Grindcore se vyvinul jako směs thrash metalu, thrashcore a hardcore punku. Název pochází z britského výrazu „grind“ označujícího thrash; k němu byl připojen přívlastek -core od hardcore. Tento styl spoléhá na klasickou hardcore punkovou instrumentaci: elektrickou kytaru, basu a bicí. Přesto však mění běžné postupy metalové či rockové hudby, pokud jde o strukturu a zvukové vyznění skladeb. Vokální techniky sahají od vysokých poloh 'screamingu' až po hluboký 'growling'. V některých případech texty nejsou jasně rozpoznatelné a vokály slouží spíše jako zvukový efekt, což je běžné u experimentálních formací, jako je Naked City.
Pro některé grindcoreové skladby je typický tzv. 'mikrozpěv', trvající jen několik sekund. V roce 2001 Guinnessova kniha světových rekordů ocenila Brutal Truth rekordem 'Nejkratší hudební video' za píseň "Collateral Damage" z roku 1994 (trvání čtyři sekundy). V roce 2007 vytvořil videoklip k písni Napalm Death "You Suffer" nový rekord s délkou 1,3 sekundy. Kromě mikrosongů jsou grindcoreové skladby obecně krátké – například debutová deska Carcass Reek of Putrefaction (1988) obsahuje 22 skladeb s průměrnou délkou 1 minuta a 48 sekund. Grindcoreové počiny jsou často mnohem kratší než u jiných žánrů, mají vysoký počet skladeb, ale celkovou stopáž kolem 15 až 20 minut.
Mnoho grindcoreových uskupení experimentuje s laděním kytar a často používá podladěné nástroje, power akordy a silné zkreslení. Například vinylová A strana debutu Napalm Death Scum (1987) je laděná v Eb, zatímco B strana kytary ladí v C. Jejich druhý studiový počin From Enslavement to Obliteration a EP Mentally Murdered jsou naladěny v C#. Třetí plnohodnotná nahrávka Harmony Corruption byla laděna v D. Bolt Thrower ještě více podladil kytary o 3 a půl kroku (A). Basa bývá často zkreslená.
Blast beat je rytmus charakteristický pro grindcore ve všech jeho podobách, ačkoli jeho použití předchází samotný vznik žánru, protože pochází z jazzu. Adam MacGregor popisuje blast beat jako opakující se figuru v šestnáctinách hranou ve velmi rychlém tempu, rovnoměrně rozloženou mezi šlapák, virbl a činel (crash, ride nebo hi-hat). Termín blast beat zavedla formace Napalm Death, přestože podobný styl bubnování existoval již dříve. Daniel Ekeroth uvádí, že blast beat byl poprvé zaznamenán u švédské sestavy Asocial na demu z roku 1982. Podobnou techniku používali i Dirty Rotten Imbeciles ("No Sense"), Stormtroopers of Death ("Milk"), Sarcófago ("Satanas"), Sepultura ("Antikrist") a Repulsion ještě před Napalm Death.
Texty grindcoreových skladeb jsou zpravidla provokativní a často odrážejí punkové kořeny žánru. Grindcoreová formace Napalm Death se zaměřuje na anarchistické témata, zahrnující antirasismus, feminismus, antimilitarismus a antikapitalismus. Textová témata týkající se práv zvířat patří k hlavním motivům kapel jako Napalm Death, Agathocles či Carcass. Některé z těchto uskupení, například Cattle Decapitation a Carcass, vyjadřují kritiku lidského týrání zvířat a někteří členové jsou vegetariáni či vegani. Carcass je považován za průkopníka goregrindu, zaměřeného na 'tělesná' témata. Skupiny orientující se na sexuální záležitosti, jako Gut and the Meat Shits, se někdy řadí k pornogrindu. Texty Setha Putnama z Anal Cunt jsou známé černým humorem, zatímco The Locust vytváří satirické koláže inspirované cut-up metodou Williama S. Burroughse.
Na vznik grindcore měl zásadní dopad crust punk. První grindcore, praktikované britskými uskupeními jako Napalm Death a Extreme Noise Terror, se vynořilo z crust punkové scény. Tento raný styl se někdy nazývá 'crustgrind'.
