Styly Heavy Metalu

Od vydání prvního heavymetalového alba Black Sabbath v roce 1970 se z hudby, která byla původně označovaná jako heavy metal vyvinulo velké množství stylů. Někdy je těžké jednotlivé styly mezi sebou rozlišit a je také často pravidlem, že se hudba kapely pohybuje napříč styly, ať už během kariéry nebo i během jediného alba. Většinou se každý styl vyznačuje určitými osobitými znaky, které ale mohou být stejné i u více odnoží metalu. Někdy má také člověk pocit, že touha kritiků definovat přesně hudbu určité kapely vede až k absurdní tvorbě desítek podžánrů. Následujíci přehled si klade za cíl přehledně uspořádat celé to rozrostlé názvosloví, které postupně vzniklo od památného pátku 13.února 1970, kdy se na svět prodraly první tóny debutu Black Sabbath.

Alternativní metal

Alternativní metal (také známý pod označením alt-metal) je žánr metalové hudby, který míchá heavy metal s vlivy alternativního rocku a jiných žánrů, které se s metalem obvykle nespojují. Alternativní metalové kapely jsou často charakterizovány silně podladěnými, rytmickýmy kytarovými riffy, směsí drsných i čistých vokálů a někdy i nekonvenčních zvuků v rámci různých heavy metalových stylů. Tento termín se používá od 80. let, ačkoli se dostal do popředí až v 90. letech.

Další žánry, které jsou považované za součást hnutí alternativního metalu zahrnují rap metal a funk metal. Oba ovlivnily další prominentní subžánr, nu metal. Nu metal rozšiřuje alternativní metalový zvuk kombinováním jeho vokálních stylů a podladěných riffů s prvky jiných žánrů, jako jsou hip hop, funk, thrash metal, hardcore punk a industrial metal. Nu metalové kapely čerpaly prvky a vlivy z různých hudebních stylů, včetně několika žánrů heavy metalu. Nu metal málokdy obsahuje kytarová sóla nebo jiné ukázky technické virtuozity; žánr je silně synkopovaný a založený na kytarových riffech. Mnoho nu metalových kytaristů používá sedmistrunné kytary, které jsou podladěny. Součástí hudby jsou občas také DJové. Vokální styly v nu metalu zahrnují zpěv, rap, křik a vrčení. Nu metal je jedním z klíčových žánrů nové vlny amerického heavy metalu.

Nu metal se stal populárním na konci 90. let s kapelami jako Korn, Limp Bizkit a Kid Rock, které vydávaly alba, kterých se prodaly miliony kopií. Popularita Nu metal pokračovala i na počátku tisíciletí, kdy se objevily kapely jako Papa Roach, Staind a P.O.D. a všechny prodávaly multi-platinová alba, Linkin Park dosáhli s platinovým albem Hybrid Theory vrcholu žebříčku. Po roce 2005 ale přesycení kapelami v kombinaci s nedostatečnou kvalitou spousty nahrávek vedlo k poklesu zájmu o nu metal, což vedlo ke vzestupu metalcore a k rozpuštění mnoha nu metalových kapel nebo jejich přechodu k jiným žánrům.

Po roce 2010 zažil nu metal revival. Objevilo se mnoho kapel, které kombinují nu metal s jinými žánry (například metalcore a deathcore) a některé nu metalové kapely z 90. a pozdějších let se vrátily k původnímu nu metalovému zvuku. Skupiny jako Staind, Linkin Park a Papa Roach začaly znovu psát nu metalové písně. Skupiny jako Of Mice & Men, Emmure, Issues a My Ticket Home kombinovaly nu metal s metalcore nebo deathcore. V roce 2010 se objevily nu metalové kapely jako From Ashes to New, Islander a Ded. Nu metal byl kritizován mnoha fanoušky heavy metalu a byl často označován pejorativními slovy jako „mallcore“. Někteří nu metaloví hudebníci nepovažovali svou hudbu za heavy metal, zatímco jiní nu metaloví muzikanti odmítali nu metalové labely.

Avantgardní metal

Avantgardní metal (také známý jako avant-metal nebo experimentální metal) je subžánr heavy metalové hudby který je charakterizovaný velkým podílem experimentování a používáním inovativních, avantgardních prvků, včetně nestandardních a nekonvenčních zvuků, nástrojů, skladeb, stylu hraní a hlasové techniky. Avantgardní metal byl ovlivněn progresivním rockem a extrémním metalem, zejména death metalem a úzce souvisí s progresivním metalem. Některé místní scény zahrnují Los Angeles, oblast San Franciského zálivu, Boston a Seattle ve Spojených státech, Oslo v Norsku a Tokio v Japonsku.

Black metal

Black metal je hudební styl, subkultura metalu, která vznikla v polovině 80. let 20. století. Námětem black metalu je hlavně temnota, mizantropie, často rozebírá stinné stránky lidské historie. I když mnoho kapel používá ve svých textech satanismus jako téma, jde spíše o metaforické vyjádření, které pramení z nenávisti vůči náboženstvím, církvím a jiným, z jejich pohledu pochybným hodnotám.

V první polovině 80. let vytvořilo několik extrémních metalových kapel prototyp black metalu.Tato takzvaná první vlna zahrnovala kapely jako Venom, Bathory, Mercyful Fate, Hellhammer a Celtic Frost. Na počátku 90. let se objevila druhá vlna, kterou vedly norské kapely jako Mayhem, Darkthrone, Burzum, Immortal, Emperor, Satyricon a Gorgoroth. Raná norská black metalová scéna ale předělala styl svých předchůdců do poněkud odlišného žánru. Norskem inspirované black metalové scény se objevily v celé Evropě a Severní Americe, i když některé další scény vyvinuly svůj vlastní styl samostatně. Během této druhé vlny se objevily některé významné švédské kapely, druhou generaci ve Švédsku vedli Dissection, Abruptum, Marduk a Nifelheim.

Crust punk

Crust punk nebo Crustcore, zkráceně Crust, je hudební žánr, který vznikl v 80. letech v Anglii. Mnozí pokládají za zakladatele crustu anglickou kapelu Amebix a jejich LP Arise! považují za první crustové album. Skupina Hellbastard, která vlastně zavedla pojem crust (styl je pojmenován po jejich demu Ripper Crust z roku 1986), byla jednou z prvních kapel, co hrála tento styl tak jak jej známe dnes. V podstatě jde o spojení punk rocku a heavy metalu. Posluchači crustové muziky se většinou označují jako „crusťáci“ [krasťáci] nebo „crusteři“. Je to těžkopádný a brutální styl, který využívá prvky anarcho-punku a grindcore, čímž vzniká jedinečný zvuk, který může být buď rychlý, podobně jako grindcore, nebo pomalý, apatický a melodický. V začátcích se tento styl nazýval stenchcore (na základě dema Terminal Filth Stenchcore(1987) kapely Deviated Instinct). Crust je také úzce spjat se styly jako d-beat, anarcho-punk, thrashcore a grindcore. Texty crustových skladeb se vyznačují jasnou inklinací k myšlenkám anarchismu, antifašismu a antisexizmu, vystupují proti rasismu, týrání zvířat, ničení přírody apod. Crustoví hudebníci nejsou mnohdy jen muzikanty, ale aktivně se angažují v politickém, společenském a kulturním životě. Co se zvuku týče, crust je jednou z nejtemnějších odnoží punk rocku. Crust je částečně definován svým „basovým“ a „špinavým“ zvukem. Vokály jsou obvykle drsné a křičené. Crust punk si bere podněty z anarcho-punku skupin Crass a Discharge a heavy metalových kapel jako Venom, Trouble, Hellhammer, Celtic Frost, Black Sabbath nebo Motörhead.

