|
| Vydáno | 19. září 1990 |
|---|---|---|
| Natočeno | Březen - duben 1990 | |
| Studio | Morrisound Recording, Tampa, Florida, USA | |
| Žánr | Death metal | |
| Délka | 41:10 | |
| Label | Roadrunner Records | |
| Producent | Scott Burns, Obituary |
Toto album neprovázely žádné singly.
Album Cause Of Death je druhá studiová nahrávka americké death metalové formace Obituary z Floridy. Vyšla 19. září 1990 u vydavatelství Roadracer Records, americké divize společnosti Roadrunner Records. Deska vznikla v tampském studiu Morrisound Recording a o produkci se postaral legendární Scott Burns spolu se samotnou kapelou. Devět skladeb o celkové délce zhruba 41 minut obsahuje také převzatou věc "Circle Of The Tyrants" od Celtic Frost.
Na debut Slowly We Rot (1989) navázal tento studiový počin v sestavě John Tardy (zpěv), Trevor Peres (rytmická kytara), Frank Watkins (baskytara), Donald Tardy (bicí) a James Murphy (sólová kytara). Oproti prvotině se tak změnilo obsazení hned na dvou postech: za baskytarou nově stanul Frank Watkins, který nahradil Daniela Tuckera, a místo Allena Westa nahrál sóla James Murphy, bývalý kytarista Death. Pro Murphyho přitom zůstalo Cause Of Death jediným albem, které s Obituary natočil.
Dnes je tato deska pokládána za jeden z klasických počinů a mezníků death metalu (dle skromného subjektivního názoru autora tohoto profilu je to pocitově krystalicky nejtvrdší, ultimátní nahrávka všech dob...)
Po vydání velmi úspěšného debutu Slowly We Rot (1989) vyzval Monte Conner, A & R manažer vydavatelství Roadrunner členy Obituary k nahrání další desky. Donald Tardy později vzpomínal, že se vše tehdy rozjíždělo velmi rychle: prvotina byla pro mladou sestavu především učením, kdežto Cause Of Death už znamenalo cílenou práci na ucelené nahrávce. Členům bylo v té době kolem dvaceti let.
Ještě před vstupem do studia se ale změnila sestava. Baskytarista Daniel Tucker, který hrál na debutu, krátce po jeho dokončení prostě „zmizel a byl zmizelý“ a podle Donalda Tardyho po něm nikdo z kapely ani nepátral. Na jeho místo nastoupil Frank Watkins. Podle vlastního vyprávění viděl Obituary na koncertě v Tampě, kde předskakovali Morbid Angel, a po pobídce Tonyho Choye, který tehdy působil v Cynic oslovil zpěváka Johna Tardyho. Na první zkoušce v garáži Tardyových se prý rozpracovanou titulní skladbu "Cause Of Death" naučil tak rychle, že ho členové ihned přijali.
Krátce nato opustil sestavu i kytarista Allen West. Donald Tardy jako důvod jeho odchodu uvedl, že Westova tehdejší manželka čekala dítě a on se začal obávat o finance, zatímco John Tardy a Trevor Peres zmiňovali, že „nebyl k dispozici“ pro studio ani turné kvůli práci a osobním záležitostem. Watkins naopak vzpomínal na hádku mezi Westem a Donaldem, po níž kytarista odešel, a na koncerty v Mexiku, které formace odehrála jako kvartet. West přesto na albu zanechal svou stopu: podle Donalda Tardyho se podílel na velké části materiálu, v kreditech je však uveden pouze u titulní skladby "Cause Of Death", kterou složil ve spolupráci s Peresem. Zbytek hudby zkomponoval Trevor Peres sám a o druhém kytaristovi se začalo uvažovat až uprostřed nahrávacího procesu, který probíhal v tampském studiu Morrisound Recording pod vedením velezkušené legendy Scotta Burnse, podle Perese v březnu až dubnu 1990. Watkins na tamní atmosféru vzpomínal tak, že to vypadalo, že se parta kamarádů do studia tajně vkradla a pracovníci studia je občas jako rodiče kontrolovali. John Tardy měl své vokály v době příchodu druhého kytaristy již hotové.
