|
| Vydáno | 25. května 1987 |
|---|---|---|
| Natočeno | Listopad 1986 | |
| Studio | The Music Grinder, Los Angeles, Kalifornie, USA | |
| Žánr | Death metal | |
| Délka | 37:51 | |
| Label | Combat Records | |
| Producent | Randy Burns |
Toto album neprovázely žádné singly.
Scream Bloody Gore je debutové studiové album americké death metalové legendy Death, které vyšlo 25.5.1987 pod vydavatelstvím Combat Records. Mnozí hudební publicisté i posluchači jej považují za první skutečnou death metalovou desku v historii žánru.
Spoluzakladatel a lídr formace Chuck Schuldiner na prvotině nahrál kytary, baskytaru i zpěv a zároveň složil všechny skladby. V kreditech je sice jako rytmický kytarista uveden John Hand, to je však omyl - Hand strávil v sestavě pouze velmi krátké období a na nahrávání se nikdy nepodílel. Jde také o jediný studiový počin Death, na kterém hraje bubeník Chris Reifert, jenž se do uskupení připojil v době demonahrávky Mutilation, a zároveň o jediné LP kapely, které nevzniklo ve studiu Morrisound Recording.
Společnosti Perseverance Holdings, Ltd. (rodinná společnost a vydavatelství, které spravuje pozůstalost, ochranné známky a hudební katalog Chucka Schuldinera) a Relapse Records znovu vydaly tuto desku 20.5.2016 na CD, vinylu i kazetě. Reedice vyšla v remasterované podobě a jako bonus obsahuje záznamy z původní floridské nahrávací frekvence i záznamy zkoušek z roku 1986.
Chuck Schuldiner a bubeník Chris Reifert natočili demo Mutilation, které zaujalo vydavatelství Combat Records, a to s kapelou Death podepsalo smlouvu. Baskytarista Steve Di Giorgio, který formaci dříve vypomáhal v době, kdy sdílela zkušebnu s jeho thrashmetalovými Sadus, pak nahrál baskytaru na testovací výlisek budoucí desky.
Prvotina nakonec vznikala celkem dvakrát. První pokus proběhl na Floridě ve studiu American Recording Studios, které na produkci podobné hudby nebylo vybaveno. Combat Records se podle Reiferta spolehlo na to, že si hudebníci studio vyberou sami, což se ukázalo jako chyba, protože lidé, kteří ho provozovali, neměli o metalu ani sebemenší ponětí. Chris Reifert vzpomínal, že se na ně studioví inženýři jen nechápavě dívali, a členové Death se přitom spoléhali, že jejich energie a brutalita prostě vyplyne sama. Nahrávka obsahovala pouze kytary a bicí a vydavatelství ji po doručení odmítlo s tím, že takhle to fungovat nemůže...
Floridská nahrávací frekvence zahrnovala sedm skladeb: "Torn To Pieces", "Legion Of Doom", "Scream Bloody Gore", "Sacrificial Cunt", "Mutilation", "Land Of No Return" a "Baptized In Blood". Název čtvrté z nich byl později na žádost vydavatelství zkrácen na "Sacrificial", možná proto, že se Combat Records nechtělo dostat do konfliktu s 'inkviziční' organizací P.M.R.C.
Píseň "Legion Of Doom" patřila dlouho ke stálicím koncertů a podle některých zdrojů šlo vůbec o první píseň, kterou Chuck Schuldiner napsal, a to ještě v době, kdy se jeho čerstvě vzniklá formace jmenovala Mantas.
Vydavatelství poté 'přesměrovalo' Death do losangeleského studia Music Grinder, které Reifertovi připadalo jako „hangár pro letadla“.
