|
| Vydáno | 25. července 1983 |
|---|---|---|
| Natočeno | 10. - 27. května 1983 | |
| Studio | Music America (Rochester, New York, USA) | |
| Žánr | Thrash metal, speed metal | |
| Délka | 51:20 | |
| Label | Megaforce Records | |
| Producent | Paul Curcio |
 |
 |
| "Whiplash" (8. srpna 1983) | "Jump In The Fire" (20. ledna 1984) |
Píseň "Whiplash" byla vydána jako první singl z debutové desky Kill ’Em All a zároveň šlo o vůbec první singl, který Metallica vydala. Oficiálně vyšel 8. srpna 1983.
Skladba byla v průběhu let mnohokrát předělána různými interprety, přičemž nejznámější cover verzi nahráli Motörhead. Jejich verze dokonce získala cenu Grammy za Best Metal Performance.
Na singlu se dále objevují songy "Seek & Destroy" a "Phantom Lord". Ty jsou ale prezentovány jako živé nahrávky - ve skutečnosti jde o alternativní studiové verze, ke kterým byl dodatečně přimíchán 'hluk' publika, aby působily jako koncertní záznam.
Skladba "Jump In The Fire" byla vydána jako druhý a zároveň poslední singl z debutové desky Kill ’Em All. Dále obsahoval skladby "Phantom Lord" a "Seek & Destroy".
"Jump In The Fire" patří mezi nejranější nahrané skladby této formace a objevila se už na demu Ron McGovney’s ’82 Garage, které nikdy oficiálně nevyšlo. Původní text i tématika písně, zaměřená na sex, pocházely od Davea Mustainea, který skladbu složil už ve svých 16 letech ve své dřívější skupině Panic. Verze, kterou Mustaine přinesl Jamesi Hetfieldovi a Larsi Ulrichovi po svém vstupu do sestavy Metallicy, byla poměrně syrová. Společně ji následně upravili a výsledkem byla podoba, známá z raného dema. Po Mustaineově odchodu vznikl nový text, který napsal James Hetfield. Ten se 'posunul' k představě zatracených duší odsouzených do Pekla, a tedy k motivu 'skoku do ohně'.
Lars Ulrich uvedl, že skladbu psali s cílem znít podobně jako píseň "Run to the Hills" od Iron Maiden, která byla v té době velmi populární. Dave Mustaine však toto tvrzení později popřel...
V novějších živých provedeních (od roku 2004) je píseň hrána v ladění D standard, zatímco starší koncertní verze byly ve standardním Éčku.
Kill ’Em All je debutové album americké heavy metalové skupiny Metallica, vydané 25. července 1983 prostřednictvím nezávislého vydavatelství Megaforce Records.
Po svém vzniku v roce 1981 začala Metallica vystupovat v místních klubech v Los Angeles. Nahrála několik dem, aby upoutala pozornost majitelů klubů, a nakonec se přestěhovala do San Francisca, aby získala služby baskytaristy Cliffa Burtona. Demo No Life ’til Leather (1982) zaujalo šéfa vydavatelství Megaforce Jona Zazulu, který s nimi podepsal smlouvu a poskytl jim rozpočet 15 000 dolarů na nahrávání. Kytarista Dave Mustaine, který se spolupodílel na autorství několika skladeb na Kill ’Em All, byl krátce před začátkem nahrávání vyhozen; nahradil ho Kirk Hammett z Exodus.
Album bylo nahráno v květnu 1983 s producentem Paulem Curciem ve studiu Music America Studios v Rochesteru ve státě New York. Původně mělo nést název Metal Up Your Ass a obal měl zobrazovat ruku svírající dýku, vystupující ze záchodové mísy. Zazula skupinu přesvědčil, aby název i obal změnila, protože se distributoři obávali, že vydání desky s tak urážlivým názvem a obalem by snížilo její šance na komerční úspěch.
Metallica album propagovala dvouměsíčním společným turné Kill ’Em All for One s anglickou heavy metalovou skupinou Raven ve Spojených státech. Zpočátku bylo v USA distribuováno 15 000 kopií, přičemž do konce evropského turné Seven Dates of Hell v roce 1984 se celosvětově prodalo 60 000 kopií. Deska se do žebříčku Billboard 200 dostala až v roce 1986, kdy dosáhla 155. místa, a to po komerčním úspěchu třetího alba Master of Puppets; reedice u Elektra z roku 1988 dosáhla 120. místa.
