Události
Vychází kompilace Metal for Muthas
15. února vychází kompilace různých významějších interpretů NWOBHM, známá především tím, že obsahovala jedny z prvních nahrávek heavymetalové legendy Iron Maiden.
Zemřel Bon Scott
19. února zemřel ve 33 letech zpěvák AC/DC Bon Scott. V dubnu jej nahradil Brian Johnson.
Vychází album Women and Children First
26. března vyšlo album Women and Children First, třetí studiové album od americké skupiny Van Halen. V roce 2017 se deska umístila na 36. místě v seznamu časopisu Rolling Stone "100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)".
Vychází album British Steel
11. dubna vyšlo album British Steel od britské skupiny Judas Priest. V roce 2017 se deska umístila na 3. místě v seznamu časopisu Rolling Stone "100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)".
Vychází album Iron Maiden
14. dubna vyšlo album Iron Maiden od britské skupiny Iron Maiden, jedno z nejuznávanějších a nejvlivnějších alb v historii heavy metalu. V roce 2017 se deska umístila na 13. místě v seznamu časopisu Rolling Stone "100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)".
Vychází album Heaven and Hell
18. dubna vyšlo album Heaven and Hell, deváté album od britské legendy Black Sabbath. Byla to první nahrávka bez jejich původního zpěváka Ozzyho, jeho místo zaujal Ronnie James Dio. V roce 2017 se deska umístila na 37. místě v seznamu časopisu Rolling Stone "100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)".
Peter Criss odchází z KISS
Bubeník Kiss, Peter Criss, opouští 18. května kapelu. Na jeho místo nastupuje Eric Carr.
Vychází album Back in Black
25. července vyšlo album Back in Black, sedmé studiové album australské legendy AC/DC. Je druhým nejprodávanějším albem všech dob s více než 50 milióny prodaných kusů.
Vychází album Blizzard of Ozz
12. září vyšlo album Blizzard of Ozz, debut Ozzy Osbourne. V roce 2017 se deska umístila na 9. místě v seznamu časopisu Rolling Stone "100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)".
Zemřel John Bonham
25.září zemřel ve 32 letech bubeník Led Zeppelin John Bonham.
Vychází album Lightning to the Nations
3. října vyšlo album Lightning to the Nations, debut britské skupiny Diamond Head. V roce 2017 se deska umístila na 42. místě v seznamu časopisu Rolling Stone "100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob)".
Změna u IRON MAIDEN
Kytarista Dennis Stratton je v říjnu vyhozen z Iron Maiden, místo něj přicházi do kapely Adrian Smith.
Vznikla společnost Jackson
Jackson je značka kytar prodávaná společností Fender Musical Instruments Corporation. Jackson byl původně nezávislý výrobce elektrických kytar a elektrických baskytar, pojmenovaný po svém zakladateli, americkém loutnistovi Groveru Jacksonovi. V roce 2002 společnost převzala firma Fender, která vyrábí kytary značky Jackson ve svých závodech v Coroně v Kalifornii v USA a v Ensenadě v Mexiku. Levné 'budgetové' modely jsou vyráběny subdodavateli v Indonésii a Číně.
Nové skupiny
Alkatrazz
(GBR - NWOBHM)
Anthem
(JPN - heavy metal)
Baron Rojo
(ESP - hard rock, heavy metal, latin metal)
Battleaxe
(GBR - NWOBHM)
Bitch
(USA - hard rock, heavy metal, glam metal)
Bitches Sin
(GBR - NWOBHM)
Blitzkrieg
(GBR - NWOBHM)
Bulldozer
(ITA - thrash metal, speed metal, black metal)
Dealer
(GBR - NWOBHM)
Destiny
(SWE - heavy metal)
DIRT (Death Is Reality Today)
(GBR - crust punk, anarcho punk)
Ezy Meat
(GBR - NWOBHM)
Gaskin
(GBR - NWOBHM)
Grave Digger
(DEU - heavy metal, speed metal, power metal)
Heaven
(AUS - hard rock, heavy metal)
Heritage
(GBR - hard rock, NWOBHM)
Holy Moses
(DEU - thrash metal)
Chariot
(GBR - NWOBHM)
Incubus
(GBR - NWOBHM)
Iron Angel
(DEU - heavy metal, speed metal, power metal)
Kaaos
(FIN - hardcore punk, crust punk)
Kroket
(CZE, Praha - hard rock, heavy metal, poprock)
Lee Aaron
(CAN - hard rock, heavy metal)
Legend
(JEY - NWOBHM)
Lionheart
(GBR - NWOBHM)
Living Death
(DEU - speed metal, thrash metal)
Los Suaves
(ESP - hard rock, heavy metal)
Malfunkshun
(USA - glam punk, grunge)
Maninnya Blade
(SWE - speed metal, thrash metal)
Manowar
(USA - heavy metal, power metal)
Metal Church
(USA - heavy metal, speed metal, power metal, thrash metal)
More
(GBR - NWOBHM)
Neptune
(SWE - heavy metal)
Noir Désir
(FRA - postpunk, grunge)
Odin
(USA - hard rock, heavy metal)
Omega
(GBR - 1980 - NWOBHM)
Overkill
(USA - thrash metal)
Pokolgép
(HUN - heavy metal, speed metal, thrash metal)
Queensrÿche
(USA - heavy metal, power metal, progresivní metal)
Rage
(GBR - hard rock, NWOBHM)
Riff
(ARG - hard rock, heavy metal, latin metal)
The Rods
(USA - hard rock, heavy metal)
Rok Mašina
(YUG - hard rock, heavy metal)
Saint
(USA - heavy metal, křesťanský metal)
Samurai
(GBR - NWOBHM)
Satanic Rites
(GBR - NWOBHM)
Seventh Son
(GBR - NWOBHM)
Sound Barrier
(USA - hard rock, heavy metal)
Spartan Warrior
(GBR - 1980 - NWOBHM)
Suicidal Tendencies
(USA - thrash metal, funk metal, hardcore punk, crossover thrash)
Syron Vanes
(SWE - hard rock, heavy metal)
Tank
(GBR - NWOBHM)
Turbo
(PLR - heavy metal, speed metal, thrash metal)
Vanadium
(ITA - hard rock, heavy metal, glam metal)
Vixen
(USA - hard rock, glam metal)
Warlord
(USA - heavy metal, power metal)
Warning
(FRA - hard rock)
Weapon
(GBR - NWOBHM)
White Sister
(USA - hard rock, heavy metal)
Wolfbane
(GBR - NWOBHM)
Wrathchild
(GBR - NWOBHM, glam metal)
Inspirativní alba
Accept - I'm a Rebel (2.června)
AC/DC - Back in Black (25.července)
Alice Cooper - Flush the Fashion (28.dubna)
Angel Witch - Angel Witch
Black Sabbath - Heaven and Hell (18.dubna)
Blue Öyster Cult – Cultösaurus Erectus (14.června)
Bow Wow - Glorious Road
Bow Wow - Telephone
Budgie - Power Supply (10.října)
Cirith Ungol - Frost and Fire
Def Leppard - On Through the Night (14.března)
Diamond Head - Lightning to the Nations (3.října)
Ethel the Frog - Ethel the Frog
Fist (UK) - Turn the Hell On
Fist (Can) - Hot Spikes
Gamma - Gamma 2
Gillan - Glory Road
Girl - Sheer Greed
Girlschool - Demolition (30.června)
Iron Maiden - Iron Maiden (14.dubna)
Judas Priest - British Steel (11.dubna)
Killer (Bel) - Ready for Hell
Kiss - Unmasked (20.května)
Krokus - Metal Rendez-vous (30.června)
Mama's Boys - Official Album
Manilla Road - Invasion
Frank Marino & Mahogany Rush - What's Next
Michael Schenker Group - The Michael Schenker Group
Motörhead - Ace of Spades (8.listopadu)
Ozzy Osbourne - Blizzard of Ozz (12.září)
Plasmatics - New Hope for the Wretched
Quartz - Stand Up and Fight
The Rods - Rock Hard
Rush - Permanent Waves (14.ledna)
Samson - Head On (27.června)
Saxon - Wheels of Steel (3.dubna)
Saxon - Strong Arm of the Law (14.listopadu)
Scorpions - Animal Magnetism (31.března)
Thin Lizzy - Chinatown (10.října)
Triumph - Progressions of Power
Tygers of Pan Tang - Wild Cat
UFO - No Place to Run (8.ledna)
Uriah Heep – Conquest
Van Halen - Women and Children First (26.března)
Whitesnake - Ready an' Willing (23.května)
Wishbone Ash – Just Testing (18.ledna)
White Spirit - White Spirit
Wild Horses - Wild Horses, aka The First Album
Witchfynde - Give 'Em Hell
Witchfynde - Stagefright
Československá scéna
Vznikla skupina KROKET
Kapela Kroket byla v roce 1980 založena s cílem hrát melodický heavy metal. Formace bohužel nikdy nedosáhla věhlasu, který později získal Arakain a postupně změkčovala svoji hudbu až se stala víceméně komerční záležitostí. Mezi zpěváky skupiny patřili i pozdější známí pop muzikanti Jakub Smolík a Jiří Strnad a mimochodem zde začínala známá postava punkové hospodské legendy Tři sestry, František Sahula.
Události podrobněji
Vychází kompilace Metal for Muthas
Metal for Muthas je název série heavymetalových kompilací, které vznikly v období nové vlny britského heavy metalu (NWOBHM).
Původní kompilace se jmenovala Metal for Muthas a vyšla v únoru 1980. Kompilace byla výběrem různých známějších interpretů NWOBHM, známá především tím, že obsahovala jedny z prvních nahrávek heavymetalové legendy Iron Maiden. Původní album se dostalo na 12. místo britské hitparády a stalo se základem turné umělců, kteří na kompilaci přispěli svými skladbami. Skupina Iron Maiden, která byla headlinerem turné, se do značné míry propletla s historií vydavatelství Sanctuary Records (jehož jmenovcem byla stejně pojmenovaná skladba Iron Maiden na kompilaci).
Po Metal For Muthas následovala druhá podobná kompilace Metal for Muthas Volume II. Na této kompilaci se objevili méně významní umělci NWOBHM, ale zároveň připomíná DIY etiku britské heavy metalové undergroundové scény konce 70. a počátku 80. let.
V roce 1980 vyšlo u EMI v rámci stejné série také čtyřskladbové kompilační EP s názvem Muthas Pride.
Značku vzkřísil na počátku 90. let DJ Neal Kay, který vydal kompilaci Metal for Muthas '92, na níž se objevily nepodepsané britské hardrockové kapely. Album vyšlo pouze v Japonsku na značce Pony Canyon.