Chuck s Chrisem Reifertem tu desku tedy natočili znovu, tentokrát pod producentským vedením Randyho Burnse. Jejich manažer Eric Greif později uvedl, že Burns dostal pokyn nahrávku trochu 'vyhladit' a udělat ji co nejvíce „mainstreamově metalovou“. Losangeleská verze vyšla u Combat Records (později Relativity) jako kompletní album. Zaznamenaná floridská nahrávací frekvence po Chuckově návratu na Floridu vyšla jako promo kazeta a nakonec se dočkala i bootlegů.
Přestože Death měli ze svého 'demo období' složeno mnoho songů, na LP se jich znovu objevila jen polovina, zbytek byly nové kompozice. "Infernal Death" a "Baptized In Blood" původně pocházely z dema Infernal Death, "Mutilation", "Zombie Ritual" a "Land Of No Return" z dema Mutilation a "Evil Dead" s "Beyond The Unholy Grave" z dema Death by Metal. Skladby "Beyond The Unholy Grave" a "Land Of No Return" byly z vinylové a kazetové edice vypuštěny, na CD se ale objevily jako bonusy a později i na reedicích v dalších formátech, spolu se dvěma živými nahrávkami z videa Ultimate Revenge II.
Ke vzniku desky se váže i historka, kterou vyprávěl Don Kaye z Combat Records. Když Steve Sinclair souhlasil s podpisem smlouvy s kapelou, řekl mu, že někam do kreditů napíše větu 'This record is Don Kaye's folly' (Tato deska je Don Kayovým bláznivým nápadem), aby měl v případě propadáku koho obvinit. Kaye to bral jako vtip, ale Sinclair, který rád své okolí 'trolil', svůj slib splnil a věta se skutečně objevila ve vnitřním obalu pod texty a kredity. Chuck Schuldiner, který byl ve všem, co dělal, velmi vášnivý a vážný, se o tom dozvěděl a Kayeovi telefonoval naprosto rozzuřený s otázkou, kdo by mohl brát desku vážně, když je na ní napsáno, že jde o něčí pošetilost? Podle Kayea tím ukázal, jak moc bral svou hudbu seriózně a jak moc mu záleželo na tom dotáhnout death metal tak daleko, jak jen to půjde...
Obal Scream Bloody Gore je dílem amerického ilustrátora Edwarda J. Repky, který pro desku vytvořil jak samotnou malbu, tak celkový grafický design. Repka byl na přelomu osmdesátých let jedním z nejvyhledávanějších autorů obalů pro thrash a death metal a pro kapelu Death později vytvořil také přebaly alb Leprosy (1988) a Spiritual Healing (1990). Logo Death, které se na přední straně objevuje v levém horním rohu, podle některých zdrojů navrhl sám Chuck Schuldiner.
Přední strana zobrazuje temnou gotickou síň s kamennou klenbou. Uprostřed na trůnu sedí kostlivec ve fialovém rouchu, který v ruce drží kalich, zatímco kolem trůnu a u jeho paty se choulí tři další kostlivci v rudých kutnách s kápěmi. Postavy pijí z kalichů a celá scéna působí jako jakýsi pokřivený obřad. V pozadí po stranách vidíme hromady lebek a kostí, nad trůnem je vytesána démonická maska. Barevné ladění stojí na kontrastu chladných modrozelených tónů kamene a sytě rudých a fialových barev postav. Červený název 'Scream Bloody Gore' je umístěn v uvozovkách vpravo od trůnu, stejně jako na zadní straně obalu.
Zadní strana obalu využívá tutéž malbu, tentokrát ve formě zvětšeného detailu ústřední postavy s lebkou, rozcuchanými vlasy a zarudlou očnicí, který tvoří pozadí celé strany. V levém horním rohu je název desky a vedle něj tracklist rozdělený na dvě strany po pěti skladbách. Pod ním jsou umístěny kredity: producentem je Randy Burns, výkonným producentem Steve Sinclair, nahráváno bylo v The Music Grinder v Los Angeles a design i ilustraci obstaral Edward J. Repka. Ve spodní části strany jsou ve výrazných červených rámečcích tři barevné fotografie členů, každá s popiskem: John Hand (rytmická kytara), Chuck Schuldiner (zpěv/kytary/baskytara) a Chris Reifert (bicí). Hand a Reifert jsou na snímcích oblečeni v džínových bundách, Chuck v černé bundě přes bílé tričko. Jak už bylo zmíněno, Hand se na desce ve skutečnosti nepodílel, přesto je zde uveden jako člen formace.
