikována rakovina ve čtvrtém stadiu, která metastázovala po celém těle, byl přijat do nemocnice. 27. května v 19:38 Niimi zemřel ve věku 66 let.
Yamamoto, Hitomi a Atsumi se znovu sešli jako Vow Wow na dvou koncertech v klubu Citta 29. června a 30. června 2024, aby oslavili 40. výročí svého prvního alba a vzdali hold Niimimu. Hitomi během druhého večera oznámil, že se vrací k profesionální hudební činnosti, a Yamamoto později řekl, že všichni tři členové by se rádi znovu sešli jako Vow Wow alespoň jednou ročně. Začátkem ledna 2025 odehrála skupina Vow Wow další dva reunionové koncerty, a to v tokijské městské hale Dome.
Podrobnosti: Bow Wow - Metal Archives
Podrobnosti: Vow Wow - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Bow Wow (1976)
Signal Fire (1977)
Charge (1977)
Guarantee (1978)
Glorious Road (1980)
Telephone (1980)
Kumikyoku X Bomber (soundtrack) (1980)
Hard Dog (1981)
Asian Volcano (1982)
Warning from Stardust (1982)
Beat of Metal Motion (1984, jako Vow Wow)
Cyclone (1985, jako Vow Wow)
III (1986, jako Vow Wow)
V (1987, jako Vow Wow)
VIBe (1988, jako Vow Wow)
Helter Skelter (1989, jako Vow Wow)
Mountain Top (1990, jako Vow Wow)
Bow Wow #1 (1995)
Bow Wow #2 - Led by the Sun (1996)
Back (1998)
Ancient Dreams (1999)
Beyond (2000)
Another Place (2001)
What's Going On? (2002)
Era (2005)
BRONZ
Bronz byla anglická hardrocková skupina, kterou založil v roce 1976 v Bathu kytarista Chris Goulstone. Hrála především po Velké Británii a na tehdejších 'free festivalech'. Mezi ně patřila vystoupení na Stonehenge a Glastonbury v roce 1978.
Po brzkém spojení s Davem Pantonem jako manažerem v roce 1980 hrála kapela mnohokrát jako support v The Marquee a Music Machine s Angel Witch, More, Diamond Head a Anvil. V roce 1983 v sestavě Chris Goulstone (kytara, zpěv a klávesy), Shaun Kirkpatrick (kytara a doprovodné vokály), Clive Deamer (bicí) a Paul Webb (baskytara a zpěv) podepsali smlouvu s nezávislou nahrávací společností Bronze Records. Poté nahráli s Ritchiem Cordellem a Glenem Kolotkinem jako producenty album Taken by Storm; s dodatečnou produkcí jim pomohli Gerry Bron a Mark Dearnley.
Na americký trh se dostali díky propojení Bronze Records a Island Records. Sestavu, která tehdy sídlila v Londýně, tvořili bývalý zpěvák Nightwing Max Bacon, Goulstone, Kirkpatrick, Webb a nový bubeník Carl Matthews.
V roce 1984, po velkém americkém turné na podporu Ratt, se kapela rozpadla, Goulstone a Matthews odešli a krátce na to se Max Bacon spojil s GTR. Kirkpatrick dal potom dohromady sestavu nazvanou 'Blue Print'. S producentem Maxem Normanem nahrávali skladby ve studiích Roundhouse, dokud se label nedostal do konkurzu.
V roce 1998 kapele vyšlo album dosud nevydaných skladeb z té doby s názvem Unfinished Business a o dva roky později se Bronz na krátkou dobu znovu zformovali, přičemž do sestavy z roku 1984 se vrátil Paul Webb jako zpěvák; Jake Kirkpatrick hrál na basovou kytaru. Kapela odehrála řadu společných koncertů a v roce 2003 bylo u Sanctuary Records domluveno vydání alba s živými skladbami z amerického turné z roku 1984 a několika novými materiály. To vyšlo pod názvem Bronz Live - Getting Higher.
V roce 2005 vystoupili Bronz s Goulstonem, Thomasem a skotským bubeníkem Windsorem McGilvrayem na oslavách 25. výročí začátku nové vlny britského heavy metalu v londýnské Astorii společně s kapelami Diamond Head a Jaguar. V červenci 2013 zemřel kytarista Shaun Kirkpatrick. Od té doby Chris Goulstone píše pro televizi a film.
Podrobnosti: Bronz - wikipedia
Diskografie (studiová alba):
Taken by Storm (1984)
Unfinished Business (1988)
Carried by the Storm (2010)
CANIS MAJOR
Skupinu Canis Major založili v Londýně v roce 1976 sourozenci Tony (kytara) a Jackie Bodimeadovi (zpěv). V případě jejich příjmení se dost často mylně píše 'Bodihead'. Dalšími členy kapely byli Mick Groves (kytara), Simon Cooper (basa), Gary Wise (bicí) a John Pepe (klávesy). Jejich hudba bývá občas řazena k NWOBHM, ale v podstatě je to takový atmosférický melodický hard rock s velkým využitím kláves, pěkným ženským vokálem a občasnými záchvěvy progrocku. Zní spíš americky než anglicky.
Jejich 7” singl "Free Rock" a jediné LP Butterfly Queen (1980) produkoval Derek Lawrence (Wishbone Ash, Deep Purple).
Jackie Bodimeadová byla později také jako zpěvačka součástí skupin Shy a Strategy a v letech 1983 až 1986 zpívala a hrála na klávesy ve slavné dívčí skupině Girlschool. Nazpívala jejich album Running Wild z roku 1985.Podrobnosti: Canis Major - Metal Music Archives
Diskografie (studiová alba):
Butterfly Queen (1980)
CRYS
Crys (velšský výraz pro košili) je heavy rocková/metalová kapela z Resolvenu v jižním Walesu. Založili ji v roce 1976 bratři Liam Forde (zpěv, kytara) a Scott Forde (basová kytara) a Alun Morgan (sólová kytara) během studia na internátní škole v anglickém Herefordu. Původně se jmenovali Salic Law a vystupovali v mnoha hospodách a klubech v oblasti jižního Walesu. Crys dostali nabídku na nahrání singlu, pokud budou souhlasit s tím, že ke svým stávajícím písním (které předtím hráli v angličtině) přidají velšské texty. Kapela vyhověla a výsledný singl "Cadw Symud / Lan yn y Gogledd" vyšel v roce 1980 u Click Records. Na singlu, který byl natočen ve studiu Peta Kinga ve Swansea, hrál na klávesy Verden Allen (Mott the Hoople). Sestavu v té době doplnil Nicky Samuel (bicí).
Kapela se stále zviditelňovala díky vystoupením ve velšských rozhlasových a televizních pořadech, což nakonec vedlo k uzavření nahrávací smlouvy s vydavatelstvím Sain Records. Debutové album Rhyfelwr vyšlo v roce 1981 a druhé Tymor yr Heliwr v roce 1982. Obě alba se dostala do vysílání Radia Cymru a BBC Radio Wales a Crys se tak stali první velšskojazyčnou kapelou, která byla pozvána k vystoupení v páteční rockové show BBC Radio One, kterou moderoval Tommy Vance. Pro tuto relaci zahráli celkem čtyři písně, dvě ve velštině a dvě v angličtině. Obě alba také získala ocenění 'Nejlepší album roku' na každoroční přehlídce cen 'Sgrech' - velšskojazyčné události hudebního průmyslu pojmenované podle časopisu Sgrech. Kapela poté pokračovala v živých vystoupeních po celém Walesu a dokonce natočila propagační video ke skladbě "Merched Gwyllt a Gwin" ze svého druhého alba.
Poté se ale Crys na delší dobu rozpadli a až v roce 1995 nahráli třetí album Roc Cafe. Původní kytarista Alun Morgan v té době emigroval do Kanady a nahradil ho Mark Thomas. Album vyšlo na kompaktním disku u Fflach Records a byla k němu přiložena samolepka zdarma.
