|
| Vydáno | 30. října 1983 |
|---|---|---|
| Natočeno | 18 - 29. července 1983 | |
| Studio | Easy Sound (Kodaň, Dánsko) | |
| Žánr | Heavy metal | |
| Délka | 40:09 | |
| Label | Roadrunner Records | |
| Producent | Henrik Lund |
 |
| "Black Funeral" / "Black Masses" (16. prosince 1983) |
Singl "Black Funeral"/"Black Masses" vyšel v prosinci 1983 u vydavatelství Music for Nations a stal se důležitým doplňkem k debutovému studiovému počinu Melissa dánů Mercyful Fate. Na a-straně se nachází skladba "Black Funeral", temný a okultní kousek, jenž dokonale reflektuje styl a image, kterou kapela v té době budovala. B-strana, "Black Masses", byla nahrána při sessions pro Melissu, ale do samotné desky nebyla zařazena – podle slov členů formace totiž zvuk písně neodpovídal jejich očekáváním.
Nahrávání "Black Masses" proběhlo v Easy Sound Studio v Kodani. Základní stopy – bicí, basa a rytmická kytara – byly nahrány 19. července 1983, sólové kytary 22. července a vokály 23. července. Mix proběhl 27. července téhož roku. Singl vyšel původně na 12” vinylu a v metalové komunitě si získal kultovní statut. "Black Funeral" je chváleno za výrazný vokál Kinga Diamonda a temnou atmosféru, zatímco "Black Masses" zaujme silným refrénem a složitou rytmickou strukturou.
Skladba "Black Masses" byla později zařazena na kompilaci The Beginning z roku 1987, čímž získala širší dostupnost a umožnila fanouškům objevit ranou tvorbu bandu mimo samotný debut. Singl tak nejen doplňoval Melissu, ale také posílil image Mercyful Fate jako kapely, prezentující se výraznou okultní tematikou. V britských hudebních žebříčcích je singl zaznamenán s katalogovým číslem 12KUT 106, čímž se stal oficiálním vydáním, které dokumentuje ranou fázi kariéry Mercyful Fate a jejich cestu na špici metalové scény.
Texty obou skladeb jsou silně zasazeny do okultní a satanistické tématiky, která se stala charakteristickou pro Mercyful Fate. "Black Funeral" líčí rituál temné síly a vyzařuje mrazivou, démonickou atmosféru, zatímco "Black Masses" popisuje tajemné obřady a mystické oběti, což odráží fascinaci formace a především jejího hlavního autora a frontmana temnými motivy a esoterickými symboly. Texty, doplněné jeho výrazným vokálem, nemají pouze povrchně šokovat, ale jsou plánovanou součástí komplexního uměleckého konceptu, jenž staví na dramatičnosti, hororových prvcích a teatrální prezentaci. Díky tomu singl nejen dokresluje hudební směr formace, ale také prohlubuje příběhovou a vizuální identitu samotného studiového počinu Melissa, který měl v následujících letech zásadní vliv na vznik subžánru black metal...
Melissa je debutová studiová nahrávka dánských heavy metalistů Mercyful Fate, vydaná v říjnu 1983 u labelu Roadrunner Records. Šlo o první desku, kterou Roadrunner Records vůbec vydalo. Zároveň se jednalo o první oficiálně dostupnou nahrávku kapely v USA prostřednictvím Megaforce Records, protože předchozí eponymní EP bylo vysoce žádaným importem a BBC sessions byly dostupné jen na bootlegových kazetách.
Melissa je považována za jeden z nejranějších příkladů extrémního metalu a významně ovlivnila vznikající subžánry thrash metalu, black metalu a death metalu. Díky kombinaci temné okultní tématiky, technicky náročných riffů a dramatického vokálu King Diamonda se formace etablovala jako průkopník tvrdší a atmosféricky náročnější hudby.
Hlavní postavou vyprávění je dívka jménem Melissa, kterou v temných dobách coby čarodějnici upálili náboženští fanatici a jejíž lebku uchovali jako trofej. Melissin duch tak zůstává uvězněn zde, bloudí mezi světy a touží po znovunalezení své lebky, aby nebohá dívka mohla konečně dojít pokoje; tragika jejího osudu tak tvoří emocionální jádro celého příběhu alba.
Hudba na desce je připisována kytaristovi Hankovi Shermannovi, zatímco texty jsou dílem Kinga Diamonda. V roce 2005 vydavatelství Roadrunner Records Melissu znovu vydalo s několika bonusovými skladbami a přiloženým DVD, což umožnilo novým fanouškům objevit tento klíčový studiový počin v historii metalu.