Post druhého, sólového kytaristy pomohl obsadit právě sám Scott Burns. Podle Johna Tardyho přišel s nápadem, že by sóla mohl zahrát James Murphy. Sám Murphy popsal, že zrovna končil turné s Death na podporu alba Spiritual Healing, zavolal Burnsovi a ten mu řekl, že Obituary právě nahrávají a hledají kytaristu. Watkins původně prosazoval Treye Azagthotha z Morbid Angel, ostatní ale chtěli někoho, kdo by nebyl z 'velkých' kapel. Nahrávání bylo podle Perese tou dobou zhruba v polovině a James Murphy přijel rovnou z turné, v podstatě bez předchozí přípravy, a sóla nahrál během jediného dne a noci. Jeho vlastní riffy se do stylu Obituary nehodily a později skončily na desce jeho projektu Disincarnate. Na úplném začátku mu členové Obituary nalili čistého vína a upřímně mu řekli, že pokud by se bývalý kytarista Allen West chtěl vrátit, tak ho rádi vezmou zpět. Možná pro tuto férovost a upřímnost se James Murphy nezatvrdil a stvořil naprosto ikonická sóla.
Při nahrávání kytarových stop navrhl Scott Burns Trevoru Peresovi, aby kytaru naladil o tón níž, tedy do D, a Peres si k tomu pořídil silnější struny. Bubeník Donald Tardy později uvedl, že právě na tomto albu se u nich poprvé objevil postup, který se dnes dělá běžně: zvuk bicích nebyl jen zachycen mikrofony, ale byl doplněn nebo nahrazen předem připravenými zvuky úderů. Ty se při každém úderu na kopák a 'šroťák' spouštějí čidlem (anglicky 'trigger'), takže zní vždy stejně a čistě. K tomu Donald později dodal, že mu tento postup na desce dodnes vadí, a v pozdějších letech se naopak snažil o přirozený zvuk bicí soupravy bez takovýchto úprav. 'Atmosférické' zvukové efekty vytvořil Kent Smith, který jinak ve studiu skládal reklamní znělky a death metalu rozuměl málo, čti: vůbec. Členové kapely mu však prý poradili, ať u toho přemýšlí o hororu a zlu. Převzatá skladba "Circle Of The Tyrants" vznikla spontánně: Trevor Peres a Donald Tardy si ji v nahrávací místnosti jen tak zkoušeli, Burns to nahrával a výsledek se ostatním natolik zalíbil, že ji 'dodělali' a skončila na desce. Závěrečnou zvukovou úpravu celé nahrávky provedl v Miami Mike Fuller ve studiu Fullersound.
Přední stranu alba zdobí temná malba amerického ilustrátora Michaela R. Whelana. Vlevo se otevírá obří oko s rudou zorničkou, zasazené do šedé, zvrásněné tkáně, uprostřed obrazu visí v pavučinové síti vychrtlá, mumifikovaná postava. Vpravo vyrůstá pokroucený strom, jehož kůru tvoří křičící tváře, a pod ním leží hromada lebek. Nad scénou se klene srpek měsíce, v pozadí se rýsuje dřevěná konstrukce a z hlíny dole vlevo vystupují bledé, drápovité prsty s rudými špičkami. Šedomodrá a černá paleta tak kontrastuje s rudou barvou oka, loga i názvu desky.
Motiv však nevznikl na zakázku pro Obituary. Jde o malbu Lovecraft's Nightmare (Lovecraftova noční můra) z roku 1981, kterou Whelan původně vytvořil pro nakladatelství Ballantine Books jako dvoudílný obraz a která se pak objevila na obálkách šesti knih H. P. Lovecrafta. Pro album byla využita jen jako sekundární licence, tedy znovupoužití hotového díla.