Hudební styl Scream Bloody Gore bývá popisován jako směs, inspirovaná kapelami Possessed a Slayer, v níž se divoká zuřivost thrash a black metalu pojí s několika nevybroušenými melodiemi. Zvuk prvotiny se často označuje za primitivní a syrový a Chuck Schuldiner na ní používal kytarový efekt Boss DS - 1. Spisovatel Ian Christe ve své knize Sound of the Beast: The Complete Headbanging History of Heavy Metal poznamenal, že studiovka napodobuje hardcore punk a připomíná temnou atmosféru soundtracků z drive-inových zombie a kanibalských hororů ve stylu George A. Romera.
Britský magazín Metal Forces album v roce 1987 popsal jako death metal v jeho nejextrémnější podobě, brutální, surový a urážlivý, tedy takový, který odděluje skutečné death metalisty od bezpočtu následovníků módních trendů. Sam Sodomsky z Pitchforku v recenzi mluví o „atmosféře sklepa, provoněného trávou a pivem“ a o hudbě, která je drtivá a okamžitě zabírá. Steve Huey z AllMusic uvádí, že ve srovnání s pozdějšími nahrávkami Death působí LP místy mírně amatérsky, jenže 'pozlátko' nahrazuje divokou silou a rychlostí.
Texty se točí kolem zombií a násilí ve stylu slasher filmů a řada skladeb byla inspirována hororovými snímky, především díly italského režiséra Lucia Fulciho. Arthur von Nagel z americké progresivní metalové kapely Cormorant k tomu poznamenal, že jsou plné slasherového násilí, misogynie, homofobie a sexuální agrese, což se podle něj střetává s vyprávěním o sebepoznání a přijetí, které Chuck Schuldiner později vybudoval kolem svých vyspělejších děl.
"Infernal Death" líčí hromadné spalování nahromaděných těl za noci, zuhelnatělé mrtvoly a otevřené hroby, které po dokončení práce zůstanou.
"Zombie Ritual" je inspirována filmem Zombie 2 (1979) Lucia Fulciho a točí se kolem zombíků a rituálu, který je přivádí zpět k 'životu'.
"Denial Of Life" popisuje bolestné sny, v nichž se postava musí sklonit před mrtvými, a končí sebevraždou nožem, po níž zůstane jen zkrvavená mrtvola.
"Sacrificial" je výjev brutální vraždy motorovou pilou a sekerou, jejíž oběť vypravěč obviňuje z manipulativních lží a falešné slávy.
"Mutilation" je monolog pomstychtivého vraha, který svou oběť zmasakruje a její zohavenou mrtvolu vystaví na odiv.
"Regurgitated Guts" vychází z filmu City of the Living Dead (1980, také uváděného jako The Gates of Hell) a vypráví o bytosti v tranzu, která své oběti trhá vnitřnosti, přestože se marně natahují po kříži.
"Baptized In Blood" vypráví o novorozeném dítěti, které je ponořeno do krve, posedlé mrtvými a předurčeno zabíjet a shořet.
"Torn To Pieces" je inspirována filmem Cannibal Ferox a zaměřuje se na trhání obětí na kusy.
"Evil Dead" byla podle některých zdrojů pojmenována po stejnojmenném hororu (u nás známého jako Lesní Duch) a pracuje s motivem oživlých mrtvých a démonického Zla.
"Scream Bloody Gore" je inspirována filmem Re-Animátor (1985) a líčí oživlé mrtvoly pod cizí kontrolou, které rozsápou všechny, kdo jim padnou do cesty.