Mercyful Fate strávili ve studiu dvanáct dní. Písně byly předem pečlivě zaranžované a nacvičené, aby byl čas ve studiu využit co nejefektivněji. Producent Henrik Lund, který se dosud nikdy nepodílel na produkci jakékoliv heavymetalové formace, míchal album sám, přičemž přijímal od členů kapely připomínky k jednotlivým pasážím i písním jako celkům. Tento přístup byl pro kapelu zpočátku poměrně frustrující, ale King Diamond později uvedl, že chápe Lundovo rozhodnutí, jenž nechtěl, aby mu při práci „koukala přes rameno banda amatérů“.
Některé skladby na Melisse mají své kořeny v demech, která hudebníci nahrávali, když byli členy předchůdců Mercyful Fate, undergroundových kapel Black Rose a Brats. Skladba "Curse of the Pharaohs", původně nazvaná "Night Riders" na starém demu Brats, byla přejmenována poté, co King Diamond upravil text, původně napsaný baskytaristou Brats. První píseň, kterou band kdy napsal, "Love Criminals", byla přejmenována na "Into the Coven", což mělo původně být i plánované jméno desky.
Album dále obsahuje píseň "Satan's Fall", kterou se podle vzpomínek Michaela Dennera trvalo dlouho naučit a při několika posleších vyvolávala mrazivý pocit. Hudbu k této skladbě složil Hank Shermann na akustickou kytaru během mnoha bezesných nocí ve svém obývacím pokoji. Formace skladbu dlouho nacvičovala v 'nedokončené podobě', protože Shermann neustále přidával nové a nové části. Podle Dennera obsahuje "Satan's Fall" asi šestnáct různých riffů a byla nejdelší skladbou Mercyful Fate s délkou přes 11 minut, a to až do vydání desky Dead Again, jejíž titulní skladba trvá 13 minut.
Melissa byla označena jako jedna z prvních nahrávek, která začala rozvíjet zvuk extrémního metalu. Justin Wearn z 'This Day in Meta' poznamenal: „S temnými texty, výraznými kytarovými sóly na celém počinu, rychlým tempem a dvojitými basovými bubny, spolu se satanistickou vizuální tématikou, byla inspirací a ovlivnila mnoho populárních metalových kapel jako Metallica, Exodus, Slayer a nespočet dalších. S prvky thrash metalu, hudebními prvky, které byste slyšeli v black metalu a death metalu spolu s progresivním metalem, byla »Melissa« průkopníkem v historii heavy metalu z mnoha zjevných důvodů.“
Po vydání desky ji kapela začala podporovat na koncertech. 3. prosince 1983 měli Mercyful Fate vystoupit jako předkapela skupiny Ozzyho Osbourna v Kodani, ale kvůli nemoci hlavního interpreta bylo vystoupení zrušeno. Ještě téhož měsíce odehrála kapela samostatný koncert v Kodani, který sloužil jako příprava na nadcházející evropské turné.
Evropské turné začalo 19. ledna 1984 v Nizozemsku, v hale Dynamo v Eindhovenu. Následující den vystoupila formace v The Countdown Cafe v Hilversumu, přičemž jejich set byl vysílán živě na nizozemském rozhlase. 21. ledna hráli v Amsterdamu, v divadle Paradiso, kde fanoušek ukradl ze scény na oltáři lebku Melissy kvůli velmi nedostatečné místní ostraze. Poté vyrazila kapela na turné po Itálii, kde odehrála šest koncertů, a 3. března zahájila britskou část turné jako support kapely Manowar. Původně bylo naplánováno jedenáct vystoupení, ale nakonec byl odehrán pouze jeden koncert. Ten proběhl v St. Albans City Hall v Hertfordshire, kde hlavní produkční tým Manowar neumožnil Mercyful Fate vůbec provést zvukovou zkoušku a ani adekvátně připravit aparaturu. Dokonce technik zvuku Manowar manipuloval se zvukovou aparaturou kapely během jejich vystoupení, které bylo navíc zkráceno ze 45 na 25 minut. Po opakovaných žádostech o spravedlivé zacházení, kterým Manowar ani Roadrunner Records nevyhověli, byli Mercyful Fate nuceni turné opustit, což znamenalo nejen značnou finanční ztrátu, ale i zklamání britských fanoušků.
5. dubna odehrála formace vyprodaný samostatný koncert v Saltlageret v Kodani, kde poprvé představila nový scénický set připomínající kapli. Už 30. dubna se band vrátil do Easy Sound Studios, aby začal pracovat na dalším vydání, a strávil tam 19 dní nahráváním. 10. června kapela vystoupila na prestižním Heavy Sound Festivalu v Poperinge v Belgii, kde společně s nimi hráli také Motörhead, Twisted Sister, Metallica, Barón Rojo, Lita Ford, H-Bomb a Faithful Breath.
Obal pro Melissu namaloval Thomas Holm ve spolupráci se studiem Studio Dzyan, zatímco fotografie k bookletu pořídil Thomas Grondahl.