K obrazu se kapela dostala spíše náhodnou shodou okolností. Trevor Peres chtěl původně koupit jinou malbu z knihovny, válečnou scénu s duchy padlých vojáků americké občanské války, jenže nakladatelství Time-Life ji bez prodeje celé knihy neuvolnilo. Peres proto požádal Monte Conera, pracovníka vydavatelství Roadrunner, který vyhledával a vedl kapely (A&R manažer), zda nemá nějaký nevyužitý obraz. Conner mu poslal Whelanovu malbu a Peres hned po rozbalení zásilky věděl, že jde o jejich obal. Frank Watkins vzpomínal, že jeho první dojem z oka byl, že je to něco hodně jiného, a že se mezi členy vedla debata, zda obraz přijmout. Některým vadily určité detaily, například velký šváb v motivu, nakonec se ale kapela pro něj rozhodla.
Se stejným obrazem se pojí i spor, který však nebyl mezi kapelami. Podle Conera poslal Max Cavalera ze Sepultury během nahrávání alba Beneath the Remains kopii obrazu, který chtěl pro svůj obal, a Whelan vydavatelství zaslal knihu s dalšími pracemi. Conner a jeho kolegové došli k závěru, že pro Brazilce bude lepší jiný obraz s lebkou, a Sepultuře to vymluvili. Andreas Kisser později uvedl, že si pak vybrali Whelanovu malbu Nightmare In Red (Noční můra v rudé). Podle Conera nevěděla žádná z kapel, o co jde, dokud alba nevyšla. Igor Cavalera se na něj prý ještě dlouho zlobil, protože si už nechal část motivu vytetovat. Peres uznal, že mu bylo trochu líto, že chyba byla na straně vydavatelství, a Donald Tardy dodal, že mezi skupinami nevznikla žádná 'zlá krev'. Druhou část dvoudílného obrazu koupila podle Conera americká thrash metalová formace Demolition Hammer pro svou desku Epidemic Of Violence.
Logo Obituary v podobě rudých, stékajících písmen navrhl Rob Mayworth, o umělecké vedení se postarala Patricia Mooney a fotografie pořídila Carole Segal.
Zadní strana LP nese katalogové číslo RO 9370 1. Většinu plochy zabírá barevná fotografie pětice hudebníků, kteří stojí a sedí kolem kamenného bloku pod zataženou oblohou. Pod seznamem skladeb následují údaje o produkci, nahrávání v Morrisound Recording a závěrečné zvukové úpravě (masterování), zcela dole je logo vydavatelství Roadracer Records.
Na vnitřním listu jsou podrobné kredity. Produkci zajistili Scott Burns a Obituary, Scott Burns album také smíchal v Morrisound Studios v Tampě a mastering provedl Mike Fuller ve Fullersound v Miami. Pracovníkem vydavatelství, který kapelu vedl (A&R), byl Monte Conner. Všechny texty napsal John Tardy kromě "Circle Of The Tyrants" od T. G. Warriora a hudbu složili Trevor Peres a Donald Tardy, s výjimkou titulní skladby "Cause Of Death" od Allena Westa a Trevora Perese a převzaté "Circle Of The Tyrants" od T. G. Warriora. Zvukové efekty vytvořil Kent Smith ze Soundsmith Productions. Poděkování patří též firmě Class Axe/B.C. Rich a jejímu zástupci Randallu E. Waltuchovi, přičemž James Murphy hrál výhradně na kytary B.C. Rich a Donald Tardy výhradně na bicí Yamaha.
Hudebně se album vymyká tehdejší vlně death metalu, která sázela hlavně na rychlost. Místo toho staví na pomalých a těžkých kytarových riffech (krátkých, opakovaných kytarových frázích), na houpavém rytmu a na středním tempu. Nahrávka se obejde bez blast beatů, tedy extrémně rychlých úderů bicích, a podle kritiků zní blízko Celtic Frost a Hellhammer. Zároveň se v jednotlivých skladbách střídají těžké, rozvláčné pasáže s rychlými úseky, které se podle recenzentů blíží hardcore punku.