Kill ’Em All bylo v době vydání kritiky chváleno a od té doby je považováno za průlomové dílo pro thrash metal. Zpětně bylo také zařazeno na několik seznamů nejlepších alb. Hudební přístup i texty se výrazně lišily od rockového mainstreamu počátku 80. let a inspirovaly řadu kapel, které následovaly podobný směr. V roce 2025 bylo certifikováno jako 4× platinové organizací Recording Industry Association of America (RIAA) za distribuci čtyř milionů kopií ve Spojených státech. V roce 2016 bylo remasterováno a znovu vydáno jako rozšířený box set .
Jak již bylo zmíněno, Metallica byla založena v roce 1981 v Los Angeles bubeníkem Larsem Ulrichem a zpěvákem/kytaristou Jamesem Hetfieldem. Ještě před ustálením finální sestavy požádal majitel vydavatelství Metal Blade Records Brian Slagel Metallicu, aby nahrála skladbu pro první vydání jeho kompilace Metal Massacre. Hetfield a Ulrich vybrali song "Hit The Lights" z předchozí skupiny Hetfielda a jeho kamaráda z dětství Rona McGovneyho Leather Charm a nahráli ji s Hetfieldem na vokálech, McGovneym na baskytaře a dočasným kytaristou Lloydem Grantem.
První sestavu formace tvořili Hetfield, Ulrich, McGovney a kytarista Dave Mustaine, který byl získán prostřednictvím inzerátu v novinách. Skupina zkoušela v McGovneyho garáži a hledala příležitosti ke hraní v místních klubech. První koncert Metallicy se uskutečnil 14. března 1982 v klubu Radio City v Anaheimu. Devítiskladbový set obsahoval dvě vlastní skladby ("Hit The Lights" a nedokončenou verzi "Jump In The Fire" z Mustaineovy dřívější kapely Panic) a coververze písní skupin nové vlny britského heavy metalu (NWOBHM), jako byli Diamond Head, Blitzkrieg, Savage a Sweet Savage.
Koncert neproběhl úplně podle plánů, protože Mustaine měl problémy s distortion pedálem a během jedné skladby mu praskla struna. Druhé vystoupení proběhlo 27. března 1982 v hollywoodském klubu Whisky a Go Go, a to jako předkapela Saxon. Původně měli Saxon předskakovat Mötley Crüe, ti však vystoupení zrušili kvůli rostoucí popularitě...
Metallica tedy nahrála třískladbové demo, aby přesvědčila vedení klubu, že může před Saxon vystoupit. Třetí koncert se uskutečnil v dubnu 1982 a došlo zde k prvnímu provedení skladby "The Mechanix", kterou Mustaine napsal během svého působení v Panic. Mustaine také na raných koncertech komunikoval s publikem, protože Hetfield byl plachý.
Aby formace upoutala pozornost majitelů klubů, nahrála v dubnu 1982 demo Power Metal, které kromě již hraných skladeb obsahovalo i "Motorbreath". Logo kapely, zobrazující název s prodlouženým prvním a posledním písmenem s ostrými patkami a kurzívou, navrhl Hetfield. Demo No Life ’til Leather bylo nahráno v červenci 1982 a vyvolalo ohlas v undergroundových tape-tradingových kruzích. Obsahovalo znovu nahranou verzi "Hit The Lights", která se objevila na druhém vydání Metal Massacre, a také nové skladby jako "Phantom Lord", "Seek & Destroy" a "Metal Militia". Nahrávání a mastering financoval Kenny Kane, majitel punkového labelu High Velocity, a distribuci zajišťoval Lars Ulrich se svým přítelem Patem Scottem.
Kvůli napjatým vztahům s Mustainem opustil McGovney v prosinci kapelu. Ulrich byl ohromen výkonem Cliffa Burtona, který tehdy hrál ve skupině Trauma v klubu Troubadour ve West Hollywoodu a nabídl mu, aby se k Metallice přidal. Burton souhlasil pod podmínkou, že se Metallica přestěhuje do oblasti San Francisca. Po přesunu do El Cerrito v únoru 1983 skupina bydlela a zkoušela v domě manažera skupiny Exodus Marka Whitakera, který nazývala 'Metallica Mansion'.