Volume I
Iron Maiden - "Sanctuary" - 3:32
Sledgehammer - "Sledgehammer" - 3:10
E. F. Band - "Fighting for Rock and Roll" - 3:34
Toad the Wet Sprocket - "Blues in A" - 3:44
Praying Mantis - "Captured City" - 5:31
Ethel the Frog - "Fight Back" - 2:49
Angel Witch - "Baphomet" - 4:58
Iron Maiden - "Wrathchild" - 3:10
Samson - "Tomorrow or Yesterday" - 5:31
Nutz - "Bootliggers" - 4:41
Volume II
Trespass - "One of These Days" - 3:49
Eazy Money - "Telephone Man" - 5:22
Xero - "Cutting Loose" - 4:27
White Spirit - "High upon High" - 4:34
Dark Star - "Lady of Mars" - 4:29
Horsepower - "You Give Me Candy" - 4:39
Red Alert - "Open Heart" - 2:40
Chevy - "Chevy" - 4:39
The Raid - "Hard Lines" - 3:38
Trespass - "Storm Child" - 5:21
Muthas Pride
Wildfire - "Wild Dogs" - 3:20
Quartz - "Back in the Band" - 2:49
White Spirit - "Red Skies" - 5:01
Baby Jane - "Baby" - 2:22
Metal For Muthas '92
Gangland - "Beyond the Law" - 4:08
Savannah Nix - "Love's Last Shot" - 3:33
L.O. Girls - "Big Rock" - 2:59
Dynamite Inc. - "Shark" - 3:06
Flight 19 - "Liar" - 3:52
Crazy Angel - "Daddy's Girl" - 3:39
St. Hellier - "Living in Fear" - 3:55
Pete Wadeson Band - "Thrill of the Chase" - 3:58
L.O. Girls - "Love Injection" - 2:37
Flight 19 - "Flame" - 4:14
Savannah Nix - "Free my State of Mind" - 4:59
Hardland - "Hammerfall" - 3:24
Gangland - "Death Threat" - 3:07
Bad Influence - "Life Goes On" - 5:10
Quick Shimmy - "Quick Shimmy" - 3:49
Zemřel Bon Scott
15. února 1980 se Scott zúčastnil sezení, kde Malcolm a Angus Young pracovali na počátcích dvou písní, které byly později nahrány na album Back in Black: "Have a Drink On Me" a "Let Me Put My Love Into You", přičemž Scott je spíše doprovázel na bicí než zpíval nebo psal texty.
Několik dní předtím jel Scott s Mickem Cocksem navštívit své přátele, francouzskou skupinu Trust, do londýnského studia Scorpio Sound, kde nahrávali album Répression; Scott pracoval na anglické úpravě textů Bernieho Bonvoisina pro anglickou verzi alba. Během této návštěvy si hudebníci zahráli jam session písně "Ride On". Toto improvizované sezení bylo Scottovou poslední nahrávkou.
Někdy během pozdního večera 18. února a časného rána 19. února Scott omdlel a zemřel ve věku 33 let. Právě navštívil londýnský klub Music Machine (v současnosti známý jako KOKO). Zůstal spát ve voze Renault 5, který patřil jeho příteli Alistairu Kinnearovi, na adrese Overhill Road 67 v East Dulwichi. Později toho dne Kinnear našel Scotta bez života a zalarmoval úřady. Scott byl převezen do nemocnice King's College Hospital v Camberwellu, kde byl po příjezdu prohlášen za mrtvého. Oficiální zpráva koronera dospěla k závěru, že Scott zemřel na "akutní otravu alkoholem", a klasifikovala ji jako "smrt nešťastnou náhodou".
Chronologii událostí z 19. února a to, kdy přesně byl Scott nalezen mrtvý, zpochybnila kniha Jesseho Finka z roku 2017 Bon:The Last Highway. V ní cituje zesnulého kytaristu UFO Paula Chapmana, který byl toho dne brzy ráno informován Scottovým přítelem Joem Furym, že Scott je mrtev. Kinnear uvedl, že Scotta našel večer. Chapman tvrdí, že Scott a Fury u něj byli předchozího večera 18. února a Scott odešel z jeho bytu, aby si koupil heroin, a už se nevrátil.
Finkova kniha také tvrdí, že Scott a Kinnear nebyli ve východním Dulwichi sami, ale s třetí osobou, Zenou Kakoulliovou, která přespala v Kinnearově bytě, zatímco Scott zůstal v zaparkovaném Renaultu. Aktualizované vydání Finkovy knihy vydané v roce 2018 přináší nové důkazy o tom, že se Scottem, Kinnearem a Kakoulliovou byla také čtvrtá osoba, manžel Kakoulliové, rockový hudebník Peter Perrett. Fink tvrdí, že příčinou Scottovy smrti byla plicní aspirace zvratků prostřednictvím podezření na předávkování heroinem. V rámci pohřebních příprav bylo Scottovo tělo balzamováno Desmondem Henleym; později bylo zpopelněno a Scottův popel uložila jeho rodina na hřbitově ve Fremantle.
Krátce po Scottově smrti zbývající členové AC/DC krátce uvažovali o rozpadu. Nakonec však bylo rozhodnuto, že Scott by si přál, aby pokračovali, a s podporou Scottovy rodiny skupina najala Briana Johnsona jako nového zpěváka. Pět měsíců po Scottově smrti AC/DC dokončili práci, kterou začali se Scottem, a vydali Back in Black jako poctu jemu. Otázka, zda byly na albu použity Scottovy texty, aniž by byly citovány, zůstává trvalým předmětem diskusí. V knize Bon:The Last Highway Fink uvádí citace z rozhovorů s Angusem Youngem, který připouští, že Scottovy texty byly alespoň částečně použity, a s Vincem Lovegrovem, který tvrdí, že Scottova rodina dostává za Back in Black honorář. Scottovy přítelkyně Silver Smithová (zemřela v roce 2016) a "Holly X" (pseudonym) obě tvrdí, že Scott napsal píseň "You Shook Me All Night Long".
Zemřel John Bonham
24. září 1980 vyzvedl Bonhama asistent Led Zeppelin Rex King, aby se zúčastnil zkoušek ve studiu Bray pro turné po Severní Americe, které mělo začít 17. října v kanadském Montrealu. Bylo to první turné skupiny od roku 1977. Během cesty Bonham požádal o zastávku na snídani, kde vypil čtyři čtyřnásobné šroubováky vodky (16 panáků o objemu 400 až 560 ml). Po příjezdu na zkoušku pak v pití ve velkém pokračoval. Pozdě večer kapela přestala zkoušet a poté se vydala do Pageova domu Old Mill House v Cleweru ve Windsoru. Po půlnoci 25. září Bonham usnul; někdo ho odnesl do postele a položil na bok. Manažer turné Benji LeFevre a baskytarista John Paul Jones ho našli druhý den odpoledne bez známek života, Bonham byl později prohlášen za mrtvého ve věku 32 let.
Vyšetřování 27. října 1980 ukázalo, že Bonham během 24 hodin vypil asi 40 panáků (1-1,4 litru) 40% vodky ABV, po kterých zvracel a dusil se (stav známý jako plicní aspirace). Závěr zněl: "Smrt způsobená nešťastnou náhodou." Pitva nenašla v Bonhamově těle žádné další rekreační drogy. Podle časopisu Rolling Stone Bonham nedávno překonal problémy s heroinem a v době smrti užíval blíže nespecifikované léky na úzkost a deprese.
Bonhamovy ostatky byly zpopelněny a jeho popel uložen 12. října 1980 ve farním kostele v Rushocku v hrabství Worcestershire. Místo toho, aby Bonhama nahradili, se Led Zeppelin rozhodli z úcty ke zesnulému spoluhráči rozpustit. V tiskové zprávě ze 4. prosince 1980 uvedli: "Přejeme si, aby bylo známo, že ztráta našeho drahého přítele a hluboká úcta, kterou chováme k jeho rodině, spolu s pocitem nerozdělené harmonie, který jsme pociťovali my a náš manažer, nás vedly k rozhodnutí, že nemůžeme pokračovat tak, jak jsme byli."
ALKATRAZZ
Alkatrazz byla anglická heavymetalová kapela z Maidstone v Kentu, která vznikla v roce 1980 jako součást hnutí nové vlny britského heavy metalu (NWOBHM) a původně ji tvořili zpěvák Craig Stevens, kytarista a doprovodný vokalista Bob Jenner, baskytarista Gary Bevan a bubeník a doprovodný vokalista Nick Parsons. V roce 1981 podepsali smlouvu s RCA Records a vydali své debutové album Young Blood, po němž v následujícím roce následovalo druhé Radio 5. Krátce po vydání druhého alba ale Alkatrazz od vydavatelství odstoupili, Bevana nakrátko nahradil Phillip Tame, poté se skupina v roce 1983 rozpadla.
Bob Jenner a Nicko Parsons původně vystupovali jako členové jazzové fusion skupiny Interface, než je jejich manažer Tony Tullett přesvědčil, aby se posunuli více rockovým směrem. Po přibrání baskytaristy Garyho Bevana začala skupina zkoušet i s druhým kytaristou Davem Saundersem. Craig Stevens byl angažován poté, co reagoval na inzerát v časopise Melody Maker. Skupina přijala název Alkatrazz a strávila asi šest měsíců vystupováním na místních koncertech, než po vystoupení v rockové show BBC Radio Kent podepsala smlouvu s RCA Records.
Své debutové album Young Blood ve studiích Magritte a Regents Park Studios v Londýně; vyšlo v květnu 1981 a měsíc předtím se objevil jejich první singl "Rockin' High". V rámci propagace alba skupina absolvovala turné po boku dalších NWOBHM kapel Magnum, Tygers of Pan Tang a Samson. Krátce po turné se Alkatrazz vrátili do studia, aby nahráli své druhé album Radio 5, na kterém přijali zvuk více podobný americkým albově orientovaným rockovým (AOR) kapelám. Na albu také hostovali americko-australský zpěvák a skladatel Toni Childs a britský saxofonista Mel Collins.
Krátce po vydání alba Radio 5 se ale společnost RCA s kapelou rozešla. Ve stejné době byl z kapely vyhozen i Bevan, což byla podle Stevense zrozená z frustrace, a byl nahrazen jejich zvukařem Phillipem Tame. Několik zdrojů tvrdí, že Parsonse v roce 1983 nahradil bývalý bubeník Iron Maiden Clive Burr, což se ale nestalo. Burr se připojil k americké skupině s podobným názvem (Alcatrazz). Bevan se k údajnému připojení Burra vyjádřil : „Nemám tušení, kde se to vzalo, ale myslím, že je to docela vtipné.“ Krátce poté se Alkatrazz rozpadli.
