ARAKAIN

Historie

Zajímavosti

ARAKAIN


Původ:Praha, Středočeský kraj, Československo
Aktivní roky:1982 - současnost
Styl:Heavy metal, speed metal, thrash metal, groove metal
Vydavatelé:Supraphon, Monitor, Popron music, Sony BMG, 2P Production
Web:arakain.eu
Podrobnosti:Metal-archives - Arakain

Historie

ARAKAIN je česká metalová legenda, která byla založena v roce 1982 bývalými členy kapely APAD - zpěvákem Alešem Brichtou, kytaristou Jirkou Urbanem a bubeníkem Mirkem Nedvědem. Aleš Brichta byl jejím frontmanem až do roku 2002. Po jeho odchodu jej nahradil Petr Kolář a po dvou albech od roku 2005 pak Jan Toužimský. Složení kapely se často měnilo, takže z původní sestavy roku 1982 zbyl jen kytarista Jiří Urban. Kapela je sedmým nejúspěšnějším interpretem v historii ankety Žebřík, kterou každoročně pořádá hudební periodikum iReport (dříve v tištěné podobě známo jako Report). ARAKAIN zde byli jedenkrát první, dvakrát druzí a třikrát třetí. Skupina získala několik zlatých desek, jejich prvního alba se prodalo senzačních 124 tisíc kopií.

Počátky

Všechno to začalo v únoru roku 1982 v Praze poté, co byl z kapely Apad vyhozen zpěvák a kytarista Aleš Brichta (*1959) kvůli prosazování své příliš tvrdé tvorby. S ním odešli i kytarista Jiří Urban (*1959) a jeho kamarád bubeník Miroslav 'Tete' Nedvěd (*1954), kteří s ním sdíleli stejný hudební názor, ovlivněný právě nastupující Novou vlnou britského heavy metalu (NWOBHM). Spolu vytvořili základ kapely se zvláštním a nesrozumitelným názvem Arakain, který posledně jmenovaný člen vymyslel v opojení alkoholem, aby po následném vystřízlivění zjistil, že se tak nejmenuje to, co původně myslel - koncentrát proti vším a cizopasníkům s názvem Nerakain (který se vyráběl až do roku 1984). Název už ale zůstal.

Arakain začali zkoušet v sestavě doplněné o zkušeného pražského kytaristu Rudolfa Rožďalovského, hrajícího ve známých kapelách Orient a Monzun, jinak kamaráda Mirka Nedvěda. Občas za něj taky alternoval kytarista Ivan Cifrinec z kapely Garáž. Basy se ujal Mirkův kolega z práce Oldřich Maršík, který se, jak vzpomíná Aleš, na první zkoušku dostavil s 'jakýmsi prknem se třemi strunami bez tlustého éčka'. Na další zkoušce už však měl zbrusu novou Galaxisku. Kapela se pak postupně představila publiku s několika Brichtovými a několika převzatými písničkami s původními texty při ojedinělých klubových vystoupeních. První z nich proběhlo v klubu 'Cíl' na Zahradním Městě v Praze 10. Mezi zhruba šedesáti diváky, většinou známými kapely, pařícími na Alešovy skladby jako "Nikotin", "Le Mans" nebo "Bílá paní" se objevil i budoucí člen kapely, kytarista Marek Podskalský.

Popularita skupiny díky tvrdému repertoáru pomalu stoupala a Arakain si brzo vytvořili pověst první opravdu metalové skupiny. Zpočátku vystupovali jako soubor zájmové umělecké činnosti pod Kulturním domem Praha 10. V listopadu se pak Alešovi podařilo sehnat jako zřizovatele TJ Máj Čestlice, za které hrál v té době fotbal, a kapela mohla na konci roku 1982 podstoupit zkoušky, tzv. 'přehrávky' před kulturně - politickou komisí. Ty dopadly úspěšně a skupina získala statut 'lidových hudebníků', který je opravňoval samostatně vystupovat za úplatu (za honorář). Ihned poté začali pilně zkoušet, většinou na vybavení upravené nebo přímo sestrojené Rudou Rožďalovským, a pomalu začaly přibývat i koncerty. V té době ještě Aleš Brichta hrával na třetí kytaru, ale časem ji odložil a věnoval se pouze zpěvu.

Významný koncert proběhl 7.dubna 1983 v KD Barikádníků v Praze 10. 'Barča' pak už k Arakainu na léta přirostla a byla považována za jejich domovskou scénu a zároveň baštu pražského metalu. Kapela tu v prvních letech pravidelně několikrát do roka vystupovala a pak ještě dlouhou dobu každoročně udržovala tradici metalových festivalů Rockové vánoce na Barče.

V dalším roce (1983) Arakain dál pravidelně zkoušel, odehrál asi šest koncertů a tancovaček a mimo jiné se z taktických důvodů zůčastnil i soutežních kol Festivalu politické písně. V únoru roku 1984 pak byl spolu s dalšími třema kapelami vybrán na mezinárodní hudební soutěž do Sokolova. Jako hlavní příspěvek představila skupina Alešovu skladbu "Propadák" s textem o mezinárodním terorismu, ale vzhledem k jejich tvrdosti moc velký úspěch u poroty, narozdíl od lidí, nezaznamenali, i když si celou akci pořádně užili a seznámili se zde s ostravskou kapelou Citron, v té době nejznámější československou metalovou partou.

Aleš Brichta k tomu později řekl: „Samozřejmě se nabízí logická otázka, proč jsme se hlásili na podobné nesmysly jako Festival politické písně. To je velice jednoduché. Kdybychom odmítli, tak se za nás žádná organizace nemohla zaručit při nějaké stížnosti na národním výboru. A my jsme byli typem problémové kapely. Takže když nastal nějaký průser, mohl se náš zřizovatel ohánět snahou o účast v Sokolově.“


První změny

Různé drobné zákazy a kontroly provázely kapelu vpodstatě od začátku kariéry a většinou se je díky Alešovým kontaktům podařilo brzy zrušit. Během roku 1984 po koncertě ve Starkoči u Chrudimi ale přišlo na kapelu udání a byla jí na půl roku pozastavena činnost, což bohužel někteří členové neustáli. Jelikož kytarista Rudolf Rožďalovský byl souběžně členem zaběhnutých kapel (Monzun, Pedopat), neměl na začínající Arakain tolik času a odešel. Olda Maršík také neviděl svou další budoucnost s baskytarou, na kterou hrál, jak sám říká, víceméně náhodou. A tak se postupně v letech 1984 - 1985 v kapele vystřídají kytaristé Miloň Šterner, na přelomu 1985 - 1986 Marek Podskalský (přišel z kapely Železná Neděle) a studovaný (LŠU) basista Václav Ježek.