V pozdějších letech kapela absolvovala řadu koncertních a televizních vystoupení, včetně krátkého setkání původní sestavy při návštěvě Aluna Morgana ve Walesu, které vyvrcholilo televizním vystoupením na festivalu Bryn Terfels Faenol. Také vystupovali v rámci regionálních velšských hudebních akcí Tyrfe Tawe a Menter Iaith. V roce 2006 vyšla u Sain Records kompilace best of s názvem Sgrech, která poprvé zpřístupnila většinu raného materiálu kapely na kompaktním disku a v elektronické podobě ke stažení na iTunes. Spolu s televizní relací nahranou v Y Stiwdio Gefn v Llanelli se také reformovali, aby 4. srpna 2014 vystoupili jako hlavní hvězda akce Cymdeithas yr Iaith v rámci National Eisteddfod'. V roce 2017 hráli Crys v The Pontio v Bangoru a v témže roce ve Wrexhamu. Následovalo několik dalších televizních vystoupení a v roce 2022 koncert na hradě Cardigan na oslavu čtyřiceti let Fflach.
Podrobnosti: Crys - Metal Music Archives
Diskografie (studiová alba):
Rhyfelwr (1981)
Tymor yr Heliwr (1982)
Roc Cafe (1995)
ETHEL THE FROG
Ethel the Frog byla heavymetalová skupina založená v roce 1976 (někdy se píše 1977) v anglickém Hullu. Je známá jako součást nové vlny britského heavy metalu. Neobvyklý název kapely byl převzat z montypythonovského skeče o 'Piranha Brothers'.
Původní sestava kapely byla následující: Paul 'Doug' Sheppard (sólová kytara), Terry Hopkinson (zpěv, baskytara), Paul Tognola (zpěv, sólová kytara) a Paul Conyers (bicí). Poté, co si skupina získala místní fanoušky, vydala v roce 1978 těžkou verzi písně "Eleanor Rigby" od Beatles . Ethel the Frog také přispěli písní "Fight Back" na jednu z kompilací Neala Kaye Metal For Muthas Vol. 1. V roce 1979 podepsali nahrávací smlouvu s EMI, která znovu vydala singl "Eleanor Rigby" s písní "Fight Back" jako B stranou. Jejich debutové album s eponymním názvem vyšlo v roce 1980 (v roce 1997 vyšlo CD u malé nahrávací společnosti British Steel), ale v tom samém roce se skupina rozpadla.
Po rozpadu se Hopkinson, pravděpodobně jeden z mála baskytaristů první vlny metalu, který hrál na šestistrunnou baskytaru Fender, stal lektorem na archeologické fakultě Leicesterské univerzity. Tognola a Conyers se připojili ke skupině Salem, která v roce 1982 vydala jeden singl "Reach for Eternity"/"Cold as Steel", než se o rok později rozpadla (v roce 2009 obnovila činnost). Doug Sheppard pokračoval v hraní v cover kapelách a poté založil skupinu No Messiahs, která se také brzy rozpadla. Nadále ale hraje na kytaru v Nizozemsku a na serveru Reverbnation vydal několik původních písní.
Podrobnosti: Ethel the Frog - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Ethel the Frog (1980)
HEAVY LOAD
Heavy Load je švédská heavymetalová kapela ze Stockholmu. Je často označována za první švédskou heavy metalovou kapelu a byla známá svými vikingskými motivy. Bratři Wahlquistové, kteří kapelu založili v roce 1976 spolu s basákem Michaelem Backlerem, byli později producenty a majiteli švédského vydavatelství Thunderload Records, v určitém období produkovali Veni Domine a také Candlemass.
Na různých turné a demo nahrávkách se v kapele vystřídali různí baskytaristé a druzí kytaristé, třeba basák UFO a The Damned Paul Gray, kytarista Treat Leif Liljegren nebo známý architekt Eero Koivisto. Na jedné z vydaných skladeb skupiny hrál také Phil Lynott z Thin Lizzy. Známý švédský hudební novinář a moderátor hudebních pořadů SVT Anders Tengner působil v letech 1978-1985 jako manažer skupiny.
V říjnu 2017 se kapela zreformovala a na rok 2018 ohlásila sérii koncertů, včetně vystoupení na červnovém Sweden Rock Festivalu.
Dne 6. září 2023 vydali Heavy Load Riders of the Ancient Storm, své první album po 40 letech.
Dne 7. ledna 2025 bylo oznámeno, že kytarista a zpěvák Ragne Wahlquist zemřel ve věku 69 let. Kapela v době jeho smrti pracovala na novém albu, které prý bude dokončeno.
Podrobnosti: Heavy Load - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Full Speed at High Level (1978)
Death or Glory (1982)
Stronger Than Evil (1983)
Riders of the Ancient Storm (2023)
KICK AXE
Kick Axe je kanadská heavymetalová kapela z Reginy v Saskatchewanu. Skupina je ovlivněna bouřlivým arénovým rockem přelomu 70. a 80. let 20. století a je zřejmě nejznámější díky svému albu Vices z roku 1984, díky němuž se jí podařilo proniknout na americký trh. Skupina dosáhla mírného komerčního úspěchu v polovině 80. let díky singlovým hitům. Po vydání alba Rock the World v roce 1986 se rozpadla a na dlouhá léta přerušila činnost. V roce 2004 se znovu objevili s albem Kick Axe IV.Klasickou sestavu kapely v polovině 80. let tvořili George Criston (zpěv), Larry Gillstrom (sólová kytara), Raymond Harvey (sólová kytara), Brian Gillstrom (bicí) a Victor Langen (basová kytara). Zpěvák Criston se na reunion kapely v roce 2004 nevrátil, nahradil ho Gary Langen, který byl ve skutečnosti zakládajícím členem kapely na konci 70. let.
Kořeny Kick Axe sahají až do roku 1974, kdy v kanadském městě Regina ve státě Saskatchewan založili Larry Gillstrom (kytara), Victor Langen (basová kytara) a jeho bratr Gary Langen (bicí, zpěv) kapelu Hobbit. Z té se v roce 1976 stala Kick Axe. Po několika změnách v sestavě se v roce 1979 doplnili o kytaristu Raymonda Harveyho a přestěhovali se do Vancouveru v Britské Kolumbii, kde hledali větší uplatnění. Gary Langen ale nebyl ochoten opustit Saskatchewan a nahradil ho Larryho bratr Brian Gillstrom. Skupina začala v roce 1979 nahrávat, ale od nahrávání upustila, protože měla pocit, že potřebuje výraznějšího frontmana. Věci se trošku daly do pohybu až s příchodem zpěváka Charlese McNaryho, dokonce se objevili na kompilačním albu Playboye, ale pořád to nebylo ono.
McNary opustil kapelu v roce 1982 a po mezinárodním hledání ho v roce 1983 nahradil George Criston, čímž Kick Axe získali výrazného frontmana, po kterém dlouho toužili. Krátce po jeho nástupu podepsala skupina smlouvu s velkým vydavatelstvím Pasha Records Spencera Proffera. Jejich debutové album Vices vyšlo v roce 1984 a setkalo se s příznivým ohlasem kritiků. Kapela poté absolvovala turné s takovými špičkovými kapelami té doby, jako byli Judas Priest, Whitesnake, Scorpions a Quiet Riot, což byli kolegové z labelu Pasha. Album Vices znamenalo pro Kick Axe největší komerční úspěch, když se dostalo na 126. místo v žebříčku alb Billboard 200.