BATTLEAXE
Heavymetalová skupina z anglického Sunderlandu začínala jako jedna z kapel nové vlny britské heavymetalové scény pod názvem Warrior a teprve počátkem roku 1981 se přejmenovala na Battleaxe. Skupinu tvořili Dave King (zpěv), Brian Smith (baskytara), Steve Hardy (kytara) a Ian Thompson (bicí). Po hraní v okolí a zdokonalování svého umění vstoupili koncem roku 1982 do nahrávacího studia, aby natočili demo s názvem Burn This Town. Tím si získali pozornost vydavatelství Roadrunner Records a výsledkem nakonec bylo jejich první album se stejným názvem.
Jakmile byla uzavřena smlouva o vydání s Roadrunner Records, byly master pásky předány do nahrávací společnosti a bylo také rozhodnuto o názvu alba. Společnost si vyžádala nějaké nápady na obal, a tak kapela požádala přítele a místního umělce Arthura Balla, zda by mohl přijít s návrhy. Ten pak vytvořil první obal pouze jako hrubou zkušební kresbu. Arthur měl v plánu celou věc znovu překreslit na mnohem vyšší úroveň, jakmile bude schválena nahrávací společností. Když však Roadrunner obdrželi zkušební grafiku ke schválení, bez souhlasu kapely vylisovali 2000 kusů pro celosvětové vydání. Grafika vypadala amatérsky a kapela se obávala, co by to mohlo udělat s její pověstí. Album se však prodávalo dobře a kapela si v regionu začala budovat pověst solidní heavymetalové smečky.
Krátce po dokončení nahrávání alba ve studiích Guardian v hrabství Durham byl bubeník Ian Thompson těžce zraněn a skončil s frakturou lebky, když ho někdo napadl železnou tyčí. Jeho zranění byla rozsáhlá a vyžadovala dlouhou dobu léčení. Během této doby se síla kapely, i díky smlouvě s Roadrunner, stále zvyšovala a do konce roku měla dokončit druhé album. Místo něj byl o záskok požádán Ian McCormack, bývalý bubeník skupiny Satan.
Když album Power from the Universe vyšlo u vydavatelství Roadrunner i u Music for Nations, kapela se rázem dočkala nečekané slávy. Posluchači prohlašovali, že toto album ukázalo vytříbenější a vyzrálejší zvuk, a bylo také zvoleno jako album s jedním z nejlepších heavy metalových otvíráků té doby - skladbou "Chopper Attack". Battleaxe v této sestavě absolvovali také session na BBC Radio One v pořadu Tommy Vance Friday Rock, byli zařazeni do celostátního turné jako support Saxon a pozváni na festival Leeds Queens Hall, kde vystoupili s Twisted Sister, Girlschool, Anvil, Spyder a Plus.
Krátce poté dostala kapela nabídku na brzké podepsání smlouvy s Atlantic Records. Kytarista Steve Hardy se však z neznámého důvodu rozhodl s hraním skončit a trvalo téměř dva roky, než se našla nová sestava, která se kvalitou a duchem blížila té, kterou měli. To byla těžká rána pro jejich kariéru a kapela pozastavila činnost, dokud se znovu nepostaví na nohy. Poté absolvovali turné po Velké Británii jako support Madam X; ti museli kvůli nemoci z turné odstoupit, a Battleaxe tak zůstali headlinery. Turné zakončili v londýnském divadle Dominion.
V nové sestavě se objevili kytaristé Mick Percy a John Stormont jejichž kombinace sólové a rytmické kytary dodala kapele plnější zvuk naživo i ve studiu. Brzy poté se kapela vydala do studia Neat Records, kde nahráli skladby "Radio Thunder", "Girl Crazee" a "Killer Woman" (později přidány na jejich EP Nightmare Zone z roku 1987). John Stormont ale kapelu opustil a ve skupině se střídali hudebníci až do roku 1987, kdy do ní přijali Jasona Holta na kytaru a Stewa Curtana na bicí (poté, co skončil Ian McCormack).
V tomto období nestability se kapela také seznámila s bubeníkem Paulem AT Kinsonem z Newcastlu, který tu a tam zaskakoval, ale oficiálně se ke kapele připojil až později. Tato nová sestava však vydržela opět jen krátce, takže pro Battleaxe začalo být obtížné koncertovat. Nevyšlo ani turné po Velké Británii s novou vycházející hvězdou, kapelou Metallica, která se nedávno objevila na metalové scéně. Battleaxe se ale dostali aspoň na kompilační album s Metallicou, Manowar a dalšími významnými kapelami.
V letech 1995-1998 si kapela na krátkou dobu najala jiného kytaristu a odehrála jednorázové vystoupení pro malé publikum na motorkářském festivalu v Klenové. Plánovali natočení třetího alba a vydali se do studia, aby nahráli demosnímky, které se staly EP Nightmare Zone. Třetí album se původně mělo jmenovat Metal Edge, ale nepodařilo se jim zajistit zájem nahrávací společnosti a kapela začala ztrácet zájem. Kvůli finančním omezením nebylo možné současně koncertovat a vystupovat na turné.
Dlouho se nedělo nic podstatného, až roce 2007 čtveřice Mick Percy (kytara), Paul AT Kinson (bicí, ex Jess Cox/Skyclad/Bob Dee), Brian Smith (baskytara) a Dave King (zpěv) natočila videoklip ke skladbě "Chopper Attack". Tento videoklip na kapelu upozornil publikum, které začalo znovu objevovat Novou vlnu britského heavy metalu.
V roce 2008 založili někteří švédští fanoušci webové stránky věnované Battleaxe, které upoutaly pozornost nové generace fanoušků; o dva roky později se kapela vrátila na metalovou scénu a poprvé vystoupila v Evropě na Headbangers Open Air. V letech 2011 a 2012 vystoupila také na festivalech Hard Rock Hell (Velká Británie), Hammerfest (Velká Británie) a Heavy Metal Night (Itálie).
V roce 2013 podepsali Dave King a Brian Smith smlouvu na čtyři alba (reedice/nová alba) s SPV Steamhammer, z neznámých důvodů byli ale ze smlouvy vyškrtnuti bubeník Paul AT Kinson a kytarista Mick Percy. Ke třicátému výročí debutu tak kapela znovu vydala první dvě alba Burn This Town a Power From The Universe spolu s třetím nejnovějším Heavy Metal Sanctuary. Poté ale kapelu po festivalu Keep It True (Německo) opustil bubeník Paul AT Kinson, který s kapelou spolupracoval na různých demosnímcích a malých koncertech od počátku 90. let a v letech 2007 až 2014 se také podílel na obnovení činnosti kapely spolu s Davem Kingem. V tomto období byl producentem dvou oficiálních videoklipů kapely a také hlavním producentem a spoluautorem alba Heavy Metal Sanctuary.
Kinsona nahradil Ricky Squires (ex Heavy Metal Kids atd.), který se k Battleaxe připojil v květnu 2014 před jejich vystoupením na festivalu Bloodstock Open Air. Vzdálenost mezi Squiresem (žijícím v Ayrshire) a kapelou v Newcastle upon Tyne však ztížila pokračování spolupráce. Battleaxe tak využívali i náhradního session bubeníka Steva Rixe, který pravidelně hrával se zesnulým Chrisem Tsangaridesem (kapela plánovala využít Tsangaridesa k produkci nového alba v letech 2017/2018). A na metalovém festivalu BroFest (Velká Británie) na bicí zaskočil také Gary Young (Avenger).
Od roku 2022 kapela pracuje na novém albu ve White Wolf Recording Studios v hrabství Durham a doufá, že se v budoucnu vrátí na turné.
BITCHES SIN
Tato legendární heavymetalová kapela ze severní Anglie vznikla kolem roku 1980. Bitches Sin byli poznamenáni neustále kolísající sestavou. V rané inkarnaci skupiny hráli bratři Toomeyové, bubeník Bill Knowles, zpěvák Alan Cockburn a baskytarista Pez a skupina přispěla skladbou "Down the Road" na kompilaci Lead Weight vydavatelství Neat Records v roce 1981. V roce 1982 pak vydali debut Predator. Po několika změnách se dala dohromady definitivní sestava Ian Toomey (kytara), Pete Toomey (kytara), Frank Quegan (zpěv), Billy Knowles bicí) a basák Mike Frazer, která tvořila jednu z vlivných heavymetalových smeček 80. let.
Vyvrcholením jejich tvorby v osmdesátých letech bylo kultovní klasické album Invaders vydané v roce 1986, které mimo jiné získalo nadšené recenze v anketě čtenářů časopisu Aardshock. Album Invaders bylo pro skateboardisty v USA nepostradatelným poslechem. Často se citovalo 'skate or die'. V roce 1988 však bratři Toomeyové zrušili činnost a založili skupinu Flash Point, která vydala na vlastní náklady album No Point of Reference.
V roce 2008 se dala kapela znovu dohromady a natočila dálší dvě alba, Uduvudu (2008) a The Rapture (2011).
BLITZKRIEG
Historie kapely se začala psát v roce 1980, kdy se zpěvák Brian Ross připojil k leicesterské skupině Split Image, tvořené kytaristy Jimem Sirottem a Ianem Jonesem, baskytaristou Stevem Englishem a bubeníkem Stevem Abbeyem. Po změně názvu na Blitzkrieg natočili demo a to se v říjnu 1980 dostalo k vydavatelstvím Neat Records, které podepisovalo smlouvy s mnoha kapelami zapojenými do nové vlny britského heavy metalu.
Po vydání singlu začátkem roku 1981 došlo k první z dlouhé řady změn v sestavě, když Jonese a Englishe nahradili John Antcliffe a Mick Moore. V té době sice Blitzkrieg pravidelně koncertovali v Anglii, ale ani to nezabránilo tomu, aby se později v roce 1981 rozpadli ještě před dokončením debutového alba. Brian Ross se připojil k další metalové skupině Satan a občas působil i v dalších seskupeních jako byli Avenger, Lone Wolf, Unter den Linden a další.
V roce 1984 Ross spolu se Sirottem a Moorem kapelu reformoval (sestavu posílili kytarista Mick Proctor (z Tygers of Pan Tang) a bubeník Sean Taylor (Satan/Blind Fury, ex-Raven), aby konečně nahráli album A Time of Changes, které mělo původně vyjít v roce 1981 (vyšlo v roce 1985).
Zajímavostí je, že "Blitzkrieg", b-stranu debutového singlu kapely, převzala Metallica na b-stranu singlu "Creeping Death" z roku 1984. Metallica byla fanouškem kapely a vůbec NWOBHM scény a předtím, než podepsala smlouvu, poslala Rossovi demo, aby se pokusila získat smlouvu s Neat Records, pro které Ross tehdy pracoval jako A&R.
