Ampeg je výrobce nejlépe známý svými basovými zesilovači. Původně byla společnost založena v roce 1946 v Lindenu v New Jersey Everittem Hullem a Stanleym Michaelsem jako 'Michaels-Hull Electronic Labs', dnes je Ampeg součástí Yamaha Guitar Group. Ačkoli se specializuje na výrobu basových zesilovačů, Ampeg již dříve vyráběl kytarové zesilovače a snímače a nástroje včetně kontrabasů, basových kytar i elektrických kytar.

Raná léta (1946 - 1959) - Everett Hull, klavírista a baskytarista, který hrál s kapelníkem Lawrencem Welkem v Chicagu ve snaze zesílit svůj nástroj vynalezl snímač pro kontrabas a 6. února 1946 podal patentovou přihlášku na 'prostředky zesílení zvuku pro strunné hudební nástroje typu houslí'. Následující rok mu byl udělen patent č. 2 430 717. Hull umístil snímač na vrchol podpěrného kolíku uvnitř těla nástroje a jeho manželku Gertrudu to insirovalo k pojmenování vynálezu 'Ampeg', což je zkrácená verze 'amplified peg (zesílený kolík)'. Poté se přestěhoval do New Jersey, kde se spojil s elektrotechnikem Stanley Michaelem, který prodával basové zesilovače své vlastní konstrukce, které byly brzy přejmenovány na Michael-Hull Bassamp. V roce 1946 založili v Newarku v New Jersey společnost Michael-Hull Electronic Labs, skrze kterou chtěli prodávat své dva produkty. Michael v roce 1948 firmu opustil a přenechal ji Hullovi, který ji v následujícím roce přemístil na 42. ulici na Manhattanu nad New Amsterdam Theatre a přejmenoval ji na 'The Ampeg Bassamp Company'.

Firma Michael-Hull inzerovala v časopise DownBeat a uvedla Chubby Jacksona a Johnny Friga jako basisty, kteří používají její výrobky. Dále s ní podepsal smlouvu na propagaci produktů Ampeg americký jazzový baskytarista Eddie Safranski a za odměnu obdržel vybavení dle vlastního výběru. Po Michaelově odchodu Hull nadále využíval spojení se známými hudebníky, aby zvýšil povědomí o svých produktech v newyorské jazzové komunitě. Nové sídlo společnosti Ampeg mezi Carnegie Hall, NBC Studios na 30 Rockefeller Plaza a Divadlem Paramount pomohlo navázat vztahy s basisty jako Oscar Pettiford, Joe Comfort, Amos Milburn a Don Bagley. V roce 1955 navštívil kanceláře Ampegu místní hudebník a elektrikář Jess Oliver a když si Hullův snímač snadno nainstaloval sám, Hull mu nabídl práci. Oliver se k Ampegu připojil na plný úvazek až v roce 1956, ve stejném roce, kdy byl název Ampeg zjednodušen na 'The Ampeg Company'. V roce 1959 byla založena společnost 'The Ampeg Company, Inc.'' s prezidentem Everettem Hullem, tajemnicí Gertrudou Hullovou a viceprezidentem Jesse Oliverem.

Další vývoj - V roce 1960 představil Ampeg B-15, basový kombinovaný zesilovač s inovativní funkcí flip-top, který vynalezl a patentoval Oliver. B-15 byl prvním zesilovačem řady Poraflex a brzy se stal preferovaným studiovým zesilovačem hudebníků jako James Jamerson a Chuck Rainey. B-15 a jeho varianty se staly nejvíce používanými basovými zesilovači pro nahrávání v historii. Do roku 1963 řada Portaflex tvořila 44 % prodeje zesilovačů Ampeg. V roce 1962 se Ampeg a jeho 40 zaměstnanců přestěhovali do nového výrobního závodu v Lindenu v New Jersey. Plocha 8 000 čtverečních stop byla třikrát větší než jejich předchozí působiště. V červnu následujícího roku Ampeg oznámil počáteční nabídku vydaných akcií a stal se veřejně obchodovatelnou společností. V roce 1964 měla společnost Ampeg 100 zaměstnanců a potřebovala tedy opět více prostoru, přestěhovala se proto o jeden blok dále.

Kombinace rostoucí popularity rokenrolu a přechod basistů z kontrabasu na elektrickou basovou kytaru během této doby představovalo výzvu pro hlavní podnikatelskou činnost společnosti. V jejích reklamách nadále vystupovali významní klasičtí, jazzoví a country umělci, ale s výraznou absencí rockerů a Hull se snažil minimalizovat návštěvy rockových hudebníků ve svých prodejnách. Jeho nechuť k rock and rollové hudbě byla dále umocněna úspěchem hlavního konkurenta společnosti Ampeg, společnosti Fender, přestože Ampeg neustále vedla v celkových prodejích. Celá šedesátá léta byly zesilovače Ampeg navrhovány pro čistý, nezkreslený zvuk, přičemž Hull řekl: „Nikdy nebudeme dělat nic pro rock 'n' roll“. Společnost nadále rostla, přesto měla 3,5 milionu dolarů v nenaplněných nevyřízených zakázkách. To způsobilo, stejně jako neshody s Hullem, že Oliver rezignoval a Hull začal hledat pro společnost potenciálního kupce.