Raná scéna grindcore se spoléhala na mezinárodní síť obchodníků s páskami a vlastní výrobu. Nejuznávanějšími předchůdci grindcore jsou Siege, hardcore punková formace, a Repulsion, kteří hráli ranný death metal. Siege z Weymouth v Massachusetts byli ovlivněni klasickým americkým hardcore (Minor Threat, Black Flag, Void) a britskými uskupeními jako Discharge, Venom a Motörhead. Jejich cílem byla maximální rychlost: „Poslouchali jsme nejrychlejší punkové a hardcore kapely, které jsme našli, a řekli si Dobře, záměrně napíšeme něco, co je rychlejší než oni,“ vzpomínal bubeník Robert Williams. Repulsion se často připisuje vynález klasického grindového blast rytmu (190 úderů za minutu), stejně jako jeho výrazného basového zvuku. Zejména Shane Embury obhajuje sestavu jako původce pozdějších inovací Napalm Death. Kevin Sharp z Brutal Truth prohlašuje, že Horrified (jediné album Repulsion) bylo a stále je určujícím jádrem toho, čím se stal grind, je to dokonalá kombinace hardcore punku s metalickým gore, rychlostí a zkreslením.
Další formace na britské grindcoreové scéně, například Heresy a Unseen Terror, zdůraznily vliv amerického hardcore punku, včetně Septic Death, a švédského D-beatu na vznik grindcore. Sore Throat zmiňují Discharge, Disorder a řadu evropských D-beatových a thrash metalových uskupení, včetně Hellhammer a amerických hardcore part Poison Idea a D.R.I.. Japonský hardcore, zejména GISM, je také často zmiňován jako původce tohoto stylu. Mezi další klíčové kapely zmiňované současnými a bývalými členy Napalm Death jako formativní vlivy patří Discharge, Amebix, Throbbing Gristle a výše zmínění Dirty Rotten Imbeciles. Post-punk, jako Killing Joke a Joy Division, měl na ranné uskupení Napalm Death také vliv.
Grindcore jako takový byl definován v polovině 80. let ve Velké Británii formací Napalm Death, která vzešla z anarcho-punkové scény v Birminghamu. Zatímco jejich první nahrávky připomínaly tvorbu uskupení Crass, později byli spojováni s crust punkem. Parta pak postupně začala přibírat prvky thrashcore, post-punku a power electronics a prošla mnoha personálními změnami. K zásadnímu posunu ve stylu došlo poté, co se bubeníkem stal Mick Harris. Výzkum Alberta Mudriana naznačuje, že název 'grindcore' vytvořil právě Harris. Když byl dotázán, zda s tímto termínem přišel on, odpověděl: „Grindcore pochází z 'grind', což bylo jediné slovo, které jsem mohl použít k popisu kapely Swans po zakoupení jejich první desky v roce 84. Poté, co se tento nový hardcore dal v polovině osmdesátek do pohybu, jsem si pomyslel, že výraz 'grind' se k němu díky jeho rychlosti opravdu hodí, tak jsem tomu začal říkat grindcore.“
Slovo grind pochází z angličtiny a má více významů podle kontextu. V souvislosti s hudebním žánrem grindcore se používá především ve významu:
V hudebním kontextu 'grind' tedy vyjadřuje extrémní, syrovou, rychlou a drásavou kvalitu – hlavně co se týče zvuku bicích, kytar a celkové energie. V grindcore odkazuje jak na rychlost, tak i na zvukový charakter: 'drtivý hardcore' nebo 'drsný core'.