Následující album Welcome to the Club vyšlo v roce 1985 a objevilo se na něm několik hostujících hvězd. Mezitím se skupina objevila v seriálu Transformers: The Movie pod názvem Spectre General, změna názvu byla způsobena právními komplikacemi. Pod tímto názvem nahráli dvě písně, které byly zařazeny na soundtrack. V roce 1986 kapelu opustil kytarista Harvey a skupina se rozhodla pokračovat ve čtyřčlenné sestavě, která natočila další album Rock the World. To bylo sice návratem k heavymetalovým kořenům, v té době se ale již původní dynamika vytratila a v roce 1988 se Kick Axe rozpadli.
V roce 2003 se kapela obnovila; Gary Langen zpíval místo Cristona, který se nemohl připojit k reunionu kvůli předchozím pracovním závazkům. Nové album s názvem Kick Axe IV vyšlo následující rok. V roce 2008 Gary Langen kapelu opustil a nahradil ho nový zpěvák Daniel Nargang, dříve působící v metalové skupině Into Eternity. Skupina pak pokračovala v dlouholetém koncertování v Kanadě a na rockových festivalech. 26. července 2023, téměř dvacet let od posledního alba, vydali Kick Axe nový singl "Blackout Crazy" se zpěvákem Danielem Nargangem, na který 15. října 2023 navázali hymnickou rockovou písní "Run to the Thunder". Na webových stránkách a stránkách sociálních médií kapely se objevily také informace o chystaném albu.
Podrobnosti: Kick Axe - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Vices (1984)
Welcome to the Club (1985)
Rock the World (1986)
Kick Axe IV (2004)
LĪVI
Līvi je lotyšská hardrocková a heavy metalová skupina, která měla vliv na formování lotyšské rockové kultury. Je známá svými poetickými texty a kytarovými sóly. Skupinu založili Ēriks Ķiģelis a Juris Pavītols v roce 1976 v Liepaji v Lotyšské sovětské socialistické republice. Začínala jako poprocková kapela hrající po Lotyšsku. V letech 1977 až 1985 muzikanti experimentovali a snažili se najít svůj vlastní hudební styl, takže se pohybovali od popu až po heavy rock. Po smrti Ķiģelise v roce 1986 se ke kapele připojil Ainars Virga, což vedlo k nové éře hymnických balad, heavy rocku a rebelským tématům.
Za počátek skupiny Līvi se považuje rok 1976, i když krátce předtím existovala jiná skupina se stejným názvem, kterou rovněž založil Juris Juris Pavītols, v 70. letech známý kytarista. Pavītols s Ķiģelisem byli odhodláni vytvořit osobitý zvuk lotyšského rocku. Spolu s Pavītolsovou manželkou Ingridou, bubeníkem Andrisem Krūmiņšem a 'rockovým dinosaurem' Jānisem Grodumsem založili kapelu, která převzala název Pavītolsovy první skupiny. 'Līvi' je lotyšské označení pro Livonce, dnes již téměř vymřelé etnikum žijící v okolí Liepāji, které mělo v legendách pověst, že se živí pirátstvím a bojem proti cizím utlačovatelům. V počátcích své existence kapela hrála na malých koncertech většinou smutné písně, které psal Pavītols a zpívala jeho žena. Hráli také některé rychlejší, tvrdší písně, které složil Ķiģelis.
V roce 1978 Ķiģelis skupinu opustil s tím, že jeho a Pavītolsovy umělecké rozdíly nebylo možné překonat. Poté založil vlastní skupinu Corpus a snažil se distancovat od svých bývalých hudebních partnerů. Nahradil ho Modris Štern. V roce 1980 se Ķiģelis do skupiny vrátil spolu se třemi novými členy: Zpěvákem Rodrigo Fominsem, bubeníkem Vilnisem Krieviņšem a zvukařem Jurisem Jakovļevsem. V té době skupinu opustili Krūmiņš a Šterns.
Lotyšsko bylo v té době součástí Sovětského svazu a rockové kapely byly cenzurovány komunistickou stranou. Sovětský režim viděl ve vzpurných lotyšských rockerech potenciálního nepřítele a v roce 1981 zakázal skupině koncertovat. Skupina na to reagovala v roce 1982 novým hitem "Zīlīte". V roce 1984 se kapela spolu s dalšími soubory z tehdejší lotyšské popové a rockové scényobjevila v hudební komedii Rižského filmového studia Vajadzīga soliste (Potřebný sólista).
Šterns se později do skupiny vrátil, ale Pavītols a Ķiģelis pokračovali ve sporech, což vedlo k tomu, že Pavītols skupinu navždy opustil. Jeho žena ho následovala, protože se nehodila do tvrdšího pojetí hudby skupiny. Přesto se však podílela na nahrávání EP Aprīļa pilieni (Dubnové kapky deště). Ke kapele se nakrátko připojil klávesista Tālis Pusbarnieks. Společně úspěšně nahráli další album Iedomu pilsēta (Město přízraků) a stali se nejpopulárnější kapelou té doby. V roce 1984 skupinu opustili Pusbarnieks, Fomins, Šterns a Kreiviņš, aby se mohli věnovat vlastním hudebním projektům. Ķiģelis skupinu zachránil tím, že do ní přijal zpěváka Aivarse Brīze (později známého jako 'hlas lotyšského rocku'), klávesistu Guntarse Muceniekse a bubeníka Valdise Štarkse. V roce 1985 však Ķiģelis zemřel při autonehodě po koncertě.
V roce 1986 se novým lídrem skupiny stal Ķiģelisův chráněnec Ainars Virga. Virga byl fanouškem heavymetalových kapel jako Black Sabbath, Scorpions, Deep Purple a Led Zeppelin, a proto se rozhodl, že se jim Līvi budou podobat tvrdším zvukem, větším množstvím kytarových sól a rebelskými postoji. Jeho první písní byla "Dzimtā valoda", emotivní balada a hodnocení lotyšského jazyka a kultury. V roce 1987 Štarkse nahradil Ainarsův mladší bratr Dainis a v roce 1989 se ke kapele připojil Tomass Kleins jako stálý kytarista. V době pádu Sovětského svazu měla skupina na kontě desítky hitů a hrála v nejstabilnější sestavě ve složení Brīze, Ainars Virga, Kleins, Grodums a Dainis Virga. V roce 1988 vydala skupina své druhé studiové album Līvi. Polovinu písní tvořily poslední Ķigelisovy skladby, druhou polovinu nové písně Virgy, Grodumse a Muceniekse.
V roce 1994 vydala kapela kompilační album Karogi (Vlajky), které získalo dvojnásobnou platinu. V rámci propagace absolvovala skupina turné po severní Evropě a Lotyšsku. V prosinci 1994 vydali také živé album s názvem Spoku Koks (Strom duchů). Bylo nahráno, sestříháno, smícháno a dodáno do obchodů během jediné noci. O dva roky později vyšlo album K.M.K.V.P. neboli 'Kas Mums Var Ko Padarīt' (Kdo nám může něco udělat). V roce 1997 natočila kapela své nejprodávanější album Bailes par ziņģēm (Strach o písně) a věnovali ho památce Ķiģelise. Krátce po vydání alba skupinu opustil dlouholetý zpěvák Aivars Brīze. O dva roky později Līvi natočili album Viva a v roce 2000 nahráli album s názvem 2001 jako poctu předchozímu tisíciletí. V roce 2001 Virga odjel do USA a kapela hrála téměř dva roky bez něj.
V roce 2003 Virga přijel z USA a do kapely se vrátil i Brize. Kapela měla velké plány, ale 26. července 2003 se při cestě z festivalu Oldies Rock z Daugavpilsu stalo auto řízené Virgou účastníkem nehody. Bubeník Dainis a zvukař Juris Jakovļevs na následky zranění zemřeli. Līvi následně nahráli nové album s názvem Pāri visam (Přes všechno) a věnovali ho všem rockovým hudebníkům, kteří zemřeli při nehodách. Dne 15. června 2010 zemřel nejstarší člen skupiny Jānis Grodums a skupina se rozpadla (v létě 2013 odehrála ještě několik společných koncertů).
