Kapela vznikla na jaře roku 1995 v Praze. Všichni zakládající členové už v nějaké hudební skupině byli a buď ji opustili, nebo se jen přidružili. Hereš a Rauer byli dál členy skupiny Alkehol, Šafránek s Rauerem odešli z Brian, Fiala (Kreyson) a Šůra (Band Viléma Čoka) z kapely John Dovanni. Styl nové skupiny se ale od těchto bývalých velmi lišil. Koncem roku 2001 z důvodu oživení kapely odešli tři členové – Richard Karč, Ota Hereš a Dan Šůra a byli nahrazeni členy Debustrolu – Martinem 'Kolinssem' Kolínským, Martinem Volákem a Liborem Fantou (poslední dva jmenovaní později z Debustrolu odešli).

V roce 2005 Harlej natočil svůj dvouapůlhodinový koncert v Plzni a vzniklo první DVD skupiny nazvané Když chválíme, tak vás. Na natáčení se podílelo několik zvláštních hostů jako Divokej Bill, Komunální odpad či Olda Říha. Zároveň se odehrálo zatím poslední vystoupení původní sestavy. Od roku 2006 je frontmanem Tomáš Hrbáček, který spolupracoval i se skupinou Mash. Šafránek se po odchodu stal členem Walda Gang.

V roce 2010 ke svým dovršeným patnácti rokům Harlej znovu nahrál své nejoblíbenější hity na CD Harlejland. V roce 2011 vydala kapela CD Máme vlka, k němuž natočila videoklip "Cesta do ráje". V roce 2012 skupina vydala další řadové album s názvem Teleskopický tele a natočila videoklip k písni "Katalog", ve kterém si zahráli lidé především z jejich fanklubu. Následně kapela vyjela na turné a festivalové koncerty, kde bylo vrcholem nejspíš vystoupení na festivalu Votvírák, na němž Harlej sklidil nevídaný ohlas.

Discografie: Aj mena ou bejby hel (1995), Harlej krišna (1997), Hárlejova kometa (1998), Zastavte tu vodu (2000), Musíme se pochválit, máme auto z (M)mostu (2002), Když chválím, tak sebe (2004), Čtyři z punku a pes (2006), Harlej University (2008), Harlejland (2010, Best Of), ...máme vlka (2011), Teleskopický tele (2012), Na prodej (2014), Hodný holky zlý kluky chtěj (2017), Smutku dávám sbohem (2020), Zatím je to dobrý (2023).

Silent Stream of Godless Elegy (v překladu Tichý proud bezbožné elegie) je moravská doom/folk metalová kapela založena roku 1995 v Hranicích. Řadí se mezi významné hráče na poli pomalého depresivního metalu. Pozornost si získala již svým prvním albem Iron (1996) s výraznými melodiemi a dobře rozpoznatelným growlingem tehdejšího kytaristy a zpěváka Petra Staňka. Debutová deska dodnes patří mezi nejlepší nahrávky na tuzemské doommetalové scéně, ale směle snese srovnání i s mezinárodní produkcí.

Na druhém albu Behind the Shadows skupina rozšířila svůj repertoár o výraznější rytmické i stylistické postupy, díky čemuž se SSOGE dostali do širšího (mezinárodního) posluchačského povědomí. První etapa kapely byla uzavřena třetí a patrně nejprogresivnější deskou Themes (2000), kombinující doom metal s death a blackmetalovými prvky, hymnickými vokály i chytlavými, téměř až 'popovými' momenty. Po personálních otřesech a odchodu nejvýraznější postavy první generace, frontmana Petra Staňka, skupina začala více akcentovat moravský folklór, nejprve na albu Relic Dances (2004), poté na desce Návaz (2011) i posledním albu Smutnice (2018). Sympatickým vstřícným krokem k českému posluchačstvu bylo vydání alba Osamělí (2006), koncipovaného primárně z českých (a polských) textů.

Diskografie: Iron (1996), Behind the Shadows (1998), Themes (2000), Relic Dances (2004), Návaz (2011), Smutnice (2018), Jiná (2024).

První veřejné vystoupení kapely proběhlo v únoru 1996 se ještě s převzatým materiálem. Vznikají ale první ambice na vlastní tvorbu. Vše je završeno v roce 1997 prvotinou Progres time,která se nese v duchu kapel Fates Warning nebo Dream Theater s českými texty. Album se nahrávalo se ve studiu Poličná v obsazení Ivan Strnad (kytara), Karel Paciorek (baskytara), Zdeněk Putala (klávesy), Milan Škrabal (bicí) a Olin Škrabal (zpěv).