Jiné zdroje jsou s Harrisovým tvrzením v rozporu. V článku časopisu Spin věnovaném tomuto žánru Steven Blush prohlašuje, že mužem, jemuž se často připisuje zásluha za vznik grindcoru, byl Shane Embury – od roku 1987 baskytarista Napalm Death. Embury nabízí vlastní popis toho, jak grindcore vznikl: „Pokud jde o to, jak celý tento zvuk začal, byli u toho opravdu Celtic Frost, Siege – což je hardcore kapela z Bostonu – spousta hardcore a death-metalových formací a některé industriální partičky jako raní Swans. Prostě jsme vytvořili mix všech těchto věcí. A všechno zásadně rychlostí sto mil za hodinu.“
Zakladatel Earache Records Digby Pearson s Emburym souhlasí a říká, že Napalm Death dali hardcore a metal do akcelerátoru. Pearson však dodává, že grindcore nebyl jen o rychlosti bubnů, blast beatech atd. Tvrdil, že šlo hlavně o kytary – těžké, podladěné, bezútěšné, drsné 'grind' riffové stěny. Tak žánr popsali hudebníci, kteří ho tvořili i definovali.
Když se grindcore začal objevovat na okraji hlavního proudu, New Musical Express uvedl Napalm Death v roce 1988 na obálce a označil je za nejrychlejší sestavu na světě. Seismický dopad Napalm Death inspiroval v 80. letech další britské grindcore party jako Extreme Noise Terror, Carcass a Sore Throat.
Extreme Noise Terror z Ipswiche vznikli v roce 1984 s cílem stát se nejextrémnější hardcore punkovou skupinou všech dob. V roce 1987 u nich na čas působil i bubeník Mick Harris z Napalm Death. Ian Glasper popisuje Extreme Noise Terror jako naštvaný nenávistný hluk, vycházející z ranných Discharge a Disorder, kde Dean Jones a Phil (zpěváci) tlačili svůj vokální projev až na absolutní hranici. V roce 1991 spolupracovali s acid houseovým duem KLF, s nimiž vystoupili i na předávání Brit Awards v roce 1992.
Carcass vydali v roce 1988 debutovou desku Reek of Putrefaction, kterou John Peel prohlásil za své nejoblíbenější LP – navzdory mizerné produkci. Zaměření uskupení na gore a anatomický rozklad, a to jak v textech, tak v grafice, inspirovalo vznik subžánru goregrind. Sore Throat zaujali zřejmě nejextrémnější anti-hudební postoj, ovlivněný crust punkem a industrialem. Někteří posluchači je brali spíš jako vtip či parodii grindcoru.
V následujícím desetiletí byli dva zakladatelé stylu komerčně životaschopní. Podle Nielsen Soundscan prodali Napalm Death v období od května 1991 do listopadu 2003 celkem 367 654 kopií, zatímco Carcass jich ve stejném období prodali 220 374. Mnohem větší zviditelnění přineslo Napalm Death zařazení skladby "Twist the Knife (Slowly)" na soundtrack ke hře Mortal Kombat, neboť tato kompilace se vyšplhala do první desítky žebříčku Billboard 200 a během roku získala platinové ocenění. Samotní průkopníci grindcoru ovšem vyjadřovali určité rozpaky nad jeho pozdější popularitou. Pete Hurley, kytarista Extreme Noise Terror, například prohlásil, že nemá zájem být pamatován jako jeden z pionýrů tohoto stylu.
Novinář Kevin Stewart-Panko tvrdí, že americký grindcore 90. let vycházel ze tří zdrojů: britského grindcore, amerických předchůdců a death metalu. Vzhledem k tomu, že raná alba Napalm Death nebyla ve Spojených státech široce distribuována, měly americké formace tendenci brát inspiraci z jejich pozdějších děl, jako je Harmony Corruption (1990). Mnohá z těchto uskupení navíc často využívala riffy převzaté z crossoveru nebo thrash metalu. K raným americkým průkopníkům grindu patřili Terrorizer a Assück. Výrazný vliv sehráli také Anal Cunt, mimořádně disonanční parta, která neměla baskytaristu. Jejich styl bývá označován jako 'noisecore' nebo 'noisegrind' – Giulio z Cripple Bastards jej popsal jako nejvíce antihudební a nihilistickou tvář extrémní hudby své doby. Průkopnickou roli na počátku 90. let sehráli rovněž Brutal Truth. Jejich zpěvák Kevin Sharp však přiznává, že byli více ovlivněni thrashem Dark Angel než britskými předobrazy. Discordance Axis razili techničtější pojetí a esteticky vycizelovanější vizuální i produkční přístup. Scott Hull se stal jedním z klíčových tvůrců na současné grindcoreové scéně díky svému působení ve formacích Pig Destroyer a Agoraphobic Nosebleed. Pig Destroyer čerpali inspiraci z thrash metalu (Dark Angel, Slayer), sludge metalu (Melvins) a grindu v duchu Brutal Truth, zatímco Agoraphobic Nosebleed navazovali na thrashcore a powerviolence (D.R.I., Crossed Out). Styl Pig Destroyer bývá někdy označován jako 'deathgrind', vzhledem k výraznému vlivu death metalu – podobně jako v případě Cattle Decapitation.