V roce 2017 Aivars Virga oznámil, že se skupina znovu spojí, následně v roce 2019 vyšlo další album Pluss mīnuss. Skupina nadále příležitostně koncertuje.
Podrobnosti: Līvi - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Iedomu pilsēta (1985)
Līvi (1988)
K.M.K.V.P. (1996)
Bailes par ziņģēm (1997)
Viva (1998)
2001 (2000)
Pāri visam (2004)
Pluss mīnuss (2019)
MARSEILLE
Marseille byla britská heavymetalová skupina z Liverpoolu, kterou v roce 1976 založili Neil Buchanan, Andy Charters a Keith Knowles. Byli první kapelou, která v roce 1977 vyhrála soutěž 'UK Battle of the Bands' ve Wembley Areně, a také první kapelou Nové vlny britského heavy metalu, která získala významnou nahrávací smlouvu, koncertovala ve Spojených státech, a vydala tam album.
První úplnou sestavu tvořili Paul Dale (zpěv), Neil Buchanan (sólová kytara), Andy Charters (druhá kytara), Keith Knowles (bicí) a Steve Dinwoodie (basová kytara). Původně se jmenovali AC/DC, ale právě v té době začala ve Velké Británii sklízet úspěch stejnojmenná australská rocková skupina, a tak byli nuceni v polovině roku 1976 změnit název na Marseille. Už o rok později (31. října 1977) vyhráli ve Wembley Areně vůbec první britskou soutěž 'Battle of the Bands', jejíž finále rozhodovali Brian May a Roger Taylor ze skupiny Queen, což vedlo k tomu, že si skupina koncem roku 1977 zajistila pětiletou nahrávací smlouvu s Mountain Records a v roce 1978 vydala debutové album Red, White and Slightly Blue.
Marseille se stali první kapelou Nové vlny britského heavy metalu, která si zahrála na velkém festivalu v Evropě: na Bilzen Festivalu v Belgii, kde předskakovala americké rockové skupině Cheap Trick.
Během propagace svého prvního alba získali malou základnu fanoušků jako support jiných skupin, například Judas Priest, Nazareth, Whitesnake a UFO. Jejich druhé album, stejnojmenné Marseille, se dostalo do rozhlasového vysílání a rozšířilo jejich fanouškovskou základnu ve Velké Británii. Několik skladeb z tohoto alba se objevilo v 'Alternative Top 20 Charts' zveřejněném v časopise Sounds spolu s dalšími nově vznikajícími britskými heavymetalovými kapelami, jako jsou Saxon, Def Leppard a Iron Maiden.
Marseille byli první NWOBHM kapelou, která absolvovala turné a vydala album ve Spojených státech prostřednictvím RCA Records. Album propagovali na turné po USA společně s Nazareth a americkou south coast boogie kapelou Blackfoot v létě 1980. Po návratu do Velké Británie se ale kapela stala svědkem zániku nahrávací a manažerské společnosti Mountain. S veškerým vybavením, které stále zůstávalo v USA, byla kapela nucena opustit turné a pustit se do dvouleté právní bitvy s likvidátory, což jí znemožnilo usilovat o další nahrávací smlouvu. Během této doby skupinu opustili Paul Dale, Andy Charters a Neil Buchanan. Charters se přestěhoval do USA a Buchanan začal pracovat v televizi, kde v letech 1990-2007 uváděl populární pořad Art Attack na CITV.
Dva zbývající členové, Keith Knowles a Steve Dinwoodie, později přibrali zpěváka Sav Pearse a kytaristu Marca Railtona z místní liverpoolské kapely Savage Lucy, aby v roce 1984 dokončili třetí album s názvem Touch the Night. Píseň z tohoto alba, "Walking on a Highware", se stala prvním a jediným singlem Marseille, který se dostal do britského singlového žebříčku, kde se umístil na 98. místě a strávil v něm jeden týden. Nedostatek zájmu ale způsobil, že se kapela brzy rozpadla.
Následovalo dlouhých 19 let, kdy o kapele nebylo slyšet, až v roce 2003 vyšlo u Castle Communications, dceřiné společnosti Sanctuary Records Group, dvoudiskové CD s příznačným názvem Rock You Tonight, které se stalo antologií Marseille. Album, obsahující materiál ze všech tří předchozích alb, si získalo uznání kritiky a podle George Smithe z časopisu Village Voice to byl nejlepší box set roku 2003.
Původní sestava se dala znovu dohromady na několik koncertů v roce 2008, nicméně Paul Dale brzy kapelu opustil a v únoru 2009 ho nahradil Nigel Roberts. Kapela nahrála EP FourPlay, které produkoval Neil Buchanan a které vyšlo v roce 2009 na značce Gas Station Music. V roce 2010 odešli Keith Knowles a Steve Dinwoodie, které nahradili Gareth Webb (bicí) a Lee Andrews (baskytara). Kapela také nahrála Unfinished Business, své první plné album po 25 letech, které produkoval rovněž Buchanan a které vyšlo 6. září 2010. Album bylo představeno na vystoupení kapely na festivalu Hard Rock Hell v prosinci 2010 a poté následovalo kompletní britské turné podporované skupinou Exit State.
V dubnu 2011 odešel bubeník Gareth Webb a na jeho místo nastoupil Ace Finchum (rovněž člen skupiny Tigertailz). O několik měsíců později kapelu opustil také baskytarista Lee Andrews, kterého nahradil Kevin Wynn (polovina roku 2011), poté Phil Ireland (konec roku 2011 - začátek roku 2012) a později Rob Brooks (2012-2014). Od roku 2011 do začátku roku 2012 kapela pokračovala v náročném koncertním programu a pracovala na novém materiálu, který měl vyjít v roce 2012, ale k jeho vydání nikdy nedošlo. Později Marseille oznámili turné po Velké Británii plánované na listopad 2013, které ale bylo později odloženo na rok 2014 kvůli problémům s cestovním vízem Andyho Charterse. Bylo také oznámeno, že v létě 2014 vyjde EP, které mělo být vydáno souběžně s turné, nicméně i tyto plány byly zrušeny. V té době kapelu opustili bubeník Ace Finchum i baskytarista Rob Brooks.
V roce 2017 zpěvák Nigel Roberts oznámil, že Neil Buchanan i Andy Charters, zbývající dva původní členové Marseille, již v kapele nebudou hrát, a to z důvodu Buchananovy poradenské práce pro dětskou televizi a Chartersova pobytu v USA. Buchanana nahradil kytarista Darren Daz Green, vrátili se bubeník Gareth Webb a baskytarista Lee Andrews, který dříve spolupracoval na albu Unfinished Business. Dne 22. srpna 2019 odehráli Marseille první koncert po sedmi letech v britském Stoke-On-Trentu, na kterém zpíval Roberts, Webb hrál na bicí, Andrews hrál na basovou kytaru a Green na kytaru.
Podrobnosti: Marseille - wikipedie
Diskografie (studiová alba):
Red White and Slightly Blue (1978)
Marseille (1979)
Touch the Night (1984)
Unfinished Business (2010)
MENTORS
The Mentors je americká heavymetalová kapela, známá svými záměrnými shock rockovými texty. Původně vznikli v Seattlu ve státě Washington v květnu 1976, v roce 1979 se přestěhovali do Los Angeles v Kalifornii. Kapela si získala pozornost jak známých hardrockových interpretů, tak procenzurových hnutí, jako je Parents Music Resource Center. Nebývalý zájem pak přinesla smrt bubeníka a zpěváka Eldona 'El Duce' Hokea v roce 1997.