Death metal

Death metal je extrémní subžánr heavy metalové hudby. Obvykle používá silně zkreslené a nízko laděné kytary, na které se hraje technikami jako je tlumení dlaní a tremolo. Charakteristický je hluboký zpěv, označovaný jako growling a agresivní, technické bubnování s častými změnami tempa. Mezi lyrická témata death metalu patří násilí, politické konflikty, náboženství, příroda, filozofie a sci-fi.

Death metal se objevil v polovině 80.let, když navázal na hudební strukturu thrash metalu a raného black metalu. Významný vliv na rodící se styl měly skupiny jako Venom, Celtic Frost, Slayer nebo Kreator. Za průkopníky stylu jsou považovány skupiny jako Possessed, Death, Necrophagia, Obituary, Autopsy a Morbid Angel. Na konci 80. let a na počátku 90. let začal death metal získávat více pozornosti médií a nahrávací společnosti jako Combat, Earache a Roadrunner začaly rychle podepisovat smlouvy s deathmetalovými kapelami. Od té doby se death metal diverzifikoval a vytvořil několik subžánrů. Melodický death metal kombinuje prvky death metalu s prvky nové vlny britského heavy metalu. Technický death metal je složitý styl s neobvyklou strukturou skladeb, atypickými rytmy a nezvyklými harmoniemi a melodiemi. Death-doom kombinuje hluboký vrčící vokál a rychlé deathmetalové bicí s pomalými tempy a melancholickou atmosférou doom metalu. Deathgrind, goregrind a pornogrind mísí složitost death metalu s intenzitou, rychlostí a stručností grindcore. Deathcore kombinuje death metal a metalcore. Death 'n' roll kombinuje vrčící vokály death metalu a vysoce zkreslené, rozladěné kytarové riffy s prvky hard rocku 70. let a klasického heavy metalu.

Doom metal

Doom metal je extrémní subžánr heavy metalové hudby, který obvykle používá pomalejší tempa, nízko laděné kytary a mnohem „silovější“ nebo „těžší“ zvuk než jiné žánry heavy metalu. Hudba i texty mají v úmyslu vyvolat pocit zoufalství, strachu a hrozící zkázy. Žánr je silně ovlivněn ranou tvorbou Black Sabbath, kteří vytvořili prototyp doom metalu. Během první poloviny 80. let několik kapel z Anglie (Pagan Altar, Witchfinder General), Spojených států (Pentagram, Saint Vitus, The Obsessed, Trouble a Cirith Ungol) a Švédska (Candlemass a Count Raven) definovalo doom metal jako odlišný žánr. K doom metalu se také řadí podstyly jako je sludge metal a stoner metal a je částečně provázaný z gotickým metalem.

Sludge metal (také známý jako sludge, sludgecore a sludge doom) je žánr heavy metalové hudby, který vznikl spojením prvků doom metalu a hardcore punku. Je typicky drsný, často s často křičeným zpěvem, silně zkreslenými nástroji a ostře kontrastními tempy. Melvins z amerického státu Washington produkovali první sludge metalová alba na konci 80. let a významně ovlivnili i grungeovou scénu. Sludge jako zřetelný žánr se objevil po roce 1990 také díky práci louisianských kapel jako Eyehategod a Crowbar. Hudba pozdějších sludge metalových kapel často hraničí se stoner rockem (např. High on Fire) nebo post-metalem (např. Neurosis).

Stoner metal nebo stoner rock rock je jedna z mnoha odrůd rocku, která je postavena na basových riffech s typicky zahuhlaným ("zhuleným") soundem a psychedelickými prvky. Často používanými nástroji kromě klasických bicí, baskytary a kytary jsou ve stoner rocku klávesy a steel kytara. Velmi populární byl na začátku 90. let v oblasti Kalifornie. Největší stoner rocková legenda je kapela Kyuss a též je známý i její kytarista Josh Homme (QOTSA, Eagles of Death Metal, Desert Sessions), který jako jeden z prvních prosadil standardní C ladění. Mezi další kapely patří Monster Magnet a kalifornské kapely Fu Manchu a Sleep. Za první stoner rockovou kapelu je některými dnes považována skupina Black Sabbath, která byla inspirací pro další kapely tohoto žánru.

Folk Metal

Folk metal vznikl během 90.let spojením heavy metalu a tradiční lidové hudby. Vyznačuje se širokým používáním lidových nástrojů a v menší míře i tradičními styly zpěvu (například nizozemský Heidevolk, dánská Sylvatica a španělský Stone of Erech). Někdy také obsahuje měkkou instrumentaci ovlivněnou folk rockem.

Nejčasnější folk metalové kapely byly Skyclad z Anglie a Cruachan z Irska. Debutové album Scyklad The Wayward Sons of Mother Earth vyšlo v roce 1991 a bylo by považováno za thrash metalové album s některými folkovými vlivy, na rozdíl od rané tvorby Cruachan, která obsahovala prvky folkové hudby jako určující součást jejich zvuku. Teprve v letech 1994 a 1995 se v různých regionech Evropy i mimo ni začali objevovat další raní přispěvatelé do žánru. Z těchto raných formací německá skupina Subway to Sally zavedla jinou regionální variaci, která se postupem času stala známou jako středověký metal. Přes jejich příspěvky zůstal folk metal v 90. letech málo známým stylem jenom s několika zástupci. To se změnilo až začátkem nového tisíciletí, kdy žánr explodoval do popředí, zejména ve Finsku, úsilím takových skupin jako Finntroll, Ensiferum, Korpiklaani, Turisas a Moonsorrow.

Hudba folk metalu se vyznačuje velkou rozmanitostí a kapelami, o nichž je známo, že hrají různé styly heavymetalové i folkové hudby. V žánru se používá široká škála lidových nástrojů, přičemž mnoho kapel má následně v pravidelných sestavách šest nebo více členů. O několika kapelách je také známo, že se při simulaci zvuku lidových nástrojů spoléhají na klávesy. Texty v tomto žánru se běžně zabývají fantasy, mytologií, pohanstvím, historií a přírodou.