První z bonusových songů, "Beyond The Unholy Grave", který se objevil pouze na CD verzi, byl ovlivněna filmem The Beyond (1981) opět od režiséra Lucia Fulciho.
Další bonusová skladba "Land Of No Return" popisuje zmasakrovaná těla padající z nebe a odporné mutace, po nichž se z oběti stává otrok mrtvoly, odsouzený věčně hnít v zemi bez dne a noci, kde se v kalužích krve krčí zlořečené mrtvoly, marně prosí o vysvobození a hledají svou ztracenou duši z hlubin hrobu.
Scream Bloody Gore bývá často považováno za vůbec první death metalovou desku, přestože někteří kritici za první death metalovou nahrávku označují spíše Seven Churches od kapely Possessed. Eduardo Rivadavia z AllMusic k tomu poznamenává, že Seven Churches bylo přechodem mezi thrash metalem a death metalem, zatímco debut Death vymezil základní stavební prvky death metalu. Hudební novinář Joel McIver považuje prvotinu za zlomový bod extrémního metalu a označil ji za první pravé death metalové album. Kanadský novinář Martin Popoff zase upozornil, že Chuck Schuldiner přinesl novou úroveň 'zamotanosti' hudby, která podle něj znamenala počátek další etapy extrémního metalu.
Steve Huey z AllMusic označil studiovku za nezbytnou položku pro každého, koho zajímá zrod death metalu. Jonathan Horsley z MusicRadar ji nazval jedním ze „základních pilířů death metalu“. Podle Matta Millse z WhatCulture by si zasloužila stát na piedestalu vedle debutů Black Sabbath a Iron Maiden a desky Kill 'Em All.
V roce 2016 se reedice alba zařadila mezi dvě stovky nejprodávanějších nahrávek v USA už v prvním týdnu prodeje a Death se díky ní poprvé objevili v žebříčku Billboard 200, kde debutovali na 174. příčce.
Brazilská Sepultura nahrála skladbu "Zombie Ritual" jako bonus ke své desce The Mediator Between Head And Hands Must Be The Heart z roku 2013 a zařadila ji také na druhou stranu digitálního singlu "The Age Of The Atheist". Další hold vzdali power metalisté DragonForce, kteří v roce 2017 nahráli "Evil Dead" jako bonus k albu Reaching Ito Infinity, a stejnou skladbu později pro vinylový bonusový disk své desky Daemon (2019) převzali také norští Mayhem.
| Hodnocení kritiků | |
|---|---|
| Zdroj | Hodnocení |
| AllMusic | 5/5 |
| Collector's Guide to Heavy Metal | 4/10 |
| Decibel | 9/10 |
| Kerrang! (1987) | 1/5 |
| Kerrang! (2011) | 5/5 |
Server Metalopolis.net přinesl recenzi 24.12.2005 pod značkou 'jj' a ohodnotil desku 8,5 body z 10, čtenáři dali 8,4 z 10. Recenzent upozorňuje, že plnou kvalitu Scream Bloody Gore člověk objeví až po několika posleších, pak ale zjistí, že je LP skrz naskrz prošpikované smrtícím metalovým materiálem toho nejtěžšího kalibru. Sílu prvotiny vidí hlavně v tom, že na ní zaznělo něco, co před tím nikdo takhle nezahrál, i když z dnešního pohledu to může působit nepříliš odvážně. Chválí také silně zbustrované kytary, baskytaru, která zvuk zpevnila jako ocelový svěrák, a bicí hnané závratným tempem, a vyzdvihuje úvodní riff "Infernal Death" i jemně orientální začátek "Zombie Ritual" s děsivým skandováním názvu skladby.