Zakládající členové Eldon 'El Duce', Eric 'Sickie Wifebeater' Carlson a Steve 'Dr. Heathen Scum' Broy spolu navštěvovali Rooseveltovu střední školu v Seattlu a začali společně experimentovat se surovým punkem a primitivním heavy metalem. Po svém vzniku začali objíždět Severozápad a vystupovat na koncertech se svými charakteristickými katovskými kuklami (byl to nápad El Duceho, který zbožňoval horor Mark of the Devil) a přisprostlými texty.
V počátcích kapely El Duce kontaktoval místa konání s tím, že jsou cover kapela KISS, a posílal jim dabovanou kazetu s písněmi Kiss s tím, že jsou to oni. Při jedné příležitosti poslal do klubu, o kterém si mysleli, že je to klub, kopii alba Live in Japan od Deep Purple. Později se ukázalo, že to byla pizzerie, a nakonec hráli na dětské narozeninové oslavě. Po jedné písni byli nuceni přestat a nakonec dostali 50 dolarů. Broy se v počátcích kariéry objevoval v kapele nepravidelně kvůli svému zaneprázdnění studiem inženýrství. Mezi další baskytaristy z této éry patří Jeff Dahl, Chris 'Jack Shit' Jacobsen a Mike 'Heathen Scum Wezda' Dewey.
V roce 1983 vydali Mentors prostřednictvím Mystic Records své první EP The Trash Bag a v následujícím roce vyšlo jejich první živé album Live at the Whiskey/Cathey de Grande. Obě desky produkoval Phillip 'Philco' Raves. V roce 1985 podepsali smlouvu s Death Records, dceřinou společností Metal Blade, a vydali své debutové studiové LP You Axed for It! s Broyem, který se vrátil k baskytaře. Během této doby se Hoke výrazně projevoval na veřejnosti, vystoupil například po boku kolegy z metalové skupiny GWAR v pořadu The Jerry Springer Show, kde byla kritizována Hokeova kapela, jeho názory a veřejná image. Skutečné proslulosti ale Mentors dosáhli až během slyšení v Kongresu v roce 1985, které zorganizovala organizace Parents Music Resource Center (PMRC) Tipper Goreové. Poměrně neznámá skupina upoutala pozornost PMRC svou písní "Golden Shower", což vedlo ke čtení některých jejích textů na půdě Kongresu.
Broye nakrátko nahradili baskytaristé Wayne 'Ripper' Daddio, Ed 'Poppa Sneaky Spermshooter' Danky, Lucinda 'Scum Bitch' Rezabeková a Keith 'Zippy' McAdam, později se ale do skupiny vrátili. V roce 1989 vydali Mentors své třetí album Sex, Drugs & Rock 'n' Roll, falešně živou desku. Toto album upoutalo pozornost skupiny Revolting Cocks, která je pozvala na společné turné. V roce 1990 vydali album Rock Bible, na kterém za bicí usedl Rick 'Insect On Acid' Lomas. Následující rok vyšla deska To the Max. V té době za Hokea za bicími často zaskakoval Clark 'Moosedick' Savage, protože Hokeův alkoholismus mu znemožňoval hrát na bicí a zpívat současně. Nakonec převzal pozici bubeníka, zatímco Hoke se stal výhradně zpěvákem.
Mentoři byli i poté aktivní jen sporadicky. Hoke zahájil sólovou kariéru, zatímco Carlson založil skupinu Jesters of Destiny. V roce 1997 při rozhovoru pro dokumentární film Kurt and Courtney Hoke prohlásil, že mu Courtney Love nabídla 50 000 dolarů, aby zabil jejího manžela Kurta Cobaina, jehož smrt byla označena za sebevraždu. Dva dny po poskytnutí rozhovoru Hoke zemřel poté, co ho v opilosti srazil nákladní vlak. Jeho smrt byla střídavě popisována jako nehoda a sebevražda, nicméně někteří zastánci konspiračních teorií tvrdí, že existují důkazy naznačující nečistou hru.
Carlson, Broy a Savage pokračovali v činnosti kapely, ke které se připojili kytarista 'Sickie J' Jeff Solberg a zpěvák Jake 'El Rapo' Huber a v roce 2005 vydali album Over the Top. V roce 2006 nahradil Hubera a později i Savage zpěvák a bubeník Marc 'Mad Dog' DeLeon z tributní skupiny Mantors.
Ducefixion, sedmá řadová deska kapely, vyšla v roce 2009.
DeLeon opustil Mentors v roce 2014 během natáčení celovečerního dokumentárního filmu The Mentors: Kings of Sleaze Rockumentary, který režírovala April Jonesová. Dne 25.
V květnu 2017 Mentors vydali The Illuminaughty, své první studiové album po osmi letech, na kterém se o vokální povinnosti podělili Broy a Lomas. V roce 2019 byl na festivalové scéně uveden dokumentární film The El Duce Tapes, který obsahuje dosud nezveřejněné rozhovory s Hokeem z let 1990-91 a pojednává o kapele v kontextu současné kultury. Film byl v roce 2020 vydán na Blu-ray, streamingu a v limitované edici na VHS.
Carlson zemřel 29. prosince 2024 ve věku 66 let na rakovinu, takže Broy zůstal jediným žijícím členem klasické sestavy z doby You Axed for It!.
Podrobnosti: The Mentors - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
You Axed for It! (1985)
Up the Dose (1986)
Sex, Drugs & Rock 'n' Roll (1989)
Rock Bible (1990)
To the Max (1991)
Over the Top (2005)
Ducefixion (2009)
The Illuminaughty (2017)
ROSE TATOO
Rose Tattoo je australská rockováá skupina, nyní vedená Angrym Andersonem, která vznikla v Sydney v roce 1976. Jejich zvuk je hardrock smíšený s rokenrolovými a bluesrockovými vlivy, charakteristickými písněmi například "Bad Boy for Love", "Rock 'n' Roll Outlaw", "Nice Boys", "We Can't Beaten" nebo "Scarred for Life". Jejich první čtyři alba produkovali Harry Vanda a George Young, kteří spolupracovali také s AC/DC. V roce 1987 se skupina rozpadla, o šest let později se krátce reformovala, aby podpořila Guns N' Roses na jejichaustralském turné. Znovu se dali dohromady v roce 1998, od té doby vydali další dvě studiová alba.
Podle australského historika rockové hudby Iana McFarlanea jsou Rose Tattoo jednou z nejuctívanějších kapel všech dob. 'The Tatts' podle něj hráli bezkonkurenční, pouliční heavy blues s důrazem na slide kytaru a strohé textové výpovědi. Písně Rose Tattoo předělali Guns N' Roses, L.A. Guns, Keel, Nashville Pussy, Motosierra, Pud Spuke, Helen Schneider, Skrewdriver i uruguayská skupina The Knight's Night. V srpnu 2006 byli uvedeni do Síně slávy Australské asociace nahrávacího průmyslu (ARIA).
Skupinu Rose Tattoo založili v Sydney Leigh Johnston (rytmická kytara), Tony Lake (zpěv) a slide kytarista Peter Wells, bývalý baskytarista heavymetalové skupiny Buffalo. K nim se přidali bubeník Michael Vandersluys a basák Ian Rilen z kapely Band of Light. Rilena, který se naučil hrát ve vězení, kapele doporučil jejich talentový manažer Sebastian Chase, který vedl navíc jak Band of Light, tak Buffalo. Sestava se ale brzy měnila, Johnstona nahradil rytmický kytarista Mick Cocks a Lakea a Vandersluyse nahradili bývalí členové Buster Brown Angry Anderson a Dallas 'Digger' Royall. Melbournští Buster Brown hráli v roce 1974 na festivalu v Sunbury a jejich členem byl i budoucí bubeník AC/DC Phil Rudd.