Celý zvuk desky nesou rytmická kytara Trevora Perese a bicí Donalda Tardyho, kteří zároveň napsali téměř veškerou hudbu. James Murphy nad nimi vede svá 'kudrnatá' sóla, která jsou technická a místy velmi melodická a občas působí až klasicky. AllMusic proto píše o jakémsi spojení stylu Obituary a Death. Murphy se na skládání skladeb nepodílel, jeho přínos tedy spočívá hlavně v kytarových sólech, která kontrastně doplňují jinak syrový zvuk.
Vokály Johna Tardyho jsou hluboké, brutální a téměř nesrozumitelné. Jeden z recenzentů je označil za nesmyslné chrčení, jiní v nich naopak vidí spíš nástrojový prvek než nositele sdělení.
Texty napsal John Tardy a točí se kolem smrti, rozkladu, nemoci a násilí, což Wikipedie označuje za gore (krvavé, brutální) témata. Sám přitom přiznával, že textům nevěnuje příliš času a spíš ho zajímá, jak slova zní, takže je často vymýšlel za pochodu. Trevor Peres dokonce uvedl, že ucelený text jakékoliv celé skladby nikdy neviděl. Zachované přepisy jsou proto stručné, opakující se a převážně pocházejí od fanoušků (a byly doplněny a opraveny pro tyto stránky - p.a.).
Úvodní "Infected" popisuje nemoc, která postupně ničí tělo i duši, od odpadávání končetin a kůže až po rozklad, jenž nelze zastavit.
"Body Bag" líčí mrtvé, kteří vstávají ze stínu a procházejí branami, zatímco kolem nich vládne umírání a mrchožrouti.
"Chopped In Half" má velmi krátký text, který se točí kolem titulní představy rozpůleného těla, a je tak čistě gore skladbou. Loudwire ji označil za typický příklad žánru.
"Circle Of The Tyrants" je převzatá skladba Celtic Frost s textem T. G. Warriora. Popisuje konec bitvy, krev vsáklou do písku a vzestup nových království z kruhu tyranů.
"Dying" je o vlastním umírání. Opakovaně zaznívá, že umíráme, aby se naše duše učily a hořely.
"Find The Arise" je nejkratší skladba alba a jde o výzvu k boji, válce a zabíjení v Pekle, jehož cena je válka sama.
Titulní "Cause Of Death" míří proti náboženské pokrytecké víře. Adresuje jí odsouzení do Pekla a osud, který se nedá změnit, a končí tím, že z temnoty povstanou ti, jejichž Peklo je popřeno. Hudbu k ní napsali Allen West a Trevor Peres.
"Memories Remain" je krátká skladba o tom, že život pokračuje i po smrti, alespoň v paměti.
"Turned Inside Out" se odehrává v Pekle a mezi hnijícími pustinami, kde hrdina nakonec přes temnotu a křik vstává znovu.
Cause Of Death je dnes považováno za jednu z klasik death metalu a naprostý mezník žánru. Magazín Loudwire ho v roce 2025 zařadil na první místo mezi death metalovými deskami roku 1990. Autor žebříčku Joe DiVita vyzdvihl, že se Obituary na přeplněné scéně odlišili vlivem Celtic Frost a Hellhammer a naprostým odmítnutím blast beatů, tedy extrémně rychlých úderů bicích. Skladbu "Chopped In Half" označil za typický příklad stylu formace.
Jason Birchmeier z AllMusic napsal, že deska zní jako spojení Obituary a Death, a to hlavně díky Jamesi Murphymu, který nahradil Allena Westa. Oproti debutu Slowly We Rot jsou podle něj skladby delší a mají více zvratů a několik jich překračuje pět minut. Podle recenzenta jde o zajímavou desku zejména z historického hlediska, i když pozdější The End Complete přinese ještě větší krok vpřed.