Na CrazyDiamond.cz vyšla 18.5.2019 recenze 'Straye', který desku ohodnotil 90 %. Podle něj gore styl posunul hudbu Death na novou úroveň extrémnosti a oddělil je od ostatních 'rychlých' kapel tehdejší doby. Přiznává, že podobně pojatá alba vydali o něco dříve Possessed a kultovní Necrophagia, revoluční krok k nové metalové subkultuře však vidí až v tomto LP z května 1987. Vyzdvihuje chorobnou melodiku, kterou Chuck vetkl do některých riffů, jmenovitě v "Zombie Ritual" s úvodní vyhrávkou, připomínající velkolepost starověkých říší Blízkého východu a Egypta, zběsilou "Evil Dead" a pozdější klasiky "Sacrificial" a "Mutilation". Debut Death podle něj představuje „pravé zrození zhudebnělé Smrti“.
Chris Reifert se do kapely dostal přes kamarádku, která dělala DJ-ku ve školním rádiu a měla odvysílat inzerát, v němž Chuck Schuldiner hledal spoluhráče. Neodvysílala ho a Reifert, tehdy ještě středoškolák, od ní dostal telefonní číslo, zavolal a vydal se k Chuckovi domů. Podle jeho vzpomínek o všem rozhodlo, že už dva roky kupoval demonahrávky Death a že znal i formace jako Sodom, Bathory, Possessed a Artillery, čímž na Chucka zapůsobil.
Zvláštní kapitolou je 'případ Johna Handa'. Podle Chrise Reiferta už byla deska nahraná, když se s kamarádem Johnem začali často vídat, a protože hrál na kytaru, usoudili, že by mohl do kapely zapadnout, a jeho fotografii tedy dali na obal, který se právě 'skládal' do finální podoby. Hand se ale v sestavě neosvědčil, a když se to definitivně potvrdilo, bylo album už v lisovně a obal v tiskárně. Reifert dále uvádí, že Combat Records měli na obalu napsat, že veškerou hudbu nahráli jen on s Chuckem, jenže jejich žádost ignorovali, což prý způsobovalo zmatky po mnoho let. Eric Greif, někdejší manažer kapely, v roce 2016 dodal, že Scream Bloody Gore za Chuckova života nikdy nevyšlo znovu, a když ho po jeho smrti znovu vydalo Century Media v rámci dohody s Relativity, Chuck se opět nedočkal nejen odstranění Handova jména z desky, ale ani bynechání poznámky o Kayeově 'pošetilostní poznámce' z vnitřního obalu. Greif přitom oznámil, že na reedici od Relapse budou oba prvky vypuštěny.
Reifert si větu o 'pošetilosti' vyložil tak, že Combat Records viděli kapelu jako jakýsi vtip, přestože desku vydávali. Na své jediné zbylé kopii vinylu ji prý přeškrtal a přes text připsal ostrou nadávku. Greif k tomu dodává, že tehdejší recenze Death byly napříč médii špatné a etablovaní novináři skupinu zpočátku 'odepsali', a že zlom podle něj přišel až s albem Leprosy. Steve Sinclair, který s Death podepsal smlouvu, je podle Greifa také bral jako vtip a podepsal je jen kvůli naléhání Dona Kayea, který byl jejich velkým fanouškem. Přesto Greif s odstupem času tvrdí, že pro člověka ve věku kolem dvaceti let v roce 1987 byla tato deska monumentální a navzdory všem debatám o Seven Churches byla tou vůbec nejtvrdší věcí, jaká do té doby vyšla.
Producent Randy Burns už předtím pro Combat Records (mimo jiné) produkoval již zmíněný debut Possessed Seven Churches, druhou desku Megadeth s názvem Peace Sells … but Who’s Buying? i druhé album Dark Angel pojmenované Darkness Descends.