Skupina se inspirovala především kapelami The Rolling Stones, Faces a Billym Thorpem a jeho Aztecs a svým hardrockovým zvukem si rychle získala příznivce v oblasti Sydney. I členové AC/DC byli jejich fanoušky a doporučili je svému vydavatelství Albert Productions. Debutní singl "Bad Boy for Love", napsal Rilen, který ale před jeho vydáním v říjnu 1977 odešel do punkrockové skupiny X (ne té z L. A.). Singl produkovali Vanda & Young (ex-The Easybeats, producenti AC/DC) a v australském žebříčku Kent Music Report Singles Chart se umístil na 19. místě. Na Rilenovo místo přišel původně Cocks, poté se jako basák připojil Chris Turner (ex-Buffalo). Kapela absolvovala celostátní turné po hospodách a konkurovala skupinám Angels, Cold Chisel, Dragon a Kevin Borich Express.
Debutové LP Rose Tattoo se v listopadu 1978 umístilo v australském žebříčku Kent Music Report Albums Chart na 40. místě. Na některých trzích vyšlo pod názvem Rock N' Roll Outlaw podle jejich druhého singlu, který se ale nedostal do top 50. Někdejší baskytarista skupiny Buster Brown Geordie Leach Leach, který se na nataáčení alba podílel, opustil kapelu v květnu 1979 a v říjnu ho nahradil kytarista Lobby Loyde, který zaskakoval na baskytaru. Během jeho krátkého působení nahráli skladbu "Legalise Realise", která vyšla jako samostatný split singl v březnu 1980; druhou skladbu, "Bong on Aussie", nazpíval country zpěvák Colin Paterson, aby propagoval kampaň za legalizaci marihuany. Loyse později v roce 1980 absolvoval turné po Spojených státech a poté po Evropě (včetně Velké Británie), ale v září odešel a vrátil se Leach .
Začátkem roku 1981 se skladba "Rock N' Roll Outlaw" začala objevovat v evropských hitparádách, kde dosáhla 2. místa ve Francii, 5. místa v Německu a 60. místa ve Velké Británii. Od dubna absolvovala skupina ve složení Anderson, Cocks, Leach, Royall a Wells turné po Evropě. Tři roky po svém debutu pak v září vydala album Assault and Battery, které se v Austrálii dostalo do první třicítky. V rámci evropského turné v roce 1981 vystoupila také na festivalu v Readingu, kde Anderson hlavou opakovaně bušil do sloupu zesilovačů, až mu začala krvácet. A mimochodem byli označeni za nejhlasitější kapelu, která hrála v londýnském klubu Marquee od dob Led Zeppelin.
Po návratu do Austrálie začala kapela pracovat na svém třetím albu; s novým kytaristou Robinem Rileym, který nahradil Cooka, jenž odešel do Heaven, vydali v roce 1982 album Scarred for Life a následně absolvovali turné po USA jako support Aerosmith a ZZ Top. Návštěva kapely v USA neměla velký úspěch, ale ukázala se jako vlivná na undergroundovou sleaze metalovou scénu v Los Angeles, na níž se podílely kapely jako Guns N' Roses, kteří později zmínili Rose Tattoo jako oblíbenou kapelu a v roce 1986 nahrály coververzi "Nice Boys" na desku Live ?!*@ Like a Suicide.
Po americkém turné, Riley, Royall a Wells odešli. Zbylá dvojice Anderson a Leach angažovala kytaristy Grega Jordana a Johna Meyera z perthské progresivní metalové skupiny Saracen. S bubeníkem Scottem Johnstonem (Jimmy and the Boys, Outline, Kids in the Kitchen, Flash in the Pan, Swannee) nahrála skupina v roce 1984 album Southern Stars, své poslední album pro Albert Productions a Vanda & Young jako producenty. Leach poté odešel, aby se připojil ke Cocksovi, Rilenovi, Royallovi a Wellsovi ve skupině Illustrated Men. Anderson si mezitím na čas odskočil zahrát postavu 'Ironbara' Basseyho ve filmu Mad Max Beyond Thunderdome z roku 1985. V témže roce vydala skupina ve složení Anderson, Johnston, Meyer, Andy Cichon (baskytara) a Tim Gaze (slide kytara) coververzi skladby "Born to be Wild" od skupiny Steppenwolf, která byla jejich první nahrávkou u labelu Mushroom Records.
Meyer odešel a skupina v roce 1986 nahrála pro Mushroom album Beats from a Single Drum ve čtyřčlenném složení. Brzy poté se Anderson vydal na sólovou dráhu a skupina se koncem roku 1987 rozpadla. Album bylo následně znovu vydáno jako Andersonovo první sólové album, přičemž balada "Suddenly" se stala jeho debutovým sólovým singlem. Anderson však později přiznal, že nahrávání popově/baladicky orientovaného alba lituje. "Suddenly" neměla velký úspěch v hitparádách, dokud nebyla použita v televizní telenovele Neighbours na svatbě postav Scotta Robinsona (Jason Donovan) a Charlene Mitchellové (Kylie Minogue). Poté se září 1987 vyšplhala na druhou příčku hitparády, na první místo ji nepustil debutový singl "Locomotion" právě od Kylie Minogue.
Na začátku 90. let se Anderson pokoušel dát Rose Tattoo znovu dohromady, ale Dallas Royall zemřel v roce 1991 na rakovinu, když se léčil ze závislosti na heroinu a alkoholismu, což tuto reformu o rok oddálilo. Rose Tattoo poté podpořili Guns N' Roses na australské části jejich Use Your Illusion Tour. K Andersonovi, Wellsovi, Cocksovi a Leachovi se na turné v roce 1993 připojil nový bubeník Paul DeMarco z Wellsovy sólové kapely. Reunion byl ale krátký, protože se každý z nich vrátil k sólovým projektům.
Další reunion s původním baskytaristou Ianem Rilenem, který nahradil Leache, se odehrál v roce 1998 na turné 'All Hell Breaks Loose!!'', avšak Rilen zůstal s kapelou pouze po dobu tohoto turné. V následujícím roce se opět nakrátko vrátil Leach, v roce 2000 ale jeho místo zaujal Steve King. Od té doby Rose Tattoo pravidelně koncertují po Austrálii a po celé Evropě. V roce 2000 se kapela v rámci svého turné objevila i na festivalu Wacken Open Air. V roce 2002 vyšlo Pain, první studiové album skupiny po 16 letech. Ke skupině se poté vrátil Cocks a chystalo se další album. Plány byly opět narušeny, když čtyři roky po své diagnóze rakoviny prostaty zemřel 27. března 2006 Wells. 16. srpna pak byli Rose Tattoo uvedeni hudebnicí Sarah McLeod do Síně slávy Australské asociace nahrávacího průmyslu (ARIA). Bylo to jedno z posledních veřejných vystoupení zakládajícího člena Iana Rilena, který zemřel 30. října na rakovinu močového měchýře. Nebyla to poslední smutná událost, Lobby Loyde zemřel 21. dubna 2007 ve věku 65 let, dva roky poté, co mu byla diagnostikována rakovina plic.
V červnu 2007 Rose Tattoo podpořili Guns N' Roses se Sebastianem Bachem na australské části jejich Chinese Democracy Tour a v říjnu předskakovali skupině Motörhead na jejich australském turné. V rozhovoru pro australský rockový časopis Unbelievably Bad poté Anderson oznámil svůj záměr ukončit činnost kapely po vydání ještě jednoho alba. Špatné zprávy stále ještě neskončily, v dubnu 2009 bylo oznámeno, že kytarista Mick Cocks má rakovinu jater - zemřel 22. prosince. Do roku 2010 tak zemřelo pět bývalých členů na různé druhy rakoviny - Dallas Royall (rakovina hrdla, 1991), Peter Wells (rakovina prostaty, 2006), Ian Rilen (rakovina močového měchýře, 2006), Lobby Loyde (rakovina plic, 2007) a Mick Cocks (rakovina jater, 2009).