Formace The Locust čerpala z powerviolence (Crossed Out, Dropdead), první vlny screamo (Angel Hair), temného experimentálního rocku (Art Bears, Renaldo and the Loaf) a death metalu. Někdy byli popisováni jako 'hipster grind' – kvůli fanouškovské základně a módnímu stylu. I Hole čerpali ve svých raných nahrávkách z grindcoru – konkrétně ve skladbách "Dicknail", "Teenage Whore" i na debutové desce Pretty on the Inside (1991). Ta obsahovala sexuálně provokativní a násilné texty, silné zkreslení a kolísavé tempo – čímž se částečně vymykala žánrovým standardům. Frontmanka Courtney Love uvedla, že se snažila vystihnout klíčové rysy grindcoru a spojit je s melodičtější popovou strukturou. Později se ale skupina od tohoto směru odklonila.
Mezi další zásadní grindcoreové formace ze Severní Ameriky patří Brujeria, Soilent Green, Cephalic Carnage, Impetigo a Circle of Dead Children. Kanadskou scénu reprezentují Fuck the Facts.
Evropská uskupení, jako Agathocles, Patareni a Fear of God, patří k významným prvním praktikům tohoto stylu. Filthy Christian, kteří podepsali smlouvu s Earache Records v roce 1989, představili tento směr ve Švédsku, D.D.T. & Fear of Dog byli průkopníky grindu a noise v Srbsku od poloviny 80. let, Extreme Smoke 57 působili ve Slovinsku na počátku 90. let, zatímco Cripple Bastards položili základy italskému grindcore. Giulio z Cripple Bastards tvrdí, že trvalo nějaký čas, než se začalo používat britské označení stylu; předtím se v Evropě označoval jako death-thrashcore. Nasum, vycházející ze švédské death metalové scény, se proslavili politickými tématy z osobního pohledu.
Anders Jakobson, jejich bubeník, uvedl: „Byly to všechny ty různé typy lidí, které bavilo to, co děláme. [...] Udělali jsme grindcore o něco poslouchatelnější na úkor skalních fanoušků grindcore, kteří si mysleli, že jsme sice nebyli zaprodanci, ale nebyli jsme věrni původní podstatě grindcore.“ Další švédská uskupení, jako General Surgery a Regurgitate, praktikovala goregrind. Inhume z Nizozemska, Rotten Sound z Finska a Leng Tch'e z Belgie byli dalšími evropskými formacemi, které hrály grindcore spojený s death metalem. V roce 2000 se belgická sestava Aborted stala klíčovým přispěvatelem do žánrů death-grind.
V roce 2010 podepsala singapurská formace Wormrot smlouvu s Earache Records. V Japonsku působí soubory Nuda a Gore Beyond Necropsy.
Vliv grindcore na další styly – Japonská noise rocková formace Nuda si vypůjčila prvky grindu a koncertovala s Brutal Truth v roce 1993. Další japonský grindcore soubor Gore Beyond Necropsy vznikl v roce 1989 a později spolupracoval s noise music umělcem Merzbowem. Naked City, vedené avantgardním jazzovým saxofonistou Johnem Zornem, hrálo avantgardní formu polystylistického, grindcore ovlivněného punkového jazzu. Zorn později vytvořil projekt Painkiller s producentem ambientního dubu Billem Laswellem na basovou kytaru a Mickem Harrisem na bicí, který na některých skladbách také spolupracoval s Justinem Broadrickem. Kromě toho mělo grindcore vliv na hnutí powerviolence v americkém hardcore punku a ovlivnilo některé formy metalcore. Někteří hudebníci také produkovali hybridy mezi grindem a elektronickou hudbou.