Chris Krovatin z časopisu Kerrang! napsal, že se na druhé desce vyplatila práce a trpělivost kapely a vzniklo jedno z nejbrutálnějších alb vůbec. Podle něj jde o pochmurnou cestu do srdce vývoje death metalu, která shrnuje úrodnou hřbitovní půdu devadesátých let, a poznamenal, že něco takového mohlo vzniknout jen na Floridě.
Časopis Alternative Press zdůraznil, že se album odklonilo od 'plné rychlosti' většiny death metalových kapel k pomalému, grooveovému přístupu k brutalitě. Podle magazínu se Obituary přitom velmi brzy otevřeli prvkům hardcore, a upozornil také na vliv desky na hnutí deathcore.
Magazín Decibel zařadil Cause Of Death do své Síně slávy jako 27. album a retrospektivu s rozhovory se všemi členy, kteří na desce hráli, zaznamenal Kory Grow. Monte Conner z Roadrunneru v ní označil LP za nejlepší desku kapely. Server Metal Injection ji v roce 2026 zařadil do žebříčku deseti nejlepších death metalových alb devadesátých let a připomněl, že Tardyho vokál se stal jedním z nejvíce napodobovaných v žánru.
Na Metal Archives má album přes dvacet pět recenzí s průměrem zhruba 89 %. Čtenáři nejčastěji vyzdvihují Murphyho sóla, Tardyho hlas a hutný, těžký zvuk, jednotliví recenzenti dávají i 100 %. Server Metal-Reviews.com desku ohodnotil 100/100 a recenzent ocenil Murphyho sóla v kontrastu s monolitickým, střednětempým pulsem Peresovy rytmiky. Objevují se však i kritické hlasy, které album označují za opakující se nebo přeceňované (nejnižší hodnocení je 60 %).
Komerčně nahrávka v hitparádách neuspěla. Podle diskografie Obituary se do žebříčků nedostal ani debut, ani druhá deska. Na podporu alba vyrazila formace v listopadu 1990 na turné po USA se svými labelovými kolegy.
Odkaz desky připomnělo vystoupení, na kterém Obituary zahráli Cause Of Death celé, a to 13. dubna 2019 na festivalu Decibel Metal & Beer Fest ve Filadelfii. V roce 2022 vyšlo u Relapse Records živé vydání Cause Of Death - Live Infection. Zpěvák kapely Celtic Frost Tom G. Warrior navíc převzatou "Circle Of The Tyrants" podle Decibelu ocenil: John Tardy vzpomínal, že se s ním setkal v hotelovém baru a Warrior mu řekl, že se mu verze líbí.
Česká recenze na serveru Metal Forever & Metal Man Web Zine označuje rok 1990 za zásadní pro death metal a ukazuje, že Obituary byli v ideální pozici, když po skvělém debutu Slowly We Rot přišli o čtrnáct měsíců později s druhou deskou. Recenzent zdůrazňuje, že když 'nastoupil' James Murphy, byly práce na albu už v plném proudu, a bicí hodnotí jako deathově odtažité, agresivní a syrové. Hlavní zásluhu na výsledku přisuzuje Tardyho vokálům, jejichž démonické fráze v "Chopped In Half", "Cause Of Death" a "Memories Remain" mísí obavy s obdivem, a vyzdvihuje také 'divokou rytmickou polarizaci' v "Body Bag" a "Dying", kde zpěvák posluchače odsuzuje k smrti. Vztah k Obituary podle něj připomíná dokonalý stockholmský syndrom a desku řadí spolu s debutem a The End Complete mezi základní pilíře death metalu.
Basák Daniel Tucker, který po nahrání debutu Slowly We Rot zmizel, se svému nástupci Frankovi Watkinsovi ozval až o mnoho let později. Watkins vzpomínal, že ho kolem roku 1996 nebo 1997 na koncertě v Tampě oslovil s tím, že je to on, kdo hrál na první desce, a jméno mu zprvu nic neříkalo.