Aleš vzpomínal: „První sestava se rozklížila ve čtyřiaosmdesátém roce. Po koncertě ve Starkoči u Chrudimi přišlo udání, že nás vynášejí na pódium v rakvích, bubeník hraje kostmi, máme prý vyholené lebky a obarvené vlasy – ano, tenhle blábol skutečně někdo napsal – prý nutíme lidi skandovat sieg heil, Amerika a tak dále. Napsal ho na nás jeden takový člověk na Havlíčkobrodsku, myslím, že nějaký Moravec. Ten měl na triku pár stížností a jednou málem dostal přes hubu na koncertě. Chtěl, aby seto ztlumilo a technik od Čepeláka, který se opil, naněj vyrukoval a chtěl ho zmlátit. Vysvětlovali jsme na národním výboru i kulturnímu středisku, že je to všechno nesmysl, ale marně. Máma se v tom tenkrát angažovala, a nakonec jsme dostali po skoro půlročním zákazu činnosti nějakou podmínku a jezdil s námi kontrolor. Jenže ten půlrok to nevydržel Ruda, šel k Orientu, a Olda se na to vykašlal. Urban dostal od Orientu taky lano a řekl, že jde. Nechtěli mít žádné průšvihy. Nedvědova manželka mi volala, abych se na to nevykašlal, sehnal lidi a jel dál. Mirka to totiž strašně sebralo a ona měla o něj strach, protože na kapele visel a vypadalo to, že Arakain se rozpadne. Tenkrát jsme k tomu neměli daleko. S Mirkem jsme si řekli, že budeme pokračovat a začali jsme shánět nové hráče. Po týdnu si to Jirka Urban rozmyslel a vrátil se.“

S kapelou začala jako stálý host v roce 1985 vystupovat i mladá zpěvačka Hanka, kterou tehdejší hudební boss Petr Hannig mezitím uvede na českou scénu pod uměleckým pseudonymem Lucie Bílá, jinak zpěvačka pražské skupiny Rock automat. Brzy vzniklo několik písní speciálně pro ni - legendární "Zimní královna", "Satanika" nebo "Cornouto". A Lucka si v podstatě hned od začátku naprosto získala metalové publikum jak svým vyjímečným hlasem, tak uhrančivým projevem.

Jirka Urban: „Lucka Bílá bydlela v podnájmu u mého kamaráda v Karlíně. Byli jsme u něj jednou s Vlastou Henychem, který v té době s Arakainem jezdil a patřil taky k naší staré karlínské partě. Lucka vylezla z koupelny v županu, představila se nám a mezi řečí z ní vypadlo, že zpívá se skupinou Rock automat. Já na to zase, že hraju v Arakainu a z legrace jsem jí navrhl, jestli by si s náma někdy nezkusila něco zazpívat. Po jednom našem koncertu jsme se opravdu jeli s kapelou podívat na Rock automat, který hrál někde poblíž. Vzpomínám si, že už nás dost lidí poznávalo a sálem šumělo, že Arakain je tady. Lucka z toho byla nervózní, ale zpívala dobře, a tak jsme se dohodli, že se přijde podívat. Začala k nám chodit na zkoušky, nahrávali jsme jí novou muziku, po zkouškách s námi chodila na pivo, zkrátka stala se jednou z nás.“

Změn doznala i rytmická sekce. V lednu 1986 nahrazuje Mirka Nedvěda za bicími zkušený profesionální hráč Karel Jenčík (Projektil, Energit, Benefit) a ze skupiny Železná neděle se k Markovi Podskalskému přidává i baskytarista Zdeněk Kub (*1964). V polovině roku 1986 oznámí Marek Podskalský přestup k jiného žánru a tak si Arakain vyhlédne zručného kytaristu Miroslava Macha (*1964) z prapůvodního pražského Törru (Vlasta Henych je v té době zatím příležitostný bedňák a kamarád Arakainu). Oba novici se ihned zapojují do vytváření repertoáru a v průběhu dalších měsíců, potažmo let je jasné, že personálně i autorsky je kapela ustálena a kvarteto Brichta-Urban-Kub-Mach se stává na dlouhou dobu osou a jakýmsi kmenem Arakainu. Horká bude pouze bubenická stolička… Komunistický režim nebyl kapele nikdy nakloněn a tak Arakain zkoušel, koncertoval a hrál po tancovačkách zcela mimo zájem médií a hudebních vydavatelství. To jim ale nebránilo v tom, aby se u nás postupně dostali mezi špičku rockové a především metalové hudby.

Aleš Brichta: „Když odcházel Mirek Nedvěd, bylo to dost složité. Přece jen to byl zakládající člen. Mám dojem, že Jirka Urban tehdy měl jisté tlaky na bubny. Možná že právě ony urychlily Mirkův odchod, ale bylo to i v tom, že jsme najednou byli víc v hospodě než ve zkušebně. Zároveň jsme tehdy řešili i baskytaristu Vencu Ježka. Dokonce jsem si koupil basu a zesilovač a chtěl překlenout období, než si najdeme kvalitního hráče. Takhle jsme odehráli několik koncertů. Pak jsme udělali konkurz v původní zkušebně Törru u Filipa Moldana. Objevil se tam mladý Tomáš Čech, syn Franty Ringo Čecha, a Karel Jenčík. Vzpomínám si, jak na konkurz přišel táta Urbana a jako velký fanda jazz rocku zíral na profíka Karla Jenčíka, který už měl za sebou účinkování v několika slavných skupinách jako Energit a dalších. Pořád nechápal, že Karel hrajes jeho synem v kapele.“


První nahrávky

V roce 1986 konečně přichází první studiová zkušenost. Nabídku na nahrávku pro sampler Posloucháte Větrník 3 dostali díky tomu, že Aleš napsal pro Petra Hanniga (producenta Lucie Bílé) několik textů pro Lucku a Jakuba Smolíka. Skladba "Nesmíš to vzdát", s novým názvem "Cesta" ale nakonec málem byla příčinou žaloby na vydavatelství Supraphon. Alešovi ji rozmluvil až Petr Janda při natáčení dalších dvou skladeb do Rockmapy ("Proč?" a "Amadeus"). Na jaře roku 1987 pak Arakain začal ve studiu Smetanova divadla natáčet svůj první ryze thrash metalový singl "Gladiátor"/"Excalibur", který vyšel zhruba po roce u progresivního vydavatelství Panton (v lednu 1988).

Ne všechny události však přinášely jenom radost. Rostoucí popularita popového debutu Lucie Bílé v roce 1987 stále více kolidovala se zaměřením Arakainu, na plakátech již občas bývá uváděna jako hlavní hvězda a v případě jejího uvedení na plakátech a neúčasti na koncertech někdy vznikají i problémy. Jejich cesty se tak nakonec musí rozejít a Lucie dostává na Rockové lize v brněnské hale Rondo padáka. Tenkrát to hodně obrečela, nicméně jako vítaný host vystupuje na významných akcích s kapelou dodnes.

Začátek roku 1988 proběhl ve znamení velké události. 31.ledna při jubilejním koncertu k 5.narozeninám Arakain poprvé jako samostatná kapela vyprodává velký sál Lucerny. Samotné výročí se sice díky nedostatku vhodných termínů posunulo z jara 1987 až na leden roku příštího, to ale akci vůbec neublížilo. Na pódiu se vystřídali všichni muzikanti, kteří ve skupině kdy působili a každý z nich zahrál skladbu z doby, kdy s nimi hrál. Další zajímavý blok pak zazpívali kamarádi a hosté Arakainu - Lucka Bílá ("Dotyky"), Vilda Čok ("Motýl noci"), Láďa Čepelák ("Nechceš"), Láďa Vápeník ("Kat") a Danny Horyna ("Nesmíš to vzdát").