V roce 2011 oslavila kapela 35. výročí svého založení. Nebyli si ale jisti, zda budou pokračovat, když byl DeMarco v září 2014 zatčen: přiznal se k trestným činům spojeným s dodávkami zbraní a byl odsouzen k minimálně šesti letům vězení. V srpnu 2017 byla oznámena nová sestava ve složení Anderson, Dai Pritchard, Bob Spencer, Mark Evans a John 'Watto' Watson. O rok později se připojil nový bubeník, Jackie Barnes, syn australského zpěváka Jimmyho Barnese. V březnu 2020 skupina absolvovala turné po Evropě, na kterém za bicími hrál Justin Ngariki. V témže měsíci vydali u Cleopatra Records nové album Outlaws. V květnu se měli poprvé od roku 1982 vydat na turné po Spojených státech, ale turné bylo odloženo kvůli COVID-19.
Po 16 letech věrné služby oznámil 14. dubna 2021 Dai Pritchard prostřednictvím Facebooku svůj odchod z kapely a přátelsky opustil skupinu, aby se mohl věnovat nové kariéře v oblasti duševního zdraví. Když kapela v roce 2022 obnovila živá vystoupení, za bicími opět seděl Paul DeMarco a Mick Arnold převzal povinnosti slide kytaristy. 18. září 2022 odešl po pěti letech Bob Spencer a nahradil ho Ronnie Simmons.
Podrobnosti: Rose Tatoo - wikipedia
Diskografie (studiová alba):
Rose Tattoo (1978)
Assault & Battery (1981)
Scarred for Life (1982)
Southern Stars (1984)
Beats from a Single Drum (1986)
Pain (2002)
Blood Brothers (2007)
Outlaws (2020)
SARACEN
Saracen je původně heavy metalová kapela založená v roce 1976 v Matlocku v hrabství Derbyshire pod názvem Lammergier. Pod tímto jménem v následujících letech hojně koncertovali napříč anglickým Midlands. V roce 1980 (tento rok se často uvádí jako rok založení kapely) se znovu objevili už jako Saracen a vydali debutové album Heroes, Saint & Fools, které získalo uznání kritiky a dodnes je považováno za jednu z klasik NWOBHM. Později podepsali nahrávací smlouvu s Neat Records a vydali následné album Change of Heart (1984); o rok později se rozpadli.
V roce 2000 se reformovali, když vydavatelství Now And Then Records vypátralo tři zakládající členy a podepsalo s nimi smlouvu na album Red Sky. Od té doby se kapela posunula k progresivnějšímu stylu hudby. Pod vydavatelsrvím Escape Music pak natočili další tři alba, v roce 2006 Vox in Excelso, později následovala další dvě, Marilyn (2011) a Redemption (2014).
Podrobnosti: Saracen - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Heroes, Saints & Fools (1981)
Change of Heart (1984)
Red Sky (2003)
Vox in Excelso (2006)
Marilyn (2011)
Redemption (2014)
SISTER
Sister byla americká heavymetalová skupina založená v roce 1976 v Los Angeles. Ačkoli kapela fungovala jen přibližně dva roky a nikdy nedosáhla žádného úspěchu, dosáhli po jejím rozpadu její členové Blackie Lawless (v Sister vystupoval pod jménem Blackie Goozeman) a Nikki Sixx mezinárodní známými ve skupinách W.A.S.P. a Mötley Crüe. Lawless si předtím, ještě než se rozpadli, stihl zahrát na kytaru na několika koncertech s New York Dolls.
Ačkoli kapela nikdy oficiálně nevydala žádný materiál (zůstali po ní pouze dvě dema), proslavila sejako průkopník spojení okultní symboliky, jako je pentagram, s teatrálním heavy metalovým vystoupením inspirovaným Alice Cooperem. Kapela prostě měla tu smůlu, že existovala v době, kdy se heavy metal ještě nestal komerčně životaschopným (což se mělo v následujících letech výrazně změnit), a navíc osobní neshody způsobily, že se brzo, už v roce 1978, rozpadla.
Po rozpadu Sister založili baskytarista Nikki Sixx a kytarista Lizzie Grey skupinu London, ke které se brzy připojil i Lawless, poté co mu nepodařilo vytáhnout nahoru svoji skupinu Circus Circus.
London se stali známí především tím, že během tříleté existence měli ve svých řadách několik členů, kteří později v 80. letech dosáhli velkých úspěchů, kromě Sixxe a Lawlesse například Izzyho Stradlina (Guns N' Roses) a Freda Couryho (Cinderella, Chastain). Budoucí bubeník Guns N' Roses Steven Adler se také zúčastnil konkurzu do London, ale byl odmítnut. Po neúspěšném konkurzu založil se svým kamarádem z dětství Slashem skupinu Road Crew.
Podrobnosti: Sister - wikipedia
SPIDER
Spider byla hardrocková skupina z anglického Liverpoolu, která vznikla v roce 1976. Hrála ve složení Dave Bryce (kytara), Colin Harkness (zpěv/kytara), Robbie Burrows (bicí) a Brian Burrows (baskytara).
Místní je označovali za bláznivou, headbangingovou, merseyboogie kapelu. Paul Suter ze Sounds (01/03/80) o nich řekl, že je to brutální kytarový nápor, kdy hlavní, rytmický i basový kytarista mlátí do strun jako šílenci na cestě do boogie nebe. Spider měli ve srovnání s většinou svých souputníků z éry NWOBHM docela slušnou kariéru. Vydali několik singlů a tři řadová alba.
O téhle kapele se dá říct, že to víc jak klasická heavy metalová nebo hard rocková kapela byla naprostá rock n rollová party kapela. Jejich rytmická hudba se snadno zapamatovatelnými melodiemi ale svým způsobem celkem vystihovala živelnou, široce rozepjatou a zábavnou scénu NWOBHM. Ne že by Spider hráli originální metal nebo měli nějaké super muzikantské schopnosti či znalosti hudební teorie, ale stejně jako většina tehdejších metalových kapel se snažili o určitou úroveň technické zdatnosti.
Kapela to po třech albech, Rock 'n' Roll Gypsies (1982), Rough Justice (1984) a Raise The Banner (1986), zabalila v roce 1986.
22. července 2022 bylo na facebookové stránce kapely oznámeno, že Colin Harkness zemřel ve věku 62 let.
Podrobnosti: Spider - wikipedia
Diskografie (studiová alba):
Rock 'n' Roll Gypsies (1982)
Rough Justice (1984)
Raise the Banner (For Rock 'n' Roll) (1986)
STORMTROOPER
Skupina Stormtrooper vznikla začátkem roku 1976 v Bristolu v jihozápadní Anglii ve složení Paul Merrel (zpěv), Colin 'Boggy' Bond (basa), Bob Starling (kytara) a Nick Hancox (bicí).
Během let, kdy byli pohromadě, byl na první pohled patrný jejich dramatický vzestup od poněkud naivní nejisté kapely ze šesté třídy Hartcliffské školy k sebevědomému, silně motivovanému a vysoce propracovanému technickému rockovému kombu. Snadno se vyrovnali všem svým vrstevníkům i soupeřům. To vedlo v roce 1980 k tomu, že je místní bristolské vydavatelství Heartbeat Records zaregistrovalo a vydalo jim dvoustranný singl "Pride Before a Fall"/"Still Comin' Home". V té době se o Stormtrooper mluvilo jako o britské odpovědi na Rush, ale vždy si zachovali svůj agresivní 'pouliční', téměř punkový přístup, který jim dal jejich jedinečný charakteristický zvuk. V roce 1981 ale bohužel ukončili činnost.
Zpěvák Paul Merrel se v roce 1982 stal frontmanem NWOBHM legendy Jaguar, kde působil následující tři roky.