Obal k Peace Sells... But Who's Buying? přitom o rok dříve namaloval právě Ed Repka. Chris Reifert vzpomíná, že největším plusem pro něj bylo, že s nimi bude pracovat „Randy Burns, který dělal »Seven Churches«... skvělé!“
Nahrávání v Music Grinderu probíhalo podle Burnse i Reiferta velmi disciplinovaně. Chuck, Chris Reifert, Scott Burns a jeho asistent Casey McMackin obvykle začínali kolem desáté ráno a končili v osm večer a Reifert potřeboval na bicí jen několik dní, protože s Chuckem skladby předtím opakovaně zkoušeli a vypilovávali. Burns postavil bicí do rohu místnosti se skoro 8 metrů vysokým dřevěným stropem a nechal zaznít jejich přirozený zvuk, takže, jak sám říká, „na 'jeho' bicích není žádný reverb“. Chválil také pracovní morálku dua a Schuldinerovy kytarové party, které podle něj zahrál naprosto přesně. Chuck prý některé své vokální 'řezavé' výkřiky nazpíval tak intenzivně, že se mu po nich točila hlava a musel si na chvíli sednout. Scott Burns také musel dvojici slušně požádat, aby ve studiu nekouřila marihuanu.
Burnse zprvu překvapil rozdíl mezi Chuckovým běžným mluveným hlasem a jeho death metalovým zpěvem. Chuck mluvil jako 'kalifornský surfař', což se v přepisu biografie Born Human opakuje u téměř všech dotázaných, a jeho kamarádi a spoluhráči ho kvůli častému 'like', 'you know' a 'dude' srovnávali s Jeffem Spicolim z filmu Fast Times at Ridgemont High, přestože se narodil v New Yorku a vyrůstal na Floridě.
Steve Di Giorgio ze Sadus byl v té době s Death v neustálém kontaktu. Sdíleli zkušebnu, Chuck s Reifertem ho požádali, aby se naučil všechny skladby, a obě kapely si dokonce vyrobily falešné plakáty společných koncertů. O nahrávání v Los Angeles se však Di Giorgio dozvěděl až po jeho skončení, když se Chuck s Reifertem přiznali, že 'nahráli album', a na jeho zděšení Chuck odpověděl, že musel zahrát všechny rytmické i sólové kytary, basu i zpěv a že to bylo příliš. Reifert prý Chucka praštil do paže a vyčetl mu, že měli Di Giorgia požádat.
Chuck při přepracovávání starších textů z doby ze začátků a dem s Kamem Leem vypustil satanské odkazy a nikdy se nechtěl přiblížit hranici, kterou už před ním vytyčili Possessed, Slayer, Venom či Mercyful Fate. Jediným náznakem raného protináboženského postoje tak zůstalo obrácené 't' v logu Death.
Chuck se k debutu později stavěl kriticky. Podle Arthura von Nagela z Cormorant v rozhovorech označoval texty za „dětinské fantazie o krvi a vnitřnostech“ a hudbu za „nedbalou a špatně zahranou“. Jeho matka Jane v jednom z rozhovorů uvedla, že nad texty nikdy neuvažovala, protože „věděla, odkud ty texty pocházejí“, protože Chuck chodil s kamarády na hororové filmy, aby získal motivaci pro psaní.
Chris Reifert v hudbě Death inklinoval zůstat u syrové podoby. O pozdějších deskách Death řekl, že mu připadají příliš technické, a Chuckovu kapelu opustil kvůli tomu, že se nechtěl přestěhovat na Floridu. Zůstal v San Franciscu, kde ještě v roce 1987 založil Autopsy. Odmítl vedra a vlhkost Floridy a stejně tak nechtěl opustit rodinu a přátele. O Leprosy řekl, že mu u bicích chyběla trocha vzrušení a že tam nenajdete jediný přechod, ale celkově to byla dobrá, 'těžká' deska. Své preference shrnul slovy: „mnohem raději mám primitivnější a divočejší věci.“
Reedice Scream Bloody Gore od Relapse records z roku 2016 byla remasterovaná z originálních pásků Alanem Douchesem a obsahuje nové poznámky v bookletu od Maxe Cavalery ze Sepultury, Randyho Burnse a Chrise Reiferta.