Bohouš Němec v knize Arakain - 20 let natvrdo o téhle akci napsal: „Na výroční koncert vzpomínám velmi rád. Jednak jsem si ověřil, že tahle kapela má smysl, druhak jsem poznal bývalé členy a staré skladby, které jsem vzhledem ke svému věku nemohl zažít. Bylo to velmi poučné a na tomto příkladu si pozorný fanoušek mohl všimnout, kterak se soubor vyprofiloval a vyvinul v rámci stylu i vlastní vyhranosti a nastoupené cestě. Skupina tehdy muzikou doslova žila. Mach na jevišti oproti dnešku doslova běsnil (vůbec se tenkrát Arakain tak nějak víc hýbal a radost z koncertů byla mnohem průkaznější než v posledních několika letech), Brichta byl skutečně ten ortodoxní, rozzuřený mladý muž, 'táta' Urban by za okřídlené áčko přinejmenším položil na pódiu život, Kub se pomalu připravoval na novou životní roli (v zákulisí se manželka Věra pyšnila pětiměsíčním bříškem) a Jenčík netušil, že jeho dny jsou pomalu sečteny. Pokud bych měl srovnat dosavadní tři výroční Lucerny, tahle ve mě zanechala zřejmě největší zážitek.“

Po výročním koncertu přichází další změna v obsazení. S kapelou se loučí Karel Jenčík, který přes všechno svoje umění přece jenom thrash metalové období Arakainu nestíhal, a místo něj nastupuje dvoukopákový ďábel Robert Vondrovic (*1964) z kapely Autogen. Karel to nejdřív špatně nesl, ale po přestupu do Assessoru dokázal, že zdaleka nepatří do starého železa. Assessor pak vydal desku ještě dřív než Arakain.

V té době už začíná být domáci česká kotlina pro stále lepší a stále tvrdší Arakain trochu těsná a tak vyráží i za její hranice. V srpnu roku 1988 navšívili polský festival v Jarocine, kde vzbudili velké nadšení a museli přidávat. Po smršti vlastních skladeb tedy publikum uzemnili nesmrtelnou thrashovou klasikou "Reign In Blood" od Slayer. Tady byl počátek jejich velké popularity v Polsku. Další zahraniční koncerty se uskutečnily i v SSSR a Maďarsku.

Ne všecho ale běží tak jak má. Jednou z příčin častých hádek mezi členy kapely jsou nevyrovnané výkony nového bubeníka Roberta Vondrovice a Alešova vznětlivost. Po rozepřích mezi Alešem a Mirkem Machem druhý jmenovaný odchází a zapojuje se do projektu Alarm Miroslava Imricha. Na jeho místo nastupuje na krátký čas Dan Krob z plzeňské kapely Ferat.


Thrash the Trash

Přichází rok 1989 a s ním i profesionalizace kapely. Skupina v té době odehrávala 20 - 25 koncertů měsíčně. Aleš Brichta předává své povinnosti kapelníka manažeru Slávkovi Jíšovi, z Hradce Králové přišla nabídka na druhou sólovou třídu a skupina přechází na profesionální dráhu. Rozsáhlý Fanclub skupiny v té době převzal Robert Kania a počet jeho členů se vyšplhal na čtyři a půl tisíce.

Významnou akcí tohoto roku byla polská Metalomania, na které se Arakain potkal na jednom pódiu nejen s polskými hvězdami, jako byli Turbo nebo Hammer, ale i s tehdejšími evropskými hvězdami extrémního metalu, jako byli němečtí Living Death a Protector. Vrcholem přehlídky pak byla švýcarská technothrashová kapela Coroner, patřící do první světové ligy tohoto stylu. Na téhle akci si kapela vyzkoušela nejen vyšší technickou úroveň koncertování ale také zjistila, že se může směle měřit s evropskou špičkou.

Dan Krob: „Katovice pro nás byly bomba, protože tamhrála kapela Coroner a z ní jsme tehdy úplně uchcávali. Pódium bylo potažené kobercem a mělo čtyřikrát větší rozměry než ta, na kterých jsme předtím hráli. Zároveň jsme se tam i díky kvalitním odposlechům slyšeli, což pro nás bylao brovská škola. Na našich koncertech a s naším aparátem jsme měli jenom dvě odposlechové cesty, do jedné šel jenom Alešův zpěv a virbl, do druhé jenom virbl a trochu naše zpěvy. Sebe jsme slyšeli jenom ze svých aparátů, takže normálně jsme byli rádi, že jsme vůbec něco slyšeli. Ale pamatuju se, že i to pódium mělo své polské mouchy, protože pod tím kobercem byly díry a já do jedné z nich zahučel. Byla to velká zkušenost hrát po boku velkých skupin a zažít zvukaře, kteří byli zvyklí pracovat a ozvučovat úplně jinak.“

Pomalu se také rodila první dlouhohrající deska Arakainu. Petr Janda prosazoval názor, že úspěšné kapely, které prodaly třeba třicet tisíc singlů Rockmapy by měly mít nárok natočit velkou desku. On jim to umožní tím, že Supraphonu za minimální náklady poskytne své studio. Právě Petr Arakainu v tomhle směru hodně pomohl, v roce 1988 byla deska schválena a s jejím natáčením se začalo v únoru 1989. Na album byly vybrány výhradně thrashové skladby z nového programu. Thrash the Thrash nakonec vyšlo až v roce 1990 a prodalo se ho na naše poměry neuvěřitelných 124 tisíc kusů. Bohužel se v té době Zlatá deska udělovala za 200 tisíc prodaných nosičů (v současnosti stačí 5000... ). Dnes by to tedy byl multiplatinový debut. Deska se stává jakýmsi mezníkem českého metalu a je považována za kultovní.

V září 1989 Arakain prostřednictvím agentury Pragokoncert reprezentuje Československou republiku na týdením mezinárodním rockovém festivalu v pěrestrojkové Moskvě. Hrálo se v jedné ze sportovních hal v Lužnikách a pódium bylo překvapivě slušně vybaveno západní hudební technikou. Během týdne Arakain vystoupil celkem čtyřikrát a udělal si zde solidní jméno, patřil k nejtvrdším kapelám celého festivalu.

Jirka Urban: „Do Moskvy jsme se dostali prostřednictvím Pragokoncertu, který jako jediný vyvážel české umělce do zahraničí. Konal se tam týdenní rockový festival a nás delegovali. S námi ještě cestovali technik Robin Kania (dnes vedoucí fan klubu) a zvukař Láďa Čepelák. Hrálo se v moskevských Lužnikách v jedné ze sportovních hal, kde stálo obrovské jeviště vybavené Marshally a Dynacordy, všechno západní provenience. To jsme nečekali! Scéna v západním stylu. Viděli jsme kapely různé kvality a žánru – a že některé hrály hodně dobře – a oni zase koukali na nás, protože jsme byli nejzběsilejší a pro ně asi nejvíc 'západní'. Sovětští rockeři měli nástroje a různá vybavení od námořníků, kteří jim je pašovali na lodích, takže vybaveni byli docela slušně. Nám záviděli, že jsme přivezli s sebou náš singl, koukali, že můžeme mít desku. Vystoupili jsme během toho týdne asi čtyřikrát.“

Listopadová revoluce přináší Arakainu další personální změnu. Na podzim vyvrcholily ne úplně nejlepší vztahy ve skupině odchodem Vondrovice a Kroba do nově se formujícího Kreysonu. V následném bubenickém konkurzu svojí precizností a technikou zvítězil mladý a talentovaný student Pražské konzervatoře Štěpán Smetáček, do té doby člen skupiny Řetěz.