Glam metal

Glam metal, také známý jako hair metal nebo pop metal, je subžánrem heavy metalu, který je ovlivněn popem a módou a vzhledem glam rockových kapel ze 70. let. Vyvinul se přímo z glam rockového hnutí, přičemž se vizuální prvky převzaté od kapel jako T. Rex, New York Dolls a Davida Bowieho (a v menší míře pohyby od punku a new wave rozvíjejících se souběžně v New Yorku) spojily s divadelním pojetím hudby, prezentovaném metalovými skupinami, jako jsou Alice Cooper a Kiss. První příklady této fúze se začaly objevovat koncem sedmdesátých a na počátku osmdesátých let ve Spojených státech, zejména na hudební scéně Los Angeles Sunset Strip, kterou propagovaly kapely jako Mötley Crüe, Ratt, Quiet Riot, Twisted Sister, Stryper, Def Leppard, Bon Jovi a Dokken. Ty dosáhly obrovského komerčního úspěchu přibližně od roku 1981 do roku 1991, kdy se dostalo do popředí i mnoho dalších kapel jako Poison, Skid Row, Cinderella a Warrant. Z přísně vizuálního hlediska je glam metal definován honosným a přiléhavým oblečením, make-upem a celkovou androgynní estetikou, ve které je tradiční aspekt „rifloviny a kůže“ v kultuře heavy metalu nahrazen spandexem, krajkou a intenzivním používáním růžové barvy.

Popularita Glam metalu klesla v polovině 90.let, protože grunge a alternativní kapely způsobily revoluci v hard rocku a vkus fanoušků se posunul směrem k přirozenější estetice a odmítnul vizuální styl glam metalu. Během tohoto období se najednou nejúspěšnější skupiny žánrového vrcholu 80. let ocitly před rozpuštěním, když se jejich diváci vydali jiným směrem. Glam metal zažil vzkříšení na konci 90. let, kdy proběhla reunionová turné mnoha kapel, které slavily úspěch v osmdesátých letech a se vznikem nových, převážně evropských kapel jako Darkness, Crazy Lixx, Santa Cruz, Reckless Love, The Struts a amerických Steel Panther.

Gotický metal

Gothic metal (nebo goth metal) je fúzní žánr kombinující těžkost heavy metalu s temnou atmosférou gotického rocku. Hudba označovaná jako gothic metal je rozmanitá a existuje spousta skupin, které gothický přístup míchájí s různými dalšími styly heavy metalové hudby. Žánr vznikl na počátku 90. let ve Velké Británii původně jako výsledný produkt death-doomu, fúze death metalu a doom metalu. Texty jsou obecně temné a introspektivní, inspirované gotickou fikcí i osobními zkušenostmi.

Mezi průkopníky gothic metalu patří kapely Paradise Lost, My Dying Bride a Anathema, všechny ze severu Anglie. Mezi další kapely z první poloviny 90. let patří Type O Negative ze Spojených států, Tiamat a Katatonia ze Švédska a The Gathering z Nizozemska. Norská skupina Theatre of Tragedy přišla s přístupem „kráska a zvíře“, který kombinuje agresivní mužské vokály s čistými ženskými, což je kontrast, který si sice zkusily už skupiny před nimi, ale nepoužívaly ho jako základní rys své hudby. Od té doby se rozrostl počet kapel, které tuto techniku běžně používají. V polovině 90. let vnesly kapely Moonspell, Theatres des Vampires, Rotting Christ a Cradle of Filth gotický přístup do black metalu. Do konce tohoto desetiletí pak vyvinuli skupiny Tristania a Within Temptation symfonickou metalovou variantu gothic metalu. Finská kapela Nightwish do své kombinace symfonického metalu a power metalu také postupně integrovala gotické prvky.

V 21. století se gothic metal v Evropě posunul směrem k hlavnímu proudu, zejména ve Finsku, kde skupiny jako Entwine, HIM, Lullacry a Poisonblack vydaly hitové singly nebo hitparádová alba. V USA však zažilo určitý stupeň komerčního úspěchu pouze několik kapel, jako jsou Type O Negative nebo Evanescence.

Grindcore

Grindcore je extrémní žánr, který spojuje heavy metal a hardcore punk. Vznikl v polovině 80. let a čerpá inspiraci z abrazivně znějících hudebních stylů, jako jsou thrashcore, crust punk, hardcore punk a extrémní a industriální metal. Grindcore je agresivnější verze hardcore punku (je považovaný za "nejtvrdší muziku na světě"), čehož dosahuje použitím charakteristických vlastností hardcore, jako jsou silně zkreslené a podladěné kytary, zkreslená basa, vysokorychlostní tempo a vokály, které používají klasický growling nebo vysoké ječáky (screaming), stejné, jako jsou charakteristické pro crust punk. Mezi první skupiny, které položily základ tohoto stylu patří třeba britsko-americká kapela Napalm Death. Dnes je styl nejvíc rozšířen v Severní Americe a v Evropě, kde je prezentován kapelami jako Brutal Truth a Nasum. Texty kapel se věnují sociálním a politickým problémům, právům zvířat, ekologii, občas se ale vyskytují i brutální a sadistické texty, případně texty obsahující černý humor. Svérázným rysem grindcore je „mikroskladba“. Několik kapel produkovalo skladby dlouhé pouze několik sekund. Britská kapela Napalm Death drží Guinnessův světový rekord v nejkratší skladbě, která byla nahrána, s vteřinovou nahrávkou „You Suffer“ (1987). Mnoho kapel, jako je Agoraphobic Nosebleed, nahrává jednoduché fráze, které mohou trvat jen pár taktů.

Následně se v rámci grindcore objevila řada subžánrů, které se často označují podle vlastností, které je odlišují od běžného grindcoru, včetně goregrindu zaměřeného na gore (např. mrzačení a patologie) a pornogrindu fixovaného na pornografická lyrická témata. Další odnoží je elektrogrind (nebo cybergrind), který zahrnuje prvky elektronické hudby, jako je samplování a bicí automaty.

Grunge

Grunge (někdy také označovaný jako Seattle sound) je podžánr alternativního rocku, který vychází z hard rocku a punk rocku. Grungeové kapely byly ovlivňovány dalšími styly, jako například hardcorem, noise rockem nebo heavy metalem. Počátky grunge se pojí s hudební scénou, která vznikla v polovině 80. let ve státě Washington, především v okolí města Seattle. Název stylu údajně pochází od Marka Arma z Mudhoney a znamená „roztrhaný, špinavý“. Typickým zvukem grungeové hudby jsou „špinavé“, silně zkreslené kytary a silné riffy. Texty se zabývají většinou pocitem odcizení, beznadějí, desiluzí, bezmocí, bolestí, touhou po svobodě, nudou a depresemi, ať už ze smířené, nebo velice rozzlobené pozice. Texty také často oplývají cynickým humorem. Interpreti si například libovali v negaci, zesměšňování a vůbec shazování nastavených společenských pravidel a klišé, která zavedly předchozí generace. Některé se zabývaly i rasismem či feminismem, odporem proti komerci, stejně tak odporem proti válce. Ve stylizaci kapel je časté napadání glammetalové a glamrockové scény 80. let (např. v písni Nirvany „Hairspray Queen“); odráželo se to například nechutí k pompézním představením, nechutí tak typickou pro punk, ke kterému se kapely hlásily a ztotožňovaly se s ním.