Metallica plánovala nahrát své debutové album v Los Angeles u nezávislého labelu Briana Slagela s rozpočtem 8 000 dolarů. Slagel si však nahrávání nemohl dovolit, a tak Ulrich kontaktoval Jona Zazulu, majitele obchodu s deskami v New Jersey a promotéra heavy metalových kapel na východním pobřeží, který už slyšel jejich demo No Life ’til Leather. Metallica si na konci března pronajala nákladní vůz U-Haul a odjela do New Jersey, kde umožnila Zazulovi prodávat kopie dema, aby mohl založit Megaforce Records, protože žádné vydavatelství nechtělo nahrávání desky financovat.
Kytarista Dave Mustaine byl raným členem Metallicy a podílel se na spoluautorství několika skladeb na Kill ’Em All. Jeho nevyzpytatelné a násilné chování však vedlo k jeho vyloučení z kapely před začátkem nahrávání.
Hetfield a Ulrich Mustainea propustili ráno 11. dubna po koncertu v New Yorku kvůli jeho problémům s drogami a alkoholem, nadměrně agresivnímu chování a konfliktům s ostatními členy. Na doporučení Whitakera Metallica angažovala Kirka Hammetta, který hrál v Exodus a byl bývalým studentem Joea Satrianiho. Hammett se naučil skladby během letu do New Yorku a necelý měsíc poté začal s kapelou nahrávat album.
Metallica se setkala s producentem Paulem Curciem ve studiu Music America v Rochesteru a desku nahrála během dvou týdnů. Protože si během nahrávání nemohli dovolit hotel, členové kapely bydleli v domech různých lidí v Rochesteru a v Music Factory v Jamaica, Queens, kde zkoušela skupina Anthrax. Curcio nastavil studiové vybavení, jako by nahrával běžnou rockovou kapelu. Myslel si, že původní nahrávky zněly příliš zkresleně, a snažil se to kompenzovat snížením úrovní.
Metallica nebyla spokojena s Curciovým přístupem, protože působil nezaujatě a měl malý vliv na výsledný zvuk. Ačkoliv Zazula chtěl, aby Hammett napodobil Mustaineova sóla, kytarová sóla na albu byla pouze částečně založena na Mustaineových původních partech, přičemž první čtyři takty většiny sól napsal Mustaine ještě před svým odchodem. Navzdory sporům byly Mustaineovy příspěvky k ranému období kapely uznány a na Kill ’Em All získal čtyři autorské kredity.
Zazula nebyl spokojen s původním mixem, protože bicí byly příliš hlasité a kytary příliš potlačené. Remix provedl zvukový inženýr Chris Bubacz podle jeho pokynů. Celkové náklady na nahrávku, zaokrouhlené na přibližně 15 000 dolarů, málem přivedly Zazulu k bankrotu. Později uvedl: „Tohle jsou peníze z hypotéky, které utrácím, ne něco, co mám stranou a co bych chtěl investovat.“
Členové kapely nebyli přítomni při mixování a komunikovali s Curciem a Bubaczem pouze prostřednictvím Zazuly. Po nespokojenosti s výsledným mixem si formace zajistila, aby byl při mixování budoucích alb vždy přítomen alespoň jeden člen. Curcio později v rozhovoru z roku 2018 vysvětlil: „Když jsme se dostali k mixu, párkrát jsem je neměl v režii, protože se natahovali přes zvukaře a šahali na ovládací prvky, čímž překáželi. Tak jsem je vykázal a v režii se zamkl. Můj syn mi vždy říká, že jsem na ně byl zlý. Nebyl jsem zlý, snažil jsem se dokončit album.“
Zazula měl potíže najít distributora, ale nakonec přesvědčil Relativity Records k distribuci desky v USA a Kanadě a Music for Nations v Evropě.
Metallica původně zamýšlela pojmenovat nahrávku Metal Up Your Ass a opatřit ji obalem, zobrazujícím ruku svírající dýku vystupující ze záchodové mísy. Zazula je však přesvědčil, aby název i obal změnili, protože se domníval, že jsou příliš explicitní na to, aby je distributoři byli ochotni prodávat. Finální obal zobrazoval stín ruky pouštějící zakrvácené kladivo.