Samo zobrazení je jednoduché, ale silné: dominantní, křičící Melissina lebka vyzařuje rudé pruhy světla přes tmavé pozadí, nahoře je goticky upravené logo Mercyful Fate a dole rukopisný nápis 'Melissa', což dodává obalu dojem pulp horroru a rituální estetiky. Tento motiv (lebka na oltáři) úzce navazuje na jevištní scénografii formace v té době i na lyrický koncept alba.
Existují drobné varianty tisku: u některých pozdějších nákladů se teplé oranžové tóny obalu objevují v intenzivnější červené barevnosti, což záleží na konkrétním vydání a lisovně.
Za zmínku stojí i souvislost obalu se živou prezentací materiálu — skupina vystupovala s tzv. 'Melissinpu lebkou' jako scénickou rekvizitou, což se občas prolínalo i se skutečnými událostmi (například již zmíněná krádež této lebky z oltáře během koncertu v Amsterdamu). Obrazová symbolika obalu tak nebyla jen reklamním motivem, ale součástí celého performativního příběhu této nahrávky.
Thomas Holm se obrázkem pro Melissu zařadil mezi autory, kteří v 80. letech zásadně formovali vizuální tvář okultního heavy metalu — na kontě má i další ikonické práce pro projekty spojené s King Diamond i s Mercyful Fate (např. obaly pro Don’t Break the Oath nebo King Diamondovy Abigail jsou často připisovány jemu a Studiu Dzyan). To vysvětluje konzistentní estetiku, kterou si uskupení udrželo napříč vydáními...
Varianty a zajímavosti jednotlivých vydání:
První evropské vydání, které vyšlo u Roadrunner Records v roce 1983, se vyznačuje výrazně teplejším, až oranžovým podáním světelných paprsků vycházejících z lebky. Tato původní tisková verze má také nepatrně hrubší raster, což je patrné zejména na tmavých plochách. Následná britská edice labelu Music for Nations zachovala stejný motiv, ale barvy jsou chladnější a tmavší, přičemž červené tóny ustupují sytější černi. Také logo Mercyful Fate bývá u anglických kopii lehce ostřeji konturováno, což je důsledkem jiné tiskové technologie.
Americká verze, kterou distribuovala společnost Megaforce Records, je mezi sběrateli známá tím, že má o něco jemnější kontrast a méně živou rudou barvu v nápisu 'Melissa'. Některé kusy prvního amerického tisku navíc obsahují na zadní straně drobné typografické odchylky v seznamu skladeb, což z nich dělá vzácnou raritu.
Reedice z poloviny 90. let, kdy Roadrunner začal své katalogy remasterovat, přinesly výraznější, saturovanější barevnost a ostřejší přechody světla, což bylo dáno digitalizovaným předtiskem. V některých verzích se objevila také pozměněná typografie copyrightu na zadní straně bookletu, ale samotný motiv obalu zůstal nedotčen.
Výraznější zásah přišel až s reedicí z roku 2005, kdy remasterované vydání bylo doplněno o rozšířený booklet s archivními fotografiemi a dobovými materiály. Obal si sice zachoval původní kompozici Thomase Holma, ale byl zde použil modernější sken originální malby s vyšší ostrostí a hlubšími stíny. Výsledkem je nejčistší dostupná reprodukce motivu, která je mezi fanoušky dodnes považována za referenční.
Některé pozdější vinylové reedicní série (zejména limitované barevné výlisky) se liší pouze odstínem obalu kvůli nákladům barevného vinylu a použitého kartonu; obsahově však vždy vycházejí z Holmova původního návrhu.
Melissa začíná skladbou "Evil", která okamžitě nastavuje temnou atmosféru celého Mercyful Fate. Píseň kombinuje rychlé riffy a dramatický vokál King Diamonda, přičemž texty odkazují na okultní a démonické motivy. "Evil" se stala jednou z nejznámějších skladeb kapely a často figurovala v jejich živých vystoupeních.
Následuje "Curse of the Pharaohs", původně známá jako "Night Riders" z demáče Brats. Díky textovým úpravám 'King Diamonda' se skladba stala součástí okultního konceptu alba. Hudebně nabízí komplexní kytarové linky Hanka Shermanna a Michaela Dennera, které doplňuje pevná rytmika.
"Into the Coven" je přejmenovaná skladba "Love Criminals", první, kterou formace kdy napsala. Píseň kombinuje melodické prvky s rychlými rytmy a textem, který nastavuje rituální a tajemnou atmosféru. Tato skladba byla původně zamýšlena jako název celé desky.
"Satan's Fall" je nejdelší skladbou na Melisse, trvající přes 11 minut. Tento epický opus představuje vrchol technické a kompoziční zručnosti formace a kombinuje rychlé pasáže s atmosférickými přechody, které vyvolávají mrazivý pocit.