Powerviolence – Powerviolence je surový a disonantní subžánr hardcore punku. Styl úzce souvisí s thrashcore, podobně jako grindcore. Zatímco powerviolence čerpala inspiraci od Napalm Death a dalších raných grindových formací, kapely powerviolence se vyhýbaly prvkům heavy metalu. Jeho rodící se forma byla propagována koncem 80. let v hudbě hardcore punkové party Infest, která míchala prvky youth crew s hlučnějšími a hutnějšími projevy Lärm a Siege. Na počátku 90. let se mikrožánr upevnil do své nejčastěji uznávané podoby s uskupeními jako Man Is the Bastard, Crossed Out, No Comment, Capitalist Casualties a Manpig. Powerviolenční bandy se zaměřují na rychlost, stručnost, bizarní přechody a neustálé změny tempa. Písně jsou často velmi krátké, není neobvyklé, že některé trvají méně než 30 sekund. Některé party, zejména Man Is the Bastard, převzaly vlivy od sludge metalu a noise. Lyricky a koncepčně byly skupiny hrající powerviolence velmi syrové a nedostatečně produkované, a to jak zvukově, tak i graficky na obalech svých desek. Některé bandy (Man Is the Bastard, Azucares a Dropdead) přejaly vliv anarcho-punku a crust punku s důrazem na práva zvířat a anti-militarismus. The Locust a Agoraphobic Nosebleed později znovu začlenili prvky powerviolence do grindcore.
Průmyslové a elektronické vlivy – Kromě jiných si Napalm Death vzali impuls i z industriální hudební scény. Jejich bývalý kytarista Justin Broadrick pokračoval v kariéře v industriálním metalu s bandou Godflesh. Mick Harris ve svém projektu Scorn, vzniklém po rozpadu Napalm Death, krátce experimentoval s tímto stylem. Scorn také tvořil v industriálním hip hopu a izolacionistických stylech. Inspiraci v tomto žánru zmínil i Fear Factory. Digitální hardcore je původně německý hybrid hardcore punku a hardcore techna. Agoraphobic Nosebleed a Locust si vyžádali remixy od digitálních hardcore producentů a hudebníků noise scény. James Plotkin, Dave Witte a Speedranch se účastnili projektu Phantomsmasher, který spojuje grindcore a digitální hardcore. Alec Empire spolupracoval s Justinem Broadrickem na prvotině Curse of the Golden Vampire a s Gabe Serbianem ze sestavy Locust, kteří žijí v Japonsku. Japonská ikona Merzbow se také zúčastnila Empire/Serbian show.
Electrogrind – V 21. století došlo také k rozvoji 'elektrogrindu' (nebo 'cybergrindu'), který praktikují The Berzerker, Body Hammer, Gigantic Brain a Genghis Tron. Tyto uskupení stavěly na díle Agoraphobic Nosebleed, Enemy Soil a The Locust a také na industriálním metalu. Berzerker si také od gabberů přivlastnil zkreslené bubny Roland TR-909. Mnoho pozdějších elektrogrindových formací bylo karikováno kvůli jejich spojení s hipstery.
Mathcore – V polovině 90. let se začaly mathcoreové kapely, jako jsou The Dillinger Escape Plan, Some Girls a Daughters, inspirovat vývojem grindcore. Tyto party také zahrnují prvky post-hardcore. Kromě mathcore byly podle některých komentátorů s grindcore spojeny i některé rané screamo bandy jako Circle Takes the Square nebo Orchid.
Blackened grindcore – Blackened grindcore je fúzní žánr, který kombinuje prvky black metalu a grindcore. Představiteli jsou formace Vomit Fist, Dendritic Arbor, Sunlight's Bane, Scumpulse, Malevich, Absvrdist a ranní Rotting Christ.