V roce 1991 vydala společnost Roadracer Records album 10 Years of Blitzkrieg a kapela nahrála nový materiál, který byl zkombinován se staršími skladbami na albu Unholy Trinity, jehož vydání bylo ale kvůli smluvním problémům odloženo až na rok 1995. Kapela pak pokračovala s častými změnami v sestavě a Rossem jako jediným stálým členem a vydala postupně v rychlém sledu alba Ten (1997), The Mists of Avalon (1998), Absolute Power (2002), živák Absolutely Live (2004), Sins and Greed (2005) a Theatre of the Damned (2007).
Následovala šestiletá studiová přestávka, po které se kapela vrátila v roce 2013 s albem Back from Hell. V roce 2015 vyšla u příležitosti 30 let od vydání původního alba znovu nahraná a rozšířená verze alba A Time of Changes . I když je kapela stále aktivní, poslední album Judge Not! vydala už v roce 2018 (o rok pozdějí následovalo ještě EP Loud and Proud).
DEALER
Kapela vznikla v Cirencesteru v roce 1980, ale její kořeny sahají ještě o dva roky dál, když pod názvem Axe Victims vydali v roce 1978 třípísňovou demokazetu, která byla zařazena na CD kompilaci z roku 2021 Obscure N.W.O.B.H.M. Demos Vol.3. Kapely s názvem Axe Victim existovaly ještě v Eveshamu a Leicesteru (tady začínali dva členové Blitzkrieg), proto možná došlo k přejmenování nejdříve na Lone Wolf a poté na Dealer. V roce 1986 vydali své jediné album z tohoto období, First Strike, a o dva roky později ukončili činnost.
Skladba "Bring the Walls Down" se objevila na kompilaci The Metal Collection Vol. II (Ebony, 1987).
V 90. letech tři její členové založili melodickou heavy metalovou kapelu Vandamne, která v devadesátých letech vydala několik alb a poté se rozpadla.
V roce 2010 dal zpěvák Trevor Short dohromady novou sestavu kapely, která od té doby nahrála tři živá alba a tři EP.
EZY MEAT
Kapela vznikla v roce 1980 v severoirském Aghagallonu v sestavě Ivan Lavery (zpěv, kytara, klávesy), Paul Lavery (zpěv, basa), Ray McKenna (bicí).
Jejich skladby se objevily na těchto kompilacích:
Belfast (LP, Shock Rock, 1981) písně "Sexy Lady" a "Soho Escapade"
Metal Warrior (12”, Metalother Records, 1987) píseň "Massacre"
Rock Meets Metal – Volume II (LP, Ebony Records, 1987) píseň "Warrior"
V polovině 8smdesátých let, když už NWOBHM doznívala natočili dvě alba - Not for Wimps (1984) a Rock Your Brains (1986).
GASKIN
Skupina Gaskin vznikla v roce 1980 v Scunthorpe v Lincolnshire ve složení Paul Gaskin (kytara a zpěv), Stefan Prokopczuk (basa) a Dave Norman (bicí). Gaskinův harmonický melodický vokál je odlišoval od mnoha jejich současníků z NWOBHM, jejich styl byl o něco rafinovanější než drsné riffování spojené s britským metalem raných 80. let. I díky vynikající úvodní skladbě "Sweet Dream Maker" se blýskli slibným debutem End Of The World (1981) na který o rok později navázali druhým albem No Way Out (1982). O další rok později bohužel, jako spousta dalších kapel té doby, ukončili činnost.
O mnoho let později Paul Gaskin nabral novou sestavu a v roce 2000 vydal album Stand Or Fall, jehož uvedení na trh bylo načasováno s jejich vystoupením na Wackenu 2000. V roce 2005 Gaskin vystoupili na německém festivalu 'H.O.A.'
K 30. výročí se kapela nachystala řada koncertů, včetně těch evropských a začala pracovat na dalším albu, které vyšlo v roce 2012 po d názvem Edge of Madness. Současná sestava je následující: Paul Gaskin (kytara a zpěv), Andy Solomon (kytara), Mick Cross (kytara), Dave Norman (bicí).
HERITAGE
Heritage byla NWOBHM kapela založená v Sheffieldu, v jižním Yorkshire, v roce 1980. Stejně jako jejich kolegové ze severní Anglie Gaskin podepsali smlouvu s převážně punkově orientovaným vydavatelstvím Rondolet Records Rondelet Records a debutovali u nich v roce 1981 sedmipalcem "Strange Place To Be".
Jednu z menších hvězd nové vlny britského heavy metalu tvořili Steve Johnson (zpěv, kytara), Steve Barratt (zpěv, kytara), Fasker Johnson (zpěv, baskytara) a Pete Halliday (bicí). V roce 1982 vydali u stejného vydavatelstvísvé debutové album Remorse Code, které bylo jejich jediným LP. Později se několikrát objevilo na CD, naposled v roce 2019.
Navzdory dobrým recenzím a koncertům s kapelami jako Def Leppard a Magnum donutily personální problémy kapelu brzy po vydání alba k rozpadu. V roce 1985 se bratři Johnsonové spojili s bývalým zpěvákem skupiny Michael Schenker Group Garym Bardenem a vytvořili ranou inkarnaci Statetrooper. Paul 'Fasker' Johnson se později připojil k Saxon, zahrál si na jejich albech Rock The Nations a Destiny a nakonec se znovu spojil se svým bratrem Stevem v USI. V pozdějších letech se 'Fasker' podílel na sólovém albu bývalého kytaristy Saxon Grahama Olivera End Of An Era z roku 2001.
CHARIOT
Skupinu založili v roce 1980 v Londýně John Smith (baskytara), Scott Biaggi (sólová kytara), Jez Denyer (zpěv), Oliver Le Franc (bicí) a kytarista Pete Franklin. Prvotní impuls vzešel od Scotta a Johna a ostatní odpověděli na inzeráty v hudebním týdeníku Melody Maker. První koncert si odbili v Ruskin Arms, ve stejném klubu, kdečasto hrávali Iron Maiden. Později se sestava ustálila v podobě John Smith (basa), Jeff Braithwaite (bicí), Pete Franklin (zpěv, kytara) a Scott Biaggi (kytara).
Debutové album Warrior nahráli v roce 1984 ve studiu Old Barn v jižním Londýně s Mathew Fisherem z Procol Harum. V roce 86 také natočili ve slavném klubu Marquee koncert, který vyšel na VHS pod názvem Sweating Blood. Chariot se začalo dařit a měli obrovský úspěch ve Velké Británii, v celé kontinentální Evropě i v Japonsku. Kapela, jejímž mozkem byl kytarista, zpěvák a hlavní autor písní Pete Franklin, si našla oblibu především u těch fanoušků, kteří měli rádi tvrdý, rychlý a úderný metal.
Ještě v roce 1986 vzniklo v Lodge Studios v Cambridge, které vlastnila progrocková kapela The Enid, druhé album Burning Ambition. V té době vyšel rozhovor v heavymetalovém časopisu Kerrang a předskakovali také Manowar na britském turné. Vypadalo to, že vše jde tou správnou cestou, málem podepsali i smlouvu s Atlantic Records. Bohužel z toho sešlo a pohyb se pomalu zastavil, baskytarista chtěl navíc založit rodinu, takže se kapela v roce 89 rozešla.
Poté následovala delší přestávka a o Chariot nebylo slyšet až do roku 2003, kdy se kapela reformovala s kytaristou Paulem Lanem, který nahradil Scotta Biaggiho. O rok později se objevily kompilace Early Days, Late Nights a What Goes Around, které obsahovyly i dříve nevydaný studiový materiál. Autorsky se kapela opět probudila až v roce 2006 s albem Behind the Wire, které nahráli v roce 2004 v Rockridge Studios v produkci Tonyho Newtona z kapely Dirty Deeds.
Další album In the Blood (2012) pak smíchal Tony Newton v Barnyard Studios Steva Harrise v Essexu. O dva roky později vyšla další studiovka Demons & Angels. Poslední album New Horizon Dawns (2018) bylo nahráno ve Franklinově domácím studiu ve východním Londýně a jeho nahrávání trvalo asi měsíc.
Chariot koncertují dodnes i když v roce 2021 utrpěli těžkou ránu, když zemřel mozek kapely Pete Franklin.
Zdroj: garyalikivi.com
INCUBUS
Incubus vznikli v anglickém Durhamu v roce 1980 a jeho sestavu tvořili tři bratři Dave Crawford (zpěv, kytara), Ken Crawford (kytara) , Steve Crawford (bicí) a kamarád Colin Evans (basa). V roce 1984 vydali své jediné, stylově trochu roztříštěné a navzdory názvu melodické metalové album To the Devil a Daughter.
Kolem roku 1985 se objevily zvěsti, že se chystá vydání druhého alba s názvem Seance, ale k tomu nikdy nedošlo. Dá se předpokládat, že možná takové album bylo natočeno a dodnes zůstává ukryto někde na kazetě.
Objevili se na kompilacích:
Pure Overkill (LP, Guardian Records n' Tapes, 1983) s písněmi "Runnin' For You" a "Caught Red Handed".
Hell Has Broken Loose - Heavy Metal '85 (LP, Bronze/Polygram, 1985) s písní "o The Devil A Daughter".
Nezaměňovat se stejnojmenou kapelou z anglického Exeteru, která vznikla ve stejném roce, nebo s americkou death metalovou smečkou z Lousiany, kzerá byla založena v roce 1986. Existuje ještě několik dalších kapel stejného jména, ty ale většinou nepřešly přes fázi demosnímku.
LEGEND
Legend byla heavymetalová skupina, která vznikla v roce 1980 v St. Helier, hlavním městě Jersey, který je největším a nejjižnějším ostrovem Normanských ostrovů (závislé území britské koruny). Kapela se nedočkala takového úspěchu jako jiné NWOBHM a její první nahrávky vznikly v místním studiu v Jersey.
Legend jsou známí svými ostrými a někdy politickými texty, s názvy písní jako "Hirošima" a "Sabra & Chatila". Hudebně mísí tradiční heavy metal s nádechem jazzu a na prvním albu i s riffy ovlivněnými Black Sabbath. O Haworthovi je také známo, že jeho největším vlivem byla skupina Pink Floyd.
V osmdesátých letech natočili v sestavě Pete Haworth (kytara), Mike Lezala (zpěv), Eggy Aubert (basa), David Whitley (bicí) dvě alba. V roce 1981 vyšlo eponymní Legend na kterém učinkoval navíc kytarista Marco Morosino. Druhé album Death in the Nursery vyšlo o rok později, na kytaru se přidal Peteův bratr Neil Haworth. V květnu 1984 se kapela rozpadla.
Reformovali se v roce 2002 a od té doby natočili dvě alba, Still Screaming (2003) a The Dark Place (2013). Od roku 2015 nevyvíjí žádnou viditelnou aktivitu, v roce 2020 zemřel zakládající kytarista Pete Haworth.