Další skladby jako "Melissa" a "Black Funeral" upevňují celkový okultní koncept desky. Titulní "Melissa" je nazvaná podle legendární čarodějnice, přičemž text a dramatická hudební struktura vytvářejí hypnotickou a děsivou atmosféru. "Black Funeral", původně vydaná také jako singl, představuje temný, rychlý a intenzivní metalový kousek, který se stal symbolem raného extrémního metalu.
Celá deska kombinuje heavy metal s prvky thrash metalu, black metalu a death metalu, spolu s progresivními pasážemi a výraznými sóly.
Ohlasy (vybrané retrospektivní recenze a citace)
Melissa je v moderních retrospektivách pravidelně uváděna jako nahrávka, která si udržela svůj vliv a význam — recenzenti zdůrazňují, že deska spojila okultní estetiku s kompoziční a technickou vyspělostí, jež ovlivnila pozdější thrash, black a death metal.
Citace z recenzí
„nahrávka zasáhla jako kvílíci kladivo metalový svět do obličeje“ — takto obrazně popisuje dopad alba Melissa retrospektivní text v magazínu Decibel, který se nahrávce věnoval u příležitosti jeho 40. výročí.
„tato deska změnila podobu metalu navždy“ — souhrnné shrnutí moderního pohledu, které se objevuje v článcích reflektujících historický dopad nahrávky (např. MetalSucks).
„vzala temné, okultní posedlosti Black Sabbath a posunula je do krajnější podoby“ — stručné shrnutí, jak AllMusic charakterizuje zvuk Melissy ve svém hodnocení.
„remaster umožňuje, aby klasika stála bok po boku se současnými metalovými nahrávkami, aniž by ztratila svou atmosféru“ — poznámka z recenze remasterované edice, která vyzdvihuje, že moderní pojetí vrátilo albu ostřejší zvuk bez poškození originálního charakteru.
Hodnocení a zařazení v žebříčcích
V širším hudebním diskurzu se význam Melissa odrazil i do žebříčků — magazín Rolling Stone zařadil desku v roce 2017 na seznam '100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)', čímž potvrdil její dlouhodobý vliv i mimo specializovanou metalovou komunitu.
Reakce hudebníků a kulturní dopad
Vliv Mercyful Fate oceňovali i pozdější hudebníci; Metallica například věnovala albu poctu zařazením medley skladeb z Melissy na svůj cover-album Garage Inc., což ilustruje přímý dopad nahrávky na generaci amerických thrashových kapel. Současné retrospektivy pak často zmiňují, že právě kombinace teatrálnosti, rychlých riffů a okultní estetiky inspirovala řadu interpretů v následujících dekádách.
Rok 1984 přinesl první osobní setkání mezi Mercyful Fate a členy Metallicy. Přátelský vztah obou uskupení začal ve chvíli, kdy Metallica při studiové práci v Kodani využila aparaturu i další techniku kolegů z dánské metalové scény. Tato vzájemná úcta se později promítla i do tvorby samotných Američanů.
V roce 1985 zařadilo Parents Music Resource Center skladbu "Into the Coven" na nechvalně známý seznam "Filthy Fifteen", který měl upozorňovat na nahrávky vyžadující označení Parental Advisory. Důvodem bylo údajné okultní zaměření textu, jež tato organizace považovala za problematické. To také z logiky věci zvýšilo albu i kapele popularitu a prodeje...:)
Metallica na své coverové kompilaci Garage Inc. z roku 1998 zařadila rozsáhlý 'medley' složený z několika skladeb z desky Melissa. Šlo o poctu jednomu z nejvýraznějších vlivů, který formoval jejich raný hudební vývoj. O několik let později se pak znovu nahraná verze skladby "Evil" objevila také v hudební videohře Guitar Hero: Metallica, jež představila tvorbu formace nové generaci hráčů.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři hudby/textu | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Evil" | Hank Shermann/King Diamond | 4:45 |
| 2 | "Curse of the Pharaohs" | Hank Shermann/King Diamond | 3:57 |
| 3 | "Into the Coven" | Hank Shermann/King Diamond | 5:11 |
| 4 | "At the Sound of the Demon Bell" | Hank Shermann/King Diamond | 5:23 |
| Číslo | Název skladby | Autoři hudby/textu | Délka |
|---|---|---|---|
| 5 | "Black Funeral" | Hank Shermann/King Diamond | 2:50 |
| 6 | "Satan's Fall" | Hank Shermann/King Diamond | 11:23 |
| 7 | "Melissa" | Hank Shermann/King Diamond | 6:40 |
| Celkový čas: | 40:09 | ||
| Týdenní hitparáda | Vrchol |
|---|---|
| Německo (Offizielle Top 100) | 69 |