Noisegrind – Noisegrind je mikrožánr, který kombinuje prvky grindcore a harsh noise. Patří sem bandy Holy Grinder, Sete Star Sept, Full of Hell, švýcarští Fear of God, Insufferable a ranní Knelt Rote.
Vznik prvních, ještě československých grindcoreových kapel, připadá na přelom osmdesátých a devadesátých let 20.století. V roce 1989 vznikla v Hulíně skupina Director a zhruba ve stejnou dobu se v Ostravě zrodila zuřivá mlátička zvaná Pathologist, která se hned v následujícím roce uvedla brutálním demem Sexual Cadaveric Mysophilia. Director kontroval v roce 1991 další divočinou s názvem Brutální výhřez mozku a o slovo se přihlásila i Psychopathia z Bystřice pod Hostýnem s demem Entomological Underground, na kterém prezentovali svůj drsný death s grindovými prvky. O grindcorový styl se v té době ale začali otírat také hardcorové spolky jako Serious Music nebo v té době už staří harcovníci Radegast, i když je otázka jestli tyhle dvě kapely do grindcorové scény patří.
Událostí roku 1991, která vzešla z hardcorové scény a dotýkala se i té grindcorové byl ale bezesporu vinyl od vydavatelství Monitor Rebelie II. - Hardcore, kde se kromě hardcorových smeček představil právě Director nebo letohradský Sebastian se svým hardcorem řízlým thrashem. A mimo jiné v tomhle roce vzniklo také několik legendárních kapel, které tvořily první vlnu českého grindcoru. V Českých Budějovicích to toho začali řezat Plastic Grave, kteří se časem přerodili v Ingrowing, a velké ohnisko brutálního metalu se začalo rodit na severní Moravě. Na scénu se vevalili Disfigured Corpse z Ostravy a Havířova spolu s dalšími ostraváky Malignant Tumour a z blízkého Frýdku-Místku se začal nést chorobný řev Dobytčího Moru. V Jičíně vznikl deathově zaměření Crusher.
Rok 1992 přinesl jeden ze stavebních kamenů českého grindcoru - debut Pathologist s názvem Putrefactive and Cadaverous Odes About Necroticism, který mnozí považovali za ostravskou odpověď na Carcass. Demem Drtiči kacířských pohlaví, které vyšlo ještě pod názvem Satanchist, o sobě dal poprvé vedět právě se rodivší Hermaphrodit (později Hermafrodit), původně elektronický projekt Tomáše Zavadila. A základna se stále rozšiřovala, na scénu vstoupili Four Seats for Invalides z Mostu, Melancholy Pessimism z Vyškova a Deflorace z Nového Jičína.
Rok 1993 byl pro vývoj grindcorové scény u nás ještě důležitější. Na světlo světa pohlédli originální !T.O.O.H.! z Prahy, jejichž rytmická sekce bratří Veselých se už dříve zajížděla v dnes dávno zapomenuté kapele Devastator. Právě zrození Fleshless z Děčína nabídli spíš death metalové demo Stench of Rooting Heads, s mixem deathu a grindcore přišli také Aggressive Tyrants ze Světlé nad Sázavou, stejně jako Agony Conscience z Hradce Králové, Contrastic z Mostu a Genital Gore z Jaroměře. Ostatně převážná většina kapel v té době vstupovala do grindcoru z death metalové scény.
S víceméně čistým grindcore už přišli Twisted Truth z Březové nad Svitavou a ve Vansdorfu vznikli grindoví úderníci Garbage Disposal, u kterých byla situace spíše opačná, když se během své krátké kariéry přesunuli od brutalního grindu ke stejně brutálnímu technickému deathu.
Rok 1993 přinesl také několik klasických nahrávek. Pathologist nabídli své druhé a bohužel také poslední album Grinding Opus of Forensic Medical Problems a Dobytčí Mor (ještě pod názvem Murraine) vydali na dlouhou dobu poslední zášleh The Famine. Prvním demem Cadaveric Incubator of Endo-Parasites se o slovo razantně přihlásili další následovníci Carcass, nekompromisní Malignant Tumour. Podle Petra Korála byli právě tyto tři kapely základními kameny českého grindu.