Při nahrávání došlo k nepříjemné nehodě. Watkinsovi, kterému kvůli jeho výšce a nešikovnosti říkali 'Goofy', se při 'blbnutí' s Trevorem Peresem podlomily nohy a upadl na magnetofon s cívkou, tedy kotoučem magnetofonového pásku, na který se tehdy ve studiu nahrávalo. Podle Jamese Murphyho se pásek při pohybu zaseknul a natáhl jako guma. Pracovníci studia si prý mysleli, že zničil celé album, ale Scott Burns pásek nakonec zachránil pomocí žiletky, šikovnosti a 'kreativního' stříhání.
Další příhoda se týká zpěváka Johna Tardyho. Jeho bratr, bubeník Donald Tardy vyprávěl, že John při jedné zvláště zdařilé, brutální vokální pasáži působil velmi hrdě, a když se ho Burns zeptal, zda to má opravdu nahrát, vyčerpaný John odpověděl, ať Burns chcípne.
Zvuková zvláštnost nahrávky se objevila až o několik let později. Monte Conner z Roadrunneru uvedl, že rytmické kytary na desce byly podle všeho nahrány v opačné fázi, což je technická chyba, kvůli které zvuk působí nepřirozeně široce ve stereu. Upozornil na to George Marino při remasterování v roce 1997 a Scott Burns to dodnes vehementně popírá, protože jde o producentský přehmat, který si nikdo nerad přiznává...
Watkins popsal, že kapela chtěla, aby se album na kazetě chovalo jako Reign in Blood od Slayer, tedy aby se celé vešlo na jednu stranu a přehrávač ho po otočení pásku pouštěl znovu dokola. Vydavatelství Roadrunner namítlo, že na to je deska příliš dlouhá, a členové kapely uvažovali o jejím zkrácení.
Památné bylo také focení propagačních snímků těsně po nahrávání. Scott Burns spolu s fotografem Timem Hubbardem vymysleli, že členové budou ležet v rakvích, které Burns sám postavil z tenké překližky, nastříkané černou barvou. Členové kapely ten nápad považovali za hloupý a John Tardy později vtipkoval, že vydavatelství použije jakoukoliv blbost, kterou mu navrhnete. Watkins s Peresem si 'své' rakve údajně odnesli domů a používali je jako konferenční stolek.
Krátce po dokončení nahrávání vyrazila formace na své první celostátní turné jako předkapela Sacred Reich a Forced Entry. Podle Perese se k nim Sacred Reich zprvu chovali nedůvěřivě, protože v nich viděli staré thrashery s nedůvěrou k death metalu, ale v polovině turné se z nich stali kamarádi.
Na festivalu Milwaukee Metalfest došlo při koncertě v Eagles Hall k nehodě s pyrotechnikou: jejich technik, 'Big Daddy', navzdory zákazu pustil plameny, ale zbytky lepicí pásky na pyrotechnických 'trubkách' způsobily, že se výbuch nečekaně obrátil dolů a rozmetal část pódia. James Murphy byl zasažen úlomkem dřeva do zad a Donalda Tardyho to vyhodilo z bubenické stoličky. Kapela přesto svůj set dohrála.
Na své první evropské turné se Obituary vypravili s Morgoth a Demolition Hammer. Donald Tardy vzpomínal, že cestu pro něj poznamenala zpráva o smrti kytaristy Stevieho Raye Vaughana, jehož s Johnem velmi obdivovali...
Basák Watkins po návratu z turné údajně nesměl do matčina domu, dokud ho neumyla hadicí, protože byl po měsících na cestách špinavý a smrděl jako 'cikánské hračky'...