Druhá deska Cesta proti času (2001) už nese známky power metalu a částečně art rocku s bohatě zastpupenými klávesovými party a melodickými zpěvovými linkami. Deska se nahrává opět v Poličné v pozměněné sestavě. Novými hráči jsou Zdeněk Kopeček na kytaru a Richard Filák na baskytaru. Ve světě se objevuje fenomén Stratovarius a skupina zařazuje do koncertního play listu jejich skladbu ůHunting high and low". Na koncertech se to setkává s velkým ohlasem.

Skupina skládá materiál na třetí desku ovlivněný tvorbou právě finských Stratovarius. S prvkem českých textů a výrazných refrénů je na domácí scéně poměrně originální. Deska se jmenuje Minuty věčnosti (2003) a natáčí se opět v Poličné. Křest proběhne při předskakování německé power metalové legendě Helloween. Zde skupina pořizuje videozáznam který záhy vydává na DVD. Po intenzivním koncertování k albu ale přichází personální smršť, ze skupiny odchází Zdeněk Kopeček, Richard Filák a po pár měsících i Zdeněk Putala.

Zakládající bratrské duo nechce činnost kapely ukončit a tak se pustí do hledání nových spoluhráčů. Po různých záskocích se objevuje mladičký kytarista Lukáš Langer a přivádí sebou Jirku Jagoše na baskytaru. Začne se pracovat na novém materiálu s názvem Symbol (2007) a natáčení následně proběhne ve studiu Pro Marts. Stylově kapela dál brousí power metal. Na klávesy nejdřív hostuje Petr Palacký (Innocens), pozděj hraje skupina koncerty ve čtyřčlenné sestavě se samplerem. Koncertuje na hlavní stage festivalů Masters Of Rock a Noc plná hvězd, v září 2009 jede mini turné s André Matosem a v říjnu s Dark Moore. V březnu 2010 vyráží na velkou šnůru s kapelou Ascendancy. Je natočen videoklip ke skladbě "Symbol".

Poté, co se noví členové úspěšně zařadili do bandu vzniká páté řadové album s názvem 1751 Tvoje zem (2010). Nahrává se opět v Pro Marts. Album je tentokrát bez kláves a je hudebně mnohem přímočařejší. Po textové stránce je poprvé v historii kapely monotematické. Děj skladeb se nese v duchu odkazu Valachů a jejich vzpoury kolem roku 1751. Power 5 koncertuje na Metalfestu v Plzni a na Noci plné hvězd, také předskakuje německým veteránům Accept

V roce 2012 jde čtveřice opět do studia, tentokrát do Soundtormentor, a tato změna přináší modernější zvuk. Nový materiál se jmenuje jednoduše Power 5. Na tuto desku natáčí kapela ve vlastní produkci 3 videoklipy! Koncertuje na Metalfestu, Masters Of Rock a organizuje už několikátý ročník festivalu Brumovské rockové hradby.

V roce 2015 testuje po létech bez kláves opět klávesistu (Martina Valčíka) se kterým se začne sehrávat a sestavuje nové sedmé album s názvem I. Nahrává se na podzim, ve studiu Metal Gate. M. Valčík je poté přijat do skupiny. Band pro své 20.výročí v únoru 2016 připravuje dvoj CD, v balení digipack. Jeden nosič obsahuje nový materiál Talisman a druhý nosič výběr Best of Power 5.

Diskografie: Progres Time (1997), Cesta proti času (2001), Minuty věčnosti (2003), Symbol (2007), 1751 Tvoje zem (2010), Power 5 (2012), Talisman (2016) a Adrenalin (2021).

Dying Passion z moravského Šumperka jsou svébytnou a originální kapelou. Umí být náladoví, zahrát na city či se opřít do strun; současně jsou však hraví a uvolnění. Velkou devizou kapely je výrazný alt Zuzany Jelínkové a melancholické, rozmáchlé melodie, které z původního gothic/doom metalového základu expandují do mnoha směrů, barev i výrazů a přitom si ponechali stále 'to své'. Postupem času získala kapela civilnější a rockovější projev a přitom neztratila nic ze svého charisma a atmosféry. Jejich atmosférický emotivní rock či metal dokáže znít křehce i pompézně a pojmout do sebe velkou škálu vlivů, čímž si vytvořili vlastní styl, který už zřejmě nemá smysl ohraničovat nějakými škatulkami.

Prvním výrazným počinem Dying Passion bylo demo No Time (Bez času) z ledna 1999, řádně pokřtěné na premiérové 'Ultra Doom Party' v klubu Rafanda v Zábřehu na Moravě (později se díky velké návštěvnosti a úspěchu u publika stala akce tradicí). Kromě velmi pozitivních recenzí v tisku se kapele ale především dostalo výborných reakcí od fanoušků. Ve stejném roce zkusili Dying Passion štěstí také v několika vyhledávacích soutěží pro mladé začínající talenty a v anketách různých rockových periodik se umístili na předních místech v rubrice Objev roku.