Kapela pak na konci roku vystoupila na 'Koncertu pro všechny slušný lidi' v pražské Sportovní hale pouze ve čtyřech. Tam se jim podařilo přemluvit Mirka Macha k návratu a do devadesátých let pak mohli opět vstoupit v silné a perspektivní sestavě. (Legendární Koncert pro všechny slušný lidi se odehrál 3. prosince 1989, původně byl plánovaný jako benefiční akce, ale vzhledem k listopadovým událostem se koncert stal hudebně - politickým happeningem, na kterém konečně mohli vystoupit i zakazovaní umělci a emigranti včetně Karla Kryla).


Devadesátá léta

V roce 1990 vstoupil Arakain do nové doby, která ovšem hned zpočátku odkryla i své stinné stránky. Aleš dal dohromady firmu, která začala pořádat koncerty, mimo jiné i vynikající pražskou Metalománii a díky několika podvodníkům ho místo zisku čekaly dluhy. Celý zbytek roku se nesl ve znamení desítek koncertů a jedné hodně nepříjemné záležitosti, kterou byly Alešovy problémy s hlasivkami. Chvíli to dokonce vypadalo, že má se zpíváním utrum. Nakonec se tahle černá vize nenaplnila, ale o d té doby má hlas posazený o tercii níž.

Aleš Brichta: „Byli jsme rádi, že padla totalita, že si budeme moct dělat sami koncerty, nikdo nebude prudit a otravovat. Dal jsem dohromady firmu, dělali jsme s dalšími lidmi nějaké koncerty na Slovensku a samozřejmě v Praze, v roce 1990 třeba Metalmanii. Pak ale člověk poznal, že je spousta leváků, kteří mě na Metalmanii vzali na hůl s lístky. Byl to někdo z tiskárny v Broumově, kterého pa později chytili na jiném případu, když jeho kolega z kapely prodával načerno vytištěné lístky na koncert U.D.O. v Jihlavě. Zjistili, že už to udělal několikrát, napakoval se na tom, ale v případě Metalmanie už ho nemělo cenu stíhat, protože to bylo dlouho po tom a těžko šlo něco dokázat. V mém případě mě to stálo honoráře z desky Thrash The Trash a ještě jsem zůstal zadlužen. Šel jsem do toho s tím rizikem, že když to nevyjde, o peníze přijdu. Naštěstí jsem to spolupořádal s kulturákem, který větší část ztráty vzal na sebe a zaplatil. Díky jim za to.“

Štěpán Smetáček: „Metalmania ve Sportovní hale byl výborný koncert. Hráli tam Němci, Poláci a Rusáci, obří profesionální zahraniční aparát, super zvuk. Koncert byl 'význačný' v tom, že jsem začal hrát něco úplně jiného než všichni ostatní. Před začátkem v šatně jsme prohodili první pecku "Thrash The Trash" za "Amadea", já jsem na to zapomněl a začal hrát to, co jsme hráli vždycky. Hledali jsme se asi dvacet taktů, ale nakonec jsme to ustáli.“

Mirek Mach: „Štěpán nás pěkně vypekl na Metalmanii. Na poslední chvíli jsme změnili pořadí skladeb, ale on na to nějak zapomněl a hned první písničku jsme hráli každý něco jiného. On "Thrash The Trash", my ostatní "Amadea". Krve by se ve mně nedořezal. Ještě ke všemu to snímala televize, takže i diváci doma si museli říkat, že Arakain se nejspíš zbláznil. Chudák Smetáček byl z toho tak zoufalý, že se ani neodvážil přijít po koncertě do šatny. Na světě jsou však i horší věci, než zkazit koncert, a stát se to může každému. Karel Jenčík například v Lucerně odklepl začátek koncertu, když jsem byl na jevišti pouze já a Zdeněk, kterému navíc nehrál zesilovač. A abyste si nemysleli, že já jsem z toho venku, tak mně se podařilo několikrát za sebou ukončit stejnou skladbu v půlce, protože jsem si nemohl zaboha vzpomenout, jak je to dál.“

Rok 1991 přinesl druhé řadové album nazvané Schizofrenie, které vyšlo opět u Supraphonu. Deska je zběsile technothrashová, s dlouhou stopáží a singlem "Schizofrenie"/"Iluzorium", ponejvíce ovlivněna poslechem technických kapel typu Cacophony nebo Coroner. Prodej oproti debutu poklesl na zhruba 25 tisíc nosičů, to bylo ale způsobeno i tím, že se thrash metalová muzika celosvětově dostávala do útlumu.

V témže roce také startuje spolupráce s plzeňskou hudební agenturou 'Sokol's Power Voice' a to posouvá už výhradně koncertní činnost Arakainu na velmi profesionální úroveň s pečlivě volenou účastí na velkých festivalech a koncipovaných vlastních koncertech. V tomto roce také dochází k další personální změně, po dvou letech odchází z kapely bubeník Štěpán Smetáček, který inklinuje spíše k jiným žánrům. Za sebe doporučí ke konkursu spolužáka z kurzů prof.Veselého, sedmnáctiletého Marka Žežulku (*1973). Kapela ještě chvíli uvažuje o návratu Roberta Vondrovice, který mezitím opustil Kreyson, ale Marek při konkurzu natolik přesvědčil, že je kvalitní náhradou, místo obhájil a stal se členem Arakainu na dalších 13 let.

Jirka Urban: „Marka jsme trochu znali z kapely Skoba, která před námi dvakrát předskakovala, a věděli jsme, že hraje dobře. Přišel za námi do šatny, pozdravil: „Dobrý den, já bych se chtěl přihlásit na ten konkurz!“ Já mu odpověděl v tom smyslu, že asi budeme konkurz rušit, protože se k nám má vrátit Bob Vondrovic. A Marek namítl, že to je škoda, ale že by se s ním přesto 'rád poměřil'. Tak jsme se dohodli, abychom byli objektivní, že ho vyzkoušíme. Jeli jsme se Zdeňkem a Mirkem do Čakovic na konečnou autobusu, kde čekal zrzavý klučina v montérkách a pantoflích na starém rozvrzaném kole. To byl Marek. Vedl nás asi kilometr k baráku jeho rodičů a my jsme cestou dělali nějaké blbiny. Marek jel před námi na kole a ani jsme spolu nepromluvili. Jemu bylo čerstvých šestnáct let a my byli už 'staří a suverénní pardi'. Přijeli jsme k němu, tatínek si nás škvírou ve dveřích zkontroloval a Marek nás zavedl do svého pokoje. Tam měl pouze postel, nějakou knihovnu, na zdi plakáty a jinak nic, protože přes celý pokoj stála obrovská bicí souprava. Těsně vedle hlavy měl dvě reprobedny, do nich okouřil desku »chizofrenie« a v těch montérkách a pantoflích ji celou zahrál. Úplně se vším, se všemi brejky, kopáky, hajtkami a se všemi fóry. A jak jsme se mu nevěnovali, když jsme přijeli, postupně jsme tichli, až jsme jen zírali v němém úžasu. Hrál to precizně! O pár dní později volal Bob, že mu manželka dala ultimátum; buď rodina – nebo bigbít. A protože hrál Marek natolik dobře, řekli jsme si, že přestože je tak mladý, vezmeme ho, abychom udrželi naši vysokou bubenickou laťku.“

Zbytek devadesátých let znamená prakticky co rok to album. Rok 1992 s novým bubeníkem přináší především koncert k desátému výročí, opět před vyprodanou Lucernou, kde se natáčí album History - Live (skladby z prvních let před první deskou).