První grungeové kapely byly ovlivněny především lokálními punkovými/hardcoreovými skupinami. Své polínko do ohně přidala i z počátku velmi rychlá hardcorová, později pomalá doommetalová kapela Melvins, pyšnící se jak nejtvrdšími riffy, jaké lze v rockové hudbě slyšet, tak přízviskem „nejpomalejší punková kapela“. Mezi jiné zdroje patří alternativní rock prezentovaný kapelami jako Sonic Youth, Pixies, R.E.M. a Dinosaur Jr., hard rock a heavy metal (Black Sabbath, Led Zeppelin, Aerosmith, Jimi Hendrix, The Who, The Rolling Stones, Iron Maiden nebo i The Doors), hardcore (Black Flag, Butthole Surfers), sedmdesátkový punk rock (Sex Pistols, The Clash, Ramones), zároveň s protopunkem, jako jsou The Stooges a MC5. Další výrazný vliv na grungeovou hudbu měl zpěvák a kytarista Neil Young, který proslul silně zkresleným (grungeovým) zvukem kytary a kterého spousta grungeových umělců (i díky existencionalistickým a protispolečenským textům) uvádí jako svůj vzor. První skupinou považovanou za grungeovou je seattleská kapela Green River, jejíž členové později stáli u zrodu Mudhoney a Pearl Jam.

Na vrchol popularity se grunge dostal v roce 1991, kdy vyšlo album skupiny Nirvana Nevermind. V té době však byly zaběhlé i další skupiny ze Seattlu, např. Soundgarden a Alice in Chains. Další významnou událostí bylo vydaní alba Ten skupiny Pearl Jam. Po smrti zpěváka Nirvany Kurta Cobaina v roce 1994 začal žánr pohasínat, přestože se objevil styl zvaný post-grunge (např. američtí Foo Fighters, jejichž interpret Dave Grohl byl bubeníkem Nirvany, jihoafričtí Seether nebo britští Bush). Na druhou stranu grunge způsobil konec glam metalu, ovlivnil důležitou část alternativního rocku, který se popularizoval od 90. let, a zároveň pomohl oživit punk (a alternativní scénu obecně). Zvláštním podžánrem je také Riot Grrrl, feministický punk představovaný například skupinami Hole, Bikini Kill a Pussy Riot.

Ke grunge patří i typický styl oblékání. Jako projev odporu proti komerci glamrockové „oslnivé“ kultury a jako projev frustrovanosti nasazuje grunge módu „městských ztracenců“, mezi jejíž hlavní znaky patří obliba starého oblečení, flanelových kostkovaných košil (po vzoru Neila Younga), vytahaných svetrů, roztrhaných džín a kraťasů, tenisek Converse, bot Doc Martens a hardcoreové etiky DIY (Do it yourself - „Udělej si sám“). Častým znakem jsou dlouhé nečesané vlasy, někdy dredy. V původním slova smyslu grunge znamenal typické oblékání v menších městech v okolí Seattlu, přizpůsobené chladnému místnímu počasí. V Seattlu se narodil i Jimi Hendrix, což v oblasti rockové hudby dodávalo této scéně již od konce šedesátých let jistou výjimečnost.

Industriální metal

Industriální metal je hudební žánr, který se objevil na konci 80. let v USA a západní Evropě zkřížením různých postindustriálních proudů, konkrétně žánrů industrial dance, elektroindustrialu a power elektroniky na jedné straně a heavy metalu, thrash metalu a hardcore punku na straně druhé. Nejvýznamnějšími umělci, kteří ovlivnili formování žánru jsou skupiny Ministry, Godflesh a KMFDM. Mezi specifické rysy tohoto směru patří použití „metalových“ riffů, „industriálního“ syntetizátoru a sekvenceru, vysoce zkresleného zvuku kytar a zkreslených vokálů. V některých případech se ale používá i čistý zvuk.

Nárůst popularity žánru v 90. letech vedl k určité kritice od ostatních hudebníků postindustriální scény. Později se žánr rozšířil do Evropy a vytvořil různé národní scény. Představitelé industriálního metalu se vyznačují touhou po šokování vyjádřenou produkcí skandálních videoklipů a provokativními divadelními představeními. Rammstein často flirtuje s extrémní sexualitou, Marilyn Manson použil obraz satanisty, Rob Zombie zasvětil svou práci tématům hororu a smrti. Industriální metal vznikl spojením heavy metalu a industriální hudby, obvykle využívající opakující se metalové kytarové riffy, samplovací, syntetizátorové nebo sekvenční linky a zkreslené vokály. K významným představitelům industriálního metalu patří Ministry, Godflesh, KMFDM, Rammstein a Nine Inch Nails. Vyvinul se na konci 80. let, kdy se industrial a metal začaly spojovat do společného žánru. Dařilo se mu počátkem 90. let, zejména v Severní Americe, k úspěšným kapelám patřili například Nine Inch Nails. Hnutí začalo mizet ve druhé polovině 90. let.

Kawaii metal

Kawaii metal (také idol metal, cute metal nebo kawaiicore) je hudební žánr z Japonska, který v sobě kombinuje prvky heavy metalu a J-popu. Zahrnuje i japonské idoly. Název se odvíjí od slova kawaii, které japonsky znamená "roztomilý". První úspěšnou kawaii metalovou skupinou byla dívčí skupina Babymetal založená v roce 2010.

Křesťanský metal

Křesťanský metal, také známý jako bílý metal, Jesus metal nebo nebeský metal, je forma heavy metalové hudby, která je obvykle definována zaměřením textů kapely na křesťanství a vůbec aktivním přístupem jejich členů k vyznávání křesťanství. Křesťanský metal kapely obvykle hrají hlavně pro křesťany, kteří poslouchají heavy metalovou hudbu, a skladby se často nahrávají a distribuují prostřednictvím různých křesťanských sítí.

Křesťanské metalové kapely existují ve většině subžánrů heavy metalové hudby a jediným společným spojením mezi většinou křesťanských metalových kapel jsou texty. Křesťanská témata jsou často spojována s tématy žánru, ve kterém má skupina kořeny, a pravidelně poskytují křesťanské pojetí tématu. Tvrdilo se, že okrajová, přesto nadnárodní křesťanská metalová subkultura poskytuje svým základním členům alternativní náboženský výraz a křesťanskou identitu a že hudba slouží účelu poskytování pozitivního poselství prostřednictvím lyrického obsahu. To nemusí nutně ukazovat na přímou souvislost s křesťanskou vírou, ale často tomu tak je.