Murphyho působení v Obituary skončilo krátce nato. Po evropském turné následovalo americké se Sepulturou a Sadus a když se skupina vrátila domů, Allen West byl opět připraven hrát. Murphy při příjezdu na zkoušku zjistil, že se Allen vrací, a odešel. Watkins ho později označil za výborného hráče, který by dokázal na dalších deskách přinést mnoho nového, ale přiznal, že na turné se Murphy změnil a členy kapely to začalo zatěžovat. Murphy později založil Disincarnate, jehož debut Dreams Of The Carrion Kind (1993) obsahuje řadu riffů, které marně nabízel Obituary.
Skladba "Find The Arise" má starší původ. Podle dostupných zdrojů vznikla již v dobách, kdy se kapela jmenovala Xecutioner, a její dřívější verze vyšla na kompilaci Raging Death u Godly Records. Demo "Find The Arise" je zařazeno i na pozdější kompilaci Anthology (2001).
Album vyšlo v remasterované podobě u Roadrunneru v letech 1997/1998, na které se podílel George Marino, a obsahuje demoverze skladeb "Infected", "Memories Remain" a "Chopped In Half" a rozšířený booklet Cause Of Death: A Personal History. V srpnu 2026 vyšlo u Real Gone Music remasterované vydání na vinylu v šedé barvě s černými skvrnami, které bylo podle vydavatele prvním americkým přetiskem desky po téměř třiceti letech.
Příběh alba popisuje také oficiální biografie Turned Inside Out: The Official Story Of Obituary od Davida E. Gehlkeho z roku 2021, kterou vydalo nakladatelství Decibel Books, s předmluvou Maxe Cavalery ze Sepultury, jehož formace původně o motiv obalu alba stála. Basista Frank Watkins, který desku nahrával, hrál s Obituary na všech albech až do roku 2009 a v roce 2015 zemřel na rakovinu...
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Infected" | John Tardy (text), Trevor Peres, Donald Tardy (hudba) | 5:34 |
| 2 | "Body Bag" | John Tardy (text), Trevor Peres, Donald Tardy (hudba) | 5:49 |
| 3 | "Chopped In Half" | John Tardy (text), Trevor Peres, Donald Tardy (hudba) | 3:43 |
| 4 | "Circle Of The Tyrants" (coververze Celtic Frost) | T. G. Warrior (text i hudba) | 4:25 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 5 | "Dying" | John Tardy (text), Trevor Peres, Donald Tardy (hudba) | 4:29 |
| 6 | "Find The Arise" | John Tardy (text), Trevor Peres, Donald Tardy (hudba) | 2:51 |
| 7 | "Cause Of Death" | John Tardy (text), Allen West, Trevor Peres (hudba) | 5:38 |
| 8 | "Memories Remain" | John Tardy (text), Trevor Peres, Donald Tardy (hudba) | 3:44 |
| 9 | "Turned Inside Out" | John Tardy (text), Trevor Peres, Donald Tardy (hudba) | 4:57 |
| Celkový čas: | 41:10 | ||
| Číslo | Název skladby | Délka |
|---|---|---|
| 10 | "Infected" (demo verze) | 4:16 |
| 11 | "Memories Remain" (demo verze) | 3:34 |
| 12 | "Chopped In Half" (demo verze) | 3:45 |
| Celkový čas: | 52:37 | |
| Hodnocení hudebních kritiků | |
|---|---|
| Zdroj | Hodnocení |
| AllMusic | 3,5/5 |
| Collector's Guide to Heavy Metal | 7/10 |
| Select | 3/5 |
Deska Cause Of Death (1990) se neumístila v hlavních národních hudebních žebříčcích, například v americkém Billboard 200 nebo britském Official Albums Chart. V žebříčcích sestavovaných fanoušky si však získala uznání a patří mezi významná alba deathmetalové scény. Podle dostupných údajů nezískala ani žádnou oficiálně doloženou certifikaci za prodeje (zlatou ani platinovou desku). Přesné celosvětové prodeje nejsou veřejně spolehlivě zdokumentovány.