Ed Repka zůstal s dědictvím Death spjat i po desetiletích. Podle serveru V13 Media sice Chuck časem začal Repkovu tvorbu považovat za trochu 'komiksovou', a proto pro ilustrace na obalech pozdějších alb sáhl po jiných výtvarnících, ale dnešní skupiny se k jeho stylu vracejí. Americká kapela Gruesome, v níž hraje Matt Harvey z Exhumed, vznikla jako hold Death a Ed Repka pro ni namaloval obaly desek Savage Land a Dimensions Of Horror. Harvey uvedl, že zapojení Repky bylo od začátku zásadní a že při podpisu smlouvy dbali na to, aby rozpočet na obal pokryl jeho honorář. Právě Dimensions Of Horror měla podle něj být jejich vlastním Scream Bloody Gore, protože první studiovka se podle nich blížila spíše Leprosy. Repkovo nové dílo je také součástí oficiální Chuckovy biografie Born Human (2025).
Obalový 'démonický kněz' se nakonec dočkal i vlastní fyzické podoby: licencovaná pryskyřicová soška od společnosti KnuckleBonz, vyrobená s požehnáním správců Chuckova dědictví, měří 8,5 palce a byla vydána v limitované sérii 1 987 kusů, odkazující na rok vydání desky. Společně s ní vyšla i 8 palcová soška samotného Chucka v nákladu 3 000 kusů...
(Produkční a interpretační údaje jsou převzaty z anglické verze Wikipedie)
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Infernal Death" | Chuck Schuldiner | 2:54 |
| 2 | "Zombie Ritual" | Chuck Schuldiner | 4:35 |
| 3 | "Denial Of Life" | Chuck Schuldiner | 3:37 |
| 4 | "Sacrificial" | Chuck Schuldiner | 3:43 |
| 5 | "Mutilation" | Chuck Schuldiner | 3:30 |
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 6 | "Regurgitated Guts" | Chuck Schuldiner | 3:47 |
| 7 | "Baptized In Blood" | Chuck Schuldiner | 4:31 |
| 8 | "Torn To Pieces" | Chuck Schuldiner | 3:38 |
| 9 | "Evil Dead" | Chuck Schuldiner | 3:01 |
| 10 | "Scream Bloody Gore" | Chuck Schuldiner | 4:35 |
| Celkový čas: | 37:51 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 11 | "Beyond The Unholy Grave" | Chuck Schuldiner | 3:08 |
| 12 | "Land Of No Return" | Chuck Schuldiner | 3:00 |
| Celkový čas: | 43:59 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 13 | "Open Casket" (Live) | Chuck Schuldiner | 4:50 |
| 14 | "Choke On It" (Live) | Chuck Schuldiner | 5:56 |
| Celkový čas: | 54:45 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 13 | "Denial Of Life" (Live) | Chuck Schuldiner | 3:47 |
| Celkový čas: | 47:56 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "Torn To Pieces" (Original Florida Session) | Chuck Schuldiner | 3:29 |
| 2 | "Legion Of Doom" (Original Florida Session) | Chuck Schuldiner | 3:11 |
| 3 | "Scream Bloody Gore" (Original Florida Session) | Chuck Schuldiner | 4:29 |
| 4 | "Sacrificial" (Original Florida Session) | Chuck Schuldiner | 3:41 |
| 5 | "Mutilation" (Original Florida Session) | Chuck Schuldiner | 3:25 |
| 6 | "Land Of No Return" (Original Florida Session) | Chuck Schuldiner | 2:59 |
| 7 | "Baptised In Blood" (Original Florida Session) | Chuck Schuldiner | 4:25 |