Jirka Urban: „Hostující skupiny pro Lucernu jsme vybírali z kapel, které jsme dobře znali, hráli jsme s nimi a byly nám lidsky blízké. Tublatanka, Olympic, Markýz John, Morava, Törr, Vitacit a Nová růže, která nakonec nevystoupila, protože se nedostavil Vilda Čok. Žádnou z nich jsme nemuseli přemlouvat, byli jsme obzvláště rádi za Olympic, nejen proto, že je to legenda. Každá z kapel si musela vybrat nějakou naši písničku a chtěli jsme jen vědět dostatečně dopředu jakou, aby nehrály dvě kapely stejnou skladbu. Bylo zvláštní a pikantní slyšet, jak se zúčastněné soubory s našimi peckami popasovaly a jak zněly v jejich soundu. Myslím, že třeba Petr Janda a jeho chlapci asi nikdy víc not v jedné písni nezahráli! Byl to skvělý zážitek, včetně velké scény a naplněného hlediště, které řvalo od začátku do konce! Lucka Bílá si s námi 'tradičně' zazpívala "Dotyky", které byly kdysi pro ni připraveny, ale už je s námi v kapele nerealizovala.“

V průběhu roku pak vzniklo ve studiu Propast třetí studiové album Black Jack (tentokrát vyšlo u Monitoru), které je inspirováno 'Černým albem' Metallicy a poprvé naznačuje odklon od dosud jasně thrashového stylu. Přesto je přijato velmi příznivě. V následujícím roce 1993 začíná dlouhotrvající spolupráce s hudebním vydavatelstvím opron Music. Současná pětice, poprvé pod vedením firmou doporučeného producenta Miloše Dodo Doležala připravuje a posléze nahrává ve studiích Citron a Propast další desku Salto Mortale. Dodo se postaral také o mix.

Rok 1994 přinesl jednu zásadní událost. Zpěvák Aleš Brichta za účasti kytaristy Mirka Macha vydává svou první sólovou desku Růže pro Algernon. Arakain proto vydává pouze remasterovanou anglickou verzi alba Thrash The Trash na CD s názvem Thrash! a v roce 1995 natáčí během neuvěřitelných 7 dní v ostravském studiu Citronu páté album Legendy – coververze světových hitů limitované datem vzniku do roku 1980 s Brichtovými texty, které dávají skladbám další rozměr. Zlatá deska a prodej přes 30 000 kusů potvrzují nadšené přijetí tohoto projektu fanoušky. Následuje podpis exkluzivní smlouvy s Popron Music a velmi úspěšné turné po Čechách i Slovensku, včetně několika velkých festivalů, kde je kapela jednoznačným headlinerem. Rok 1996 je do značné míry kopií roku předešlého – opět koncertní turné, opět festivaly – jen s tím rozdílem, že tentokrát na nich zní především věci z nového alba S.O.S. Aleš Brichta si podruhé odskakuje ke svému sólovému projektu a kapela zatím začíná vybírat a aranžovat materiál na výroční retrospektivní výběrové dvojalbum. Za rok totiž oslaví 15 let existence!

Rok 1997 je už zcela ve znamení dvou narozeninových alb – je totiž jasné, že jedno není schopno postihnout průřez jejich letitou tvorbou. V lednu se tedy nahrávají vybrané bonusy - staré skladby, které nikdy nevyšly na nosičích, doplněné o výběr stěžejních hitů z dosud vydaných desek a koncepce 1. výběrového alba Arakain 15 Vol. 1 je na světě. Znovu vyprodávají Lucernu a hostem a kmotrem je v té době už megapopulární Zlatá slavice Lucie Bílá, včetně většiny bývalých členů kapely. Na podzim vychází pokračování 2. výběrovým albem Arakain 15 Vol. 2. Ještě v tomtéž roce vychází také videokazeta Arakain 15 – VHS, která obsahuje záběry z jubilejní Lucerny a dosavadní videoklipy a završuje tak rok 1997.

V následujícím roce 1998 Arakain vydává významné album své historie, nazvané Apage Satanas, se známým výjevem zápasu satana s tygrem od výtvarníka Josefa Kestlera na obalu ve stylu airbrush. Většina skladeb z tohoto alba se stala zlatým fondem koncertních programů. Titulní skladba od té doby nemůže chybět v žádném závěru jejich koncertu. Kapela opět obsazuje čelní místa v žebříččích prodejů desek a anketách instrumentalistů českých hudebních periodik. Aleš Brichta vydává svou třetí sólovou desku Hledač pokladů a na konci roku se také objevuje na 2CD reedice prvních dvou alb Thrash The Trash a Schizofrenie v remasterované úpravě a také výběry Arakain 15 Vol. 1 & 2 společně na 2CD.

Začátkem roku 1999 připravuje dvojice Urban/Kub s klávesistou Zdeňkem Vlčem indrustriálně laděný Projekt Kain (Popron Music) s několika hostujícími zpěváky (Bárta, Zíka, Jandová, Simon atd). Na jaře také vychází deska 'bokovky' Marka Žežulky – hardcoreová W8. V červnu 1999 Arakain před zaplněnou brněnskou sportovní halou Vodová natáčí koncert, který zaznamenává a vysílá Česká televize. Zároveň záznam tohoto koncertu, rozšířený o bonusy vychází na videokazetě Arakain Gambrinus Live VHS. Ale hlavně následuje další řadové album Farao – důstojné pokračování rukopisu a zvuku předchozí úspěšné desky Apage Satanas, opět se zvukem studia Propast Petra Jandy a mistra zvuku Petra Ackermanna. Tradičně melodické, ale přitom, dle slov recenzentů, nejtvrdší album kapely vychází na podzim 1999.


Odchod Brichty

Na jaře roku 2000 vychází 2CD Arakain Gambrinus Live, které obsahuje téměř kompletní audiozáznam brněnského koncertu z roku 1999, včetně dvou nových studiových bonusů a také CD-ROM s materiálem o kapele. Arakain je oceněn cenou České hudební akademie 'Česká Gramy' v oblasti Hard and heavy – 'Anděl 1999'. Jiří Urban otevírá Rockový club Kain v Praze na Žižkově, jehož je spolumajitelem. Kapela tak získává na dlouhou dobu zázemí, zkušebnu i kancelář. V roce 2001 se na trhu objevuje album Forrest Gump a s generálním partnerem Staropramenem se skupina připravuje na oslavy 20. výročí svého vzniku, které proběhnou v příštím roce. Oprášením materiálu z dřevních dob let osmdesátých, které nebyly nikdy nikde natočeny a zveřejněny, chystá tzv. 'nulté' album Archeology, které je ale už celkově jejich desátou studiovou deskou v řadě.