Baskytarista Cliff Burton je připisován jako autor názvu Kill ’Em All - vztahujícího se k opatrným distributorům nahrávek, když řekl: „Those record company fuckers ... kill 'em all!“ (Tyhle zmrdy z nahrávacích společností... všechny je zabijte!) - jako reakci na celou situaci. Ulrich považoval Kill ’Em All za dobrý název a Zazula souhlasil.
Burton navrhl Garymu L. Heardovi, který byl také zodpovědný za fotografii Metallicy na zadní straně obalu, aby na artworku použil motiv zakrváceného kladiva. Podle Hammetta: „Cliff s sebou nosil kladivo všude, kam šel. Vždy ho měl v zavazadle a občas ho vytáhl a začal s ním ničit věci.“
Přestože původní název nebyl použit, kapela později vydala tričko Metal Up Your Ass s navrhovaným artworkem. Bootlegový živý záznam z roku 1982 z klubu Old Waldorf, nazvaný Metal Up Your Ass (Live), obsahoval původní obal.
Původní lisy desky obsahovaly vnitřní obal s fotografiemi a texty, stejně jako stříbrný štítek na vinylu. Pozdější lisy měly prázdný bílý obal a standardní label. Reedice z roku 1988 znovu obsahovala texty a fotografie. Původní vydání lze rozpoznat podle stříbrných štítků se seznamem skladeb, ale bez uvedení jejich délek.
Každé vydání obsahovalo frázi „Bang That Head That Doesn't Bang“ (Třepej hlavou, která netřepe).. Tato věta byla věnována fanouškovi ze San Francisca Richi Burchovi, známému svým headbangingem na raných koncertech Metallicy.
Tvorba na desce se vyznačuje propracovanými riffy, inspirovanými scénou NWOBHM, avšak hranými ve výrazně vyšší rychlosti. Toto LP je považováno za klíčové pro vznik thrash metalu, protože do žánru přineslo rychlou rytmiku, akordy v nízkých polohách a shreddingová sóla. Kirk Hammett vedle svých extrémně rychlých sól využíval také pentatonické postupy. Lars Ulrich zde uplatnil dvojité tempo na virblu, které se stalo typickým prvkem na dalších nahrávkách Metallicy.
Výrazná je rovněž Ulrichova práce s ride činelem, který zde používá mnohem častěji než na pozdějších počinech, kde začal preferovat zvuk china činelu. James Hetfield posunul svůj vokální projev od melodičtějšího stylu z dema No Life ’til Leather k drsnějšímu, ostře řezanému přednesu. Celé uskupení na této studiovce hraje rychleji a přesněji než kdy dříve. Autor Joel McIver označil výkony Cliffa Burtona a Hetfielda za téměř virtuózní, přičemž vyzdvihl Burtonovu hladkou basovou linku a Hetfieldovu precizní pravou ruku. Podle novináře Chucka Eddyho dodává mladistvý přístup k tématům jako válka, násilí či život na cestách nahrávce jisté „naivní kouzlo“.
Hudební směřování této desky ostře kontrastovalo s glam metalovými formacemi, dominujícími začátku 80. let. Díky své syrovosti a rebelantské image si Metallica získala posluchače, kteří se neztotožňovali s tehdejším mainstreamem hard rocku.
Skladba "Hit The Lights" vychází z nedokončeného materiálu projektu Leather Charm. Hetfield přinesl základní kostru a společně s Ulrichem ji dále rozpracovali. Při tempu kolem 160 BPM otevírá píseň postupný nájezd zkreslených kytar a krátký výkřik. Dominantní je hlavní riff založený na šestnáctinách a nepřetržitý osminový úder na virbl. Text oslavuje samotný heavy metal a je interpretován krátkým, vysoko posazeným vokálem. Oproti verzi z No Life ’til Leather obsahuje nové kytarové party, které Hammett pojal výrazně efektněji.
"The Four Horsemen" představuje přepracovanou verzi skladby "The Mechanix" od Davea Mustainea. Zatímco původní text pojednával o sexu na čerpací stanici, Hetfield jej nahradil motivem čtyř jezdců apokalypsy a doplnil song o mezihru a melodické sólo. Mustaine později uvedl, že můstek byl inspirován riffem ze skladby "Sweet Home Alabama" od Lynyrd Skynyrd.