V roce 2000 podepisuje kapela smlouvu na svou první desku Secretly (Potají) rovnou se dvěma nezávislými vydavatelstvími - Metal Breath Production a Epidemie Records. CD vychází 5.května 2000 a hudba Dying Passion se rozrůstá o další nástroj - housle, které ve spojení s flétnou evokují středověkou až lehce folkovou atmosféru. V rámci propagace nového alba se kapela během léta objevuje také na významných festivalech Rock For People, Brutal Assault či Metal Breath Tour. Koncem roku dochází ke změně sestavy, když přichází nový basák Standa 'Vjacki' Pavlík. Následující rok 2001 se pak stal významným především předskakováním holandským The Gathering v Praze nebo úspěšným čtyřkoncertem v pražské Akropoli společně s Forgotten Silence, Silent Stream Of Godless Elegy a Demimonde.

Hledání vlastní tváře a překročení stylových hranic posunuje tvorbu Dying Passion stále více do progresivního rocku, což se promítlo i do druhého alba Voyage (Cesta, plavba), které začali točit v březnu 2002 ve studiu Hacienda za asistence Miloše 'Dodo' Doležala. I když stylově zůstalo album pod vlivem gothic a doom metalu, prolínají se v něm s prvky ambientu, blues a trip rocku s hojným užitím široké palety klasických nástrojů jako flétna, klavír, housle a violoncello, které velmi pěkně podbarvují vibrující kytary. CD vyšlo na Metal Breath v květnu 2002 a japonská verze u Black Wind Records v dubnu 2003.

V létě 2003 odešla flétnistka Veronika a kapela už pouze v pěti členech odehrála velký počet tuzemských i slovenských koncertů a festivalů jako TRUTNOV open-air, Noc plná hvězd, Redblack fest, Beseda u Bigbítu, Brutal Assault, Allmetal fest, Noc temného rocku, Bizzare fest, Dark Side Of Moravia, včetně pozdně letního miniturné Metal Breath Tour. Videoklip skladby "Hot Breath of Night" sporadicky vysílalo i hudební TV Óčko. Na konci roku 2003 se sestava opět změnila po příchodu čerstvé krve, klávesáka Laďu 'Aladara' Špičky.

V roce 2004 se udály významné události jak pro kapelu, tak především v soukromém životě některých jejich členů. Zpěvačce Zuzaně a kytaristovi Standovi se narodil první potomek, dcera Eliška. Ještě před tím, v dubnu 2004 se Dying Passion uzavřeli do studia ŠOPA v Lipově, kde pod vedením Standy Valáška vzniklo třetí album Sweet Disillusions (Sladké rozčarování), které se ještě více vzdálilo od vyšlapaných postupů 'doomu' a vůbec 'metalu'. Na různorodějším albu, plném emotivních rockových skladeb v současném zvuku, se objevily i dechové nástroje jako trumpeta, klarinet a saxofon, které některým skladbám dodaly prvky jazzu, kabaretu a blues. K úvodní skladbě "Song Of Liberty" vzniklo také video. Novinka vyšla v říjnu 2004 u Metal Breath a limitovaná verze 300 ks digipacku současně pod hlavičkou Epidemie Records. Na podporu alba kapela vyrazila na české turné s kapelami Dusk (Pákistán), Dark Gamballe a Bethrayer; v dubnu 2005 si v Praze zahráli také s žánrovou veličinou, britskými Anathema. V roce 2006 se představili na velkých tuzemských festivalech, opět řádně promíchali sestavu a začali tvořit materiál pro další album.

Na jaře 2007 vzniklo, opět v lipovském studiu ŠOPA v produkci Standy Valáška, už čtvrté aktuální album s názvem Relief (vyšlo v květnu 2007 u Redblack Productions). Kritikou kladně přijaté dílko navázalo na předešlé album a smíchalo všechny prvky melodické a progresivní rockové hudby. Současně kapela vyrazila se Sad Harmony na koncertní šňůru Sleepwalking Tour po česko-slovenských klubech; na podzim se objevili také na čtyřech koncertech s němckou kapelou DIE HAPPY. Album Relief ale nezískalo jen skvělá hodnocení, bylo také Akademií populární hudby Anděl Allianz 2007 nominovano v kategorii Hard & heavy a obsadilo 2. místo v hudební anketě Břitva.