V roce 1994 se objevilo několik dalších zajímavých demáčů. Symphonies for Pathologist od Malignant Tumour, Postmortal Abomination od Deflorace, Grinding od Fleshless, Mind Detonator od Garbage Disposal nebo A Tribute to Pennywise od Plastic Grave. Historie kapely Plastic Grave se ale už pomalu chýlila ke konci a z jejího popela měla už v následujícím roce povstat legenda Ingrowing.
Rozrůstající se scénu obohatily další smečky - Isacaarum z Českých Budějovic, i když jejich první hudební pokusy se nesly v duchu black metalu a ke grindcore měly ještě daleko, Deaf & Dumb z Krásné Lípy a Cerebral Turbulency z Ostravy. V Kolíně se objevili Imperial Foeticide, ti se ale brzo přiklonili k technickému death metalu.
Rok 1995 přinesl několik dalších našlapaných nahrávek. Deaf & Dumb kromě dema Evilive vydali také EP Lightnessdark, Contrastic nabídli demo Extreme Contrast, Cerebral Turbulency svoji prvotinu Right to Choose, Genital Gore debutovali s demem Vaginal Putrefaction a plodní Malignant Tumour vyvrhli demo Analyse of Pathological Conceptions. Ti kromě toho odstartovali také dlouhou řadu splitů, kterou zásobovali scénu v nejbližších letech. A Hermafrodit (tenkrát ještě Hermaphrodit) přišli s EP Chirurgický řez zhnisaným lůnem rodidla, což byla vůbec první nahrávka od vydavatelství Obscene Productions, které založil pozdější organizátor slavného festivalu Obscene extreme Miroslav 'Čurby' Urbanec.
A samozřejmě scénu oživila další čerstvá krev. Z rakve Plastic Grave se vylámali na světlo Ingrowing (první koncert měli 9.9.1995 v restauraci Na Zbuzanech v Jindřichově Hradci), a rozrůstající se legii doplnili Needful Things z Pardubic, Appalling Spawn z Prahy, Needful Things z Pardubic, Perversist z Karlových varů a Gride z Českých Budějovic. A celá tahle mohutnějící první vlna českého grindu začala překotně tvořit, natáčet, prodávat nahrávky po stovkách a tisících a koncertovat nejen v tuzemsku, ale i v dalších zemích, kde zájem o českou grindcorovou scénu rostl.
Rok 1996 přinesl další dema. Aggressive Tyrants přišli se svérazně nazvanou demoprvotinou A miminko je na světě a Ingrowing vypustili Perverted Look at the World!. A začali vycházet také debutová alba. Twisted Truth vydali Delight from Nothing a Hermafrodit s dalbem Architektura ostrých hran. V závěru roku spatřil světlo světa jeden z pokladů grincorové scény, dlouhohrající debut Look Into the Silence od nabušených a originálních Agony Conscience. Kapela, která byla na vrcholu sil bohužel hned v následujícím roce ukončila činnost.
Ne všechny kapely, které rozjížděli českou grindovou scénu se dožili přelomu milénia - Deaf & Dumb skončili v roce 1999 a na znovuzrození museli čekat dlouhých čtrnáct let. Ve stejném roce to zabalili Garbage Disposal, kteří za svou, bohužel krátkou, kariéru stihli vydat zmiňované demo , EP Absolute Combustion Transformed the Fear (1996) a o rok později promakané LP Union Carbide, na kterém se ale od grindu posunuli spíše k technickému brutálnímu metalu. O Agony Conscience už byla řeč. Murraine (budoucí Dobytčí Mor) usnuli už v roce 1994, ale jejich procitnutí pod novým názvem už se pomalu blížilo. Pathologist, kteří upadli do hibernace o rok později se z ní už bohužel neprobrali. I když zpěvák Martin cyklo Cvilink upozorňuje, že se nerozpadli, pouze spolu nekoncertují. Odmlčeli se také Genital Gore.
Ze spánku naopak procitli, alespoň na chvíli, Plastic Grave, kteří v roce 1999 vydali album Back from the Bed a znovu se pohroužili do království boha Hypna.