Křesťanský metal se objevil na konci 70. let jako prostředek evangelizace širší heavymetalové hudební scény a jeho průkopníky byly americké kapely Resurrection Band a Barnabas, švédská kapela Jerusalem a kanadský Daniel Band. Skupina Stryper z Los Angeles dosáhla velkého úspěchu v 80. letech. V polovině až na konci 80. let byly i žánry extrémního metalu popularizovány křesťanskými kapelami jako Vengeance Rising, Deliverance, Believer a Tourniquet. Na počátku 90. let se na undergroundové scéně své země prosadila death metalová kapela Mortification. Na přelomu 21. století dosáhla nu metalová skupina P.O.D. se svými dvěma platinovými deskami mainsreamového úspěchu, který konkuroval i kapele Stryper. Metalcoreové skupiny Underoath, Demon Hunter, As I Lay Dying a Norma Jean (přezdívané časopisem Revolver Magazine „Svatá Alliance“) v prvním desetiletí tisíciletí také vzbudily určitou pozornost hlavního proudu a objevily se v žebříčku Billboard 200.

Latin metal

Latin metal (španělsky Heavy metal en espanol) je žánr metalové hudby s vlivy latinskoamerické hudby, španělským zpěvem, perkusemi a rytmem jaký má salsa. První zmínka o termínu "latin metal" pochází od hudebního kritika Roberta Christgau, který označil hudbu Carlose Santany v 70. letech jako "Latin-metal pop", takže je možná předchůdcem žánru. V praxi ale nic takového neexistuje. Některé jihoamerické kapely jsou také ovlivněny world music a etnickou hudbou, která souvisí s hudebními tradicemi původních obyvatel Ameriky.

Metalcore

Metalcore (nebo metalický hardcore) je hudební žánr, který kombinuje prvky extrémního metalu a hardcore punku. Stejně jako u jiných stylů kombinujících metal a hardcore, jako je crust punk a grindcore, je metalcore známý tím, že používá breakdowny, pomalé a intenzivní pasáže vedoucí k moshingu. Dalším charakteristickým rysem jsou těžké kytarové riffy a dvojitý šlapák. Zpěváci v žánru obvykle křičí. Některé pozdější metalcore kapely to kombinují s čistým zpěvem, často během refrénu. Deathový growling je také běžný. Metalcore kapely z 90. let inspiroval hardcore, zatímco pozdější metalcorové kapely byly inspirovány melodickým death metalem kapel jako At the Gates a In Flames.

Kořeny má metalcore v 80. letech, kdy kapely kombinovaly hardcore punk s heavy metalem. K těm nejznámějším patří newyorské hardcore kapely jako Agnostic Front, Cro-Mags a Killing Time, britské hardcore punkové kapely jako The Exploited a Discharge a americké crossoverové thrashové kapely jako Dirty Rotten Imbeciles a Suicidal Tendencies. Žánr se objevil na počátku 90. let a poté se rozšířil v jejich polovině. Metalcore kapely jako Integrity, Earth Crisis, Hatebreed, Converge, Shai Hulud, Vision of Disorder, Merauder a Disembodied získaly undergroundový úspěch v 90. letech.

V polovině první dekády nového tisíciletí se metalcore stal jedním z nejpopulárnějších žánrů heavy metalu s kapelami jako Bleeding Through, Avenged Sevenfold, Killswitch Engage, Hatebreed, Atreyu, Shadows Fall, As I Lay Dying, Unearth, Trivium, Bullet for My Valentine a dalšími. Popularita metalcore pokračovala i po roce 2010 s novými kapelami jako Asking Alexandria, August Burns Red a The Devil Wears Prada. Metalcorové subžánry jako deathcore, easycore a electronicore se také objevily v první dekádě nového tisíciletí. Mezi další podžánry metalcore patří mathcore, nu metalcore, melodický metalcore a progresivní metalcore

Neoklasický metal

Neoklasicistický metal je subžánr heavy metalu, který je silně ovlivněn klasickou hudbou a obvykle se vyznačuje velmi technickou hrou, sestávající z prvků vypůjčených jak z klasické hudby, tak i ze speed metalu. Ritchie Blackmore z Deep Purple propagoval subžánr spojením klasických melodií a blues rocku. Později se stal jedním z nejpozoruhodnějších hudebníků subžánru Yngwie Malmsteen, který významně přispěl v 80. letech k rozvoji stylu. Dalšími významnými hráči v tomto žánru jsou Randy Rhoads, John Petrucci, Jason Becker, Tony MacAlpine, Vinnie Moore, Uli Jon Roth, Stéphan Forté, Wolf Hoffmann, Timo Tolkki a Marty Friedman. Co se týče textových témat žánru, tak si z heavy a speed metalu odnesl spíše pozitivnější přístup, se zaměřením na mystiku a atmosféru příběhu.

Neue Deutsche Härte

Neue Deutsche Härte (doslova Nová německá tvrdost) je hudební žánr, který spojuje vlivy hard rocku a heavy metalu s elektronickou hudbou. Žánr se vyvinul v 90. letech a jeho název se rozšířil v roce 1995 po vydaní alba Herzeleid od skupiny Rammstein. Vyznačuje se texty zpívanými převážně v němčině. Ve skupině jsou zastoupeny elektrická kytara, baskytara, (hluboký) zpěv, bicí a klávesy. Texty se zabývají tématy jako láska, nenávist, žárlivost, sexualita, náboženství a smrt.

Post metal

Post-metal je styl hudby, který má kořeny v heavy metalu, ale zkoumá přístupy přesahující žánrové konvence. Vznikl v 90. letech díky práci kapel jako Neurosis a Godflesh, kteří transformovali metalovou texturu experimentální kompozicí. Tento žánr, spojený a inspirovaný post-rockem a post-hardcorem, využívá temnotu a intenzitu extrémního metalu, ale zdůrazňuje atmosféru a emoce, přičemž čerpá z široké škály zdrojů, včetně ambientu, noise, psychedeliky a progresivní a klasické hudby k vývoji expanzivního, ale introspektivního zvuku. Post metalové písně jsou obvykle dlouhé, s volnými a vrstvenými strukturami, které odhazují formu sloka-refrén ve prospěch dynamiky a opakujících se témat. Zvuk se soustředí na kytary a bicí, zpěvák obvykle křičí nebo vrčí a připomíná další nástroj.

Post-metal úzce souvisí s avantgardním metalem a bývá také spojován se sludge metalem, drone metalem, progresivním metalem a industriálním metalem. Alternativní názvy, které byly použity k popisu žánru, zahrnují art metal a metalgaze, zdůrazňující jeho spojení s art music a shoegazingem. Současný post-metal, propagovaný nesourodými skupinami, jako jsou Isis, Agalloch, Boris, Pelican, Jesu a Wolves in the Throne Room, často využívá extrémní těžkost doom metalu, ale je také spojován s shoegazingem a black metalem. Zejména nedávné ohlasy kritiků na Deafheaven, jejichž fúze těchto dvou žánrů byla přezdívána blackgaze, ukazuje na rostoucí úspěch globálního postmetalového undergroundu.