Na začátku roku 2002, v průběhu natáčení alba Archeology ve studiu Propast však kulminuje dlouhodobá krize mezi kapelou a Alešem Brichtou, která posléze vyústí v jeho pozdější odchod na sólovou dráhu. Arakain v tomto složení ještě stihne support pražského koncertu britské legendy Judas Priest ve Sportovní hale. Ke svým dvacetinám kapela absolvuje úspěšné turné po sportovních halách České republiky, které vrcholí Výročním koncertem 'Arakain 20' v Lucerně, jehož záznam vychází na DVD Arakain – 20 let natvrdo. Tímto koncertem se Aleš Brichta s kapelou definitivně loučí. V tisku probíhají mediální přestřelky, fanoušci se bouří, tvoří se vášnivé názorové tábory a málokdo by vsadil na smysluplnou reinkarnaci souboru. Nastane období hledání, ale kapela má ve výběru v krátkém čase poměrně rychle jasno. Na místo zpěváka v létě 2002 angažuje objev české scény a velký hlas z pražského Precedensu Petra Koláře (*1967) a začíná svůj boj o novou identitu a důvěru fanoušků. S odstupem ještě vychází retrospektivní kniha Arakain – 20 let natvrdo (autoři Kania/Němec), jejíž obsah už je ale mírně poznamenán atmosférou odchodu Aleše Brichty, ve které kniha vznikala. Přesto je dnes vyhledávanou relikvií, která se prodává v internetových aukcích za několikanásobnou cenu.

Kapela pilně skládá a zkouší v Kainu, ale mezitím, co připravuje materiál na novou desku, získává na prvních neoficiálních koncertech s tímto výjimečným zpěvákem i novou tvář a nové fanoušky. V roce 2003 pak vychází důležité album Metalmorfoza (Popron Music), první s Kolářem, které za rok prodeje dosáhne na Zlatou desku. Zvolená cesta byla fanoušky oceněna a začíná nová etapa Arakainu. Během roku ještě následuje výběr pomalých skladeb na CD Balady – Best Of, které získá další Zlatou desku – už třetí v pořadí!

V roce 2004 Arakain po deseti letech opouští vydavatelství Popron Music a podepisuje smlouvu s nadnárodní společností Sony BMG, která si žádá album. Reprezentuje Česko na velkém mezinárodním festivalu Metalmania ve společnosti kapel Soufly, Moonspell, Morbid Angel atd. Je také opakovaně zván na mezinárodní Open Air Fest Master Of Rock. Přestože má kapela úspěšně našlápnuto, věhlas a rychlost vzestupu talentu Petra Koláře bohužel na jaře 2005 vyústí k jeho již dříve avizovanému odchodu na sólovou dráhu.


Doxa a Toužimský

Shodou náhod skupina naštěstí ihned najde za Koláře plnohodnotnou náhradu, zatím nepříliš známého zpěváka z Jistebnice Jana Toužimského (*1978), který v té době alternuje právě Koláře a Kamila Střihavku v hlavní roli muzikálu Excalibur. Při příležitosti této změny oznámí po 13 letech za bicíma odchod i Marek Žežulka, který už několik posledních let také souběžně hrál v kapele Divokej Bill!

Na jaře 2005 vychází ještě Petrem Kolářem nazpívané album Warning! (Sony BMG), ale Honza Toužimský se zde již stačí představit jako host v duetu "Strom života". Následuje turné WARNING 2005, kterého se účastní oba zpěváci a fanoušci mohou vidět raritu - Arakain se dvěma sólovými zpěváky. Jejich kvality a neuvěřitelná hlasová podobnost dávají vzniknout mnohdy úžasným zážitkům! Konkurz na místo za bicími se do začátku turné nepodaří uzavřít, pro toto turné je tedy přizván ke spolupráci jeden z nejoriginálnějších bubeníků v Čechách Roman Lomtadze (Čechomor).

Vrcholem a dalším přelomovým mezníkem v historii kapely je velký koncert v pražské Sazka aréně. Arakain zde vystoupili coby první čeští rockoví interpreti s významnými hosty - Blazem Baileym z Iron Maiden a německou rockstar Doro Pesch. Zazpívá si i Aleš Brichta a Kamil Střihavka, který je kmotrem nového alba. Poslední koncert turné a poslední koncert s Kolářem za mikrofonem, který odehráli v dubnu už absolvuje nově vybraný bubeník, profesor hry na bicí na pražské Konzervatoři J.Ježka, Lukáš 'Doxa' Doksanský. Album Warning! ještě na podzim téhož roku opět získává Zlatou desku!

Arakain v nové sestavě dále pokračuje v koncertování, ale novici v řadách kapely žádají rychle novou desku. Je tedy současně připravován nový materiál. Album Labyrint, které vychází u Sony BMG v roce 2006 je opět podporováno koncertním turné a účastí na největších tuzemských festivalech. Kapela zastává roli headlinera českého večera i na mezinárodním Open Air Festivalu Master Of Rock.

Na jaře roku 2007, při příležitosti 25. výročí svého vzniku vyráží Arakain na česko-slovenské turné s dvouapůlhodinovým programem, který mapuje celou jejich dosavadní kariéru. Se skladatelem a korepetitorem Státní opery Praha Václavem Zahradníkem a s uměleckým vedoucím a houslistou Heroldova kvarteta Janem Valtou připravuje k pětadvacátému výročí koncert se symfonickým orchestrem. 20. dubna 2007 se koná Výroční megakoncert Arakain XXV na Zimním stadiónu v Edenu za účasti Plzeňské filharmonie, dirigované Václavem Zahradníkem a také za účasti hostů Lucie Bílé a Aleše Brichty. Zazní 12 skladeb v úpravě Václava Zahradníka a Jana Valty pro symfonický orchestr a kapelu, v druhé části následuje průřez repertoárem v celkově tříhodinovém programu. Bezpochyby největší akce v historii kapely! Česká televize pořizuje záznam celé úspěšné akce a u vydavatelství Sony BMG v listopadu 2007 vychází DVD a 2CD Arakain XXV EDEN, které za měsíc prodeje získává ocenění Multiplatinová deska! Zařazuje se tak mezi komerčně nejúspěšnější projekty českého hudebního průmyslu tohoto roku a v cenách DESKA ROKU Allianz 2007 získává kapela druhé místo v kategorii 'Nejprodávanější hudební video DVD a VHS'!

Kytarista Mirek Mach je po vleklých zdravotních potížích na 5 týdnů hospitalizován v nemocnici – skupina potřetí ve své historii koncertuje v okleštěném obsazení se čtyřmi členy. Na jaře 2008 s podporou Poštovní spořitelny kapela absolvuje úspěšné Space Tour, kde jsou při koncertě doprovázeni synchronizovanou videoprojekcí skladeb s Plzeňskou filharmonií a v dalším programu dále mapuje repertoár z celé historie kapely.

Fanoušci mají poprvé možnost hlasováním prostřednictvím internetu ovlivňovat playlisty jednotlivých koncertů! Arakain vítězí v anketě Radia Beat a 20. května 2008 na koncertě v pražském Retro Music Hall je uveden do Beatové Síně slávy mezi legendy české rockové historie! V květnu téhož roku prodlužuje smlouvu s vydavatelstvím Sony BMG na další řadovku a začíná připravovat novou desku Restart , která vychází na jaře 2009. K tomuto albu jede kapela opět turné po českých a slovenských městech. Téměř po roce prodeje získává Restart další Zlatou desku, již pátou v řadě, kterou převezmou na jarním tour 2010.