Hlavní událost pro českou scénu extremního metalu ale přišla až v samém závěru tisíciletí, v roce 1999, a stal se jí první ročník festivalu Obscene Extreme, který se postupem let stal dle mnohých fanoušků i kapel samotných nejlepším festivalem tohoto druhu přinejmenším v Evropě a přibývají hlasy které ho staví na samotný festivalový vrchol v oblasti extrémního metalu. V prvním ročníku vystoupili třeba belgičtí Agathocles, italští Cripple Bastards, polští Dead Infection a většina významných českých grindových kapel. Český grindcore na přelomu tisíciletí rostl na síle.
Hned z kraje nového milénia se objevily také další klasické nahrávky - Contrastic vydali svůj eponymní debut, Fleshless přispěli svojí 'dvojkou' Abhorrence of Cadaveric, !T.O.O.H.! debutem From Higher Will a Lykathea Aflame se blýskla svou bohužel jedinou nahrávkou Elvenefris, nesoucí se spíše v duchu brutálního death metalu. A nesmíme zapomenout na výrazný počin z jižních Čech, album Curbed od Isaacarum, na kterém kapela s novým zpěvákem Chymnusem odhodila zbytky black metalu, plně se ponořila do vod grindu a začala se prodírat na samý vrchol, kde se drží dodnes.
A nová krev dále okysličovala mohutně řvoucí scénu. Z Přerova vtrhli na scénu v lednu 2000 Spasm (v překladu z angličtiny křeč), původně jako vedlejší projekt členů skupin Psychopathia a Romantic Love. Po ukončení činnosti Psychopathie v témže roce se stali regulérní kapelou a svůj veskrze zajímavý hudební styl, který s výjimkou krátkého angažmá na začátku kariéry nevyužívá kytaristu, prezentují jako drum 'n' bass gigolo goregrind. První demo Spasmatic Secretion sice spáchali už v následujícím roce, na bombu v podobě prvního studiového alba Lust for Feculent Orgasm si ale museli počkat dlouhých pět let.
V prvních letech milénia spatřily světlo světa také Dirty Talking z Havířova, G.O.R.E. z Karviné (ještě v roce 2000), Bloody Diarrhoea z Děčína (2001), Profesor Lefebvre z Kroměříže (2002), Halali z Prahy (2003), Amoclen z Liberce, Choked By Own Vomits z Rakovníka, Narcoleptic ze Sokolova (všichni 2004) a další.
Další kapely a nahrávky z této a pozdější doby ani nemá cenu vyjmenovávat, snad jen připomenout několik těch nejvýraznějších. Rok 2001 přinesl Suicide Binary Reflections od Ingrowing, Cunt Hackers od Isacaarum, Nice to Eat You od Fleshless, Necrophilharmony od Perversist, Impenetrable od Cerebral Turbulency nebo Preparation of the Patients for Examination od Carnal Diafragma. Vyškovští Pigsty přišli v roce 2002 s debutem The Return, Alienation Mental s debutem Ball Spouter a Disfigured Corpse vypustily už třetí řadovku United He666and. V roce 2003 se objevilo album Splatter-Tekk od Ahumado Granujo a po mnoha splitech konečně debutovali také Malignant Tumour s albem Dawn of a New Age.
Dalo by se pokračovat dál a v budoucnu, když čas dovolí, snad dojde k rozšíření této historie. Z dalších, dosud nezmíněných kapel mohu zatím připomenout výrazná jména jako Gutalax, Pisstolero nebo Ytivarg. A zájemce o opravdu podrobnou historii grindcore pak mohu odkázat na publikaci Kniha kovu II od Václava Votruby, i když je fakt , že v současné době není lehké ji sehnat.
Na slovenské scéně se grindcore podobně jako v té české začal rozvíjet v 90. letech. Mezi významné slovenské grindcoreové kapely patří grincore/death metalový Protest z Martina, který je na scéně už od roku 1989, Enema Shower ze Zemianské Olče a bratislavské kapely Hemperor, Neoblivion a Morbid Angel Dust.