Power metal

Power metal je subžánr heavy metalu kombinující vlastnosti tradičního heavy metalu se speed metalem, často v symfonickém kontextu. Power metal se obecně vyznačuje rychlejším, lehčím a povznášejícím zvukem, na rozdíl od těžkosti a disonance, která převládá například v extrémním metalu. Powermetalové kapely mají obvykle hymnické písně s tematikou fantasy a silnými refrény, čímž vytvářejí divadelní, dramatický a emocionálně 'silný' zvuk. Termín byl poprvé použit v polovině 80. let a odkazuje na dva různé, ale příbuzné styly: první propagovaný a do značné míry praktikovaný v Severní Americe s tvrdším zvukem podobným speed metalu, a později rozšířenější a populárnější styl založený v Evropě (zejména ve Skandinávii, Německu, Řecku, Španělsku a Itálii), Jižní Americe (zejména Brazílii a Argentině) a východní Asii s lehčím, s melodičtějším zvukem a častým používáním kláves.

Progresivní metal

Progresivní metal (někdy známý pod zkratkou prog metal) je fúzní hudební žánr, který spojuje heavy metal a progresivní rock a kombinuje hlasitou agresi zesíleného kytarového zvuku prvního s experimentálnějším, intelektuálnějším nebo pseudoklasickým přístupem toho druhého. Jedním z těchto experimentálních přístupů, zavedených do moderního metalu byl djent za jehož původce se považuje Fredrik Thordendal, kytarista švédské formace Meshuggah. Hudba je typická extrémní technickou zdatností umělců a obvykle používá neortodoxní harmonie a složité rytmy s častými změnami, často ovlivněné jazz fussion a klasikou. Stejně jako progrockové skladby, jsou i progmetalové většinou delší než standardní metalové skladby a obvykle jsou vydávány na konceptuálních albech. Z tohoto důvodů jsou zřídkakdy slyšet v mainstreamových rádiích a na video programech. I když se žánr objevil už na konci 80. let, širokého úspěchu dosáhl až v 90. letech. Queensryche, Dream Theater, Tool, Symphony X, Shadow Gallery, King's X a Fates Warning je jenom několik příkladů progresivních metalových kapel, které dosáhly komerčního úspěchu. Brzy po vzestupu žánrové popularity začaly thrashové a death metalové kapely začleňovat do své tvorby i prvky progresivní hudby.

Speed metal

Speed metal je hudební žánr, jeden ze směrů metalu, který se nachází na křižovatce tradičního heavy metalu, thrash metalu a power metalu. Speed metal se stal důležitou etapou ve vývoji metalové hudby, ale nikdy se nevyvinul v nezávislý směr s vlastní estetikou a samostatným okruhem fanoušků. Tento žánr zpravidla nezahrnuje skupiny jako celek, ale jednotlivá alba a písně různých skupin, které také hrají thrash, power nebo heavy metal.

Symfonický metal

Symfonický metal, někdy také přezdívaný "dítě heavy metalu a opery", je hudební styl, který vychází ze stylů death metal, heavy metal, black metal a doom metal. Hudba je tvořena zakomponováním nástrojů a hlasů používaných ve vážné hudbě (housle, klavír, dechy, pěvecké sbory). Tyto zvuky mohou být vytvořeny uměle nebo skutečným hudebním tělesem. Symfonický metal hraje mnoho kapel, většinou se jedná o projekty hudebníků či skupin, případně to jsou jen experimenty. Mezi nejvýznamnější interprety patří Tarja Turunen, Nightwish a Within Temptation. Symfonické metalové kapely často angažují klasicky trénované zpěvačky, což vede k přezdívce operní metal, a není neobvyklé, že mají i druhého zpěváka, který používá deathmetalový growling, což je spíš charakterické pro doom metal. Snad nejtypičtějšími a nejvýznamnějšími příklady symfonických metalových kapel jsou holandské kapely Epica a Within Temptation, finská kapela Nightwish a švédská kapela Therion. Všechny čtyři kapely kladou velký důraz na prvky převládající ve filmových partiturách kromě základních klasických komponent, které jsou v žánru široce využívány.

Thrash metal

Thrash metal (nebo jednoduše thrash) je extrémní subžánr heavy metalové hudby charakterizovaný její celkovou agresivitou a často rychlým tempem. Písně obvykle používají rychlé perkusivní rytmy a hutné kytarové riffy, spojené s vyhrávkami ve stylu sólové kytary. Texty se se často zabývají kritikou 'establišmentu' a znepokojením nad ničením životního prostředí a občas sdílí pohrdání křesťanskými dogmaty, v čemž se podobají svým black metalovým protějškům. Jazyk je obvykle docela přímý a odsuzující, což je přístup převzatý z hardcore punku.

Žánr se objevil na začátku 80. let, kdy hudebníci začali spojovat hru na dva šlapáky, složité kytarové styly nové vlny britského heavy metalu (NWOBHM) a rychlost a agresivitu hardcore punku. Filozoficky se thrash metal vyvinul jako reakce proti konzervatismu Reaganovy éry a umírněnějšímu, popem ovlivněnému a široce přístupnému glam metalu, který se současně vyvinul v 80. letech.

Na počátku 90.let vznikl groove metal, který spojuje thrash metal s tradičním heavy metalem, obsahuje chraplavý zpěv a křik, podladěné kytary, těžké kytarové riffy a synkopované rytmy. Na rozdíl od thrash metalu je groove metal obvykle pomalejší a využívá hojněji prvky tradičního heavy metalu. Za průkopníky groove metalu je často považována skupina Pantera. V 90. letech se scéna rozšířila o kapely jako White Zombie, Machine Head, Skinlab a Sepultura. Žánr pokračoval i po roce 2000 s kapelami jako Lamb of God, Damageplan, Five Finger Death Punch a Hellyeah.

Tradiční heavy metal

Tradiční heavy metal, také známý jako klasický metal nebo často jednoduše heavy metal, zahrnuje skupinu kapel a umělců, kteří hrají metalový hudební styl podobný stylu, jaký byl slyšen před vývojem žánru a jeho rozšířením do mnoha různých stylů a subžánrů. Vyznačuje se středně rychlými řezavými riffy, dunivými basovými linkami, náročnými sóly a čistými, často vysokými vokály a hymnickými sbory.

Je poněkud obtížné tento žánr definovat, zahrnuje totiž vše od popovějších glam metalových skupin (Mötley Crüe, Kiss), přes agresivnější speed/thrash metalové kapely (Metallica, Megadeth) až k těm power metalovým(Helloween, Manowar, Hammerfall) i NWOBHM skupinám (Iron Maiden, Motörhead, Judas Priest).