Nezaměňovat s americkou skupinou Legend, která v roce 1979 vydala album From The Fjords, ani s Legend z Kentu, kteří v roce 1981 vydali sběratelský singl "Hideaway".
LIONHEART
Lionheart je britská hardrocková skupina založená koncem roku 1980, původně ve složení zpěvák Jess Cox (ex-Tygers of Pan Tang), kytarista Dennis Stratton (ex-Iron Maiden), kytarista/klávesista Steve Mann (ex-Liar, později MSG, Michael Schenker a Eloy), baskytarista/zpěvák Rocky Newton (ex-The Next Band, Wildfire) a bubeník Frank Noon (ex-The Next Band, Def Leppard). V kapele se ale za dobu jejího působení vystřídalo velké množství muzikantů a jejich seznam by působil tak trochu jako seznam všech členů NWOBHM.
Lionheart se poprvé představili publiku jednoho sobotního večera v londýnském klubu Marquee, ale kvůli kritice Coxe se o nich psalo špatně. To vedlo ke zrušení dalších dvou vystoupení a Coxe nahradil bývalý frontman Lautrec Reuben Archer. Další změny se týkaly bubeníků. Na britském turné s Def Leppard v roce 1981 nahradil Noona, který se k připojil k Wild Horses, bývalý bubeník Judas Priest Les Binks a toho pak vystřídal bývalý bubeník Wild Horses Clive Edwards. Poté skončil i Archer, který také krátce působil ve Wild Horses, než založil Stampede se svým nevlastním synem, kytaristou Laurencem Archerem, bubeníkem Noonem a baskytaristou Colinem Bondem. Skladba "Lionheart", kterou nahráli Reuben Archer, Dennis Stratton, Steve Mann, Rocky Newton a Frank Noon, a která se opožděně objevila na kompilaci Heavy Metal Heroes Vol. 2 (Heavy Metal Records) v roce 1982 zůstává jedinou reprezentativní nahrávkou raného zvuku kapely, která později výrazně změnila svůj styl.
Demo nahrané jádrem Stratton, Mann a Newton zajistilo Lionheart v roce 1984 smlouvu s americkou pobočkou CBS Records. Po angažování nového zpěváka Chada Browna a zajištění studiových služeb bubeníka skupiny Leo Sayera Boba Jenkinse přistoupila skupina k nahrávání debutového alba Hot Tonight s producentem Kevinem Beamishem (REO Speedwagon, Starship) ve studiu Sound City v Los Angeles v Kalifornii. Jednalo se o uhlazený počin ve stylu AOR, který nedokázal zaujmout staré fanoušky ani cílovou skupinu ve Spojených státech. V roce 1985 skupina pokračovala s bývalými členy Grand Prix, bubeníkem Andym Biernem a klávesistou Philem Lanzonem, kteří se objevili v populárním pořadu ECT na Channel 4. Lanzon nakonec odešel k reformovaným Sweet (a později k Uriah Heep), zatímco Brown ustoupil novému zpěvákovi Keithu Murrellovi (ex-Airrace).
V roce 1986 se Lionheart rozpadli, Bierne se stal manažerem, Murrell vedl irskou rockovou skupinu Mama's Boys a Newton a Mann se připojili k MSG. Dennis Stratton později sklidil úspěch v Japonsku jako člen hvězdné koncertní sestavy Praying Mantis po boku bývalého spoluhráče z Iron Maiden Paula Di'Anna.
V roce 1999 vyšla u japonského vydavatelství Pony Canyon Unearthed třicetipísňová kolekce demosnímků kapely Raiders of the Lost Archives.
V roce 2016 se Lionheart reformovali v sestavě Stratton, Mann, Newton, plus zpěvák Lee Small a Clive Edwards na bicí. Poprvé pak vystoupili v sobotu 22. října 2016 na třídenním hard rockovém festivalu Rockingham 2016, který se konal v Nottinghamu ve Spojeném království.
Po akci v Rockinghamu se kapela rozhodla pokračovat ve společné práci, odehráli další živá vystoupení a vzniklo také nové album s názvem Second Nature, které vyšlo v červnu 2017 v Japonsku u King Records a v srpnu 2017 v Evropě u AOR Heaven, a bylo následované mini turné po Japonsku. Album bylo z větší části nahráno ve studiu Flying Vivaldi Studio Steva Manna v Německu, další části nahrávali Dennis Stratton, Lee Small a Rocky Newton ve Velké Británii. V červnu 2017 se Lionheart objevili na festivalu Sweden Rock, v listopadu a prosinci 2017 skupina absolvovala turné po Velké Británii se skupinou Airrace.
V roce 2020 vyšlo zatím poslední album The Reality of Miracles. Vznikalo dva roky a opět ho produkoval, mixoval a masteroval Steve Mann ve studiu Flying Vivaldi. Lionheart poté podepsali celosvětovou smlouvu s Metalville Records, kteří album vydali 31. července 2020. King Records vydali desku v Japonsku a Koreji 23. září 2020. Celosvětově album získalo nadšené recenze.
MORE
More je britská heavymetalová skupina, která byla součástí nové vlny britské heavymetalové scény na počátku 80. let. Nahráli dvě alba a dva singly a v srpnu 1981 zahajovali německý rockový festival Golden Summer Night ve Stuttgartu a Darmstadtu a o týden později festival Monsters of Rock v Donington Parku.
Zpočátku stál v čele skupiny zpěvák Paul Mario Day, který zpíval v rané inkarnaci Iron Maiden, společně s kytaristy Kenny Coxem a Paulem Toddem, baskytaristou Brianem Dayem a bubeníkem Frankem Darchem. Skoro ve stejné sestavě natočili v roce 1981 první album Warhead (pouze Paula Todda vystřídal Laurie Mansworth). O rok později, v době vydání druhého alba Blood & Thunder odešli bubeník Frank Darch a kytarista Laurie Mansworth, který založil skupinu Airrace. Novým bubeníkem se stal Andy John Burton a kapela se stala čtyřčlennou.
Natáčení už se nezúčastnil ani zpěvák Paul Maria Day, který odešel do Wildfire, místo něj se mikrofonu chopil Mick Stratton. Po vydání alba odešel také baskytarista Brian Day, kterého nahradil Barry 'Baz' Nicholls. Sestava Cox, Nicholls, Burton a Stratton vydala v roce 1982 ještě sedmipalcový singl s názvem Trickster a poté se kapela rozpadla.
Kenny Cox skupinu krátce obnovil v roce 1985 ve složení zpěvák Ron Jackson, kytarista Mel Jones, baskytarista Baz Nicholls a Paul George na bicí. Poté Kenny Cox přešel do skupiny Mammoth, kde působili bývalý baskytarista skupin Gillan a Sun Red Sun John McCoy a bývalý zpěvák skupiny Samson Nicky Moore.
K dalšímu pokusu o reformu kapely došlo na jaře 1998, kdy se na zpěvu podílel Mike Freeland. Tato inkarnace kapely nahrála skladbu "My Obsession", ale krátce poté, v roce 2000, se opět rozpadla.
V roce 2011 Andy John Burton angažoval Baze Nichollse (baskytara; v kapele More působil od roku 1982), Mikea Freelanda (zpěv; člen sestavy More z roku 1999), Paula Sticklese a speciálního hosta Chrise Tsangaridese, aby založili kapelu Exmore, která měla vzdát hold skupině More. V červenci 2011 vystoupili živě na festivalu Headbangers Open Air, přičemž zahřívací koncert se konal v Astor Theatre v Dealu v Kentu a následující neděli se konalo klubové vystoupení po skončení festivalu. Po nadšené reakci publika na tomto koncertě se členové kapely kolektivně rozhodli pokračovat v koncertování. Dne 15. října 2011 odehráli společný koncert s Marseille v sále Sir Robert Peel v Kingstonu nad Temží v hrabství Surrey.
V následujícím roce si skupina změnila název na More 2012 a naplánovala další koncerty, mimo jiné 26. května v klubu Railway v Boltonu, 23. listopadu v hospodě Red Lion v Gravesendu v Kentu a 1. prosince na festivalu Hard Rock Hell VI, kde za bicími hrál Steve Rix.
Dne 5. října 2013 se uskutečnilo vystoupení na festivalu 'Metalwave UK' v Purfleetu v Essexu po boku skupin Praying Mantis, Dennis Stratton, Cloven Hoof, Chariot a Deep Machine, poté následovalo 19.října vystoupení na festivalu 'Heavy Metal Maniacs' v Amstelveenu.
V květnu 2014 nahradil kytaristu Paula Sticklese Dave John Ross. Následovalo několik dalších festivalových vystoupení a v listopadu a prosinci 2016 kapela podnikla krátké evropské turné jako speciální hosté německé skupiny Bonfire, přičemž absolvovala koncerty v Belgii, Německu a Holandsku. Chris Tsangarides zemřel 6. ledna 2018 a Andy John Burton zemřel 7. listopadu 2021. Kenny Cox zemřel 21. června 2022. V březnu 2022 obnovená skupina More oznámila angažování polského zpěváka Romana Kańtocha (ex-Kruk), který v nové sestavě nahradil Mikea Freelanda.
OMEGA
Londýnská skupina Omega byla v podstatě založena už v roce 1980 pod původním názvěm Apocalypse. Pod tímto názvem natočili jedno demo a v roce 1982 vydali u Gate singl "Stormchild". O rok později byli nuceni z právních důvodů změnit název a od té doby vystupovali pod názvem Omega (trochu zvláštní výběr vzhledem k existenci maďarské hardrockové legendy).
V roce 1983 přispěli písní "Blood Sacrifice" na kompilaci "Metal Warriors" (LP, Ebony Records). Nějakou dobu je řídil Gerry Floyd, který byl rezidentním DJem v klubu Marquee. Během této doby nahráli demo Alpha, které sloužilo především jako prostředek k oslovení vydavatelství a nakladatelů. Bohužel Gerry Floyd krátce nato zemřel, což narušilo jejich plány. Přesto jim v roce 1985 vyšlo jediné album The Prophet. Omega vydržela až do roku 1988 kolem kytaristy Steva Graingera, který psal a nahrával s různými dalšími hudebníky ve svém vlastním studiu.
Na přelomu 80. a 90. let Steve, Dave a Marc, zakládající členové, obnovili krátce skupinu pod původním názvem Apocalypse. Navštívili sice několikrát studio, ale nekoncertovali a nevydali žádný nový materiál. V roce 2005 Steve vdechl Apokalypse život podruhé, ale už bez Nicka Brenta. V roce 2010 vyšly dvě kompilace Stormchild a Abandon Hope a o dva roky později LP Blood Sacrifice na kterém se objevily skladby z období Apokalypse i Omega.