"Motorbreath", napsaná Hetfieldem v době působení v Leather Charm, tématizuje život na cestách. Skladba stojí na čtyřakordové sloce a dynamickém refrénu s výraznými přechody. Charakteristické jsou zejména Ulrichovy bicí přechody a riff doprovázející Hammettova sóla.
"Jump In The Fire" byla jednou z prvních písní Davea Mustainea a původně se věnovala tématu dospívání a sexuality. Hetfield text přepracoval do perspektivy samotného Ďábla, který sleduje lidské násilí a předjímá jejich zatracení. Mustaine později uvedl, že jeho raná tvorba byla ovlivněna náboženským prostředím, ve kterém vyrůstal.
Instrumentální "(Anesthesia) - Pulling Teeth" je basovým sólem Cliffa Burtona s doprovodem bicích. Skladba ukazuje jeho charakteristický styl 'lead bass', zahrnující silné zkreslení, použití wah-wah pedálu a tapping. Úvodní hláška zvukového inženýra Chrise Bubacze: „Bass solo, take one.“ (Basové sólo, záznam první.) naznačuje, že nahrávka vznikla na první pokus. Právě tuto kompozici hrál Burton při prvním setkání s Hetfieldem a Ulrichem, kteří byli překvapeni, že slyší basu místo kytary.
"Whiplash" je postavena na extrémně rychlém tempu kolem 200 BPM a šestnáctinovém rytmu. Hetfield s Burtonem využívají palm muting a přesnou rytmiku. Text oslavuje energii publika a headbanging. Novinář Mick Wall označil tuto píseň za moment, kdy se thrash metal zrodil v plné síle.
"Seek & Destroy" začíná jemnějším kytarovým motivem ve střední poloze, později přechází do těžších riffů v nízkém ladění. Od roku 2004 slouží jako závěrečná skladba koncertů Metallicy.
"Phantom Lord" tématicky odkazuje k démonickým motivům a otevírá ji syntetický basový podklad. Střední část obsahuje čisté arpeggiové pasáže. Riff vychází z estetiky NWOBHM.
"No Remorse" je song ve středním tempu, které se v průběhu výrazně zrychlí. Byl přepracován tak, aby lépe zapadal do celkového stylu celé studiovky.
"Metal Militia", jedna z nejrychlejších písní na této desce, reflektuje životní styl heavy metalové komunity a její odpor ke konformitě. Hlavní riff od Mustainea evokuje pochodující armádu a skladba končí zvukem dupajících kroků a odrážejících se kulek.
Kill ’Em All získalo široké uznání kritiků. Bernard Doe z magazínu Metal Forces označil Kill ’Em All za jedno z nejrychlejších a nejtěžších alb, která kdy byla nahrána, a poznamenal, že není pro slabé povahy.
Greg Kot z Chicago Tribune jej uznal jako „prototyp speed metalu“, ale měl za to, že textová podobnost s Judas Priest a Misfits brání tomu, aby se stalo klasikou.
V retrospektivní recenzi Billboard ocenil Kill ’Em All za změnu podoby populární hudby díky jedinečné kombinaci punku a metalu.
Steve Huey z AllMusic označil album za „pravý zrod thrash metalu“. Vyzdvihl Hetfieldův vysoce technický rytmický kytarový styl a uvedl, že kapela „hrála s pevně kontrolovanou zuřivostí i při těch nejšíleně rychlých tempech“.
Rob Kemp v The Rolling Stone Album Guide připsal desce zásluhu na propojení punkové a metalové scény, ale uvedl, že kromě skladeb "Seek & Destroy" a "(Anesthesia) - Pulling Teeth" působí většina nahrávky jako snaha 'vypadat drsně' spíše než jako plně dokončené riffové skladby.
Martin Popoff uvedl, že Kill ’Em All se od debutů ostatních kapel Bay Area odlišovalo tím, že fanoušci se mohli ztotožnit s Hetfieldovými texty i image formace.