2011 - dodnes

Na konci tohoto roku začíná kapela pracovat na dalším řadovém albu Homo Sapiens..?, které vychází 1. března 2011. Arakain k tomuto albu jedou na nejdelší turné v jejich historii, které je dlouhé téměř 3 měsíce a čítá bezmála 30 zastávek v České republice a na Slovensku.

Roku 2012 slaví 30 let své nepřetržité existence. K této příležitosti uspořádají vzpomínkové XXX Best of Tour 2012 společně s Lucií Bílou, která stála v letech 1984 – 1987 spolu s Alešem Brichtou za mikrofonem. Ze zkoušek na toto turné vzniká DVD Arakain & Lucie Bílá – XXX Music City/Open Air. Dne 26. 10. se koná v Praze finální koncert, ze kterého na jaře roku 2013 vyjde DVD Arakain & Lucie Bílá & Petr Kolář – XXX Praha PVA Expo. Paralelně s tímto turné probíhalo i vzpomínkové turné Aleše Brichty – Arakain Memorial, kde dostali prostor bývalí členové kapely. Na podzim roku 2013 skupina ohlásila první čistě klubové turné pod názvem Thrash Club Tour, které bylo limitované repertoárem prvních dvou thrashových desek a zahrnovalo 20 koncertů po klubech České a Slovenské republiky. Setkalo se s obrovským úspěchem a napovědělo, že možná nebude poslední.

Na přelomu roku 2013/2014 kapela připravuje novou desku s názvem Adrenalinum, která vychází na konci února 2014 a společně s Dymytry, kteří mají také nové album, jede jarní i podzimní turné s názvem ARAKAIN - DYMYTRY TOUR 2014. Turné slaví velký úspěch a obě kapely si společné turné zopakují hned za dva roky.

V roce 2015 přicházejí 'Kristova léta' nebo-li Třiatřicátiny. Takové číslo vybízí k zvláštnímu počinu. Legenda české metalové scény a nejpopulárnější česká zpěvačka a hvězda první velikosti, Lucie Bílá, se s něma opět na jaře 2015 spojí! Lucie se znovu stane právoplatnou členkou Arakain, s nimiž před 30 lety začínala. Naváže tak nejen na své začátky, ale i na úspěšné výroční turné Arakain XXX, které s kapelou absolvovala celé. Arakain & Lucie Bílá XXXIII Tour 2015 běží tři měsíce a představuje exkluzivní program, složený z nejžádanějších hitů včetně novinky Lucie Bílé, speciálně vytvořené pro tuto příležitost. Nejpopulárnější česká zpěvačka a mnohonásobná Zlatá slavice tak dokazuje, že Arakain a tvrdou hudbu má stále ve svém srdci.

Rok 2016 přináší nové CD se slovní hříčkou Arakadabra, na které navazuje druhé společná šňůra s Dymytry. Arakain - Dymytry Tour 2016 má jarní a podzimní část s celkem 49 zastávkami po celé České republice. Nejoriginálnějším prvkem celého koncertu je vždy společný blok Arakain & Dymytry, kdy se nejprve oba bubeníci utkali v 'souboji', aby je následně doplnili kytaristé, kteří zahráli i úryvky ze skladeb světoznámých hitů. Publikum se dočkalo společných skladeb, známých z předchozího turné ("Jedna krev", "Bouřlivá krev", "Žít svůj sen") a také novou společnou píseň "Do stejný řeky". Během jarní části bylo natočeno album Arakain - Dymytry Live 2016, které bylo na podzimní části možné dostat ke vstupence zdarma.

Dá se už snadno dopočítat, že rok 2017 se ponese v duchu 35. výročí kapely a že opět přinese něco speciálního, nejspíš retrospektivního, jak už to tak v kapele při výročích bývá. Nejvíc se nabízí zopakování úspěšného projektu thrashového programu, který provázel velký zájem fanoušků a mnoho žádostí o jeho zopakování v budoucnosti. Ale aby to nebylo jen tak, kapela se rozhodne, že konečně připraví dlouhodobě diskutovaný, ale dosud nerealizovaný projekt unplugged, tedy akustický, s doprovodem smyčcových nástrojů, které pomohou s 'dlouhými tóny'. A tak se koncipuje Arakain XXXV Double Tour 2017, čítající 30 koncertů na 15 místech po celé ČR. Zcela unikátní je i jeho samotná koncepce. Poprvé v historii se Arakain v každém městě zastaví hned na dva dny, aby odehráli dva zcela odlišné koncerty. První je v Unplugged provedení, za doprovodu dívčího smyčcového tria String Ladies, což bude poprvé za celou existenci souboru. Druhý koncert pak opakuje úspěšný thrash metalový program Thrash Tour, vystavěný na prvních dvou albech Thrash The Trash a Schizofrenie. Tedy dva naprosto odlišné koncerty s leckdy i odlišným publikem. Zajímavý pohled na spektrum fanoušků kapely. Dalším významným počinem je účast na letních koncertech masového putovního festivalu největších hvězd českého showbyznysu České hrady, kde vystoupí se svým atraktivním stálým hostem Lucií Bílou.

V roce 2018 si vyčlení čas na přípravu dalšího alba a tak je četnost koncertů nižší. Ale v historii letité a renomované kapely není nouze o mezníky a výročí. A na podzim je tu dvacáté výročí, které se tentokrát neváže ke vzniku kapely, ale jednoho z nejoblíbenějších alb Apage Satanas. A tak kapela v mezidobí přípravy nové desky připraví pro fanoušky speciální turné Apage Satanas Tour 2018, které by připomnělo toto výrazné album z jejich diskografie a v programu ho odehraje ve stejném playlistu, tak jak je uveden na desce.

Po vleklých a u Arakainu obvyklých 'porodních bolestech' je na jaře 2019 na světě osmnácté studiové album Jekyll & Hyde! Obsahuje 12 pecek v moderním zvukovém zpracování Martina 'Hollyho' Hollandra. Obvyklé turné na podporu desky je naplánováno na podzim, aby se deska stačila dostat mezi lidi a turné Jekyll&Hyde Tour 2019 čítá sedm zastávek, aby dále pokračovalo na jaře 2020. V roce 2020 ale přichází pohroma pro celosvětovou kulturu v podobě 'epidemie koronaviru' a jarní turné není možné v naplánovaných termínech odehrát. V naději lepších časů se ho podaří přeložit na podzim roku 2020 a Arakain přes léto odehraje provizorní 'Open Air' Turné, leckdy na místech jako za dřevních časů před třiceti léty, aby fanoušky potěšilo v 'blbý době' programem svých největších hitů. Ale vzhledem k negativnímu vývoji 'epidemie' není možné uskutečnit ani podzimní turné a tak po zralé úvaze managementu spolu s promotéry akcí se rozhodnou neprodlužovat nejistotu fanoušků a všechny koncerty definitivně odvolat.