Na své páté desce Absorb se kapela vydala progresivnějším směrem, vsadila na hutné kytary a zadumanou, vesměs neveselou atmosféru a jestliže se po vydání minulé desky psalo, že mají všechna esa v rukávě, na novince dokázali tato esa ve své hře zužitkovat ještě lépe, i díky výtešné souhře personálně opět obměněné sestavy. Součástí nového CD je také dárkové DVD z koncertu konaného 16. ledna 2009 u příležitosti 10. narozenin Dying Passion v brněnském klubu Faval Music Circus, které obsahuje také videoklipy ke skladbám "Words", "Innocen"t, "Song Of Liberty" a "Fear Of A Blank Planet" (cover Porcupine Tree) a další materiály. Za desku Absorb získala kapela 1. místo za desku roku 2009 v anketě Břitva a nominaci na Anděla v kategorii hard &heavy. Propagace alba proběhla na festivalech v Česku, Slovensku a Polsku a mimo jiné také na koncertech s The Gathering, Europe a Evanescene.

7.května 2012 vyšlo pod hlavičkou Epidemie Records už šesté album Amplify (opět natočené ve studiu Šopa), oděné do krásného, ručně číslovaného digipacku v limitované edici 300kusů. Společně s brněnskou kapelou Forgotten Silence se poté Dying Passion vydávaji na turné La Grande Amplify a vystupují na festivalech Masters of Rock, Brutal Assault a dalších.

Už o rok později, v pochmurné atmosféře listopadu 2013 vychází Dying Passion pod hlavičkou vydavatelství Epidemie Records sedmé řadové album s názvem Transient. Kapela tentokrát pojala celou desku koncepčně a vypráví na ní emotivní příběh o chtíči provázeném špatnými rozhodnutími, které vedou k bolesti a zatracení, příběh o zahozených šancích a dočasném uspokojení. Některé cesty už nevedou zpět a toto album je o tom, jaké to je vybrat si tu špatnou. Přes hodinu dlouhé album přináší čtrnáct písní v digipkovém balení a 12-ti stránkovým bookletem (opět v limitované edici 300kusů). Ke skladbě "Vertical Edge"vznikl také klip, který odráží děj celé desky. Následuje turné po Česku, Finsku a Německu.

19. prosince 2016 vychází pod hlavičkou Epidemie Records (v digipakovém balení s 12ti stránkovým bookletem) osmá studiovka Black Threads, jejíž nahrávání a mix proběhly ve Spacosh Studio pod vedením Martina Spacoshe a o mastering se postaral Matouš Godík. Texty napsal Miroslav Václavek a obal alba ztvárnil Petr Štefek. Křest alba proběhl v šumperském H-clubu na tradiční akci 'Mezi Svátky'. Poté následuje česko-slovenské turné společně s Heiden a Somnus Aeternus.

Již devátá řadová nahrávka Skylor využila ke vstupu na trh magické datum 22.02.2022. Album vyšlo opět v digipaku u labelu Epidemie Records, posluchačům nabídlo celkem jedenáct anglicky zpívaných skladeb v duchu atmosférického rocku s prvky dark wave, dream popu a post-rocku a jeho nahrávání mělo tentokrát více etap. Bicí se natáčely ve studiu Svárov pod dohledem Lukáše Martínka a Michala Šindeláře, vše ostatní v Black Chamber studiu u Dušana Mikulce. O mix se postaral, stejně jako na předchozí desce, Martin Spacosh Peřina a mastering má na svědomí Jacob Hansen (mimo jiné Katatonia, Volbeat). Album už začátkem roku předznamenal singl "Aerosouls", k němuž vzniklo i video natočené v šumperské Městské knihovně v režii kytaristy Standy Jelínka a kamery Tomáše Nechanického.

„Je to můj svět, bez kterého si už život nedokážu představit. Samotná tvorba, její natáčení a celkový růst alba mě neskutečně baví,“ hovoří autor a kytarista Standa Jelínek, který v nových skladbách potvrzuje setrvale hledačský přístup. A doplňuje: „Hlavním hrdinou celé desky je astronaut Skylor. Vypráví své zážitky z cestování vesmírným prostorem a návštěv neznámých planet, při jejichž objevování dost často zvažuje, zda se ještě někdy vrátit zpět na Zemi.“

Kreslený obal je tradičně z dílny Petra Phob Štefka a částečně se může zdát, že je inspirován Malým princem. Autor textů Miroslav Václavek o desce říká: „Práce na textech pro novou desku Dying Passion pro mě byla úplně nová zkušenost. Především díky tomu, že mi byla ponechána naprostá svoboda v tom, jak téma vesmírného námořníka pojmu. A svoboda to je vždycky ta největší výzva. Doufám tedy, že jsem si pro sebe nenechal vůbec nic a vymačkal jsem ze sebe úplně všechno.“

Současná sestava kapely (2024): Jan Kylar (bicí), Stanislav Jelínek (kytara, zpěv, klávesy), Zuzana Jelínková (sólový zpěv) a Jan Stinka (basa, programování)