| 8 | "Regurgitated Guts" (Rehearsals August 20, 1986) | Chuck Schuldiner | 3:48 |
| 9 | "Sacrificial" (Rehearsals August 20, 1986) | Chuck Schuldiner | 4:08 |
| 10 | "Sacrificial - Take 2" (Rehearsals August 20, 1986) | Chuck Schuldiner | 1:39 |
| 11 | "Torn To Pieces" (Rehearsals August 20, 1986) | Chuck Schuldiner | 3:54 |
| 12 | "Do You Love Me? (Kiss cover) - Version 1" (Rehearsals August 20, 1986) | Paul Stanley, Sean Delaney, Kim Fowley | 0:56 |
| 13 | "Infernal Death" (Rehearsals August 20, 1986) | Chuck Schuldiner | 3:01 |
| 14 | "Zombie Ritual" (Rehearsals August 20, 1986) | Chuck Schuldiner | 4:49 |
| 15 | "Beyond The Unholy Grave" (Rehearsals August 20, 1986) | Chuck Schuldiner | 3:01 |
| 16 | "Do You Love Me? - Version 2" (Rehearsals August 20, 1986) | Paul Stanley, Sean Delaney, Kim Fowley | 3:09 |
| 17 | "Denial Of Life" (Rehearsals August 20, 1986) | Chuck Schuldiner | 3:49 |
| Celkový čas: | 57:53 | ||
| Číslo | Název skladby | Autoři | Délka |
|---|---|---|---|
| 1 | "(Part of) Scream Bloody Gore" (Rehearsals 5/28/86) | Chuck Schuldiner | 3:06 |
| 2 | "Legion Of Doom" (Rehearsals 5/28/86) | Chuck Schuldiner | 3:28 |
| 3 | "Beyond The Unholy Grave" (Rehearsals 5/28/86) | Chuck Schuldiner | 3:12 |
| 4 | "Scream Bloody Gore" (Rehearsals 5/28/86) | Chuck Schuldiner | 4:45 |
| 5 | "Torn To Pieces" (Rehearsals 5/28/86) | Chuck Schuldiner | 3:39 |
| 6 | "Mutilation" (Rehearsals 5/26/86) | Chuck Schuldiner | 4:16 |
| 7 | "Torn To Pieces" (Rehearsals 5/26/86) | Chuck Schuldiner | 3:29 |
| 8 | "Zombie Ritual" (Rehearsals 5/26/86) | Chuck Schuldiner | 4:41 |
| 9 | "Land Of No Return" (Rehearsals 5/26/86) | Chuck Schuldiner | 3:10 |
| 10 | "(Part of) Evil Dead" (Rehearsals 5/26/86) | Chuck Schuldiner | 1:19 |
| 11 | "Baptised In Blood" (Rehearsals 5/26/86) | Chuck Schuldiner | 4:59 |
| 12 | "Infernal Death" (Rehearsals 5/26/86) | Chuck Schuldiner | 2:57 |
| 13 | "Denial Of Life" (Rehearsals 5/26/86) | Chuck Schuldiner | 3:22 |
| 14 | "Death Metal" (Possessed cover) (Rehearsals 5/26/86) | Jeff Becerra, Larry LaLonde, Mike Torrao | 2:00 |
| Celkový čas: | 48:23 | ||
| Hitparáda (2016) | Vrchol |
|---|---|
| USA (Billboard 200) | 174 |
Přesné číslo prodaných kusů Scream Bloody Gore nikdy nebylo zveřejněno a žádný z dostupných zdrojů ho neuvádí. Deska také nezískala žádné zlaté ani jiné ocenění za prodej. Americká agentura Nielsen SoundScan evidovala k roku 2003 u celé diskografie Death přes 368 000 prodaných nosičů v USA, ale její data začínají až rokem 1991, takže prodeje debutu z doby vydání jsou tedy jen těžko doložitelné. Skromnější komerční úspěch souvisel podle dostupných svědectví hlavně s okolnostmi, za nichž deska vznikla. Death metal byl v roce 1987 teprve v zárodku a podle Chrise Reiferta se musel teprve osvědčit, přičemž k němu byli skeptičtí i samotní Combat Records. Skutečného uznání se album dočkalo až s odstupem let, což dokládá i vstup reedice z roku 2016 do žebříčku Billboard 200 na 174. místě.