Není obecně kategorizován jako subžánr metalu, ale jako hlavní žánr. Mezi 'klasické kapely' patří Black Sabbath, Deep Purple, Led Zeppelin, Judas Priest, Iron Maiden nebo Dio.

Do klasického heavy metalu jsou běžně řazeny i původně hard rockové kapely jako AC/DC, Alice Cooper nebo Aerosmith.

V druhém desetiletí nového tisíciletí dochází k oživení tradičního metalu a vzniká záplava kapel, které se hudebně navrací do počátků 80. let. Někdy je toto oživení nazýváno novou vlnou klasického (nebo tradičního) heavy metalu.

Seznam českých a slovenských skupin hrajících tradiční heavy metal (některé z nich pouze v určitém období)

Abi Gail, Act of God, Affected, Ahard, Alkehol, Alžběta, Ampér, Anarchia, Arakain, Argema, Archon, Arkus, Autobus, Autogen, Baron Blade (SVK), Bastard, Bastilla, Bestie, Blamage, Brix, Cassandra, Cerberus, Citron, Demos, Dereš (SVK), Detto, DNA, Doga, Donor, Enemy (SVK), Enola Gay, Epidemy, Epitaf, Eredar, Fata Morgana, Fat Bat, Firezone, Hammerheart (SVK), Harlej, Headfire, Hejtman, Hematit (SVK), Hetzer, Hlahol, Chewbacca, IG-Elit, Ikara, Imortela, Instorm, Iras, Kartel, Kern, Khargados, Komunál, Koridor, Kraken, Kreyson, Kroket, Lef de Bard, Limetall, Loretta, Makar Čudra (SVK), Mastaba, Menhir, Merlin, Messalina, Metal Factory, Metalinda (SVK), Metanoon, Moonpark, Navar, Niakara, Notorest, Orphans of Doom, The Pant, Perseus, Pirillo, Polymetal, Porcelain Shards, Pororoca, Projektil, Puls, Rebel, RebelSky (SVK), Regen, Regon, Rentgen, Roxor, Řetěz, Salieri, Saphet, Sapon, Sára, Satycarion, Scorzonera, Shandy a Ester (SVK), Silent Avenger, Skylla, Slight Lie (SVK), Steel Witch, Tam, Telefon, Tenemit, Tezaura, Tinnitus, Titanic, Trahir, Traktor, Trezor, Tublatanka (SVK), Vanaheim, Velká Morava, Vetrol, Vigo, Vindex, Vitacit, Warhawk, Warning Vision, Witch Hammer, Wolfram, Železná neděle

Seznam skupin hrajících tradiční heavy metal (podle data vzniku)

1968

Black Sabbath

1969

Mahogany Rush

1970

Lucifer’s Friend

1971

Buffalo, Cirith Ungol, Pentagram

1972

Bleak House, Jerusalem (GBR), Resurrection Band, Tarkus, Triarchy, Twisted Sister, Van Halen

1973

Ac/Dc, Edda Müvek, JPT Scare Band, Kiss, Mass, Max Webster, Montrose, Quiet Riot, Ritual, Vardis, Witchfynde

1974

Helix, Limelight, Moxy, Praying Mantis, Raven, Stress, Y&T

1975

Iron Maiden, Jameson Raid, Jerusalem (SWE), Krokus, Legs Diamond, Motörhead, Ted Nugent, Rainbow, Riot, Sorcery, Starz, Toad the Wet Sprocket, Triumph, White Spirit, White Wolf

1976

Accept, Angel Witch, Black Rose, Bov Wov, Bronz, Canis Major, Citron, Crys, Diamond Head, Ethel the Frog, Heavy Load, Kick Axe, Livi, Marseille, Mentors, The Obsessed, Ostrogoth, Ratt, Rose Tatoo, Running Wild, Saracen, Saxon, Sister, Spider, Stormtrooper, Thor, Urchin, Vitacit, Zoetrope

1977

44 Magnum, Barnabas, Black Death, Clientelle, Death SS, Dedringer, Def Leppard, Divlje Jagode, Dragster, Gordi, Gravestone, Geeat White, Holocaust, Charlie ’Ungry, Manilla Road, Overdrive, Oz, Paralex, Quartz, Rock Goddess, Samson, Sarcofagus, TKO, Trance, Vatreni Poljubac

1978

Angeles de Infierno, Anvil, Aragorn, Arkangel, Atomkraft, Bodine, Cockney Rejects, Cracked Mirror, Dark Star, Denigh, Dragonslayer, Earthshaker, E.F. Band, Electric Sun, Exciter, Fist, Gamma, The Gary Moore, Gillan, Girlschool, Grand Prix, IG-Elit, Leno, London, Mad Dog, Mama’s Boys, Messiah Prophet, Money, Nightwing, Pagan Altar, Picture, Race Against Time, Savage, Sledgehammer, Trespass, Trouble, Tygers of Pan Tang, Venom, Whitesnake, Wild Horses, Wrathchild America

1979

220 Volt, A II Z, Bengal Tigers, Black Angels, Boss, Briar, Cloven Hoof, Crimson Glory, Daniel Band, Deep Machine, Demon, Demon Pact, Dokken, Europe, Export, Fallout, Girl, Grim Reaper, Hanoi Rocks, Headpins, Hellanbach, Hollow Ground, CHEVY, Chorny Kofe, Icon, Jaguar, Kat, Killer, Metal Mirror, MSG, Nightmare, Night Ranger, Ozzy Osbourne, Persian Risk, Projektil, Rekuiem, The Rods, Salem, Satan, Savatage, Shark Island, Shiva, Silverwing, Spinal Tap, Starfighters, Stos, Sweet Savage, Tam, Tokyo Blade, Truffle, TSA, T.T.Quick, V8, Vicious Rumors, Voltz, Witchfinder General

1980

Alkatrazz, Anthem, Anvil Chorus, Baron Rojo, Battleaxe, Bitch, Bitches Sin, Blitzkrieg, Dealer, Destiny, Ezy Meat, Gaskin, Grave Digger, Heaven, Heritage, Chariot, Incubus (GBR), Kroket, Lee Aaron, Legend, Lionheart, Los Suaves, Manowar, Metal Church, More, Neptune, Odin, Omega (GBR), Pokolgép, Queensrÿche, Rage (GBR), Riff, Rok Mašina, Samurai, Satanic Rites, Seventh Son, Sound Barrier, Spartan Warrior, Syron Vanes, Tank, Tritón (ESP), Vanadium, Vixen, Warlord, Weapon (GBR), White Sister, Wolfbane, Wrathchild