V září 1967 se Ampeg stal dceřinou společností Unimusic Inc., když nově vytvořená skupina investorů získala většinový podíl akcií Ampeg. I když byl Hull stálé jejím prezidentem, Unimusic koupil společnost s úmyslem použít ji jako výchozí bod pro změnu. Po konfliktu s Unimusic Hull 3. října 1968 na svou funkci rezignoval. Unimusic představila přepracované logo Ampeg a novou řadu reklam, zaměřených na rockový trh. Hlavní inženýr Ampegu Bill Hughes a Roger Cox, s podporou Boba Rufkahra a Dana Armstronga vyvíjeli to, co si Cox představoval jako 'největší a nejodpornější basový zesilovač, jaký kdy svět viděl'.

Společnost založil v roce 1946 Lowel C Kiesel jako L.C. Kiesel Company v San Diegu v Kalifornii. Jejími prvními vlastními výrobky byly kytarové snímače, které byly navinuty pomocí starého šicího stroje. Poté se její aktivita soustředila na výrobu steel kytar. V roce 1947 se krátce přesunula do Kieslova rodného města Göteborgu v Nebrasce a v roce 1949 se vrátila zpět do jižní Kalifornie, kdy Kiesel pojmenoval společnost jménem Carvin, odvozeným od křestních jmen svých dvou nejstarších synů, Carsona a Gavina.

V letech 1950 až 1970 firma Carvin vyráběla a montovala několik typů kytar a zesilovačů. Byla také autorizovaným výrobcem a prodejcem kytar Fender a Martin, snímačů DeArmond a akordeonů Sonola. V 60. a na začátku 70. let používala na svých kytarách Höfnerovy krky. Počínaje sedmdesátými léty využila mezeru v trhu s hudebními nástroji přímým prodejem zákazníkům prostřednictvím zásilkového prodeje. Na konci 70. let Carvin zahájila výrobu vlastních nástrojů a rozšířila své produktové řady o profesionální audio zařízení, zesilovače, nahrávací zařízení, osvětlení a další jevištní a studiové vybavení. Později přešla na výrobu kytar s thru-neck krkem a přitáhl metalisty jako Jason Becker a Marty Friedman. V 80. letech také začala nabízet kytary a basy na míru.

28. prosince 2009 bylo oznámeno, že zemřel zakladatel Carvin Guitars / Kiesel Guitar, Lowell C. Kiesel. V roce 2015 společnost Carvin Corporation převedla obchod s kytarami na novou společnost Kiesel Guitars, která pokračuje v budování elektrických a akustických kytar, syntezátorových MIDI kytar, basových kytar a dalších nástrojů pod značkou Carvin Guitars a také další, Kiesel značkové nástroje. Společnost Carvin Corporation nadále provozovala značky Carvin Amplifiers a Carvin Audio, které vyráběly kytarové a basové zesilovače a další profesionální audiozařízení. V říjnu 2017 společnost Carvin Audio oznámila, že jejich kalifornská továrna zavře po více než 70 letech své brány. 23. ledna 2018 společnost Carvin Amps and Audio oznámila opětovné spuštění svých webových stránek a 14. června 2018 oznámila, že sklad byl přesunut do centralizovaného umístění v USA, aby zákazníkům nabídl rychlejší přepravu po celé zemi.

Začátky - Firma Framus pochází vlastně z města Schönbach, dnes zvaného Luby (okres Cheb) v České republice na úpatí Krušných hor, které formovala hudba. Byly zde vyráběny housle a další strunné nástroje a vyváženy odtud do celého světa. Tady se v roce 1917 narodil zakladatel společnosti Framus Fred Wilfer. Po druhé světové válce, když se doslechl o plánech vyhnat sudetské Němce z poválečného Československa se rozhodl vybudovat nový základ pro svůj podnik na západě. Ještě předtím, než se první vlak chystal přepravit výrobce houslí ze Schönbachu do jiných oblastí, Fred Wilfer kontaktoval různé vládní úřady v Bavorsku a seznámil je se svými úmysly. Bavorská vláda jeho plány uvítala a požádala ho, aby vytvořil všechny podmínky potřebné pro přestěhování těchto kvalifikovaných sil do Bavorska. V roce 1946 tedy vznikla společnost FRAMUS, jejíž název je zkratkou FRAnconian MUSical instruments a je navržen tak, aby upozornil na skutečnost, že slavní výrobci houslí z Schönbachu učinili z regionu Franconia v Německu svůj nový domov. Když do Erlangenu přijel první vlak, přepravující pracovníky, kvalifikované pro výrobu houslí, byl pro ně Wilfer mužem, který jim našel bydlení a učinil také kroky pro zřízení prvních dílen.

Vývoj - Na podzim roku 1946 byla v bývalém skladu kol v Möhrendorfu zřízena továrna. Na konci roku 1948 byla továrna přesunuta do bývalého pivovaru v nedalekém Baiersdorfu. I tento velký prostor se brzy ukázal jako nedostatečný. Na konci roku 1949 se centrem osídlení Schönbachových houslařů stalo město Bubenreuth. Tam Wilfer začal stavět jednu z nejmodernějších továren své doby a v létě roku 1954 už zde pracovalo asi 170 zaměstnanců. S 2200 metry čtverečními, které měli k dispozici, brzy vyrobili více než 2 000 nástrojů za měsíc. Kytara - zejména elektrická - se stala novým bestsellerem. Koncem padesátých let se tržby enormně zvýšily kvůli popularitě rock and rollové hudby a bylo proto zavedeno několik nových technologických prvků (například zavedení kovového prutu do krku kytary) a v Pretzfeldu (25 km severně od Bubenreuthu ve franském Švýcarsku) byla postavena v roce 1966 druhá továrna. Framus se stal největším výrobcem kytar v Evropě, do konce 60. let zaměstnával přibližně 300 pracovníků.