Jiří Urban musí z důvodu výpovědi majitele z prostor domu po 20 letech ukončit činnost klubu Kain. Stane se tak 30.8. symbolicky, posledním koncertem Arakainu. Na podzim vláda nařizuje Nouzový stav a kapela se na dlouhou dobu odmlčí. A tak je tento rok 2020 velkou krizí pro všechny obory veřejně činné kultury, která vzhledem k vládním opatřením není momentálně dlouhodobě povolena, ale většinou úplně zakázána. A tak i Arakain čeká - a jen silní přežijí...

Čekání na spásu 'celosvětové zdravotnické krize' se nekonečně vleče a na konci roku 2020 se začíná v mnoha zemích očkovat novou 'vakcínou' a blýská se na lepší časy. Všechna opatření, vyhlašovaná státními institucemi, se po kritickém jaru 2021 postupně uvolňují a před prázdninami kulturní život - v nouzovém režimu - začíná ožívat. Arakain plní smluvní závazky z minulého roku, ale sjednává i nové koncerty, aby uspokojil hlad fanoušků a celé léto úspěšně koncertuje s zatím poslední deskou Jekyll & Hyde, ale program Respiratour 2021 je víceméně spíše takový univerzální Best Of.

S podzimem a nástupem období respiračních chorob a tím i nových vládních opatření a omezení je ale zaběhnutá letitá praxe života hudebních skupin nabourávána nedůvěrou promotérů, ale i fanoušků a koncerty opět zažívají návštěvnický propad, což se odráží na chodu klubů a zejména profesionálních kapel. V divadlech, koncertních sálech i hudebních skupinách se odehrává boj o každého fanouška, o každý koncert, o existenční jistotu. Dlouhodobé napětí a nejistota doby se bohužel podepisuje i na vnitrokapelních vztazích mezi basistou Zdeňkem Kubem, managementem a kapelou, které vyústí v jeho náhlou rezignaci a v říjnu 2021 po 35 letech baskytarista, autor i textař mnoha hitů oznámí ukončení činnosti a odchod z kapely.

Arakain narychlo sjednává záskok v podobě Marka Loučky (Forrest Jump), který již před lety za Kuba alternoval, aby zachránil podzimní koncerty RESPIRATOUR a vystupuje v prozatímní sestavě.

Na začátku roku 2022 se Marek Loučka (1974) stává právoplatným členem a novým baskytaristou kapely. Zkušený hráč, který během své kariéry působil v několika hudebních formacích, posledních 11 let byl především aktivním členem kapely Forrest Jump. Skupina vstupuje do čtyřicátého roku svého působení na české a československé scéně a připravuje sérii koncertů pro jarní 40LETour1 a podzimní 40 LETour2, kde dohromady zazní na padesát největších hitů kapely. A jako vyvrcholení slavnostního roku pak připravuje megakoncert za účasti bývalých zpěváků.

28.ledna 2023 se odehraje výroční megakoncert ke čtyřicátému výročí v pražské hale O2 universum za účasti Petra Koláře a Lucie Bílé, když Aleš Brichta pozvání odmítl. Dlouho dopředu vyprodaný koncert navštíví čtyřiapůl tisíce diváků a kapela předvede tříhodinový průřez repertoárem. Celá akce se nese ve velkém stylu a za pozorného zájmu médií. Během koncertu je pořízený záznam, který obrazově i zvukově zpracovává Jan Toužimský ve vlastní režii pro CD a DVD History 40.

Arakain vstoupil do páté dekády… Organizace koncertního života kapely se ujímá renomovaná agentura ZL Production, čímž končí spolupráce s Barbarou Falgeovou. Kapela po třiceti letech iniciuje obnovení spolupráce s největším tuzemským vydavatelstvím Supraphon, které převzetím práv Popronu Music vlastní ve svém katalogu polovinu desek z portfólia Arakainu. Postupně vychází úspěšné a žádané reedice prvotních nedosažitelných titulů Thrash The Trash, Schizofrenie a posléze i Apage Satanas a to v remasterovaných verzích a bonusy na CD, ale i na vinylech. Vydavatelství připravuje i vydání nosičů z výročního koncertu v O2 universum a zároveň si objednává nové album, které by mělo vyjít na přelomu roku. 1.3.2024 vychází první singl "Sedm hříchů", který se setkává s nadšenými recenzemi. Kapela vyjíždí na společné A+A Tour se spřízněnou skupinou Alkehol.


Zajímavosti

Na své hudební pouti se Arakain potkal na jevištích s mnoha evropskými či světovými hvězdami (Coroner, Destruction, Europe, Gamma Ray, Guano Apes, Helloween, Hammerfall, King Diamond, Kreator, Running Wild, Saxon, Judas Priest, Anthrax, Soufly, Moonspell, Morbid Angel, Napalm Death, Rage, Pro Pain, Behemoth, Testament a mnoha dalšími.).

Kapela je sedmým nejúspěšnějším interpretem v historii ankety Žebřík, kterou každoročně pořádá hudební periodikum iReport (dříve v tištěné podobě jako Report). Arakain se umístili jedenkrát jako první, dvakrát druzí a třikrát třetí.

V roce 2002 vyšla při příležitosti 20. výročí existence kapely kniha Roberta Kaina a Bohouše Němce 20 let natvrdo. Prodávala se samostatně, i jako set s výročním retrospektivním CD Archeology. O dvacet let později vyšla podruhé rozšířená o kompletní materiály Fan Clubu a další přílohy s 208 stránkami navíc.

Koncert v Lucerně (v publiku byli mimo jiné Václav Klaus s manželkou Livií) byl zaznamenán na DVD 20 let natvrdo, které je zároveň posledním koncertem Arakainu s Alešem Brichtou na postu frontmana kapely.

V roce 2007 byl ve sportovní hale Eden v Praze pořízen unikátní a kompletní záznam výročního koncertu ke 25 letům existence kapely. Kapelu v první polovině vystoupení doprovázela velmi početná plzeňská filharmonie, která dala hitům Arakainu zcela nový a netradiční hudební rozměr, jež z koncertu tohoto rockového souboru dělá naprosto vyjímečný a jedinečný počin jejich kariéry. Toto historicky druhé DVD skupiny Arakain obsahuje včetně kompletního koncertu také bonusový materiál, ve kterém divák najde rozhovory všech členů kapely, hostů Aleše Brichty a Lucie Bíle, dále pak dirigenta plzeňské filharmonie Václava Zahradníka a řady dalších protagonistů. Nechybí ani fotogalerie. Bývalý zpěvák kapely Aleš Brichta prohlásil, že po tomto koncertě už nechce jako host s kapelou Arakain nijak spolupracovat a koncertovat.

V roce 2023 vyšla výpravná kniha Arakain - History 40, napsaná Tomášem Barančíkem a kytaristou a zakládajícím členem Jiřím Urbanem, která nabízí podrobný a ucelený přehled vývoje skupiny od jejích počátků v roce 1982 až do výročního koncertu ke čtyřiceti letům v pražském O2 universu. Je vybavena rozsáhlou, často raritní obrazovou fotodokumentací, přehlednou diskografii skupiny a profily všech členů, kteří se v ní vystřídali.

Zdroje:

Bohouš Němec a Robert Kania - Arakain, 20 let natvrdo

Jiří Urban, Tomáš Barančík - Arakain, History 40

Aleš Brichta - Ztráty a nálezy

arakain.eu