Skladba "Stormchild" se objevila na kompilaci také na The Roots Of Metallica (CD, 2010), která byla v Německu zdarma rozdávána s časopisem Rock Classics #3.
RAGE
Rage byla hardrocková skupina z anglického Liverpoolu, která vznikla v roce 1980 z kapely Nutz. Ta po sérii desek, kterou uzavírá album Nutz Live Cutz vydané v roce 1978, přerušila styky s nahrávací společností A&M. Nahrávací společnost poté uplatnila svou smlouvu v plném rozsahu a nedovolila kapele nahrávat další dva roky. V tomto období se také členové kapely přestěhovali do Jersey.
Nahrávací producent Geoff Appleby zlákal hudebníky zpět do Londýna a uspořádal pro ně předváděcí koncert v klubu Croydon Greyhound. Načasování bylo pro Nutz ideální, protože punk byl zastíněn a hnutí NWOBHM nabíralo na síle. Na tomto koncertě uspořádal legendární DJ Neal Kay pro kapelu sezení, na kterém nahráli novou skladbu "Bootligger". Nahrávky se brzy chopilo francouzské vydavatelství Carrere Records a podepsalo s kapelou smlouvu. V roce 1980 se kapela rozhodla přejmenovat na Rage, což se stalo už bez Newtona, který se připojil k Nightwing, a znovu debutovala albem Out Of Control, které produkoval Pete Hinton. Mylett se v témže roce podílel na bicích na debutovém albu Nightwing Something In The Air.
Koncertně Rage debutovali na britském turné Roryho Gallaghera v roce 1981. První album se v Evropě prodávalo lépe než v jejich rodné zemi a to předznamenalo dlouhé evropské turné. V červnu 1982 následovala deska Nice n' Dirty, na které už se objevil i druhý kytarista Terry Steers. Obal alba vyvolal v některých kruzích velké zděšení, protože na něm byly vyobrazeny dvě modelky v intimním kontaktu. Na koncertní scéně Rage jako hosté odjeli s Uriah Heep jejich turné 'Conquest'. Ačkoli album Nice n' Dirty zajistilo Rage větší prodejní základnu, na tento impuls nenavázala lhostejná odezva na další album Run For The Night (1983), přestože na britském turné předskakovali Meat Loafovi. Vydavatelství Carrere Records, které se potýkalo s problémy, od kapely upustilo a ta se v roce 1984, po vydání kuriózního singlu 'So You Want To Be A Rock 'n' Roll Star', kde použili jméno Spitfire, rozešla. Ve stejném roce tragicky zahynul bubeník John Mylett při autonehodě během dovolené ve Španělsku.
Po rozpadu kapely založil kytarista Mick Devonport spolu s bývalým bubeníkem Bitter Suite a Panza Division Stevem Mitchellem skupinu Fieldforce. Zpěvák Dave Lloyd naopak nejprve natočil demo s bývalým baskytaristou Diamond Head Mervynem Goldsworthym, bývalým kytaristou Samson Davem Colwellem a bubeníkem Petem Juppem. Poté založil s Markem Thomasem skupinu 2 AM orientovanou na AOR a zúčastnil se také jako zpěvák amerického turné Uliho Jona Rotha. Zpíval také v kapele Sliced Bread s budoucím Gillanovým kytaristou Stevem Morrisem. Baskytarista Keith Mullholland se v roce 1991 připojil ke stafordshirské skupině Demon.
SAMURAI
Samurai byla heavy metalová skupina z velškého Merthyr Tydfil, která vznikla v roce 1980. V polovině 80. let natočili pod Ebony Records dvě alba, Sacred Blade (1984) a Weapon Master (1986).
V době změny názvu, krátce před rozpadem, se jejich sestava rozšířila o klávesistu (jehož jméno není známo). Zatímco jeden zdroj uvádí, že se rozpadli koncem 80. let, jiný uvádí informace o demu, které vyšlo počátkem 90. let pod názvem Cruise 101.
Nezaměňovat s:
- Samurai (britská skupina na kompilaci Roksnax z roku 1980)
- Samurai (NWOBHM/Hard Rock z Glasgow, Skotsko)
- Samurai (Basildon, Essex - dočasná změna názvu NWOBHM skupiny Prowler v letech 1981/82)
SATANIC RITES
Skupina Satanic Rites vznikla v Halifaxu v Západním Yorkshire. Svůj název převzali z hororu The Satanic Rites of Dracula z roku 1973.
V roce 1985 vydali album Which Way the Wind Blows, o dva roky později následovalo druhé pod názvem No Use Crying. Sestava kapely byla následující: Dave Kershaw (bicí), Stuart Page (kytara, zpěv), David Ingham (basa), Kevin Doyle (klávesy) a Deborah Websterová (zpěv, vdala se za Davida Inghama, zemřela v roce 2019). Na druhém albu vystřídal klávesistu Kevina Doyla Graham Dyson.
Skupina se objevila s písněmi "Live to Ride" a "Hit and Run" na kompilaci Heavy Metal Records - The Singles Collection Vol. 1 (British Steel, 1996). Stejné skladny vyšly také na kompilaci Live to Ride (Heavy Metal, 2009).
SEVENTH SON
Skupina Seventh Son vznikla počátkem roku 1980 v Barnsley (rodišti legendy Saxon), v anglickém hrabství South Yorkshire, a svůj první koncert odehrála v červenci 1980 v klubu Speakeasy ve Wakefieldu v hrabství West Yorkshire. V Barnsley debutovala kapela na podzim téhož roku v Civic Hall Centenary Rooms, v sále nad hlavní budovou Civic Hall s menší kapacitou a dějištěm mnoha bujarých koncertů. V létě 1983 se přesunuli do hlavní haly Civic Hall, kde vystupovali jako hlavní hvězdy.
Kapelu dali dohromady bratři Kev a Bri Shaughnessyovi. Kev předtím hrál ve dvou dalších místních skupinách Aura a Misadventure. Nápad založit kapelu Seventh Son se zrodil v hotelu King George v Barnsley, který byl v sedmdesátých a počátkem osmdesátých let místem, kde se scházeli barnsleyští metaláci, aby drtili jukebox, z něhož se linuly písně Zeppelin, Purple, Floyd, Hendrixe, Bowie, T-Rex, Pistols, Clash, Damned atd. Kev přesvědčil bratra Briho, studenta umění, aby se ujal role hlavního zpěváka, přibral baskytaristu Roba Whitea a spolu s bubeníkem Billem Mc Neishem (který hrál v Kevových dvou předchozích kapelách) se stali první inkarnací Seventh Son. Punková exploze vyburcovala lidi k zakládání vlastních kapel a Seventh Son se tak stali součástí The New Wave of British Heavy Metal, metalové odpovědi na punk.
První sestava se nadšeně pustila do koncertování a získávání příznivců na místní scéně, kterou byl proslulý The Drum (Darton Hotel), a také do pravidelných koncertů v centru města, v Civic Centenary Rooms. V Blackpoolu a Derby vystoupili jako předkapela Wichfynde a v srpnu 1981 jako headliner festivalu v Locke Parku v Barnsley. Tato první sestava se nikdy neodvážila do nahrávacího studia, ale po změně na postu bubeníka, když přišel Jon Shaw, nahrála kapela v červenci 82 ve Streetlife Studios v Barnsley své první demo, které obsahovalo čtyři skladby: "Dark they Were", "Killing Yourself to Live", "Red Procession" a "Alive by Night".
Nyní se kluci cítili dostatečně připravení a silní na to, aby nahráli svůj první singl na vinyl, což učinili v listopadu 1982 ve Fairview Studios v Hullu. Singl produkovaný Royem Neavem obsahoval skladby "Man in the Street" a "Immortal Hours". Vyšel v prosinci 1982 na vlastním labelu kapely Rising Son a získal recenze v časopisech Kerrang! a Sounds i v mnoha fanzinech doma i v zahraničí. Poté kapela pokračovala v koncertování po celé severní a střední Anglii.
V dubnu 83 došlo ke změně na postu baskytaristy, když se ke kapele přes inzerát připojil Rick Gregory ze Sheffieldu. Poté, co producent pořadu Colin Slade slyšel první demo kapely, byla kapela pozvána k nahrávání své první session pro program sheffieldského rádia Hallam 'Hallam Rock Show'. První session byla odvysílána v dubnu 1983 a později kapela pro stanici nahrála další dvěv letech 1984 a 1985.
V roce 1984 došlo k další změně v sestavě, když kapelu opustil bubeník Jon Shaw a nahradil ho John Talbot. V této sestavě kapela nahrála další singl (v srpnu 1984), a to dvojstranu "Metal to the Moon" / "Sound and Fury". Opět ve Fairview Studios v Hullu s producentem Colinem Sladem a technikem Johnem Spencem.
Pokračovalo intenzivní koncertování a singl byl opět recenzován v Kerrang!, Sounds a Metal Forces. Psal o něm také fanouškovské časopisy v Evropě, USA a Jižní Americe. Po nahrání singlu kapela přibrala druhého kytaristu Kerryho Scotta, aby rozšířila zvuk kapely a stala se tak poprvé pětičlennou. Tato sestava ale neměla dlouhétrvání, v roce 1986 nahradil Kerryho Scotta Andy Frost.
V roce 1986 byla uzavřena smlouva s jihoyorkshirským vydavatelstvím Music Factory a na podzim 1987 vyšel singl "Northern Boots". Po natočení alba pro tuto značku se v létě 1987 uskutečnilo turné po jižní Francii. Singl "Northern Boots" (předělávka skladby Nancy Sinatrové "These Boots are Made for Walking") získal kapele velkou pozornost médií. Po návratu do Anglie se uskutečnily koncerty s kapelami Demon a Shy. Koncert v Barnsley Civic Hall v listopadu '87 byl natočen a vydán na videu pod názvem Alive by Night in Yorkshire, kapela také vystoupila v Rotherham's Clifton Hall.
Album Dangerous Kiss nakonec pořádně vyšlo až na německém labelu Iron pages koncem roku 99. Částečně kvůli tomu, že album nespatřilo světlo světa v Anglii a kvůli smluvním potížím se tato sestava v roce 1988 rozpadla. Kev emigroval do Austrálie a Andy a John také odešli. Bri udržel kapelu v chodu s Rickem na baskytaru a různými kytaristy a bubeníky a v roce 1989 vydal dvanáctipalcové čtyřskladbové EP s názvem What More Do You Want? a v roce 1991 další sedmipalcový singl "Factory Girls".