Chuck Eddy ze Spin považoval LP za počátek „extremní metalové mánie“ počátku 80. let. Uvedl, že při vydání nezískalo mnoho uznání kritiků, ale časem dozrálo a otevřelo dveře méně komerčně úspěšným kapelám.
Ačkoliv Joel McIver považuje za první thrash metalové album Weelcome to Hell od Venom, uznal vliv Kill ’Em All jako zásadní na rozvoj americké metalové scény.
Jon Wiederhorn z Loudwire navzdory „méně než dokonalé“ produkci uvedl, že Kill ’Em All působí jako „vlivný kus historie“ a stojí na stejné úrovni jako klasická alba Black Sabbath, Iron Maiden a Judas Priest.
Kill ’Em All jako první thrash metalové dílo, vydané v USA mělo výrazný dopad na vznikající scénu a inspirovalo mnoho skupin svou agresivitou a strohou vážností.
Kerry King ze Slayer uznal, že Slayer v té době teprve hledali svůj zvuk, zatímco Metallica už měla jasně definovanou image i hudební identitu.
Scott Ian z Anthrax byl ohromen tvrdostí a skladbou desky a uvedl, že jej ovlivnila stejně silně jako nahrávky Iron Maiden.
Mike Portnoy z Dream Theater poznamenal, že Kill ’Em All překonalo NWOBHM kapely čistou rychlostí a označil Burtonovo basové sólo za vrchol alba.
Ulf Cederlund ze švédské black metalové kapely Morbid uvedl, že songy "Motorbreath" a "Metal Militia" jej jako mladého hudebníka výrazně ovlivnily.
Kill ’Em All bylo zařazeno na 35. místo žebříčku Rolling Stone The 100 Greatest Albums of the ’80s. Dále se umístilo na 54. místě v seznamu The 100 Best Debut Albums of All Time a opět na 35. místě v '100 Greatest Metal Albums of All Time (100 největších metalových alb všech dob) , obou od stejného magazínu. Kerrang! zařadil desku na 29. místo v žebříčku 100 Greatest Heavy Metal Albums of All Time. V roce 2010 jej Consequence of Sound umístil na 94. místo v žebříčku Top 100 Albums Ever.
Kill ’Em All původně neslo pracovní název Metal Up Your Ass a mělo obsahovat velmi kontroverzní obal s rukou držící dýku vycházející z toalety. Vydavatelství Megaforce však kapelu přesvědčilo ke změně názvu i artworku kvůli obavám distributorů z příliš explicitního obsahu.
Název Kill ’Em All je připisován Cliffu Burtonovi, který jej pronesl jako reakci na odmítnutí původního konceptu a frustraci z vydavatelského prostředí.
Album bylo nahráno v květnu 1983 ve studiu Music America v Rochesteru ve státě New York a vzniklo během velmi krátkého času přibližně dvou týdnů.
Na nahrávání byl stanoven velmi nízký rozpočet kolem 15 000 dolarů, který Jon Zazula financoval téměř na hranici vlastních možností, což jej podle jeho pozdějších vyjádření finančně výrazně zatížilo.
Na některých skladbách se autorsky podílel Dave Mustaine, který byl ale krátce před samotným nahráváním z formace vyhozen a na desce už nevystupoval.
První lisy měly specifické stříbrné etikety na vinylu a obsahovaly také vnitřní obal s texty a fotografiemi. Na těchto vydáních se objevoval i nápis „Bang That Head That Doesn't Bang“ (Třepej hlavou, která netřepe).
Album je často uváděno jako první thrash metalová deska vydaná ve Spojených státech, čímž zásadně ovlivnilo vznik a vývoj americké thrash metalové scény.
Původní plánovaná edice byla extrémně omezená a první náklad se pohyboval pouze v řádu několika tisíc kusů, což odpovídá tehdejším možnostem nezávislého vydavatelství Megaforce.