1981

Autobus, Black’n Blue, Culprit, Desolation Angels, Dumpy’s Rusty Nuts, Easy Action, Hawaii, Heavy Pettin, Chasar, Chateaux, Chinawite, Jag Panzer, Kerber, Kern, Killer Dwarfs, LeatherWolf, Leviticus, Loudness, Mad Max, Malice, Mercyful Fate, Metallica, Mötley Crüe, Obús, Pantera, Pomaranča, Pretty Maids, Rough Cutt, Rox, Saber Tiger, Sacred Rite Sam Thunder, Sapphire, Savage Grace, Seducer, Skitzo, Sortilége, Stampede, Steeler, Stormwitch, Syar, Tesla, Thunderstick, Tobruk, Tyrant, Tytan, Virgin Steele, Vulcain, Wild Dogs, Wolf, Železná neděle

1982

Ace Lane, Ampér, Arakain, Argema, Armored Saint, Avenger (GBR), Cinderella, Dio, Fastway, Glasgow, Guardian, Hazzard, H-Bomb, Hell, Hellion, Holland (GBR), Krull, Lita Ford, McCoy, Millennium, Obsession, Saint, Sinner, Steelover, Tredegar, Tröjan, Tublatanka, Tyran' Pace, Warfare, Warlock (DEU), Warrior, Warriors, WASP, Waysted, Witch Cross, Wolfpack, X Japan

1983

Alcatrazz, Autogen, Autograph, Blade Runner, Blind Fury (GBR), Bon Jovi, Bride, Dark Heart, Di’Anno, Elixir, Explorer (GBR), Fifth Angel, Hunter (DEU), Iras, Jess Cox, Karrier, King Kobra, L.A. Guns, Lizzy Borden, Maniac, Metalinda, Mournblade, Omen, Paganini, Pirillo, Poison, Puls, Q5, Rogue Male, Santa, Shy, Stratus, Stryper, Telefon, Terraplane, Touched, Tysondog, Vengeance, War Machine, White Lion, Wolfram, Razor

1984

Agent Steel, Barren Cross, Blackmayne, Bloodgood, Blood Money, Cobra (GBR), Deep Switch, Enuff Z'Nuff, Fast Kutz, Hammer, Hell's Belles, Hlahol, Holland, Chastain, Chrome Molly, Iced Earth, Jarra, Keel, Kraken, Maineeaxe, Muro, Polymetal, Preyer, Racer X, Rankelson, Regon, Sapon, Sentinel Beast, Titanic, Triton, Vinnie Vincent Invasion, Voodoo, Warrant, Wolfsbane

1985

April 16th, Archon, Battlezone, Britny Fox, The David Lee Roth Band, Gogmagog, Guns N' Roses, Hematit, Holy Soldier, Hunter (POL), King Diamond, Koridor, Open Fire, Řetěz, Shogun, Superbox, Whitecross, White Tiger, X-Mas Project

1986

Cassandra, Circus of Power, Fata Morgana, Impellitteri, Ossian, Sára, Skid Row, WWIII

1987

Danger Danger, Dangerous Toys, Detto, Femme Fatale, Kraken, Lef de Bard, Makar Čudra, Marshall Law, Meliah Rage, Panzer, Phantom Blue, Pink Cream 69, Trezor, Winger

1988

Badlands, Blitzspeer, Doga, Merlin, Metanoon, Mr. Big, Nitro, Roxor, Saigon Kick, Slaughter, Tokyo Yankees, Velká Morava, White Skull

1989

Arkus, Brix, Cerberus, Damn Yankees, Doro, FireHouse, Gamma Ray, Komunál, Kreyson, Leather, Loretta, Messalina, Monster Magnet, Skylla, Tantrum

1991

Alkehol, Bad4Good

1992

Gotthard, Lordi, Pororoca

1993

Bastard, HammerFall, Saphet

1994

Hammerheart, Babylon Whores

1995

Buckcherry, Harlej, Innerwish, Notorest, Sabatan, Shandy a Ester

1996

Iron Savior, The Pant

1997

Alžběta, Enemy, Fireball Ministry

1998

Black Label Society, Crucified Barbara, Firewind, Sacred Outcry

1999

Blaze Bayley, DNA, Epitaf, Grand Magus, Chewbacca, Witch Hammer

2000

Altaria, Crashdiet, Steel Panther, Vainglory, Vetrol, Vigo, Vindex

2001

Act of God, The Iron Maidens, Navar, Reckless Love, Traktor, Volbeat, Zhiva

2002

Baron Blade, Blamage, Dark Forest, Firezone, Magica, Rentgen, Sister Sin

2003

Crystal Viper, Early Man, Ignitor, Katana, Menhir

2004

Alter Bridge, Bloodbound, Enforcer, Hydrogyn, Raskasta Joulua, RebelSky, Satycarion, Texas Hippie Coalition, Warhawk

2005

Battle Beast, Epidemy, Five Finger Death Punch, Hysterica, Imortela, Katrina Johansson, Orphans of Doom

2006

Cauldron, Diemonds, Ghost, Mastaba, Skull Fist, Sunstorm, Volnaya Staya

2007

Abi Gail, Ahard, Blackslash, Evolucija, Halestorm, H.E.A.T, Hejtman, Huntress, Rocka Rollas, Santa Cruz, Striker

2008

A Sound of Thunder, Bombus, Holy Grail, Sacred Gate

2009

Booze Control, High Spirit, Kobra and the Lotus, Perseus, Steelwing, Unisonic

2010

Axe Crazy, Kramp, Possessed Steel, Silent Avenger, Tezaura, Titanium

2011

Blazon Stone, Crobot, Durbin, Enola Gay, Hetzer, Hitten, Instorm, Midnite Hellion, Night, Riot City, Roadwolf, Warning Vision, Wytch Hazel

2012

Adrenaline Rush, Black Soul Horde, Brothers Of Metal, Donor, Headfire, Last in Line, Salieri, Slight Lie, The Struts, Tenemit, The Winery Dogs

2013

The Agony, Bastilla, Eld Varg, Leopard Machine, Night Screamer, Savage Master, Silverbones, Spell, Temperance, The Warning

2014

Against Evil, Assassin's Blade, Consonance, Kartel, Lords of Black, Pänzer, Regen

2015

Anarchia, Burning Witches, Demos, Eredar, Hammer King, Khargados, Limetall, Nordic Union, Sanhedrin, Vanaheim

2016

Adamantis, FirstBourne, Hunter (BEL), Liv Sin, Lovell's Blade, Mortalis, Phil Campbell and the Bastard Sons, Rebel, Tinnitus

2017

Fat Bat, Frozen Crown, Midnight Spell, QFT, Scorzonera, Steel Witch, Tanith

2018

Denner's Inferno, Dream Child, Megaton Sword, Moon Chamber, Respect, Ritualizer, Sascha Paeth's Masters of Ceremony, Trahir

2019

Affected, Cobra Spell, KK's Priest, Laurenne/Louhimo, Warrior Path

2020

Crowne, Icon of Sin, Moonpark

2021

Porcelain Shards, Stray Gods, Metal Factory

2022

All for Metal, Bestie, Dream Widow, Elegant Weapons, Ikara

2023

Niakara