V roce 1992 kapela předskakovala legendárním Nazareth a v Barnsley Civic Hall se jí dostalo plného sálu. V roce 1995 došlo k dalším změnám a kapela se opět rozrostla do pětičlenné sestavy. Následovalo období nečinnosti až do roku 1999, kdy se kapely chopilo nakladatelství Iron Pages v Německu a vydali znovu album Dangerous Kiss. V letech 2000 a 2001 se kapela vrátila k živému hraní v pětičlenné sestavě s novými členy Davem Foxem na kytaru a Chrisem Jacksonem na bicí, ke kytaře se vrátil starý známý Andy Frost a připojil se k hlavní opoře, zpěvákovi Bri Shaughnessymu, a dlouholetému basákovi Ricku Gregorymu.
V roce 2009 kapela vydala své druhé album Spirit World, na kterém hostují Kev Shaughnessy a Graham Oliver ze skupiny Saxon, a je to první nový materiál kapely po více než osmi letech! V roce 2016 vyšlo EP See Emily Play.
SPARTAN WARRIOR
Spartan Warrior vznikli v roce 1980 v Sunderlandu z popela místních kapel Deceiver a Cloud a rychle si získali velkou oblibu v severovýchodní Anglii. Hvězdný ohlas jejich debutového alba Steel n' Chains z roku 1983 vedl ke smlouvě s Roadrunner u nichž o rok později vydali album Spartan Warrior. V roce 1985 se však po vydání alba u Roadrunneru kapela rozpadla.
V roce 2008 se reformovala se čtyřmi původními členy. V následujících letech Spartan Warrior vydali další alba, Behind Closed Eyes (2010) a Hell to Pay (2018), a odehráli několik koncertů a festivalů po celé Evropě a Velké Británii.
Objevili se na těchto kompilacích:
Na Pure Overkill (LP, Guardian Records n’ Tapes, 1983) se skladbami "Steel ‘n’ Chains" a "Comes As No Surprise".
Na The Metal Machine (LP, Roadrunner Records, 1984) s písní "Mercenary"
Na 100% Pure Metal Sampler (LP, Roadrunner Records, 1984) s písní "Assassin".
Na Headbangers Open Air 2011 (2DVD, Hellion Records, 2012) se "Steel ‘n’ Chains, "Witchfinder" a "French".
TANK
Skupinu Tank založil v roce 1980 basák a zpěvák Algy Ward, bývalý člen punkové skupiny The Damned, spolu s bratry Peterem Jamesem Brabbsem (kytara) a Markem Arthurem Brabbsem (bicí). Tank byli často přirovnáváni k Motörhead, protože obě kapely tvořila tria v čele se zpívajícím baskytaristou a hráli uvolněnou, téměř punkovou metalovou hudbu, často s barvitými texty.
Od počátku bylo ústředním bodem kapely neustálé koncertování. Předskakovali dalším kapelám, jako byli Girlschool, Baron Rojo nebo Motörhead (s Lemmym se Algy znal ještě z dob jeho působení v The Damned). V roce 1982 se pak kapela dvakrát vydala do studia, nejprve natočila svůj debutový počin Filth Hounds of Hades a později druhé album Power of the Hunter. Díky dvěma dobře přijatým albům a neustálému koncertování byla pověst kapely na vzestupu a v roce 1983 podepsala smlouvu s nastupujícím metalovým vydavatelstvím Music For Nations, aby se stala stájovým spoluhráčem kapel jako Anthrax, Metallica a Manowar. V roce 1983 se do jejich sestavy přidal Mick Tucker (kytara) a krátce poté se opět vydali do studia. Výsledek vyšel v červnu téhož roku jako jejich třetí studiový disk pod názvem This Means War.
Ačkoli to vypadalo, že kapela je na vzestupu, vnitřní poměry v té době nebyly zdaleka ideální. Bratři Brabbsové se rozhodli odejít a koncertování dostalo dlouhou pauzu. Na krátkou dobu se ke kapele připojil Michael Bettell (bicí), kterého brzy nahradil Graham Crallan (bicí). Druhým novým členem se stal kytarista Cliff John Evans. V této nové sestavě nahráli v roce 1984 album Honour & Blood, čtvrtý počin během tří let a druhý pro Music For Nations. Koncem roku jeli Tank dosud nejvelkolepější předkapelu, když si je Metallica vybrala pro evropskou část svého turné k albu Ride The Lightning. Ale i když se jim v této době stále dařilo získávat dobré koncertní smlouvy, jejich poslední album si nevedlo tak dobře a nakonec u Music For Nations skončili.
V roce 1985 skončil bubeník Crallan a nahradil ho Gary Taylor. Protože jejich popularita na domácí scéně upadala, rozhodli se Tank od roku 1985 obnovit svou kariéru v USA. Zajištění nové nahrávací smlouvy si však vyžádalo svůj čas, a aby se postarali o své fanoušky, zatímco čekali, až se vyjasní jejich budoucnost, vydali v roce 1985 kompilaci Armour Plated. V roce 1987 přišlo na pomoc vydavatelství GWR, které v té době vydávalo Motörhead. Ke konci roku vyšel pátý studiový počin kapely, nazvaný jednoduše Tank. Album jako takové bylo nahráno o rok dříve a mezi jeho vznikem a vydáním se kytarista Mike Tucker rozhodl ukončit kariéru a vrátit se do Velké Británie.
Společnost GWR se sice postarala o vydání alba, to ale nebylo vydáno v USA. Taylor se proto rozhodl to také zabalit a na pomoc musel přijít další bubeník Steve Clarke. V roce 1989 bylo album konečně vydáno i v USA, ale nedočkalo se tam o nic pozitivnější pozornosti než v rodné Británii. Bylo naplánováno a uskutečněno podpůrné turné, ale situaci se nepodařilo zachránit. Dramatická a neustále klesající návštěvnost učinila z tohoto posledního kroku v podstatě totální katastrofu. Na konci roku 1989 už Tank neexistoval.
Stejně jako mnoho dalších kapel z hnutí New Wave of British Heavy Metal se i Tank v průběhu 90. let dočkali rostoucího zájmu o své minulé nahrávky. A když se Kurt Cobain ze slavné Nirvany zmínil, že pro něj byli důležitou kapelou, podnítilo to nakonec jejich oživení. Vystoupení na festivalu Wacken Open Air proběhlo v sestavě Ward, Tucker, Evans a nový bubeník Steve Hopgood. V roce 1998 se natrhu objevilo živé album The Return Of The Filth Hounds a v roce 2001 vyšla archivní koncertní produkce War of Attrition.
V roce 2002 Hopgood odešel a místo něj nastoupil Bruce Bisland. Světlo světa také spatřilo nové studiové album Still At War. V roce 2007 ho pak následovala kolekce živých a raritních kousků v podobě Live & Rare. Studiové album Sturmpanzer, o němž se mluvilo již od roku 2004, ale stále nevycházelo.
Dlouholetí fanoušci kapely byli poté šokováni dalším vývojem v historii této kapely. V roce 2008 bylo oznámeno, že Ward končí s aktivní činností v kapele, a byla oznámena nová sestava v podobě Marka Brabbse (bicí), Micka Tuckera (kytary), Cliffa Evanse (kytary), Chrise Dalea (baskytara) a bývalého zpěváka skupiny Rainbow Doogie Whitea. V roce 2010 kapela nahradila Brabbse bubeníkem Voodoo Six Davem Cavillem a v této sestavě vydala v říjnu 2010 nové album War Machine. V roce 2011 kapela nahradila Cavilla dalším metalovým bubeníkem Markem Crossem. V únoru 2012 kapela oznámila své první koncertní DVD natočené v létě předchozího roku v Polsku a zveřejnila podrobnosti o návratu bývalého bubeníka Steva Hopgooda i podrobnosti o připravovaném albu War Nation. Album vyšlo 4. června u Metal Mind Productions a produkoval ho Phil Kinman ve svých studiích v západním Londýně.
Situace se zdramatizovala v následujícím roce 2013, kdy vyšlo najevo, že Algy Ward vzkřísil svou vlastní verzi kapely, přičemž všechny skladby na novém albu nazvaném Breath of the Pit napsal, zahrál a vykřičel sám. Po ostrých právních a tvůrčích sporech vznikly dvě verze kapely , obě pojmenované Tank. Jednu verzi skupiny vedl Algy Ward, zatímco druhou kytaristé Mick Tucker a Cliff Evans. Tank v čele s Tuckerem/Evansem vydal v roce 2015 své třetí album, nazvané Valley of Tears. Dlouho avizované album Sturmpanzer nakonec vyšlo v listopadu 2018 a mělo ho na svědomí verze kapely s Algy Wardem.
V červnu 2019 se Tucker-Evans Tank vydali na své debutové australské turné (první návštěva kapely v zemi vůbec), na kterém vystupovali společně s Girlschool a Raven poté, co se skupina Venom Inc. musela ze zdravotních důvodů odhlásit. V tom samém roce také vydali další album Re-Ignition.
Algy Ward zemřel 17. května 2023.
WEAPON
Kapela Weapon vznikla na začátku roku 1980, když si zpěvák Danny Hynes podal inzerát v Melody Makeru, že hledá kapelu, a ve stejnou dobu si kytarista Jeff Summers podal inzerát, kde hledal zpěváka. Danny se zúčastnil konkurzu a byla mu nabídnuta práce v Jeffově kapele Fast Relief. Po několika týdnech zkoušení a jednom koncertu za sebou se Danny a Jeff rozhodli vyměnit rytmickou sekci. Danny doporučil svého nejlepšího kamaráda, baskytaristu Baze Downese (dříve Inner City Unit), který po jeho boku hrál ve skupině Snatch. Jeff navrhl bubeníka Bruce Bislanda (Lip Service) a po jediné zkoušce vznikla nová smečka Weapon.
Po předváděcím koncertu pro Laurieho Dunna, tehdejšího šéfa vydavatelství Virgin, podepsala kapela s touto firmou smlouvu. Při hraní v londýnském The Venue byl náhodou v publiku Eddie Clarke z Motörhead, kterému se líbilo, co slyšel, a navrhl zbytku kapely a manažerskému týmu, aby je Weapon podpořili na jejich nadcházejícím turné. Pro kapelu byl narychlo domluven předváděcí koncert v Camden Palace, kam se na ni Motörhead a jejich manažer přišli podívat.
V průběhu dne se mezi členy kapely vyskytlo mnoho hádek, byli skoro na pokraji rozchodu, takže v době, kdy šli na pódium, byli plní agrese a navzájem na sebe pořádně naštvaní. To samozřejmě přispělo ke skvělé show. Slovy Lemmyho: „Každá kapela, která dokáže takhle pohrdat svým publikem, s námi musí jet na turné.“ Weapon dostali nabídku a přijali ji. Následně odjeli v Británii 32 koncertů pod názvem 'Ace Up Your Sleeve' Turné začalo 22. října 1980 v Ipswich Gaumont a skončilo v listopadu čtyřdenním vystoupením v londýnském Hammersmith Odeon.