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Hit The Lights" | James Hetfield/Lars Ulrich | 4:17 |
| 2 | "The Four Horsemen" | Hetfield/Ulrich/Dave Mustaine | 7:13 |
| 3 | "Motorbreath" | Hetfield | 3:08 |
| 4 | "Jump In The Fire" | Hetfield/Ulrich/Mustaine | 4:41 |
| 5 | "(Anesthesia) - Pulling Teeth" (Instrumental) | Cliff Burton | 4:14 |
| 6 | "Whiplash" | Hetfield/Ulrich | 4:08 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 7 | "Phantom Lord" | Hetfield/Ulrich/Mustaine | 5:01 |
| 8 | "No Remorse" | Hetfield/Ulrich | 6:26 |
| 9 | "Seek & Destroy" | Hetfield/Ulrich | 6:54 |
| 10 | "Metal Militia" | Hetfield/Ulrich/Mustaine | 5:11 |
| Celkový čas: | 51:20 | ||
Bonusové skladby na reedici z roku 1988 byly původně nahrány jako B-strany singlu "Creeping Death" v roce 1984. Později byly známé jako Garage Days Revisited a nakonec se objevily také na kompilačním albu Garage Inc. (1998).
Bonusové skladby v digitální reedici byly nahrány živě v Seattle Center Coliseum v Seattlu ve státě Washington dne 29. srpna 1989 a později se objevily také na živém albu Live Shit: Binge & Purge (1993).
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 11 | "Am I Evil?" (Diamond Head cover) | Sean Harris/Brian Tatler | 7:50 |
| 12 | "Blitzkrieg" (Blitzkrieg cover) | Brian RossIan Jones/Jim Sirotto | 3:37 |
| Celkový čas: | 62:47 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 11 | "The Four Horsemen" (live) | Hetfield/Ulrich/Mustaine | 5:03 |
| 12 | "Whiplash" (live) | Hetfield/Ulrich | 4:08 |
| Celkový čas: | 9:11 | ||
V roce 2016 bylo album remasterováno a znovu vydáno jako limitovaná deluxe box set edice s rozšířeným seznamem skladeb a bonusovým obsahem. Deluxe edice obsahuje původní album na vinylu i CD, picture disc s původním tracklistem singlu "Jump in the Fire", čtyři CD s rozhovory, hrubými mixy a živými nahrávkami z let 1983 - 1984 a také DVD s koncertem v Chicagu.
| Rok | Hitparády | Vrchol |
|---|---|---|
| 1988 | US Billboard 200 | 120 |
| 1993 | Australian Albums Chart | 55 |
| 2004 | Canadian Metal Albums Chart (Nielsen Soundscan) | 90 |
| 2004 | Finnish Albums Chart | 19 |
| 2004 | French Albums Chart | 149 |
| 2004 | Swedish Albums Chart | 28 |
| 2007 | Finnish Albums Chart | 12 |
| 2008 | Spanish Albums Chart | 70 |
| 2008 | Swiss Albums Chart | 65 |
| 2011 | Swedish Albums Chart | 39 |
| 2012 | French Albums Chart | 180 |
| 2016 | German Albums Chart | 58 |
| 2016 | Spanish Albums Chart | 82 |
| 2016 | US Billboard 200 | 66 |
| 2017 | Spanish Albums Chart | 47 |
| 2018 | Spanish Albums Chart | 55 |
| 2019 | French Albums Chart | 179 |
| 2021 | Polish Albums (ZPAV) | 13 |
| 2021 | US Top Rock Albums (Billboard) | 18 |
| Rok | Hitparády | Vrchol |
|---|---|---|
| 2023 | Austrian Albums (Ö3 Austria) | 54 |
| 2023 | German Albums (Offizielle Top 100) | 17 |
| 2023 | Hungarian Physical Albums (MAHASZ) | 33 |
| 2023 | Swiss Albums (Schweizer Hitparade) | 31 |
| Země | Ocenění | (potřebný počet prodaných kusů) |
|---|---|---|
| Argentina (CAPIF) | Platina | 60,000^ |
| Australia (ARIA) | 2× platina | 140,000‡ |
| Canada (Music Canada) | Platina | 100,000^ |
| Germany (BVMI) | Zlato | 250,000‡ |
| Italy (FIMI) | Zlato | 25,000‡ |
| Poland (ZPAV) | Platina | 20,000‡ |
| United Kingdom (BPI) | Zlato | 100,000* |
| United States (RIAA) | 4× platina | 4,500,000 |
* Údaje o prodejích jsou založeny pouze na certifikaci.
^ Údaje o zásilkách jsou založeny pouze na certifikaci.
‡ Údaje o prodejích + streamingu jsou založeny pouze na certifikaci.