Náhodný telefonát Mikea Darbyho (Bristol Archive Records) ohledně možného remasterování a vydání demo nahrávek Stormtrooper z let 1980/81 nakonec vedl v roce 2016 k vydání alba Pride Before a Fall (The Lost Album). To motivovalo Stormtrooper k tomu, aby se sešli a znovu oprášili svou minulou tvorbu, která se napoprvé do studií nedostala. Na základě překvapivě dobrých recenzí alba a několika úspěšných propagačních koncertů, jakož i pozoruhodného (po 36leté pauze!) zvolení nejlepší kapelou na prestižním rockovém festivalu Brofest 2017, bylo jejich cílem udělat tečku za dříve nenahranými skladbami a zvukově je co nejvíce přiblížit původním nahrávkám Stormtrooper z 80. let, ve většině případů s použitím snástrojů a efektů z té doby. Tak vzniklo v roce 2021 nové album Every Now and Then.
Podrobnosti: Stormtrooper - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Pride Before a Fall (The Lost Album) (2016)
Every Now and Then (2021)
URCHIN
Urchin byla druhá kapela Adriana Smithe. Tou první byla Evil Ways, kterou založil se svým přítelem Davem Murrayem kolem roku 1974. Dave poté odešel k Iron Maiden, ale Adrian zůstal své kapele věrný, přestože dostal nabídku také se k Iron Maiden připojit.
V roce 1976 se Adrianovi podařilo získat smlouvu u DJM, což byla dříve domácí společnost Eltona Johna. Právě od managmentu společnosti pochází nápad pojmenovat skupinu Urchin (uličník). kapela nahrála dva singly, "Black Leather Fantasy" a "She's A Roller". Ten první vyšel v roce 1978 a dostal několik dobrých recenzí, i když moc dobře neprodával.
Poté se po hádce s Dennisem Wilcockem a vyhazovu z Iron Maiden ke kapele načas vrátil Dave Murray, právě na tak dlouho, aby se podílel na druhém jmenovaném singlu. Jeho vydání v roce 1980 už se ale s Urchin nedočkal, protože byl zase zpátky u Maiden. Tou dobou dostal další nabidku od Maiden také Adrian, ale rozhodl se ji, i když byl v pokušení ji přijmout, nakonec odmítnout a zkusit protlačit vlastní kapelu. Jeho mise zústala nesplněna, v roce 1980 se Urchin rozpadli a Adrin nakonec stejně skončil u Iron Maiden, kde vystřídal Dennise Strattona.
Adrianvy písně "Countown" a "Life in the City" byly později recyklovány v maidenovských skladbách "22 Acacia Avenue" a "Sheriff of Hudderfield".
Dne 19. prosince 1985 Adrian zorganizoval reunion bývalých spoluhráčů a odehrál s nimi dva koncerty, první pod názvem The Entire Population of Hackney a druhý pod názvem The Sherman Tankers. Na obou koncertech vystoupili jako hosté také další členové Iron Maiden.
V roce 2004 vydalo vydavatelství High Roller Records limitovaný a ručně číslovaný stříbrný vinyl s názvem Urchin, včetně 4 singlových písní, jedné živé nahrávky a dalších pěti nevydaných skladeb v nákladu 330 kusů. Poté vyšlo ještě několik dalších vzpomínkových kompilací.
Podrobnosti: Urchin - Metal Archives
ZOETROPE
Zoetrope byla americká heavy metalová skupina z Chicaga. Ačkoli se jejich zvuk blížil thrash metalu, skupina sama označovala svůj styl za 'street metal' (pouliční metal).
Skupinu založili v roce 1976 kamarádi z mládí Barry Stern (bicí/zpěv), Kevin Michael Rasofsky alias Kevin Michael (kytara/zpěv) a Calvin 'Willis' Humphrey (baskytara), ke kterým se brzy připojil druhý kytarista Ken Black. Zpočátku hráli covery, brzy se však pustili do psaní vlastního materiálu a v roce 1980 se jim podařilo vydat první singl.
Ačkoli Zoetrope bezesporu patřili k metalovým kapelám, hlásili se také k chicagské hardcore punkové scéně, sdíleli účty s místními hardcoreovými kapelami a vysedávali v chicagském punkovém baru O'Banions (Ken Black a Barry Stern také produkovali stejnojmenné LP chicagské hardcoreové kapely Life Sentence v roce 1986).
Po vydání několika demokazet skupina podepsala smlouvu s Combat Records a v roce 1985 vydala své slušně nadupané první LP Amnesty. V roce 1987 pak vyrazili do Los Angeles, aby s producentem Randym Burnsem nahrála své další album A Life of Crime. Během nahrávání opustil kapelu Ken Black a vrátil se do Chicaga, aby si vyřešil problémy s drogami, nahradil ho Louis Svitek. Ten se sice objevuje na obalu alba, Kevin Michael ale později potvrdil, že Ken Black dokončil své kytarové party ještě před odjezdem z Los Angeles. Během turné na podporu alba byl Svitek Billym Milanem naverbován do M.O.D. a po skončení turné navíc odešel i Barry Stern k chicagským kolegům Trouble. Kevin Michael se nakonec ještě pokusil kapelu rozjet s novou sestavou a natočil album Mind Over Splatter (1993), brzy poté se ale kapela definitivně rozpadla.
Louis Svitek později hrál s kapelami Lost Cause, Ministry, Mind Funk, Pigface, The Hollow Steps (na několika skladbách se podílel i Ken Black) a Project 44. V současné době vede hiphopový label Wu Li Records se sídlem v Chicagu. Původní člen kapely Barry Stern zaskakoval na bicí na turné Cathedral a hostoval na eponymním debutu Debris Inc., na kterém se podíleli bývalí členové Saint Vitus a Trouble. Stern zemřel 1. dubna 2005 na komplikace po operaci náhrady kyčelního kloubu. Trouble věnovali jeho památce své album Simple Mind Condition z roku 2007.
Podrobnosti: Zoetrope - Metal Archives
Diskografie (studiová alba):
Amnesty (1985)
A Life of Crime (1987)
Mind over Splatter (1993)
Výročí osobností
únor 1976
29.2.1976 - narodil se americký zpěvák WAYNE KNUPP (29.2.1976 - 15.9.2007), člen death metalové skupiny Devourment
březen 1976
20.3.1976 - narodil se americký skladatel a zpěvák CHESTER BENNINGTON (20.3.1976 - 20.7.2017), člen skupiny Linkin Park
duben 1976
19.4.1976 - narodil se nizozemský kytarista RUUD JOLIE, člen skupiny Within Temptation
květen 1976
22.5.1976 - narodil se švédský bubeník DANIEL ERLANDSSON, člen skupin Carcass, Blackstar a Arch Enemy
červenec 1976
4.7.1976 - narodil se kanadský kytarista DANIEL 'CHEWY' MONGRAIN, člen skupiny Voivod
21.7.1976 - narodil se americký bubeník SASHA HORN, člen skupin Exhorder a Forbidden
září 1976
26.9.1976 - narodil se finský baskytarista SAMI VÄNSKÄ, člen skupiny Nightwish
30.9.1976 - narodil se český bubeník RADEK SLADKÝ, člen skupin Ferat, Alkehol a Törr
říjen 1976
16.10.1976 - narodil se americký bubeník CASEY GRILLO, člen skupin Kamelot a Queensryche
listopad 1976
7.11.1976 - narodil se ROB CAGGIANO, americký kytarista, člen skupin Anthrax a Volbeat
22.11.1976 - narodil se americký kytarista ALEX GROSSI, člen skupiny Quiet Riot
prosinec 1976
4.12.1976 - zemřel americký kytarista TOMMY BOLIN (1.8.1951 - 4.12.1976), člen skupin James Gang a Deep Purple
25.12.1976 - narodil se finský skladatel, textař, zpěvák a klávesista TUOMAS HOLOPAINEN, zakladatel skupiny Nightwish