V osmdesátých letech vydala kapela jeden singl It's A Mad Mad World/Set The Stage Alight, který se dostal na druhé místo v žebříčku 'Sounds' Heavy Metal. Nahráli také několik skladeb na album 'Set The Stage Alight', které však nespatřilo světlo světa do října 2003, kdy vyšlo u Zoom Club Records.
Kapela koncertovala následujících 18 měsíců, než to kvůli manažerským a smluvním problémům ukončila, ale všichni zůstali nejlepšími přáteli natolik, že se v létě 2005 sešli, aby oslavili 25. výročí založení. Po několika zahřívacích koncertech v Londýně zahráli v sobotu 8. července na německém Headbangers-Open-Air Ball. O čtyři roky později došlo k reunionu. V roce 2012 byli nuceni změnit svůj název na Weapon UK poté, co si kanadská black/death metalová kapela Weapon, která vznikla 23 let po ní, nárokovala autorská práva na název 'Weapon'. V roce 2014 vyšlo nové album Rising from the Ashes, po kterém následovali ještě dvě další, Ghosts of War (2019) a New Clear Power (2023).
WOLFBANE
Wolfbane vznikli v roce 1980, poté co kytarista a zpěvák Gramie hledal baskytaristu a odpověděl na inzerát v Musician's Only, který zněl: „Baskytarista hledá kapelu. Špičkové vybavení - žádný žabař“. Gramie zavolal na číslo uvedené v inzerátu a na druhém konci linky našel Dalea Leeho. To byl začátek skvělé spolupráce a dlouhé historie Gramieho hraní v kapelách.
Během čtyřletého působení na britské metalové scéně prodělali Wolfbane mnoho změn v sestavě. Kapelou prošlo víc bubeníků než ve Spinal Tap a tolik vokalistů, že by to vydalo na sbor, ale kluci přesto stihli vydat tři dema a vybudovat si v undergroundových kruzích obrovskou reputaci. Dalšími členy byli bubeníci Col Seymoure, Syd Mercury, Deke Oxton, Chris Dadson a Rick Henshaw a zpěváci Michelle Bibby, Gary Owen a Mike Osbourne.
Když se na scéně objevili Wolfsbane, kapela se v roce 1984 přejmenovala na Blood Money, podepsala smlouvu s Ebony Records a znatelně přitvrdila. Blood Money vydali v letech 1986-1987 dvě alba: Red Raw and Bleeding a Battlescarred.
WRATHCHILD
Wrathchild (ve Spojených státech někdy známá jako Wrathchild UK kvůli konfliktu s názvem Wrathchild America) je anglická glam metalová skupina, která byla raným představitelem žánru glam metal a vznikla přibližně ve stejné době jako americké kapely tohoto žánru, například Mötley Crüe. Ve své domovině se kapela vyznačovala především svou DIY (udělej si sám) estetikou, přehnanou pódiovou show a výraznou obrazotvorností. Ve svých začátcích často hráli v hospodách, ale přesto používali konfety a pyrotechniku, přičemž byli oblečeni v plné glam metalové výbavě, včetně charakteristických bot na podpatku a obrovských natupírovaných účesů. V průběhu let prošli několika změnami sestavy, přičemž sestava číslo dvě - ve složení Rocky Shades, Lance Rocket, Marc Angel a Eddie Starr - je považována za 'klasickou'. Až do roku 2023 byl baskytarista Marc Angel jediným členem, který se neustále objevoval v každé sestavě kapely. Od roku 2023 se v sestavě kapely objevovil původní zpěvák Rocky Shades spolu se čtyřmi novými členy.
Skupinu založili v listopadu 1980 v Eveshamu v hrabství Worcestershire Marc Angel a Philip Vokins (oba dříve působili ve skupině Sinner). Jako zpěváka si přibrali Roberta Barclaye, známého jako Rocky Shades, a Briana Parryho na bicí. Phil Vokins odešel v roce 1981 do Ameriky k Billu Wardovi z Black Sabbath do jeho nové skupiny Max Havoc. Přibližně ve stejné době odešel i Brian Parry. Vokins dále působil ve skupinách Tyrant (1984-1985 a 2014-dosud) a Persian Risk (1985-1986).
Kapela se rozrostla o dva členy z Medusy (v níž zpíval i Steve Grimmett): kytaristu Lance Rocketa a bubeníka Eddieho Starra, kteří se stali oporami kapely a doplnili její sestavu na deset let koncertování a nahrávání. Po vydání řady demosnímků, například Mascara Massacre v roce 1982, dostala skupina nabídku na nahrávací smlouvu od Bullet Records. U tohoto labelu vydala skupina v roce 1983 své první oficiální album: EP s názvem Stackheel Strutt. V roce 1984 snahráli a vydali své debutové studiové album Stakk Attakk, z něhož vzešly dva singly: coververze písně Garyho Glittera "Doing Alright with the Boys" a původní skladba "Trash Queen".
V době, kdy se Wrathchild stali mírně úspěšnými, se dostali do smluvních problémů se svým vydavatelstvím Heavy Metal Records. Významné vydavatelství RCA Records se neúspěšně pokoušelo podepsat smlouvu s Heavy Metal Records ve snaze osvobodit kapelu od smlouvy. Mezitím v roce 1984 skupina vydala videoklipovou kompilaci War Machine.
Po urovnání sporu s vydavatelstvím Heavy Metal Records vydala skupina v roce 1988 (téměř o čtyři roky později) své druhé album The Biz Suxx. Z tohoto alba vyšel singl "Nukklear Rokket", k němuž byl natočen propagační videoklip, který produkoval Bruce Dickinson z Iron Maiden. Dickinson ve videoklipu hrál protestujícího, zatímco vystoupení se natáčelo na parkovišti poblíž jeho domu v Chiswicku. Ron Kennedy video režíroval a stříhal a také se v něm objevil jako šílený profesor. Kameramanem byl Steve Prior. Krátce poté, v roce 1989, vyšlo třetí studiové album Delirium, na kterém se jako doprovodný vokál podílel Steve Grimmett ze skupiny Grim Reaper. Brzy po vydání alba odešel Rocky Shades do punkové skupiny Discharge a s nástupem grunge se Wrathchild v roce 1990 rozpadli. Před rozpadem kapely bylo plánováno vydání čtvrtého studiového alba, ale z toho nakonec sešlo.
V devadesátých letech a na počátku roku 2000 několik členů Wrathchild pokračovalo v působení v různých kapelách. Marc Angel hrál na baskytaru v undergroundové alternativní rockové kapele Bang Bang Machine, zatímco Rocky Shades vystupoval s kapelou Blues Brothers tribute band a poté stál v čele The Handsome Beasts (mezi lety 2007 a 2013).
V roce 2005 se začal domlouvat reunion skupiny Wrathchild. Ačkoli ostatní členové kapely měli původně v plánu dát se znovu dohromady s Rockym Shadesem, což vedlo k několika zkouškám, ten měl již dříve závazky na turné se svou tribute kapelou The Birmingham Blues Brothers, takže byl nucen jakoukoli účast na reunionu odložit. Marc Angel, Eddie Starr a Phil Vokins založili tedy skupinu Psychowrath, ve které působil nový zpěvák Gaz Harris (ex-Beyond Recognition). V roce 2009 pak získali ochranné známky na názvy Wrathchild a Wrathchild UK. Kapela se vrátila k používání původního názvu a 23. srpna 2011 vydala album s názvem Stakkattakktwo na labelu Perris Records, které bylo novináři serveru Grande-Rock.com i v anketě čtenářů tohoto webu zvoleno nejlepším albem roku 2011.
V srpnu 2013 se cesty Gaze Harrise a Wrathchild rozešly. Harris se připojil k Gypsy Pistoleros a poté k Psycho Dollz, což opět vedlo k rozpadu Wrathchild.
Mezitím založil bývalý zpěvák Rocky Shades v roce 2006 skupinu Rocky Shades' Wrathchild (známou také jako R.S.W.). Nahráli demo s názvem Dead Good, které se krátce objevilo na jejich stránkách Myspace. Kapelu tvořili Rocky Shades, Jon Sudbury a James Crofts. Měli hrát na festivalu Hard Rock Hell III v prosinci 2009, ale v říjnu byli z programu staženi; jako důvod pořadatelé Hard Rock Hell uvedli následující: „Všichni zúčastnění na Hard Rock Hell měli pocit, že bez možnosti použít jméno k reklamě a bez více než jednoho člena původní sestavy v kapele to, co nám zbylo, prostě není to, co jsme si objednali. Je to, jako kdybychom si objednali Genesis a dostali Phila Collinse. Nebyl to tedy v pořádku, s čímž souhlasil i agent, který to zařizoval.“ V prosinci 2010 se Rocky Shades tedy rozhodl začít znovu a založil novou kapelu bez vztahu k Wrathchild s názvem Wildside Riot.
Koncem roku 2019 začal Rocky Shades opět vystupovat pod jménem Rocky Shades' Wrathchild. V březnu 2023 bylo oznámeno (po letech bojů o jméno mezi současnými a bývalými členy kapely), že se jméno 'Wrathchild' vrací do péče Rockyho Shadese. V oficiálním prohlášení se uvádí, že: „Wrathchild Rockyho Shadese se nyní bude oficiálně jmenovat Wrathchild, protože vlastnictví této tolik sporné a kontroverzní ochranné známky a odkazu bylo vráceno jejímu spolutvůrci a frontmanovi Rockymu Shadesovi...". Od roku 2023 kapela pracuje na novém materiálu, včetně nového singlu "Freakshow" a plánované reedice písně "Trash Queen". Bylo to poprvé, co zpěvák Rocky Shades účinkoval na albu Wrathchild od vydání studiového alba Delirium v roce 1989. Dne 27. července 2023 byla na rádiu Hard Rock Hell předvedena skladba "Still Here In The Freakshow".
Výročí osobností
leden 1980
1.1.1980 - narodil se RICHIE FAULKNER, anglický kytarista, člen skupiny Judas Priest
únor 1980
19.2.1980 - zemřel australský zpěvák a bubeník BON SCOTT (9.7.1946 - 19.2.1980), člen skupiny AC/DC
červenec 1980
15.7.1980 - narodil se švýcarský kytarista bosenského původu DAMIR ESKIC, člen skupiny Destruction
září 1980
25.9.1980 - zemřel anglický bubeník JOHN BONHAM (31.5.1948 - 25.9.1980), člen skupiny Led Zeppelin
26.9.1980 - zemřel AUBURN "PAT" HARE, americký bluesový kytarista a zpěvák
prosinec 1980
8.12.1980 - zemřel JOHN LENNON, anglický kytarista, zpěvák a skladatel (9.10.1940 - 8.12.1980), zakládající člen The Beatles
